Esej o antropologii

Když se řekne antropologie, ne všichni dokážeme říct, co to znamená, a čím přesně se zabývá.

Pojem antropologie pochází z řečtiny složením dvou slov: Anthropos (člověk) a Logos (slovo). V překladu to tedy znamená věda o člověku. Studuje lidskou evoluci a skupiny lidí. Zajímá se o společenství a jejich podskupiny, jako i o jedince.

Od ostatních společenských věd se liší především ve dvou hlavních ohledech. Za prvé, antropologie se nezabývá přednostně studiem západní civilizace, ale pokrývá veškeré lidské kultury a společnosti. Za druhé, antropologie je věda holistická, celistvá. Antropolog by měl mít znalosti z vícero oblastí, aby mohl podat kvalitní zprávu o jeho výzkumu. Plně se ponoří do života společnosti a zároveň používá metody jako dotazníky, souhrny a statistiky. A protože pokrývá celou kulturu člověka, antropologie se překrývá s jinými společenskými a humanitními vědami. Existuje několik podoborů, jako je ekonomická antropologie, politická organizace, antropologie práva, společenská organizace a kulturní osobnost. Tyto podobory jsou součástí jednotného celku, znalost jedné části pomáhá pochopit část jinou. Jelikož by znalosti jednoho člověka musely být hodně rozsáhlé, je nutná specializace. Součástí specializace je průnik do jeho podoboru. Například antropolog práva musí znát právní teorii a mít i právní zkušenosti, aby dokázal správně právnicky uvažovat a analyzovat.

V pozdním starověku se od filosofie oddělila věda. Ta na rozdíl od filosofie neusiluje o ospravedlnění své víry nebo vysvětlení svých významů. Své výzkumy řeší dvěma způsoby: nezaujatým pozorováním a srovnáváním různých schémat abstrakce, která jsou založena na různých typech zkušeností.

Vyskytuje se zde otázka, zdali se může antropologie považovat za vědu. Vědní obor musí vykazovat tři základní atributy: objektivní fakta, empirismus a abstraktní teorie.

Jevy (fenomény) jsou výsledkem našeho smyslového vnímání vnější reality, věcí a procesů. Stávají se jimi věci, které vidíme, pociťujeme, slyšíme nebo chutnáme. Věda se zabývá pouze těmi fakty, které můžeme ověřovat smysly.

Vědecká metoda vytváří hypotézy. Aby hypotéza byla vědecká, musí splňovat určitá kritéria. Musí být konzistentní, nesmí obsahovat žádné vnitřní rozpory, musí být relevantní zkoumaným údajům a problému, musí vzít v úvahu všechno existující poznání a její pravdivost se musí dát empiricky otestovat. Mezi vědní disciplíny proto nepatří ani historie ani matematika. Historie sice pracuje s jevy a používá empirickou metodu, ale nehledá zákony, které by se daly aplikovat jinde. Matematika se zase zabývá čísly, což jsou čisté abstrakce, proto se řadí ještě do filosofie.

Antropologie v Americe kombinuje srovnávací studium biologie člověka a jeho kultury, je proto opravdovým studiem člověka. V tom se liší od evropské antropologie. Ta se rozděluje na čtyři nezávislé předměty: archeologie, fyzická antropologie, lingvistika a sociální antropologie anebo etnologie. V Americe tvoří podobory celého předmětu. Nesoustřeďuje se pouze na jediný úsek lidských vztahů a kultury, ale studuje danou kulturu a společnost jako jeden celek.

Antropologie vyžaduje znalost přírodních (fyzické antropologie) i společenských věd (kulturní antropologie), neobejde se bez znalosti obojího. Fyzická antropologie zkoumá povahu a funkci lidského organismu. Proto jsou fyzičtí antropologové především biology, kteří studují anatomii různých lidských populací, minulých i současných, a porovnávají je.

Kulturní antropologie pak zkoumá dílo člověka, jeho adaptaci k prostředí – jeho kulturu. Soustřeďuje se na lidské chování, analyzuje lidské zvyky a vztahy a sleduje myšlenkové systémy člověka – vědu, právo, morálku, estetiku, politiku, filosofii, náboženství. Srovnává lidské soustavy komunikace.

Jazykověda se zabývá jazyky. Nesoustřeďuje se na studium jediného jazyka nebo skupin jazyků příbuzných, ale analyzuje a srovnává všechny za účelem se jejich zobecnění. Antropolog se učí analyzovat jazyk a odvodit jeho gramatiku a jak užívat a rozumět slovům a větám, jak sdělit názor a pochopit smysl.

Archeologie studuje kulturní vývoj ještě i před vynálezem písma. Zkoumá materiální pozůstatky lidské kultury, jako jsou materiální nálezy a písemnosti píšících národů. Archeologie se rozvinula až se vznikem muzeí v 18.století. Na rozdíl od historie se však jedná o vědu. Popisuje a posuzuje změnu a vývoj kultury, také interpretuje, srovnává s jinými kulturami a snaží se je vykládat a vysvětlit v rámci obecných principů. Snaží se postihnout místní vývojové posloupnosti kultur a zároveň rozpoznat kulturní kontakty a míšení kultur i civilizací.

Etnologie se zabývá lidmi dneška a nedávné minulosti. Studuje sociálně-kulturní život společností, vztahy jak jedinců, tak i skupin. Popisuje jak a proč se chování a myšlení lidí liší. Zaobírá se společenskou organizací, politickou strukturou, právem, ekonomií, náboženstvím, uměním atd.

V dnešní době kvůli masové produkci doktorátů existuje spoustu problémů ve vzdělávání nových antropologů. Absolventská práce v terénu je často krátká, a proto nedostačující. Někdy je i rok málo. Kvalitní práce by měla být natolik dlouhá, aby výzkumník získal veškeré potřebné informace. Jelikož se vracejí příliš brzy, jsou nuceni předvídat očekávané výsledky a jejich důležitost. Tohle může mít za následek bezcennost výzkumu.

Co je tedy antropologie? Antropologie zkoumá vývoj člověka po straně biologie i kultury. Zkoumá jeho chování, myšlení, společenské vztahy a jazyk. Zajímá se nejen o vyspělou civilizaci, ale i o ,,primitivní“ obyvatelstvo odlehlých oblastí. 

---

Počet shlédnutí: 26