Porovnání Vánoc v České republice, na Ukrajině a ve Francii

Austová Pavlína, Novotný František, Vostárková Eva, Zátková Natálie

Seminární práce se zabývá jedním z nejvýznamnějších křesťanských svátků, Vánoci. Konkrétně je zaměřena na slavení Vánoc v České republice, Francii a na Ukrajině. Práce nahlíží na podobnosti a odlišnosti v jednotlivých zemích a pozoruje, na co se nejvíce zaměřují a na čem jsou postaveny jejich tradice. Hlavním tématem jsou tradice Štědrého dne, jež je symbolikou narození Ježíše Krista. Nahlíží na jeho průběh a štědrovečerní večeři. V odlišnostech pokrmů lze vidět geografické rozmístění zemí a jejich propojení s kulturou a náboženstvím.

Cílem této práce je zachytit, jak se liší vánoční tradice mezi vybranými zeměmi. Poskytnout náhled na trávení Štědrého dne mezi obyvatelstvem. Mezi našimi respondenty se objevují všechny věkové kategorie, což ukazuje vnímaní Vánoc napříč generacemi. Použité informace jsme získali od našich respondentů, bakalářských prací, článků, knih a vlastních zkušeností.

Cílem práce je zodpovědět na tyto otázky:

Hlavní otázky

• Jaké jsou vánoční tradice v České republice, ve Francii a na Ukrajině?
• Jaký je průběh Štědrého dne ve výše zmíněných zemích?

Podotázky

• Jak dlouho trvají vánoční svátky?
• Jaké je tradiční jídlo Štědrého dne?

V závěrečné práci s názvem Za poznáním vánočních zvyků a tradic v Evropě¹⁾ se autor snaží přiblížit vánoční tradice ve Francii. Čtenář se dozví, že pro francouzské Vánoce je typická rodinná štědrovečerní večeře. Dozvíme se, že tradičním jídlem je pečený krocan s kaštanovou nádivkou. Dále se dočteme, že v přímořských regionech se podávají ústřice a losos. V závěru dojdeme ke zjištění, že tradičním dezertem je vánoční poleno tzv. bûche. Vánoční dárky přináší Papa Noël, který je neukládá pod stromek, ale do kamen k vyčištěným botám či k topení a rozbalují se 25. prosince, a že k tradicím patří zpívání koled a živé jesličky.

Bakalářská práce s názvem Svátky a významné dny ve Francii a v České republice²⁾ se věnuje porovnávání svátků v České republice a ve Francii. V kapitole o Vánocích se autor věnuje biblickému příběhu o narození Ježíška a tedy i vzniku Vánoc. Ježíšek je zde uveden jako jeden z mnoha symbolů, které k Vánocům patří. Mezi další symbol autor řadí čtyři adventní neděle a s ní spojený adventní věnec. Dále se můžeme dozvědět, co jednotlivé dny od 24. do 28. prosince znamenají. Autor jako další symboliku zmiňuje betlém, nejčastěji vyřezávaný ze dřeva. Autor dojde k závěru, že vánoční stromeček, zvonky, jmelí či ryba jsou hlavní symbolikou Vánoc. Jako poslední se srovnávají tradice České republiky a Francie, mezi kterými je například držení půstu či půlnoční štědrovečerní mše.

Článek s názvem Kapr a další tradice na vánočním stole ³⁾ se zaobírá českými tradicemi u vánočního stolu. Zaměřuje se hlavně na tradičního kapra, jaké pokrmy se z něho připravují nebo jaké tradice by se měly udržovat: dávat šupiny pod talíře, pouštění živého kapra zpět do vody. Čtenář se dočte o historii kapra, jak v české, tak světové kuchyni. Na konci článku se dojde k závěru, že kapr je nejoblíbenější ryba v České republice.

V bakalářské práci Církevní a světské svátky ve Francii⁴⁾ autor rozebírá tradiční záležitosti Vánoc. Jako první se dozvíme, jak vzniklo pojmenování Vánoc. Rozebírá čtyři týdny adventu, kde u nás je tradice rozkvětu barborky a ve Francii je to tradice vysévání obilí svaté Barbory, která se udržuje dodnes. O Svatém Martinovi a Svatém Mikuláši se dozvíme, jak se stali svatými. V kapitole Štědrého dne rozebírá autor symboliku tohoto dne, kde hlavním rituálem je zasednutí k bohaté štědrovečerní tabuli.

V diplomové práci České a moravské vánoční tradice⁵⁾ se autor zabývá problematikou českých a moravských vánočních tradic. Teoretická část práce je zaměřena na témata týkající se historického původu, časového zařazení, vánočních symbolů, pranostik a hlavně tradičních vánočních zvyklostí. Praktická část je zaměřena na zmapování způsobů trávení svátků vánočních v rodinách ze středočeského a jihomoravského kraje. Tato práce se také věnovala a došla k tomu, co pro lidi znamenají Vánoce. Pro většinu lidí představují hlavně svátky klidu, štěstí, radosti a pospolitosti rodiny. Velkou roli hraje i přítomnost malých dětí, které vytvoří kouzelnou atmosféru. Zmíněny tu jsou i nejpopulárnější a nejvíce dodržované tradice jako je v České republice symbol kapra ať už jako ryby na talíři, čokoládové ozdoby na stromku nebo v podobě vánočního cukroví. Stejně tak vánoční stromek, který patří ještě k tradicím, které se dodržují, přestože se od některých tradic dle autora této bakalářské práce ustupuje. Zejména od tradic, kterými se snažili naši předci nahlédnout do budoucnosti jako je například rozkrojení jablka, pouštění ořechových skořápek či lití olova.

Kniha České Vánoce⁶⁾ se zabývá českými svátky a zvyky. Přiblíží nám, jak to chodilo dříve a jaké tradice se dodržují dodnes. Autor detailně popisuje sváteční dny a představuje nám světce, kteří mají velkou souvislost s vánočními svátky v Česku. Věnuje se také vánočním dekoracím, květinám i tradičním receptům.

V této bakalářské práci Změny v obřadních zvyklostech v důsledku migrace⁷⁾ se autor zabývá, jakým způsobem minoritní skupina (Ukrajinců žijících dlouhodobě v Plzeňském kraji.) slaví své svátky, zvláště Vánoce. Zaměřil se, do jaké míry a jak konkrétně dochází v důsledku migrace a vlivu majoritního prostředí k modifikaci původních ukrajinských oslav. V této práci jsou popsány Vánoce na Ukrajině očima respondentů a rozdílnost mezi českými a ukrajinskými Vánocemi. Mezi hlavními rozdíly je v této práci zmíněn ten, že Ukrajinci slaví svátky podle juliánského kalendáře. Slaví Vánoce tedy od 7. ledna a trvají do 14. ledna. Tento rozdílný datum vánočních svátků ovlivňuje různé tradiční ukrajinské zvyky a obyčeje. Je zde také popsán průběh hlavního dne Vánoc, který se nazývá Svatý večer a Svatá večeře, která hraje klíčovou roli v ukrajinských domácnostech během vánočních svátků. Čtenář se dále může dozvědět, co všechno se nachází na svatovečerní tabuli a čím je ozdobena, a co naopak by se nemělo objevit ve dvanácti chodové večeři.

Tento článek s názvem Orthodox Christians practice Christmas traditions with family⁸⁾ napsala Janet French. Zabývá se tématem Vánoc na Ukrajině a popisuje, jak tento den probíhá u jedné rodiny, která je původem z Ukrajiny. Čtenář se zde může dočíst o autentickém Štědrém dni. Štědrý den začíná s příchodem první hvězdy na oblohu. Když se rodina shromáždí společně u stolu, přichází tradiční pokrm Kutia, která je součástí dvanácti chodového menu. Samotnou Kutiu zde popisuje jako druh pšeničné kaše s medem a mákem. Dále lze u této rodiny nalézt na stole například pirohy, boršč, houbové knedlíky a tři druhy ryb. Večeře by ale neměla být složena z žádného masa ani ostatních částí zvířat, která byla přítomna v jeslích s Ježíškem. Protože 12 jídel představuje 12 apoštolů, měl by každý od každého jídla alespoň ochutnat. O půlnoci se většinou chodí na bohoslužby a druhý den ráno navštěvují zbytek rodiny.

Tento text od Nabokov, R. Ukrainian laughter tradition in modern christmas holidays ⁹⁾, který publikoval roku 2014 v časopisu „National academy of managerial staff of culture and arts herald“ a je vydáván Národní akademií řídícího personálu v oblasti kultury a umění poskytuje zajímavý pohled na využití smíchu a humoru jako prostředku pro vyjádření etnické a kulturní identity. Text zdůrazňuje, že smích je nedílnou součástí masových oslav a představení, která jsou určena pro různá publikum a která reflektují různé aspekty moderní kultury. Nicméně jsou tu i vylíčeny Vánoce jako jasné a krásné křesťanské svátky, které jsou doprovázeny vánočními koledami a září světlem hvězd a svíček, kdy je pro lidi nedílnou součástí Vánoc radostná atmosféra.

Seminární práce je postavena spíše na kvalitativním výzkumu, při kterém byla využita metoda „snowball“ tzv. metoda nabalování. Funguje na principu vybrání jednotlivce, díky kterému jsou získávány kontakty na další respondenty, vyhovujícím požadavkům a kritériím výzkumu. Výhodou této metody je, že nevyžaduje složité plánování, díky čemuž nezabere tolik času. Naopak negativem může být zkreslenost informací, k nímž dojde nevhodným výběrem prvotních informátorů. Pomocí této metody jsme získali odpovědi k našemu dotazníku od lidí z jiných zemí, než které jsou našimi primárními. Jejich poměr lze vidět v níže uvedeném grafu.

Využili jsme rozhovory s našimi blízkými a přáteli k získání informací o Vánocích u nás v Česku. Respondenti z Francie nám poskytli detaily o tradicích a průběhu Štědrého dne a zejména k jejich vybrané kuchyni. Na ukrajinské Vánoce jsme se zeptali našich spolužáků. Díky nim jsme sehnali skvělé informace a podklady k naší práci.

V práci jsou prvky kvantitativního výzkumu v podobě grafů. Byly získány pomocí dotazníků, které byly rozeslány po známých, přes které se tento dotazník dostal k dalším lidem. Kvůli velkému počtu odpovědí se v dotazníku vyskytovaly i nevhodné odpovědi, které nemohly být použity. Dotazníky zachytily vánoční tradice v grafickém provedení.

Respondenti

• Ivan, 22 let, student, Ukrajina
• Saša, 19 let, studentka, Ukrajina
• Jiří, 52 let, učitel, Česká republika
• Jarmila, 49 let, účetní, Česká republika
• Karel, 15 let, ministrant/student, Česká republika
• Anna, 17 let, studentka, Česká republika
• Francois, 25 let, IT, Francie
• Florence, 55 let, nezaměstnaná, Francie

Rozhovory s respondenty probíhaly v prostředí jimi zvoleným, aby se cítili uvolněně a komfortně. Jména byla pozměněna v rámci anonymizace. Všechny rozhovory probíhaly v příjemné atmosféře a bez komplikací.

Křesťanské Vánoce

Kapitola se zabývá křesťanskými Vánoci obecně, jejich podstatou v původní podobě, u kterého nebyl brán ohled na geografické rozložení zemí.

Křesťanství patří mezi monoteistické, misijní náboženství, které poukazuje na život a učení Ježíše Krista, spasitele světa a Božího syna. Vzniklo v Palestině v prvním století našeho letopočtu a základním textem je Písmo svaté neboli Bible. Klíčovou osobou je také Jan Křtitel, jehož svátkem končí pravoslavné Vánoce na Ukrajině. Tento svátek spadá na 19. ledna, kdy se v kostelech křtí voda a lidé si ji mohou odnést domů na zvláštní příležitosti. Říká se mu také Vodokřtění neboli Vodochrestiam.

Jak už je již zmíněno, Vánoce patří mezi nejvýznamnější svátek v křesťanství. Slaví se narození Ježíše Krista, které navazuje na pohanské oslavy zimního slunovratu jako symbolu znovuzrození Slunce. První zmínky o křesťanském slavení Vánoc pocházejí z 2. století a pevný datum 25. prosince je doloženo ze 4. století z Říma. ¹⁰⁾ Všeobecně se Vánoce v církvi slaví již od 7. století. Hlavní svátek, a to narození Ježíše Krista neboli Boží hod vánoční, se slaví 25. prosince. Předchází mu doba adventní končící Štědrým dnem, následuje doba vánoční trvající v římskokatolické církvi do neděle po 6. lednu, před druhým vatikánským koncilem do Hromnic 2. února, v jiných západních církvích do svátku Zjevení Páně (6. ledna). Druhý svátek vánoční (26. prosince) připomíná památku prvního křesťanského mučedníka svatého Štěpána. Byl ukamenovaný před hradbami Jeruzaléma za tvrzení, že Ježíš Kristus je očekávaný Mesiáš. Ještě v 19. století na svatého Štěpána chodili koledníci s jesličkami, zpívali známou štěpánskou koledu a na stole by neměla chybět drůbež. Je to zvláštní kontrast, jak se do té vánoční pohody připomíná známka smrti. ¹¹⁾

Ve většině pravoslavných církví se datum svátků stanovuje podle juliánského kalendáře, takže datum 25. prosince v současnosti připadá na gregoriánský 7. leden. V mnoha zemích se nyní Vánoce chápou především jako svátky pokoje, rodiny a lásky a lidé je slaví v rodinách bez ohledu na náboženské vyznání. ¹²⁾

Další nedílnou součástí Vánoc jsou tradice. Nejčastějším zobrazením Ježíšova narození je Betlém, ve kterém se často zobrazují i jiné postavy, jako je Marie a Josef, osel, pastýř, anebo mohou být také dále zobrazeni Tři králové a hvězda (kometa), která je do Betléma přivedla. Tradice nošení dárků vznikla v prostředí luterské církve. Před tím nosil dárky svatý Mikuláš, ale protože reformátor Martin Luther chtěl význam světců oslabit, vymyslel, že dárky nosí děťátko Ježíš. ¹³⁾ Štědrovečerní večeře je další z každoročních tradic. Schází se celá rodina na speciální postní večeři, která je důležitou součástí oslav Vánoc. Před večeří se všichni společně nahlas pomodlí nebo si zazpívají. ¹⁴⁾ Mnoho lidí se na tuto událost těší po celý rok, aby se mohli setkat s rodinou nebo přáteli. Ale nemusí tomu tak být. Pro někoho to může být období stresu, přepracování a dokonce i dluhů. ¹⁵⁾

Statistické údaje

V České republice v roce 1991 se při sčítání lidu k římskokatolické církvi přihlásilo 4 021 385 lidí. V roce 2001 to bylo téměř o polovinu méně. Dalšími roky se počet jen snižuje. Při posledním sčítání lidu v roce 2021 Český statistický úřad uvedl, že se přihlásilo 741 019 lidí z celkového počtu 10 524 167. Musíme však podotknout, že vyplnění otázky ohledně náboženské víry bylo dobrovolné. Nevyplněné pole nechalo celých 30,1 % osob. V Česku slaví Vánoce kolem 95% obyvatelstva i přesto, že nejsou věřící. To stejné by se dalo říct i o Velikonocích, které se slaví tradičně na vesnicích v původní podobě, i když postrádají svůj původní význam.

Ve Francii existuje svoboda náboženství, i přesto zde dominuje římskokatolická církev, kterou uznává přibližně 85% populace. Přitom však 41 % existenci Boha popírá a 51 % populace řeklo, že se považují za křesťany. Jiný průzkum z roku 2019 ukázal, že 48 % se hlásí ke katolické církvi. ¹⁶⁾

Převažujícím náboženstvím na Ukrajině je pravoslavné křesťanství, které uznává přibližně 67 % obyvatel. Část pravoslavných se hlásila k Ukrajinské pravoslavné církvi Kyjevského patriarchátu, další část uznávala Moskevský patriarchát, zlomek se hlásil také k nacionalistické Ukrajinské autokefální (samosprávné) církvi. V roce 2019 však došlo ke sjednocení všech tří církví. 2 % věřících uznává také protestanské náboženství a 1 % uznává římskokatolické náboženství.

Poměr věřících a nevěřících u našich dotazníkových respondentů lze vidět na grafu níže. S tím souvisí podoba slavení Vánoc.

V České republice je symbolem adventu jehličnatými větvičkami ozdobený věnec se čtyřmi svíčkami, které se postupně s blížícím se Štědrým dnem zapalují. Celý advent je dle tradice postní, a však od této tradice se prakticky všude již dávno upustilo. Po celou dobu adventu se ve větších městech konají vánoční trhy. ¹⁷⁾ Tradičně svatý Mikuláš obchází domy 5. prosince se svou družinou. Samotnou družinu tvoří Mikuláš, anděl a čert, popřípadě více čertů. Tato družina navštěvuje domy, aby pokárala či pochválila děti, které podle svého chování za celý rok dostanou náležitou odměnu. Nejzlobivějším dětem je vyhrožováno odnesením v pytli do pekla. ¹⁸⁾ Mezi nejčastější aktivity patří zpívání koled, hraní her, sledování vánočních filmů, nebo cesta na hřbitov, aby se zde zapálila svíčka za drahé zesnulé. Dále pak lití olova, rozkrajování jablek, zlaté prasátko či pouštění lodiček. ¹⁹⁾

• „Vánoční tradice dodržujeme jen některé. Lití olova ani rozkrajování jablek není nic pro nás. Raději si zazpíváme koledy a udržujeme klid a pohodu.“ (Anna a Karel)

Mezi vánoční tradice ve Francii patří Vánoční poleno. Dle této tradice se rodina vždy sešla na Štědrý den u krbu. Zpívaly se koledy, prarodiče vyprávěli příběhy. Tradičně se vybralo jedno velké poleno z odolného dřeva, které muselo vydržet hořet celou noc. Děti ho často zdobily větvičkami, listím a mašlemi, poté ho společně s prarodiči zapálily. Ještě před zapálením mu musela hlava rodiny požehnat, a to například olejem, vínem, pálenkou či větvičkou namočenou ve svěcené vodě. Popel z tohoto polena měl chránit rodinu následující rok před zlem a ochraňovat dům. Zvyk pochází z 12. století a rozšířil se do několika zemí v Evropě. Dezert Vánoční poleno se objevil v 19. století v Paříži u cukráře Pierra Lacama. Vánoční stromeček se zdobí na začátku prosince a sundává se 6. ledna na Tři krále.

• „Vánoční tradice jsou ve Francii vcelku odlišné od našich. Například děti 24. prosince dávají za dveře domu či bytu mrkvičku pro soby, kteří by měli přitáhnout saně s Pere Noëlem. Ráno pak děti mrkvičku zkontrolují – pokud zmizela, je to neklamné znamení, že tu Pere Noël byl a přivezl nadílku.“ ²⁰⁾

Během tohoto období se na Ukrajině konají různé tradiční akce a události, jako jsou půlnoční mše, koledy, tance a setkání s rodinou a přáteli. Ukrajinské Vánoce trvají poněkud delší čas, než je například v České republice zvykem. Tradiční vánoční oslava začíná na začátku ledna a tomuto dni se říká Svatý večer. Toto je čas, kdy celá rodina usedne kolem vánočního stolu, který je bohatě prostřený ukrajinskými pochutinami. Samotná příprava Vánoc začíná však několik dní předem, kdy by se celá rodina měla účastnit výzdoby a úklidu jejich domova. Podle pověr, by se v den Svaté večeře měl držet půst. Tradičně Vánocům na Ukrajině předchází 40denní vynechání potravy a to od 28. listopadu do 7. ledna (podle juliánského kalendáře). Účelem půstu je očistit se fyzicky i duchovně pokáním, modlitbou a abstinencí od hříchů. Všech 12 chodů je tedy postních. ²¹⁾ V dnešní době se tato 40denní tradice už moc nedodržuje což tvrdí i náš respondent (Ivan 22 let), který říká, že se ustupuje i od jednodenního půstu natož od čtyřiceti denního.

• „Pro Ukrajince býval vždy důležitý už předvánoční čas, který představoval jakési přípravy na narození Ježíše Krista. Po celý advent se dodržoval půst, ten ostatně platil pro věřící i v našich zemích. Půst mohl být různě přísný. Zakázána byla konzumace buď všech, nebo jen určitých potravin a nápojů. Odříkání se vztahovalo také na sexuální život. Půst končil o Svatém večeru bohatou hostinou, která se skládala ze dvanácti chodů.“ ²²⁾

Věřící by také měli vstávat brzy ráno, a to z důvodu toho, aby během roka nezaspali. Dále se věří, že hádky během dnů oslav přinesou stejné problémy po celý rok, stejně tak jako pověšené prádlo, které by se mimo jiné ani nemělo věšet v tento slavnostní den. Vždy se při hostině počítá s osamělým poutníkem, pro kterého se přichystá jeden talíř navíc. Pokud nepřijde, jeho porce zůstane Duchům předků. Tak jako v České republice. Tato tradice vychází z křesťanského učení o pohostinnosti a sdílení s druhými. Tento zvyk je sice dle našeho respondenta častým jevem, ale sám vlastně ani netušil, z jakého důvodu to jeho rodina dělá.

Dárky nosí na Ukrajině tradičně Svatý Mikuláš a to 6. prosince, tudíž během Vánoc už není hlavní součástí rozbalování dárků. Jak tvrdí Ivan „V den Svaté večeře si už dárky nedáváme maximálně nějaké drobnosti. Je to ale spíš tím, že nyní žijeme v Čechách a tady je zvykem si dávat dárky na Štědrý den“.

Ukrajinským zvykem je také druhý sváteční den, kterému se říká „Melančin“. Je to něco jako druhý vánoční večer, kdy se zpívají písně, podobné koledám, tzv. „štědrivky.“ Připravuje se také druhá „Svatá večeře“, která by měla být už méně bohatá než ta první. Dnes už se od této tradice ustupuje a ve velké většině přežívá jenom na vesničkách, což se potvrdilo i z rozhovoru, kdy samotný respondent ani nevěděl, že tomuto dni se říká „Melančin“. Další častou tradicí je, že se v období mezi svátkem svatého Jana Křtitele a začátkem velikonočního půstu konají zásnuby, nebo dokonce svatby. V předvečer tohoto svátku rodina opět usedá ke slavnostnímu stolu.

Na základě dotazníku a grafů níže lze vidět, že podle respondentů vánoční tradice ustupují. Může to být způsobeno moderní dobou, komercionalizací vánočních svátků, úbytkem věřících lidí, sociálními sítěmi, anebo jinými životními prioritami. Potvrzuje to i náš respondent z Ukrajiny, který říká, že lidé žijící na vesnicích se více přiklání k tradicím než ti, co žijí moderní život ve městech.

Na Štědrý den v České republice se schází celá rodina ke společně strávenému času. Mezi nejčastější aktivity patří zpívání koled, hraní her, sledování vánočních filmů nebo cesta na hřbitov, aby se zde zapálila svíčka za drahé zesnulé. Celý den, až do Štědrovečerní večeře, se podle české tradice nemá nic jíst, jelikož ten, kdo to dodrží, uvidí pak při Štědrovečerní večeři zlaté prasátko (tato tradice pochází od slovanského boha slunce). Štědrovečerní večeře probíhá v kruhu celé rodiny. ²³⁾ Stůl je většinou krásně vyzdoben vánočním cukrovím, vánočkou, adventním věncem a dalšími dekoracemi či pokrmy. Tradičně se jako první jídlo večera podává rybí polévka, kterou následuje smažený kapr s bramborovým salátem, avšak v dnešní době se smažený kapr poměrně často nahrazuje jiným druhem ryby, jako je například losos. Poměrně častý je také kuřecí či vepřový řízek.

• „Na Štědrý den neděláme nic neobvyklého. Půst nedodržujeme a k večeři máme tradičně kapra s bramborovým salátem. Děti už mají však řízky nebo filet. Rybí polévku však nejíme, není nikdo, kdo by ji u nás dobrovolně vařil. Večer chodíme na půlnoční mši, ale tak do kostela chodíme pravidelně každou neděli.“ (Jarmila)

Tradice zdobení vánočního stromku s největší pravděpodobností vznikla z kombinace pohanské tradice, při které se zdobili větve stromů kvůli ochraně, a křesťanského slavení svátku Adama a Evy, jež je 24. prosince. V tento den se hrála představení o prvotním hříchu, při kterém byl právě strom ústřední rekvizitou. 24. prosinec se stal tedy dnem, kdy by se měl dle tradice vánoční stromek zdobit, avšak tato tradice se již v dnešní době v tak velké míře nedodržuje a lidé stromek spíše zdobí někdy během adventu podle své rodinné tradice.

• „Stromeček zdobíme ráno na Štědrý den, ale děti už si stěžují, že ho chtějí dříve. Mnoho rodin zdobí stromečky už klidně v polovině prosince, k tomu jsme ale zatím ještě nedospěli. Uklízíme ho tradičně 6. ledna na Tři krále. Mimo jiné si vystavujeme i Betlém, který je podstatným symbolem Vánoc.“ (Jiří)

Francouzské Vánoce jsou v některých ohledech dost podobné našim českým. Státním svátkem je pouze 25. prosinec. Den před, tedy 24. prosince, chodí Francouzi do práce. Večer se sejde celá rodina u velké večeře, která obsahuje několik chodů. Tradičním štědrovečerním pokrmem je krůta nadívaná kaštany (la Dinde de Noel) podávaná s vařenou zeleninou. Předkrmem mohou být například ústřice, šneci, kachní játra foie gras nebo uzený losos. Velice se to odvíjí od toho, z jakého regionu Francie lidé pochází. Jako další pochutiny na stole mohou být sýry, makronky a především víno. ²⁴⁾ Velkolepá večeře je zakončena tradičním francouzským dezertem „Vánoční poleno“ (Bûche de Noël). Tento dezert je z piškotového těsta s máslovým a čokoládovým krémem nazdobený do podoby kusu dřeva. Každá rodina má svůj tradiční recept. ²⁵⁾ Dárky se rozbalují následující den ráno, tedy 25. prosince. Večer předtím děti dávají za dveře mrkve pro soby od Otce Vánoc (Père Noël). Pere Noëlem je velmi podobný Santu Clausovi. Do domů se Otec Vánoc dostává komínem. Děti mu před krbem nechávají své botičky, aby jim tam dal dárky.

Naši francouzští respondenti, pocházející z jihu Francie, konkrétně z Nice, nám potvrdili tradici štědrovečerní večeře, kterou připravují celý den. Skládá se z aperitivu, předkrmu, hlavního chodu a dezertu. Mezi jejich oblíbené pokrmy patří ústřice, kaviár a játra foie gras. Respondenti žijí delší dobu v Česku, takže se na jejich stole objevují i kousky tradičního českého cukroví. Nevynechají půlnoční mši a dárky si rozbalují, až druhý den ráno, které jim nosí Papa Noel. Stromeček ovšem zdobí týden před Vánoci a sundávají ho 14 dní po Štědrém dnu.

• „Naše Vánoce ve Francii vždy probíhaly tak, že se sešla celá rodina. Kolem šesté hodiny večerní jsme usedli ke stolu a začali s aperitivem. Později kolem osmé a deváté hodiny se začal podávat předkrm, a pak následoval hlavní chod a dezert. Večeře takto probíhala až do půlnoci, poté se rozdaly a rozbalovaly dárky.“ (Francois)

Nejčastější popis Vánoc na Ukrajině začíná tedy 6. ledna poté, co se na obloze objeví první hvězda, což symbolizuje hvězdu Betlémskou, která ukázala cestu k Ježíši Kristu. Je to den před narozením Páně a nazývá se Svatý večer. Samotné slavení Vánoc začíná sváteční večeří, která se skládá z 12 chodů. V tento den i přestože to není hlavní „Štědrý den” se zdobí i vánoční strom. Ekvivalent Štědrého dne je až o den později a to 7.ledna, kdy jsou pravoslavné Vánoce, je to hlavní den vánočních svátků na Ukrajině. V tento den se navzájem navštěvují příbuzní. Je zakázáno pracovat a večer se chodí koledovat a na bohoslužby. Lze pochopit, že koledování si užívají zejména malé děti, které za to dostávají peníze.

• „Za večer, kdy jsem koledoval, jsem mohl klidně vydělat 2000-3000 hřiven. (v té době kolem 200$),” tvrdí náš respondent.

Druhý svátek vánoční se slaví 13. ledna, jak už bylo zmíněno. Ale na tento den již není vyvíjen tak velký důraz. Třetí a poslední velký svátek novoročního cyklu je 19. ledna. Slaví se památka Kristova křtu (Ivana Chrestyteľa), který navazuje na biblický příběh Ježíšova křtu v řece Jordánu. V kostelech anebo na březích řek se světí voda, kterou poté hlava rodiny kropí ostatní členy rodiny, zápraží, dům a chlévy. Tento zvyk nebo tradice převládá spíše u věřících rodin. Věří, že posvěcená voda má člověka chránit před různými nemocemi, proto se celý rok pečlivě uchovává a používá se jen v těch nejnutnějších případech.

• „Svěcení vody je také opravdovým svátkem všech otužilců: stovky odvážlivců se koupou v ledové vodě, dokonce i bývalý prezident Juščenko a další vládní představitelé plavou v řece Dněpr u Kyjeva.“ ²⁶⁾

Na stole by mělo být celkem dvanáct bezmasých jídel, která symbolizují počet apoštolů. Každé jídlo má svůj význam a společně symbolizují jednotu, hojnost a bohatství rodiny. Velice často se sice uvádí a klade důraz na bezmasá jídla, ale není to pravidlem. Většinou slavnostní tabule současných Ukrajinců obsahuje i maso, které také plní svou funkci například jako symboliku štěstí a blahobytu. ²⁷⁾ Je to tedy důkaz toho, že opět záleží na tradicích a zvycích dané rodiny.

Hlavní a první jídlo je Kuťa. ²⁸⁾ Celá hostina se liší podle preferencí dané rodiny, ale tento pokrm se vždy shodoval. Je to sladká varianta českého kuby, připravuje se z pšenice nebo krupek, rýže, máku, medu, ořechů, rozinek apod. Dále bychom mohli najít mezi slavnostními jídly například odvar ze sušeného ovoce, boršč, ryby, plněná kapustnice, brambory s olejem a drceným česnekem, hrášek nebo fazole s olejem, koláče s mákem, pirožky, medovník.

Předvánoční období neboli advent v Česku začíná první nedělí ze čtyř předcházejících Štědrému dni. Prvním slaveným svátkem v tomto období, který se v naší zemi dodržuje, je svátek svatého Mikuláše, který připadá na 6. prosince. Samotné české Vánoce připadají na 24., 25. a 26. prosince a zároveň jsou všechny tyto tři dny státními svátky. Na konci doby adventní se staví betlémy, které připomínají narození Ježíše. Jsou k vidění po celou dobu vánoční, tedy od Štědrého večera po slavnost Křtu Páně. První podoba betlému neboli jesliček, je spojována se svatým Františkem z Assisi, který postavil první živý betlém v roce 1223. V Česku se rozšířily na začátku doby barokní a nyní jsou každoročně vídány v kostelech a domácnostech. ²⁹⁾ Vánoce končí první neděli po 6. lednu, tedy ve svátek Tří králů.

Na 2. února připadá svátek Hromnic nebo také Uvedení Páně do chrámu. Tímto svátkem se připomíná příběh, kdy Marie a Josef přinesli Ježíše po 40 dnech od jeho narození do Jeruzalémského chrámu, aby byl odevzdán Bohu k oběti očišťování. Mělo dojít k setkání Ježíše a starce Simeona, v čemž spatřujeme zanikající pohanský svět a nový začátek v Kristu. Simeon nazval Ježíše „světlem k osvícení pohanů“. Postupem času se z toho stala slavnost světla. Hromnice jsou odvozené od slova hromničky neboli svíčky, zapalující se v tento den. Světlo a teplo ze svíček symbolizuje světlo, které vychází z Ježíše. Hromničky se zapalovaly na ochranu domu a hospodářství před bleskem. ³⁰⁾

• „Hospodyně se měly na Hromnice vyhýbat jehle – podle pověry měla v tento den její špička moc přitáhnout blesk.“ ³¹⁾

Pranostika praví, že „Na Hromnice o hodinu více“, dříve tím končila doba vánoční. V této pranostice je kus pravdy, neboť se na Hromnice rozednívá dříve a blíží se tím jaro.

• „Vánoční svátky u nás začínají první adventní nedělí a končí příchodem Tří králů. Mají pro nás hluboký význam, jsou to svátky klidu, rozjímání a čekání na narození Ježíška. Vadí nám, že se tato podoba dost změnila. Komerce už od října, mnoho lidí to v současnosti považuje za svátky nákupů a úklidu. Vánoce v tomto ohledu ztratily ten pravý význam.“ (Jiří)

• „Vánoce jsou pro nás opravdu prožívané svátky. Mrzí nás, že lidé je berou jen jako volno v práci. To samé i u Velikonoc. Jinak u nás začínají adventem a končí ve svátek Tří králů.“ (Jarmila)

Francouzi mají krátké vánoční svátky. Jejich hlavní svátek je 25. prosince. Den před, tedy 24. prosince, chodí do práce. Vánoční svátky končí 26. prosince, kdy jdou opět do práce.

• „Vánoce jsou mým oblíbeným svátkem. Ve Francii jsme je trávili vždy s celou rodinou. Mrzelo mě, že si společně strávený čas můžeme užít jen jeden den. Když přijela naše rodina na návštěvu do Čech, bylo vždy skvělé s nimi strávit celé tři sváteční dny.“ (Florence)

Vánoční svátky na Ukrajině i přes mnoho podobností s našimi Vánocemi se neslaví, jako v České republice 24. a 25. prosince. Novoročně-vánoční čas na Ukrajině trvá prvních dvacet dní až do svátku svatého Jana Křtitele, kdy tento den uzavírá vánoční období na Ukrajině. Ukrajina využívá sice pro oficiální civilní události gregoriánský kalendář, který je běžný většině Evropy, včetně slavení Nového roku v lednu. Avšak mnoho Ukrajinců, včetně těch, kteří nesdílí pravoslavné vyznání, slaví Vánoce podle juliánského kalendáře, a to konkrétně 7. a 8. ledna. Toto slavení v lednu má kořeny v historické pravoslavné tradici, kdy juliánský kalendář zaostává o 13 dní oproti gregoriánskému kalendáři. Je však důležité zmínit, že od roku 2017 jsou 25. a 26. prosinec oficiálně státními svátky na Ukrajině. Toto období je nazýváno „Zimní svátky“ a zahrnuje Vánoce. Tato změna umožňuje lidem na Ukrajině slavit Vánoce v souladu s jejich náboženskými tradicemi, ať už podle gregoriánského nebo juliánského kalendáře. Podle juliánského kalendáře se spíše řídí ti, kteří jsou více nábožensky zaměřeni. ³²⁾

Všechny zmíněné země, i přes kulturní a geografické rozdíly, mají společné to, že slavení vánočních svátků s rodinou je pro ně to nejdůležitější. Je to zachyceno v grafu níže, kde 60% respondentů poskytlo tuto odpověď. Na druhém místě se umístilo jídlo, které je další důležitou součástí vánočních svátků.

Cílem práce bylo přiblížit slavení Vánoc ve vybraných zemích Evropy. Konkrétně v České republice, Francii a na Ukrajině. Zjistit jaké jsou jejich tradice, průběh Štědrého dne, doba vánočních svátků a tradiční jídlo Štědrého dne.

Mezi vánoční tradice v Česku patří například lití olova, čekání na příchod zlatého prasátka, zpívání koled či zapalování svíček. Dle našich českých respondentů byla nejčastěji zmiňovanou tradicí zdobení stromečku, tudíž se dá brát jako jedna z nejoblíbenějších tradic v naší republice. Zdobení stromečku je totiž tradicí neodmyslitelně spojenou s Vánoci nejen v České republice, ale i v mnoha dalších zemích. Dá se předpokládat, že stromeček se zdobí podobným způsobem ve všech domácnostech, avšak den strojení se už může lišit. Převážně se odpovědi respondentů shodují na tom, že zdobí stromeček na Štědrý den, popřípadě během týdne předním. Zřídka se setkáme s tím, že by měli doma stromeček celý měsíc, není to však podmínkou. Jedna z tradic, která může být považována jako každodenní součást a nutnost denního života, je jídlo. Přesto téměř většina respondentů z našich vybraných zemí se dokázala rozpovídat hlavně o jídle a všech tradicích, které jsou s ním spojené. Ve Francii je významnou tradicí vánoční poleno, což je francouzský štědrovečerní dezert. Tradičním štědrovečerním pokrmem je krůta nadívaná kaštany (la Dinde de Noel) podávaná s vařenou zeleninou. Předkrmem mohou být ústřice, šneci, kachní játra foie gras nebo uzený losos. Ve Francii se také dávají za dveře mrkve pro soby od Otce Vánoc. Ukrajinské Vánoce jsou také velmi často spojovány s mnoha svátečními pochoutkami. Mezi jejich nejvíce zmiňovanými pokrmy je kuťa, která opravdu patří na vánoční stůl téměř každé ukrajinské rodiny. Celá hostina je však velice variabilní a záleží na preferencích. Hostina Čechů se málokdy obejde bez smažených řízků či kapra, bramborového salátu nebo vánočního cukroví a samozřejmě vánočky. Jídlo tedy hraje významnou roli v tradičních vánočních svátcích v těchto zemích. Téměř všichni, kteří jako nejoblíbenější tradici zmínili vánoční pokrmy, si je spojují s kouzelnou atmosférou Vánoc, kterou v tento slavnostní den sdílí se svou rodinou. Symbolika různých pokrmů se dá vnímat jako něco výjimečného. Příkladem toho je ukrajinský zvyk dvanácti chodů, kdy každé jídlo má nějaký speciální význam v podobě blahobytu, přínosu štěstí či hojnosti. Každá země má však své další specifické tradice. Pro Francii například vánoční dřevěné poleno, které se zdobí a následně pálí pro ochranu celé rodiny a na Ukrajině je populární koledování za které pak dostávají peníze, tato aktivita je zejména rozšířena mezi malými dětmi.

Průběh Štědrého dne je v těchto zemích odlišný, i přes mnoho podobností. Ve Francii se ještě 24. prosince před sváteční večeří chodí do práce a dárky se rozbalují až druhý den na jejich hlavní svátek 25. prosince. Pro Čechy jsou svátky významné již od 24.12., kdy si rodina užívá pohodových aktivit v podobě sledování vánočních pohádek, hraní her nebo zpívání koled. Časté jsou i procházky na hřbitov, kam chodí uctít své zesnulé. Ukrajina je rozdílná celým průběhem svátků a co se týče rozbalování dárků není to zde vůbec spojené se Štědrým dnem, ale se svatým Mikulášem, který je i rozdává. Rozdílný je tedy i ten, kdo v dané zemi dárky nosí. V Čechách je zvykem říkat malým dětem, že dárky přináší Ježíšek a přilétává oknem, ve Francii to je však Père Noël, o kterém se říká, že chodí komínem a na Ukrajině je to právě Mikuláš. Je pravdou, že tento svátek se slaví i ve Francie a v Česku, a i v těchto zemích Mikuláš nosívá dětem nějaké odměny za dobré chování, ale jsou to spíše jen nějaké drobnosti v podobě sladkostí. Doba trvání svátku je velmi odlišná. V Česku začínají Vánoce první adventní nedělí, ale státní svátky jsou až 24., 25., 26. prosince, avšak u většiny obyvatel se slaví pouze 24. prosinec. Ve Francii je státní svátek pouze 25. prosince, ostatní dny probíhají, jako každý jiný pracovní den. Ukrajina sice používá gregoriánský kalendář pro oficiální civilní účely, stejně jako zbytek Evropy, ale mnoho pravoslavných Ukrajinců, včetně těch, kteří nejsou pravoslavného vyznání, slaví Vánoce podle juliánského kalendáře 7. a 8. ledna. Slavení v lednu je spojeno s historickou tradicí pravoslavného kalendáře, který je opožděný o 13 dní oproti gregoriánskému kalendáři. Nicméně od roku 2017 je na Ukrajině 25. a 26. prosinec považován jako státní svátek. Toto období je nazýváno jako „Zimní svátky“ a zahrnuje Vánoce. Oficiální státní svátek na Ukrajině na přelomu prosince a ledna poskytuje lidem možnost slavit Vánoce podle jejich náboženských tradic, ať už následují gregoriánský nebo juliánský kalendář. Ukrajina je také velmi specifická tím, že Vánoce trvají skoro celý měsíc. Začínají 6. ledna sváteční večeří a končí svátkem Jana Křtitele.

Štědrovečerní jídlo, vánoční tradice, průběh Štědrého dne a celkově vánoční svátky se ve vybraných zemích samozřejmě neshodují ve všem a každá země je něčím ojedinělá. Největší rozdíl je zde však vidět v odlišnosti ve slavení mezi pravoslavnou a katolickou církví, jelikož pravoslavná Ukrajina se od katolické Francie a České republiky vzdaluje mnohem více než katolické země mezi sebou. Společným prvkem mezi všemi třemi zeměmi je rozhodně kladen důraz na rodinné prostředí, pohodu a klidnou vánoční atmosféru. Tento aspekt je výrazně zdůrazněn téměř všemi respondenty.

• BRTNÍKOVÁ, Aneta. Plné stoly jídla, ale daleko od nejbližších. Jak slaví ukrajinští uprchlíci pravoslavné Vánoce v Česku?. [online] iROZHLAS, 2023 [cit. 5. 4. 2023]. https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ukrajina-pravoslavne-vanoce-cesko-uprchlici-pirozky_2301071615_har
• DVOŘÁK, Jan. Ukrajinci mohou Vánoce slavit v prosinci, ruskému patriarchátu navzdory. [online] iDNES.cz, 2022 [cit. 2. 4. 2023]. https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/vanoce-pravoslavna-cirkev-ukrajina-rusko-svatek-kirril.A221107_105336_zahranicni_jadv
• FRENCH, Jane. Orthodox Christians practice Christmas traditions with family. [online] Edmonton Journal, 2019. [cit. 13-5-2023]. Dostupné z: https://edmontonjournal.com/news/local-news/orthodox-christians-practice-christmas-traditions-with-family?fbclid=IwAR1VzC58ee3nkdyGH5i4e2oIjvYbfTXR_oF8I3dXB3StOgzsVqieCLkFsys
• HAVEL, Petr. Znáte ukrajinské vánoční jídlo? Je to kuťa. [online] Vitalia.cz, 2018 [cit. 5. 4. 2023]. https://www.vitalia.cz/clanky/znate-ukrajinske-vanocni-jidlo-je-to-kuta/
• HERYNEK, Petr. České Vánoce, 2005, ISBN 80-247-0760-8
• Hromnice, Svátek Uvedení Páně do chrámu a Světový den zasvěcených osob. [online] Pastorace.cz, 2023 [cit. 20. 4. 2023] https://www.pastorace.cz/aktuality/hromnice-svatek-uvedeni-pane-do-chramu-a-svetovy-den-zasvecenych-osob-22
• IRIGARAY, Hélio Arthur Reis a STOCKER, Fabricio. Reflections on the magic, joy, and enchantment of Christmas. Cadernos EBAPE.BR [online]. 2022, 20(6), 1-4 [cit. 2023-04-5]. ISSN 1679-3951. DOI https://doi.org/10.1590/1679-395187977x
• KOHOUTOVÁ, Petra. Svátky a významné dny ve Francii a v České Republice. [online]. Plzeň, 2015. [cit. 25-4-2023]. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni. Vedoucí práce Sylva Nováková. Dostupné z: http://hdl.handle.net/11025/19933
• Křesťanské Vánoce. [online]. Milujivánoce.cz, 2014 [cit. 2. 4. 2023]. http://www.milujivanoce.cz/cs/temata/show/vanoce-podle-nabozenstvi/31-krestanske-vanoce/
• KŘIVANEC, Václav. Změny v obřadních zvyklostech v důsledku migrace. [online]. Plzeň, 2017. [cit. 11-5-2023]. Bakalářská práce . Fakulta filozofická Západočeské univerzity v Plzni. Vedoucí práce doc. Petr Lozoviuk, Ph.D. Dostupné z: 2017.https://otik.uk.zcu.cz/bitstream/11025/28510/1/Bakalarska%20prace%20-%20Vaclav%20Krivanec.pdf
• LAPKOVÁ, Jana. Za poznáním vánočních zvyků a tradic v Evropě [online]. Liberec, 2021. [cit. 25-4-2023]. Závěrečná práce. Technická univerzita v Liberci. Vedoucí práce Mgr. Ing. Gabriela Čavojská. Dostupné z: 06]https://dspace.tul.cz/bitstream/handle/15240/160136/Lapkova_CZV__zaverecna_prace.pdf?sequence=1&isAllowed=y
• LIVINSKÝ, Oleksa. Ukrajinské Vánoce ctí tradice, víru i pověry. [online] Ukrajinci.CZ, 2023 [cit. 5. 4. 2023]. https://www.ukrajinci.cz/vyhledavani/aktuality+c19/ukrajinske-vanoce-cti-tradice-viru-i-povery+a5957.htm
• MACHÁNĚ, Jiří. Na stůl patří dvanáct chodů. [online] Církev.cz, 2022 [cit. 20. 5. 2023]. https://www.cirkev.cz/na-stul-patri-dvanact-chodu_18622
• MAŠEK, Roman. VÁNOCE: Původ, zvyky a tradice. [online] Deník.cz, 2012 [cit. 10. 5. 2023]. https://www.denik.cz/tradice-czk/vanoce-puvod-zvyky-a-tradice20081201-eh6o.html
• MRTKOVÁ, Veronika. České a moravské vánoční tradice. [online]. Praha, 2011. [cit. 11-5-2023]. Diplomová práce. UK Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Mgr. Markéta Dvořáková. Dostupné z: 2011.https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/48367/DPTX_2010_2__0_285677_0_110761.pdf?sequence=1&isAllowed=y
• NABOKOV, R., Ukrainian laughter tradition in modern christmas holidays. [online] National academy of managerial staff od culture and arts herald, Issue 2, 2014. [cit. 13-5-2023]. Dostupné z: https://www-webofscience-com.infozdroje.czu.cz/wos/woscc/full-record/WOS:000453990700050
• NĚMEČEK, Michal. Betlémy v České republice. [online] Vira.cz, [cit. 20. 4. 2023] https://vanoce.vira.cz/vanoce/betlemy-v-ceske-republice
• OPATRNÝ, Aleš. Datum a obsah Vánoc. [online] Víra.cz, https://www.vira.cz/texty/knihovna/kapitoly/datum-a-obsah-vanoc
• OPATRNÝ, Aleš. Kristovo narození a křesťanské chápání Vánoc. [online] Pastorace.cz, Z knihy Cesta k víře. 2023 [cit. 5. 4. 2023] https://www.pastorace.cz/Knihovna/12-Uvaha-XI-Kristovo-narozeni-a-krestanske-chapani-Vanoc.html
• POPOVIČ, Lubomír. Hromnice: Pohanské vítání jara i den významný pro křesťany. [online] Novinky.cz, 2021 [cit. 20. 4. 2023]. https://www.novinky.cz/clanek/historie-hromnice-pohanske-vitani-jara-i-den-vyznamny-pro-krestany-40349635
• POUROVÁ, Jitka. Jitkapourova.cz, České Vánoce a tradice. 2020. https://jitkapourova.cz/2020/12/12/ceske-vanoce-a-tradice/
• SERGIO, Jana. České Vánoce-tradice, zvyky a pokrmy. [online] csmpf.com, 2020 [cit. 10. 5. 2023]. http://www.csmpf.com/blog/ceskevanoce-tradicezvykyapokrmy
• STROSSEROVA, ALena., Kapr a další tradice na vánočním stole [online] Výživa a potraviny, Praha, 2014. [cit. 25-4-2023], Dostupný z: https://www.vyzivaspol.cz/kapr-a-jine-tradice-na-vanocnim-stole/
• SŮSA, Richard. Vánoce a jejich historie. [online] Novinky.cz, 2022. [cit. 2. 4. 2023]. https://www.novinky.cz/clanek/vanoce-vanoce-a-jejich-historie-kde-se-vzaly-40344809
• ŠUPÍKOVÁ, Barbora. Francouzské vánoční poleno. [online] Rady na cestu, 2021 [cit. 5. 4. 2023]. https://www.radynacestu.cz/magazin/francouzske-vanocni-poleno/
• Vánoční svátky po francouzsku. [online] Novinky.cz, 2015 [cit. 20. 5. 2023]. https://www.novinky.cz/clanek/vanoce-vanocni-svatky-po-francouzsku-328663
• Vánoční svátky po francouzsku. [online] Novinky.cz, 2015 [cit. 5. 4. 2023]. https://www.novinky.cz/clanek/vanoce-vanocni-svatky-po-francouzsku-328663
• VENUTA, Marek. Co jsou Vánoce a proč se slaví. [online] Novinky.cz, 2010 [cit. 2. 4. 2023]. https://www.novinky.cz/clanek/vase-zpravy-co-jsou-vanoce-a-proc-se-slavi-40124148
• Vztah Francouzů k náboženství a víře: klíčové postavy. Gouvernement, 2019. [cit. 9. 4. 2023] https://www.gouvernement.fr/rapport-des-francais-a-la-religion-et-aux-convictions-chiffres-cles
• ŽÁKOVÁ, Lucie. Emagazín, Jak se Vánoce na Ukrajině liší od těch českých? Slaví se jinak i v jiný den https://eurozpravy.cz/magazin/jak-se-vanoce-na-ukrajine-lisi-od-tech-ceskych-slavi-se-jinak-i-v-jiny-den.itarqfos
• ŽÁKOVÁ, Lucie. Jak se Vánoce na Ukrajině liší od těch českých? Slaví se jinak i v jiný den. [online] Emagazín, 2022 [cit. 20. 5. 2023]. https://eurozpravy.cz/magazin/jak-se-vanoce-na-ukrajine-lisi-od-tech-ceskych-slavi-se-jinak-i-v-jiny-den.itarqfos



Počet shlédnutí: 76