obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


ls2023:vietnamska_mensina_v_nemecku

Vietnamská menšina v Německu

Veronika Doleželová, Karolína Poláčková, Eliška Čumplová, Nikola Čumplová

Úvod

V dnešním moderním světě, kde se prolínají rozdílné kultury, tradice a národy, je zkoumání jejich začlenění do většinové společnosti důležitým tématem pro širokou veřejnost. Jeden z konkrétních příkladů začlenění minority do většinové společnosti je vietnamská minorita. Vietnamská menšina představuje významnou minoritní skupinu v mnoha evropských zemích i zemích po celém světě. Tato minoritní skupina skrývá bohatou kulturní identitu a způsob života, které nesou značné rozdíly od evropských zemích. Národnostní, kulturní a jazykové odlišnosti, kterými se tato menšina odlišuje, mají výrazný vliv na způsob, jakým se jednotliví členové minority začleňují do různých aspektů společenského života. Konkrétně se zaměříme na Německo, které je známé především svou bouřlivou historií, přívětivostí a otevřeností vůči migrantům. Zaměříme se na způsob, jakým se tato menšina začlenila do německé většinové společnosti v otázkách týkajících se rodiny, výchovy dětí, sociální interakce a hodnoty vzdělání. Tyto oblasti mají zásadní vliv na utváření identity členů minority, a zároveň odrážejí hluboce zakořeněné kulturní tradice a hodnoty.

Cíl práce

Hlavním cílem semestrální práce je získat odpovědi na námi zvolené výzkumné otázky na základě získaných rozhovorů od vybraných respondentů. Dále chceme přiblížit a podat informace o současné situaci vietnamské menšiny žijící v Německu a pohled německé většiny na danou menšinu. Také budeme charakterizovat Německo a Vietnam, jejich historický vývoj a důvody a způsoby, jakým se vietnamské menšiny dostaly do Německa.

Výzkumné otázky

Hlavní výzkumná otázka

  • Jak se vietnamská menšina začlenila do každodenního života v Německu?

Podotázky

  • Jak se vietnamské minoritě žije v Německu?
  • Jak na vietnamskou minoritu nahlížejí Němci?
  • Jaké jsou rozdíly v postavení členů v rodinách vietnamské minority a u rodiny německé společnosti?
  • Jaká je přikládána hodnota vzdělaní u vietnamské rodiny a německé rodiny?
  • Jak probíhá sociální interakce mezi příslušníky vietnamské minority a Němci?

Metodologie

Semestrální práce je zpracována prostřednictvím kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Cílem pro kvantitativní výzkum jsou výchozí předpoklady, z nichž nám poté vyplývá výběr otázek. Na tomto základě jsme si zvolily hlavní výzkumnou otázku a dalších několik podotázek. Kvantitativní výzkum u nás zahrnoval rozbor získaných statistických údajů o počtu Vietnamců v Německu a jejich geografické rozloze.

Kvalitativní průzkum spočíval v komunikaci s vybranými respondenty pomocí nestrukturovaného rozhovoru. Zvolená analýza vychází z velkého množství informací o malém počtu jedinců. Informace u dané metody jsme získávaly v podobě dlouhých rozhovorů, kde jsme jedincům nechávali i tzv. volnou ruku v odpovědích. Pokud jsme nějaké informace postrádali, postupně jsme se na ně doptaly. Rozhovory s dotazovanými byly prováděny osobně, ale také prostřednictvím sociálních sítí, kde jsme měly možnost komunikovat přes zprávy. Komunikace probíhala zejména v anglickém jazyce, ale také v češtině.

Za značnou výhodu lze považovat důvěryhodnost informací, které jsou přímo od sledované menšiny. Díky tomu jsme získaly podrobnější informace a hlubší náhled do zkoumané problematiky. Za drobnou nevýhodu jsme braly lehkou jazykovou bariéru, kdy pár ze starších vietnamských respondentů neumělo ani anglicky. Naši respondenti mají mladší příbuzenstvo, jež ovládá anglický jazyk. S jejich pomocí ohledně překladu jsme získali potřebná data k semestrální práci.

Tabulka respondentů

Tabulka, která se nachází výše, obsahuje základní informace o získaných respondentech. Jména jsou na jejich přání uvedena dle oslovení jejich přátel a blízkých.

Literární rešerše

Postupným začleňováním vietnamské menšiny do každodenního života v Německu zmiňuje autorka Eva Pechová ve své Závěrečné zprávě, která byla součástí projektu „Pomoc a podpora obchodovaným a komerčně zneužívaným osobám“ s názvem „Migrace z Vietnamu do České republiky v kontextu problematiky obchodu s lidmi a vykořisťování“ 1), zkoumá zajímavý a komplexní aspekt migrace vietnamské komunity do evropských států a jejich postupného začlenění do majoritní společnosti.

Podle jejího výzkumu lze identifikovat historické etapy migrace Vietnamců do Německa, přičemž největší vlna příchozích Vietnamců do bývalého západního Německa nastala v polovině 70. let. V té době přijala Německá spolková republika velký počet vietnamských uprchlíků, známých jako „boat people,“ a tato migrace zahrnovala asi 20 000 lidí, z nichž většina získala německé občanství. Tito lidé se díky podpoře v podobě jazykových a vzdělávacích kurzů, poskytovaných německou vládou, úspěšně integrovali do západoněmecké společnosti. Významná migrace Vietnamců do východního Německa a později do České republiky se odehrála v 80. letech v rámci mezivládních dohod o zaměstnávání vietnamských občanů ve východním Německu a v Československu. Integrace Vietnamců do společnosti v Německé demokratické republice (NDR) byla obtížnější kvůli jejich postavení jako dočasné pracovní síly a oddělené komunity od většinového obyvatelstva. V roce 1991 bylo rozhodnuto, že Vietnamci, kteří pobývali na území NDR déle než osm let nebo se provdali/zavdali za občany NDR před více než třemi lety, získají trvalý pobyt. Ostatním bylo nabídnuto odstupné, pokud se rozhodli opustit Německo. Mnoho Vietnamců, kteří opustili Německo, se přestěhovalo do České republiky, zejména do pohraničních oblastí jako Cheb a Potůčky. Tito jedinci často pracují v malých podnicích, jako jsou rychlá občerstvení, malé restaurace, obchody se spotřebním zbožím a květinami. Důležité je, že přes rozdílné podmínky a zkušenosti Vietnamců v Německu a České republice jsou tyto komunity vzájemně propojeny. Dochází k migraci jejich členů z jednoho státu do druhého, a tak se vytváří složité sítě a vzájemná interakce mezi oběma komunitami. Toto propojení ukazuje dynamiku migračních toků a procesů začlenění, které mají významný vliv na identitu a kulturu vietnamské diaspory v těchto evropských zemích.

Téma, jak nahlíží většinová společnost na menšinovou zmiňuje Marián Sloboda. Autor analyzuje a diskutuje hlavní myšlenky tvůrce knihy „Jazyk a identita etnických menšin: Možnosti zachování a revitalizace“ 2) Leoše Šatavy. Šatava se v této knize zaměřuje na problematiku zachování kulturní plurality a jazykové identity etnických menšin.

Jedním z klíčových bodů, kterými se pisatel zabývá, je nedostatek porozumění ze strany příslušníků většinového obyvatelstva k problémům etnolingvistických menšin. Šatava argumentuje, že znalost jazyka menšinového obyvatelstva má mnohostranné výhody, i když sami mluvčí tohoto jazyka to často nepovažují za důležité a mohou tento jazyk opustit ve prospěch jazyka většiny z důvodu ekonomického a společenského postavení. Autor tvrdí, že za tímto jevem stojí společenský tlak a neohleduplný postoj většiny, což má za následek nesvobodnou volbu jazyka a vytváření pocitu méněcennosti mezi příslušníky menšiny.

Šatava ve své knize také rozlišuje dvě krajní pojetí etnicity: jako objektivně daný fakt a jako „imaginární“ sociální koncept. Oba tyto přístupy mají podle autora společné to, že zahrnují udržení etnických komunit a jejich kultury. Autor zmiňuje, že vedle zastánců pojmu identity a etnicity existují i ti, kteří tvrdí, že etnicita je nejen imaginárním, ale také nepraktickým prvkem, který může vést ke konfliktům. Šatava odmítá pohled na etnicitu jako na nereálný koncept a argumentuje, že je historicky a společensky zakotvený. Podle něj se diskuse o projevech etnicity často soustředí na dvě krajní pozice: asimilaci a konflikt. Tento článek odhaluje důležité myšlenky Šatavy ohledně problematiky zachování jazykové identity a kultury etnických menšin a poukazuje na význam porozumění a respektu mezi většinovým a menšinovým obyvatelstvem.

Tématem hodnoty vzdělání u vietnamské rodiny se zabývá dílo: Na křižovatce kultur aneb Romové, Vietnamci a Číňané mezi námi.3) Provedený výzkum se týkal již zmíněných menšin: Romové, Vietnamci a Číňané. Nás zajímala část, jenž se týkala vietnamské menšiny, přesněji přístup dané minority ke vzdělávání. Dle získaných informací je pro vietnamské rodiče velice důležité vzdělání jejich potomků. Vietnamské děti ve školách dosahují velice kladných výsledků. Z výzkumu se můžeme dozvědět, že vzdělání lze rozdělit na formální a neformální. Kdy formální vzdělávání je pro rodiče na prvním místě. Neformální vzdělání mají děti povolené, až když perfektně zvládají formální vzdělání. Děti navštěvují různorodé kroužky na základě rodinného impulsu. Na druhém stupni základních škol lze u některých vietnamských dětí vidět pilnou přípravu na budoucí studium.

Tématem postavení členů ve vietnamské rodině se zabývá publikace: Jsme lidé jedné Země.4) Na mezilidské vztahy ve Vietnamu působil společenský a morální systém, jenž se nazýval konfucianismus. Pro představitele byl na prvním místě vztah mezi rodiči a dětmi. Autoři ve svém díle zmiňují jeden z hlavních znaků konfucianismu, jenž byl zdvořilé a uctivé chování. Pokud potomci bydleli s rodiči v jedné domácnosti, musely jim projevovat značnou úctu, nesměli hovořit bez vyzvání a o svých rodičích byly povinni mluvit uctivě a jedině kladně. Děti měli za povinnost dělat dobré jméno své rodině a chovat se tak, aby nedělali ostudu.

Dle autorů se z dané tradice uchovala podřízenosti manželky vůči svému manželovi. Také, že velký počet manželských párů si raději přeje mít syna, aby se o ně mohl postarat v jejich stáří. Dle zvěstí je dcera dcerou cizích rodičů, jelikož po svatbě od své rodiny odejde a bude patřit rodině manžela.

Postavení členů vietnamské rodiny zmiňují Lucie Pospíšilová a Robert Osman, kteří jsou spoluautoři díla: Geografie „okrajem“ každodenní časoprostorové zkušenosti 5), které se skládá z několika částí. V jedné části se přímo zabývají vietnamskou kulturou a pro nás důležitou kapitolou - rodinou. Rodina ve vietnamské kultuře má velice vysokou roli. Nejrozšířenějším důkazem je oltář předků, kde rodiny uctívají zesnulé generace, ale výhradně v mužské linii. Pouze syn totiž může pokračovat v rodové linii a pouze on smí uctívat své předky na rodinném oltáři. Čas, který rodina tráví pohromadě je vždy hlavní prioritou. Pokud na sebe nemají čas přes den, večeře je vždy momentem, kdy se sejdou všichni. Vietnamské rodiny jsou často velmi rozsáhlé a se složitějšími vazbami. Každý Vietnamec dělí své finance pro vlastní potřebu, a hlavně pro potřeby svých předků a potomků. Pokud je nejstarší syn dobře zabezpečený, nastává u něho povinnost postarat se o své rodiče a sourozence.

Odkaz na video

https://www.canva.com/design/DAFryCTuW9g/ysSK5xAkRoXlw-7JJvHZZg/watch?utm_content=DAFryCTuW9g&utm_campaign=designshare&utm_medium=link&utm_source=publishsharelink

Omlouváme se za chybnou informaci, cena za odchod ze země, kterou země nabídla byla 3 000 marek.

Podnikání a život Vietnamců v Chebu. Cheb, 2002. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta ekonomická. str. 14 https://sea-l.cz/media/1083/minh_podnikani.pdf

From Humanitarian to Economic: The Changing Face of Vietnamese Migration. MPI [online]. 2015 [cit. 2023-09-04]. Dostupné z: https://www.migrationpolicy.org/article/humanitarian-economic-changing-face-vietnamese-migration?fbclid=IwAR2Gyxp8VPtNhAKydFsTobf8yrVazE8336lFmEy73rTRlxUkZRwyM9rPWuM

Závěr

Vietnamská minorita v Německu čelí různým výzvám a zkušenostem v závislosti na individuálních situacích a regionálních rozdílech. Mnoho Vietnamců si vytvořilo život v Německu a aktivně se zapojuje do společnosti, pracuje, studuje a přispívá k místní kultuře a ekonomice. Avšak stále existují určité rozdíly ve vnímání vietnamské minority ze strany Němců. Někteří lidé mohou mít stereotypy nebo předsudky vůči cizincům, což může vést k pocitům vyloučení a diskriminace.

Prvním z hlavních a největších problémů, který pociťují, je jazyková bariéra. Starší generace neovládá německý jazyk takřka vůbec. S jazykovými problémy jim pomáhají jejich děti či vnoučata, kteří se v Německu narodili. Mladší potomci jsou od malička integrováni do většinové německé společnosti a nezdržují se pouze v uzavřené komunitě vietnamské menšiny, proto někteří ovládají lépe německý jazyk než vietnamský. Dalším z nepříjemných problémů považují respondenti se státní správou, kdy je velice často berou jako cizince a povětšinou žádají ukázat pas s vízem.

Rozdíly v postavení v rodinách vietnamské minority a německé společnosti mohou být značné, přičemž tradiční vietnamské rodiny mohou klást velký důraz na rodinu a tradice, zatímco německá společnost může být více individualistická.

Co se týče vzdělání, obecně je vzdělání v německé společnosti velkou hodnotou, a to jak pro vietnamskou minority, tak pro německé rodiny. Dotazovaní jsou vděčni, že se jim a jejich potomkům v Německu dostane kvalitního vzdělání. Požadují vynikající známky a jsou vedeni k píli. Někdy, díky tomu, cítili od rodičů a veřejnosti nátlak. Dle respondentů je vysokoškolské vzdělání jediná možnost, jak mohou dostat řádné zaměstnání. V německých rodinách je vzdělání také velice podporováno a ceněno.

Sociální interakce je pro vietnamskou minoritu velmi důležitá a má významné místo v jejich kultuře. Příslušníci vietnamské minority v Německu sami sebe považují za právoplatné občany Německa. Samotná většinová společnost vietnamskou minoritu přijala a berou ji jako součást německého společenství.

Lze konstatovat, že přítomnost vietnamské menšiny v Německu má hluboké společenské, ekonomické a kulturní důsledky. Tato komunita vytváří pestrou mozaiku mezikulturního dialogu a obohacuje německou společnost svými tradicemi, hodnotami a zkušenostmi. Přestože se setkává s výzvami, jako jsou jazykové bariéry, kulturní přizpůsobení a integrace, vietnamská menšina prokazuje neuvěřitelnou odolnost a schopnost adaptace.

Je důležité si uvědomit, že existence této menšiny nejenže reflektuje globalizaci a migraci, ale také zdůrazňuje význam kulturní diverzity pro moderní společnosti. Integrace vietnamské menšiny do německého společenského rámce přináší vzájemný prospěch prostřednictvím směny zkušeností, obohacení kultury a posilování ekonomického rozvoje.

Vietnamská menšina v Německu je jasným příkladem toho, jak migrace může obohacovat a transformovat společnost. Je to připomínka obohacení, které může vzejít z interakce různých kultur a identit. Tato skutečnost by měla sloužit jako inspirace pro další společenství a národy, jak vytvářet inkluzivní a multikulturní společnosti založené na vzájemném respektu a porozumění.

Zdroje

BUI, Pipo. Envisioning Vietnamese Migrants in Germany: Ethnic Stigma, Immigrant Origin Narratives and Partial Masking [online]. LIT Verlag Münster, 2003 [cit. 2023-07-28]. ISBN 9783825869175. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=esZRISts3pEC&printsec=frontcover&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false

Federal Statistical Office of Germany [online]. 2023 [cit. 2023-07-08]. Dostupné z: https://www.destatis.de/EN/Home/_node.html

Germany country profile [online]. 2023 [cit. 2023-07-15]. Dostupné z: https://www.bbc.com/news/world-europe-17299607

HARTLEP, Nicholas D. a Pipo BUI. Vietnamese Students and the Emerging Model Minority Myth in Germany [online]. 2020, 19 [cit. 2023-07-11]. Dostupné z: https://nicholashartlep.com/wp-content/uploads/2020/04/steinberg-down_v1_chp48_3pp-2.pdf

HLAVATÁ, Lucie. Dějiny Vietnamu. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. Dějiny států. ISBN 978-80-7106-965-2.

NINH, Uyen. Being Vietnamese in Germany [online]. 2022 [cit. 2023-07-08]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=KFKuu1hGtHA

PECHOVÁ, Eva. Migrace z Vietnamu do České republiky v kontextu problematiky obchodu s lidmi a vykořisťování. [online]. 2007, 11-12 [cit. 2023-09-1]. Dostupné z: https://aa.ecn.cz/img_upload/224c0704b7b7746e8a07df9a8b20c098/Zprava_migrace_Vietnam.pdf

POSPÍŠILOVÁ, Lucie a Robert OSMAN. Geografie „okrajem“ každodenní časoprostorové zkušenosti [online]. Karolinum, 2019 [cit. 2023-08-31]. ISBN 9788024642550. Dostupné z: https://www.google.cz/books/edition/Geografie_okrajem/T9-yDwAAQBAJ?hl=cs&gbpv=0

ROJEK, Lukáš. Válka ve Vietnamu [online]. Olomouc, 2020 [cit. 2023-07-15]. Dostupné z: https://www.top-armyshop.cz/magazin-valka-vietnam-uvod

RÖSSLER, Birgitt Röttger a Anh Thu Anne LAM. Germans with parents from Vietnam. The affective dimensions of parent-child relations in Vietnamese Berlin. In: Affect in Relation. Families, Places, Technologies. Routledge, 2019, s. 72-90. ISBN 978-1-138-05905-4.

SLOBODA, Marián. Review. Sociologický Časopis [online]. 2002, 38(4), 522-523 [cit. 2023-09-2]. Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/41131837?casa_token=nnqBtdXNXzUAAAAA%3AZzfio_99FofXCTcHKpFNWuCih4z1b-Hxzb4XY958IsifCsBV6YJfAiSg0CuCzN_p1oWygvCwr3EVGB4r7f6nB2FVoHwfew0IERGqhTX9TPrtF20l1Mj0pA&seq=5

ŠIMKOVÁ, Svatava a Jiří ZAJÍC. Na křižovatce kultur, aneb, Romové, Vietnamci a Číňané mezi námi [online]. [Praha]: NIDM - Národní institut dětí a mládeže, 2010 [cit. 2023-08-31]. ISBN 978-808-6784-915. Dostupné z: https://www.google.cz/books/edition/Na_k%C5%99i%C5%BEovatce_kultur/v5HeBgAAQBAJ?hl=cs&gbpv=0

The “boat people” and their children [online]. 2016 [cit. 2023-07-15]. Dostupné z: https://www.deutschland.de/en/topic/politics/peace-security/the-boat-people-and-their-children

TOLLAROVÁ, Blanka, Marie HRADEČNÁ a Andrea ŠPIRKOVÁ. Jsme lidé jedné Země: program prevence xenofobie a rasismu. Praha: Portál, 2013. ISBN 978-80-262-0376-6.

TRANG, Do Thu. ASI.JATKA: Dvojí břímě. Jaké jsou nevýhody dítěte dvou kultur a jak žijí ‚banánové děti‘? [online]. [cit. 2023-07-28]. Dostupné z: https://www.lidovky.cz/relax/lide/asi-jatka-dvoji-brime-jake-jsou-nevyhody-ditete-dvou-kultur-a-jak-ziji-bananove-deti.A210415_144125_lide_ape

Velvyslanectví Vietnamské Socialistické republiky. Vietnam: potenciály a příležitosti spolupráce. Praha: Nadatur, 2006. ISBN 80-727-0027-8.

WELSH, Douglas. Úplná historie vietnamské války. Praha: Cesty, 1995. ISBN 80-718-1049-5.

ZANDLOVÁ, Markéta. Etnicita a etnická identita. Encyklopedie migrace [online]. 2017 [cit. 2023-07-08]. Dostupné z: https://www.encyclopediaofmigration.org/etnicita-a-etnicka-identita/ 


Počet shlédnutí: 13

1)
PECHOVÁ, Eva. Migrace z Vietnamu do České republiky v kontextu problematiky obchodu s lidmi a vykořisťování. [online]. 2007, 11-12 [cit. 2023-09-1]. Dostupné z: https://aa.ecn.cz/img_upload/224c0704b7b7746e8a07df9a8b20c098/Zprava_migrace_Vietnam.pdf
3)
ŠIMKOVÁ, Svatava a Jiří ZAJÍC. Na křižovatce kultur, aneb, Romové, Vietnamci a Číňané mezi námi [online]. [Praha]: NIDM - Národní institut dětí a mládeže, 2010 [cit. 2023-08-31]. ISBN 978-808-6784-915. Dostupné z: https://www.google.cz/books/edition/Na_k%C5%99i%C5%BEovatce_kultur/v5HeBgAAQBAJ?hl=cs&gbpv=0
4)
TOLLAROVÁ, Blanka, Marie HRADEČNÁ a Andrea ŠPIRKOVÁ. Jsme lidé jedné Země: program prevence xenofobie a rasismu. Praha: Portál, 2013. ISBN 978-80-262-0376-6.
5)
POSPÍŠILOVÁ, Lucie a Robert OSMAN. Geografie „okrajem“ každodenní časoprostorové zkušenosti [online]. Karolinum, 2019 [cit. 2023-09-01]. ISBN 9788024642550. Dostupné z: https://www.google.cz/books/edition/Geografie_okrajem/T9-yDwAAQBAJ?hl=cs&gbpv=0
ls2023/vietnamska_mensina_v_nemecku.txt · Poslední úprava: 2024/05/29 19:38 autor: 127.0.0.1