Antropologie potravin: význam a symbolika jídla v různých kulturách

Kateřina Kohoutová Dikunová, DiS.

Abstrakt:

Tato práce se týká především problematiky významu a symboliky jídla v rámci jednotlivých kultur. V této práci budou také představeny různé odlišnosti, kterými se různé světové země či kultury v oblasti jídla odlišují a také ze kterých pohledů je možné na jídlo nahlížet, tedy typicky z pohledu církevního. Hlavním cílem této práce bude především teoretické vymezení a charakteristika významu a symboliky jídla v rámci různých kultur, přičemž tento význam je spojen především s historickým vývojem společnosti. Jednotlivé změny probíhaly jak v rámci času, tak také především v rámci geografie. V praktické části práce bude představen pohled respondenta, který pochází z Vietnamu, tedy ze zcela odlišné kultury, než je tak česká.

Klíčová slova: Jídlo, symbolika, kultura

Pro život každého člověka má velký význam jídlo. Je tomu tak z mnoha různých důvodů. Primárním účelem jídla je samozřejmě potřeba přežití každého člověka, jelikož bez dlouhodobějšího příjmu jídla není možné přežít. Z tohoto důvodu je jídlo pro život naprosto neodmyslitelné. Existuje ovšem také několik dalších významů jídla, a to jak pro každého jedince, tak také pro celou společnost. Jídlo bylo již v minulosti spojováno s různými společenskými příležitostmi, například se vždy při důležité návštěvě konala opulentní hostina, stalo se symbolem bohatství, popřípadě bylo využíváno v rámci náboženských obřadů. Takováto symbolika jídla přetrvává, samozřejmě v různých ekvivalentech, dodnes. Jídlo přináší lidem mnoho radosti a pro mnoho lidí má velmi často až obřadní význam, jelikož je požitkem a je využíváno při slavnostních příležitostech. Z tohoto důvodu je jídlo a jeho význam a symbolika v rámci jednotlivých kultur hlavním tématem této práce. Cílem této práce je především teoretická vymezení významu a symboliky jídla v různých kulturách. Nejprve se v této práci zaměřím na vymezení obecné symboliky, významu a sociologie jídla, přičemž následně se v praktické části pokusím na konkrétním příkladu prostřednictvím rozhovoru přiblížit pohled na kulturní rozdíly v oblasti jídla mezi Českou republikou a Vietnamem.  

Význam a symbolika jídla v různých kulturách

Jak již bylo zmíněno v úvodu funkce jídla je primárně biologická, jelikož prostřednictvím jídla dostává lidský organismus potřebné živiny ke svému fungování. Jídlo má ovšem o mnoho více funkcí, přičemž oproti dřívějšímu rozlišování jídla na jedlé a nejedlé se jídlo v dnešním světě rozlišuje na jídlo estetické a neestetické, efektní a neefektní drahé a levné či společenské a nespolečenské.

DVOŘÁKOVÁ – JANŮ, Věra. Lidé a jídlo. Praha: ISV, 1999, s. 15

Hodnoty a funkce jídla se postupem času neustále mění, přičemž tyto změny souvisí více či méně s neustálými změnami fungování společnosti. Jídlo každopádně vždy určuje sociální postavení každého jedince. Je tomu tak například z důvodu, jak kvalitní jídlo si člověk může dovolit, jak často může jíst či jaké má stravovací a stolovací návyky. Přístup k jídlu má přitom každý jedinec odlišný. Přitom se stravovací návyky učí každý pozorováním svého okolí, čímž se vytváří různé stravovací zvyky, které od sebe diametrálně odlišují nejen jednotlivé osoby, nýbrž také celé kultury. V minulosti si tedy každá společenská kultura vytvořila vlastní zvyky spojené se stravováním a s jídlem, přičemž z dnešního pohledu jsou rozdíly tak odlišné, že jsou pro jiné kultury některé zvyky naprosto nepochopitelné, nesmyslné či dokonce zcela nechutné. Je naprosto běžné, že se v některých kulturách jí například koňské maso, přičemž pro jinou kulturu by konzumace koňského masa byla naprosto nepochopitelná. V Asii se běžně jí krysí maso či hmyz, což je pro evropskou kulturu také velmi často zcela nepochopitelné. Jakým způsobem budou do lidského organismu dodány živiny je vcelku irelevantní, koňské maso je dodá stejně jako maso kuřecí, ovšem pro sociální stránku věci jsou tyto rozdíly mezi jednotlivými kulturami propastné.

DVOŘÁKOVÁ – JANŮ, Věra. Lidé a jídlo. Praha: ISV, 1999, s. 15

Mnohé kultury se mezi sebou navzájem osočují a doslova stigmatizují z důvodu odlišných stravovacích návyků. Pro Evropany vzdálené kultury Tichomoří či jižní Ameriky byly v minulosti nazývány kanibaly či nebyly pochopeny pro své stravovací návyky, z dnešního pohledu již víme, že mnohdy takováto stigmatizace byla zcela zbytečná.

SOUKUP, Václav. Přehled antropologických teorií kultury. 2. vydání, Praha: Portál, 2004, s. 74

Vzhledem k odlišnosti jednotlivých kultur v oblasti jídla je v současné době jednou z nejefektivnějších možností, kterou lze poznat odlišnou kulturu právě ochutnávka jídla typického pro tuto kulturu. Je vcelku samozřejmostí, že z důvodu globalizace není problémem kdekoli ochutnat americký hamburger, italské špagety či slovenské ovčí sýry. Ovšem ochutnat typické asijské či africké speciality si stále mnoho lidí ochutnat nedovolí. Je tomu tak především z důvodu, že jim to přijde jednoduše zvláštní. Jídlo v současnosti lze chápat jako součást určité kulturní identifikace jakéhokoli etnika. Spojuje členy určité společenské kategorie, přičemž prostřednictvím jídla se mohou určité skupiny či etnika navzájem sdružovat, poznávat a spojovat.

FRAŇKOVÁ, Slávka. Psychologie výživy a sociální aspekty jídla. Praha: Karolinum, 2003, s. 237

Velmi moderním trendem v posledních letech je vymezování určité skupiny osob, kteří sice patří do totožné kulturní skupiny, jako lidé jiní, ovšem odlišuje je odlišný přístup k určité kategorii jídla. Je tomu tak z toho důvodu, že například odmítají jíst maso, popřípadě jakékoli jídlo pocházející z živočišného základu. Jedná se typicky o vegetariány, vegany či frutariány. Ač jsou tito lidé stále považováni za podivíny a pro mnoho osob je jejich jednání nepochopitelné, těchto osob je stále více v rámci společnosti. Tyto skupiny osob vychází především z toho, že lidé čím dál více uvažují nad tím, odkud se jídlo bere, nesouhlasí například se zabíjením zvířat a podobně. Přitom například na blízkém východě se zvířata zabíjejí rituálně a nikomu na tom nepřijde nic zvláštního. I zde můžeme pozorovat obrovské rozdíly v přístupu k jídlu mezi jednotlivými kulturami. Ač chceme či nechceme, jídlo je velmi často v rámci společnosti problematickým tématem a velmi hojně se o něm diskutuje. Mnoho lidí je tedy pod tlakem společnosti a záleží pouze na nich, jak se s tímto tlakem vyrovnají.

HIRSCH, R. Alan. Řekni mi, co jíš: a já ti povím, jaký jsi. Praha: Ikar, 2003, s. 243

Komplexním přístupem k jednotlivým rozdílům v rámci světa a jednotlivých kultur v oblasti jídla se zabývá takzvaná antropologie jídla. Ta především zkoumá vznik jednotlivých odlišností v konkrétním čase a také zkoumá různé významy a symboly jídla pro jednotlivé kultury. Přičemž samotné zkoumání jídla a jeho významu je odlišné v rámci jednotlivých kultur. Odlišně je zkoumání a jídlo samotné vnímáno v Evropě a jinak v severní a jižní Americe. Dokonce existují rozdíly i v rámci Evropy samotné. Například Velká Británie je v tomto ohledu velmi specifická.

SOUKUP, Václav. Dějiny antropologie: (encyklopedický přehled dějin fyzické antropologie, paleoantropologie, sociální a kulturní antropologie). Praha: Karolinum, 2004, s. 293

Každá kultura se vyznačuje svou vlastní kuchyní, která v rámci komunikace a zvyklostí funguje prakticky totožně jako klasický jazyk. Typickým příkladem je například britská a francouzská kuchyně, které jsou sice teritoriálně velmi blízké, ovšem kvalitativně jsou zcela odlišné. Kultura stravování a jídla existuje jako globální jazyk jehož prostřednictvím se vyznačují jednotlivá společenství lidí. Jídlo vyjadřuje prvky každé odlišné kultury, jinak se díky tomu provádí pohřby, svatby, narozeniny a další kulturní zvyklosti a rituály, které formují jednotlivé společenské kultury.

SOUKUP, Václav. Přehled antropologických teorií kultury. 2. vydání, Praha: Portál, 2004, s. 139

Jídlo má také vlastní důležité místo v symbolice náboženství a mytologie. Typickým příkladem je maso, které vždy představovalo v symbol síly, moci či vůle. Dále se můžeme setkat s vínem, což je sice pití, ovšem lze jej do stravování také zařadit. Víno se považuje a vždy považovalo za elixír, který napomáhá s kvalitním životem. Víno se rituálně používalo při hostinách a také se využívá v církevních obřadech a rituálech. Každý národ či kultura disponuje typickou potravinou či jídlem, které jej odlišuje od ostatních, přičemž náhledy na různá jídla také vytváří jednotlivé rozdíly. Pro Asiaty je jídlo určitou formou relaxace a rodinné pohody. Velmi často se u jídelního stolu schází celé rodiny, přičemž jejich pojímání času stráveného u jídla je zcela odlišné než například v Evropě. I když například v jižních evropských státech je také jídlu přisuzován vyšší symbolický význam než například v zemích střední či severní Evropy. Jídlo je obrovsky rozdělujícím, ovšem také sjednocujícím atributem a má velký symbolickou hodnotu, která je nevědomě zakotvena v každém člověku a v každé kultuře. V dnešní uspěchané době si již mnoho lidí neuvědomuje, že jsou součástí určité kultury, která je význačná a specifická právě například díky odlišnému přístupu ke stravování a k jednotlivým pokrmům. Tradice a rituály spojené s jídlem jsou pro každého člověka samozřejmě, ovšem současně také utváří jeho osobnost.

FRAŇKOVÁ, Slávka. Psychologie výživy a sociální aspekty jídla. Praha: Karolinum, 2003, s. 139-140

Typickou symboliku má posléze jídlo pro náboženské rituály a tradice. Církev určité pokrmy vynáší do nebes, přičemž naopak jiná jídla zcela odmítá. Samozřejmě zde jsou také v rámci jednotlivých kultur rozdíly. Typické jsou oběti ze strany zvířat, které měly zajistit kvalitní úrodu v následujícím roce a současně oběť posloužila jako pokrm příslušníkům rodu či vesnice.

HIRSCH, R. Alan. Řekni mi, co jíš: a já ti povím, jaký jsi. Praha: Ikar, 2003, s. 253

Z historického pohledu jsou s jídlem spojeny různé společenské a kulturní slavnosti a obřady. V rámci západních kultur, typicky ve Spojených státech amerických je typické žehnání jídlu, kdy se všichni před započetím konzumace jídla všichni u stolu pomodlí. Tento a mnoho dalších zvyků zvyšuje sounáležitost mezi jednotlivými členy rodiny či dané kultury. Jídlo tedy představuje prostředek, kterým je možné sbližovat lidi mezi sebou, ovšem také kultury mezi sebou. A v případě konzumace zcela výjimečného jídla si také jeho konzument může připadat výjimečně.  

HIRSCH, R. Alan. Řekni mi, co jíš: a já ti povím, jaký jsi. Praha: Ikar, 2003, s. 257

Praktická část

V této části práce se pokusím prostřednictvím rozhovoru s českým občanem, který je ovšem původem z Vietnamu, přiblížit kulturní a stravovací rozdíly mezi vietnamskou a českou, popřípadě evropskou kulturou a také symboliku jídla v Asii, popřípadě ve Vietnamu. Respondentem je v tomto případě můj známý, který provozuje asijskou restauraci, která se specializuje především na přípravu vietnamských specialit, ovšem v nabídce naleznete také pokrmy typické spíše pro Thajsko či Japonsko. Rozhovor probíhal přímo v jeho restauraci v českém jazyce, jelikož respondent umí plynule česky. Z důvodu ochrany osobních údajů bude v této práci představen pod vymyšleným jménem Petr. S přepisem odpovědí a využitím v rámci této práce byl respondent srozuměn a souhlasil s ním. Jelikož se delší dobu s respondentem známe, bylo využito v rámci konverzace tykání.

Otázka č. 1 – Jak dlouho si již v České republice a jak sis na zdejší zvyklosti v rámci stravování zvykal?

Do České republiky jsem přišel se svými rodiči v mých třech letech, působím zde tedy již více než třicet let. Za tu dobu se samozřejmě mnoho změnilo. Můj otec začínal se svou restaurací v devadesátých letech, kdy se tady střetával samozřejmě s předsudky, o asijském jídle se toho příliš nevědělo a z toho důvodu byly začátky naší rodiny těžké. Postupem času se ovšem reputace Asie výrazně zvýšila a dnes si nemůžu na práci stěžovat. Jelikož jsem zde odmala, tak jsem si na zvyky nemusel zvykat, jelikož jsem ty vietnamské příliš nepoznal. Samozřejmě v průběhu těch třiceti let jsem byl mnohokrát ve Vietnamu, kde jsme pravidelně navštěvovali naši širší rodinu, jezdili jsme pravidelně dvakrát ročně, teď se již do Vietnamu dostanu tak jednou za dva roky.

Otázka č. 2 – Jak bys popsal rozdíly mezi českou a vietnamskou kulturou v oblasti jídla a jeho významu?

Rozdíly jsou doslova a do písmene obrovské. Samozřejmě vietnamská kuchyně je diametrálně odlišná, co se týče skladby pokrmů a také především co se týká využitých potravin, které jsou logicky ve Vietnamu jiné než tady. Ale rozdíly jsou také v náhledu na jídlo jako takové. Ve Vietnamu jídlo sbližuje, pocházím přímo z Hanoje, kde se nachází jídelny prakticky všude. Není výjimkou, že si lidé přinesou vlastní židličku, sedí velké skupiny lidí na ulici a povídají si, klidně dlouhé hodiny a u toho jí. Pro Vietnam, respektive Hanoj jsou typické vysoké domy, kde v nejnižším patře je jídelna a ve vyšších patrech se poté bydlí. Právě z důvodu sbližování lidí. Z tohoto pohledu je jídlo pro Vietnamce velmi významné. Řekl bych, že pro občany České republiky takovýto význam jídlo nemá. Nevidím, že by si jídlo lidé nějak výrazněji užívali či se sdružovali. Z mého pohledu je symbolika jídla ve Vietnamu výrazně vyšší.

Otázka č. 3 – Jaká jídla jsou pro obě kultury typická, respektive jaký kontrast v nich vidíš? Jak jsem již říkal, obě země jsou zcela rozdílné, což je logické, jsou na opačné straně světa a patří ke zcela jiným kulturám. Vietnam je specifický svou rozlohou, kdy pro Hanoj na severu a například pro Ho Chi Minhovo město na jihu, jsou typická jiná jídla. Ovšem globálně samozřejmě nemůžu opomenout polévku Pho, která je známa i tady v České republice. Vietnamské pokrmy jsou lehké, využívá se hodně bylinek a také různé druhy masa na mnoho způsobů, využívá se jak v polévce, tak například ve specifické hanojské bagetě. Pro Českou republiku jsou typické naopak relativně těžká jídla a pak především omáčky, které nejen ve vietnamské kuchyni příliš neuvidíš.

Závěr

Jak je z této práce zřejmé, jídlo hraje v různých kulturách odlišnou roli a má pro členy různých skupin a kultur odlišný význam. Z mého pohledu je to zcela logické, jelikož svět je obrovský a lidé na něm žijí již dlouhou dobu. Prostřednictvím času a prostoru se tedy logicky svět rozdělil na jednotlivé části, které na jídlo nahlíží odlišným způsobem. Typické rozdíly lze vypozorovat také z rozhovoru, který byl proveden s člověkem, který má blízko dvěma zcela odlišným kulturám. Pevně věřím, že jídlo i v budoucnu bude plnit nejen funkci životní potřeby, nýbrž bude také předpokladem prosperity společnosti a bude sloužit ke sbližování lidí. Nejprve se tato práce zaměřila na vymezení obecné symboliky, významu a sociologie jídla, přičemž následně jsem se v praktické části pokusila na konkrétním příkladu prostřednictvím rozhovoru přiblížit pohled na kulturní rozdíly v oblasti jídla mezi Českou republikou a Vietnamem. Cílem této práce bylo především teoretické vymezení významu a symboliky jídla v různých kulturách. Tento cíl se dle mého názoru podařilo zcela naplnit.

Použité zdroje

DVOŘÁKOVÁ – JANŮ, Věra. Lidé a jídlo. Praha: ISV, 1999. ISBN 80-8586-641-2

FRAŇKOVÁ, Slávka. Psychologie výživy a sociální aspekty jídla. Praha: Karolinum, 2003. ISBN 80-2460-548-1

HIRSCH, R. Alan. Řekni mi, co jíš: a já ti povím, jaký jsi. Praha: Ikar, 2003. ISBN 80-2490-191-9

SOUKUP, Václav. Přehled antropologických teorií kultury. 2. vydání, Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-929-1

SOUKUP, Václav. Dějiny antropologie: (encyklopedický přehled dějin fyzické antropologie, paleoantropologie, sociální a kulturní antropologie). Praha: Karolinum, 2004. ISBN 80-2460-337-3



Počet shlédnutí: 99