Češi v Chorvatsku

Skrbková Julie, Ščobáková Anna Marie

Tématem práce je prozkoumání současné situace a vlivu české komunity v Chorvatsku. V práci se pokusíme pochopit, jak si česká komunita udržuje a šíří svou kulturu a tradice prostřednictvím různých aktivit a organizací. Na základě poznatků získaných prostřednictvím programu Pestrá Evropa jsme se mohly dozvědět, jak česká komunita ve městě Daruvar skutečně žije a jak si zvládla udržet českou identitu i po několik generací.

Česká komunita v Chorvatsku je největší českou krajanskou skupinou v jihovýchodní Evropě. Tvoří ji 10 510 jedinců. Největší počet Čechů se nachází ve městě Daruvar a jeho okolí ve střední Slavonii. Velké množství Čechů žije v okolních vesnicích Končenice, Šibovec a Ivanovo Selo. Češi v Chorvatsku představují jednu z mnoha menšinových skupin, ale vynikají díky svým silným sociálním vazbám a péči o kulturní dědictví. Organizují se prostřednictvím vlasteneckého sdružení, které hraje klíčovou roli při udržování českého jazyka a kultury. To se projevuje například podporou českých škol a školek a pořádáním Dnů české kultury. Česká komunita také úzce spolupracuje s chorvatskými Slováky, s nimiž sdílí zástupce v chorvatském parlamentu. Češi v Chorvatsku nejsou omezeni pouze na region Daruvaru; nacházejí se po celé zemi, kde mnozí našli nový domov prostřednictvím manželství, práce nebo jako dlouhodobí rezidenti.

Hlavní výzkumná otázka: Jak si česká menšina v Chorvatsku udržuje kulturu a tradice?

1. Jaký byl hlavní důvod příchodu Čechů do Chorvatska?
2. Jaké existují modely škol a typy vzdělávacích institucí, které česká menšina v Chorvatsku navštěvuje?
3. Jaké kulturně-společenské akce česká menšina v Chorvatsku pořádá?
4. Jaký je vliv Svazu Čechů v Chorvatsku na udržování české kultury a tradic?

Jednotlivé modely školství v Chorvatsku popisuje autorka Helena Stranjik ve své knize Krajané v Chorvatsku a jejich jazykové biografie¹⁾. Autorka udává, že se učí podle státem stanovených tří modelů výuky. 1. model A menšinový jazyk má stejný počet hodin jako chorvatský jazyk a všechny předměty se vyučují v menšinovém jazyce; model B menšinový jazyk má stejný počet hodin jako chorvatský jazyk a v menšinovém jazyce jsou vyučovány společensky zaměřené předměty. Ostatní, přírodovědné předměty, jsou vyučovány v chorvatštině 3. model C (tzv. péče o mateřský jazyk a kulturu) - na chorvatské škole je 3-5 hodin týdně vyučováno v menšinovém jazyce, a to jazyk, literatura a kultura (hudební kultura, zeměpisné a dějepisné reálie, lidové zvyky a obyčeje, příp. náboženství).

V článku The Czech minority between globalism and monarchism ²⁾ autorka Vlatka Dugački popisuje jednotlivé spolky, které podporují činnost folklorních souborů, amatérských divadelních souborů, dechových kapel, pěveckých sborů, společenských knihoven a kroužků ručních prací. Celkově dnes v rámci těchto českých spolků působí 110 nejrůznějších skupin, které mají za cíl pěstovat mateřský jazyk a zachovávat kulturní dědictví. Činnost těchto spolků vystupuje do popředí při připomínání významných dat české historie, a to jak doma, tak v zahraničí. Svaz pořádá také Přehlídku amatérského divadla, Přehlídku českých písní, připomínku vzniku spolků České besedy a k nejvýznamnějším patří dětská folklorní přehlídka.

Z knihy České dožínky v Chorvatsku ³⁾ od Václava Herouta a Davora Ambroše lze vyčíst, že od roku 1925 do roku 2018 proběhlo celkem 60 dožínkových slavností v Daruvaru, s plánovanými 61. Většina těchto slavností byla celomenšinových, přičemž pouze 8 z nich bylo okrskových. Obsahově se celomenšinové a okrskové Dožínky nelišily, lišily se pouze počtem účinkujících. Iniciativa organizátorů z roku 1925, která spočívala ve shromažďování besed a krajanů kolem Dožínek, se ujal, a tyto slavnosti se staly největší událostí pro českou menšinu v Chorvatsku. Pořádání nových Dožínek slouží nejen jako vděk těm, kdo původně iniciovali jejich organizaci, ale i těm, kteří se na nich podíleli. Mnozí z nich již nejsou živi, ale vzpomínky na jejich účast zůstávají, pokud se tato tradice udržuje.

Autorka internetového článku Tak trochu jiné Chorvatsko s českou menšinou ⁴⁾ popisuje historii a současnou situaci české komunity v Chorvatsku, převážně v oblasti Daruvar. Čeští osadníci se do této oblasti dostali již na konci 18. století. Reagovali tak na výzvu knížete Jankoviče, který hledal šikovné řemeslníky a rolníky, kteří by zde obdělávali jeho půdu. Jedním z prvních podniků byl pivovar Staročeško v roce 1840, který dodnes funguje. Místní Češi jsou pyšní na své kořeny a aktivně se podílejí na udržování a šíření českých tradic. Organizují se ve spolcích a besedách, které se zaměřují na různorodé aktivity, jako jsou hudební, taneční a vzdělávací spolky. Mezi nejznámější patří školka Ferdy mravence, škola Františka Buriana, český časopis Jednota a pěvecký i taneční soubor Holubička. Česká kultura je zde podporována i prostřednictvím českého rádia Daruvar, které denně přináší zprávy a hudbu z České republiky. Místní obyvatelé se aktivně zapojují do veřejného dění a pravidelně se konají různé akce a festivaly. Autorka také píše o Dnech české kultury, které jsou významnou akcí pořádanou českou menšinou. Během Dnů české kultury se prezentují české tradice a současná kultura skrze výstavy, filmové projekce, ukázky starých řemesel a ručních prací. Součástí je také degustace tradičních českých pokrmů. Tyto akce posilují povědomí o českém dědictví a přispívají k udržení a šíření české kultury v Chorvatsku.

Metodologie se zabývá systematizací, posuzováním a navrhováním strategií a metod výzkumu. V tomto výzkumu jsme použily kvalitativní výzkumné metody. Na začátku výzkumu jsme si zvolily téma a určily si základní výzkumné otázky. Otázky se v kvalitativním výzkumu mohou modifikovat nebo doplňovat v průběhu výzkumu, během sběru a analýzy dat. Z tohoto důvodu se někdy kvalitativní výzkum považuje za emergentní nebo pružný typ výzkumu. V jeho průběhu nevznikají pouze výzkumné otázky, ale také hypotézy i nová rozhod­nutí, jak modifikovat zvolený výzkumný plán a pokračovat při sběru dat i jejich analýze.⁵⁾

Provedení kvalitativního výzkumu bylo zásadní pro získání hlavních informací o kulturních specifikách české menšiny žijící na území Chorvatska. Základními metodami získávání respondentů bylo využití sociálních sítí, konkrétně platforem Instagram a Facebook. Tímto způsobem jsme oslovovaly potenciální respondenty a navazovaly s nimi kontakt.

Další strategií pro získávání informací byla metoda „sněhové koule“, kdy jsme využívaly již získané kontakty od prvních respondentů k zajištění dalších informátorů. Tento postup nám umožnil rozšířit vzorek respondentů a získat širší perspektivu na dané téma.

Pro samotný terénní výzkum jsme si připravily polostrukturované rozhovory, které obsahovaly otázky zaměřující se na život české menšiny. I přesto, že některé otázky byly obecné, umožnily nám rozvinout diskuzi a získat nové a zajímavé informace od respondentů.

Během terénního výzkumu jsme aplikovaly kvalitativní přístup, který umožňuje hloubkové porozumění dané problematice. To zahrnovalo neřízené rozhovory, kde jsme nechávaly respondenty vést dialog či vlastní monolog a pouze jsme poslouchaly a pozorovaly.

• Ana-Maria Štruml-Tuček - předsedkyně Svazu Čechů v Chorvatské republice
• Vladimír Bílek - poslanec za českou a slovenskou menšinu
• Marija Valek - ředitelka školy J.A.Komenského Daruvar
• Jitka Stanja Brdar - učitelka českého jazyka a literatury na základní škole J.A.Komenského Daruvar
• Zdenka Kutilová - ředitelka mateřské školy Ferdy Mravence
• Libuše Stráníková - významná krajanská pracovnice, dřívější ředitelka a hlavní a odpovědná redaktorka Jednoty a bývalá předsedkyně Svazu Čechů, vystudovala češtinu v Praze

Stěhování Čechů do Chorvatska probíhalo téměř půldruhého století. Bylo usnadněno tím, že obě země byly součástí stejného státu - Habsburské monarchie. Od poloviny 18. až do konce 19. století přijížděli do chorvatských měst a na různá panství úředníci, řemeslníci, učitelé, vojáci, hudebníci, lesníci a zahradníci a do manufaktur ve venkovské části zemědělníci (např. skláři). Dnešní příslušníci české menšiny v Chorvatsku jsou většinou potomci drobných zemědělců, kteří získali od zchudlé chorvatské šlechty v západní Slavonii zpustlé pozemky a znovu je zúrodnili. Z vesnic založených českými kolonisty za rakouské vojenské správy v oblasti tehdejší Vojenské hranice zůstalo české pouze Ivanovo Selo, kterému se dodnes říká „Pémie“. Podle posledního sčítání obyvatelstva v roce 2011 žije v Chorvatsku 9641 obyvatel české národnosti.⁶⁾

„Češi sem přišli před 200 lety. Před 100 lety založili Svaz Čechů, školy a besedy,” říká Ana-Maria Štruml-Tuček, předsedkyně Svazu Čechů v Chorvatské republice.

„Jsme tu od narození, my jsme asi 6. generace. Moji se přistěhovali v roce 1871, ne na úplném začátku. Začátek největší vlny byl ve 20. letech, v roce 1826. Přišli sem za půdou, byli to zemědělci, početné rodiny. V Čechách byl nedostatek půdy, platil tam zákon, že jenom nejstarší dítě zůstává na tom majetku a ostatní musí do světa. Byl to jeden z těch základních důvodů příchodu. Tady, když se vedly rakousko-turecké války a Rakousko zvítězilo, tady to zůstalo vylidněné. Byl tu nedostatek pracovních sil, zůstala tu neobdělaná půda. Rakousko se snažilo to tu znovu zalidnit,” zmínila Libuše Stráníková, významná krajanská pracovnice, dřívější ředitelka a hlavní a odpovědná redaktorka Jednoty a bývalá předsedkyně Svazu Čechů.

Součástí systému chorvatského základního školství jsou dvě ústřední české základní školy s výukou podle modelu A: ČZŠ Jana Amose Komenského v Daruvaru (s obvodními školami v Dolanech, Dolních Střežanech, Horním Daruvaru a Lipovci) a ČZŠ Josefa Růžičky v Končenicích (s obvodní školou v Daruvarském Brestově). Česká obvodní škola je také součástí chorvatské základní školy v Ivanově Sele na Hrubečnopolsku. V těchto školách se učí český jazyk čtyři hodiny týdně, ostatní předměty se vyučují v českém jazyce podle chorvatských učebních osnov: ty jsou v některých předmětech rozšířeny o látku týkající se české tématiky. České menšinové školy nabízejí žákům také volnočasové aktivity - různé úspěšné zájmové kroužky. ⁷⁾

Marija Valek (ředitelka ČZŠ Jana Amose Komenského v Daruvaru) uvedla: „Naše děti mají 2 mateřské jazyky a učí se rovnoměrně oběma. Výhoda spočívá v tom, že děti na nižším stupni, když se učí písmenka, čtení a psaní, mají na to 8 hodin. Dochází k navýšení počtu hodin díky 4 hodinám navíc v rámci mateřského jazyka. Mají možnost volby až z 5 jazyků, přičemž mateřské jazyky jsou čeština a chorvatština. Co se týče cizích jazyků, od 1. ročníku se učí anglický jazyk a od 4. ročníku je volitelným předmětem němčina. V rámci výuky výtvarné výchovy, hudební výchovy, zeměpisu, dějepisu se žáci učí např. o českých skladatelech, výtvarnících a reáliích. Z velké části se zaměřujeme na Českou republiku. V hodinách biologie se žáci učí například o národních parcích v České republice.”

Obrázek 1 - ČZŠ Jana Amose Komenského v Daruvaru

Obrázek 2 - ČZŠ Jana Amose Komenského v Daruvaru

Co se týče předškolních zařízení, české mateřské školy jsou v Končenicích a v Daruvaru (Česká mateřská škola Ferdy Mravence - otevřena v roce 1926). Zdenka Kutilová (ředitelka mateřské školy Ferdy Mravence) dále doplnila, že Česká mateřská škola Ferdy Mravence je jednou z nejstarších školek v Chorvatsku. Školku založila Česká beseda. „Je důležitá předškolní výchova nejenom, aby se zachoval jazyk a kultura ale i ty sociální záležitosti. Máme 7 tříd, z toho 2 třídy jeslí.“ Česká mateřská škola Ferdy Mravence má podporu i z České republiky: „Jako menšinovou školku nás podporuje naše Ministerstvo školství, dostáváme 10 Eur měsíčně na dítě, jsou to peníze, které se musí účelně utratit na zdokonalování učitelek, na jejich edukaci, didaktikové vybavení, odbornou i dětskou literaturu.“ O českou školku je velký zájem, a to nám potvrdila i paní ředitelka: „Je tu i jedna větší chorvatská školka, ale zájem je i dál o naší školku velký. Máme děti z českých rodin, ze smíšených rodin, kde je jeden z rodičů Čech ale také z chorvatských rodin. Více jak 90 % dětí tu je 6 let, 1rok-7let, zdokonalí si tu češtinu a veliká většina těch dětí, i když nejsou z českých rodin, jsou třeba z chorvatských rodin, pokračují na české škole.“

Obrázek 3 - Česká mateřská škola Ferdy Mravence

Obrázek 4 - Česká mateřská škola Ferdy Mravence

Gymnázium v Daruvaru nabízí zájemcům možnost pokračovat ve studiu v českém jazyce dvojjazyčně podle modelu B, z předmětu český jazyk mohou i maturovat. Česká beseda Záhřeb má českou doplňovací školu, která byla otevřena v roce 1922. Ve dvou desítkách vesnic a měst se v chorvatských školách vyučuje předmět český jazyk a kultura podle modelu C. Kurzy českého jazyka pořádají i některé České besedy. Pro školy s výukou v českém jazyce ustanovilo Ministerstvo vědy a vzdělávání RCH zvláštní poradkyni. ⁸⁾

Dožínky, tradiční oslava konce žní, jsou největší národopisnou přehlídkou Čechů. v Chorvatsku. Pořádají se každý druhý rok na jiném místě a účastní se jich všechny České besedy v Chorvatsku. Poprvé se konaly v roce 1925 v Daruvaru: vlastenečtí krajané se na nich snažili propagovat mezi svými rodáky české kroje, tance a zvyky. Zdejší Dožínky mívaly i sokolské prvky: v současné době je to významná dvoudenní menšinová akce s řadou událostí, výstav, prezentací a bohatým folklórním programem. Zlatým hřebem programu je dožínkový průvod krojovaných skupin všech Českých besed, který uvádějí bohatě zdobené alegorické vozy znázorňující celý postup vzniku a pečení chleba. Návštěva Dožínek je jedinečnou příležitostí k seznámení s krásou a bohatstvím českých krojů. Většina krajanských skupin tančí ve stylizovaných českých krojích: v originálním kyjovském vystupují Besedy z Mezurače a ze Záhřebu, ve valašském Beseda Kaptol, chodské kroje má Beseda Dežanovec a jihočeské a horácké daruvarská Holubička. ⁹⁾

Obrázek 5 - Dožínky

V mnoha krajanských spolcích v Chorvatsku jsou největší slavností Dny české kultury. Jedná se o přehlídku českých tanců, písní, hudby až po gastronomii a řadu dalších elementů.

9. září jsme navštívily Den české kultury, který uspořádala Česká beseda Šibovec. Slunečné odpoledne na dvoře společenského domu nabídlo lákavý jarmark s tradičními českými pochoutkami jako byly například bramboráky, chléb se sádlem a škvarky, bábovka a další sladké pečivo. Na dnu české kultury samozřejmě nechybělo české pivo místní výroby, Staročeško. Společenský program zahrnoval vystoupení pěveckých skupin, tanečníků a tamburašského orchestru.

Obrázek 6 - Den české kultury České besedy Šibovec

Svaz Čechů v Republice Chorvatsku (dále jen Svaz) je ústřední, nepolitickou a nestranickou organizací české menšiny, která reprezentuje českou menšinu. Sdružuje a koordinuje České besedy, menšinové instituce a kluby v oblasti kultury, vzdělávání, umění, vědy a sportu. Kromě Českých besed jsou členy Svazu Čechů také dvě české mateřské a dvě základní školy (v Daruvaru a Končenicích) a Novinová vydavatelská instituce Jednota. Jak již bylo zmíněno dříve, dnešní Svaz Čechů je nástupcem někdejšího Československého svazu, který působil od roku 1921 a sdružoval krajany v tehdejším Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a následné Jugoslávie. V roce 1992 se od něj oddělila slovenská komunita v Chorvatsku, takže dnes sdružuje výhradně české krajany.¹⁰⁾

Ana-Maria Štruml-Tuček (předsedkyně Svazu Čechů v Chorvatské republice) uvedla: „Svaz Čechů je zastřešující institucí všech českých sdružení v Chorvatsku. Svaz zastřešuje 33 českých besed, které pečují o kulturu a tradice. Svaz Čechů má pod svou střechou Novinové nakladatelství Jednota. Snažíme se zaznamenat vše, co Češi dělají. Každý týden vydáváme časopis Jednotu, kromě toho týdeníku vydáváme měsíčník pro děti, Dětský koutek. Já jsem zaměstnána v Jednotě a jsem redaktorkou Dětského koutku, vychází každý měsíc, tedy 10 čísel, jak je školní rok. Tady se dělají i učebnice pro české základní školy, překlady chorvatských učebnic do češtiny. Máme výbornou spolupráci s Masarykovou univerzitou v Brně, kde nám ty učebnice lektorují, dělají jazykovou úpravu. Vydáváme také různé monografie, před rokem jsme vydali monografii Svazu Čechů, který oslavil 100. výročí od založení.”

Obrázek 7 - Svaz Čechů v Republice Chorvatsku, Daruvar

Týdeník původně vydával přímo Československý svaz sdružující české a slovenské spolky a besedy v Chorvatsku. V roce 1965 vzniklo v Daruvaru krajanské vydavatelství (celým názvem: Novinově vydavatelská instituce Jednota), které kromě jména převzalo vydávání týdeníku i dalších publikací (periodických i neperiodických, včetně učebnic v českém jazyce). Založení českého tisku v Chorvatsku bylo zcela vědomou snahou krajanů udržet kolektivní paměť a posílit historické vědomí, jež by podpořilo zachování českého jazyka, a tím i české identity v Chorvatsku. Sekundárně se krajanský tisk stal nezanedbatelným pramenem k poznání minulosti a současnosti chorvatských Čechů (a Slováků). Ideové usměrnění, jež převzalo i vydavatelství a přeneslo je na další své tisky, si Jednota zachovala jen s drobnými změnami dodnes: „Byla a je mostem mezi Chorvatskem a Českou republikou, strážcem mateřského jazyka a kulturních tradic příslušníků české národnosti.„ ¹¹⁾

Obrázek 8 - Stará vydání Jednoty

Folklorní soubor „Holubička“ patří pod Českou besedu Daruvar a je významným reprezentantem české kultury v Chorvatsku. Soubor založený v roce 1985 má bohatou historii a na svém kontě má přes sto vystoupení nejen v Chorvatsku, ale i v České republice, Rakousku a Itálii. „Holubička“ se skládá nejen z hudební kapely, ale také z talentované taneční skupiny mládeže, přičemž doplňuje svou činnost školní přípravnou skupinou.

Marija Valek (ředitelka ČZŠ Jana Amose Komenského v Daruvaru) zmínila dětské taneční soubory: „My jim říkáme ve školce Holoubátka, Holubička na nižším stupni, kde máme dvě skupiny. Starší skupina je pro vyšší ročníky, a často pokračují na střední škole do české besedy do folklorního souboru. Máme také skupinu manželských párů. Před 2-3 dny právě vystupovala Holubička i Končenická chasa v Brně na folklorním festivalu.“

„Mezinárodním folklórním festivalu,“ doplňuje Vladimír Bílek (poslanec za českou a slovenskou menšinu), který dále dodává: „Měli jsme tam 4 sdružení, téměř každý týden některá z našich besed odjede, jak my říkáme, do staré vlasti, ať dostanou nějaký nový elán.“

„Dokud jsem byla na střední škole, chodila jsem do Holubičky. Také jsem hrála divadlo. Jak je Holubička důležitá pro folklór, tak je ještě mnohem důležitější divadlo. V Holubičce se tancuje a nemusíš mluvit česky. Naopak divadelní zkoušky jsou vždycky v češtině a musíš mluvit česky. To divadlo je takové náročnější, bych řekla. Ta beseda, která si udrží divadelní skupiny, tam je čeština silnější,” říká Jitka Stanja Brdar, učitelka českého jazyka a literatury na základní škole J.A.Komenského Daruvar.

Obrázek 9 - Holubička

Cílem této práce bylo přiblížit, jak Češi v Chorvatsku žijí a jak si uchovávají a šíří svou kulturu a tradice. Prostřednictvím důkladného průzkumu jsme se snažili porozumět každodennímu životu české komunity v Chorvatsku, identifikovat specifika, která formují jejich kulturní prostředí, a zhodnotit, jakým způsobem si udržují propojení s českým kulturním dědictvím. Záznamy získané prostřednictvím rozhovorů a pozorování nám umožňují lépe pochopit, jaké role hrají různé aktivity a organizace v uchovávání českých tradic v prostředí chorvatské společnosti.

Češi se do Chorvatska začali stěhovat v rámci Habsburské monarchie, hledajíce lepší živobytí, což trvalo od poloviny 18. století až do konce 19. století. Stěhování zahrnovalo různé profese, od úředníků po řemeslníky a dělníky, přičemž většina současných členů české menšiny jsou potomci drobných zemědělců, kteří obdrželi pozemky v západní Slavonii. Někteří osadníci byli usazeni ve vesnicích podél tehdejší Vojenské hranice, jako je Ivanovo Selo, známé jako „Pémie“. Díky těmto migracím se česká kultura stala nedílnou součástí chorvatského kulturního dědictví.

Česká menšina v Chorvatsku má k dispozici různé typy škol a vzdělávacích institucí. Součástí systému základního školství jsou dvě ústřední české základní školy v Daruvaru a Končenicích, které poskytují výuku českého jazyka a v některých předmětech integrují látku týkající se české tématiky. Kromě toho existuje česká menšinová škola i v chorvatské základní škole v Ivanově Sele. Předškolní výchovu zajišťují české mateřské školy v Končenicích a v Daruvaru, včetně České mateřské školy Ferdy Mravence, jedné z nejstarších školek v zemi. Pro studenty středního vzdělání je k dispozici gymnázium v Daruvaru, které nabízí možnost studia dvojjazyčně, včetně maturity z českého jazyka. Česká beseda v Záhřebu provozuje českou doplňovací školu a některé chorvatské školy nabízejí výuku českého jazyka a kultury. Ministerstvo vědy a vzdělávání RCH rovněž ustanovilo zvláštní poradkyni pro školy s výukou v českém jazyce, což umožňuje české menšině získat vzdělání v jejich mateřském jazyce a udržovat spojení s českou kulturou a identitou.

Kulturně-společenský život české menšiny je bohatý a rozmanitý, přičemž významnou roli hrají tradiční oslavy a události. Například Dožínky, oslava konce žní, která zahrnuje folklórní tance, zpěv a tradiční lidové zvyky, představují klíčovou kulturní událost. Den české kultury je další významnou slavností, která přináší přehlídku českých tanců, písní, hudby a gastronomie. Tyto akce jsou důležitým způsobem, jak udržovat a předávat české tradice dalším generacím.

Svaz Čechů v Republice Chorvatsku hraje klíčovou roli při udržování české kultury a tradic. Jako ústřední organizace české menšiny koordinuje a podporuje různé kulturní, vzdělávací, umělecké a sportovní aktivity. České besedy slouží jako centra společenského a kulturního života české komunity, přičemž se zaměřují na zachování folklórních tradic, hudby a umění. Svaz Čechů také podporuje české vzdělávací instituce a vydávání českého tisku v Chorvatsku prostřednictvím Novinové vydavatelské instituce Jednota, což posiluje komunikaci a jazyk mezi českou komunitou. Tímto způsobem se udržuje a předává bohaté dědictví české kultury, což přispívá k posílení české identity v Chorvatsku.

Během naší výzkumné cesty jsem zjistily několik překvapivých poznatků o české komunitě v Chorvatsku. Překvapilo nás, že některé české tradice a zvyky, které v Česku téměř vymizely nebo se udržují pouze na malých vesnicích nebo lokálně např. na Moravě, jsou v Chorvatsku stále živé a pečlivě udržované. Členové české menšiny se aktivně zapojují do kulturních projektů, festivalů a událostí, přičemž představují českou kulturu nejen místním Chorvatům, ale i samy sobě navzájem, hlavně mladší generaci. Nejvíce nás překvapil zájem mladých lidí o kulturní zvyky jako je folklór, tanec či hudba. Náš terenní výzkum nám ukázal, že česká kultura nejenže v zahraničí dále přežívá, ale že dokonce rozkvétá a nachází nové způsoby, jak se vyjádřit a předávat zkušenosti, znalosti a pocit sounáležitosti svým mladším členům. Celkově je příběh české menšiny velice inspirativní ukázkou odolnosti a přizpůsobivosti Čechů v Chorvatsku. Připomíná nám důležitost zachování kulturního dědictví, až už jsme kdekoliv na světě.

https://czuvpraze-my.sharepoint.com/:p:/g/personal/xskrj020_studenti_czu_cz/EchyOmPa6KZIgZ10oTDCrcQB9-8mnhqcuHVY0HrxBrCbiQ

https://czuvpraze-my.sharepoint.com/:v:/g/personal/xskrj020_studenti_czu_cz/EUuIkLYIhbNPnwNA4020_ioBlXlW4-tRp8HWBbjEYdunog?nav=eyJyZWZlcnJhbEluZm8iOnsicmVmZXJyYWxBcHAiOiJPbmVEcml2ZUZvckJ1c2luZXNzIiwicmVmZXJyYWxBcHBQbGF0Zm9ybSI6IldlYiIsInJlZmVycmFsTW9kZSI6InZpZXciLCJyZWZlcnJhbFZpZXciOiJNeUZpbGVzTGlua0NvcHkifX0&e=q7aQzL

DUGAČKI, Vlatka. The Czech minority between globalism and monarchism. Review of Croatian history, 2012, 8.1: 37-59. Dostupné z: https://hrcak.srce.hr/file/151799

HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367-040-2

HEROUT, Václav; AMBROŠ, Davor. České dožínky v Chorvatsku. Daruvar: NVI Jednota a svaz Čechů, 2021. ISBN 978-953-8263-15-6.

PEJCHAROVÁ, Soňa. Daruvar: Tak trochu jiné Chorvatsko s českou menšinou, Lidovky.cz, online, Dostupné z: https://www.lidovky.cz/cestovani/daruvar-trochu-jine-chorvatsko-s-ceskou-mensinou.A150826_084012_aktuality_ape

SELICHAROVÁ, Marie. Vývoj a proměny Jednoty. Přehled kulturních, literárních a školních otázek, 2006, č. 24, s. 6

STRANJIK, Helena. Krajané v Chorvatsku a jejich jazykové biografie. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2022. ISBN 978-80-246-5446-1. Dostupné z: https://www.bookport.cz/kniha/krajane-v-chorvatsku-a-jejich-jazykove-biografie-12183/?fbclid=IwAR3qLouJVav5LcwcqOnJty1OulOZdEAgkucdR1FTHTp4gfa8Oei-Dq2Cc2w

Svaz Čechů v Republice Chorvatsko (RCH). Češi v Chorvatsku. Daruvar: Svaz Čechů v Republice Chorvatsko (RCH), NVI Jednota 

Počet shlédnutí: 183