Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- ls2024:cesi_v_chorvatsku [30/07/2024 21:32] – kokaisl
+++ ls2024:cesi_v_chorvatsku [05/08/2024 16:19] (aktuální) – [Dokumentární film] 46.13.18.50
@@ Řádek 23: / Řádek 23: @@
 Jednotlivé modely školství v Chorvatsku popisuje autorka Helena Stranjik ve své knize //Krajané v Chorvatsku a jejich jazykové biografie//((STRANJIK, Helena. //Krajané v Chorvatsku a jejich jazykové biografie//. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2022. ISBN 978-80-246-5446-1. Dostupné z: https://www.bookport.cz/kniha/krajane-v-chorvatsku-a-jejich-jazykove-biografie-12183/?fbclid=IwAR3qLouJVav5LcwcqOnJty1OulOZdEAgkucdR1FTHTp4gfa8Oei-Dq2Cc2w)). Autorka udává, že se učí podle státem stanovených tří modelů výuky. 1. model A menšinový jazyk má stejný počet hodin jako chorvatský jazyk a všechny předměty se vyučují v menšinovém jazyce; model B menšinový jazyk má stejný počet hodin jako chorvatský jazyk a v menšinovém jazyce jsou vyučovány společensky zaměřené předměty. Ostatní, přírodovědné předměty, jsou vyučovány v chorvatštině 3. model C (tzv. péče o mateřský jazyk a kulturu) - na chorvatské škole je 3-5 hodin týdně vyučováno v menšinovém jazyce, a to jazyk, literatura a kultura (hudební kultura, zeměpisné a dějepisné reálie, lidové zvyky a obyčeje, příp. náboženství).
-V článku  //The Czech minority between globalism and monarchism// ((Dugački, V. (2012). //The Czech minority between globalism and monarchism. Review of Croatian History//, VIII (1), 37-59. Dostupné z: https://hrcak.srce.hr/file/151799)) autorka Vlatka Dugački popisuje jednotlivé spolky, které podporují činnost folklorních souborů, amatérských divadelních souborů, dechových kapel, pěveckých sborů, společenských knihoven a kroužků ručních prací. Celkově dnes v rámci těchto českých spolků působí 110 nejrůznějších skupin, které mají za cíl pěstovat mateřský jazyk a zachovávat kulturní dědictví. Činnost těchto spolků vystupuje do popředí při připomínání významných dat české historie, a to jak doma, tak v zahraničí. Svaz pořádá také Přehlídku amatérského divadla, Přehlídku českých písní, připomínku vzniku spolků České besedy a k nejvýznamnějším patří dětská folklorní přehlídka.
+V článku  //The Czech minority between globalism and monarchism// ((DUGAČKI, Vlatka. The Czech minority between globalism and monarchism. Review of Croatian history, 2012, 8.1: 37-59.Dostupné z: https://hrcak.srce.hr/file/151799)) autorka Vlatka Dugački popisuje jednotlivé spolky, které podporují činnost folklorních souborů, amatérských divadelních souborů, dechových kapel, pěveckých sborů, společenských knihoven a kroužků ručních prací. Celkově dnes v rámci těchto českých spolků působí 110 nejrůznějších skupin, které mají za cíl pěstovat mateřský jazyk a zachovávat kulturní dědictví. Činnost těchto spolků vystupuje do popředí při připomínání významných dat české historie, a to jak doma, tak v zahraničí. Svaz pořádá také Přehlídku amatérského divadla, Přehlídku českých písní, připomínku vzniku spolků České besedy a k nejvýznamnějším patří dětská folklorní přehlídka.
-Z knihy //České dožínky v Chorvatsku// ((Herout, Václav; Ambroš, Davor. //České dožínky v Chorvatsku//. Daruvar: NVI Jednota a svaz Čechů, 2021. ISBN 978-953-8263-15-6.)) od Václava Herouta a Davora Ambroše lze vyčíst, že od roku 1925 do roku 2018 proběhlo celkem 60 dožínkových slavností v Daruvaru, s plánovanými 61. Většina těchto slavností byla celomenšinových, přičemž pouze 8 z nich bylo okrskových. Obsahově se celomenšinové a okrskové Dožínky nelišily, lišily se pouze počtem účinkujících. Iniciativa organizátorů z roku 1925, která spočívala ve shromažďování besed a krajanů kolem Dožínek, se ujal, a tyto slavnosti se staly největší událostí pro českou menšinu v Chorvatsku. Pořádání nových Dožínek slouží nejen jako vděk těm, kdo původně iniciovali jejich organizaci, ale i těm, kteří se na nich podíleli. Mnozí z nich již nejsou živi, ale vzpomínky na jejich účast zůstávají, pokud se tato tradice udržuje.
+Z knihy //České dožínky v Chorvatsku// ((HEROUT, Václav; AMBROŠ, Davor. //České dožínky v Chorvatsku//. Daruvar: NVI Jednota a svaz Čechů, 2021. ISBN 978-953-8263-15-6.)) od Václava Herouta a Davora Ambroše lze vyčíst, že od roku 1925 do roku 2018 proběhlo celkem 60 dožínkových slavností v Daruvaru, s plánovanými 61. Většina těchto slavností byla celomenšinových, přičemž pouze 8 z nich bylo okrskových. Obsahově se celomenšinové a okrskové Dožínky nelišily, lišily se pouze počtem účinkujících. Iniciativa organizátorů z roku 1925, která spočívala ve shromažďování besed a krajanů kolem Dožínek, se ujal, a tyto slavnosti se staly největší událostí pro českou menšinu v Chorvatsku. Pořádání nových Dožínek slouží nejen jako vděk těm, kdo původně iniciovali jejich organizaci, ale i těm, kteří se na nich podíleli. Mnozí z nich již nejsou živi, ale vzpomínky na jejich účast zůstávají, pokud se tato tradice udržuje.
-Autorka internetového článku //Tak trochu jiné Chorvatsko s českou menšinou// ((Soňa Pejcharová, Daruvar: //Tak trochu jiné Chorvatsko s českou menšinou//, Lidovky.cz, online, Dostupné z: https://www.lidovky.cz/cestovani/daruvar-trochu-jine-chorvatsko-s-ceskou-mensinou.A150826_084012_aktuality_ape)) popisuje historii a současnou situaci české komunity v Chorvatsku, převážně v oblasti Daruvar. Čeští osadníci se do této oblasti dostali již na konci 18. století. Reagovali tak na výzvu knížete Jankoviče, který hledal šikovné řemeslníky a rolníky, kteří by zde obdělávali jeho půdu. Jedním z prvních podniků byl pivovar Staročeško v roce 1840, který dodnes funguje. Místní Češi jsou pyšní na své kořeny a aktivně se podílejí na udržování a šíření českých tradic. Organizují se ve spolcích a besedách, které se zaměřují na různorodé aktivity, jako jsou hudební, taneční a vzdělávací spolky. Mezi nejznámější patří školka Ferdy mravence, škola Františka Buriana, český časopis Jednota a pěvecký i taneční soubor Holubička. Česká kultura je zde podporována i prostřednictvím českého rádia Daruvar, které denně přináší zprávy a hudbu z České republiky. Místní obyvatelé se aktivně zapojují do veřejného dění a pravidelně se konají různé akce a festivaly. Autorka také píše o Dnech české kultury, které jsou významnou akcí pořádanou českou menšinou. Během Dnů české kultury se prezentují české tradice a současná kultura skrze výstavy, filmové projekce, ukázky starých řemesel a ručních prací. Součástí je také degustace tradičních českých pokrmů. Tyto akce posilují povědomí o českém dědictví a přispívají k udržení a šíření české kultury v Chorvatsku.
+Autorka internetového článku //Tak trochu jiné Chorvatsko s českou menšinou// ((PEJCHAROVÁ, Soňa. Daruvar: //Tak trochu jiné Chorvatsko s českou menšinou//, Lidovky.cz, online, Dostupné z: https://www.lidovky.cz/cestovani/daruvar-trochu-jine-chorvatsko-s-ceskou-mensinou.A150826_084012_aktuality_ape)) popisuje historii a současnou situaci české komunity v Chorvatsku, převážně v oblasti Daruvar. Čeští osadníci se do této oblasti dostali již na konci 18. století. Reagovali tak na výzvu knížete Jankoviče, který hledal šikovné řemeslníky a rolníky, kteří by zde obdělávali jeho půdu. Jedním z prvních podniků byl pivovar Staročeško v roce 1840, který dodnes funguje. Místní Češi jsou pyšní na své kořeny a aktivně se podílejí na udržování a šíření českých tradic. Organizují se ve spolcích a besedách, které se zaměřují na různorodé aktivity, jako jsou hudební, taneční a vzdělávací spolky. Mezi nejznámější patří školka Ferdy mravence, škola Františka Buriana, český časopis Jednota a pěvecký i taneční soubor Holubička. Česká kultura je zde podporována i prostřednictvím českého rádia Daruvar, které denně přináší zprávy a hudbu z České republiky. Místní obyvatelé se aktivně zapojují do veřejného dění a pravidelně se konají různé akce a festivaly. Autorka také píše o Dnech české kultury, které jsou významnou akcí pořádanou českou menšinou. Během Dnů české kultury se prezentují české tradice a současná kultura skrze výstavy, filmové projekce, ukázky starých řemesel a ručních prací. Součástí je také degustace tradičních českých pokrmů. Tyto akce posilují povědomí o českém dědictví a přispívají k udržení a šíření české kultury v Chorvatsku.
 ===== Metodologie =====
@@ Řádek 133: / Řádek 133: @@
 ===== Závěr =====
-Cílem této práce bylo přiblížit, jak Češi v Chorvatsku žijí a jak si uchovávají a šíří svou kulturu a tradice. Prostřednictvím důkladného průzkumu jsme se snažily porozumět každodennímu životu české komunity v Chorvatsku, identifikovat specifika, která formují jejich kulturní prostředí, a zhodnotit, jakým způsobem si udržují propojení s českým kulturním dědictvím. Záznamy získané prostřednictvím rozhovorů a pozorování nám umožňují lépe pochopit, jaké role hrají různé aktivity a organizace v uchovávání českých tradic v prostředí chorvatské společnosti.
+Cílem této práce bylo přiblížit, jak Češi v Chorvatsku žijí a jak si uchovávají a šíří svou kulturu a tradice. Prostřednictvím důkladného průzkumu jsme se snažili porozumět každodennímu životu české komunity v Chorvatsku, identifikovat specifika, která formují jejich kulturní prostředí, a zhodnotit, jakým způsobem si udržují propojení s českým kulturním dědictvím. Záznamy získané prostřednictvím rozhovorů a pozorování nám umožňují lépe pochopit, jaké role hrají různé aktivity a organizace v uchovávání českých tradic v prostředí chorvatské společnosti.
- **1. Jaký byl hlavní důvod příchodu Čechů do Chorvatska?**
-Češi se začali do Chorvatska stěhovat v rámci Habsburské monarchie, hledajíce lepší živobytí. Tento proces trval od poloviny 18. století až do konce 19. století. Stěhování zahrnovalo různé profese, od úředníků po řemeslníky a dělníky. Většina současných členů české menšiny jsou potomci drobných zemědělců, kteří obdrželi pozemky v západní Slavonii. Někteří osadníci byli usazeni ve vesnicích podél tehdejší Vojenské hranice, jako je Ivanovo Selo, známé jako "Pémie". Díky těmto migracím se česká kultura stala nedílnou součástí chorvatského kulturního dědictví.
+Češi se do Chorvatska začali stěhovat v rámci Habsburské monarchie, hledajíce lepší živobytí, což trvalo od poloviny 18. století až do konce 19. století. Stěhování zahrnovalo různé profese, od úředníků po řemeslníky a dělníky, přičemž většina současných členů české menšiny jsou potomci drobných zemědělců, kteří obdrželi pozemky v západní Slavonii. Někteří osadníci byli usazeni ve vesnicích podél tehdejší Vojenské hranice, jako je Ivanovo Selo, známé jako „Pémie“. Díky těmto migracím se česká kultura stala nedílnou součástí chorvatského kulturního dědictví.
-**2. Jaké existují modely škol a typy vzdělávacích institucí, které česká menšina v Chorvatsku navštěvuje?**
+Česká menšina v Chorvatsku má k dispozici různé typy škol a vzdělávacích institucí. Součástí systému základního školství jsou dvě ústřední české základní školy v Daruvaru a Končenicích, které poskytují výuku českého jazyka a v některých předmětech integrují látku týkající se české tématiky. Kromě toho existuje česká menšinová škola i v chorvatské základní škole v Ivanově Sele. Předškolní výchovu zajišťují české mateřské školy v Končenicích a v Daruvaru, včetně České mateřské školy Ferdy Mravence, jedné z nejstarších školek v zemi. Pro studenty středního vzdělání je k dispozici gymnázium v Daruvaru, které nabízí možnost studia dvojjazyčně, včetně maturity z českého jazyka. Česká beseda v Záhřebu provozuje českou doplňovací školu a některé chorvatské školy nabízejí výuku českého jazyka a kultury. Ministerstvo vědy a vzdělávání RCH rovněž ustanovilo zvláštní poradkyni pro školy s výukou v českém jazyce, což umožňuje české menšině získat vzdělání v jejich mateřském jazyce a udržovat spojení s českou kulturou a identitou.
-Česká menšina v Chorvatsku má k dispozici různé typy škol a vzdělávacích institucí. Součástí systému základního školství jsou dvě ústřední české základní školy s výukou podle modelu A, které se nacházejí v Daruvaru a Končenicích. Tyto školy poskytují výuku českého jazyka a v některých předmětech integrují látku týkající se české tématiky. Kromě toho česká menšinová škola existuje i v chorvatské základní škole v Ivanově Sele. Předškolní výchovu zajišťují české mateřské školy v Končenicích a v Daruvaru, přičemž Česká mateřská škola Ferdy Mravence je jednou z nejstarších školek v zemi a má podporu jak z Chorvatska, tak i z České republiky.
+Kulturně-společenský život české menšiny je bohatý a rozmanitý, přičemž významnou roli hrají tradiční oslavy a události. Například Dožínky, oslava konce žní, která zahrnuje folklórní tance, zpěv a tradiční lidové zvyky, představují klíčovou kulturní událost. Den české kultury je další významnou slavností, která přináší přehlídku českých tanců, písní, hudby a gastronomie. Tyto akce jsou důležitým způsobem, jak udržovat a předávat české tradice dalším generacím.
-Pro studenty středního vzdělání je k dispozici možnost studovat na gymnáziu v Daruvaru, které nabízí možnost studia dvojjazyčně podle modelu B, včetně možnosti maturity z českého jazyka. Kromě toho Česká beseda v Záhřebu provozuje českou doplňovací školu a některé chorvatské školy nabízejí výuku předmětu český jazyk a kultura podle modelu C. Ministerstvo vědy a vzdělávání RCH rovněž ustanovilo zvláštní poradkyni pro školy s výukou v českém jazyce. Tyto instituce a modely vzdělávání poskytují české menšině v Chorvatsku možnosti získat vzdělání v českém jazyce a udržovat spojení s českou kulturou a identitou.
+Svaz Čechů v Republice Chorvatsku hraje klíčovou roli při udržování české kultury a tradic. Jako ústřední organizace české menšiny koordinuje a podporuje různé kulturní, vzdělávací, umělecké a sportovní aktivity. České besedy slouží jako centra společenského a kulturního života české komunity, přičemž se zaměřují na zachování folklórních tradic, hudby a umění. Svaz Čechů také podporuje české vzdělávací instituce a vydávání českého tisku v Chorvatsku prostřednictvím Novinové vydavatelské instituce Jednota, což posiluje komunikaci a jazyk mezi českou komunitou. Tímto způsobem se udržuje a předává bohaté dědictví české kultury, což přispívá k posílení české identity v Chorvatsku.
- **3. Jaké kulturně-společenské akce česká menšina pořádá?**
-Česká menšina v Chorvatsku má bohatou kulturní a společenskou tradici, která se projevuje prostřednictvím různých akcí a událostí. Jedním z tradičních a velmi oblíbených kulturních setkání je tradiční oslava konce žní, známá jako Dožínky. Tato událost slaví úspěšnou sklizeň a spojuje se s bohatými folklórními tradicemi, zpěvem, tancem a tradičními lidovými zvyky. Česká menšina se aktivně zapojuje do Dožínek, představuje své folklórní tance, hudební nástroje a předává lidová řemesla a dovednosti dalším generacím.
-Další významnou událostí je Den české kultury, který se slaví i v mnoha krajanských spolcích v Chorvatsku. Jedná se o velkou slavnost, která přináší přehlídku českých tanců, písní, hudby a dalších kulturních prvků, včetně gastronomie.
- **4. Jaký je vliv Svazu Čechů v Chorvatsku na udržování české kultury a tradic?**
-Svaz Čechů v Republice Chorvatsku hraje klíčovou roli při udržování české kultury a tradic. Jako ústřední organizace české menšiny koordinuje a podporuje různé kulturní, vzdělávací, umělecké a sportovní aktivity, které přispívají k posílení české identity v Chorvatsku. Jedním z důležitých prvků, kterým se Svaz Čechů věnuje, jsou České besedy, které slouží jako centrum společenského a kulturního života české komunity. Díky těmto aktivitám se udržuje a předává bohaté dědictví české kultury, včetně folklórních tradic, hudby a umění.
-Svaz Čechů v Chorvatsku také podporuje české vzdělávací instituce, jako jsou mateřské a základní školy, které poskytují vzdělání v českém jazyce a přispívají k udržení jazykových a kulturních znalostí mezi českou komunitou. Kromě toho, Svaz podporuje vydávání českého tisku v Chorvatsku prostřednictvím Novinové vydavatelské instituce Jednota, což posiluje komunikaci, sdílení informacív a jazyk mezi českou komunitou.
+Během naší výzkumné cesty jsem zjistily několik překvapivých poznatků o české komunitě v Chorvatsku. Překvapilo nás, že některé české tradice a zvyky, které v Česku téměř vymizely nebo se udržují pouze na malých vesnicích nebo lokálně např. na Moravě, jsou v Chorvatsku stále živé a pečlivě udržované. Členové české menšiny se aktivně zapojují do kulturních projektů, festivalů a událostí, přičemž představují českou kulturu nejen místním Chorvatům, ale i samy sobě navzájem, hlavně mladší generaci. Nejvíce nás překvapil zájem mladých lidí o kulturní zvyky jako je folklór, tanec či hudba. Náš terenní výzkum nám ukázal, že česká kultura nejenže v zahraničí dále přežívá, ale že dokonce rozkvétá a nachází nové způsoby, jak se vyjádřit a předávat zkušenosti, znalosti a pocit sounáležitosti svým mladším členům. Celkově je příběh české menšiny velice inspirativní ukázkou odolnosti a přizpůsobivosti Čechů v Chorvatsku. Připomíná nám důležitost zachování kulturního dědictví, až už jsme kdekoliv na světě.
 ===== Prezentace =====
 [[https://czuvpraze-my.sharepoint.com/:p:/g/personal/xskrj020_studenti_czu_cz/EchyOmPa6KZIgZ10oTDCrcQB9-8mnhqcuHVY0HrxBrCbiQ]]
 ===== Dokumentární film =====
-[[https://czuvpraze-my.sharepoint.com/:v:/g/personal/xskrj020_studenti_czu_cz/ER-uSJXeglJNtwVXMYirX2wB2t6ZYOqqfaWuIZuKAWoAow?e=Zk1dRq]]
+https://czuvpraze-my.sharepoint.com/:v:/g/personal/xskrj020_studenti_czu_cz/EUuIkLYIhbNPnwNA4020_ioBlXlW4-tRp8HWBbjEYdunog?nav=eyJyZWZlcnJhbEluZm8iOnsicmVmZXJyYWxBcHAiOiJPbmVEcml2ZUZvckJ1c2luZXNzIiwicmVmZXJyYWxBcHBQbGF0Zm9ybSI6IldlYiIsInJlZmVycmFsTW9kZSI6InZpZXciLCJyZWZlcnJhbFZpZXciOiJNeUZpbGVzTGlua0NvcHkifX0&e=q7aQzL
 ----
-Dugački, V. (2012). The Czech minority between globalism and monarchism. Review of Croatian History, VIII (1), 37-59. Dostupné z: https://hrcak.srce.hr/file/151799
+DUGAČKI, Vlatka. The Czech minority between globalism and monarchism. Review of Croatian history, 2012, 8.1: 37-59. Dostupné z: https://hrcak.srce.hr/file/151799
 HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367-040-2
-Herout, Václav; Ambroš, Davor. České dožínky v Chorvatsku. Daruvar: NVI Jednota a svaz Čechů, 2021. ISBN 978-953-8263-15-6.
+HEROUT, Václav; AMBROŠ, Davor. České dožínky v Chorvatsku. Daruvar: NVI Jednota a svaz Čechů, 2021. ISBN 978-953-8263-15-6.
-Pejcharová, Soňa Daruvar: Tak trochu jiné Chorvatsko s českou menšinou, Lidovky.cz, online, Dostupné z: https://www.lidovky.cz/cestovani/daruvar-trochu-jine-chorvatsko-s-ceskou-mensinou.A150826_084012_aktuality_ape
+PEJCHAROVÁ, Soňa. Daruvar: Tak trochu jiné Chorvatsko s českou menšinou, Lidovky.cz, online, Dostupné z: https://www.lidovky.cz/cestovani/daruvar-trochu-jine-chorvatsko-s-ceskou-mensinou.A150826_084012_aktuality_ape
 SELICHAROVÁ, Marie. Vývoj a proměny Jednoty. Přehled kulturních, literárních a školních otázek, 2006, č. 24, s. 6

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Rozdíly

Nástroje pro stránku