Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- ls2024:cesi_v_chorvatsku [31/07/2024 10:47] – [Závěr] 109.234.47.89
+++ ls2024:cesi_v_chorvatsku [05/08/2024 16:19] (aktuální) – [Dokumentární film] 46.13.18.50
@@ Řádek 23: / Řádek 23: @@
 Jednotlivé modely školství v Chorvatsku popisuje autorka Helena Stranjik ve své knize //Krajané v Chorvatsku a jejich jazykové biografie//((STRANJIK, Helena. //Krajané v Chorvatsku a jejich jazykové biografie//. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2022. ISBN 978-80-246-5446-1. Dostupné z: https://www.bookport.cz/kniha/krajane-v-chorvatsku-a-jejich-jazykove-biografie-12183/?fbclid=IwAR3qLouJVav5LcwcqOnJty1OulOZdEAgkucdR1FTHTp4gfa8Oei-Dq2Cc2w)). Autorka udává, že se učí podle státem stanovených tří modelů výuky. 1. model A menšinový jazyk má stejný počet hodin jako chorvatský jazyk a všechny předměty se vyučují v menšinovém jazyce; model B menšinový jazyk má stejný počet hodin jako chorvatský jazyk a v menšinovém jazyce jsou vyučovány společensky zaměřené předměty. Ostatní, přírodovědné předměty, jsou vyučovány v chorvatštině 3. model C (tzv. péče o mateřský jazyk a kulturu) - na chorvatské škole je 3-5 hodin týdně vyučováno v menšinovém jazyce, a to jazyk, literatura a kultura (hudební kultura, zeměpisné a dějepisné reálie, lidové zvyky a obyčeje, příp. náboženství).
-V článku  //The Czech minority between globalism and monarchism// ((Dugački, V. (2012). //The Czech minority between globalism and monarchism. Review of Croatian History//, VIII (1), 37-59. Dostupné z: https://hrcak.srce.hr/file/151799)) autorka Vlatka Dugački popisuje jednotlivé spolky, které podporují činnost folklorních souborů, amatérských divadelních souborů, dechových kapel, pěveckých sborů, společenských knihoven a kroužků ručních prací. Celkově dnes v rámci těchto českých spolků působí 110 nejrůznějších skupin, které mají za cíl pěstovat mateřský jazyk a zachovávat kulturní dědictví. Činnost těchto spolků vystupuje do popředí při připomínání významných dat české historie, a to jak doma, tak v zahraničí. Svaz pořádá také Přehlídku amatérského divadla, Přehlídku českých písní, připomínku vzniku spolků České besedy a k nejvýznamnějším patří dětská folklorní přehlídka.
+V článku  //The Czech minority between globalism and monarchism// ((DUGAČKI, Vlatka. The Czech minority between globalism and monarchism. Review of Croatian history, 2012, 8.1: 37-59.Dostupné z: https://hrcak.srce.hr/file/151799)) autorka Vlatka Dugački popisuje jednotlivé spolky, které podporují činnost folklorních souborů, amatérských divadelních souborů, dechových kapel, pěveckých sborů, společenských knihoven a kroužků ručních prací. Celkově dnes v rámci těchto českých spolků působí 110 nejrůznějších skupin, které mají za cíl pěstovat mateřský jazyk a zachovávat kulturní dědictví. Činnost těchto spolků vystupuje do popředí při připomínání významných dat české historie, a to jak doma, tak v zahraničí. Svaz pořádá také Přehlídku amatérského divadla, Přehlídku českých písní, připomínku vzniku spolků České besedy a k nejvýznamnějším patří dětská folklorní přehlídka.
-Z knihy //České dožínky v Chorvatsku// ((Herout, Václav; Ambroš, Davor. //České dožínky v Chorvatsku//. Daruvar: NVI Jednota a svaz Čechů, 2021. ISBN 978-953-8263-15-6.)) od Václava Herouta a Davora Ambroše lze vyčíst, že od roku 1925 do roku 2018 proběhlo celkem 60 dožínkových slavností v Daruvaru, s plánovanými 61. Většina těchto slavností byla celomenšinových, přičemž pouze 8 z nich bylo okrskových. Obsahově se celomenšinové a okrskové Dožínky nelišily, lišily se pouze počtem účinkujících. Iniciativa organizátorů z roku 1925, která spočívala ve shromažďování besed a krajanů kolem Dožínek, se ujal, a tyto slavnosti se staly největší událostí pro českou menšinu v Chorvatsku. Pořádání nových Dožínek slouží nejen jako vděk těm, kdo původně iniciovali jejich organizaci, ale i těm, kteří se na nich podíleli. Mnozí z nich již nejsou živi, ale vzpomínky na jejich účast zůstávají, pokud se tato tradice udržuje.
+Z knihy //České dožínky v Chorvatsku// ((HEROUT, Václav; AMBROŠ, Davor. //České dožínky v Chorvatsku//. Daruvar: NVI Jednota a svaz Čechů, 2021. ISBN 978-953-8263-15-6.)) od Václava Herouta a Davora Ambroše lze vyčíst, že od roku 1925 do roku 2018 proběhlo celkem 60 dožínkových slavností v Daruvaru, s plánovanými 61. Většina těchto slavností byla celomenšinových, přičemž pouze 8 z nich bylo okrskových. Obsahově se celomenšinové a okrskové Dožínky nelišily, lišily se pouze počtem účinkujících. Iniciativa organizátorů z roku 1925, která spočívala ve shromažďování besed a krajanů kolem Dožínek, se ujal, a tyto slavnosti se staly největší událostí pro českou menšinu v Chorvatsku. Pořádání nových Dožínek slouží nejen jako vděk těm, kdo původně iniciovali jejich organizaci, ale i těm, kteří se na nich podíleli. Mnozí z nich již nejsou živi, ale vzpomínky na jejich účast zůstávají, pokud se tato tradice udržuje.
-Autorka internetového článku //Tak trochu jiné Chorvatsko s českou menšinou// ((Soňa Pejcharová, Daruvar: //Tak trochu jiné Chorvatsko s českou menšinou//, Lidovky.cz, online, Dostupné z: https://www.lidovky.cz/cestovani/daruvar-trochu-jine-chorvatsko-s-ceskou-mensinou.A150826_084012_aktuality_ape)) popisuje historii a současnou situaci české komunity v Chorvatsku, převážně v oblasti Daruvar. Čeští osadníci se do této oblasti dostali již na konci 18. století. Reagovali tak na výzvu knížete Jankoviče, který hledal šikovné řemeslníky a rolníky, kteří by zde obdělávali jeho půdu. Jedním z prvních podniků byl pivovar Staročeško v roce 1840, který dodnes funguje. Místní Češi jsou pyšní na své kořeny a aktivně se podílejí na udržování a šíření českých tradic. Organizují se ve spolcích a besedách, které se zaměřují na různorodé aktivity, jako jsou hudební, taneční a vzdělávací spolky. Mezi nejznámější patří školka Ferdy mravence, škola Františka Buriana, český časopis Jednota a pěvecký i taneční soubor Holubička. Česká kultura je zde podporována i prostřednictvím českého rádia Daruvar, které denně přináší zprávy a hudbu z České republiky. Místní obyvatelé se aktivně zapojují do veřejného dění a pravidelně se konají různé akce a festivaly. Autorka také píše o Dnech české kultury, které jsou významnou akcí pořádanou českou menšinou. Během Dnů české kultury se prezentují české tradice a současná kultura skrze výstavy, filmové projekce, ukázky starých řemesel a ručních prací. Součástí je také degustace tradičních českých pokrmů. Tyto akce posilují povědomí o českém dědictví a přispívají k udržení a šíření české kultury v Chorvatsku.
+Autorka internetového článku //Tak trochu jiné Chorvatsko s českou menšinou// ((PEJCHAROVÁ, Soňa. Daruvar: //Tak trochu jiné Chorvatsko s českou menšinou//, Lidovky.cz, online, Dostupné z: https://www.lidovky.cz/cestovani/daruvar-trochu-jine-chorvatsko-s-ceskou-mensinou.A150826_084012_aktuality_ape)) popisuje historii a současnou situaci české komunity v Chorvatsku, převážně v oblasti Daruvar. Čeští osadníci se do této oblasti dostali již na konci 18. století. Reagovali tak na výzvu knížete Jankoviče, který hledal šikovné řemeslníky a rolníky, kteří by zde obdělávali jeho půdu. Jedním z prvních podniků byl pivovar Staročeško v roce 1840, který dodnes funguje. Místní Češi jsou pyšní na své kořeny a aktivně se podílejí na udržování a šíření českých tradic. Organizují se ve spolcích a besedách, které se zaměřují na různorodé aktivity, jako jsou hudební, taneční a vzdělávací spolky. Mezi nejznámější patří školka Ferdy mravence, škola Františka Buriana, český časopis Jednota a pěvecký i taneční soubor Holubička. Česká kultura je zde podporována i prostřednictvím českého rádia Daruvar, které denně přináší zprávy a hudbu z České republiky. Místní obyvatelé se aktivně zapojují do veřejného dění a pravidelně se konají různé akce a festivaly. Autorka také píše o Dnech české kultury, které jsou významnou akcí pořádanou českou menšinou. Během Dnů české kultury se prezentují české tradice a současná kultura skrze výstavy, filmové projekce, ukázky starých řemesel a ručních prací. Součástí je také degustace tradičních českých pokrmů. Tyto akce posilují povědomí o českém dědictví a přispívají k udržení a šíření české kultury v Chorvatsku.
 ===== Metodologie =====
@@ Řádek 141: / Řádek 141: @@
 Kulturně-společenský život české menšiny je bohatý a rozmanitý, přičemž významnou roli hrají tradiční oslavy a události. Například Dožínky, oslava konce žní, která zahrnuje folklórní tance, zpěv a tradiční lidové zvyky, představují klíčovou kulturní událost. Den české kultury je další významnou slavností, která přináší přehlídku českých tanců, písní, hudby a gastronomie. Tyto akce jsou důležitým způsobem, jak udržovat a předávat české tradice dalším generacím.
 Svaz Čechů v Republice Chorvatsku hraje klíčovou roli při udržování české kultury a tradic. Jako ústřední organizace české menšiny koordinuje a podporuje různé kulturní, vzdělávací, umělecké a sportovní aktivity. České besedy slouží jako centra společenského a kulturního života české komunity, přičemž se zaměřují na zachování folklórních tradic, hudby a umění. Svaz Čechů také podporuje české vzdělávací instituce a vydávání českého tisku v Chorvatsku prostřednictvím Novinové vydavatelské instituce Jednota, což posiluje komunikaci a jazyk mezi českou komunitou. Tímto způsobem se udržuje a předává bohaté dědictví české kultury, což přispívá k posílení české identity v Chorvatsku.
+Během naší výzkumné cesty jsem zjistily několik překvapivých poznatků o české komunitě v Chorvatsku. Překvapilo nás, že některé české tradice a zvyky, které v Česku téměř vymizely nebo se udržují pouze na malých vesnicích nebo lokálně např. na Moravě, jsou v Chorvatsku stále živé a pečlivě udržované. Členové české menšiny se aktivně zapojují do kulturních projektů, festivalů a událostí, přičemž představují českou kulturu nejen místním Chorvatům, ale i samy sobě navzájem, hlavně mladší generaci. Nejvíce nás překvapil zájem mladých lidí o kulturní zvyky jako je folklór, tanec či hudba. Náš terenní výzkum nám ukázal, že česká kultura nejenže v zahraničí dále přežívá, ale že dokonce rozkvétá a nachází nové způsoby, jak se vyjádřit a předávat zkušenosti, znalosti a pocit sounáležitosti svým mladším členům. Celkově je příběh české menšiny velice inspirativní ukázkou odolnosti a přizpůsobivosti Čechů v Chorvatsku. Připomíná nám důležitost zachování kulturního dědictví, až už jsme kdekoliv na světě.
 ===== Prezentace =====
 [[https://czuvpraze-my.sharepoint.com/:p:/g/personal/xskrj020_studenti_czu_cz/EchyOmPa6KZIgZ10oTDCrcQB9-8mnhqcuHVY0HrxBrCbiQ]]
 ===== Dokumentární film =====
-[[https://czuvpraze-my.sharepoint.com/:v:/g/personal/xskrj020_studenti_czu_cz/ER-uSJXeglJNtwVXMYirX2wB2t6ZYOqqfaWuIZuKAWoAow?e=Zk1dRq]]
+https://czuvpraze-my.sharepoint.com/:v:/g/personal/xskrj020_studenti_czu_cz/EUuIkLYIhbNPnwNA4020_ioBlXlW4-tRp8HWBbjEYdunog?nav=eyJyZWZlcnJhbEluZm8iOnsicmVmZXJyYWxBcHAiOiJPbmVEcml2ZUZvckJ1c2luZXNzIiwicmVmZXJyYWxBcHBQbGF0Zm9ybSI6IldlYiIsInJlZmVycmFsTW9kZSI6InZpZXciLCJyZWZlcnJhbFZpZXciOiJNeUZpbGVzTGlua0NvcHkifX0&e=q7aQzL
 ----
-Dugački, V. (2012). The Czech minority between globalism and monarchism. Review of Croatian History, VIII (1), 37-59. Dostupné z: https://hrcak.srce.hr/file/151799
+DUGAČKI, Vlatka. The Czech minority between globalism and monarchism. Review of Croatian history, 2012, 8.1: 37-59. Dostupné z: https://hrcak.srce.hr/file/151799
 HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367-040-2
-Herout, Václav; Ambroš, Davor. České dožínky v Chorvatsku. Daruvar: NVI Jednota a svaz Čechů, 2021. ISBN 978-953-8263-15-6.
+HEROUT, Václav; AMBROŠ, Davor. České dožínky v Chorvatsku. Daruvar: NVI Jednota a svaz Čechů, 2021. ISBN 978-953-8263-15-6.
-Pejcharová, Soňa Daruvar: Tak trochu jiné Chorvatsko s českou menšinou, Lidovky.cz, online, Dostupné z: https://www.lidovky.cz/cestovani/daruvar-trochu-jine-chorvatsko-s-ceskou-mensinou.A150826_084012_aktuality_ape
+PEJCHAROVÁ, Soňa. Daruvar: Tak trochu jiné Chorvatsko s českou menšinou, Lidovky.cz, online, Dostupné z: https://www.lidovky.cz/cestovani/daruvar-trochu-jine-chorvatsko-s-ceskou-mensinou.A150826_084012_aktuality_ape
 SELICHAROVÁ, Marie. Vývoj a proměny Jednoty. Přehled kulturních, literárních a školních otázek, 2006, č. 24, s. 6

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Rozdíly

Nástroje pro stránku