obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


ls2024:evropska_civilizace_a_svet

Evropská civilizace a svět - HKS6 - LS 2023/24

Vyučující: Jan Andrle, andrlejan[et]pef.czu.cz, konzultace: E313 9:30-11:00 (na konzultace je třeba se předem zapsat zde: https://www.hks.re/wiki/ls2024:evropska_civilizace_a_svet#konzultace)

Kdy a kde: přednáška a cvičení: JIH268 11:15-13:45

Obecná charakteristika: Kurz navazuje na předmět Duchovní kultura Evropy, na rozdíl od něho je důraz položen na vnější vztahy Evropy s jinými kulturami, civilizacemi (vzájemné kontakty, ovlivňování a difuze kulturních prvků mezi Evropskou/Západní civilizací a ostatními civilizačními okruhy včetně představ a stereotypů Evropanů o Jiných a těch Jiných o Evropanech). V přednáškách bude věnována pozornost třem klíčovým tématům. Za prvé zrození novověké a moderní Evropy a její přínos ke globální kultuře lidstva, v rámci této části bude též představen a analyzován samotný pojem civilizace ve svých různých významech (L. H. Morgan, N. Elias, F. Braudel, A. J. Toynbee, S. Huntington) a hlavní aktuální teoretické koncepty užívané pro interpretaci interkulturních vztahů (orientalismus a okcidentalismus, postkolonialismus, kreolizace, kulturní hybridita, transnacionalismus, atd.). Druhá část zaměří pozornost na novověkou expanzi Evropy, kolonialismus a dekolonizaci se zaměřením na způsoby, jak tyto procesy utvářely současný svět. Konečně třetí část bude věnována problematice evropského sousedství, resp. evropskému pomezí, tzn. periferním oblastem Evropy, kde dlouhodobě docházelo a stále dochází ke stýkání a potýkání s jinými kulturami: Středomoří, Balkán, východní Evropa. Cvičení se pak zaměří na vybraná konkrétní témata související s obecnou linkou přednášek.

Získané kompetence: Kurz by měl studenty naučit vnímat mnohovrstevnou povahu a často protikladnou podobu interkulturních vztahů Evropy s ostatními civilizačními komplexy, jakož i schopnost rozpoznávat a kriticky analyzovat jednostranné stereotypní interpretační rámce vykládající tyto vztahy zjednodušujícím jednostranně ideologizujícím způsobem (eurocentrismus a orientalismus na straně jedné, okcidentalismus, absolutizace postkoloniální kritiky a nekritická idealizace východních či exotických kultur na straně druhé). Též by měli být schopni identifikovat, které hlavní ideje, hodnoty, motivy, látky a inovace přejala Evropa od jiných a jak tyto přispěly k specifičnosti evropské kultury a naopak ideje, hodnoty, motivy, látky a inovace dala Evropa světu a jak tím ovlivnila jeho současnou globální podobu.

Předpoklady: Kurz navazuje na kurz Duchovní kultura Evropy, krom toho se předpokládá všeobecná znalost zeměpisu a dějepisu, světových náboženství a ekonomie na středoškolské maturitní úrovni, a také znalosti z předcházejících kurzů studijního programu, zejména kurzu Geografie náboženství a Mezinárodní migrační procesy.

Metoda a obsah výuky: Výuka se skládá z přednášek a cvičení, přičemž přednášky probíhají každý týden v rozsahu dvou vyučujících hodin (tj. 90 min.) formou frontální výuky, cvičení se konají 1 x za 14 dní rovněž v rozsahu dvou vyučovacích hodin (tj. 90 min.; střídají se dvě skupiny v sudém a lichém týdnu) a jejich stěžejní náplň budou tvořit studentské referáty s diskuzí k příslušným tématům při korekcích, doplňování a vysvětlování látky vyučujícím.

Atestace: Předepsány jsou zápočet a zkouška. Pro zápočet je vyžadována aktivní účast na cvičení (podíl na přípravě referátu, max. 1 absence) a složení zápočtového testu. Zkouška je dvoukolová, první kolo tvoří zkouškový test, druhé ústní zkouška formou kolokvia (tj. skupinové rozpravy vedené vyučujícím, ve které student prokáže nabyté znalosti a kompetence).

Samostatná činnost

Kromě účasti na přednáškách a cvičení (včetně zpracování referátu) budou mít studenti během semestru též samostatně za úkol:

  • přečíst povinnou literaturu (viz níže),
  • přečíst dva tituly podle vlastní volby z povinně volitelné literatury (viz níže) a
  • navštívit výstavu o českém cestovali a etnografovi Emilu Holubovi, která je otevřena v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur do konce května (viz https://www.nm.cz/program/pro-rodiny-s-detmi/emil-holub - nenechte se zmást tou rubriku „pro rodiny s dětmi“ ve webové adrese, je to normální výstava pro dospělé, nevím, jak se jim to zapletlo do téhle rubriky)

Literatura

Povinná

Povinně volitelná

(přečíst alespoň 2 tituly ke zkoušce)

  • FERRO, Marc. Dějiny kolonizací: od dobývání po nezávislost 13.-20. století. Praha: NLN, 2007.
  • VALTROVÁ, Jana. Středověká setkání s „jinými“: modloslužebníci, židé, saracéni a heretici v misionářských zprávách o Asii. Praha: Argo, 2011.
  • GREENBLATT, Stephen. Podivuhodná vlastnictví: zázraky Nového světa. Praha: Karolinum, 2004.
  • TODOROV, Tzvetan. Dobytí Ameriky: problém druhého. Praha: Mladá fronta, 1996.
  • KŘÍŽOVÁ, Markéta. Ideální město v divočině: misijní projekty Tovaryšstva Ježíšova a obnovené Jednoty bratrské v koloniální Americe. Praha: NLN, 2007.
  • RAKOVÁ, Svatava. Víra, rasa a etnicita v koloniální Americe. Praha: NLN, 2005.
  • PUTNA, Martin C. Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity. Praha: Vyšehrad, 2015.
  • SNYDER, Timothy. Obnova národů: Polsko, Ukrajina, Litva, Bělorusko 1569-1999. Polanka nad Odrou: Past Production, 2018.

Doporučená

(širší výběr zajímavé literatury k tématu)

1.1 Obecné informační a referenční pomůcky: slovníky, encyklopedie, příručky

  • MALINA, Jaroslav a kol. Antropologický slovník, aneb, Co by mohl o člověku vědět každý člověk: (s přihlédnutím k dějinám literatury a umění). Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2009. Dostupné též: https://is.muni.cz/do/sci/UAntrBiol/el/antropos/index.html.
  • NEŠPOR, Zdeněk R. Sociologická encyklopedie [online]. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2017. Dostupné: https://encyklopedie.soc.cas.cz/.
  • BARKER, Chris. Slovník kulturálních studií. Praha: Portál, 2006.
  • Encyclopedia Britannica [online]. Chicago (Ill., USA): Encyclopædia Britannica, Inc., 2012-. Dostupné: https://www.britannica.com/.
  • Encyclopedia.com [online]. Oxford (England, UK): Oxford University Press; New York City (New York, USA): Columbia University Press; Boston (Mass., USA): Cengage Learning, Inc., © 2019. Dostupné: https://www.encyclopedia.com/. - webový portál zpřístupňující texty ca 200 anglofonních encyklopedií a referenčních příruček s možností jednoduchého vyhledávání.

1.2 K všeobecným tématům kurzu: civilizace, kolonialismus, orientalismus etc.

  • BRAUDEL, Fernand. Grammaire des civilisations. Paris: Arthaud-Flammarion, 1987. - opakovaně vydáváno; anglický překlad vyšel pod názvem A history of civilizations.
  • FERRO, Marc. Dějiny kolonizací: od dobývání po nezávislost 13.-20. století. Praha: NLN, 2007.
  • BAYLY, C. A. Zrod moderního světa 1780-1914: globální spojitosti a srovnání. Brno: CDK, 2019; 2. vyd. 2020.
  • WOLF, Eric R. Europe and the people without history. Berkeley: University of California Press, 1982.
  • MINTZ, Sidney W. Sweetness and power: the place of sugar in modern history. New York: Viking, 1985.
  • SAID, Edward W. Orientalismus: západní koncepce Orientu. Praha: Paseka, 2008.
  • BURUMA, Ian a MARGALIT, Avishai. Okcidentalismus: západ očima nepřátel. Praha: NLN, 2005.
  • ROMANCOV, Michael. Námořní slepota. Praha: N media, 2022. - o geopolitice světového oceánu

2. K jednotlivým tématům

2.1 Středověké výpravy „za limit“ a cesty do mýtických zemí

  • ECO, Umberto. Dějiny legendárních zemí a míst. Praha: Argo, 2013.
  • Bájné plavby do jiných světů [= staroirské texty o plavbách do neznámých zemí vč. Plavby sv. Brendana]. Přel. Eva Hladká-Kučerňáková a Daniel Samek, ed. Mag. Moravová. Praha: Argo, 2010. Memoria medii aevi ; sv. 12
  • LIŠČÁK, Vladimír. Bratr Odorik a jeho zpráva o východních krajích světa: styky Evropy a mongolské Číny ve 13. a 14. století. Praha: Academia, 2019. Orient ; sv. 31.
  • VALTROVÁ, Jana. Středověká setkání s „jinými“: modloslužebníci, židé, saracéni a heretici v misionářských zprávách o Asii. Praha: Argo, 2011.

2.2 Evropa a Amerika

  • GREENBLATT, Stephen. Podivuhodná vlastnictví: zázraky Nového světa. Praha: Karolinum, 2004.
  • TODOROV, Tzvetan. Dobytí Ameriky: problém druhého. Praha: Mladá fronta, 1996.
  • OPATRNÝ, Josef. Amerika v proměnách staletí. Praha: Libri, 1998.
  • KŘÍŽOVÁ, Markéta. Ideální město v divočině: misijní projekty Tovaryšstva Ježíšova a obnovené Jednoty bratrské v koloniální Americe. Praha: NLN, 2007.
  • KŘÍŽOVÁ, Markéta. Otroctví v Novém světě od 15. do 19. století. Praha: NLN, 2013.
  • RAKOVÁ, Svatava. Dobrodruzi, puritáni a Indiáni: Angličané v Novém světě. Praha: Libri, 1998.
  • RAKOVÁ, Svatava. Víra, rasa a etnicita v koloniální Americe. Praha: NLN, 2005.
  • PUTNA, Martin C. Obrazy z kulturních dějin americké religiozity. Praha: Vyšehrad, 2010.

2.3 Evropa a Středomoří

  • BRAUDEL, Fernand. La Méditerranée et le Monde méditerranéen à l'époque de Philippe II. Paris: Armand Colin, 1949. - opakovaně vydáváno, přeloženo do angličtiny, španělštiny, italštiny, němčiny a polštiny, vyšly i různá zkrácená vydání.
  • HALBWACHS, Maurice. La topographie légendaire des Évangiles en Terre Sainte: étude de mémoire collective. Paris: Presses Univ. de France, 1941. Dostupné: https://www.ssoar.info/ssoar/handle/document/50461.
  • CARDINI, Franco. Evropa a islám. Praha: NLN, 2004.

2.4 Evropa a Balkán

  • WEITHMANN, Michael W. Balkán: 2000 let mezi Východem a Západem. Praha: Vyšehrad, 1996.
  • RYCHLÍK, Jan et al. Mezi Vídní a Cařihradem: utváření balkánských národů. Praha: Vyšehrad, 2009.
  • RYCHLÍK, Jan et al. Mezi Terstem a Istanbulem: balkánské národy ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2020.
  • LOZOVIUK, Petr. Migrace a kolektivní identita - migrační pohyby na území Bosny a Herzegoviny. In: Ibid. Evropská etnologie ve středoevropské perspektivě. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2005, s. 138-153.
  • BITTNEROVÁ, Dana - MORAVCOVÁ, Mirjam (Eds.). Etnické komunity: lidé Bosny a Hercegoviny. Praha: FHS UK, 2014.
  • TODOROVA, Maria. Imagining the Balkans. New York: Oxford University Press, 1997.
  • JEZERNIK, Božidar (Ed.). Imagining ‘the Turk’. Cambridge: Cambridge Scholars Publishing, 2010; slovinský originál: Imaginarni „Turek“. Ljubljana: ZRSŠ, 2012.
  • RATAJ, Tomáš. České země ve stínu půlměsíce: obraz Turka v raně novověké literatuře z českých zemí. Praha: Scriptorium, 2002.

2.5.1 Evropa a Rusko

  • PUTNA, Martin C. Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity. Praha: Vyšehrad, 2015.
  • BOČEK, Pavel a kol. Moskva - Třetí Řím: od ideje k symbolu. Praha: NLN, 2019.
  • KURFÜRST, Jaroslav. Příběh ruské geopolitiky: jak se ruská myšlenka zmocnila více než šestiny světa. Praha: Karolinum, 2018.
  • VORÁČEK, Emil. Eurasijství v ruském politickém myšlení: osudy jednoho z porevolučních ideových směrů ruské meziválečné emigrace. Praha: Set out, 2004.

2.5.2 Evropsko-ruské pomezí (Ukrajina, Bělorusko, Litva, Polsko atd.)

  • APPLEBAUM, Anne. Mezi východem a západem: napříč pohraničím Evropy. Ostrava [i.e. Polanka nad Odrou]: Občanské sdružení Pant, 2014.
  • HLAVÁČEK, Petr, ed. a ROMANCOV, Michael, ed. Vytěsněná Evropa?: kontexty a perspektivy evropské „východní otázky“. Praha: Academia, 2020.
  • SNYDER, Timothy. Obnova národů: Polsko, Ukrajina, Litva, Bělorusko 1569-1999. Polanka nad Odrou: Past Production, 2018.
  • RYCHLÍK, Jan; ZILYNSKYJ, Bohdan a MAGOCSI, Paul R. Dějiny Ukrajiny. Praha: NLN, 2015; 2. akt. vyd. 2022.
  • FRIEDL, Jiří et al. Dějiny Polska. Praha: NLN, 2017.

Cvičení

Témata referátů

► Evropané a království Benin:

obchodní a kulturní kontakty, vyvrácení, odkaz (beninské kulturní dědictví ve sbírkách evropských a amerických muzeí, otázka jeho navracení)

  • K dispozici je několik českých článků od Barbory Půtové jak o dějinách Beninské říše, tak o její kultuře, a rovněž katalog výstavy, která byla věnována beninskému kulturnímu dědictví v Moravském zemském muzeu: PŮTOVÁ, Barbora; SOUKUP, Václav. Kulturní kontakty a kolaps království Benin. Historická sociologie: časopis pro historické sociální vědy 2015, č. 1, s. 75-94. Dostupné: https://karolinum.cz/data/clanek/1544/HS_1_2015_05_Putova.pdf. – IBID. Politika a moc království Benin: historická perspektiva. Acta historica Universitatis Silesianae Opaviensis, sv. 7 (2014), s. 95-125. – IBID. Ztracená africká říše Benin: vzestup a pád království ušlechtilého bronzu. Dějiny a současnost: kulturně historická revue, roč. 34 (2012), č. 7, s. 14-17 – IBID. Umění království Benin: reflexe po roce 1897. Kuděj: časopis pro kulturní dějiny, roč. 15 (2014), č. 1, s. 29-56. – PŮTOVÁ, Barbora. Vizuální reprezentace království Benin a jeho vládce: od období britské koloniální vlády až po současnost. Národopisná revue, roč. 24, č. 1 (2014), s. 32-45. Dostupné: https://revue.nulk.cz/narodopisna-revue-1-2014/. – IBID. Království Benin: bronzy zkropené krví. Brno: Moravské zemské muzeum, 2017. – PŮTOVÁ, Barbora; SOUKUP, Václav; NEVADOMSKY, Joseph. Umění a kultura království Benin. Praha: Karolinum, 2016.
  • Dále jsou zde online výstavy a tematické weby světových muzeí uchovávajících větší díl beninské hmotné kultury: Digital Benin: Colonial Heritage [online]. Hamburg: MARKK: Museum am Rothenbaum: Kulturen und Künste der Welt, 2020. Dostupné: https://markk-hamburg.de/en/digital-benin-2/ a https://digitalbenin.org/. – LAGAMMA, Alisa. The Legacy of Benin Court Art: From Tragedy to Resilience. The Metropolitan Museum of Art Blogs [online], řada Now at The Met, March 4, 2021. Dostupné: https://www.metmuseum.org/blogs/now-at-the-met/2021/benin-court-art-legacy. – The Benin Bronzes. In Pitt Rivers Museum [online]. Oxford (England): Pitt Rivers Museum, University of Oxford. Dostupné: https://www.prm.ox.ac.uk/benin-bronzes.

► Novověké otrokářství

asi nejtemnější kapitola novověké evropské expanze

  • Doporučuji vycházet z nové původní české syntézy Markéty Křížové: KŘÍŽOVÁ, Markéta. Otroctví v Novém světě od 15. do 19. století. Praha: NLN, 2013.
  • Též lze použít RAKOVÁ, Svatava. Dobrodruzi, puritáni a Indiáni: Angličané v Novém světě. Praha: Libri, 1998, poslední kap. VII. Jižní kolonie: ostrovy Západní Indií a Karoliny: zárodky otrokářské demokracie.
  • A dále lze použít online výstavu Říšského muzea v Amsterodamu: https://www.rijksmuseum.nl/en/stories/exhibitions/slavery.
  • Případně tento web výzkumné iniciativy zaměřené na mapování přítomnosti etnických Afričanů ve střední Evropě: https://blackcentraleurope.com/ (to už se ale samozřejmě netýká jen imigrace v důsledku zotročení, ale má mnohem širší záběr).

► Kulturní a hospodářské aspekty kolonizace Latinské Ameriky

Koloniální společnost Latinské Ameriky (právní postavení domorodců a vztahy s Evropany, tzv. kastovní společnost, křesťanské misie zvláště tzv. jezuitské redukce), Kolumbovská výměna, koloniální ekonomika a její vliv na Evropu

  • GREENBLATT, Stephen. Podivuhodná vlastnictví: zázraky Nového světa. Praha: Karolinum, 2004.
  • TODOROV, Tzvetan. Dobytí Ameriky: problém druhého. Praha: Mladá fronta, 1996.
  • KŘÍŽOVÁ, Markéta. Ideální město v divočině: misijní projekty Tovaryšstva Ježíšova a obnovené Jednoty bratrské v koloniální Americe. Praha: NLN, 2007.
  • KŘÍŽOVÁ, Markéta. Kulturní transfery (nejen) na koloniální hranici Nového světa. Dějiny - teorie - kritika, roč. 12, č. 2 (2015), s. 288-311. Dostupné: https://ojs.cuni.cz/dejinyteoriekritika/article/view/2728.
  • KŘÍŽOVÁ, Markéta. Strava svinská, pokrm a dar boží: Úvaha o kulturních transferech na okraji atlantického prostoru. Dějiny - teorie - kritika, roč. 16, č. 1 (2019), s. 49-67. Dostupné: https://www.ojs.cuni.cz/dejinyteoriekritika/article/view/2854.
  • DURASOVÁ, Marcela. Greenblattova interpretace objevování Nového světa a setkání s jinakostí. Kuděj: časopis pro kulturní dějiny, roč. 15, č. 2 (2014), s. 32-47.
  • KALENDA, František. Indián ve františkánské kronice: utváření koloniálního stereotypu v raně novověké Brazílii. In: HLAVÁČEK, Petr et al. Fenomén františkánství v interakci s „jinakostí“. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016. Europeana Pragensia; 9. Historia Franciscana; VI. S. 77-89.
  • A dále můžete použít tematické články na anglické (či jiné světojazyčné) wikipedii, zejména doporučuji hesla „Encomienda“: https://en.wikipedia.org/wiki/Encomienda, „Casta“: https://en.wikipedia.org/wiki/Casta, „Jesuit missions among the Guaraní“: https://en.wikipedia.org/wiki/Jesuit_missions_among_the_Guaran%C3%AD a „Columbian exchange“: https://en.wikipedia.org/wiki/Columbian_exchange.

► Druhý život starého Egypta a Izraele v evropské kultuře

  • Ohledně druhého života starého Egypta, egyptománie atd. najdete základní poučení v online skriptech Martina C. Putny Homér21 (záložka „Prolog: Egypt a Mezopotámie“, odstavce „Egypt jakožto sen Řeků a Římanů“, „Egypt jakožto stín Židů a Křesťanů“ a „Druhý život“: https://www.fhs.cuni.cz/homer21/prolog_egyptmezopotamie.html). – dále v hesle „Egyptomania“ v Britannice: https://www.britannica.com/topic/Egyptomania-Sphinxes-Obelisks-and-Scarabs-1688349 a „Ancient Egypt in the Western imagination“ v anglické wikipedii: https://en.wikipedia.org/wiki/Ancient_Egypt_in_the_Western_imagination.
  • Dále jsou zajímavé studie Hany Navrátilové a Romana Míška o egyptských motivech v české kultuře: NAVRÁTILOVÁ, Hana. Egypt v české kultuře přelomu devatenáctého a dvacátého století. Praha: Set out, 2001. – NAVRÁTILOVÁ, Hana - MÍŠEK, Roman. Egyptian revival in Bohemia 1850-1920: Orientalism and egyptomania in Czech lands. Praha: Set out, 2003. – NAVRÁTILOVÁ, Hana - MÍŠEK, Roman. Fenomén orientalismu v českých zemích. Kuděj: časopis pro kulturní dějiny 4, č. 1, (2002,) s. 77-90.
  • Ohledně Palestiny, resp. starého Izraele je klíčová studie HALBWACHS, Maurice. La topographie légendaire des Évangiles en Terre Sainte: étude de mémoire collective. Paris: Presses Univ. de France, 1941. Dostupné: https://www.ssoar.info/ssoar/handle/document/50461, český překlad klíčových částí dostupný zde: https://is.muni.cz/el/1423/podzim2011/SOC198/um/Antologie_francouzskych_spolecenskych_ved__Mesto.pdf.
  • SMITH, Julie Ann. „My Lord’s Native Land“: Mapping the Christian Holy Land. Church History: Studies in Christianity and Culture, Vol. 76, Issue 1 (March 2007), pp 1-31. DOI: 10.1017/S0009640700101398.
  • K druhému životu Jeruzalémského (Šalamounova) chrámu viz např. heslo Chrám (a tam odkazovaná hesla) in: BIEDERMANN, Hans. Lexikon symbolů. Praha: Beta, 2008.
  • PAVLÍČEK, Martin. Šalamounův chrám v české barokní architektuře. Historická Olomouc 13 (2002), s. 253-272.
  • K imitaci Svaté Země, resp. fenoménu tzv. biblické krajiny viz OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, Libuše. Pomístní jména v Čechách vzniklá z českých exonym pro biblická zeměpisná jména. Naše řeč, roč. 82 (1999), číslo 1, s. 16-24. Dostupné: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7484.

► Bájná místa v evropské kultuře:

záhadná, tajemná a mýtická místa, země a světy v evropské imaginaci (imaginární geografii)

  • ECO, Umberto. Dějiny legendárních zemí a míst. Praha: Argo, 2013.
  • MORAVOVÁ, Magdalena (Ed.). Bájné plavby do jiných světů. Praha: Argo, 2010. Memoria medii aevi; sv. 12.
  • STARÝ, Jiří – FISCHEROVÁ, Sylva (Eds.). Mýtus a geografie: svět, prostor a jejich chápání ve starších i novějších kulturách. Praha: Herrmann & synové, 2008.

► Staroorientální církve:

staré křesťanské komunity na blízkém a střední Východě

  • PUTNA, Martin C. Křesťané na východě, křesťanský východ - kapitola z kulturní geografie. Souvislosti, roč. 10 (1999), č. 1, s. 6-21.
  • GEBELT, Jiří a kol. Ve stínu islámu: menšinová náboženství na Blízkém východě. Praha: Vyšehrad, 2016.
  • KOKAISL, Petr. Geografie náboženství. Vydání třetí. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2018, s. 136-172.
  • ČERNÝ, Karel. „Křesťani a muslimové jsou jedna ruka“: Koptové: křesťanská menšina mezi rozkvětem a útlakem. Dějiny a současnost, roč. 40, č. 5 (2018), s. 45-49.
  • PARGAČOVÁ, Viola. Světci a světice v životě egyptských Koptů: proces formování identity příslušníků Koptské orthodoxní církve prismatem hagiografií. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2018.
  • CIVÍNOVÁ, Veronika. Ikonopis současné Koptské ortodoxní církve v návaznosti na tzv. „Koptský revival“ v Egyptě 20. století: Národní obrození v koptské ikonografii. In: Staré a nové - staré jako východisko či překážka? : sborník příspěvků mezinárodní konference studentů doktorských studijních programů. Praha: UK, Katolická teologická fakulta, 2016. s. 427-436. Dostupné: https://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/67427/Civi_nova_.pdf.
  • FARRUGIA, Edward G. – AMBROS, Pavel (Eds.). Encyklopedický slovník křesťanského Východu. Olomouc: Refugium Velehrad-Roma, 2010.
  • FILIPI, Pavel. Křesťanstvo: historie, statistika, charakteristika křesťanských církví. 4., dopl. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012, s. 47-60.

► Evropané na v Indii, Číně a Japonsku:

kulturní a náboženské transfery

► Krymský poloostrov jako průsečík kultur a civilizací:

geografie, historie, etnografie a současnost

  • Dějiny a současnost, roč. 41, č. 3 (2019), tematické číslo „Krym: Poloostrov vzdálených říší“.
  • ČECHOVÁ, Martina et al. Poloostrov Krym: od křižovatky kultur k ruské kolonii: Řecko - Řím - Byzanc - Osmanská říše - Krymský chanát - Ruské impérium - Sovětský svaz - Ukrajina - Ruská federace: kolektivní monografie. Praha: Slovanský ústav AV ČR, 2022. Práce Slovanského ústavu. Nová řada; svazek 60.
  • ULBRECHTOVÁ, Helena. Fenomén Krym: bájná Taurida, nebo sovětský ráj?: po stopách historické a literární paměti poloostrova: výzkumný program Evropa a stát - mezi barbarstvím a civilizací. Praha: Středisko společných činností AV ČR, 2020. Dostupné: https://www.academia.cz/edice/kniha/fenomen-krym-bajna-taurida-nebo-sovetsky-raj-po-stopach-historicke-a-literarni-pameti-poloostrova.
  • IVANOVA, Anna. Krymští Tataři. In: KOKAISL, Petr a kol. Pestrá Evropa 2018. [Praha]: Nostalgie, 2018, s. . Dostupné: https://pestraevropa.hks.re/2018/krymsti_tatari/.
  • OUTRATA, Filip. Obraz ráje na zemi: náboženská minulost i současnost Krymu. Hergot [podcast]. Český rozhlas: Radio Wave, 6. únor 2023. Dostupné: https://wave.rozhlas.cz/obraz-raje-na-zemi-nabozenska-minulost-i-soucasnost-krymu-8925129.
  • heslo „Krym“ v Ottově slovníku naučném: Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. V Praze: J. Otto, 1888-1909.

► Bosna a Hercegovina: Balkán jako středoevropský Orient:

geografie, historie, etnografie a současnost

  • LOVRENOVIĆ, Ivan. Bosna a Hercegovina: krátký přehled kulturní historie. Praha: ISE, 2000.
  • HLADKÝ, Ladislav. Bosenská otázka v 19. a 20. století. Brno: Masarykova univerzita, 2005.
  • BITTNEROVÁ, Dana – MORAVCOVÁ, Mirjam (Ed.). Etnické komunity: Lidé Bosny a Hercegoviny. Praha: FHS UK, 2014. Agora; sv. 12.
  • BITTNEROVÁ, Dana – MORAVCOVÁ, Mirjam (Ed.). Etnické komunity: Balkánské cesty. Praha: FHS UK, 2015. 2 sv. Agora; 13. sv.
  • HLAVÁČEK, Petr. „Vicaria Bosnae“, aneb františkánství a náboženská alterita ve středověké Bosně. In: HLAVÁČEK, Petr et al. Fenomén františkánství v interakci s „jinakostí“. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016. Europeana Pragensia; 9. Historia Franciscana; VI. S. 56-68.
  • MUJANOVIĆ, Mihad. Muslimové, a ne mohamedáni!: ke kořenům bosňáckého národního hnutí v letech 1878-1918. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2018.
  • LOZOVIUK, Petr. Migrace a kolektivní identita: migrační pohyby na území Bosny a Hercegoviny. In: Evropská etnologie ve středoevropské perspektivě. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2005. Monographica; 3. S. 138-153.
  • HESOVÁ, Zora. Věkovitá i křehká sousedství: proměny soužití muslimů a křesťanů na Balkáně. In: Islám a křesťanství: sborník k poctě Luboše Kropáčka. [Chomutov]: Luboš Marek pro Husitskou teologickou fakultu Univerzity Karlovy, 2019 s. 187-205.
  • heslo „Bosna“ v Ottově slovníku naučném: Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. V Praze: J. Otto, 1888-1909.

Program jednotlivých cvičení

Konzultace

Zájemci o konzultace se prosím zde zapište (nejpozději vždy v předvečer cca do 20:00):

  • 28.2.:
  • 6.3.:
  • 13.3.:
  • 20.3.:
  • 27.3.:
  • 3.4.:
  • 10.4.: Kseniia Shiriaeva
  • 17.4.:

Informace, oznámení ap.

DOMÁCÍ ÚKOL: Ohledně problematiky vztahu Evropy a Ruska si přehrajte alespoň dvě z následujících přednášek.

HLASOVÁNÍ o nejvhodnější termín náhradní přednášky v příštím týdnu (normální vyučování ve středu příští týden bude, tohle to je za tu přednášku odpadlou v únoru):

  • Středa po řádné přednášce:
  • Čtvrtek odpoledne (ca od tří a dál): Vargová(1), Vacíková, Pleskačová, Ševelová, Šímová (1)
  • Pátek dopoledne: Vasekina(2), Haspeklová, Tesaříková (1) , Chaika (1), Lišková (1), Vodičková (1), Vargová(2), Knittlová (1), Škabroudová, Šímová (2)
  • Pátek odpoledne: Vasekina(1), Nilskaia, Kukhareva, Chaika(2), Lišková (2), Vodičková (2), Knittlová (2), Tesaříková (2)

—-

Počet shlédnutí: 170

ls2024/evropska_civilizace_a_svet.txt · Poslední úprava: 19. 04. 2024 (07:47) autor: 78.102.107.54