Kutová, Nguyenová, Ondráková

Hinduismus, jako jedno z nejstarších světových náboženství, má bohatou a komplexní tradici uctívání božstev, která se liší v různých kulturních a geografických kontextech. Přestože je hinduismus nejrozšířenější v Indii, jeho praktiky a víry se rozšířily i do jiných částí světa, včetně České republiky, kde se nachází malá, ale významná komunita hinduistů.

Tato seminární práce se zabývá uctíváním hinduistických božstev v České republice a jejím ústředním cílem je prozkoumat, jakým způsobem se tyto praktiky liší od uctívání božstev v Indii. Představuje nejvýznamnější bohy hinduismu s ohledem na jejich symbolický význam a roli. Mytologické příběhy spojované s těmito bohy jsou nástrojem k hlubšímu porozumění principů, které hinduismus předkládá svým věřícím. Zkoumá význam hinduistických svátků a tradic, v jakém rozsahu je slaví hinduisté v Česku a vysvětluje jejich spojitost s konkrétními božstvy. Dále objasňuje, jaké jsou nejčastější formy uctívání a ke kterým božstvům se hinduisté v České republice nejčastěji hlásí.

Pro porozumění těmto rozdílům a jejich významu se zaměřujeme na následující výzkumné otázky:

• Jak se liší uctívání božstev v Indii a ČR?

• Jaké slaví svátky a tradice?
• Které svátky a tradice jsou spojeny s těmito božstvy?
• Ke kterému z božstev se hlásí hinduisté v ČR?

Hinduisty a uctíváním božstev hinduismu v Evropě se zabývá článek s názvem „Hindu Diasporas and Gods on the Move“ ¹⁾, který napsal Knut A. Jacobsen. Autor se zde specificky zaměřuje na rozšiřování hinduismu po Evropě. Vysvětluje, jak hinduisté jihoasijského původu zakládali na evropském kontinentu četné množství chrámů, z nichž se některé staly cílem hinduistických poutních cest. Nejprve označuje Indii za autentický zdroj náboženských odborníků (guruové, učedníci), kteří pak působí v hinduistických diasporách nacházejících se v Evropě (Španělsko, Dánsko, Norsko, Německo) a zakládají místa uctívání (zejména chrámy, neboť ty slouží božstvům jako příbytky). Jejich existence slouží k udržení vazby s Indií, jako hlavní zemí hinduismu. Chrámy v Evropě jsou menšího rozsahu a mnohdy nejde poznat, že se jedná posvátné místo. Nicméně autor došel k závěru, že dochází k decentralizaci hinduismu v souvislosti vzniku konceptu „bohů na cestách“. Tento koncept popisuje, jak hinduisté při přesunu do jiných zemí přinášejí své bohy s sebou, což umožňuje praktikovat hinduismus i mimo Indii bez ztráty jeho významu. V důsledku globalizace a přibývání nově vzniklých chrámů, které slouží jako prostředek setkávání se s božstvy, vznikala i nová poutní místa. Uctívání božstev není limitováno pouze na konkrétní posvátná místa v Indii, nýbrž se může celkově odehrávat v místech, kde pobývají hinduisté. Získaná data poté dávají podklad pro zkoumání rozdílu uctívání božstev hinduismu.

Podrobný popis, jak probíhá slavení svátků a dodržování tradic, se nachází v knize „Hinduista od zrození do zrození“ ²⁾ Hany Preinhaeltové. Obecně je tato kniha považována za průvodce indickou filozofií. Hlavním tématem této knihy je mapování životního cyklu hinduisty od narození až po smrt a znovuzrození. Podává tak čtenářům hluboký vhled do myšlení, tradic a rituálů hinduistické víry. Konkrétně v jednotlivých etapách života autorka popisuje, jaké tradice a rituály se provádějí. Před narozením hinduisty se jedná například o obřad Pěti nektarů (jogurt, mléko, máslo, třtinový cukr a med), během kterého je různě postaráno o budoucí matku. Dodržení určitých rituálů jako je například, že pět vdaných žen s jedním chlapcem jedí ze stejného talíře jako matka, má vést k zajištění ochrany budoucí matky a jejího očekávaného potomka. Dalším důležitým rituálem v raném dětství je Annaprášan, při kterém dochází k oficiálnímu pojmenování dítěte (určeno podle délky hoření svíčky) a předpovědi jeho osudu (podle vybraného předmětu). Sňatek je další významnou etapou, přičemž partneři jsou často vybíráni na základě horoskopů. Tyto horoskopy pomáhají určit nejen vhodný den pro svatbu, ale také například den, kdy rodina nevěsty přijde do ženichova domu. Samotný svatební obřad se odehrává v domě nevěsty a zahrnuje například oběť předkům, dále rituál baran, který symbolizuje ukončení závazků nevěsty vůči její původní rodině. I na smrt se vážou důležité tradice, které mohou pomoct duším zesnulých připravit se na další cestu (přesun zesnulého na spalovací hranici řeky, kde se spalují ostatky, což vede k očištění zesnulého). Na závěr autorka poznamenává, že popsané tradice a rituály ze Západního Bengálska nemusí být nutně dodržovány i v jiných částech Indie vzhledem k nejednotnosti hinduismu. Také poukazuje na to, že odlišnosti v dodržování zvyků spočívají v tom, jestli se odehrávají ve společnosti klasické (nereformované) či současné. V klasických společnostech je dodržování tradic a rituálů silnější. Obecný přehled o jednotlivých tradicích, rituálech a celkovém myšlení hinduistů je zásadní pro zjištění, v jaké míře a podobě je vše v ČR dodržováno, a k identifikaci případných rozdílů.

Do pestrého světa hinduistických mýtů prostřednictvím indické literatury a tradice nahlíží v knize „Bohové s lotosovýma očima: hinduistické mýty v indické literatuře tří tisíciletí“ ³⁾ Dušan Zbavitel. Autor představuje čtenářům hinduistické legendy a báje, odhaluje symboliku a významy v příbězích bohů a hrdinů. Zkoumá bohatství hinduistických mýtů a jejich vliv na formování tradic a svátků spojených s těmito bohy. Publikace se zaměřuje na konkrétní hinduistická božstva a jejich význam v rámci mýtů. Zbavitel dochází k závěru, že božstva jako Višnu, Šiva nebo Brahma prošla během tří tisíciletí vývojem v rámci jejich charakteru a funkcí. Některá z těchto božstev se dokázala přizpůsobit měnícím se podmínkám země, což jim umožnilo udržet si své pevné místo v náboženské i literární tradici Indie. Autor uvádí, že legendy a příběhy zůstávají relevantní po tisíce let. Například některé starší védské mýty se transformovaly do novějších podob v epické a puránské literatuře, přičemž jejich základní význam zůstal zachován. Poukazuje na to, že legendy a příběhy mají různé interpretace. Například postavy jako Višnu a Šiva mohou být chápány různě v závislosti na regionálním kontextu nebo filozofických směrech. Zbavitel dále poukazuje na význam instalace soch v chrámech, za nejdůležitější svátky poté považuje Diwali na počest bohyně Lakšmí a Holi, který bývá spojován s Krišnou.

Abecedně seřazená jména hinduistických bohů a bohyň sesbíral autor Suresh Chandra ve své knize „Encyclopaedia of Hindu Gods and Goddesses“ ⁴⁾. V této encyklopedii jsou představeny jejich doktríny, život a filozofie. Tyto prvky jsou popsány stručně a jasně tak, aby je mohli studenti, učitelé, výzkumníci nebo zájemci o toto téma pochopit a šířit ve vhodné perspektivě. Přesněji zde můžeme najít bohy od těch nejvýznamnějších (Brahma, Višnu, Šiva) až po ty méně známé (např. Aranyani – bohyně lesů, Yamuna – bohyně řeky). Tento zdroj je důležitý pro poskytnutí základního přehledu existujících božstev a pochopení jejich významu (proč se uctívají). V práci poslouží jako podklad pro zkoumání božstev, která jsou uctívaná hinduisty v ČR.

V této semestrální práci se převážně objevuje jedna metoda kvalitativního výzkumu – polostrukturovaný rozhovor. Je to metoda sběru dat, která kombinuje prvky strukturovaného a nestrukturovaného rozhovoru a tím poskytuje flexibilitu při získávání informací. Výzkumník má předem připravený soubor zásadních otázek. Měly by být jasné, citlivé, neutrální a otevřené a pokud se zdají tazateli nevhodné, jsou vynechány. V průběhu rozhovoru se jejich formulace může měnit, aby sedly každému z respondentů. Rozhovor se rozšiřuje a prohlubuje o další otázky podle toho jakým směrem se tázaný ubírá nebo podle zájmu výzkumníka. To umožňuje hlubší porozumění zkoumané oblasti. Tento typ rozhovoru se vede spíše formou neformálního dialogu, což dává možnost respondentovi být uvolněnější, a to vede k více aktivní interakci. Příprava a průběh rozhovorů může být poněkud náročnější. Zejména časově a dovednostně. Rozhovor si musí zachovat zároveň strukturu a otevřenost. Vědec musí během rozhovoru improvizovat a dávat pozor, aby nedošlo k výraznému odklonu od podstaty výzkumu. Také přizpůsobování otázek může ztěžovat srovnávání výsledků napříč vzorkem. Polostrukturovaný rozhovor se používá typicky v sociálních vědách v situacích, kdy je třeba získat detailní informace a zároveň udržet určitou strukturu potřebnou pro srovnání odpovědí.

V rámci této seminární práce byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru, která nám umožnila flexibilně reagovat na odpovědi respondentů a klást doplňující otázky podle situace. Respondenti byli získáváni prostřednictvím kontaktů uvedených na webových stránkách Centra pro védská studia v Lužcích. Další respondenti byli osloveni přímo v tomto chrámu, který jsme navštívily a zastihly tak i náboženský obřad. V neposlední řadě jsme oslovily i respondenty prostřednictvím e-mailové komunikace.

Výzkum v terénu probíhal následujícím způsobem: připravily jsme si sadu základních otázek, které jsme postupně během rozhovorů kladly. Během rozhovorů jsme vytvářely zápisy a se souhlasem respondentů jsme některé z rozhovorů nahrály, aby bylo možné přesně zachytit jejich odpovědi. Respondenti byli ochotni otevřeně hovořit o svých zkušenostech, pouze v některých případech odbočovali od tématu a nemohly tak z časových důvodů být zodpovězeny všechny otázky týkající se našeho výzkumu. Respondenti osloveni přes e-mail rovněž odpovídali ochotně a v případě nejasností nám byla nabídnuta možnost dalších dotazů.

Hinduismus je jedním z nejstarších náboženství na světě, podle vědců vznikl mezi lety 2 300 – 1 500 př. n. l. v údolí řeky Indus (poblíž dnešního Pákistánu a severozápadní Indie). Mnozí hinduisté však tvrdí, že jejich víra je nadčasová a existovala vždy. Přibližně od roku 1 500 – 500 př. n. l. byly sepsány védy, v tomto období byly typické rituály ve formě obětí či zpěvů. Od roku 500 př. n. l do r. 500 n. l. začali hinduisté klást důraz na uctívání božstev, zejména Višnua, Šivy a Déví ⁵⁾.

Dnes je hinduismus s více než miliardou stoupenců třetím nejstarším náboženstvím na světě, po křesťanství a islámu. Zhruba 94 % ⁶⁾ hinduistů pochází z Indie. Protože nemá svého zakladatele, je obtížné vysledovat jeho původ a historii. Hinduismus je jedinečný v tom, že není jedním náboženstvím ⁷⁾, ale kombinací mnoha tradic a filozofií. Hinduisté uctívají řadu bohů, menších bůžků, ctí řadu symbolů a respektují několik různých svatých knih. Také slaví velké množství svátků a tradic či zvyků.

V průběhu historie se objevovaly různé snahy o vytvoření jednotného konceptu hinduismu od různých myslitelů, filozofů a reformátorů. Tyto snahy se objevovaly v různých obdobích a byly motivovány touhou sjednotit různorodé náboženské praktiky, filozofické školy a kulturní tradice, které tvoří komplexní a rozmanitý soubor náboženských a duchovních proudů dnes známých jako hinduismus.

Svámí Vivekánanda byl klíčovou postavou v moderní době, která se snažila představit hinduismus jako jednotný koncept na světové scéně. Byl jedním z prvních indických myslitelů, který zdůrazňoval potřebu hrdosti na indickou kulturu, dědictví a náboženství jako základ pro národní obrození. Jeho vize silné a jednotné Indie založené na duchovních hodnotách hinduismu, inspirovala mnoho pozdějších indických nacionalistů. Vivekánanda prosazoval ideu, že duchovní síla Indie může být základem pro politickou a sociální obnovu národa.

Další významnou osobou v definování hinduismu byl Vinayak Damodar Savarkar, který byl zároveň hlavním teoretikem hnutí Hindutva. Definoval hinduismus nejen jako náboženství, ale jako národní identitu, a usiloval o vytvoření jednotného hinduistického národa. Hindutva hnutí mělo za cíl politicky mobilizovat hinduisty a často bylo kritické vůči jiným náboženským komunitám v Indii, zejména muslimům a křesťanům. Savarkar a Hindutva hnutí hráli významnou roli v politickém nacionalismu, který měl výrazně hinduistický charakter ⁸⁾.

Ve 20. století, zejména po druhé světové válce, došlo k rozmachu zájmu o alternativní spirituality, včetně hinduismu, v západním světě. Tento zájem se dostal i do Československa, zejména prostřednictvím samizdatů a neoficiálních překladů v době komunistického režimu. Po roce 1989, s pádem komunismu, došlo k otevření hranic a většímu přístupu k mezinárodní literatuře, přednáškám a hnutím, které přinášely hinduistické myšlenky do Česka. Některé z těchto hnutí se inspirovaly indickými guruy a duchovními tradicemi.

Hinduismus se tedy do Česka dostal především díky intelektuálnímu zájmu o východní filozofii, otevření se světu po roce 1989, příchodu indických komunit a globalizačním trendům, které přinesly zájem o jógu, meditaci a další prvky hinduistické kultury ⁹⁾.

Odlišnost v uctívání božstev hinduismu

Hinduismus je spojen s Indií jako náboženství s hlubokými kořeny v mnoha částech země. V České republice je hinduismus menšinové náboženství, ačkoli se počet hinduistů zvyšuje. V ČR jsou hinduistické rituály často adaptovány na místní podmínky a prostředí. Může být obtížnější najít přesné rituální předměty nebo pomůcky.

Védské období (1500-500 př. n. l.) se vyznačovalo dominancí rituálů a obětních praktik. Rituály byly považovány za klíčové pro udržení kosmického pořádku a byly prováděny kněžskou třídou. Védy obsahují hymny a mantry určené pro obětní rituály, které byly zaměřeny na abstraktní a kosmické síly a přírodní božstva (bohové ohně, bouří či zákonu a pořádku).

Přibližně od 6. st. př. n. l. se začal měnit náboženský důraz z rituálů k většímu osobnímu uctívání konkrétních božstev, jako byli Višnu, Šiva a Déví, což je vidět v textech Mahábháraty a Rámájany. V těchto eposech jsou líčeny příběhy o bozích a jejich interakce s lidmi. Tyto texty přispěly k popularizaci konkrétních božstev.

Samotný přechod z rituálu k uctívání byl například vyvolán rozvojem konceptu bhakti (osobní oddanost), který umožňoval jednotlivcům navázat osobní vztah s božstvem. Bhakti přineslo důraz na lásku a oddanost k božstvu.

Dále s růstem měst a obchodních cest se zvyšoval kontakt mezi různými kulturami a náboženskými tradicemi, což také přispělo k rozvoji nových forem uctívání a náboženských praktik. V důsledku těchto změn vznikala nová hnutí a spolky, které nabízely osobnější a přístupnější formy náboženského vyjádření, než byly tradiční védské rituály. Navíc s poklesem moci kněžské třídy se náboženský život více zaměřoval na jednotlivá božstva, která mohla symbolizovat sílu vládců a králů.

Později hinduismus reagoval i na vznik buddhismu, jež kladl důraz na askezi a etiku, posilováním osobního vztahu s božstvy. Toto posléze přitáhlo více zájemců o hinduismus ¹⁰⁾.

Způsob uctívání božstev hinduismu není ve všech zemích stejný. Od našich respondentů jsme se dozvěděly, že největší rozdíl v uctívání tkví v organizovanosti. V Indii, kromě několika výjimek při samotném uctívání, se nezpívá, hraje se jen na zvony, gongy a činely. Naopak v Čechách a na západě obecně se v chrámech zpívají písně (v bengálštině). Oddaní přijdou na začátek a odejdou na konci uctívání, v Indii lidé chodí samovolně, aby stihli navštívit co nejvíce chrámů.

Nadále bylo zmíněno, že lidé v Indii se mohou uživit jako kněží a zaopatřit tak svou rodinu. V ČR naopak lidé využívají část svého důchodu na podporu provozu chrámu a své komunity.

Význam svátků a festivalů

Dashain

Tento svátek je považován za nejdůležitější, trvá také nejdelší dobu. Dal by se považovat za ekvivalent Vánoc, podle mytologie slaví vítězství bohyně Durgy nad démonem Mahishasura ¹¹⁾. Ten podle příběhu vyvolával rozruch a hrůzu v zemi bohů (tzv. Devaloke). Prvních 9 dní symbolizuje samotný boj, 10. poté její vítězství. Lidé uklízí své domy a zdobí je živými pestrými barvami ve víře, že je navštíví bohyně Durga a požehná jim a jejich domovu. Jako oběť božstvu poté slouží porážka zvířat (kozy, ovce, buvoli, kuřata nebo kachny). Slaví se 15 dní nad dobrým jídlem, v rodinném kruhu s cílem získat požehnání starších z rodiny.

Tihar (znám také jako Diwali nebo Deepawali = svátek světel)

Tihar se slaví k uctění bohyně Lakšmí, na její počest jsou rozsvěcovány lampiony a lucerny k uvítání štěstí a bohatství. Je 2. největším svátkem a slaví se po 5 dní po Dashainu. Během těchto 3 dní se uctívají vrány, psi a krávy (tato zvířata sloužila jako posli bohyni Yamuně, když chtěla navštívit svého bratra). Čtvrtý den se uctívají různé věci podle toho, v jaké kultuře lidé vyrůstali. Poslední den je věnován bratrům. Sourozenci se schází a sestry jim přejí dlouhý život. Ti jim na oplátku dávají peníze a drobné dárky. Tato tradice je založena na bohyni jménem Yamuna ¹²⁾, která vykonávala stejný rituál pro svého bratra Yamu. Lord Yama byl příliš zaneprázdněný, protože rozhodoval, které z duší se dostanou do pekla, a které do nebe. Posílala mu své vzkazy po zmíněných zvířatech, ten ji i tak nenavštívil, až se rozhodla, že ho navštíví sama. Když ho navštívila, požehnala mu štěstím. Takto vznikla tradice, kdy sestry vzdávají úctu svým bratrům a modlí se za jejich blaho.

Navratri

Navratri ¹³⁾ je festival konaný na počest ženskosti. Trvá 9 dní v měsíci Ashvin (odpovídá září/říjnu podle gregoriánského kalendáře). Tento festival se slaví různě v různých oblastech Indie. Mnozí ho slaví půstem, někteří naopak hodováním a tancem. Mezi postní zvyky patří dodržování vegetariánské stravy, zdržení se alkoholu a některých druhů koření. Devět nocí festivalu je obvykle zasvěceno různým aspektům ženského charakteru (šakti). Obvykle se první třetina festivalu zaměřuje na bohyni Durgu, druhá na Lakšmí a poslední třetina na Sarasvatí. Bohyním se přináší oběti a provádí se rituály na jejich počest. Poslední den se koná rituál Kanya Puja, při tomto rituálu je 9 dívek převlečeno za devět aspektů bohyň oslavovaných během tohoto festivalu. Jsou uctívány rituálním mytím nohou a obdarovávány jídlem nebo oblečením.

Holi

Často nazýván jako svátek barev ¹⁴⁾, je to pestrá oslava, při které se tančí, zpívá a hází se obarvené prášky a voda na ostatní účastníky oslav. Holi je spojován s oslavami příchodu jara. Představuje také vítězství dobra nad zlem a den, kdy se oslavuje láska, štěstí a dobrá úroda. Symbolika barev duhy je házena ve formě prášku nebo vody, kdy je každá barva spojována s jiným významem. Červená je považována za barvu života a manželství (ženy ji nosí v den svatby). Modrá je spojována s božstvím (někteří bohové jsou zobrazováni s modrou pletí, včetně Krišny a Višnua). Zelená je spojována s přírodou.

Holika je zlou sestrou krále démonů Hiranyakashyapa. Král chce, aby ho jeho syn Prahalad uctíval jako božstvo. Prahalad však odmítá a zůstává věrný bohu Višnuovi. Král démonů se rozzuří a pokusí se Prahalada zabít. To se mu však nepodaří a požádá svou zlou sestru Holiku, aby jeho syna zabila místo něj. Bohové Holiku předtím obdařili schopností odolávat ohni, a tak se rozhodne Prahalada zabít tak, že si s ním sedne na klín uprostřed ohně. Domnívá se, že plameny chlapce zabijí, zatímco ona zůstane nespálená. Bohové jsou však naštvaní, když vidí, že moc, kterou Holice dali, je zneužívána ke zlu, a tak se rozhodnou Prahalada ušetřit a Holiku nechat uhořet. Bohové také zabijí krále démonů a Prahalad se stane králem místo něj.

Krišna Džanmáštamí – oslavy narození Krišny

Hinduisté slaví narození Krišny ¹⁵⁾ (srpen/září) půstem, zpěvem, společnými modlitbami, přípravou jídla a návštěvou Krišnových nebo Višnuových chrámů. Některé chrámy pořádají recitace z Bhagavadgíty, severoindické komunity zase tanečně-dramatické recitály a představení. Lidé zdobí své domy květinami a světlem. Krišna hraje v životě hinduistů velkou roli, ovlivňuje jejich životy. Je považován za ochránce, stratéga, učitele, bratra, za božskou bytost. Jeho pobyt na Zemi měl mnoho významných okamžiků, které se po celé Indii oslavují různými způsoby.

Slavím Diwali, Holi. Mým nejoblíbenějším svátkem je však Krišna Džanmáštamí, který oslavuje narození Pána Krišny. Je to svátek plný radosti, zpěvu a hostiny. Scházím se s rodinou, chrám je vyzdoben květinami a zpívají se mantry ke Krišnovi. Obvykle si doma znovu čtu Bhagavadgítu, obnovuji svou bhakti a dělám púdžu ke Krišnovi. ¹⁶⁾

Hinduisté pocházející z České republiky často udržují své svátky a tradice, i když v menším měřítku a v rámci komunit. Některé způsoby, kterými slaví svátky zahrnují komunitní shromáždění. Shromažďují se v kulturních centrech či chrámech. Tyto události zahrnují modlitby, hudbu a jídlo.

Většinou jsou oslavy velice radostné – ve větších chrámech se i hrají divadla a akce trvají celý den a jsou ve velkolepém stylu, v menších chrámech, jako u nás (ČR), jsou komornější. Velice zásadní je hostina, na které se jí prasadam – jídlo obětované božstvu.

Výročí instalace božstev v hinduistické tradici znamenají obřad nebo slavnost, při které jsou nové sochy božstev slavnostně instalovány v chrámu nebo domácím oltáři a je jim vdechnuta duchovní energie. Toto výročí je důležitým dnem v kalendáři každého chrámu a je to příležitost k velkým oslavám uctívání.

Dny zjevení v hinduistické tradici jsou dny, kdy se slaví narození nebo zjevení významných božstev nebo duchovních osobností. Tyto dny jsou důležitými svátky a příležitostmi pro uctívání, meditaci a duchovní praktiky.

Jinak jsou s božstvy spojené svátky – dny zjevení. Takže u nás je to Gaura Purnima – zjevení Čaitanji Maháprabhua, Rádháštamí – zjevení Šrímatí Rádhárání a Džanmáštamí – zjevení Krišny. ¹⁷⁾

Doma mám menší svatyni. Uctívám božstva tak, že se jim ráno nabídne snídaně, vykoupou se a obléknou. Později se jim obětuje oběd, večeře a ukládají se ke spánku. ¹⁸⁾

Podobným způsobem uctívají Krišnu i respondenti Jaroslav a Pavlína, kteří zpívají mantry na jeho počest a každý den v chrámu mu obětují jídlo.

Hinduisté v Česku slaví především výročí instalace božstev a dny zjevení. Nicméně mohou slavit svátky jako jsou Vánoce a Velikonoce, protože jsou typické pro českou společnost a jejich rodinné příslušníky. V těchto případech může jít spíše o společenské slavení, kdy se čeští hinduisté připojují k oslavám rodiny a přátel a užívají si tak jejich atmosféru.

V Indii se naopak slaví svátky jako Tihar, Holi a další, které se točí především kolem rodiny, přátel a dobrého jídla. Oslavy jsou velkolepější a mnohem okázalejší, protože je slaví většina obyvatelstva.

Nejvýznamnější bohové hinduismu

Pro hinduisty existuje jediný univerzální bůh známý pod jménem Brahman, který představuje základní zdroj veškerého bytí a existence. Je to nejvyšší vědomí, z něhož vychází celý vesmír, a do něhož se nakonec vše navrací. Je univerzální a absolutní realitou přesahující jednotlivé bohy.

Hinduisté však uctívají řadu dalších bohů a bohyň známých pod názvem deva a devi ¹⁹⁾, kteří představují různé aspekty Brahmana.

Na prvním místě je tzv. „svatá trojice“: Brahma (stvořitel), Višnu (udržovatel) a Šiva (ničitel). Někdy se tato trojice může objevit v podobě avatara ²⁰⁾ nejoblíbenější jsou však známi ve své původní podobě.

Brahma

Tento bůh je zobrazován se 4 hlavami a je považován za tvůrce a pána vesmíru. Když nevystupuje jako tvůrce vesmíru, tak jedná jako rádce a pomáhá ostatním bohům. V mnoha jeho příbězích, kde vystupuje, ukazuje svou štědrost rozdáváním dárků a požehnání těm, kteří prokazují dostatek skromnosti. Tyto dary a požehnání poté slouží jako inspirace k dalším příběhům. Brahma obdarovává i démony a titány, kteří se pak stávají téměř neporazitelnými. A kvůli tomu musí ostatní bohové vymýšlet plány, jak je porazit, aniž by porušili jeho požehnání.

Jeden z příběhů, kde vystupuje, je tento: podle mytologie byl svět tvořen pouze vodou a na ní leželo velké zlaté vejce. Stvořitel Brahma ležel ve vejci po tisíce let, než se vylíhl jako první existující bytost. Proto je Brahma také znám jako Zlaté embryo. Ve vejci se nacházelo také veškeré stvoření, uvolnil tak po vylíhnutí všechny možné existence: lidi, bohy, zvířata, démony, země, ostrovy a oceány.

S uctíváním božstev je spojen svátek Brahma Mahotsava. Brahma je považován za stvořitele vesmíru, slovo mahotsava znamená velká slavnost či festival, je tedy slavností na počest Brahmy. Tento svátek je spojen s chrámy zasvěcenými Brahmovi, protože jsou tyto chrámy vzácnější, není tolik rozšířen.

Višnu

Višnu je zachovatelem a ochráncem vesmíru. Udržuje ho v pořádku a stará se, aby všechno a všichni byli na správném místě. Posílá své avatary na Zemi, aby udržel dharmu ²¹⁾ v plynulém chodu a obnovil ji, kdykoliv je řád vesmíru ohrožen. Ten bývá nejčastěji ohrožován titány či démony, kteří se snaží svrhnout božstvo a připravit je tak o moc. Mezi nejznámější avatary Višnua patří Ráma a Krišna, hrdinské postavy Rámájany a Mahábháraty. Jeden z jeho avatarů byla i želva Kúrma. Chtěl dosáhnout nesmrtelnosti bohů tím, že rozčeří kosmický oceán. Bohové i démoni spolupracovali, aby vytvořili nektar nesmrtelnosti zvaný amrita. Museli oceán stlouct, jako se stloukává máslo. Horu Mandaru ponořili do oceánu a kolem ní omotali hada, bohové si vzali jeden konec a démoni druhý. Začali horou kroutit a míchat oceánem. Hora se však neudržela na hladině, tak na sebe Višnu vzal podobu želvy a horu podepřel svým krunýřem. Takto vytvořili nektar nesmrtelnosti.

Šiva

Šiva je považován za ničitele vesmíru. Ničí ho, aby ho mohl znovu přetvořit. Spojuje v sobě protikladné prvky: zkázu a plození, tanec a meditaci, je přemožitelem smrti a prostředníkem spásy. Znázorňuje dokonce i mužskou a ženskou energii. Je velkým asketou, zdržuje se všech forem požitků a chtíčů. Meditace mu slouží jako prostředek k nalezení úplného štěstí, také je ochráncem véd ²²⁾. Protějšek k jeho klidné, asketické povaze má temný aspekt. Je totiž i vůdcem zlých duchů, pánem zlodějů a žebráků.

Proč je Šiva spojován s býkem? Matka krav Surabhi začala rodit nesčetné množství dokonale bílých krav, mléko těchto krav zaplavilo Šivův dům, který zrovna meditoval. Naštvaný zasáhl krávy ohněm ze svého třetího oka. V důsledku zasažení, krávy zhnědly. Aby si Šivu ostatní bohové udobřili, nabídli mu nádherného býka – Nandiho, na němž se nechal svézt. Nandi se později stal ochráncem všech zvířat.

Ganéša

Ganéša je synem Šivy a Párvatí, patří mezi nejoblíbenější bohy hinduismu. I když je hojně uctívaný i ostatních zemích JV Asie, neexistuje o něm mnoho příběhů. Je považován za boha, jež odstraňuje překážky, proto je uctíván i v buddhistických zemích jako je Thajsko. Bývá zobrazován se sloní hlavou, čtyřma rukama, v nichž drží misku sladkých knedlíků, zlomený kel a sekeru, oprátku nebo trojzubec.

Nejznámější příběh o zrození Ganéši následující: Párvatí si ve svém domě chtěla užít relaxační koupel, zatímco byl Šiva pryč v horách. Přikázala strážím, aby nebyla rušena. Když poté uviděla Šivu ve své koupelně, byla v šoku, že ji stráže neuposlechly a pustily ho do domu. Chtěla mít také věrného služebníka, který by poslouchal pouze její příkazy. Proto vytvořila ze své kůže a potu chlapce jménem Ganéša bez Šivovy pomoci. Při další koupeli tedy nařídila chlapci, aby nikoho nepouštěl dovnitř. Zanedlouho se Šiva vrátil ze svých meditací a našel chlapce strážící dveře. Po marných bojích došla Šivovi trpělivost, usekl tak Ganéšovi hlavu. Párvatí v utrpení a smutku plánovala zničení všech světů a nebes. Přestala by pouze, pokud by se jí navrátil její milovaný syn. Šivovi služebníci cestovali na sever, aby našli první hlavu, která jim překříží cestu. První, kterou našli, byla sloní hlava. Tu nakonec Šiva připevnil k chlapcovu tělu. Takto se zrodil Ganéša, bůh se sloní hlavou.

Párvatí

Párvatí se od ostatních bohyň odlišuje zejména tím, že je zastánkyní asketismu. Ten zahrnuje např. jedno jídlo denně, mnohahodinové meditování, držení jedné ruky nad hlavou (v rámci roků), sezení mezi čtyřmi rozdělanými ohni v nejteplejší části dne atd. Spolu se svým manželem Šivou představují asketické bohy. Jejími dalšími převtěleními jsou i bohyně Kálí a Durga, které jsou považovány za její násilnější podoby. Na rozdíl od Satí nebo Annapurny. Kromě askeze je uctívána jako bohyně domova, manželství a rodiny. Přestože působí klidným dojmem, její činy jsou blíže popsány v příběhu zrození Ganéšy.

Krišna

Jedním z nejoblíbenějších hinduistických bohů je Krišna, pro kterého je typické modré zbarvení kůže. Je bohem lásky a soucitu, často je zobrazován s flétnou, o které se vypráví, že má podmanivou moc. Její tóny dokáží okouzlit lidi, zvířata, a dokonce i samotnou přírodu. Krišna je ústřední postavou spisu Bhagavadgíta a také avatarem Višnua (udržovatele vesmíru). Jeho následovníci jsou známí jako vaišnavové.

Krišna ²³⁾ a jeho přátelé si hráli u břehu řeky Yamuny se svým míčem. Míč spadl do řeky, kde žil stodesetihlavý jedovatý had Kaliya se svou rodinou. Jeho jed začal proudit do řeky, když Krišna chtěl získat míč nazpátek. Nařídil hadovi, aby přestal plnit řeku jedem a žil mírumilovně. Oslepen hněvem, Kaliya odmítl a začal s Krišnou bojovat. Krišna na sebe přebral tíhu vesmíru, tančil na hadově hlavě a takto ho brzy přemohl.

Je běžné, že hinduisté uctívají nebo jsou oddaní vícero bohům najednou. V hinduismu existuje nesčetné množství bohů a bohyň, každý z nich má své jedinečné vlastnosti a atributy. Někteří mohou uctívat Višnua pro jeho vlastnosti lásky, soucitu a ochrany a zároveň Šivu pro jeho vlastnosti odříkání a čistoty.

Hinduisté věří, že všichni bohové jsou projevy jediné konečné reality a jejich uctíváním se mohou s touto realitou spojit. A ačkoliv uctívají více bohů, mají náklonnost k jednomu nebo několika božstvům, která považují za své osobní božstvo. Výběr těchto osobních božstev je založen na osobních preferencích – což je případ všech našich respondentů pocházejících z Česka, nebo rodinné tradici či duchovní zkušenosti.

Místa uctívání

Obřad uctívání se nazývá puja ²⁴⁾ [púdža], obvykle se odehrává v chrámu – mandiru. Hinduisté chrám mohou kdykoliv navštívit, mnozí mají také svatyni doma, je zasvěcena určitým bohům a bohyním. Důležitou součástí uctívání je přinášení obětí. Zvykem je bohům donášet dary v podobě květin, olejů a jídla. Kromě tohoto mnoho hinduistů podniká poutě do chrámů a na další posvátná místa v Indii.

Nejčastější formy a rituály uctívání božstev v obou zemích zahrnují modlitby, zapalování lampiček, přinesení květin a obětí, zpívání náboženských písní a manter, provádění arčany (uctívání s různými předměty) a pravidelné návštěvy chrámů nebo svatyní. ²⁵⁾

Nejčastěji uctívaná božstva hinduisty z ČR

Proslavená svou učeností je tradice čaitanovského vaišnavismu ²⁶⁾. Toto učení bylo postaveno na pevných základech filozofické diskuze a porozumění. Čaitanovští vaišnavové zaměřují svou oddanost především na Krišnu. Jedinečnost Pána Krišny nespočívají v jeho vznešenosti nebo moci. Krišna se věnuje především jednomu úkolu: užívat si lásky se svými oddanými. Každý jedinec má jedinečný a osobní vztah s Krišnou, jako služebník, rodič, přítel či důvěrník.

Hinduisté v České republice, stejně jako jinde ve světě, se mohou hlásit k různým božstvům, což odráží rozmanitost hinduistických tradic a praxí.

Každý jedinec může mít své vlastní spojení s konkrétním božstvem podle svých potřeb a duchovních cest. ²⁷⁾

Uctívám Šrí Gaurasundara Rádhá Gópínáth – je to podoba Čaitanji Maháprabhua, Rádhá a Krišna. ²⁸⁾

Zkoušel jsem najít smysl života v různých náboženstvích, ale až u hinduismu jsem se našel. Dávalo mi to smysl a Pán Krišna mi ukázal cestu, jakou se mám vydat. ²⁹⁾

Cílem této práce bylo přiblížit, jak se liší uctívání božstev Indie a České republiky. V jakém měřítku hinduisté pocházející z ČR slaví svátky a tradice, jakou formou uctívají svá božstva, a ke kterým se vlastně hlásí. Výsledkem jsou poté odpovědi na výzkumné otázky.

Uctívání božstev hinduismu mezi Indií a ČR se liší především v kontextu prostředí. V Indii je hinduismus dominantním náboženstvím, které ovlivňuje každodenní život obyvatel Indie. Chrámy a svatyně jsou rozšířené, veřejné festivaly a ceremonie jsou součástí společenského života. V České republice, kde je hinduismus menšinovým náboženstvím, probíhá uctívání především v rámci domovů samotných praktikujících a chrámů či náboženských organizací. Hinduisté v ČR si přesto uchovávají své tradice a rituály, i když v adaptované formě.

Hinduisté v obou zemích slaví mnoho svátků a tradic. Mezi nejvýznamnější patří Tihar (Diwali), svátek světel, kdy se slaví vítězství světla nad temnotou. Holi – svátek, který představuje vítězství dobra nad zlem a den, kdy se oslavuje láska, štěstí a dobrá úroda. Mezi další důležité svátky patří i tzv. dny zjevení, kdy se slaví narození nebo zjevení významných božstev nebo duchovních osobností. V České republice se hinduisté rovněž snaží tyto svátky slavit s úpravami tak, aby vyhovovaly místním podmínkám. Náboženské organizace pořádají společné oslavy, akce ve větších chrámech se nesou v okázalejším stylu, hraje se divadlo a akce trvají celý den. V menších chrámech jako v ČR jsou akce skromnější a intimnější. V obou zemích je důležitá hostina, na které se jí jídlo obětované bohům (prasadam).

Každý ze svátků je spojen s konkrétními rituály, které odrážejí úctu a oddanost věřících k jejich božstvům. Tihar je slaven na počest bohyně Lakšmí, na její počest jsou rozsvěcovány lampiony a lucerny k uvítání štěstí a bohatství. Na počest ženskosti se slaví Navratri, oslavuje bohyně Durgu, Lakšmí a Sarasvatí. Na oslavu narození Krišny je slaven svátek Krišna Džanmáštamí. Nejen s Krišnou jsou spojeny dny zjevení, ty jsou v Česku spojeny se svátky Gaura Purnima – zjevení Čaitanji Maháprabhua, Rádháštamí – zjevení Šrímatí Rádhárání.

Hinduisté v České republice se mohou hlásit k různým božstvům podle svých osobních preferencí a tradic, které následují. Každý jedinec může mít své vlastní spojení s konkrétním božstvem podle svých potřeb a duchovních cest. Nejčastěji se respondenti hlásí k bohům Višnu, Ganéša, Durga, Rádhá a k podobám Krišny. Navzdory geografickému a kulturnímu odstupu od Indie si česká hinduistická komunita uchovává živý vztah ke svým božstvům a tradicím, čímž obohacuje kulturní diverzitu České republiky.

Praktiky a oslavy hinduistických svátků v obou zemích se liší hlavně v rozsahu, oddanost bohům však zůstává stejná. Uctívání božstev a slavnosti s nimi spojené jsou pro hinduisty zásadními prvky jejich náboženského života, ať už žijí v Indii nebo České republice.

ANUTTAMA DÁSA – DAMÓDARA PANDIT DÁSA (red.). „Hnutí Haré Kršna oslavuje 50 let…“ (časopis). [B. m.]: The Bhaktivedanta Book Trust Intl., Inc. – ISKCON Communications, Intl., 2016. 55 s.

HANSEN, Thomas B. The Saffron Wave: Democracy and Hindu Nationalism in Modern India. Princeton: Princeton University Press, 1999. s. 94. ISBN 9780691006710.

CHANDRA, Suresh. Encyclopaedia of Hindu Gods and Goddesses. 2. edition. New Delhi:Sarup & Sons, 2001. ISBN 81-7625-039-2.

JACOBSEN, Knut A. Hindu Diasporas and Gods on the Move. WILEY, Blackwell. Companion to Hinduism. 2nd edition. UK. John Willey & Sons Ltd. 2022. 338-351 s., ISBN 9781119144861.

KLOSTERMAIER, Klaus K. Hinduism: A Short History. Oneworld Publications, 2001. ISBN 978-1-85168-213-3.

ONDRAČKA, Lubomír. Czech Encounters with Hinduism. In JACOBSEN, Knut A. a SARDELLA, Ferdinando. Handbook of Hinduism in Europe. Leiden: Brill, 2020, s. 925–945. ISBN 9789004429420.

PARPOLA, Asko. The Roots of Hinduism: The Early Aryans and the Indus Civilization. Oxford University Press, 2015. ISBN 9780190226909.

PREINHAELTEROVÁ, Hana.: Hinduista od zrození do zrození. Praha: Vyšehrad 1997, 136 s. ISBN 80-7021-211-X.

ZBAVITEL, Dušan. Bohové s lotosovýma očima: hinduistické mýty v indické literatuře tří tisíciletí. Vyd. 2. Praha: Vyšehrad, 1997. ISBN 80-7021-215-2.

Arunima. 10 Childhood Stories of Sri Krishna for Children. [online]. Tell-A-Tale. 2017 [cit. 4. 8. 2024]. Dostupné z: https://www.tell-a-tale.com/5-childhood-stories-of-lord-krishna-for-kids/

Britannica, The Editors of Encyclopaedia. „Navratri“. [online]. Encyclopedia Britannica, 2024. [cit. 4. 8. 2024]. Dostupné z: https://www.britannica.com/topic/Navratri

CARTWRIGHT, Mark. Shiva. [online] World History Encyclopedia. 10. 05. 2018 [cit. 4. 08. 2024]. Dostupné z: https://www.worldhistory.org/shiva/

DAS, Subhamoy. 10 of the Most Important Hindu Gods and Goddesses. [online]. Learn Religions. 17. 5. 2024 [cit. 4. 8. 2024]. Dostupné z: https://www.learnreligions.com/top-hindu-deities-1770309

FLOOD, Gavin. History of Hinduism. [online]. BBC. 24. 8. 2009 [cit. 4. 8. 2024]. Dostupné z: https://www.bbc.co.uk/religion/religions/hinduism/history/history_1.shtml

History.com Editors. Hinduism. [online]. HISTORY. 6. 10. 2017 [cit. 4. 8. 2024]. Dostupné z: https://www.history.com/topics/religion/hinduism

LOWE, Lindsay. What Is Holi? Everything To Know About Holi, the Hindu Festival of Colors. [online]. Parade. 24. 3. 2024 [cit. 4. 8. 2024]. Dostupné z: https://parade.com/1173236/lindsaylowe/what-is-holi/

PATTANAIK, Devdutt. Diwali for Ram, Krishna, Lakshmi, Yama, Asuras and Ancestors. [online]. Janata Weekly. 3. 12. 2023 [cit. 4. 8. 2024]. Dostupné z: https://janataweekly.org/diwali-for-ram-krishna-lakshmi-yama-asuras-and-ancestors/

The Birth Of A God – Krishna Janmashtami. [online]. Thomas Cook. 25. 7. 2019 [cit. 4. 8. 2024]. Dostupné z: https://www.thomascook.in/blog/festival-and-events/the-birth-of-a-god-krishna-janmashtami/

The History of Dashain. [online]. The British College. 1. 10. 2022 [cit. 4. 8. 2024]. Dostupné z: https://www.thebritishcollege.edu.np/blog/the-history-of-dashain

Ultimate Guide to Hindu Mythology. [online]. Mythopedia. 2022 [cit. 31. 07. 2024]. Dostupné z: https://mythopedia.com/guides/hindu-mythology



Počet shlédnutí: 166