Festival Díválí v Indii

Rosehdorfová Hana, Mosiakova Olga

V hinduismu se setkáváme s mnoha různými svátky a festivaly, které se striktně řídí kalendářem, nelze však určit počet hinduistických svátečních rituálů - každá rodina, klan, kasta, lokalita a každý národ žijící v Indii má své vlastní svátky. Nejvýznamnější z nich je Durga Puja neboli „Bengálské Vánoce“, které trvají deset dní a konají se v říjnu až listopadu částečně v chrámovém prostoru, částečně u domácího krbu a doprovázejí je procesí. Mezi další velké festivaly patří Navratri, Holi a poslední, na který se v naší práci zaměříme, Diwali. Pětidenní festival světel je oslavou nových začátků, vítězství dobra nad zlem a světla nad temnotou. Věří se, že Lakshmi, bohyně bohatství, luxusu a prosperity, navštíví každý domov v předvečer Diwali, aby mu požehnala velkým bohatstvím a luxusem. Obvykle se koná v říjnu až listopadu, přičemž datum se každý rok mění. Pro hinduisty je to svátek, který je stejně důležitý jako Vánoce pro křesťany. Ačkoliv Diwali spojuje většinu hinduistů napříč Indií, jeho příběhy, formy a rituály se liší podle regionů. Existuje však jedno společné téma všude tam, kde lidé tento den slaví: vítězství dobra nad zlem. V této práci se zaměříme právě na tyto regionální rozdíly a způsoby oslav napříč Indií.

Cílem této práce je zkoumat rozdíly v oslavách svátku Diwali napříč jednotlivými regiony Indie. Zaměříme se na to, proč se tento významný festival slaví různými způsoby v závislosti na historickém, kulturním a náboženském kontextu konkrétní oblasti. Budeme analyzovat, jak se liší příběhy a legendy, které jsou s Diwali spojovány, jaké rituály a tradice se dodržují, jak se slavnostně oblékají muži a ženy, jaké pokrmy se připravují a jak celkově vypadá průběh oslav v různých částech Indie. Práce se nebude snažit postihnout oslavy jako celek, ale bude se výhradně soustředit na regionální odlišnosti – mezi severem, jihem, východem, západem a centrální Indií. Tímto srovnáním chceme poukázat na kulturní rozmanitost Indie a na to, jak se jeden společný svátek může stát zrcadlem lokálních identit a tradic. Tyto rozdíly zároveň pomáhají pochopit, jak festivaly nejen spojují, ale i specificky formují jednotlivé komunity.

• Jaké jsou hlavní rozdíly v oslavách svátku Diwali napříč různými regiony Indie?

• Jaké náboženské a mytologické faktory přispěly k regionálním variacím v příbězích a významu svátku Diwali?

• Jak se liší průběh oslav Diwali v různých částech Indie?

• Jaké tradiční pokrmy se připravují během Diwali v jednotlivých regionech?

• Jaké jsou rozdíly v tradičním oblékání a zdobení žen a mužů během oslav Diwali napříč regiony Indie, a jakým způsobem se liší výzdoba domácností?

• Jak se liší symbolika a používání světla v oslavách Diwali napříč Indií?

Jaké jsou hlavní rozdíly oslav svátku Diwali mezi severní a jižní Indií nám odkrývají dvě knihy. Na severní část Indie máme možnost nahlédnout v knize „Hindu Festivals in a North Indian Village“ ¹⁾ od Stanleyho A. Freeda a Ruth S. Freeda. Autoři na základě terénního výzkumu dospěli k několika klíčovým zjištěním: Každá rodina se účastní rituálů podle svého sociálního postavení – zatímco vyšší kasty provádějí složitější védské obřady, nižší kasty mají jednodušší a více lidové formy uctívání. Lidé si vyměňují dary, sladkosti a navštěvují se, čímž posilují komunitní vazby. Zároveň se během oslav potvrzuje sociální hierarchie, protože různé vrstvy obyvatel mají odlišné role při rituálech. Diwali má výrazný ekonomický efekt, protože vesničané během oslav nakupují nové oblečení, svíčky, olejové lampy a sladkosti. To prospívá místním obchodníkům, kteří mají zvýšené tržby díky sezónním nákupům. V knize je podrobně popsáno, že ženy hrají při přípravě festivalu klíčovou roli. Uklízejí dům, kreslí rangoli (kresby z barevného prášku), připravují sladkosti a účastní se rituálů k požehnání rodiny. Autoři však zdůrazňují, že vyšší kasty přísněji dodržují genderové rozdělení - ženy se méně aktivně účastní náboženských obřadů vedených muži. Mezi nižšími kastami se ženy mohou volněji účastnit rituálů, včetně uctívání bohyně Lakšmí. Zajímavým zjištěním autorů je, že ačkoli je Diwali hinduistickým svátkem, slaví ho do jisté míry i muslimové ve vesnici, zejména ti, kteří jsou spojeni s obchodem a řemesly. To ukazuje, že svátek může překračovat náboženské hranice a nabývat spíše kulturního významu. Freedovi docházejí k závěru, že Diwali v severoindické vesnici není jen náboženský rituál, ale komplexní společenská událost, která spojuje ekonomické, sociální a kulturní aspekty života.

O oslavách v jižní části se dozvíme z knihy „South Indian Hindu Festival and Traditions“ ²⁾ od Maithily Jagannathan. Například v Tamilnádu se tradičně zapalují speciální lampy v chrámech a domácnostech. Místo mléčných sladkostí typických pro sever se v některých oblastech připravují speciální kořeněná jídla. jako je Murukku (slané křupavé občerstvení), Adhirasam (smažený rýžový koláč) a Deepavali Lehyam (léčivá pasta s bylinkami a kořením, která pomáhá trávení po hostině). Na rozdíl od severu, kde se klade důraz na mléčné sladkosti (barfi, gulab jamun), se na jihu více používá rýže, kokos, sezam a koření. Klade se větší důraz na chrámové slavnosti. Zatímco na severu je Diwali spíše rodinným svátkem, na jihu hrají chrámy a veřejné obřady mnohem větší roli. Rozdíly v oslavách spočívají také i v procesu. Na jihu začíná Diwali často ranními rituály, nikoli večerními jako v severní Indii. Jagannathan poznamenává, že v jižní Indii hrají chrámy při oslavách Diwali významnější roli. Například v chrámech v Tamilnádu se konají hromadné púdže (oslavy) a na některých místech se ráno rozdávají posvěcené sladkosti (prasádam). V jihoindických chrámech se také pořádají speciální procesí, při nichž se zdobí sochy bohů a nesou se ulicemi. Kniha také analyzuje, jak se jednotlivé oslavy liší mezi různými regiony a kastami. Například v komunitách vyšších kast se Diwali spojuje s půstem a meditací, zatímco mezi obchodníky a řemeslníky je to spíše oslava prosperity a ekonomického nového roku. Celkově autorka ukazuje, že jihoindické oslavy Diwali jsou silně ritualizované, veřejné a chrámově orientované, čímž se zásadně liší od severoindického modelu.

Článek „From North to South, East to West: The Unique Colors of Diwali Traditions in India“ ³⁾ podrobně popisuje regionální rozdíly v oslavách Diwali. V severní Indii je svátek zaměřen na rodinné rituály, uctívání bohyně Lakšmí, zapalování olejových lamp a společenská setkání. Naproti tomu v jižní Indii je hlavní součástí Diwali uctívání boha Kršny a vítězství nad démonem Narakasurou, s důrazem na ranní rituály a chrámové slavnosti. Ve východní Indii, zejména v Západním Bengálsku, se místo Diwali slaví Kali Puja, která je zasvěcena bohyni Kálí a má odlišný rituální rámec. Západní Indie je známá výměnou dárků a intenzivním používáním petard během oslav. Článek také zdůrazňuje rozdíly v tradičním oblečení a výzdobě domů: na severu převažuje zdobení rangoli a pestré sárí, zatímco na jihu se klade důraz na zdobení chrámů a tradiční ranní obřady. Význam světla je univerzální, avšak jeho použití se regionálně liší, například v severní Indii převládají olejové lampy, zatímco v jižní Indii i elektrická osvětlení a svíčky. Tento článek nabízí komplexní pohled na rozmanitost Diwali, který přímo podporuje naše výzkumné otázky o regionálních rozdílech v oslavách, náboženských a mytologických vlivech, průběhu svátku, tradiční kuchyni, oblečení a výzdobě.

Jaké náboženské a mytologické faktory přispěly k variacím v narativech o Diwali popisuje kniha „The Cultural Heritage of India, Vol. 7“ ⁴⁾, editovaná Kapilou Vatsyayan. Jednotlivé faktroy se prolínají s různými filozofickými směry (védántou, šivaistickými a višnuistickými tradicemi), které mají symbolický význam v rámci hinduistického náboženství. Diwali je zde představeno nejen jako oslava vítězství dobra nad zlem, ale také jako rituál spojený s hospodářským a společenským cyklem, zejména v kontextu uctívání bohyně Lakšmí a nového hospodářského roku v obchodních komunitách (především v Gudžarátu a Rádžasthánu). Dále je rozebrán význam světla a jeho propojení s duchovním osvícením, které se odráží v různých rituálních praktikách. Autor poukazuje, že ačkoli má Diwali jednotící prvky uctívání božstev a zapalování lamp (díjá) - symbolizují vítězství poznání nad nevědomostí, jeho konkrétní podoba se liší region od regionu – například na severu je více spojeno s eposem Rámájana (návrat Rámy do Ajódhji), zatímco na jihu se slaví jako vítězství Kršny nad démonem Narakasurou. V jižní Indii je svátek Diwali kromě náboženského aspektu spojen s očistou: je zvykem provádět olejové koupele a specifické očisty.

Jaké náboženské a mytologické faktory přispěly k variacím v narativech o Diwali popisuje také článek „Diwali: Origins and the Evolution of the Festival of Lights“ ⁵⁾ publikovaný na platformě Sahapedia. Autor představuje Diwali jako mnohovrstevnatý svátek, který má v různých částech Indie odlišný význam. Ve východní Indii, například v Bengálsku a Assamu, se během Diwali neuctívá bohyně Lakšmí, ale bohyně Kálí – slaví se zde Kali Puja, která je doprovázena odlišnými rituály a symbolikou. V Pandžábu je Diwali spojeno se sikhským svátkem Bandi Chhor Divas, který připomíná propuštění šestého gurua Hargobinda Singha z vězení. Autor dále zdůrazňuje, že Diwali slaví nejen hinduisté, ale také džinisté – pro ně je tento den výročím, kdy Mahávíra dosáhl osvícení, a některé buddhistické komunity (zejména v Nepálu). To ukazuje, že náboženské pozadí Diwali je velmi rozmanité a že různé mytologické příběhy a duchovní významy svátku se liší podle regionu i náboženství. Článek tak potvrzuje, že Diwali není jednotným náboženským rituálem, ale rozmanitou událostí s odlišnými narativy, které odpovídají lokálním kulturním a duchovním tradicím.

Článek „Diwali and its origins“ ⁶⁾ od Mason Campbell nám dává větší vhled do průběhu festivalu během pětidenních oslav. Začíná přípravou domovů – úklidem a zdobením, následně následuje Den bratří a sester (Bhai Dooj), kdy se upevňují rodinné vztahy. Samotný Diwali, hlavní den festivalu, je věnován zapalování olejových lamp (díj), modlitbám bohyni Lakšmí a oslavám s rodinou a komunitou. Další dny zahrnují návštěvy přátel a sousedů, výměnu dárků, slavnostní hostiny a tradiční ohňostroje. Tento komplexní pětidenní cyklus symbolizuje nejen vítězství světla nad temnotou, ale i posílení společenských a duchovních vazeb. Autor taky zmiňuje základní legendy a obřady spojené s celým svátkem Diwali, které máme již zmínění v knihách uvedených výše. Vyzdvihuje rozdíly v hlavních procesech v uctívání. Uvádí, že v severní Indii má Diwali silný společenský a rodinný rozměr, kdy dochází k setkávání rodin, výměně dárků a zdobení domácností. Naopak v jižní Indii dominuje náboženský a rituální charakter svátku, s důrazem na chrámové slavnosti, uctívání konkrétních božstev a duchovní očistu.

Tradiční pokrmy připravované během Diwali se oběvují v knize „Food, Feasts, and Faith: An Encyclopedia of Food Culture in World Religions“ ⁷⁾ od Pauly Fieldhouse. Autorka poukazuje, že pokrmy jsou součástí rituální očisty, proto se v mnoha hinduistických rodinách dodržuje vegetariánská strava, která je považována za sattvickou (čistou a harmonickou). Velkou roli hrají sladkosti, protože jsou spojeny s oslavou hojnosti a požehnáním od bohyně Lakšmí. Typické jsou Laddu (kuličky z cizrnové mouky a ghí) – symbol prosperity. Barfi (mléčné sladkosti) – vyjadřují radost a štěstí. Jalebi (smažené spirály namočené v cukrovém sirupu) – tradiční pochoutka, která se často podává hostům. V severní Indii se připravují především sladké pokrmy, zatímco v jižní Indii se důraz klade na různé druhy rýžových pokrmů a čočkových specialit. V některých oblastech, například v Gudžarátu a Radžastánu, se během Diwali podává mléčné dezerty a tradiční slané pochoutky jako chakli nebo namakpare. Autorka také zmiňuje, že někteří hinduisté drží před Diwali půst, aby se duchovně očistili před příchodem nového roku (který v mnoha komunitách začíná právě po Diwali). Tento půst se může lišit – někdo nejí vůbec, jiní konzumují pouze ovoce, mléčné produkty nebo lehké pokrmy. Paula Fieldhouse dochází k závěru, že jídlo během Diwali není jen kulinářským zážitkem, ale hluboce zakořeněným náboženským a sociálním rituálem.

Článek „In India, New Doughnut Flavors for Diwali“ ⁸⁾ od Preetiky Rany (Wall Street Journal, 25. října 2014) pojednává o nových obchodních trendech souvisejících s Diwali. Článek poukazuje na to, jak indické kavárny a značky jako Mad Over Donuts nebo Dunkin’ Donuts přizpůsobují západní výrobky, jako jsou koblihy, tradičním indickým příchutím s použitím koření, jako je kardamom, šafrán a pistácie. To odráží prolínání západní a indické kultury, kdy se Diwali stává nejen náboženskou, ale také komerční událostí.

Rozdíly v tradičním oblékání a zdobení žen a mužů během oslav Diwali se dozívme z článku „Dressing for Diwali“ ⁹⁾ autorka Komal Mathew analyzuje, jak důležitou roli hraje oblečení při oslavách Diwali. Autorka dochází k závěru, že Indové na tento svátek tradičně volí pestré a barevné oblečení, které symbolizuje radost a prosperitu. Ženy často nosí sárí z pestrobarevných látek, jako je hedvábí a satén, zdobené výšivkami a flitry, zatímco muži volí obleky nebo kurty. Oblečení na svátek Diwali má také symbolický význam, protože se věří, že nové oblečení přináší štěstí a očišťuje od negativních vlivů. Článek uvádí, že s rostoucí komercionalizací tohoto svátku začaly značky nabízet jak tradiční, tak moderní modely oblečení, aby vyhověly různým preferencím a požadavkům mladého publika.

Počet shlédnutí: 58