Jaké jsou hlavní rozdíly ve stravovacích návycích během sederové večeře v různých částech světa?

Této otázce se věnuje v knize The Jewish Way: Living the Holidays spisovatel Irving Greenberg.Zmiňuje, že mezi židovskými komunitami existují rozdíly – například *Aškenázové nejedí luštěniny, zatímco *Sefardové je konzumují. Zdůrazňuje, že v různých zemí se Sedar slaví pouze jednu noc a v některých se slaví noci dvě. Greenberg také zdůrazňuje, že Seder není jen rituál, ale také důležitý pedagogický nástroj k předávání židovských tradic. (Greenberg, 1998: 1-20)

*Aškenázové - Židé, jejichž předkové pocházejí ze střední a východní Evropy. Sefardové - Židé žijící až do roku 1492 na Pyrenejském poloostrově a poté v oblasti Středomoří, Balkánu, Orientu.

Jak ovlivňuje geografická poloha dostupnost tradičních surovin pro Sederovou večeři?

Na tuto otázku zodpovídá Claudia Roden ve své knihe ,,The Book of Jewish Food: An Odyssey from Samarkand and Vilna to the Present Day„. Podrobně v ní zkoumá, jak geografická poloha ovlivňuje dostupnost tradičních surovin pro Sederovou večeři. Zdůrazňuje, že židovské komunity své recepty a pokrmy přizpůsobovaly místním podmínkám, což následně vedlo k široké rozmanitosti jídel podávaných během Pesachu.

Například aškenázští Židé ve východní Evropě, kteří žijí v chladnějsí klimatu a nemají takový přístup k čerstvé zelenině a středomořským potravinám, vymysleli pokrmy jako bramborové latkes a chremslach, což josu malé silné palačinky nebo smaženky z brambor nebo macesové mouky, které se tradičně podávají během Pesachu. Naopak sefardští Židé v oblasti Středomoří, Blízkého východu a severní Afriky mají díky teplejšímu klimatu dostupnější různé druhy zeleniny, bylin a koření.

Jak se liší význam a symbolika pokrmů na sederovém talíři v různých židovských komunitách?

V článku ,,The Seder Plate” popisují rozdíly významu a symboliky pokrmů na serevém talíři, které jsou v základních rysech podobné židovskými komunitami, avšak v některých tradicích se objevují regionální variace:

• Karpas: Během sederu se zelenina (karpas) namáčí do slané vody nebo octa. Aškenázské komunity obvykle používají slanou vodu, zatímco sefardské komunity preferují ocet. Tento akt připomíná jak naději nového života, tak slzy izraelských otroků v Egyptě.
• Charoset: Tato směs symbolizuje maltu používanou izraelskými otroky při stavbě. Složení charosetu se liší podle regionálních tradic; například marocká verze obsahuje datle a ořechy.
• Sederový talíř: Jemenské židovské komunity nepoužívají specifický talíř pro seder; místo toho aranžují zeleninu a další symbolické pokrmy přímo na stole, což pravděpodobně odráží starodávnou praxi.

Podle informací z Chabad.org z článku ,, What Is the Meaning of the Charoset on the Passover Seder Plate?” se význam a symbolika pokrmů na sederovém talíři liší v závislosti na kulturních a historických tradicích různých židovských komunit. Přesto základní symbolika pokrmů, která připomíná exodus z Egypta, zůstává v zásadě stejná. Nicméně jednotlivé komunity mohou používat různé ingredience a klást důraz na odlišné aspekty těchto symbolů:

• Charoset – Tato sladká směs ovoce, ořechů, vína a koření symbolizuje maltu, kterou židovští otroci používali při stavbě v Egyptě. V různých komunitách se charoset připravuje z různých surovin: Aškenázské komunity často používají jablka a ořechy. Sefardské komunity mohou do charosetu přidávat datle a fíky, což odráží dostupnost surovin v těchto regionech.
• Maror (hořké byliny) – Tento pokrm připomíná hořkost otroctví v Egyptě. V různých komunitách se používají různé druhy bylin: Aškenázské komunity obvykle používají křen. Sefardské komunity mohou používat římský salát nebo jiné hořké byliny.
• Karpas (zelenina) – Zelenina, obvykle petržel nebo brambor, se namáčí do slané vody, což symbolizuje jarní obnovu a slzy otroctví. V některých komunitách se používají i jiné druhy zeleniny, které jsou k dispozici v místních podmínkách.
• Zroa (kost) a Beitza (vejce) – Tyto položky na talíři symbolizují oběti přinesené v chrámu v Jeruzalémě. I zde může být určitý rozdíl v používání, například některé komunity mohou na tento symbol použít pečenou kuřecí kost místo tradiční jehněčí kosti.

Jaké alternativy se používají v regionech, kde nejsou některé tradiční ingredience dostupné?

Podle Chabad.org se v regionech, kde nejsou dostupné některé tradiční ingredience pro sederovou večeři, používají různé náhrady. Například místo křenu (maror) se může použít rukola, římský salát nebo kapusta, které mají podobnou hořkou chuť. Také místo pečené kosti (zroa), která symbolizuje obětovaného beránka, je možné použít červenou řepu, což je běžné v některých vegetariánských domácnostech. Zelenina (karpas) se nahrazuje podle regionálních možností. Pokud není dostupný petržel nebo celer, někdy se používá vařená brambora, která stále naplňuje symboliku sederového talíře.

Podle My Jewish Learning je vařené vejce (bejca), které je symbolem obnovy, někdy nahrazeno avokádovou peckou, bílým lilkem nebo cibulovou hlízou. Tyto alternativy jsou vhodné pro vegany a stále zachovávají symboliku cyklu života a obnovy.

Pokud jde o směs ovoce a ořechů (charoset), podle Reform Judaism je možné ji upravit podle dostupných surovin. Aškenázská verze obvykle obsahuje jablka, ořechy, skořici a sladké víno, zatímco v některých sefardských komunitách se přidávají datle, fíky nebo pomeranče. Díky těmto alternativám si lidé mohou přizpůsobit sederovu večeři podle svých možností a preferencí, a přitom zachovat její symbolický význam.



Počet shlédnutí: 34