obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Historie: • Slavení šabatu v Izraeli vs ČR • Geografie náboženství LS 2025
ls2025:slaveni_sabatu_v_izraeli_vs_cr_judaismus

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revizePředchozí verze
Následující verze		Předchozí verze
ls2025:slaveni_sabatu_v_izraeli_vs_cr_judaismus [05/09/2025 17:01] – [Literární rešerše] 193.179.60.36ls2025:slaveni_sabatu_v_izraeli_vs_cr_judaismus [05/09/2025 17:23] (aktuální) – [Závěr] 193.179.60.36
Řádek 44: Řádek 44:
 Veřejný prostor hraje klíčovou roli v kontrastu mezi Izraelem a Českou republikou. Friedman ((FRIEDMAN, Shuki. //An Israeli Shabbat//. The Israel Democracy Institute, 2016. Dostupné z: https://en.idi.org.il/articles/2348)) ve studii //An Israeli Shabbat// dokumentuje, že šabat v Izraeli strukturálně ovlivňuje nejen domácí život, ale i společenský rytmus. Stojí doprava, zavřené obchody a veřejný prostor se proměňuje do rámce pro sdílený kolektivní prožitek. Tento fenomén lze chápat prostřednictvím konceptu občanského náboženství. Liebman a Don-Yehiya ((LIEBMAN, Charles S. a Eliezer DON-YEHIYA.// Civil Religion in Israel: Traditional Judaism and Political Culture in the Jewish State//. Berkeley: University of California Press, 1984. ISBN 978-0-520-30852-7.)) ve //Civil Religion in Israel: Traditional Judaism and Political Culture in the Jewish State// analyzují roli náboženských symbolů v rámci širšího propojení náboženských, kulturních a politických struktur společnosti. Autoři konstatují, že tyto symboly nejsou pouze náboženskými znaky, ale fungují zároveň jako prostředky pro posílení národní identity. Tento přístup umožňuje vnímat, jak šabat a další židovské rituály mohou posilovat pocit sounáležitosti s izraelskou společností, a to i tehdy, když jednotlivci nevěnují náboženství stejnou míru pozornosti. Veřejný prostor hraje klíčovou roli v kontrastu mezi Izraelem a Českou republikou. Friedman ((FRIEDMAN, Shuki. //An Israeli Shabbat//. The Israel Democracy Institute, 2016. Dostupné z: https://en.idi.org.il/articles/2348)) ve studii //An Israeli Shabbat// dokumentuje, že šabat v Izraeli strukturálně ovlivňuje nejen domácí život, ale i společenský rytmus. Stojí doprava, zavřené obchody a veřejný prostor se proměňuje do rámce pro sdílený kolektivní prožitek. Tento fenomén lze chápat prostřednictvím konceptu občanského náboženství. Liebman a Don-Yehiya ((LIEBMAN, Charles S. a Eliezer DON-YEHIYA.// Civil Religion in Israel: Traditional Judaism and Political Culture in the Jewish State//. Berkeley: University of California Press, 1984. ISBN 978-0-520-30852-7.)) ve //Civil Religion in Israel: Traditional Judaism and Political Culture in the Jewish State// analyzují roli náboženských symbolů v rámci širšího propojení náboženských, kulturních a politických struktur společnosti. Autoři konstatují, že tyto symboly nejsou pouze náboženskými znaky, ale fungují zároveň jako prostředky pro posílení národní identity. Tento přístup umožňuje vnímat, jak šabat a další židovské rituály mohou posilovat pocit sounáležitosti s izraelskou společností, a to i tehdy, když jednotlivci nevěnují náboženství stejnou míru pozornosti.
  
-V českém prostředí, naopak, šabat podle Zoufalé ((MENACHEM ZOUFALÁ, Marcela. //Ambivalence, Dilemmas, and Aporias of Contemporary Czech Jewish Lived Experience//. In: MENACHEM ZOUFALÁ, Marcela a Olaf GLÖCKNER (eds.). United in //Diversity: Contemporary European Jewry in an Interdisciplinary Perspective//. Berlin: De Gruyter Oldenbourg, 2023. DOI: 10.1515/9783110783216-009.)) zůstává neviditelným svátkem. Odehrává se především v domácím nebo komunitním prostředí a postrádá veřejné připomínky. Tento jev odpovídá konceptu ambientního náboženství, kdy Ammerman ((AMMERMAN, Nancy T.// Sacred Stories, Spiritual Tribes: Finding Religion in Everyday Life//. Oxford: Oxford University Press, 2013. ISBN 978-0-19-936770-2.)) v knize //Sacred Stories, Spiritual Tribes: Finding Religion in Everyday Life//, popisuje, že absence vizuálních, zvukových a sociálních podnětů klade tíhu jen na jednotlivce při dodržování tradic. V tomto prostředí si člověk může sám určovat, jak šabat prožije, ale zároveň to klade vysoké nároky na jeho osobní úsilí a odolnost.+V českém prostředí, naopak, šabat podle Zoufalé ((MENACHEM ZOUFALÁ, Marcela. //Ambivalence, Dilemmas, and Aporias of Contemporary Czech Jewish Lived Experience//. In: MENACHEM ZOUFALÁ, Marcela a Olaf GLÖCKNER (eds.). //United in Diversity: Contemporary European Jewry in an Interdisciplinary Perspective//. Berlin: De Gruyter Oldenbourg, 2023. DOI: 10.1515/9783110783216-009.)) zůstává neviditelným svátkem. Odehrává se především v domácím nebo komunitním prostředí a postrádá veřejné připomínky. Tento jev odpovídá konceptu ambientního náboženství, kdy Ammerman ((AMMERMAN, Nancy T.// Sacred Stories, Spiritual Tribes: Finding Religion in Everyday Life//. Oxford: Oxford University Press, 2013. ISBN 978-0-19-936770-2.)) v knize //Sacred Stories, Spiritual Tribes: Finding Religion in Everyday Life//, popisuje, že absence vizuálních, zvukových a sociálních podnětů klade tíhu jen na jednotlivce při dodržování tradic. V tomto prostředí si člověk může sám určovat, jak šabat prožije, ale zároveň to klade vysoké nároky na jeho osobní úsilí a odolnost.
  
 Historické a systémové překážky české praxe doplňuje Cramsey ((CRAMSEY, Sarah A. //Uncertain Citizenship: Jewish Belonging and the Ethnic Revolution in Poland and Czechoslovakia//. Dizertační práce. Berkeley: University of California, Berkeley, 2013. [cit. 2025-09-05]. Dostupné z: https://escholarship.org/uc/item/3k3018rv)) v //Uncertain Citizenship: Jewish Belonging and the Ethnic Revolution in Poland and Czechoslovakia//, který zdůrazňuje přerušení mezigeneračního přenosu tradic během komunismu. Čapková ((ČAPKOVÁ, Kateřina. //Czechs, Germans, Jews?: National Identity and the Jews of Bohemia//. New York: Berghahn Books, 2012. ISBN 978-0-85745-474-4.)) ve //Czechs, Germans, Jews? National Identity and the Jews of Bohemia// zase upozorňuje na dvojí dědictví, tedy holocaust a zkušenost komunismu. Což naznačuje, že v českém prostředí je pro mladou generaci vytváření šabatu složitým a zkoušejícím procesem, který si každý přizpůsobuje podle svých potřeb a zkušeností. Historické a systémové překážky české praxe doplňuje Cramsey ((CRAMSEY, Sarah A. //Uncertain Citizenship: Jewish Belonging and the Ethnic Revolution in Poland and Czechoslovakia//. Dizertační práce. Berkeley: University of California, Berkeley, 2013. [cit. 2025-09-05]. Dostupné z: https://escholarship.org/uc/item/3k3018rv)) v //Uncertain Citizenship: Jewish Belonging and the Ethnic Revolution in Poland and Czechoslovakia//, který zdůrazňuje přerušení mezigeneračního přenosu tradic během komunismu. Čapková ((ČAPKOVÁ, Kateřina. //Czechs, Germans, Jews?: National Identity and the Jews of Bohemia//. New York: Berghahn Books, 2012. ISBN 978-0-85745-474-4.)) ve //Czechs, Germans, Jews? National Identity and the Jews of Bohemia// zase upozorňuje na dvojí dědictví, tedy holocaust a zkušenost komunismu. Což naznačuje, že v českém prostředí je pro mladou generaci vytváření šabatu složitým a zkoušejícím procesem, který si každý přizpůsobuje podle svých potřeb a zkušeností.
Řádek 57: Řádek 57:
 Uvedena práce je založena na kvalitativní výzkumné strategii, která je pro zkoumání komplexních sociálních a kulturních jevů, jako je náboženská praxe a identita, nejvhodnější. Kvalitativní přístup umožňuje jít do hloubky a porozumět subjektivním významům, které jedinci přisuzují svým zkušenostem. Pro dosažení cílů práce byly zkombinovány dvě hlavní metody studium dokumentů a polostrukturovaný rozhovor. Uvedena práce je založena na kvalitativní výzkumné strategii, která je pro zkoumání komplexních sociálních a kulturních jevů, jako je náboženská praxe a identita, nejvhodnější. Kvalitativní přístup umožňuje jít do hloubky a porozumět subjektivním významům, které jedinci přisuzují svým zkušenostem. Pro dosažení cílů práce byly zkombinovány dvě hlavní metody studium dokumentů a polostrukturovaný rozhovor.
  
-**Studium dokumentů a literární rešerše**+**Studium dokumentů**
  
-První metodou je studium relevantní odborné literatury a pramenů. Nejedná se o pouhé nastudování zdrojů, ale o systematickou analýzu, jejímž cílem je zmapovat dosavadní stav poznání, identifikovat klíčové teoretické koncepty a odhalit „bílá místa“ ve výzkumu, na která se naše práce zaměřuje. +Jednou z použitých metod je studium dokumentů. Nejde jen o jejich přečtení, ale o pečlivé zkoumání a vyhodnocení toho, co o daném tématu říkají. Dokumenty pomáhají ukázat, jak je problém popisován a chápán v různých textech – ať už jde o odborné práce, oficiální zprávy nebo jiné písemné prameny. Výhodou této metody je, že se opírá o již existující a ověřené informace, díky nimž lze lépe zasadit vlastní výzkum do širšího kontextu. Na druhou stranu, dokumenty ukazují spíše obecný nebo institucionální pohled a nezachycují osobní zkušenosti a prožitky lidí. Proto je tato metoda doplněna i o terénní výzkum.
-Výhodou této metody je možnost opřít se o již existující, recenzované a ověřené poznatky. Umožňuje zasadit vlastní výzkum do širšího akademického kontextu a poskytuje teoretické nástroje pro interpretaci primárních dat. důležitými zdroji pro tuto práci jsou akademické monografie a články z databází jako JSTOR, Google Scholar a DOAJ, které se věnují sociologii náboženství, studiím diaspory a současnému židovství (např. práce autorů jako Liebman, Don-Yehiya, Kieval). Nevýhodou je, že sekundární zdroje nemohou postihnout aktuální, živé a osobní prožitky, které jsou pro zodpovězení výzkumné otázky stěžejní. Proto je daná metoda doplněna terénním výzkumem.+
  
 **Polostrukturovaný rozhovor** **Polostrukturovaný rozhovor**
Řádek 102: Řádek 101:
 **Vnímání a prožívání šabatu mladou generací** **Vnímání a prožívání šabatu mladou generací**
  
-Naše první výzkumná otázka se zaměřila na to, jak mladá generace v Česku a v Izraeli šabat vnímá a prožívá. Literatura ukazuje, že v moderním světě dochází k posunu od striktních příkazů k hledání osobního významu. Tento trend je patrný zejména u českých respondentů. David (24) popisuje šabat jako ostrov klidu v hektickém týdnu, což je moderní interpretace tradičního odpočinku zaměřená na klid. Lea (22) naopak vnímá šabat skrze emoce, rodinu a tradici, také zdůrazňuje zastavení se v čase, připomínku toho, odkud pochází. Obě interpretace potvrzují závěry Zoufalé ((MENACHEM ZOUFALÁ, Marcela. „Ambivalence, Dilemmas, and Aporias of Contemporary Czech Jewish Lived Experience“. United in Diversity: Contemporary European Jewry in an Interdisciplinary Perspective, edited by Marcela Menachem Zoufalá and Olaf Glöckner, Berlin, Boston: De Gruyter Oldenbourg, 2023. doi:10.1515/9783110783110783216-009)), že v sekulárním českém prostředí si mladí lidé vztah k tradici musí aktivně definovat. Ester (26) šabat považuje za dar od Boha. Všechny tři výpovědi spojuje jeden společný rys a to, že šabat je vědomým aktem, který stojí v opozici vůči okolnímu světu.+Naše první výzkumná otázka se zaměřila na to, jak mladá generace v Česku a v Izraeli šabat vnímá a prožívá. Literatura ukazuje, že v moderním světě dochází k posunu od striktních příkazů k hledání osobního významu. Tento trend je patrný zejména u českých respondentů. David (24) popisuje šabat jako ostrov klidu v hektickém týdnu, což je moderní interpretace tradičního odpočinku zaměřená na klid. Lea (22) naopak vnímá šabat skrze emoce, rodinu a tradici, také zdůrazňuje zastavení se v čase, připomínku toho, odkud pochází. Obě interpretace potvrzují závěry Zoufalé ((MENACHEM ZOUFALÁ, Marcela. //Ambivalence, Dilemmas, and Aporias of Contemporary Czech Jewish Lived Experience//. In: MENACHEM ZOUFALÁ, Marcela a Olaf GLÖCKNER (eds.). //United in Diversity: Contemporary European Jewry in an Interdisciplinary Perspective//. Berlin: De Gruyter Oldenbourg, 2023. DOI: 10.1515/9783110783216-009.)), že v sekulárním českém prostředí si mladí lidé vztah k tradici musí aktivně definovat. Ester (26) šabat považuje za dar od Boha. Všechny tři výpovědi spojuje jeden společný rys a to, že šabat je vědomým aktem, který stojí v opozici vůči okolnímu světu.
  
-V Izraeli, kde je šabat pevně zakotven v sociálním a kulturním rámci, nacházíme širší spektrum interpretací, odpovídající tezi Shufan-Biton ((SHUFAN-BITON, S. The Individual Spaces of Interpretation for the Collective Social Construction of the Jewish Sabbath in Israel. Contemporary Jewry 44, s. 643–659, 2024. doi:10.1007/s12397-024-09587-1)) o vysoké míře individuálního prožívání. Sekulární Yael (25) z Tel Avivu vnímá šabat jako nástroj mentální péče a detoxu od stresu. Naopak Noam (27) z Jeruzaléma chápe šabat jako centrum týdne a zdroj požehnání. Pro něj nejde o únik, ale o naplnění týdne hlubším smyslem.+V Izraeli, kde je šabat pevně zakotven v sociálním a kulturním rámci, nacházíme širší spektrum interpretací, odpovídající tezi Shufan-Biton ((SHUFAN-BITON, S. //The Individual Spaces of Interpretation for the Collective Social Construction of the Jewish Sabbath in Israel//. Contemporary Jewry. 2024, roč. 44, s. 643–659. DOI: 10.1007/s12397-024-09587-1.)) o vysoké míře individuálního prožívání. Sekulární Yael (25) z Tel Avivu vnímá šabat jako nástroj mentální péče a detoxu od stresu. Naopak Noam (27) z Jeruzaléma chápe šabat jako centrum týdne a zdroj požehnání. Pro něj nejde o únik, ale o naplnění týdne hlubším smyslem.
  
 Z výše uvedeného je patrné, že v českém kontextu je vnímání šabatu především aktem vědomé konstrukce, zatímco v Izraeli jde o individuální interpretaci existujícího a respektovaného rámce. Z výše uvedeného je patrné, že v českém kontextu je vnímání šabatu především aktem vědomé konstrukce, zatímco v Izraeli jde o individuální interpretaci existujícího a respektovaného rámce.
Řádek 113: Řádek 112:
 Veřejný prostor zásadně ovlivňuje, jak jedinec šabat prožívá. V Česku je většinou neutrální či pomíjivý. David (24) ukazuje na to, že šabat je naprosto neviditelný a existuje pouze v úzké komunitní bublině. Ester (26) popisuje pohyb českým veřejným prostorem během šabatu jako absolutní kontrast a smyslové přetížení, kdy hluk tramvají, pachy jídla a blikající reklamy ji neustále ruší, tak že se musí soustředit, aby aktivně filtrovala realitu a soustředila se pouze na šabat. Lea (22) shrnuje zkušenost několika slovy: „Tady je sobota prostě jen sobota.“ Veřejný prostor zásadně ovlivňuje, jak jedinec šabat prožívá. V Česku je většinou neutrální či pomíjivý. David (24) ukazuje na to, že šabat je naprosto neviditelný a existuje pouze v úzké komunitní bublině. Ester (26) popisuje pohyb českým veřejným prostorem během šabatu jako absolutní kontrast a smyslové přetížení, kdy hluk tramvají, pachy jídla a blikající reklamy ji neustále ruší, tak že se musí soustředit, aby aktivně filtrovala realitu a soustředila se pouze na šabat. Lea (22) shrnuje zkušenost několika slovy: „Tady je sobota prostě jen sobota.“
  
-V Izraeli je veřejný prostor spolutvůrcem šabatu, což potvrzuje Friedman  ((FRIEDMAN, S. An Israeli Shabbat. The Israel Democracy Institute, 2016. Dostupné z: https://en.idi.org.il/articles/2348 )). V Jeruzalémě, jak uvádí Noam (27), nastává po siréně ohlašující příchod šabatu hluboké ticho, ulice se vyprázdní a ve městě je klid. V Tel Avivu, jak popisuje Yael (25) jde o město ,,kontrastů“  hlavní ulice jsou prázdné, ale kavárny a promenády stále živé. Přesto je změna mezi všedním dnem a šabatem viditelná. Veřejný prostor zde podporuje prožitek šabatu, zatímco v Česku vyžaduje únik do soukromí.+V Izraeli je veřejný prostor spolutvůrcem šabatu, což potvrzuje Friedman ((FRIEDMAN, Shuki. //An Israeli Shabbat//. The Israel Democracy Institute, 2016. Dostupné z: https://en.idi.org.il/articles/2348)). V Jeruzalémě, jak uvádí Noam (27), nastává po siréně ohlašující příchod šabatu hluboké ticho, ulice se vyprázdní a ve městě je klid. V Tel Avivu, jak popisuje Yael (25) jde o město ,,kontrastů“  hlavní ulice jsou prázdné, ale kavárny a promenády stále živé. Přesto je změna mezi všedním dnem a šabatem viditelná. Veřejný prostor zde podporuje prožitek šabatu, zatímco v Česku vyžaduje únik do soukromí.
  
  
 **Hlavní překážky pro dodržování šabatu** **Hlavní překážky pro dodržování šabatu**
  
-Rozdíly v povaze překážek jsou zásadní. V Česku jsou bariéry systémové, sociální a logistické. ((MENACHEM ZOUFALÁ, Marcela. „Ambivalence, Dilemmas, and Aporias of Contemporary Czech Jewish Lived Experience“. United in Diversity: Contemporary European Jewry in an Interdisciplinary Perspective, edited by Marcela Menachem Zoufalá and Olaf Glöckner, Berlin, Boston: De Gruyter Oldenbourg, 2023. doi:10.1515/9783110783110783216-009)). David (24) poukazuje na sociální a akademický nátlak, kdy univerzitní systém nereflektuje židovské svátky, což vyžaduje individuální domluvy s vyučujícími. Lea (22) naráží na sociální překážky při vysvětlování, proč má páteční rodinná večeře přednost před akcemi s kamarády. Nejkomplexnější obtíže čelí Ester (26), jejíž ortodoxní praxe je v konfliktu s českým prostředím. Její profese vyžaduje služby o víkendech, infrastruktura není přizpůsobena, dostupnost košer produktů je omezená a samotný pohyb po městě během šabatu je psychicky náročný.+Rozdíly v povaze překážek jsou zásadní. V Česku jsou bariéry systémové, sociální a logistické. ((MENACHEM ZOUFALÁ, Marcela. //Ambivalence, Dilemmas, and Aporias of Contemporary Czech Jewish Lived Experience//. In: MENACHEM ZOUFALÁ, Marcela a Olaf GLÖCKNER (eds.). //United in Diversity: Contemporary European Jewry in an Interdisciplinary Perspective//. Berlin: De Gruyter Oldenbourg, 2023. DOI: 10.1515/9783110783216-009.)). David (24) poukazuje na sociální a akademický nátlak, kdy univerzitní systém nereflektuje židovské svátky, což vyžaduje individuální domluvy s vyučujícími. Lea (22) naráží na sociální překážky při vysvětlování, proč má páteční rodinná večeře přednost před akcemi s kamarády. Nejkomplexnější obtíže čelí Ester (26), jejíž ortodoxní praxe je v konfliktu s českým prostředím. Její profese vyžaduje služby o víkendech, infrastruktura není přizpůsobena, dostupnost košer produktů je omezená a samotný pohyb po městě během šabatu je psychicky náročný.
  
 V Izraeli jsou překážky minimální a spíše interní. Noam (27) uvádí, že pro něho existuje jen málo překážek. Výzvy jsou spíše o udržení duchovní koncentrace nebo otázky týkající se otevírací doby. Sekulární Yael (25) řeší jen drobné praktické nepohodlí, například zastavenou dopravu. V Izraeli jsou překážky minimální a spíše interní. Noam (27) uvádí, že pro něho existuje jen málo překážek. Výzvy jsou spíše o udržení duchovní koncentrace nebo otázky týkající se otevírací doby. Sekulární Yael (25) řeší jen drobné praktické nepohodlí, například zastavenou dopravu.
Řádek 164: Řádek 163:
 Cílem předložené práce bylo porovnat, jak mladá generace židovských respondentů v České republice a v Izraeli prožívá šabat, identifikovat faktory, které ovlivňují rozdíly v jeho vnímání, dodržování a vlivu na každodenní život. Z výsledků vyplývá, že v obou zemích má šabat významný, byť odlišně uchopovaný rozměr, který přesahuje pouhou náboženskou praxi a zahrnuje sociální, kulturní a osobní aspekty. Cílem předložené práce bylo porovnat, jak mladá generace židovských respondentů v České republice a v Izraeli prožívá šabat, identifikovat faktory, které ovlivňují rozdíly v jeho vnímání, dodržování a vlivu na každodenní život. Z výsledků vyplývá, že v obou zemích má šabat významný, byť odlišně uchopovaný rozměr, který přesahuje pouhou náboženskou praxi a zahrnuje sociální, kulturní a osobní aspekty.
  
-V českém kontextu je šabat především individuálně konstruovanou praxí. Respondenti David, Lea a Ester, jej popisují jako ostrov klidu či záchranu od hektického týdne, přičemž sami musí aktivně vytvářet jeho význam a chránit ho před rušivými vlivy každodenního života. Šabat je zde aktem vědomého rozhodnutí a plánování, kdy je třeba překonávat logistické, sociální a překážky. Zkušenosti českých respondentů potvrzují teoretické závěry Zoufalé ((MENACHEM ZOUFALÁ, Marcela. „Ambivalence, Dilemmas, and Aporias of Contemporary Czech Jewish Lived Experience“. United in Diversity: Contemporary European Jewry in an Interdisciplinary Perspective, edited by Marcela Menachem Zoufalá and Olaf Glöckner, Berlin, Boston: De Gruyter Oldenbourg, 2023. doi:10.1515/9783110783110783216-009)) a Cramseyho ((CRAMSEY, S. A. Uncertain Citizenship: Jewish Belonging and the Ethnic Revolution in Poland and Czechoslovakia. University of California, Berkeley, 2013. Dostupné z:https://escholarship.org/uc/item/3k3018rv#article_main)), kteří upozorňují, že postkomunistický prostor, historické potlačování náboženského života a absencí komunitní podpory kladou na mladou generaci vysoké nároky, pokud chtějí šabat smysluplně dodržovat.+V českém kontextu je šabat především individuálně konstruovanou praxí. Respondenti David, Lea a Ester, jej popisují jako ostrov klidu či záchranu od hektického týdne, přičemž sami musí aktivně vytvářet jeho význam a chránit ho před rušivými vlivy každodenního života. Šabat je zde aktem vědomého rozhodnutí a plánování, kdy je třeba překonávat logistické, sociální a překážky. Zkušenosti českých respondentů potvrzují teoretické závěry Zoufalé  ((MENACHEM ZOUFALÁ, Marcela. //Ambivalence, Dilemmas, and Aporias of Contemporary Czech Jewish Lived Experience//. In: MENACHEM ZOUFALÁ, Marcela a Olaf GLÖCKNER (eds.). //United in Diversity: Contemporary European Jewry in an Interdisciplinary Perspective//. Berlin: De Gruyter Oldenbourg, 2023. DOI: 10.1515/9783110783216-009.)) a Cramseyho ((CRAMSEY, Sarah A. //Uncertain Citizenship: Jewish Belonging and the Ethnic Revolution in Poland and Czechoslovakia//. Dizertační práce. Berkeley: University of California, Berkeley, 2013. [cit. 2025-09-05]. Dostupné z: https://escholarship.org/uc/item/3k3018rv)), kteří upozorňují, že postkomunistický prostor, historické potlačování náboženského života a absencí komunitní podpory kladou na mladou generaci vysoké nároky, pokud chtějí šabat smysluplně dodržovat.
  
 Naopak v Izraeli je šabat pevně zakotvený ve společenské, kulturní i politické struktuře. Veřejný prostor i kulturní rytmus týdne aktivně podporuje jeho prožívání. Respondenti Noam či Yael ho vnímají buď jako hluboce duchovní praxi, nebo jako sekulární nástroj odpočinku, aniž by museli překonávat externí překážky. Praktické obtíže jsou minimální.  Naopak v Izraeli je šabat pevně zakotvený ve společenské, kulturní i politické struktuře. Veřejný prostor i kulturní rytmus týdne aktivně podporuje jeho prožívání. Respondenti Noam či Yael ho vnímají buď jako hluboce duchovní praxi, nebo jako sekulární nástroj odpočinku, aniž by museli překonávat externí překážky. Praktické obtíže jsou minimální. 
ls2025/slaveni_sabatu_v_izraeli_vs_cr_judaismus.1757084518.txt.gz · Poslední úprava: 05/09/2025 17:01 autor: 193.179.60.36

Nástroje pro stránku