KOŠER NAPŘÍČ KONTINENTY: dostupnost a způsoby získávání košer potravin v USA a České republice

Úvod

Stravovací pravidla patří neodmyslitelně k náboženské identitě. V judaismu je významnou součástí každodenního života systém dietních pravidel označovaný jako kašrut. Tento soubor pravidel určuje, které potraviny jsou považovány za košer, tedy vhodné ke konzumaci, a zároveň stanovuje způsob jejich přípravy a kombinace. Dodržování těchto pravidel je obzvláště důležité pro ortodoxní Židy, kteří se snaží svůj každodenní život co nejvíce přizpůsobovat náboženským normám.

Možnost dodržovat pravidla kašrutu je však do značné míry ovlivněna prostředím, ve kterém věřící žijí. Dostupnost košer potravin, specializovaných obchodů nebo restaurací se může výrazně lišit v závislosti na velikosti místní židovské komunity, ekonomických podmínkách či vládní politice. Zatímco v některých zemích existuje široká síť košer podniků a produktů, v jiných je jejich nabídka výrazně omezenější.

Tato problematika je zvláště patrná při srovnání zemí s rozdílně velkou židovskou populací. Například ve Spojené státy americké žije jedna z největších židovských komunit na světě (https://www.pewresearch.org/religion/2025/06/09/jewish-population-change/), což se odráží v široké dostupnosti košer produktů i specializovaných gastronomických podniků. Naproti tomu v České republice je židovská komunita relativně malá, což může mít vliv na nabídku těchto potravin i na způsoby jejich získávání. V posledních letech navíc do této oblasti vstupují nové faktory, například sociální sítě a internetové platformy, které umožňují sdílení informací o náboženském životním stylu, včetně stravování. Někteří ortodoxní Židé prostřednictvím těchto médií představují každodenní praxi dodržování náboženských pravidel a přibližují ji širšímu publiku.

Cíl práce

Cílem této práce je analyzovat, jak se velikost židovské komunity v dané zemi promítá do dostupnosti a rozmanitosti košer potravin. Výzkum se zaměřuje na srovnání situace v České republice a ve Spojených státech amerických.

Hlavní výzkumná otázka zní: Jaký vliv má velikost židovské komunity na dostupnost a rozmanitost košer potravin v České republice a ve Spojených státech amerických?

Pro její zodpovězení byly stanoveny následující podotázky:

• Jaké jsou možnosti získávání košer potravin v České republice a ve Spojených státech amerických?
• Jak se liší nabídka košer restaurací a specializovaných obchodů v těchto zemích?
• Jaký má v daných státech význam košer a bio certifikace?
• Jakým způsobem je košer stravování v současné době prezentováno široké veřejnosti a pomocí jakých prostředků se s ním může seznámit?

Práce tímto poukazuje na aktuálnost problematiky košer stravování v dnešní společnosti. Součástí je proto také prozkoumání pražských košer restaurací a reflexe prezentace ortodoxního židovského životního stylu na sociálních sítích od amerických tvůrců obsahu.

Vyústěním naší seminární práce je kreativní zpracování našeho tématu, který jsme pojaly ve formě videoreceptu. Do nejž jsme aplikovaly naše získané poznatky o kašrut stravování v českém prostředí. Video je dostupné v přílohách práce.

Současná literatura zabývající se židovskou gastronomií zdůrazňuje, že dostupnost košer stravy není pouze otázkou náboženského práva (halachy), ale především otázkou socioekonomickou a demografickou. Zdrojem pro pochopení tohoto vývoje je Encyclopedia of Jewish Food (Marks, 2010), která mapuje proměnu židovské kuchyně v závislosti na migraci a velikosti komunit.

Marks (2010) uvádí, že Spojené státy americké představují prostředí, kde se díky masivní aškenázské a sefardské migraci vytvořila „kritická masa“ spotřebitelů. Tato demografická síla umožnila transformaci košer jídla z komunitní záležitosti na globální průmyslové odvětví. Rozmanitost potravin v USA, kterou Marks dokumentuje na stovkách hesel (od tradičních bagels až po moderní košer polotovary), je přímo úměrná velikosti trhu. „V americkém kontextu se košer jídlo stalo integrální součástí masového trhu, což vedlo k situaci, kdy je rozmanitost košer produktů v běžných supermarketech srovnatelná s nekosher alternativami.“ (Srov. Marks, 2010)

V kontrastu k americkému modelu stojí situace v zemích s menší židovskou populací, jako je Česká republika. Ačkoliv Marks (2010) přímo neanalyzuje současný český trh, jeho historický exkurz do středoevropské (aškenázské) kuchyně ukazuje, že v oblastech s menší koncentrací židovského obyvatelstva byla rozmanitost vždy limitována lokálními zdroji a domácí výrobou. (https://books.google.cz/books?hl=cs&lr=&id=gFK_yx7Ps7cC&oi=fnd&pg=PT31&dq=kosher+food&ots=b0Bl_KyY_m&sig=i7E3-1xpllDvwym5OtplER9ebbo&redir_esc=y#v=onepage&q=kosher%20food&f=false)

Kašrut, neboli pravidla židovského stravování, není jen o dodržování náboženských předpisů. Dresner & Siegel (1966) ve své knize The Jewish Dietary Laws popisují, že jde zároveň o způsob, jak židovská komunita udržuje svou identitu, tradici a posvěcuje každodenní život. Kašrut spojuje výběr potravin, rituální postupy a kulturní zvyklosti, přičemž každý z těchto prvků má svůj význam a smysl. Základem kašrutu je soubor pravidel, která určují jaké potraviny jsou povolené a jak je lze připravovat. Důležitým faktorem je výběr surovin. Z masa se konzumují jen přežvýkavci s rozštěpenými kopyty a z mořských plodů pouze ryby se šupinami a ploutvemi. Naopak ovoce, zelenina a vejce jsou považovány za neutrální potraviny, lze je tedy kombinovat s masem i mlékem. Nezbytnou součástí kašrutu je také rituální porážka, známá jako šchita. Tento rychlý řez má zajistit, aby zvíře trpělo co nejméně, a zároveň umožňuje odstranění krve z masa. Dresner & Siegel (1966) zdůrazňují, že šchita spojuje náboženskou disciplínu s etickými a hygienickými principy. (https://www.massorti.com/IMG/pdf/kashrout_anglais.pdf)

V současnosti je to ale v Evropě podstatný problém. Podle studie Knowledge and Attitudes of European Kosher Consumers as Revealed through Focus Groups (Bergeaud-Blackler, Zivotofsky & Miele, 2013) se tato pravidla často střetávají se zákony na ochranu zvířat, což v mnoha zemích komplikuje nebo úplně znemožňuje výrobu košer masa přímo na místě (dále také popsáno v části Řetězec košer produkce – Gastronomické služby a rituální porážky).

Dalším zásadním pravidlem je oddělení masa a mléka. Nejde jen o zákaz jejich společné konzumace, ale také o používání rozdílného nádobí a kuchyňských pomůcek. Autoři dale zmiňují, že cílem těchto pravidel není jen mechanické dodržování předpisů, ale spíše posvěcení každodenního života a udržení odlišné identity židovské komunity. To potvrzuje i moderní výzkum (Bergeaud-Blackler, Zivotofsky & Miele, 2013), podle kterého lidé košer stravu dodržují i proto, aby si v dnešní době udrželi své zvyky a kulturu.

Pochopení těchto principů je zásadní pro posouzení dostupnosti košer potravin. Bez znalosti pravidel kašrutu není možné posoudit, jaké produkty je možné vyrábět, prodávat nebo distribuovat, ani jak složité je zajistit jejich dostupnost na různých trzích.

Právě v Evropě je to ale podle Bergeaud-Blackler, Zivotofsky & Miele (2013) takový začarovaný kruh, kdy malý počet zákazníků vede k vysokým cenám. Košer maso může být až pětkrát dražší než běžné, což dostupnost pro spotřebitele reálně omezuje. Celou situaci navíc komplikuje nepřehlednost trhu a množství různých certifikátů. Košer trh ve Spojených státech je naopak vysoce organizovaný a potraviny jsou běžně dostupné v supermarketech. (https://brill.com/view/journals/soan/21/5/article-p425_2.xml)

V článku Timothyho Lyttona Jewish Foodways and Religious Self-Governance in America (uveřejněném v časopise Jewish Quarterly Review) je problematika košer restaurací a trhu s potravinami v USA zasazena do širšího právního a ekonomického rámce. Autor zdůrazňuje, že americký model košer stravování se zásadně proměnil v důsledku selhání státní regulace a centrální obecní správy, což vedlo k rozkvětu soukromých certifikačních agentur. Tento systém umožnil košer restauracím integrovat se do širšího trhu, kde paradoxně většinu zákazníků netvoří nábožensky praktikující židé, ale spotřebitelé vyhledávající tyto podniky z důvodů víry v čistotu surovin, zdraví nebo etické standardy výroby. Lytton tak ukazuje, že v americkém prostředí se košer restaurace staly symbolem propojení náboženské tradice s liberálním tržním mechanismem, což je model, který se výrazně liší od tradiční evropské (potažmo české) centralizované správy náboženských komunit. (https://muse.jhu.edu/article/537089 )

Cesta košer masa začíná specifickým aktem rituální porážky, na který musí navazovat přísně kontrolovaný logistický proces směřující až na stoly certifikovaných restaurací. Nábožensky motivované způsoby porážky, jako je židovská šechiat (shechita), představují specifický segment globálního masného průmyslu, kde poptávka po certifikovaných produktech dlouhodobě převyšuje nabídku. Zatímco ve Spojených státech je omračování zvířat před porážkou povinným standardem, pro rituální porážky platí zákonné výjimky, které umožňují provádět řez na plně vědomém zvířeti v souladu s pravidly kašrutu. Naproti tomu v evropském kontextu, zahrnujícím i Českou republiku, podléhají tyto praktiky přísnější regulaci v rámci legislativy EU, která klade zvýšený důraz na welfare zvířat a v některých jurisdikcích vyžaduje alespoň reverzibilní omráčení. Článek Slaughter practices of different faiths in different countries (Aghwan, Regenstein, 2019) v této souvislosti upozorňuje, že ačkoliv jsou náboženské diety v USA i Evropě vnímány primárně skrze rituální čistotu, jejich tržní potenciál roste i mezi ateistickými spotřebiteli, kteří košer certifikaci považují za dodatečnou záruku bezpečnosti a kvality potravin.

V rámci košer segmentu směřuje produkce k maloobchodníkům a velkoobchodníkům na základě přísné selekce povolených částí zvířat, které splňují požadavky kashrutu. Článek (Aghwana, Regenstein, 2019) uvádí, že poptávka po těchto certifikovaných produktech v tržní síti dlouhodobě převyšuje nabídku, což z nich činí významnou komoditu pro mezinárodní obchod. Prodejci se zaměřují na zajištění transparentního dodavatelského řetězce, který garantuje náboženskou čistotu masa od porážky až po konečný prodej, čímž reagují na specifické potřeby náboženských komunit i širšího trhu vyžadujícího certifikovanou kvalitu. (https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC6582925/ )

Tafesse & Dayan (2023) se ve své studii Content creators’ participation in the creator economy zabývají vztahem mezi digitálními tvůrci obsahu a jejich sledujícími. Zkoumají, jak frekvence publikování ovlivňuje uživatelskou angažovanost na platformách jako je např. Instagram. Autoři ve svém výzkumu ukazují, že příliš časté sdílení obsahu může snižovat zájem sledujících o jejich tvorbu. V této práci mimo jiné také definují pojem content creator jako jednotlivce, který vytváří a publikuje digitální obsah na online platformách (TikTok, Instagram či YouTube), kde se věnuje svým koníčkům, zájmům či životním zkušenostem. Autoři zdůrazňují, že tvůrci obsahu mohou mít různé cíle své tvorby, ať už jde o zábavu, edukaci či budování a udržování komunity. Tato činnost má přímý vliv na interakci a zapojení sledujících, jejichž angažovanost pak přiláká sponzory a spolupráce, díky nimž mají tvůrci možnost si vydělávat. (Tafesse a Dayan, 2023). (https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0969698923001042)

Definice tvůrců digitálního obsahu je pro naši práci klíčová, protože umožňuje porozumět tomu, jak mohou online prezentovat specifické kulturní nebo náboženské praktiky, v našem případě židovský životní styl. Zároveň ukazuje, jak jejich tvorba dokáže oslovit a zaujmout i lidi mimo jejich komunitu.

Aktivitě ortodoxních židů na internetu se věnují Okun a Nimrod ve své práci, jež nese název Online Ultra-Orthodox Religious Communities as a Third Space: A Netnographic Study (2017). Zkoumají online prostor, který doplňuje tradiční offline komunitu a náboženské instituce. Autoři analyzovali diskusní fóra a sociální sítě, aby porozuměli tomu, jak členové těchto komunit mezi sebou sdílejí náboženský obsah a diskutují o pravidlech a tradicích. Studie ukázala, že fóra jsou využívána k seriózním diskusím o náboženských otázkách, k prohlubování porozumění židovskému právu a posilování své náboženské identity. Zároveň však autoři zjišťují, že fóra také poskytují prostor pro neformální komunikaci o aktuálních událostech, volnočasových aktivitách či zájmech. Účastníci se do diskusí zapojují anonymně a jejich online interakce zahrnuje různé role, hraní her (autoři uvádějí příklad, kde se členové diskuze snaží uhodnout, kdo se skrývá za přezdívkami na profilech) a možnost vyprostit se z tradičních genderových norem. Tento způsob interakce umožňuje členům propojit duchovní a sociální život (Okun a Nimrod, 2017). Tato studie je relevantní pro naši práci, protože poskytuje příklad toho, jak ortodoxní Židé využívají online prostředí k prezentaci a sdílení náboženského života, což lze srovnat s aktivitou židovských tvůrců na sociálních sítích. (https://ijoc.org/index.php/ijoc/article/view/6515)

Otázkám prezentace židovského života na sociálních sítích se věnují autoři, kteří zkoumají, jak ortodoxní Židé využívají platformy jako TikTok či Instagram k informování o náboženském životě a každodenních praktikách. Článek Is There Jewish Life on TikTok? prezentuje příklady ortodoxních tvůrců a jejich obsah zaměřený na život a zvyky komunity. Dotazování tvurci zmiňují negativa i positiva sdílení svého stylu života online, ale vidí v tom dobrou příležitost jak přiblížit judaismus širší veřejnosti a ukázat ho pozitivním a moderním způsobem (Schwartz, 2022). (https://jewishlink.news/is-there-jewish-life-on-tiktok/)

Tato kapitola se zaměřuje na popis metodologického postupu, který byl využit při zpracování výzkumné části semestrální práce. Vzhledem k povaze zkoumaného tématu, které kombinuje analýzu spotřebitelského chování, náboženských a kulturních vlivů a mediální reprezentace ortodoxního judaismu, byla zvolena kombinace kvantitativních a kvalitativních metod. Výzkum tak nese charakter smíšeného designu, který umožňuje komplexnější pochopení sledovaného jevu.

Základní výzkumný přístup v této práci kombinuje kvantitativní dotazníkové šetření a kvalitativní obsahovou analýzu.

Kvantitativní část výzkumu je realizována prostřednictvím dotazníkového šetření, jehož cílem bylo zachytit postoje a zkušenosti respondentů v České republice a ve Spojených státech amerických v oblasti vnímání košer a bio potravin, jejich dostupnosti, cenové hladiny a důvěry v certifikační systémy. Dotazníkové šetření umožňuje získat data od většího počtu respondentů a následně je statisticky a komparativně vyhodnotit. Mezi hlavní výhody této metody patří standardizace otázek, možnost srovnání mezi skupinami a relativně rychlý sběr dat. Naopak nevýhodou je omezená hloubka získaných informací, absence možnosti doptávat se na poskytnuté odpovědi a riziko zjednodušení komplexních postojů respondentů do předem daných kategorií odpovědí.

Kvalitativní část výzkumu je založena na obsahové analýze online prezentace vybraných amerických ortodoxních židů a influencerů, kteří sdílejí svůj každodenní život na sociálních sítích. Cílem této části bylo identifikovat, jak je košer stravování a ortodoxní životní styl prezentován široké veřejnosti a jakým způsobem je formováno jeho mediální vnímání. Výhodou obsahové analýzy je možnost zachytit významy, kontexty a symbolické roviny komunikace, které nejsou dostupné v kvantitativních datech. Nevýhodou je naopak určitá míra subjektivity při interpretaci a to, že není možné zcela zobecnit výsledky na celou populaci.

Kombinace obou metod se jeví jako adekvátní, protože umožňuje propojit empirická data o chování respondentů s hlubším pochopením kulturního a mediálního kontextu, ve kterém jsou tato rozhodnutí utvářena.

Dotazníkové šetření bylo realizováno pomocí online nástroje Google Forms, který umožňuje anonymní a strukturovaný sběr dat. Dotazník byl distribuován v období výzkumu, který trval cca měsíc, respondentům v České republice a ve Spojených státech amerických. Celkově se výzkumu zúčastnilo 49 respondentů, z toho 29 z České republiky a 20 ze Spojených států amerických.

Získávání respondentů probíhalo metodou dostupného (nepravděpodobnostního) výběru (např metodou nabalování), zejména prostřednictvím osobních kontaktů a rozesílání emailů na židovské obce v ČR. V rámci snahy o rozšíření vzorku byli původně osloveni také respondenti z USA s židovskou identitou, a to prostřednictvím e-mailové komunikace a facebookových skupin. Tato forma oslovení se však ukázala jako neefektivní, protože respondenti na výzvu nereagovali. Z tohoto důvodu byl výzkum následně zaměřen především na nežidovské respondenty, kteří byli kontaktováni pomocí našich známých žijících v USA.

Sběr dat byl plně anonymní, přičemž respondenti nebyli požádáni o žádné identifikační údaje umožňující jejich přímou identifikaci. Účast ve výzkumu byla dobrovolná a respondenti mohli kdykoliv dotazník opustit bez dokončení.

Terénní poznámky z kontaktu s židovskými institucemi a respondenty

V rámci realizace výzkumu probíhal sběr dat také prostřednictvím přímého kontaktu s židovskými institucemi a komunitními centry. Cílem těchto aktivit bylo rozšíření okruhu respondentů a zvýšení návratnosti dotazníkového šetření.

Návštěva liberecké synagogy: Prvním krokem bylo oslovení respondentů prostřednictvím e-mailové komunikace s přiloženým dotazníkem. Tato forma kontaktu se však ukázala jako málo efektivní, jelikož nebyla zaznamenána žádná zpětná vazba ohledně vyplnění dotazníku. Následně proběhla osobní návštěva liberecké synagogy. Zde jsme se potkaly s jednou z členek komunity, která reagovala vstřícně a uvedla, že dotazník sama vyplnila a dále jej distribuovala mezi další členy komunity. Z jejího vyjádření zároveň vyplynulo, že místní židovská komunita je relativně malá a ne zcela homogenní, přičemž ne všichni její členové nutně dodržují náboženské předpisy v plném rozsahu, například pravidla kašrutu. Celkově lze komunikaci hodnotit jako vstřícnou a otevřenou.

Návštěva židovské čtvrti a centra Chabad: Další část terénního šetření proběhla v prostoru židovské čtvrti a v komunitním centru Chabad v Praze. Toto centrum působilo ve srovnání s jinými institucemi otevřenějším dojmem, nicméně přístup do budovy byl omezen kontrolovaným vstupem přes uzamčené dveře. Po vstupu do objektu bylo možné s pracovníky centra navázat kontakt a předat dotazník. Ten byl přijat s tím, že bude případně dále distribuován, avšak po jeho předání jsme nezaregistrovaly příbytek respondentů. Celý prostor byl zároveň pod dohledem bezpečnostních kamer a dalších bezpečnostních opatření, včetně policejní přítomnosti v okolí objektu.

Návštěva Židovské obce: Pokus o kontakt se Židovskou obcí byl méně úspěšný. Objekt byl silně zabezpečen a přístup veřejnosti byl omezen. Při pokusu o vstup jsme byly zastaveny bezpečnostní službou, která nás informovala o nutnosti předchozí domluvy prostřednictvím e-mailu a absolvování bezpečnostní kontroly. Dotazník nebyl na místě přijat a na následnou e-mailovou komunikaci nebylo reagováno.

Shrnutí terénního šetření: Celkově lze konstatovat, že míra otevřenosti jednotlivých institucí se výrazně lišila. Zatímco menší komunitní struktury a organizace typu Chabad vykazovaly ochotu ke komunikaci a alespoň částečné zapojení do výzkumu, židovská obec v Praze byla výrazně uzavřenější a kontaktní sběr dat se nepovedl. Tato zkušenost zároveň potvrzuje obtížnost přímého výzkumu v rámci specifických náboženských komunit a nutnost kombinovat různé formy sběru dat.

Výzkumný soubor tvoří celkem 49 respondentů rozdělených mezi Českou republiku (29 respondentů) a Spojené státy americké (20 respondentů). U všech respondentů byly sledovány základní sociodemografické charakteristiky, kterými byly věk, pohlaví, region a náboženská příslušnost. Z hlediska náboženské struktury souboru převažují v ČR respondenti židovské identity, přičemž v americkém vzorku dominuje křesťanské vyznání. Regionálně byli američtí respondenti nejčastěji zastoupeni oblastí Středozápadu (Midwest), dále pak Severovýchodem (Northeast) a Západem (West). Tato struktura reflektuje geografické rozložení dostupných kontaktů a zároveň omezení výběrové metody.

Věková, genderová a náboženská struktura respondentů byla využita především pro základní deskriptivní charakteristiku vzorku a umožnila kontextualizaci odpovědí v rámci jednotlivých skupin. Přičemž největší roli rozlišení pro nás hrál právě náboženský prvek.

Získaná data z dotazníkového šetření byla zpracována pomocí komparativní analýzy, při čem šlo o porovnávání dat v rámci jedné země, ale také mezi našimi dvěma zvolenými zeměmi (USA a ČR). Důraz byl kladen na identifikaci rozdílů mezi jednotlivými skupinami respondentů, zejména ve vztahu k náboženskému vyznání a spotřebitelskému chování. Dále šlo také o kvantitativní ale i kvalitativní studium dokumentů v případě studia trhu košer potravin v ČR a USA. Kvalitativní část byla analyzována prostřednictvím kvalitativní obsahové analýzy, která umožnila identifikovat hlavní témata prezentace ortodoxního judaismu v online prostředí. Pozornost byla zaměřena zejména na oblasti každodenního života, košer stravování, rodinných tradic a interakce s publikem.

Veškeré odpovědi respondentů byly anonymní a nebyly sbírány žádné citlivé identifikační údaje. Účast ve výzkumu byla dobrovolná a respondenti byli informováni o účelu sběru dat. Při analýze online obsahu nebyly zneužívány osobní údaje tvůrců a byly využívány pouze veřejně dostupné informace publikované na sociálních sítích a v online médiích.

Za hlavní limit výzkumu lze považovat relativně malý a nerovnoměrně rozložený vzorek respondentů, zejména s ohledem na omezený počet respondentů z USA. Dále je nutné zmínit použití nepravděpodobnostního výběru, který neumožňuje statistickou generalizaci výsledků na celou populaci. Dalším omezením byla nízká ochota některých cílových skupin, zejména respondentů s židovskou identitou, podílet se na výzkumu, což vedlo k nutnosti zaměřit se převážně na nežidovské respondenty. Tento fakt může ovlivnit interpretaci některých výsledků, zejména v oblasti porovnání nábožensky definovaných skupin.

Již výše byl také zmíněn problém týkajících se uzavřených dotazníkových šetření. I když náš dotazník obsahoval otevřené otázky, jejiž odpovědi byly pro naši práci velice přínosné, hlavním problémem je neosobní kontakt s respondenty. Limitem výzkumu bylo to, že jsme neměly možnost více rozvést otázku v reakci na danou odpověď nebo se doptávat na to, proč daný respondent zvolil danou odpověď. Navzdory těmto limitům poskytuje výzkum relevantní vhled do sledované problematiky a umožňuje formulovat závěry týkající se vztahu mezi náboženskou identitou, spotřebitelským chováním a vnímáním certifikačních systémů.

dotazník: https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLScORaFsfPjk2LzWoEVQ0osYBlOBBufM7qmmj7jJ5ZmymP62PA/viewform

Kašrut je soubor stravovacích zvyků v judaismu. Jedná se o celou sestavu pravidel pro rituální čistotu jídla židovské kuchyně. Košer označuje výrobky, nebo konkrétní jídla a pokrmy, která jsou v judaismu povolené a správné. Správnost pokrmů a nápojů určuje Tóra. Pojďme si nyní představit základní pravidla kašrutu.

Zákaz používání krve: Krev je symbolem duše a života. Při porážce masa se musí krev odstranit. Zvíře musí být poraženo podle přesně daných náboženských pravidel, která vykonává speciálně vyškolený řezník (šochet). Šochetem může být pouze věřící a praktikující dospělý žid, který složil zkoušku osvědčující dobré znalosti pravidel šchity, dovednost a dostatečnou fyzickou odolnost.Tento způsob porážky, spočívá v rychlém a plynulém řezu velmi ostrým nožem přes hrdlo, aby zvíře co nejméně trpělo. Následně se z masa důkladně odstraní krev, nejčastěji pomocí nasolení (melicha). Platnost šchity je podmíněna striktním dodržením pěti základních pravidel. Řez musí být proveden plynulým tahem nože bez jakéhokoliv přerušení (šehija) a bez pouhého vertikálního tlaku či sekání (drasa). Čepel musí po celou dobu zůstat nezakrytá, což vylučuje zapíchnutí nože do krku či jeho překrytí srstí a peřím (chalada). Dále je nezbytné vést řez v přesně určeném pásmu hrtanu a jícnu (hagrama), přičemž tyto orgány nesmí být před porážkou ani během ní vytrženy ze svého přirozeného místa či vzájemně odděleny (ikur).

Povolená a zakázaná zvířata: Tóra povoluje jíst všechny sudokopytníky, co přežvykují a mají rozdělená kopyta, mezi ty patří hovězí, skopové a kozí maso. Zakázaná je tedy konzumace vepřového, králičího, koňského či velbloudího masa. Z ptáků tóra zakazuje především dravce, mrchožrouty a masožravce. Povolená je drůbež tedy slepice, kuře, kachna, husa, krůta a holub. Také ptáci musí být řádně poraženi formou šchity. Z ryb jsou košer ty druhy, které mají ploutve a šupiny. Mezi ty nepatří například žralok, úhoř, sumec a mořské plody. Ryby není potřeba zbavovat krve a patří do parve (neutrálních) potravin. Zakázaná je také konzumace hmyzu, vyjma čtyř druhů kobylek. Jelikož tyto druhy nejsou známé, nekonzumují se.

Vejce a Mléko: Mléko má stejný status jako zvíře, z kterého pochází. Mléko zakázaných zvířat je zakázané. To samé platí pro vejce.

Mléko a maso: Jednou z hlavních charakteristik kašrutu je zákaz mísení masných a mléčných potravin. Zákaz je vyvozován z nařízení Tóry „Nebudeš vařit mládě (kůzle) v mléce jeho matky.“ Tenro zákaz byl později rozšířen rabínskými pravidly i na drůbež. Z tohoto důvodu se používá oddělené nádobí, příbory i kuchyňské vybavení, často rozlišené například barvami. Smyslem je zabránit přenosu tzv. „chuti“ (ta’am), kterou pokrm zanechává v nádobí a která se může přenést na další jídlo. Běžné mytí ji přitom neodstraní, a proto je nutné nádobí v případě potřeby rituálně očistit (vykošerovat). Pokud dojde ke smíchání masného a mléčného pokrmu, je takové jídlo považováno za nečisté (trejfe) a nesmí se konzumovat. Výjimkou je pouze neúmyslné smísení, kdy jedna složka tvoří méně než jednu šedesátinu celkového objemu pokrmu (např. méně než 1 litr mléka v 60 litrech masového vývaru). Zakázáno je také jíst mléčné pokrmy bezprostředně po masitých; mezi konzumací musí uplynout určitá doba, která se podle tradice pohybuje přibližně od jedné do šesti hodin. Vedle toho existují tzv. parve potraviny (např. ovoce, zelenina, vejce či ryby), které nejsou ani masité, ani mléčné a lze je kombinovat s oběma typy jídel, pokud nepřevezmou jejich charakter při přípravě.

Víno a hroznová šťáva: Zvláštní kapitolou jsou pak víno a hroznová šťáva, pro které platí ještě o něco přísnější pravidla. Pokud tyto nápoje neprojdou nějakou tepelnou úpravou, jako je třeba pasterizace nebo destilace, smí s nimi manipulovat jen věřící a praktikující žid. Když je z nějakého důvodu potřeba, aby víno převážel, skladoval nebo distribuoval někdo jiný, musí být lahve nebo sudy důkladně uzavřené a zajištěné dvojitou pečetí.

(https://omkosher.com/koser-pravidla/)

Trh s košer potravinami ve Spojených státech amerických představuje specifický fenomén, který odráží nejen náboženské potřeby židovské komunity, ale i širší společenské a prostorové souvislosti. Košer potraviny jsou v USA dostupné v různých typech prostředí od tradičních čtvrtí s vysokou koncentrací židovského obyvatelstva až po běžné supermarkety ve velkých městech. Významnou roli přitom hraje také rozvoj online prodeje, který umožňuje přístup ke košer potravinám i mimo hlavní centra židovského osídlení. Tato kapitola se proto zaměřuje na to, jak je trh s košer potravinami v USA utvářen a jaké způsoby jejich získávání jsou pro něj typické.

Velikost a význam trhu s košer potravinami v USA

Trh s košer potravinami v USA patří k nejrozvinutějším na světě a svou velikostí výrazně přesahuje potřeby samotné židovské populace. Odhaduje se, že jeho hodnota dosahuje přibližně 16 miliard dolarů, přičemž do budoucna se očekává další růst. Tento vývoj je podmíněn nejen demografickými faktory, ale také širší popularitou košer produktů mezi nežidovskými spotřebiteli. Košer certifikace je v americkém prostředí často vnímána jako záruka kvality, transparentnosti výroby (zdravější verze oproti jiným potravinám které jsou k dispozici) a dodržování přísných hygienických standardů, což zvyšuje důvěru spotřebitelů napříč různými skupinami. https://www.futuremarketinsights.com/reports/united-states-kosher-foods-market

Významným rysem tohoto trhu je také jeho rozsah a diverzita. Ve Spojených státech existuje přes 12 tisíc výrobců a desítky tisíc certifikovaných produktů, které pokrývají široké spektrum potravin – od základních surovin až po hotová jídla. Košer produkty tak nejsou omezeny pouze na úzce vymezené segmenty, ale tvoří běžnou součást nabídky potravinářského průmyslu. Tento fakt ukazuje, že košer v americkém kontextu nepředstavuje pouze náboženskou kategorii, ale také důležitý prvek v širším systému produkce a distribuce potravin. Podle některých odhadů nese přibližně 40 % balených potravin na americkém trhu košer certifikaci. Tento údaj je však nutné interpretovat opatrně, protože často vychází z analýz nově uváděných produktů nebo vybraných kategorií potravin, nikoli z celkového objemu všech prodávaných potravin. Vysoký podíl košer certifikace přitom nesouvisí pouze s náboženskými požadavky (židů je v USA cca 2% populace), ale také s jejím vnímáním jako záruky kvality a širší obchodní strategií výrobců. https://industrialkosher.org/the-business-of-kosher/

Z geografického hlediska je důležité zmínit, že velikost trhu úzce souvisí s rozmístěním židovské populace, která je koncentrována především ve velkých metropolitních oblastech, jako jsou New York, Los Angeles nebo Miami. Právě zde dochází k největší koncentraci košer výroby i prodeje. Zároveň však díky rozvinutým distribučním sítím a rostoucímu významu online prodeje přesahuje dostupnost košer potravin i do oblastí s nižším zastoupením židovského obyvatelstva.

Struktura trhu

Struktura trhu s košer potravinami ve Spojených státech je velmi rozmanitá a odráží jak tradiční náboženské požadavky, tak i přizpůsobení modernímu způsobu života. Základní členění vychází z pravidel kašrutu, která rozlišují potraviny na masité, mléčné a tzv. pareve, tedy neutrální produkty. Masné výrobky přitom tvoří významnou část trhu (46%) a to zejména kvůli náročnosti jejich přípravy a nutnosti specifického rituálního zpracování. Vedle nich jsou hojně zastoupeny i mléčné produkty a široká škála trvanlivých potravin, jako jsou pečivo, pochutiny či balené výrobky.

Významným rysem amerického trhu je skutečnost, že košer certifikace se nevztahuje pouze na tradiční nebo „etnicky“ vymezené potraviny, ale i na běžné produkty velkých potravinářských značek. Košer označení tak lze nalézt například u cereálií, nápojů nebo sladkostí, které jsou určeny široké veřejnosti. V současnosti se na trhu začínají objevovat i rostlinné varianty či organické košer produkty, čímž prodejci reagují na narůstající trend veganství a či takzvaného “clean-eating” (minimálně zpracované potraviny). Také je patrný nárůst nabídky hotových jídel a polotovarů, které odpovídají požadavkům moderního, časově vytíženého životního stylu. To ukazuje, že košer potraviny nejsou odděleným segmentem, ale spíše prostupují celým potravinovým trhem. https://www.fortunebusinessinsights.com/kosher-food-market-112331

Mezi tradiční a čistě košer zaměřené producenty patří například společnost Manischewitz, která je jedním z nejznámějších výrobců macesů (nekvašená chlebová placka), vína a dalších košer potravin ve Spojených státech. Vedle nich však stojí i běžné potravinářské firmy, jejichž produkty mají košer certifikaci. Mezi známé značky patří například čokolády a sladkosti od Hershey's či M&M's (společnost Mars), nebo také zmrzliny od Ben & Jerry's či Häagen-Dazs. (viz obrázek Ben & Jerry's zmrzlina z českého supermarketu, na které je kosher dairy certifikace)

Kde se dají sehnat košer potraviny

Supermarkety zůstávají nejběžnějším místem, kam si lidé chodí košer potraviny kupovat, tvoří třetinu z celého trhu (některé zdroje uvádějí až polovinu z trhu). Běžné řetězce mají své košer sekce nebo jsou certifikované produkty různě rozptýlené po celém obchodě. Je zcela přirozené na ně během nakupování narazit. Mezi nejznámější americké supermarkety patří Walmart, Costco, Target či Whole Foods. https://www.futuremarketinsights.com/reports/united-states-kosher-foods-market

Další často využívanou možností jsou specializované obchody. Tyto obchody už nejsou tak časté jako supermarkety, protože se objevují hlavně v oblastech se silnější židovskou populací (hlavně města jako New Your či Los Angeles). Vyznačují se především širším sortimentem, ještě přísnějším dohledem nad určitými potravinami (vyšší košer certifikace) ale hlavně mají také komunitní funkci. Na internetové stránce Alty existuje seznam nejlépe hodnocených specializovaných obchodů, který vytvořili lokálové. Webová stránka slouží jako stručný profil podniků, který kombinuje základní faktické informace s uživatelským hodnocením. Jejím hlavním cílem je rychle informovat potenciální zákazníky o charakteru daných obchodů, jejich nabídce a kvalitě služeb, a zároveň umožnit snadné rozhodování při výběru místa k nákupu potravin. Níže zmíněný příklad demonstruje, jak vypadá prezentace jednoho ze 17 obchodů ze seznamu.

Prezentace podniku Landau's Market prostřednictvím platformy Atly: Na úvod je na stránce uveden název podniku, jeho typ a hodnocení. Landau's Market je klasifikován jako košer supermarket (kosher grocery store) s vysokým uživatelským hodnocením 9,2 z 10 (nejvyšší z již zmíněného listu). Součástí jsou také tzv. tagy, které charakterizují podnik, například že se jedná o: potraviny, košer nabídka, takeout (jídlo s sebou) atd. Následuje krátký popis, který shrnuje hlavní charakteristiky obchodu. Dále uživatelská hodnocení a zkušenosti: obsahuje sekci s názory uživatelů („People are saying“). Tyto komentáře představují krátké citace zkušeností zákazníků. Pozitivní hodnocení zdůrazňují široký výběr zboží a čerstvost a celkovou kvalitu nabídky. Negativní komentáře upozorňují například na občasné problémy s kvalitou některých potravin (např. prošlé nebo špatně ochucené produkty). Sekce „Good to know“ (co je dobré vědět) shrnuje hlavní aspekty nabídky. Uvádí se, že supermarket disponuje rozsáhlým výběrem košer potravin (maso, pečivo, sushi, hotová jídla), širokým sortimentem nejen potravin, ale i běžného zboží (např. domácí potřeby, kancelářské a čisticí prostředky). Součástí stránky jsou také doplňkové prvky, jako je interaktivní mapa s lokalizací podniku, tlačítka pro zobrazení otevírací doby nebo menu, možnost objevovat podobné podniky v okolí (sekce “Similar places nearby” a “Discover more”), fotografie nahrané komunitou uživatelů.

Významnou součástí distribuce košer potravin ve Spojených státech je také online prodej, který v posledních letech nabývá na důležitosti. Na rozdíl od tradičních kamenných prodejen umožňuje internetový prodej překonávat geografická omezení a zpřístupňuje košer produkty i v oblastech, kde není silné zastoupení židovské komunity. To má zásadní význam zejména pro jednotlivce a rodiny žijící mimo hlavní centra (NY či LA), kde je nabídka košer potravin jinak omezenější. Online prostředí zahrnuje mnoho specializovaných e-shopů zaměřených výhradně na košer potraviny. Zde jsou odkazy na některé z nich Westernkosher, Kosherfamily,Seasonskosher, Rocklandkosher (nabízí a catering). Vedle balených výrobků se stále častěji objevují i služby zaměřené na rozvoz hotových jídel, které splňují požadavky kašrutu (např Kosherbox či Jchef). Tyto služby mohou být přizpůsobeny specifickým potřebám zákazníků, například v souvislosti se šabatem nebo židovskými svátky, kdy je příprava jídla časově i nábožensky regulována jako třeba v době pesachu. Rostoucí význam online prodeje souvisí především s jeho pohodlím a flexibilitou, ale také s širšími změnami ve spotřebitelském chování. Následující příklad prakticky uvádí zkoumané věci do kontextu: Tato diskuse z prostředí sociálních sítí ukazuje konkrétní zkušenosti uživatelů s online nákupem košer potravin v USA a dobře ilustruje některé obecnější trendy. Především potvrzuje, že online prodej představuje důležitý nástroj pro získávání košer potravin, zejména v situacích, kdy lokální nabídka není dostatečná. Uživatelé zmiňují řadu specializovaných e-shopů (např. Rockland Kosher, Pomegranate, Western Kosher), ale i využívání velkých platforem jako Amazon, Walmart či Target, což poukazuje na propojení specializovaného a mainstreamového trhu. Zároveň se v diskusi objevuje výrazný geografický aspekt – dostupnost služeb se liší podle regionu (např. východní vs. západní pobřeží) a důležitým faktorem je cena dopravy, zejména u čerstvých a rychle se kazících potravin. To potvrzuje, že i přes rozvoj online prodeje zůstávají prostorové nerovnosti významným prvkem dostupnosti košer potravin. Dalším zajímavým prvkem je role komunitních institucí, například organizací typu Chabad, které mohou fungovat jako prostředníci při získávání těchto potravin. To ukazuje, že vedle komerčních distribučních kanálů přetrvávají i neformální a komunitní způsoby zajišťování těchto produktů. Celkově tato konverzace naznačuje, že online prostředí sice výrazně rozšiřuje možnosti přístupu ke košer potravinám, zároveň však naráží na praktické limity, jako jsou náklady na dopravu či regionální dostupnost, a je proto často doplňováno dalšími způsoby distribuce.

Závěrem je tedy nutno říci, že silné postavení trhu s košer potravinami ve Spojených státech je výsledkem kombinace několika vzájemně se prolínajících faktorů. Jedním z klíčových je velikost a geografické rozložení židovské populace, která vytváří stabilní poptávku zejména ve velkých metropolitních oblastech. Tento základ je však dále posilován širšími procesy, jako je globalizace potravinářské výroby a rozvinutý systém košer certifikace, který je v USA institucionalizovaný a široce důvěryhodný. Certifikační organizace zde hrají významnou roli nejen z náboženského hlediska, ale také jako garant kvality a transparentnosti výrobních procesů. (viz kapitola o certifikacích) Důležitým aspektem je také skutečnost, že košer potraviny nejsou konzumovány výhradně židovskou komunitou. Naopak významnou část spotřebitelů tvoří nežidé, kteří tyto produkty vyhledávají z různých důvodů. Patří mezi ně například osoby s potravinovými alergiemi či intolerancemi, pro které košer certifikace představuje určitou formu kontroly složení. Další skupinou jsou spotřebitelé, kteří vnímají košer produkty jako kvalitnější nebo bezpečnější. V některých případech dochází i k překryvu s halal (islámská tradice) stravováním, což dále rozšiřuje okruh potenciálních zákazníků. https://market.us/report/global-kosher-food-market/

Specifika amerického trhu se projevují především v jeho vysoké míře dostupnosti a integrace do běžného potravinového systému. Košer produkty jsou široce zastoupeny v supermarketech, specializovaných prodejnách i v online prostředí, což výrazně usnadňuje jejich získávání napříč různými regiony. Zároveň je charakteristická velká diverzita produktů, která odráží jak tradiční náboženské potřeby, tak i moderní spotřebitelské trendy. Významnou roli zde hraje také rozvinutá online infrastruktura, která umožňuje distribuci košer potravin i mimo hlavní centra židovského osídlení. V komparativní perspektivě tak americký trh představuje prostředí, kde jsou košer potraviny plně integrovány do mainstreamu a jejich dostupnost je výrazně vyšší než v mnoha evropských zemích, včetně České republiky. Tento rozdíl ukazuje, jak může kombinace demografických, institucionálních a technologických faktorů ovlivňovat prostorové rozšíření a každodenní dostupnost nábožensky podmíněných potravin.

Trh s košer potravinami v České republice je značně malým segmentem potravinového trhu, který je formován především velikostí židovské komunity, historickým vývojem a celkově nízkou poptávkou po těchto produktech. Na rozdíl od Spojených států není košer produkce v ČR běžnou součástí trhu, ale spíše okrajovou záležitostí. Soustřeďuje se pouze do několika málo lokalit, zejména do Prahy. Košer potraviny jsou dostupné především prostřednictvím specializovaných obchodů, dovozu ze zahraničí a v omezené míře také v běžných supermarketech či online prostředí.

Velikost a význam trhu s košer potravinami v ČR Dostupnost košer potravin v České republice je dlouhodobě omezená a potýká se s několika zásadními problémy, především s nízkou poptávku, nedostatečnou domácí výrobou a závislostí na dovozu ze zahraničí. Jedním z hlavních faktorů je pouze malá velikost komunity, která striktně dodržuje pravidla kašrutu. V Praze, kde žije přibližně 5 000 až 6 000 Židů, jich košer pravidla dodržuje jen několik desítek. Přesto se v rámci židovských institucí, jako jsou školy nebo domovy pro seniory, podává až 1 200 košer jídel týdně. Dostupnost je tedy zajištěná alespoň na komunitní úrovni. Toto množství však nestačí k vytvoření stabilního domácího trhu.

Zásadním problémem je zejména nedostatek domácí produkce. Například výroba košer mléčných výrobků je velmi omezená. Pro české výrobce není produkce bez dostatečné poptávky ekonomicky výhodná. Podobná situace nastává i u ostatních potravin, což vede k nutnosti dovozu ze zahraničí. Dovoz košer potravin je však spojen s vyššími náklady. Importované produkty mohou být až dvakrát či třikrát dražší než jejich běžné alternativy. Cenu navíc dále zvyšují dovozní cla. To všechno pro spotřebitele představuje významnou bariéru

Dalším specifickým problémem je dostupnost čerstvých potravin. Zatímco základní trvanlivé produkty lze zajistit právě dovozem, potraviny s krátkou trvanlivostí (čerstvé maso nebo určité mléčné výrobky) jsou dostupné pouze v malé míře. Například košer maso se v Praze vyrábí pouze několikrát ročně, protože je nutné zvát z důvodu rituální porážky šocheta (židovský rituální řezník) ze zahraničí. To celý proces významně prodražuje.

Komplikace přináší i označování potravin na českém trhu. Legislativa umožňuje nepřesné uvádění některých složek (například rostlinné tuky mohou obsahovat živočišné příměsi), což ztěžuje identifikaci košer výrobků. Spotřebitelé tak musí být při výběru velmi opatrní. Kosher problems hit Central Europe - Jewish Telegraphic Agency

Na druhou stranu lze říct, že se situace s košer potravinami v České republice postupně zlepšuje. Oproti minulosti je dnes jejich dostupnost vyšší a některé produkty už mají na trhu své místo. Zájem o košer potraviny navíc není omezený pouze na židovskou komunitu. Vedle ní je vyhledávají i běžní spotřebitelé, kteří je vnímají jako kvalitní nebo zdravější alternativu stravy. Výhodou je, že některé košer výrobky lze koupit i v běžných obchodech. Existují seznamy schválených produktů, které pravidelně vydává rabinát, a podle nich se mohou spotřebitelé orientovat. Díky tomu není nutné nakupovat výhradně ve specializovaných prodejnách.

Specifickým rysem českého trhu je také to, že část košer potravin se sice vyrábí přímo v ČR, ale většina této produkce směřuje na export, zejména do Izraele a USA. Pro výrobce je to výhodnější než se zaměřit pouze na malý domácí trh. Relativně dobře dostupné jsou například košer alkoholické nápoje, zejména ovocné destiláty, které mají v ČR dlouhou tradici. Naopak u jiných produktů, jako je víno, je situace složitější. Výroba košer vína podléhá přísným pravidlům a vyžaduje přítomnost ortodoxního Žida během celého procesu, což omezuje množství produkce. Domácí výroba je proto velmi malá a většina produkce je určena především pro potřeby židovských obcí.https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/ekonomika/pocet-zajemcu-o-koser-potraviny-v-cr-stale-stoupa-261723

Struktura trhu Trh s košer potravinami v České republice je ve značné míře závislý na dovozu a na systému náboženské certifikace. Základní členění košer potravin vychází z pravidel kašrutu, která rozdělují produkty na masité, mléčné a pareve (neutrální). Každá z těchto kategorií má odlišné požadavky na výrobu, zpracování i konzumaci, což zásadně ovlivňuje jejich dostupnost na trhu. Klíčovou roli hraje též certifikace košer potravin, která je v České republice realizována pod dohledem Židovské obce v Praze. Tato instituce (jako jediná oprávněná instituce v ČR) zajišťuje vydávání hechsheru, a zároveň kontroluje výrobní procesy prostřednictvím rabínského dohledu. kehilaprag.cz/cs/turismus/koser-stravovani¨

Z hlediska dostupnosti je nejproblematičtější kategorií maso, jelikož je jeho produkce podmíněna rituální porážkou (šchitou). Vzhledem k omezeným možnostem je v České republice většina košer masa dovážená ze zahraničí. Mléčné výrobky jsou na trhu zastoupeny ve větší míře, ale i jejich výroba podléhá striktním pravidlům (především oddělení od masné produkce). Nejširší dostupnost mají produkty kategorie pareve, stejně jako trvanlivé a balené potraviny (jako pečivo, sladkosti, konzervy či nápoje). U těchto výrobků je proces certifikace méně náročný, což umožňuje jejich širší zastoupení i v nabídce běžných maloobchodních řetězců. https://www.jewish-eshop.cz/en/koser-potraviny/

Kde sehnat košer potraviny? Košer potraviny lze v ČR získat z různých zdrojů, ale jejich dostupnost je obecně velmi omezená. Nejvýznamnější roli hrají specializované obchody, zatímco běžné supermarkety představují spíše doplňkovou možnost nákupu. Specializované obchody představují hlavní a nejspolehlivější zdroj košer potravin, protože se zaměřují výhradně na produkty splňující pravidla kašrutu. Provoz bývá často zajišťován přímo židovskou obcí nebo organizacemi dohlížejícími na dodržování pravidel kašrutu. Tyto obchody se v České republice nacházejí pouze v Praze. V současnosti v Praze existují jen dvě specializované prodejny. Košer prodejna, kterou provozuje přímo Židovská obec v Praze (https://www.kehilaprag.cz/cs/stranka/stravovani/koser-prodejna_315) a menší obchod v rámci centra Chabad(https://chabadprague.cz/en/kosher-prague-2/).

Z tohoto vyplývá, že dostupnost košer potravin v ČR je pro židovskou populaci nerovnoměrná. Pro členy židovských obcí mimo Prahu je přístup ke košer potravinám značně obtížnější. Například v Brně, kde se nachází druhá největší židovská komunita v ČR, nefunguje žádný komerční podnik zaměřený na košer stravování. V rámci místní židovské obce je k dispozici pouze jídelna připravující obědy pro své členy. Určitou možnost představuje alespoň zprostředkování dodávek, zejména košer masa, prostřednictvím židovských obcí.https://cosedeje.brno.cz/w/o-chanuce-si-davaji-darky-i-zide-taky-jedi-bramboraky-a-hraji-drejdl

Naopak běžné supermarkety nejsou primárním zdrojem košer potravin. Většinou nemají vyhrazené košer sekce a produkty splňující tato pravidla se zde objevují spíše náhodně. Zákazník je musí aktivně vyhledávat podle označení na obalu. V některých větších obchodních řetězcích (například Tesco nebo Albert), lze narazit na jednotlivé produkty s košer označením, ty však nebývají specificky označené či oddělené od ostatních potravin. Typicky se jedná o některé trvanlivé potraviny, jako jsou sušenky, těstoviny nebo vybrané balené nápoje s certifikační značkou. Celkově tedy supermarkety poskytují pouze omezený výběr.

Dalším specifickým způsobem, jak zajistit košer potraviny je seznam doporučených běžně dostupných výrobků. Ten vydává pražský rabinát Židovské obce v Praze. Jedná se o produkty přímo pod dozorem Rabinátu Židovské obce v Praze. Tato příručka obsahuje seznam potravin dostupných v běžných supermarketech, které sice nejsou prodávány ve specializovaných košer obchodech, ale splňují požadavky kašrutu nebo jsou rabinátem doporučeny jako vhodné ke konzumaci. Jedná se zejména o základní trvanlivé potraviny, například těstoviny, rýži, konzervované výrobky, některé druhy sladkostí, nápoje, mléčné výrobky nebo produkty určené pro Pesach. Pro mnoho členů židovských komunit mimo Prahu je právě tento seznam zásadním orientačním nástrojem při každodenním nakupování. https://www.fzo.cz/wp-content/uploads/PR-VODCE-KO-ER-POTRAVINAMI-5778-PRODUKTY-POD-DOZOREM-RABIN%C3%81TU-OP.pdf

Významnou roli v dostupnosti košer potravin v ČR hrají také internetové obchody, které částečně nahrazují absenci kamenných specializovaných prodejen mimo Prahu. Výhodou online nákupu je možnost doručení po celé republice, které zlepšuje dostupnost zejména pro židovské komunity mimo hlavní město. Pro židy žijící mimo Prahu představuje online nákup často jedinou reálnou možnost, jak pravidelně získávat košer produkty. Český trh je však i v tomto směru velmi úzký a specializovaných e-shopů existuje minimum.

Prakticky funguje pouze jeden výrazně specializovaný obchod, a to Jewish e-shop sídlící v Praze. Jewish e-shop funguje současně jako kamenná prodejna. V nabídce se nachází především základní trvanlivé potraviny, produkty pro svátek Pesach, košer maso a vybrané importované izraelské výrobky. Naopak úplně chybí nabídka mléčných výrobků či běžného pečiva, což ukazuje, že ani online prodej zatím nedokáže plně nahradit běžný maloobchod.

Z hlediska základních potravin je patrné, že největší cenový rozdíl vzniká zejména u masa a produktů určených pro Pesach. V kategorii košer masa nabízí e-shop pouze dva druhy hovězího masa dováženého z Francie, jedná se o maso na guláš nebo mleté maso. Například běžné mleté hovězí maso v supermarketu se pohybuje přibližně kolem 150 až 250 Kč za 500 g, zatímco košer varianta vyjde na 790 Kč. Košer hovězí maso na guláš stojí dokonce 1 180 Kč. Dále například 1 kg bílého cukru na Pesach vyjde na 130 Kč, naopak běžný cukr stojí kolem 25 Kč. Cenový rozdíl ale vzniká i u všech ostatních potravin. Například 200 g košer rozpustné kávy stojí 480 Kč, v supermarketech se cena pohybuje kolem 200 Kč. Sklenice jahodové marmelády o objemu 370 g stojí 360 Kč, zatímco cena obyčejné marmelády je průměrně 100 Kč. Košer datlový sirup stojí 550 Kč a v běžném obchodě ho najdeme v průměru za 80 Kč. https://www.jewish-eshop.cz/

Závěrem lze říci, že trh s košer potravinami v České republice zůstává velmi malý a specifický. Jeho fungování ovlivňuje především nízká poptávka, omezená domácí výroba a vysoká závislost na dovozu ze zahraničí, což se výrazně promítá i do vyšších cen produktů. Přesto se dostupnost košer potravin v posledních letech postupně zlepšuje, zejména díky specializovaným obchodům, internetovým prodejům a seznamům doporučených výrobků vydávaným rabinátem. Košer potraviny navíc nevyhledává pouze židovská komunita, ale také část běžných spotřebitelů, kteří je spojují s kvalitou a přísnější kontrolou výroby. I přes přetrvávající problémy tak košer trh v ČR pomalu získává stabilnější postavení.

Průzkum byl zaměřen na zjištění přístupu k potravinám s certifikací košer a probíhal formou dotazníkového šetření distribuovaného skrze židovské obce v ČR a známé. Celkem se zapojilo 29 respondentů, z nichž se 19 otevřeně hlásí k judaismu. Z hlediska lokality tvoří největší skupinu (14 respondentů) lidé žijící v menších obcích a městech mimo krajská centra a Prahu. Zbylá část respondentů je rozdělena mezi obyvatele krajských měst (9 osob) a Prahy (6 osob).

První otázka zněla: Jaká je podle Vás dostupnost košer potravin v České republice? Nejpočetnější skupina respondentů (12 respondentů, včetně 2 příslušníků judaismu) uvedla, že košer potraviny nenakupuje nebo tuto otázku aktivně neřeší. Jedenáct respondentů vnímá dostupnost jako omezenou. Poznamenávají však, že při znalosti konkrétních prodejních míst jsou schopni sehnat potřebný základ. Pro tři respondenty je lokální nabídka natolik nedostačující, že jsou nuceni realizovat nákupy v zahraničí. Pouze pro tři účastníky průzkumu je aktuální tržní nabídka zcela dostačující pro jejich potřeby. Z dat vyplývá, že pro věřící respondenty (i mimo hlavní město) je nákup košer potravin spojen s nutností plánování a znalosti specifických míst, přičemž pro část z nich zůstává český trh neuspokojivý.

Další otázka zněla: Považujete košer potraviny v ČR za cenově dostupné pro průměrného spotřebitele?, Nejpočetnější skupina (12 respondentů) se shoduje, že košer potraviny jsou v České republice sice dražší, ale pro průměrného spotřebitele stále dostupné. Pět respondentů považuje tyto produkty za příliš drahé, což vede k tomu, že je nakupují pouze výjimečně. Pouze dva respondenti vnímají ceny košer potravin jako zcela srovnatelné s běžnými potravinami (cenově dostupné). Celkem 10 respondentů uvedlo, že košer potraviny vůbec nenakupuje, a tudíž jejich cenu neřeší (všech deset respondentů nepřísluší k judaismu). Z toho vyplývá že naši dva respondenti, kteří v minulé otázce uvedli, že nenakupují košer potraviny, zde ale odpověděli, že je nakupují, patří ale do skupiny podle jejíž názoru jsou potraviny příliš drahé a proto je kupují jen výjimečně.

Následující otázka zněla: Všimli jste si v českých supermarketech symbolů pro Košer certifikaci (např. u dovozových potravin)? Výsledky ukazují na poměrně nízkou viditelnost těchto označení v běžném prodeji. . Čtyři respondenti tuto problematiku vůbec neřeší, což je opět zcela pochopitelné, jelikož se jedná o naše “nežidovské” respondenty, jeden respondent přiznává, že ani neví, jak daný symbol vypadá. Devět respondentů uvedlo, že si těchto symbolů v obchodech nikdy nevšimli. Deset respondentů si jich sice všímá, ale pouze velmi výjimečně. Pouze 5 dotázaných uvádí, že symboly pro košer certifikaci registruje v supermarketech pravidelně. Z toho vyplývá, že většina židů v Česku v určité míře vnímá kosher certifikaci, proto je překvapivé, že čtyři naši respondenti tyto potraviny okolo sebe nevnímají. Z dat jsme vyčetly, že se jedná se o obyvatele menších obcí, kde je jejich dostupnost mizivá.

Další otázka zněla: Důvěřujete systému kontrol košer potravin, které probíhají v rámci České republiky a EU? Největší skupina respondentů (12 osob) vyjádřila systému kontrol plnou důvěru. Pro tyto spotřebitele je certifikace spolehlivým ukazatelem kvality a souladu s náboženskými pravidly. Čtyři dotázaní uvádí, že systému spíše důvěřuje, ale občas se u nich objevují pochybnosti o důslednosti kontrolních mechanismů. Dva respondenti projevují nedůvěru a certifikaci vnímá spíše jako marketingový nástroj než jako skutečnou záruku. Žádný z respondentů však nezvolil možnost úplné nedůvěry ve smyslu nulového významu certifikace. Výrazný podíl tvoří respondenti, kteří tuto otázku neřeší. Toto uvedlo 11 dotázaných (opět se z většiny jedná o nevěřící).

Následná otázka zní: Pokud nakupujete košer potraviny, co Vás k tomu nejčastěji vede? Většina aktivních spotřebitelů (17 respondentů) uvádí jako hlavní motivaci náboženské přesvědčení a úctu k tradicím. To potvrzuje, že košer strava je vnímána především jako integrální součást identity. Sedm respondentů v grafu přímo uvádí, že tyto potraviny nenakupuje, což doplňuje další dva respondenti, kteří košer produkty aktivně nevyhledávají, plus jeden respondent, který se k důvodu (ne)nákupu nevyjádřil. Tato data jsou v souladu s předchozími odpověďmi o ceně a dostupnosti. Dva respondenti se k nákupu přiklání z důvodu vysoké kvality a čistoty produktů.

Další otázka zněla: Kde pravidelně (nejčastěji) nakupujete potraviny s košer certifikací? Z analýzy preferovaných prodejních kanálů vyplývá, že spotřebitelé košer sortimentu se orientují především na specializované zdroje, zatímco běžná obchodní síť hraje v tomto ohledu sekundární roli. Mezi aktivními nakupujícími jsou nejčastější volbou specializované kamenné prodejny. Takto odpovědělo 10 dotazovaných. Významnou roli hrají také online e-shopy (3 respondenti), které využívají zejména respondenti žijící mimo Prahu v menších městech, kde je dostupnost specializovaných prodejen nulová. V supermarketech a běžných obchodech nakupují pravidelně pouze dva dotázaní, což odpovídá předchozímu zjištění o nízké viditelnosti košer certifikací v těchto řetězcích. Čtyři respondenti volí možnost „jiné“, kam mohou spadat například nákupy v zahraničí (zmiňované v předchozích otázkách), komunitní nákupy nebo vlastní výroba. Největší podíl (10 respondentů) tvoří lidé, kteří košer potraviny nenakupují vůbec, což je opět konzistentní s daty z celého dotazníku. Výše zmíněnou otázku doplňuje otázka otevřená, která zněla: Uveďte prosím přesný název pro místo, kde nejčastěji nakupujete košer potraviny. Na tuto otázku odpovědělo 15 respondentů. Místa, která uvádějí jsou nejčastěji:

• Rabinát, Židovská obec v Praze či Chabad (nejčastěji zmiňovaná prodejna je v objektu Židovské radnice v Maiselove ulici)
• online prodej (již zmiňovaný eshop) a zahraničí
• ze supermarketů pak: Albert, Lidl, Billa, Kaufland, MAKRO
• za zmíku stojí Leila Market / Orientální Potraviny, jedná se o obchod s halal potravinami (muslimská dieta často koresponduje s židovskou, proto není neobvyklé vidět v zahraničí košer i halal certifikaci na jednom produktu zároveň (viz výše zmiňovaná zmrzlina Ben & Jerry's), je velice přínosné, že i naše šetření ukázalo, že pro některé židy v ČR to platí také)

Další otázka byla také otevřená a zněla: Jaké typy košer potravin jsou podle vás v ČR nejhůře dostupné? Na tuto otázku odpovědělo 12 respondentů. 100 % respondentů, kteří na tuto otázku odpověděli, označilo jako nejhůře dostupnou komoditu maso a masné výrobky (uzeniny, šunku). Respondenti zdůrazňují nejen fyzický nedostatek masa, ale také absenci „kvalitního“ košer masa. Pokud je dostupné, je často hodnoceno jako velmi drahé. Proto se často obrací na zboží ze zahraničí, jak píše jedna z našich respondentek: “Maso a masné výrobky - ale kupuji v Německu, žijeme blízko hranic “

Následující otázka byla také otevřená a zněla: Využíváte k nákupu košer potravin online obchody nebo dovoz ze zahraničí? Výrazná část respondentů (zhruba polovina z těch, kteří odpověděli (celkem 16)) online nákupy ani dovoz ze zahraničí nevyužívá. Často uvádějí strohé „Ne“. Druhá skupina respondentů aktivně vyhledává produkty v sousedních zemích i ve vzdálenějších destinacích. Jako nejčastější zdroje jsou uváděny sousední státy, především Německo (SRN) a Rakousko (hlavně město Vídeň). Respondenti zmiňují také Izrael a USA, což pravděpodobně souvisí s nákupem specifických trvanlivých produktů nebo rituálních předmětů. Zajímavým zjištěním je využití neformálních cest, například dovoz prostřednictvím známých, kteří pravidelně cestují do Vídně nebo Izraele. Jeden respondent uvedl online stránky https://www.jewish-eshop.cz/koser-potraviny/.

Další otázka zněla: Nakupujete někdy běžné potraviny v klasických supermarketech bez košer certifikace, které považujete za „přirozeně košer“ (např. ovoce, zelenina)? Drtivá většina respondentů (21 respondentů) v klasických supermarketech běžně nakupuje potraviny, které považuje za „přirozeně košer“ (např. čerstvé ovoce, zeleninu nebo luštěniny). Tento přístup jim umožňuje dodržovat dietní pravidla i při absenci širokého certifikovaného sortimentu na českém trhu. Pro 6 dotázaných nehraje certifikace při nákupu běžných potravin žádnou roli a toto téma aktivně neřeší. Zde si skaldeme otázku, proč u této odpovědi není opět 10 respondentů, jako u předchozích odpovědí, jelikož je tato možnost odpovědi opět směřovaná pro nežidovské respondenty. Zřejmě jde tak o nepochopení námi kladené otázky. Pouze minimální zlomek respondentů (2 respondenti) uvedl, že v běžných supermarketech tyto potraviny bez certifikace nenakupuje.

Následná otázka zněla: Považujete nabídku košer restaurací v ČR za dostačující? Téměř polovina dotázaných (14 respondentů) považuje současnou nabídku košer restaurací v České republice za nedostačující. Tento výsledek reflektuje fakt, že košer restaurace se v ČR nacházejí prakticky výhradně v Praze, což pro obyvatele ostatních regionů znamená nulovou dostupnost těchto služeb. Stejně velká skupina respondentů (13 respondentů) uvedla, že košer restaurace nenavštěvuje a nemá o jejich nabídce přehled. To může souviset s dřívějším zjištěním, že část židovských respondentů žije mimo velká krajská města, kde je návštěva takového zařízení logisticky náročná a samozřejmě třetina našich respondentů je nežidovská, tudíž nemají důvod tyto restaurace navštěvovat.. Pouze velmi malá část respondentů (2 osoby) vnímá nabídku košer restaurací jako dostačující. Lze předpokládat, že se jedná o obyvatele hlavního města, kteří mají k těmto specifickým zařízením přímý přístup.

Další otázka zněla: Máte zkušenost s košer stravováním v zahraničí? Pokud ano, jak byste porovnal/a dostupnost s Českou republikou? Téměř polovina respondentů (14 respondentů) uvádí, že v zahraničí je k dispozici podstatně větší výběr košer produktů. Toto zjištění přímo souvisí s předchozími odpověďmi o nedostatku specifických potravin (zejména masa) v tuzemsku. Pro nezanedbatelnou část účastníků průzkumu je zahraničí atraktivní i finančně. Zatímco 7 respondentů vnímá ceny jako podobné, 6 respondentů považuje košer stravování v zahraničí za levnější než v ČR. Pouze jeden respondent uvedl, že je cizina dražší. 11 dotázaných nemá se stravováním v zahraničí osobní zkušenost, což je dáno dáno buď nižší mobilitou, nebo tím, že se jedná o skupinu, která košer stravu nevyhledává.

Poslední otázka týkající se této problematiky zněla: Koupil/a jste si někdy vědomě a cíleně potravinu s košer certifikací? Nadpoloviční většina respondentů (17 respondentů) uvedla, že košer potraviny nakupuje vědomě, cíleně a pravidelně. To svědčí o tom, že pro většinu dotázaných je certifikace klíčovým parametrem při výběru zboží. Desetrespondentů si košer symbolů na potravinách buď nevšímá, nebo si nákupu takových produktů není vědoma. Tento výsledek může odrážet buď nedostatečné označení produktů v běžné obchodní síti, nebo skutečnost, že tito lidé kašrut nedodržují. Pouze dva respondenti uvedli, že košer potraviny nenakupují a ani by si je cíleně nekoupili. Tato otázka byla mířená hlavě na nežidovské respondenty v ČR, abychom jejich angažovanost na košer trhu mohly porovnat s konzumenty kosher produktů, kterých se týká další část naší práce. Jak ale vyplývá z tohoto průzkumu, běžný český spotřebitel se s košer produkty nesetkává.

V dotazníkovém šetření byla respondentům dána možnost, že mohou dodat cokoliv o jejich vztahu k získávání košer potravin. Tato část dotazníku je složená z otevřených odpovědí. Mnoho respondentů přiznává, že kvůli extrémnímu nedostatku certifikovaných produktů (zejména masa) volí cestu kompromisu. Soustředí se na základní pravidla (vyloučení vepřového masa, mořských plodů, nemíchání masitých a mléčných pokrmů), aniž by striktně vyžadovali certifikát (hechšer) u každé potraviny. Respondenti vyzdvihují existenci „Košer seznamu“ vydávaného Pražským rabinátem. Tento seznam jim umožňuje bezpečně nakupovat běžné potraviny v klasických obchodech, které jsou pod dozorem, i když na obalu nemají specifický symbol. Kriticky je vnímán úbytek dříve dostupných produktů z běžných řetězců (např. macesy). Potvrzuje se, že pro určité komodity (víno, chala, uzeniny) jsou respondenti nuceni vytvářet si zásoby ze zahraničí nebo vyhledávat specializované kamenné prodejny, přičemž běžná síť supermarketů slouží pouze pro nákup doplňkového zboží. Zajímavým postřehem je obava z negativního vnímání rituálních porážek širší veřejností, což může v očích respondentů dále komplikovat dostupnost čerstvého masa na domácím trhu. Respondenti se v českém prostředí cítí spíše jako „reformní košer“ spotřebitelé. Jejich vztah k získávání potravin je definován neustálým hledáním rovnováhy mezi náboženskou tradicí a praktickými možnostmi trhu, který jim v mnoha ohledech (zejména v oblasti masných výrobků a dostupnosti mimo Prahu) nevychází vstříc.

Ukázky odpovědí respondentů: “Doma jíme v košer stylu: hechšer sice nehledám, ale potěší. Pravidelně ale kupuji košer víno a chalu, teď je skvělé, že je mohu koupit pár minut od domu za normální cenu v kamenném obchodě. Je škoda, že z obchodů jako Albert zmizely macesy, které se běžně prodávaly během roku (užívám je na macesové knedlíčky). Ve Státech je často možné najít v supermarketu košer sekci, což je milé. U nás je dost těžké najít uzeninu, která neobsahuje ani vepřové maso ani sádlo. To si vozíváme do zásoby ze zahraničí.“

“„Kosher inspired„, to je můj styl, pragmaticky kvůli naprostému nedostatku hlavně košer masa. Čili netrvám na hechšeru za každou cenu, nejsem vegetarián. Nemíchám flajšik a milchik, vyhledávám parve. Ovšem zásadně nejím: Vepřové, koňské, hady, mořské „potvory“, ryba musí mít všechny ploutve (tedy ne úhoř), králičí, taky nejím lovenou zvěř (vyjma ryb).“

“myslím, že veřejností je negativně vnímána porážka halal a myslím, že s košer porážkou to bude podobné “

“Mnoho potravin je parve, kombinace si uhlídáme, kupujeme pouze obtížně nahraditelné potraviny.“

Podle nedávné studie (Borenstein et al., 2025) hraje v USA židovská identita zásadní roli v ekonomickém chování spotřebitelů. Ochota platit vyšší cenu za košer certifikované maso je přímo úměrná síle náboženské identity jednotlivce. Zatímco u ortodoxních Židů je nákup košer masa striktním požadavkem, u širší židovské populace v USA funguje košer certifikace jako silný symbol identity. Respondenti se silnou židovskou identifikací jsou ochotni platit výrazně vyšší částky. Studie naznačuje, že pro moderní americké Židy není košer potravina pouze otázkou dodržení náboženského zákona (halachy), ale je často spojována s představou o etičtějším zacházení se zvířaty a vyšší bezpečností potravin. Článek pracuje s konceptem, že košer značka slouží jako zkratka pro kvalitu. V USA se košer potraviny staly masovou záležitostí (mainstreamem), což vede k tomu, že židovští spotřebitelé jsou vystaveni široké nabídce. Přesto zůstává náboženský faktor nejsilnějším odhadem toho, zda spotřebitel zvolí dražší certifikovaný produkt před běžným masem. https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S221480432500120X

Tato část průzkumu byla zaměřena na zjištění přístupu k potravinám s certifikací košer na americkém trhu. Sběr dat probíhal také formou dotazníkového šetření, které bylo distribuováno mezi nežidovské obyvatele Spojených států s cílem zmapovat chování běžných spotřebitelů v prostředí, kde je košer certifikace značně rozšířená. Celkem se do této části výzkumu zapojilo 20 respondentů, přičemž všichni účastníci uvedli, že se nehlásí k judaismu, ale 11 z nich ke křesťanství. Z hlediska geografického rozdělení tvoří největší skupinu obyvatelé oblasti Midwest (Středozápad), kterou v souboru reprezentuje 17 respondentů. Zbývající část dotázaných je rozdělena mezi regiony West - Západ(1) a Northeast - Severovýchod (2).

1. otázka: Jaká je podle Vás dostupnost košer potravin ve Vašem regionu / části USA? Největší část respondentů (14 osob) uvedla, že košer potraviny vůbec nenakupuje. Tento výsledek odpovídá složení zkoumaného vzorku lidí, ve kterém nejsou zastoupeni příslušníci judaismu. Čtyři respondenti však považují současnou nabídku na trhu pro své potřeby za zcela dostačující. Pouze dva respondenti vnímají lokální dostupnost jako omezenou. V odpovědi ale doplňují, že při znalosti konkrétních prodejen dokážou bez problémů najít to, co potřebují. Možnost, že by nabídka byla natolik nedostatečná, že by vyžadovala nákup v jiných státech USA nebo v zahraničí, nezvolil žádný z účastníků. Získaná data naznačují, že košer produkty jsou na americkém maloobchodním trhu zastoupeny dostatečně, a to i pro nežidovské spotřebitele.

2. otázka: Považujete košer potraviny ve Vašem regionu za cenově dostupné pro průměrného spotřebitele? Značná část dotázaných (13 respondentů) zvolila možnost, že košer produkty nenakupuje (tato otázka se jich netýká). Pět osob se shoduje na tom, že tyto potraviny jsou sice finančně náročnější, avšak jejich cena zůstává pro běžného kupujícího stále dostupná. Dva respondenti pak vnímají nastavené ceny jako přiměřené vzhledem k nabízené kvalitě zboží. Žádný z dotazovaných neoznačil košer sortiment za tak drahý, že by ho nakupoval pouze výjimečně. To, že by potraviny byly zcela finančně nedostupné též neoznačil nikdo. Výsledky ukazují, že respondenti, kteří znají nebo kupují košer potraviny, nevidí jejich vyšší cenu jako zásadní překážku.

3. otázka: Všimli jste si v amerických supermarketech symbolů pro Košer certifikaci? Nejpočetnější skupinu tvoří lidé, kteří si označení v obchodech uvědomují, ale stává se tak spíše ojediněle (6 respondentů). Na druhé straně 4 respondenti registrují košer loga na obalech potravin zcela pravidelně. Stejný počet účastníků přiznává, že vůbec netuší, jak grafický symbol certifikace vypadá. Tři respondenti uvedli, že si těchto značek v supermarketech nikdy nevšimli. Zbylá část vzorku (3 osoby) problematiku nijak nesleduje a nevěnuje jí pozornost. Tato otázka ukazuje poměrně pestré rozložení odpovědí. Polovina oslovených osob v USA symboly vnímá, i když potraviny cíleně nevyhledává. To může potvrzovat značné zastoupení košer značení na americkém trhu.

4. otázka: Důvěřujete systému kontrol košer potravin, které probíhají v rámci USA? Téměř polovina z celkového počtu (9 respondentů) uvedla, že se touto záležitostí vůbec nezabývá. Naopak zbytek dotazovaných vykazuje k celému systému převážně pozitivní vztah. Plnou důvěru v kontrolní procesy vyjádřili 4 respondenti. Stejný počet dotázaných se přiklání k možnosti, že systému spíše důvěřuje, přestože se u nich občas objevují určité pochybnosti. Menší část souboru vnímá certifikaci kritičtěji, 2 osoby vyjádřily spíše nedůvěru, protože označení považují za marketingový nástroj. Pouze 1 respondent zvolil možnost absolutní nedůvěry, kdy pro něj certifikát nemá žádný význam. Z odpovědí vyplývá, že u lidí, kteří problematiku košer kontrol v USA vnímají, nad skepticismem převažuje důvěra v tento systém.

5. otázka: Pokud nakupujete košer potraviny, co Vás k tomu nejčastěji vede? Přesně polovina dotazovaných (10 respondentů) zvolila možnost, že košer potraviny vůbec nenakupuje. Dalších 5 osob se vyjádřilo v tom smyslu, že košer produkty v obchodech aktivně nevyhledává a nenakupuje. Mezi zbylými respondenty, kteří košer sortiment berou v úvahu, se jako nejvýznamnější faktor ukázala snaha o zdravý životní styl. Celkem 4 lidé totiž uvedli jako hlavní důvod nákupu vysokou kvalitu a čistotu těchto produktů. Pouze 1 respondent se k nákupu přiklání na základě šetrného zacházení se zvířaty. Možnost motivace vírou a tradicí podle očekávání nezvolil nikdo. Z těchto výsledků je patrné, že pokud nežidovští spotřebitelé v USA po košer produktech sáhnou, je to pro ně primárně racionální volba spojená s kvalitou a čistotou potravin.

6. otázka: Kde pravidelně (nejčastěji) nakupujete potraviny s košer certifikací? Většina respondentů (12 osob) potvrdila, že certifikované potraviny nenakupuje. Významný podíl však tvoří skupina zákazníků, která nákupy realizuje výhradně v běžných prodejnách. Celkem 7 dotázaných jako hlavní místo pro nákup označilo klasické supermarkety a obchody s potravinami. Pouze 1 respondent zvolil možnost „jiné“. Žádný z respondentů tedy k nákupu nevyužívá specializované kamenné prodejny ani specializované online e-shopy. Získaná data ukazují, že pro nakupující v USA jsou klasické supermarkety dominantním a v podstatě jediným zdrojem košer zboží pro zákazníky nepraktikující judaismus. To potvrzuje vysokou integraci certifikovaných produktů do standardních maloobchodů.

7. otázka: Uveďte prosím přesný název místa, kde nejčastěji nakupujete košer potraviny. Tato otevřená otázka byla určena pouze pro respondenty, kteří košer potraviny alespoň občas zakoupí. Mezi jmenovanými nákupními místy jednoznačně dominují velké americké obchodní řetězce a velkoobchody. Respondenti konkrétně uvedli prodejny Costco, Sam’s Club a Giant Eagle. Jeden z dotázaných zmínil také místo Tyme foods, což je maloobchod. Z těchto konkrétních odpovědí je zřejmé, že spotřebitelé v USA se při nákupu košer produktů spoléhají na standardní obchody, kde je tento sortiment přirozeně integrován do ostatního zboží.

8. otázka: Jaké typy košer potravin jsou podle Vás ve Vaší oblasti nejhůře dostupné? Tato otevřená otázka zůstala u naprosté většiny respondentů bez odpovědi. Ze všech respondentů se vyjádřil pouze jediný spotřebitel, který za nejhůře dostupnou komoditu označil „lunch meats“ (salámy, šunky, uzené masné výrobky). Tento výsledek může naznačovat, že běžný spotřebitel nevnímá v oblasti dostupnosti košer potravin výrazné překážky. Pokud se na trhu objevuje určitý deficit, týká se podobně jako v ČR masných výrobků.

9. otázka: Využíváte k nákupu košer potravin internetové obchody nebo mezinárodní dovoz? Pokud ano, z jakého státu nebo webové stránky nejčastěji? Vzhledem k tomu, že tato otázka byla znovu určená primárně pro spotřebitele s aktivním zájmem o košer sortiment, většina dotazovaných ji ponechala bez odpovědi. Všechny konkrétní odpovědi byly záporné. 2 lidé uvedli možnost „no“, což znamená, že internetové obchody ani zahraniční dovoz k těmto nákupům nevyužívají. Tato zjištění odpovídají odpovědím u předešlých otázek. Ukazuje se, že pro nežidovské zákazníky v USA nemá smysl vyhledávat alternativní distribuční cesty na internetu nebo v zahraničí. Lokální maloobchodní síť a běžné supermarkety jsou pro ně dostačující.

10. otázka: Kupujete někdy v běžných supermarketech obyčejné potraviny bez košer certifikace, které považujete za „přirozeně košer“ (např. čerstvé ovoce, zeleninu)? Převážná část dotázaných (13 respondentů) zvolila možnost, že pro ně certifikace nehraje žádnou roli a je jim v podstatě jedno, zda produkt označení má, či nikoliv. Zbývající část respondentů (7 osob) odpověděla kladně. Nikdo nezvolil odpověď „ne“. Z těchto dat vyplývá, že pro většinu nežidovských spotřebitelů v USA je přítomnost či absence košer certifikátu u základních surovin nepodstatná. To, že třetina respondentů dokázala odpovědět „ano“, může také znamenat, že veřejnost má o kašrutu základní povědomí a dokáže zařadit, co do košer potravin patří.

11. otázka: Považujete výběr košer restaurací v USA za dostatečný? Většina respondentů (15 osob) uvedla, že košer restaurace nenavštěvuje (případně o této nabídce nemá přehled). Pro menší část dotazovaných (3 osoby) je současná síť těchto restaurací v USA plně dostačující. Naopak 2 dotázaní vyjádřili nespokojenost. Odpovědi ukazují, že košer restaurace představují pro veřejnost v USA spíše neznámou oblast. Nežidovští zákazníci tento typ stravování nevyhledávají a nemají dostatek informací.

12. otázka: Máte zkušenosti s košer stravováním v zahraničí? Pokud ano, jak byste porovnali jeho dostupnost s Vaší zemí? Celkem 17 respondentů uvedlo, že v zahraničí žádné zkušenosti s košer stravováním nezískalo. Dvě osoby označily zahraniční košer stravování za finančně nákladnější. Pouze 1 člověk zaznamenal v cizině širší výběr produktů než na domácím americkém trhu. Zjištěná data ukazují, že pro naprostou většinu dotazovaných je téma košer stravování omezeno pouze na domácí trh. Navíc díky širokému košer trhu je motivace vyhledávat tyto alternativy v zahraničí u nežidovských spotřebitelů minimální. Skutečnost, že respondenti označili stravování v cizině za dražší, nepřímo potvrzuje, že v USA je toto zboží díky masové produkci pro zákazníky finančně dostupnější.

13. otázka: Koupil/a jste si někdy vědomě a cíleně potravinu s košer certifikací? Podstatná část respondentů (12 osob) uvedla, že si není jistá, zda košer potraviny nakupuje (protože symbolům na obalech nevěnuje pozornost). Dalších 5 respondentů odpovědělo záporně s tím, že takové produkty záměrně nekupuje a ani nevyhledává. Naopak menšina tvořená 3 respondenty nakupuje certifikované produkty vědomě, záměrně a pravidelně. Pro většinu Američanů tedy není košer certifikace důvodem k nákupu. Jelikož je ale v USA podstatné množství klasických potravin certifikováno jako košer, bežní spotřebitelé tyto potraviny kupují spíše náhodně, nikoliv na základě vědomého rozhodnutí.

Poslední otázka byla otevřená a sloužila k doplnění případných doplňujících poznatků. Tato část zůstala u téměř všech respondentů nevyplněná. Pouze jeden respondent vyjádřil negativní postoj k židovským potravinám, které označil za nevyhovující (konkrétně „don't fw jewish foods they're bad“). Tento komentář ukazuje, že u některých lidí mohou košer potraviny narážet na předsudky nebo osobní nechuť, kdy je toto jídlo předem vnímáno jako cizí nebo méně dobré. Vzhledem k tomu, že takto odpověděl pouze jeden člověk, jde o ojedinělý názor jednoho konkrétního spotřebitele, nikoli o nějaký obecný trend na americkém trhu.

Získaná data potvrzují, že košer potraviny jsou v USA široce dostupné a pevně integrované do běžného maloobchodního trhu. U nežidovských spotřebitelů nepředstavuje košer certifikace hlavní faktor nákupního rozhodování, přesto je část respondentů spojuje s vyšší kvalitou, čistotou a důvěryhodností potravin. Výsledky zároveň korespondují s odbornými poznatky o mainstreamovém postavení košer produktů v USA, kde certifikace přesahuje čistě náboženský význam a může fungovat jako symbol kvality. Výzkum také ukazuje, že běžní američtí spotřebitelé nemají potřebu využívat specializované prodejny či dovoz, protože standardní obchodní síť nabízí dostatečný přístup ke košer sortimentu.

V Praze se nachází několik košer restaurací, přičemž většina z nich je situována v oblasti Starého Města. Zajímavostí je, že vedle tradičních židovských pokrmů se tyto podniky zaměřují i na jiné světové kuchyně. Například restaurace Shelanu nabízí italskou kuchyni připravovanou v souladu s pravidly košer stravování. V Praze je rovněž možné zakoupit i košer variantu trdelníku. Na webu Tripadvisor je přímo seznam košer restaurací v Praze.

Každá košer restaurace musí disponovat platným košer certifikátem, který zaručuje dodržování předepsaných pravidel. Ceny pokrmů jsou v běžných košer restauracích zpravidla stejné pro Židy i nežidy. Výjimku však představuje Židovská obec v Praze, která ve své restauraci Šalom nabízí denní menu s odstupňovanými cenami podle typu strávníka. Denní menu obsahuje polévku, hlavní jídlo a salát / moučník. Šalom Pro členy Židovské obce činí cena menu 125 Kč (pro studenty a seniory 65+ 100 Kč), pro členy federace židovských obcí 165 Kč (140 Kč pro studenty a seniory 65+), pro návštěvníky Židovské obce 220 Kč a pro turisty 490 Kč (děti do 12 let za 350 Kč). Lze tedy konstatovat, že cena menu pro nečleny, zejména turisty, je téměř 4 krát vyšší než pro členy židovské komunity.

V Brně byla v roce 2015 otevřena první košer restaurace Stern, která však již dnes není v provozu. V ostatních městech České republiky se v současnosti žádné košer restaurace nenacházejí.

Seznam restaurací pod dozorem rabinátu ŽOP (převzatý z Průvodce košer potravinami v České republice Část I. Produkty pod dozorem Rabinátu ŽOP 2024 5784/5785)

Košer restaurace v USA

Ve Spojených státech amerických jsou ceny v restauracích zpravidla více standardizované, což znamená, že podniky nemohou rozlišovat ceny na základě náboženské příslušnosti. Košer stravování je v USA díky silné židovské komunitě velmi dobře dostupné. Téměř 60% amerických židů žije pouze v 5 státech - New Yorku, Kalifornii, Floridě, New Jersey a Pensylvánii. V těchto oblastech je velká nabídka košer restaurací, pekáren, řeznictví a i drobného občerstvení.

První oficiálně doloženou košer restaurací v USA byl podnik Felix’s Dining Saloon, přezdívaný Kosher Delmonico který byl otevře kolem roku 1860. Židovští přistěhovalci však žili na území Severní Ameriky od 17. století, Je tedy možné, že před tímto rokem byly v USA další restaurace, co dodržovaly kašrut pravidla, jen o nich nejsou žádné doložené informace.

V nežidovských oblastech USA je dostupnost košer restaurací výrazně nižší oproti například Manhattanu, kde je nabídka košer restaurací velmi široká. V USA funguje přibližně 1480 regionálních center Chabad-Lubavitch, které jsou v každém americkém státě. Tato síť komunitních center poskytuje židovským komunitám synagogy, košer stravování, vzdělávání a sociální služby. USA jsou známé díky svým řetězcům rychlého občerstvení - fast food, tyto řetězce jako McDonalds, KFC či Burger King však žádné košer pokrmy nenabízí. Zajímavostí je že jediné dvě země s košer McDonaldy najdeme v Izraeli a Buenos Aires v Argentině.

Tato kapitola se zaměřuje na fenomén certifikace potravin jakožto klíčového nástroje pro budování důvěry spotřebitele v kvalitu, bezpečnost a původ produktů. Ačkoliv se BIO a košer certifikace liší svým ideovým základem – první vychází z moderních ekologických standardů, druhá z tisíciletých náboženských předpisů – v tržním prostředí plní téměř totožnou „psychologickou“ roli. V českém prostředí je dominantním symbolem nadstandardně kontrolované kvality označení BIO, zatímco na severoamerickém trhu (USA) převzal roli univerzálního indikátoru čistoty a transparentnosti výroby právě certifikát košer. Tato kapitola si klade za cíl definovat oba systémy a porovnat jejich uplatnění v českém a americkém kontextu.

Definice a specifika certifikace BIO

Produkty ekologického zemědělství, v České republice souhrnně označované jako BIO, představují systém produkce, který klade důraz na ochranu životního prostředí, biodiverzitu a welfare zvířat. Podle oficiálních standardů nesmí být při výrobě použita syntetická hnojiva, pesticidy ani geneticky modifikované organismy (GMO).

V České republice: Certifikační proces podléhá zákonu o ekologickém zemědělství. Produkty musí být označeny národním logem (tzv. biozebra) a evropským logem pro bioprodukty (hvězdičkový list). Kontrolu provádějí státem pověřené organizace (např. KEZ o.p.s., ABCERT či Biokont). V USA: Hlavní autoritou je ministerstvo zemědělství, které uděluje značku USDA Organic. Tato certifikace je federálně regulována a její standardy jsou vnímány jako velmi přísné, což reflektuje vysokou cenu biopotravin na tamním trhu.

Definice a specifika košer certifikace

Pojem košer (v hebrejštině „vhodný“ či „náležitý“) označuje potraviny, které splňují soubor židovských stravovacích zákonů známých jako kašrut. Tyto předpisy určují povolené druhy zvířat, specifický způsob porážky (šechita) a striktní oddělení masitých a mléčných složek při výrobě i skladování.

V České republice: Hlavním garantem je Rabinát Židovské obce v Praze, který provádí inspekce v provozech a vydává košer certifikáty pro tuzemské výrobce (např. u alkoholických nápojů či mléčných produktů). Tuzemský trh je menší a zaměřen primárně na komunitní spotřebu nebo export.

V USA: Situace je odlišná; košer certifikace je zde masovou záležitostí. Dominují jí velké certifikační autority, zejména Orthodox Union (značka OU), OK Kosher či Star-K. V USA je košer pečeť vnímána širokou veřejností (včetně vegetariánů či alergiků) jako záruka čistoty výrobních linek a transparentního složení. https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0924224421005082

Výsledky z dotazníkového řízení – analýza dostupnosti a zájmu o biopotraviny

Tato část práce předkládá podrobnou analýzu dat získaných z dotazníkového šetření, které bylo realizováno paralelně v České republice a ve Spojených státech amerických. Hlavním cílem této analýzy je identifikovat rozdíly v nákupním chování a vnímání kvality potravin u dvou specifických skupin respondentů – osob hlásících se k judaismu (respektive věřících v kontextu USA) a ostatních respondentů. V rámci České republiky převažovala skupina věřících židovské společnosti, zatímco v USA převažovalo náboženství jiné (křesťanství). Výzkum se zaměřuje především na to, zda a jakým způsobem náboženské vyznání a s ním spojené stravovací návyky souvisí s důvěrou v bio produkční certifikační systémy a s ochotou investovat do produktů s uvedenou vyšší kvalitou. Analýza je strukturována tak, aby nejprve porovnala míru důvěry v kontrolní mechanismy a následně zkoumala ekonomické aspekty nákupního rozhodování, jako je cenová senzitivita a dostupnost bioprodukce na trhu.

V RÁMCI ČESKÉ REPUBLIKY

Důvěra v certifikaci biopotravin: První oblastí byla důvěra v kontrolní systém biopotravin v České republice a EU. Z dat vyplývá, že respondenti hlásící se k judaismu vykazují výrazně vyšší míru důvěry. Celkem 17 z 19 dotázaných v této skupině systému buď plně důvěřuje, nebo mu spíše důvěřuje s drobnými pochybnostmi. Naproti tomu u ostatních respondentů je patrná větší skepse nebo nezájem – pouze polovina z nich vyjádřila důvěru, zatímco zbytek vnímá certifikaci spíše jako marketingový tah nebo se o tuto problematiku vůbec nezajímá. Nutné rovněž podotknout, že odpovědi věřících respondentů ku ostatních byly v poměru 20:9, pro úplné srovnání. Analýza dat ukazuje významnou souvislost mezi náboženským vyznáním a mírou důvěry v certifikační systémy. Respondenti hlásící se k judaismu vykazují výrazně vyšší úroveň důvěry v systém kontrol biopotravin v rámci ČR a EU ve srovnání s ostatními skupinami. Zatímco u židovské komunity vyjádřilo plnou nebo částečnou důvěru téměř 89 % dotázaných (z toho 42 % systému plně důvěřuje), u ostatních respondentů dosahuje souhrnná důvěra pouze 50 %, přičemž celých 30 % vnímá bio certifikaci spíše jako marketingový tah. Tento rozdíl lze interpretovat skrze historickou a kulturní zkušenost s konceptem košer certifikace (hechšer), která v judaismu vytváří přirozený precedent pro akceptaci externích kontrolních mechanismů a autorit dohlížejících na čistotu a původ potravin.

Četnost nákupů a vnímání ceny: V otázce nákupního chování a vnímání ceny jsou respondenti z judaistické skupiny aktivnějšími spotřebiteli. Většina z nich (12 z 19) biopotraviny pravidelně nakupuje, přestože je vnímají jako dražší položku. Čtyři respondenti z této skupiny dokonce považují cenu za zcela přiměřenou nabízené kvalitě. U ostatních respondentů je podíl pravidelných kupujících nižší a častěji se objevuje názor, že jsou biopotraviny příliš drahé, což vede k jejich nákupu pouze ve výjimečných případech nebo k úplné absenci zájmu o tento druh zboží. Z grafu lze tedy vyčíst, že přibližně 63 % respondentů z této skupiny biopotraviny pravidelně či občasně nakupuje, přičemž 21 % považuje cenu za zcela přiměřenou kvalitě. Naproti tomu u ostatních skupin je ochota k nákupu nižší (cca 40 %) a pouze 10 % vnímá cenu jako adekvátní. Tato data naznačují, že pro židovské respondenty není cena primární bariérou, což může souviset s vnitřně osvojenou hodnotou rituální a hygienické čistoty potravin, za kterou je v rámci košer stravování běžné připlácet. Biopotraviny jsou tak v tomto kontextu vnímány jako běžně dostupná obdoba k vysokým standardům kvality.

Hlavní důvody nákupu: Při zkoumání důvodů, které vedou k nákupu biopotravin, dominují u obou skupin zdravotní přínosy a kvalita surovin (absence chemie, lepší chuť). U skupiny judaismu je však tento motiv velmi silný (11 zmínek) a je úzce doprovázen zájmem o dobré životní podmínky zvířat (welfare) a ochranu životního prostředí. Ostatní respondenti také kladou důraz na zdraví a welfare, ale jejich motivace k podpoře ekologického zemědělství nebo lokálních farmářů je v porovnání se skupinou judaismu méně zastoupená. Hlavní motivace k nákupu biopotravin u respondentů hlásících se k judaismu dominantně směřují ke zdravotním přínosům a kvalitě, konkrétně k absenci chemických postřiků a čistotě surovin. Tento důraz na „čistotu“ (v materiálním i přeneseném smyslu) úzce koresponduje s principy kašrutu, které definují, co je pro člověka „vhodné“ ke konzumaci. Zatímco u ostatních skupin se častěji objevuje motivace welfare zvířat nebo ekologie jako samostatný faktor, u židovských respondentů je zájem o biopotraviny častěji začleněn do širšího rámce péče o tělesnou celistvost a kvalitu života, což potvrzuje nižší podíl těch, kteří biopotraviny vůbec neřeší (16 % oproti 30 % u ostatních).

Shrnutí a závěr v rámci České republiky – vliv víry na přístup k bioprodukci: Závěrem lze konstatovat, že vztah respondentů vyznávajících judaismus k biopotravinám není pouze otázkou spotřebitelské volby, ale vykazuje rysy kontinuity s nábožensko-etickými normami stravování. Vyšší míra důvěry v certifikaci a nižší cenová senzitivita naznačují, že biopotraviny v této skupině plní roli garantovaného standardu, který je v souladu s tradičním požadavkem na transparentnost potravinového řetězce. Logická souvislost mezi košer stravováním a bioprodukcí se tak v datech projevuje především skrze institucionální důvěru a prioritizaci kvalitativních parametrů nad parametry ekonomickými, což z judaismu činí předem určující faktor pro aktivní bio spotřebitelství.

V RÁMCI USA

Analýza nákupních zvyklostí a finanční dostupnosti biopotravin: Při zkoumání postojů k nákupu biopotravin a jejich finanční dostupnosti v USA lze mezi skupinou věřících a nevěřících respondentů pozorovat podstatné rozdíly. Věřící respondenti vykazují vyšší ochotu investovat do biopotravin a vnímají je jako dostupnější. Celkem 80 % věřících (8 z 10) uvádí, že biopotraviny jsou pro ně finančně únosné, přičemž jeden z nich považuje cenu za zcela přiměřenou nabízené kvalitě. Naproti tomu u nevěřících respondentů je patrná mnohem vyšší citlivost na cenu. Pouze 40 % z nich vnímá biopotraviny jako dostupné, zatímco polovina (50 %) je považuje za příliš drahé a nakupuje je pouze příležitostně. V této skupině se také jako v jediné objevil respondent, který biopotraviny z finančních či jiných důvodů nekupuje vůbec.

Srovnání motivací k výběru biopotravin: Hlavní motivace pro volbu biopotravin vykazují u obou sledovaných skupin společný základ, kterým je důraz na osobní zdraví a kvalitu produktů. Zdravotní benefity, absence chemických pesticidů a lepší chuť jsou dominantním faktorem pro 90 % nevěřících a 80 % věřících respondentů. Rozdíly se však objevují u sekundárních motivací, které souvisejí s etickými a environmentálními hodnotami. Nevěřící respondenti přikládají výrazně vyšší váhu ochraně životního prostředí (50 % oproti 20 % u věřících) a blahu zvířat (40 % oproti 20 % u věřících). Také podpora lokálních farmářů a preferování domácí produkce je častějším tématem u nevěřících (40 %) než u věřících (20 %).

Shrnutí a závěr v rámci USA – vliv víry na přístup k bioprodukci: Získaná data naznačují, že víra může hrát roli v celkové stabilitě nákupního chování ve vztahu k biopotravinám. Zatímco věřící respondenti přistupují k biopotravinám s větší samozřejmostí a méně se nechávají odradit vyšší cenovou hladinou, jejich motivace zůstává primárně pragmatická a zaměřená na kvalitu potraviny jako takové. Nevěřící respondenti naopak častěji vnímají nákup biopotravin jako vědomé etické či ekologické rozhodnutí, které je však silně limitováno jejich aktuálními finančními možnostmi. Lze tedy shrnout, že pro věřící je biopotravina spíše standardem kvality, který jsou ochotni zaplatit, zatímco pro nevěřící je častěji vyjádřením širšího hodnotového postoje k planetě a společnosti, ovšem s vyšší mírou ekonomické bariéry.

Celkové shrnutí ČR + USA

Analýza dat získaných v rámci této kapitoly potvrdila, že existence kulturního precedentu v podobě košer stravování významně formuje přijímání moderních ekologických standardů. Z výsledků šetření vyplývá, že pro skupinu respondentů hlásících se k judaismu představuje BIO certifikace přirozený a důvěryhodný systém, který vykazuje vysokou míru kontinuity s jejich nábožensko-etickými normami. Tento fakt se projevuje především v nadprůměrné důvěře v kontrolní mechanismy, která u židovské komunity v České republice dosahuje téměř 89 %, zatímco u majoritní společnosti je vnímání těchto certifikátů mnohem skeptičtější a často zatížené podezřením z marketingových taktik.

Závěrem lze konstatovat, že motivace k nákupu biopotravin se mezi sledovanými skupinami v obou zemích liší na úrovni hodnotových priorit. Zatímco u nevěřících respondentů, zejména v USA, dominuje vnější etický a environmentální rozměr, jako je ochrana životního prostředí či welfare zvířat, u věřících respondentů je zájem o bioprodukci začleněn do širšího rámce péče o rituální čistotu a tělesnou integritu. Tato kapitola tak ilustruje, že biopotraviny v očích věřících spotřebitelů plní roli garantovaného standardu, který není vnímán jako luxusní záležitost, nýbrž jako patřičná norma kvality, za kterou je v souladu s tradicí kašrutu běžné a přijatelné připlácet.

Tato část práce se zabývá prezentací amerických ortodoxních židů na internetu, má za cíl analyzovat, jakým způsobem daní tvůrci obsahu sdílí svůj život skrz platformy nejen pro členy jejich komunity, ale také pro lidi mimo ni. Hlavní pozornost bude patřit Miriam Malnik-Ezagui, ortodoxní židovce, která již několik let sdílí svůj život s miliony sledujícími na internetu. Mimo ni budou krátce představeni další influenceři, jejichž tvorba se také dotýká zkoumaného tématu.

“Hi my name is Miriam, I’m an Orthodox Jew, and I share what my life is like.”

Miriam Malnik-Ezagui tvoří obsah na sociálních sítích už od roku 2020. Za tu dobu získala na Tiktoku přes 2,3 miliony a na Instagramu přes 1,4 milionu sledujících (data k dubnu 2026), mimo to taky občas přidává videa z jejího života na svůj YouTube kanál. Miriam ovšem pracuje jako zdravotní sestra v porodnici a svojí online tvorbu bere jen jako koníček. Žije se svým manželem a pěti dcerami v Brooklynu v New Yorku. Její tvorba se týká běžného rodinného života ortodoxních židů, svým sledujícím představuje tradice a zvyky a mluví o své práci zdravotní sestry.

Prezentace kosher stravování je nedílnou součástí jejich videí. Mezi stovkami Miriaminých příspěvků se objevují recepty, ve kterých vaří pro svojí rodinu a se svými sledujícími sdílí, jak jednoduše si mohou udělat košer jídlo doma. Zajímavá jsou videa z různých dovolených, v nichž představuje místa a restaurace, kde servírují košer pokrmy. V USA díky velké židovské komunitě není velký problém nacházet i v supermarketech licencované potraviny. Ve videu Come Shopping With My Orthodox Jewish Family na svém Youtube kanále Miriam představuje obchodní centrum American Dream Mall, kde se ve food courtu nacházejí dokonce tři restaurace, které nabízejí jen košer jídlo, což i sama Miriam přiznává, že je nezvyklé. Poukazuje také na licence, které musí tyto rostaurace mít, aby byla zaručena košer strava (viz obrázek). Mimo to také zmiňuje speciální certifikaci na mléčné výrobky Cholov Yisrael, která zaručuje, že proces dojení probíhal pod dohledem rabína.

Mimo to je její kanál plný příspěvků týkajících se dodržování židovských tradic, někdy dokonce Miriam “vezme” své sledující s sebou, když točí takzvaný vlog. Například natáčela video ze svatby ortodoxních židů, kde přesně popisuje, jaká pravidla se dodržují a jak celý ceremoniál probíhá. Často zapojuje do videí i svoje dcery, ukazuje, jak je učí následovat pravidla ortodoxních židů a jak spolu slaví jejich svátky. Pro člověka, který nežije jejich životním stylem, se mohou zdát nějaká pravidla udivující, jedním z nich je dovršení dospělosti (Bar micva) - u dívek ve 12 letech a o chlapců ve 13. Právě k této příležitosti sdílela Miriam moment z jejich rodinného života, kdy nejstarší dcera mohla poprvé uvařit celé jídlo sama, protože jí už bylo 12 a mohla sama zkontrolovat vejce, zda není u žloutku krvavý váček, který by zapříčinil, že by jídlo nebylo košer.

V době psaní této práce probíhal židovský osmidenní svátek Pesach (2.-9.4.2026), který slaví vyvedení Židů z Egypta Mojžíšem. Po celou dobu svátku se jí pouze nekvašené pečivo - macesy. Oslavě předchází půst prvorozených, je nutno připravit i dům, který se musí očistit od chamec (všeho kvašeného a kynutého). Pro stravování o Pesachu platí ještě přísnější pravidla než v průběhu roku. V předvečer svátku se koná rodinná oslava (seder), při které se předčítá Hagada (příběh o východu z Egypta) (https://www.jewishbrno.eu/tic-zob/svatky). I o tom, jak se připravit na Pesach a jak se slaví, točila Miriam videa. V jednom z nich v obchodě prakticky se svým manželem ukazují, jaké produkty je potřeba během Pesachu kupovat košer a jaké ještě potřebují mít speciální pesach košer certifikaci - OU. Jako zajímavost zmiňuje jak v amerických supermarketech poznat košer Coca-Colu jen pomocí barvy víčka, které je žluté. Košer Coca-Colu dělá to, že se místo kukuřičného sirupu byla vyrobena ze třtinového cukru.

Způsob jakým Miriam tvoří na platformách působí přirozeně a často tak zaujme i člověka, který se nikdy o ortodoxní židy nezajímal. Samozřejmě se v komentářích pod jejími příspěvky často objevují nevhodné často a nenávistné komentáře, které nesouhlasí s tím, jak vychová své dcery a považují to za “vymývání mozků”. Je přirozené, že takovýto životní styl může působit kontroverzně, ale sama Miriam je otevřená všem lidem, kteří o její tvorbu mají zájem, ať už jde o židy, ateisty či muslimy. Nikoho nenutí ani nenabádá, aby ji následovali v její víře, pouze se snaží pozitivně prezentovat to, jak sama žije.

Dalším zajímavým příkladem prezentace ortodoxního židovského života na sociálních sítích je tvorba manželského páru, který vede svoje účty pod názvem Moses and Zippora. Napříč platformami (TikTok a Instagram) mají v současnosti přes milion sledujících. Na rozdíl od Miriam, která se soustředí především na rodinný a pracovní život z pohledu ženy, tento pár nabízí perspektivu partnerského soužití v rámci ortodoxní komunity. Jejich obsah je založen především na krátkých videích, ve kterých odpovídají na otázky sledujících a vysvětlují každodenní aspekty svého života, často formou dialogu mezi manželi.

Velká část jejich tvorby je zaměřena na bourání stereotypů, které jsou s ortodoxními židy často spojovány. Reagují například na domněnky týkající se role ženy v manželství, pravidel oblékání nebo fungování vztahů. Jejich videa mají často edukativní charakter, ale zároveň si zachovávají lehkost a humor, díky čemuž jsou přístupná i širšímu publiku. Právě tato kombinace šíření informací a neformálnosti přispívá k tomu, že si dokázali vybudovat stabilní základnu sledujících.

Právě na základě interakcí s publikem v komentářích sepsal Moses knihu, která vyšla letos v lednu a nese název YOU HEARD IT FROM MOSES: Most common Questions on Judaism we get from all our platforms. Cesta k této knize začala již v době covidové, manželé popisují, jak pod jedním postem dali sledujícím možnost ptát se na věci, které je zajímají o životě ortodoxních židů. Přiznávají, že byli velice překvapení, jaký ohlas to v komentářích vyvolalo. Nakonec se rozhodli, že dají dohromady ty nejčastější a nejzajímavější otázky, které se za léta jejich tvorby objevily v sekci komentářů, a odpoví na ně. Tímto způsobem vznikla kniha, která otevírá dveře do židovského způsobu života, o němž Moses píše živě a s humorem. Je pro všechny, kteří chtějí judaismus pochopit a dozvědět se o něm něco navíc, nezáleží, zda jsou věřící či nikoliv.

Podobně jako u Miriam se i v jejich tvorbě objevují prvky každodenní religiozity, například dodržování šabatu, košer stravování nebo rodinné tradice. Na rozdíl od detailního „vlogového“ stylu však Moses and Zippora často volí kratší, tematicky zaměřené formáty, které reagují na konkrétní otázky publika. Tím vytvářejí jakýsi most mezi uzavřenější komunitou ortodoxních židů a lidmi, kteří s tímto životním stylem nemají osobní zkušenost. Jejich způsob komunikace zároveň ukazuje, jak důležitou roli hrají sociální sítě v současném formování obrazu náboženských komunit. Skrze osobní a autentické sdílení dokáží oslovit i publikum, které by se k těmto informacím jinak nedostalo. Stejně jako v případě Miriam se i zde objevují negativní reakce, nicméně převažují komentáře vyjadřující zájem a snahu porozumět. Tvorba Mosese and Zippory tak přispívá k větší otevřenosti a dialogu mezi různými kulturními a náboženskými skupinami.

Mezi další výrazné osobnosti, které se věnují prezentaci ortodoxního židovského života na internetu, patří také Melinda Strauss a Chanie Apfelbaum. Obě se ve své tvorbě zaměřují především na oblast košer stravování, avšak každá z nich k tomuto tématu přistupuje odlišně a oslovuje tak různorodé publikum.

Melinda Strauss je nejen influencerka, ale i autorka kuchařky Eat Jewish. Ve své tvorbě propojuje jídlo, víru i každodenní život. Na sociálních sítích si vybudovala komunitu čítající více než 1,7 milionu sledujících, které přibližuje témata jako moderní ortodoxní judaismus, košer stravování nebo rodinný život. Důležitou součástí její identity je i snaha vytvářet bezpečný prostor, kde se lidé mohou bez obav ptát na otázky spojené s judaismem. Její tvorba tak nepůsobí pouze informativně, ale i komunitně a podporuje hrdost na židovskou identitu. Společně se svou komunitou sdílí nejen recepty, ale také tipy, jak začlenit košer stravování do každodenního života i mimo striktně ortodoxní komunitu. Její obsah často reflektuje praktičnost a ukazuje, že dodržování náboženských pravidel nemusí být složité ani časově náročné. Díky tomu oslovuje nejen ortodoxní židy, ale i širší publikum, které se zajímá o gastronomii nebo hledá inspiraci pro zdravější a strukturovanější stravování.

Na druhé straně Chanie Apfelbaum, možná méně známá influencerka (vystupuje pod pseudonymem busyinbrooklyn) ale zato autorka kuchařek Millennial Kosher a Totally Kosher, se zaměřuje hlavně na gastronomii. Vyrůstala v košer domácnosti v Brooklynu, kde si osvojila tradiční židovskou kuchyni. Ve své současné tvorbě tyto tradice nejen zachovává, ale zároveň je inovuje a přizpůsobuje moderním trendům. Jako profesionální vývojářka receptů a food fotografka klade důraz na vizuální stránku jídla a jeho prezentaci. Svou tvorbu tedy staví na estetice a vizuální atraktivitě jídla. Její příspěvky působí velmi profesionálně a často připomínají food blogy či lifestylové magazíny. Kromě samotných receptů se věnuje i prezentaci jídla, stolování a celkové atmosféře spojené s rodinnými oslavami a svátky. Tím zdůrazňuje nejen náboženský, ale i kulturní a společenský rozměr košer stravování. Kromě sociálních sítí publikuje i v médiích a účastní se kulinářských workshopů, čímž rozšiřuje svůj vliv i mimo online prostor.

Obě influencerky tak ukazují, že košer kuchyně nemusí být vnímána jako něco zastaralého či omezeného, ale naopak jako živá a proměnlivá součást kultury. Skrze jídlo přibližují nejen náboženská pravidla, ale i širší kulturní kontext, rodinné tradice a každodenní život. Jejich tvorba tak přispívá k většímu porozumění ortodoxnímu judaismu podobně jako u dalších zmíněných tvůrců, avšak z perspektivy gastronomie a sdílení zkušeností týkajících se jídla.

V dotazníkovém šetření jsme také položily otázku týkající se online života: Sledujete obsah o košer stravování nebo židovském životě na internetu? Pro ČR: Největší skupina respondentů (13 respondentů) sleduje obsah o košer stravování nebo židovském životě na internetu, ale činí tak neaktivně. To naznačuje, že pro tyto uživatele je internet spíše zdrojem příležitostného čerpání informací než místem pro diskuzi. Pět dotázaných je naopak v online prostoru velmi aktivní a jsou členy internetových skupin či komunit. Čyři z dotázaných o existenci online obsahu ví, ale aktivně jej nevyhledává. Sedm respondentů uvedlo, že tento typ obsahu na internetu nesledují vůbec. Tento podíl se zhruba shoduje s počtem respondentů, kteří v dřívějších otázkách uvedli, že košer stravu neřeší.

V USA:Odpovědi na tuto otázku jasně ukazují, že internetový obsah s touto tematikou jde mimo naprostou většinu dotázaných. Velká část respondentů (14 osob) uvedlo, že takové informace v online prostoru vůbec nesleduje. Zbývajících 6 lidí sice tyto informace aktivně nevyhledává, ale ví o existenci takového obsahu nebo internetových skupin. Možnosti, které by vyjadřovaly aktivní sledování nebo přímé zapojení do nějaké online komunity, nezvolil nikdo. Z těchto výsledků vyplývá, že pro běžnou americkou veřejnost není židovská kultura ani košer gastronomie tématem, které by na internetu a sociálních sítích cíleně vyhledávali. Většinu z nich digitální obsah tohoto typu zcela míjí.

Seznam otázek v dotaznících: otazky_-_dotaznik_-_seminarni_prace_-_geo_nabozenstvi_-_pdf.pdf

videorecept: inspirace z receptů:

• https://busyinbrooklyn.com/jeweled-crispy-rice-salad/
• https://busyinbrooklyn.com/strawberry-basil-popsicles/

—-

Počet shlédnutí: 222