obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


minority-bul

Bulharsko

Má rozlohu 110 993 km2, hlavní město je Sofia s počtem obyvatel 1,1 milionů a celkový počet obyvatel je 7 973 671 (2001).

Úředním jazykem je bulharština. Patří do jihoslovanské jazykové větve. Díky složitému vývoji se bulharština hodně vzdálila od ostatních slovanských jazyků. Nemá infinitiv, skloňování a dlouhé samohlásky. Je hodně ovlivněna jazyky používanými v sousedních zemích (rumunština, albánština, novořečtina, turečtina, řečtina i ruština). Za komunismu byla totiž některá slova tureckého původu nahrazována ruskými výrazy, ty ale nejsou v Bulharsku příliš používané, ale v česko-bulharském slovníku se s nimi setkat můžeme. Písmem je cyrilice.

Otázky:

1. Jaké hlavní etnické (kulturní) minority jsou v Bulharsku?

Oficiální stanovisko:

V Bulharsku existují etnické, náboženské a lingvistické menšinové skupiny a společenství. Podle sčítání lidu ze 14. března 2001 (bylo vedeno v plné shodě s metodologií OSN – etnická identita je věcí osobní volby):

5071 lidí se identifikovalo jako Makedonci, z nich má ale 1623 jako svůj mateřský jazyk bulharštinu. Makedonci mají stejné etnické, náboženské a lingvistické znaky jako Bulhaři.

Celkem 966 978 osob patří k muslimské náboženské menšině v Bulharsku. Z toho 131 531 se identifikovalo jako Bulhaři a z těch 131 531 osob se 81 767 identifikoval jako etničtí Bulhaři, zatímco 49 764 jako etnikum „bulharští muslimové.“ 370 908 osob se identifikovalo jako Romové. Je jich daleko více, ale oni dávají přednost tomu, že se identifikují jako Turci, Bulhaři a v menším procentu jako Rumuni.

Neoficiální informace:

Co se týká národnostních menšin, tak se v Bulharsku nachází 9,5 % Turků, 4 % Romů a 1 % ostatních národností.

Turci

Největší etnickou skupinou jsou Turci. Jsou to muslimové, stejně jako Pomáci a někteří Romové. Bulharsko bylo pod osmanskou nadvládou, proto zůstalo v Bulharsku do současnosti početné muslimské obyvatelstvo.

Pomáci

Další etnickou minoritou jsou Pomáci. Mluví bulharsky, ale jsou to muslimové. Největší část Pomáků žije na jihu Bulharska v západní a střední části pohoří Rodopy.

Romové

Romové v Bulharsku se ze 75 % hlásí k islámu. Islám v romském pojetí má ale značná specifika a k ortodoxnímu islámu má hodně daleko. Romská menšina se neasimilovala a zůstala relativně tradiční. Žijí ve čtvrtích bulharských měst, které jsou homogenní. Centrem je oblast města Sliven.

Vlaši

Mezi menší etnické skupiny v Bulharsku patří Vlaši. Jsou to potomci polonomádů. Odlišují se nábožensky i jazykově v Bulharsku dnes žijí 2 skupiny Vlachů: Karačani a Aromuni. Karačani žijí na severozápadě země. Žijí ve městech a udržují semknutá sousedství. Mluví severořeckým dialektem moderní řečtiny. Jejich náboženství jsou pohanské kulty spojené s pravoslavným křesťanstvím.

Aromunů je podle současných odhadů asi 10 000. Jazykově a kulturně jsou spjati s Rumuny. Aromunština bývá považována za dialekt rumunštiny. Na rozdíl od Rumunů prošli odlišným geografickým a historickým vývojem. Náboženství je ortodoxní křesťanství. Centrum mají ve městě Blagoevgrad.

Makedonci

Makedonské komunity jsou poměrně roztroušené. Bezprostředně po 2. světové válce uznala komunistická strana makedonskou národnost. V roce 47 byla makedonština a historie Makedonie povinnými vyučovacími předměty v pirinské oblasti. Vztah mezi Bulharskem a Jugoslávií se zhoršil a podmínky pro Makedonce se také zhoršovaly. V roce 1960 byli Makedonci v osobních dokumentech zapsáni jako Bulhaři a byla zastavena výuka makedonštiny.

Nástup komunismu

Situace všech etnických menšin se změnila po nástupu komunistického režimu. Uzavíraly se turecké instituce, bylo potlačováno náboženství - hlavně islám. Byl snížen počet imámů, byly zakázány muslimské náboženské obřady a podobně. Dále byla všechna muslimská (a ostatní cizí jména) změněna na bulharská. Po pádu komunismu se etnické menšiny snaží získat zpět své dřívější postavení.

Další méně početná etnika, která byla buď asimilována, nebo z Bulharska většina příslušníků odešla, jsou: Řekové, Arméni, Židi, Nogajci, Rusové, Švábové a další.

2. Projevuje se soužití většinové společnosti s některými menšinami problémově?

Oficiální stanovisko:

Problémově se projevuje pouze soužité většinové společnosti s romskou menšinou. V majoritní skupině přetrvávají stereotypy a zaujatost vůči Romům. Jde ovšem spíše o konflikty mezi jednotlivci, nežli oběma skupinami.

V současné době se bulharská strana intenzivně zabývá problémy romské menšiny. Velkým problémem romské menšiny je nezaměstnanost. Ta vedla v mnohých případech k dalším záporným důsledkům jako postupné sociální opomíjení a podobně. Od roku 2003 funguje spousta programů, které se snaží implementovat Romy do společnosti a pracovního procesu.

Neoficiální informace:

V současné době nejsou Romové v Bulharsku příliš oblíbení. Vnímání romské menšiny v Bulharsku je podobné jako u nás. Panují tam hlavně předsudky a xenofobní nálady vůči romské komunitě.

3. Vnímá většinová společnost některé menšiny jednoznačně pozitivně?

Oficiální stanovisko:

Makedonci jsou bulharskou společností vnímáni pozitivně. Nesetkávají se s žádnými problémy ani nesnášenlivostí. Jsou včleněni do bulharské společnosti a účastní se veřejného života.

Neoficiální informace

Bulhaři a makedonci jsou si velmi blízcí jazykem a náboženstvím, ale také mentalitou. Díky tomu jsou vnímáni mezi bulharským obyvatelstvem pozitivněji, než ostatní menšiny. V poslední době došlo např. k výraznému zvýšení počtu makedonských studentů na bulharských vysokých školách.

4 Jakou hlavní aktivitu tyto minority vyvíjejí (autonomie, spolky, školství, TV, rozhlas, tisk)?

Oficiální stanovisko:

Média

Média pro menšiny: 3 romské noviny, 4 turecké časopisy, 3 turecké noviny, 3 arménské noviny, 2 židovské noviny, 1 Wallachian časopis, 1 arménský časopis. Bulharské národní rádio vysílá denně 3 a půl hodiny v turečtině. Bulharská národní televize vysílá každý den 10 minut v turečtině. Na kabelové televizi ve městě Vidin se vysílá občas v romštině. „Darit rádio“ (jedno z největších soukromých rádií) vysílá z města Kurdzhali oblastní program v turečtině.

Školství

Ve školství je možnost vyučovat v mateřštině pro většinu etnických menšin. Vyučuje se v Turečtině, romštině, arménštině a hebrejštině. Romové jsou často posíláni do zvláštních škol, proto byl uveden v činnost projekt, který usnadní romským dětem přechod z mateřské do základní školy. Integrace romských žáků bude ale dlouhodobým procesem.

Kultura

V Bulharsku existuje aromuské kulturní centrum a několik romských a tureckých kulturních center. Dále se tam nacházejí 2 turecká divadla a jedno romské. Tyto instituce jsou finančně podporovány ze strany bulharské vlády. Phare project: „Urbanizace a sociální vývoj oblast se znevýhodněnými menšinovými obyvateli“ Měl by zlepšit podmínky pro etnické minority.

Neoficiální informace:

5. Mají tyto minority zaručenou nějakou ochranu podle zákona?

Oficiální stanovisko:

V lednu 2004 vstoupil v platnost antidiskriminační zákon, který dává záruku prevence diskriminace v Bulharsku.

Článek 11. 4 – bulharské ústavy: Podle něj nesmí být v Bulharsku zakládány žádné politické strany na etnickém, rasovém a náboženském základě, ani strany chtějící násilné uchvácení státní moci. Vyjádření k ústavě: Ústavní soud ustanovil, že bude svoboda sdružování pro všechny osoby bez ohledu na pohanské, náboženské nebo lingvistické rozdíly. Jasné mínění bulharského ústavního soudu neponechá prostor pro „výklady“, které by mohli omezit možnost menšin sledovat své politické zájmy.

Další články bulharské ústavy týkající se menšin:

článek 2: neexistují žádné autonomní teritoriální formace, územní celistvost Bulharska je nedotknutelná

článek 6.2: všichni občané Bulharska jsou si rovni před zákonem, neexistují žádné výhody či omezení práv z důvodu národností či etnické příslušnosti, pohlaví, původu, vzdělání, názoru, osobního postavení…

článek 36.2: Státní příslušník, jehož mateřštinou není bulharština má právo na studium ve svém jazyce vedle povinného studia bulharštiny

článek 37.1: svoboda myšlení a volby náboženství a náboženských nebo ateistických názorů jsou nedotknutelná…

článek 37.2 : svoboda náboženství nesmí být na úkor státní bezpečnosti, veřejných mravů, nebo práv a svobod ostatních.

článek 54: každý má právo na vlastní kulturní identitu, která bude zaručena zákonem

Pozn.: nejedná se o doslovný překlad

Neoficiální informace

Bulharská ústava z 12. července 1991: Neobsahuje pojem národnostní menšina, neumožňuje vytvoření autonomních oblastí a nedovoluje vytváření politických stran na etnickém, rasovém nebo náboženském základě. Neobsahuje žádné ustanovení, které by mohlo být interpretováno jako kolektivní práva menšin. Garantuje však práva a svobody pro všechny etnické a náboženské skupiny.

6. V jakých zemích je nejvýraznější Bulharská menšina?

Oficiální stanovisko:

Výraznější bulharské menšiny jsou v Turecku, Makedonii, Albánii, Srbsku a Černé Hoře, Rumunsku a Chorvatsku.

Neoficiální informace:

Bulharské menšiny jsou hlavně v sousedních státech. Po vstupu do EU odchází hlavně mladí Bulhaři do různých států Evropy za prací a za zkušenostmi. Potom se většinou vracejí zpět do Bulharska.

Konkrétní státy s bulharskou menšinou:

Turecko - tam směřovali Bulhaři hlavně na sklonku komunistické éry. Bylo to převážně muslimské obyvatelstvo, které zůstalo na území Bulharska po osmanské nadvládě. Turecko je kritizováno hlavně za postavení vůči náboženským (křesťanským a pravoslavným) menšinám, což by se teoreticky nemělo týkat muslimských Bulharů.

Srbsko - bulharská menšina žije převážně na východě území. Celkově jich tam žije kolem 40 000. Bulharsko a Srbsko mají mezi sebou dohodu o spolupráci hlavně v oblasti kultury.

7. Má tato menšina podobná práva jako menšiny v Bulharsku?

Oficiální stanovisko:

Se všemi výše uvedenými státy Bulharsko podepsalo dohodu o spolupráci na poli kultury, vzdělání a přírodních věd.

Neoficiální informace:

Na tuto otázku bohužel neznal nikdo odpověď. Na internetu jsou pouze níže uvedené informace, odkazující na stránky, které jsou v bulharštině.

Agentura pro Bulhary žijící v zahraničí vznikla nařízením vlády ze dne 1. 10. 1992 a 21. 2. 2000 byla transformována do Státní agentury pro Bulhary žijící v zahraničí. Hlavním cílem je zachování duchovního dědictví národa - jazyka, kultury, tradic a historie mezi Bulhary po celém světě a založení lobbistických skupin v zahraničí, které by napomohly v zahraničí Bulharsku i tam žijícím Bulharům. Agentura podporuje aktivity spolků, sdružení, náboženských společností, škol a médií bulharských komunit v desítkách zemí. Jednou z hlavních činností je poskytování kulturních a informačních služeb. Agentura vydává časopis EK v tištěné i elektronické verzi, elektronický časopis Bulhaři ve světě, různé audio-vizuální produkty, cvičební literaturu a periodika. Asistuje i při organizování různých akcí, koncertů, výstav, prezentací knih a přehlídek filmů. Nezapomíná ani na nejmladší generaci. Koná umělecké a literární soutěže na vlastenecká témata. Vykonává rovněž vědeckou a výzkumnou činnost. Pomáhá i při získávání bulharského občanství a povolení trvalého pobytu v Bulharsku. Je zvláštním orgánem, který osvědčuje bulharský původ osobám, které žádají o bulharské občanství, povolení k trvalému nebo prodloužení pobytu.

Zdroje

Oficiální část:

Informace poskytla Mrs. Ilka Kaydzhiyska z Bulharské rady ministrů.

Dále mi byla elektronicky poskytnuta Bulhaská ústava, která se pro nedostatek informací o původu nedá citovat.

Neoficiální část:

DOROVSKÝ, Ivan. Bulharský vztah k Makedonii. Europem [online]. 2002 [cit. 2008-05-01].

Bulhaři ve světě [online]. [2003] [cit. 2008-05-01]. Dostupný z WWW: <http://www.bgr.cz/aba.htm>.

Bulharsko.proweb.cz [online]. [2005] [cit. 2008-05-01]. Dostupný z WWW: <http://bulharsko.proweb.cz/indexn.htm>.

NAHODILOVÁ, Lenka. Etnická paleta dnešního Bulharska. Europem [online]. 2002 [cit. 2008-05-01]. Dostupný z WWW: <http://www.europeum.org/disp_article.php?aid=470>.




Počet shlédnutí: 29

minority-bul.txt · Poslední úprava: 2024/05/29 19:38 autor: 127.0.0.1