obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


minority-ch

Švýcarsko

Oficiální název: Švýcarská konfederace

Státní vlajka:

Základní informace

Hlavní město: Bern

Rozloha: 41 293 km²

Počet obyvatel: 7,2 mil.

Jazyky: němčina (65 %), francouzština (19 %), italština (7 %), rétorománština (1 %)

Náboženství: katolíci (46 %), protestanti (40 %), muslimové (2 %), bez vyznání (8 %)

Správní rozdělení: 26 kantonů

Měna: CHF - švýcarský frank = 100 centimů

Členství: Rada Evropy, OSN, EFTA (Evropské sdružení volného obchodu) a WTO (Světová obchodní organizace)



Rozloha

Švýcarsko leží v centru střední Evropy. Svou rozlohou 41 293 km čtverečních patří mezi nejmenší evropské země (představuje 1/2 rozlohy Rakouska, nebo velikost Holandska). V celkové délce 1 892 km hraničí s pěti státy: na jihu s Itálií (746 km), na západě s Francií (575 km), na severu s Německem (364 km), na východě s Rakouskem (165 km) a s Lichtenštejnskem (42 km).


Historie

Území dnešního Švýcarska osídlil ve 2. století př. n. l. keltský kmen Helvétů. Strategická poloha země přilákala mnoho dobyvatelů, postupně zde vládli Římané, Alamani, Burgundi, Gótové a Frankové. V 11. století se území stalo součástí Svaté říše římské. Roku 1291 vyhlásily kantony Uri, Schwyz a Unterwalden nezávislost na habsburské monarchii a vytvořily tzv. Věčný spolek. Do konfederace se postupně začlenily i další kantony. Po úspěšných bojích s Burgundskem, Francií i Svatou říší římskou začali být švýcarští vojáci najímáni jako žoldnéři. V 16. století Švýcarsko ovlivnil nástup reformace, Jan Kalvín založil v Ženevě nové protestantské hnutí – kalvinismus. Nezávislost švýcarské konfederace byla definitivně uznána velmocemi Vestfálským mírem v roce 1648. Roku 1798 zemi obsadilo francouzské revoluční vojsko a zřídilo zde Helvétskou republiku, kterou Napoleon roku 1803 zrušil. Vídeňský kongres (1815) opět uznal nezávislost země a položil základ pro neutralitu Švýcarska. V roce 1847 po odštěpení Sonderbundu – svazku konzervativních kantonů – proběhla krátká občanská válka. Za obou světových válek byla země neutrální. Referendum z roku 1992 zamítlo vstup Švýcarska do evropského hospodářského prostoru. Země je členem OSN. V současnosti stojí v čele státu sedmičlenná spolková rada, jeden z ministrů se vždy na rok stává prezidentem.


Státní zřízení

Švýcarsko je federace (románské úřední jazyky v názvu státu užívají historické označení konfederace), která má 26 spolkových států. 20 z nich jsou kantony, 6 jsou polokantony. Postavení kantonů a polokantonů se co se týče míry autonomie nijak neliší. Každý z těchto 26 států má, podobně jako spolkové země v Německu nebo spolkové státy USA, vlastní parlament, zákony, vládu, rozpočet i ústavu.


Ekonomika

Síla, a základ, švýcarské ekonomiky je v malých a středních firmách, které vytvářejí přes 90 % jejího výkonu (HDP) a jsou integrované po celém světě.

  • Průmysl

hodinářství, farmaceutický, lékařské přístroje a vybavení (medicinální)

  • Služby

banky – UBS (největší švýcarská a jedna z největších na světě), Credit Suisse (druhá největší) a mnoho dalších, specialitou jsou soukromé bankovní domy, kde jejich majitelé ručí celým svým jměním, stále silné bankovní tajemství (přes tlaky konkurence, zprvu USA, nověji Londýna je oslabit), přísná pravidla proti praní špinavých peněz

  • Turistika

všechny služby s ní spojené – švýcarské Alpy, jezera, horské řeky, ubytování, stravování, sport, kultura

  • Doprava

(provoz) a infrastruktura (stavby, zařízení) - letecké společnosti, Swiss (Swiss International Air Lines), nově vzniklé nízkonákladové společnosti („Swissair without air“), letiště


Obyvatelstvo

Ve CH žije podle údajů z roku 2000 celkem 7,2 mil. obyvatel. Z toho je cca 20 % cizinců, větší počty cizinců jsou koncentrovány do švýcarských aglomerací, např. v kantonu Ženeva žije 38 % cizinců a naopak v malém kantonu centrálního Švýcarska Uri je registrováno pouze 8 % cizinců. Průměrná hustota obyvatelstva dosahuje 172 obyvatel na 1 km2.

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva se ve Švýcarsku pohybuje ve výši +0,5 % (v roce 2000). Největší přírůstek obyvatelstva byl zaznamenán v letech 1950-1970 (+1,4 %), naopak jeden z nejmenších byl v roce 1975 (-0,4 %). Pro srovnání: v Německu je roční přírůstek obyvatelstva na úrovni 0,3 %, ve Francii 0,4 % a v Itálii 0,2 %. Předpokládaná délka života mužů je 76,9 let a 82,6 let u žen.

Další vybrané údaje o struktuře švýcarského obyvatelstva

Počet obyvatel celkem 7.204.100

  • z toho muži 3.519.700 a ženy 3.684.400
  • z toho Švýcaři 5.779.700 a cizinci 1.424.400
  • z toho svobodní 3.037.000, ženatí/vdané 3.335.100, ovdovělí 417.300, rozvedení 414.600

Jazykové rozdělení

Úředními jazyky stanovenými švýcarskou ústavou jsou: němčina, francouzština, italština a rétorománština. Úředním jazykem se rétorománština stala po plebiscitu v roce 1999. Tehdy 10. 3. 1999 se obyvatelé Švýcarska v plebiscitu vyslovili pro uznání rétorománštiny jako 4. úředního jazyka konfederace. Předtím od roku 1938 byla národní řeči. Jako svůj hlavní jazyk ji v roce 2000 uvedlo 0,5 % obyvatel konfederace, 35 100 mluvčích. Ve Švýcarsku se hovoří těmito čtyřmi jazyky, které vytvářejí poměrně jasně vymezené jazykové oblasti, často kopírující hranice kantonů. Nejvíce rozšířeným jazykem je němčina, kterou hovoří jako hlavním jazykem 63,6 % obyvatelstva (kantony středního, centrálního a východního Švýcarska), následovaná francouzštinou, kterou používá jako hlavní jazyk 19,2 % obyvatelstva (západní kantony země) a italštinou, kterou hovoří 7,6 % Švýcarů v jižním kantonu Ticino. Kritická situace je v používání rétorománštiny, kterou hovoří stále méně Švýcarů (v roce 1980 to bylo 0,8 % obyvatelstva, v roce 1990 již jen 0,6 %). Tímto jazykem (starý jazyk ovlivněný latinou) se hovoří v některých většinou horských částech východního kantonu Graubünden. Ve snaze zachovat rétorománský jazyk, poskytla federální vláda dotace různým rétorománským institucím, ale odhaduje se, že v polovině 21. století bude jen malý počet starších lidí, jejichž mateřštinou bude rétorománština. S ohledem na multijazyčnost země hovoří většina Švýcarů více jazyky. Téměř všichni obyvatelé používající jako hlavní jazyk rétorománštinu jsou dvojjazyční, polovina italsky mluvících je rovněž dvojjazyčná, naopak ve francouzsky a německy mluvících oblastech to je pouze čtvrtina obyvatel. Jinými jazyky hovoří 8,9 % obyvatelstva, v tomto případě se jedná hlavně o přistěhovalce, a to převážně ve frankofonní části země. Frankofonní obyvatelstvo má v rámci konfederace výraznější pocit národnostní menšiny a více inklinuje k silné a otevřené sousední Francii. Třetina frankofonních Švýcarů by se od německojazyčné většiny odtrhla „bez větší lítosti“.

Zajímavost:

Na starších švýcarských bankovkách najdeme pro radost tzv. surmirskou podobu rétorománštiny – tzv. surmirštinu!

Použité zdroje

  • Ministerstvo zahraničních věcí: Encyklopedie [online]. c2008 [citováno 09. 04. 2008].

Dostupný z WWW: <http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/stat.asp?StaID=>

  • Velvyslanectví ČR ve Švýcarsku: Základní informace [online]. c2008 [citováno 09. 04. 2008].

Dostupný z WWW: <http://www.mzv.cz/wwwo/default.asp?ParentIDO=2176&ido=8740&amb=16&idj=1>

  • Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Švýcarsko [online]. c2008 [citováno 09. 04. 2008].

Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=%C5%A0v%C3%BDcarsko&oldid=2578691>



Zpracování otázek

1) Jaké hlavní etnické (kulturní) minority jsou ve Švýcarsku?

Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi je počet cizinců švýcarské národnosti docela nízký, každý 10 dospělý má švýcarské občanství, které získal díky začlenění se do společnosti. Mezi lety 1992 až 2005 každoroční počty lidí začleněných do společnosti byly trojnásobné. 3/4 lidí, kteří získali švýcarské občanství v roce 2005 pocházejí z Evropy. 1/3 z nich se narodila ve Švýcarsku. 1/3 lidí žijících ve Švýcarsku téhož roku byla buď skupina přistěhovalců nebo potomci přistěhovalců (podle Státního statistického úřadu). Poměr cizinců s trvale žijícími obyvateli je vysoký, asi 20,7 % v roce 2006, přesto je ve Švýcarsku rozprostření těchto obyvatel velmi nerovnoměrné. V Evropě má jen Lucembursko a Lichtenštejnsko vyšší počet cizinců. Počet cizinců je obzvláště vysoký mezi dětmi. V roce 2000 ukázalo sčítání lidí, že celkově 25,8 % dětí pod 6 let nemá švýcarské občanství. V 5 velkých městech 45 % dětí v tomto věkovém rozsahu nejsou Švýcaři. Okolo 1/5 dětí narozených ve Švýcarsku má nejméně jednoho z rodičů cizince. Na konci roku 2006 21,4 % trvale žijících přistěhovalců pochází ze států bývalé Jugoslávie, Italů je 18,9 %, poté následují občané z Portugalska (11,2 %) a Německa (11,1 %), Turecka (4,8 %), Francie (4,7 %) a Španělska (4,4 %), z ČR a Slovenska ve Švýcarsku žije okolo 15 000 osob. Většina přistěhovalých obyvatel (86,5 %) v roce 2006 pochází z Evropy, ale podíl přistěhovalců z ostatních zemí se zvyšuje. 1/4 těchto přistěhovalých obyvatel, kteří vyrůstali ve Švýcarsku má už vlastní děti. Tato druhá generace přistěhovalců je často nazývána jako skupina „druháci“.

Zdroj oficiální: Swiss world.org, swissworld.org [online]. c2008 [citováno 09. 04. 2008]. Dostupný z WWW: <http://www.swissworld.org/en/>

Židé ve Švýcarsku patří mezi prosperující židovskou komunitu čítající v současnosti přibližně 20 000 obyvatel – což je přibližně 0,3 % celkové populace. Největší počet osob židovského vyznání je v kantonu Curych. Za pestré složení populace vděčí Švýcarsko množství imigrantů. Aškenázskou část tvoří převážně osoby, imigrující z Maďarska a Československa po sovětských invazích. Sefardskou část pak tvoří osoby z Egypta a severní Afriky.

Zdroj neoficiální: Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Židé ve Švýcarsku [online]. c2008 [citováno 09. 04. 2008]. Dostupný z WWW:

<http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=%C5%BDid%C3%A9_ve_%C5%A0v%C3%BDcarsku&oldid=2405835>

2) Projevuje se soužití většinové společnosti s některými menšinami problémově?

Švýcaři jsou národ velmi pořádkumilovný a neukázněnost některých skupin cizinců, která se dnes už odráží i v chování jejich vlastních děti, je jim velmi nepříjemná. Nejvíce problémů vzniká s občany ze států bývalé Jugoslávie a dále pak s občany z muslimských států.

Zdroj neoficiální: Helena Springinsfeld, členka představenstva Svazu spolků

Konkrétní případy

Švýcaři chtějí vyhosťovat mladistvé násilníky

Žádná milost pro provinilou mládež. Švýcaři chtějí zavést tvrdší tresty a zlepšit integraci v boji proti mladistvým násilníkům. Většina dotázaných podporuje expatriaci mladistvých pachatelů cizího původu. Cizinci a jejich integrace dělá Švýcarům po násilných událostech z minulého roku velké starosti. Celonárodně celkem 70 % dotázaných podporuje zostření trestního práva pro mladistvé, jak ukazují výsledky průzkumu. Podobně 70 % podporuje možnost vyhoštění mladistvých pachatelů cizího původu. Ukázaly se nicméně velké regionální rozdíly v názorech. Zatímco opatření podporuje 74 % Švýcarů v německy mluvících oblastech a 64 % v italsky mluvících oblastech, ve francouzsky mluvící oblasti je podporuje pouze 51 % lidí. Kromě tvrdších postihů chtějí Švýcaři zlepšení integrace. 79 % dotázaných požaduje posílení snah o integraci mladých cizinců. Vytvoření vzdělávacích institucí pro znevýhodněnou mládež podporuje 89 % dotázaných.

Ve Švýcarsku znesvěcen kostel

Špatný vtip, nebo je za tím něco víc? Katolický kostel v Muttenzu v Basle pod dva týdny opakovaně znečišťovali mladíci výkaly. Nový den, nový šok: Znečistili výkaly oltář. Močili do křtitelnice, zničili sklo na stole pro dary a zničili rostliny. Pachatelé: gang dvanácti a třináctiletých. Jeden chlapec má švýcarskou národnost, dva jsou z bývalého Srbska-Černé hory a dva z Bosny. Ani jeden z nich není křesťanské víry. Vyšetřování probíhá a veřejný žalobce prověřuje situaci dětí. Dva z nich jsou již ve “specializované instituci” a tři jsou nyní vyšetřováni zdravotním personálem, uvedla policie. Švýcarské trestní právo pro mladistvé jim může nařídit veřejně prospěšné práce, pobyt ve vzdělávací instituci nebo přidělí jejich rodičům asistenta, který jim pomůže jejich děti vzdělávat.

Raději se přestěhujte jinam, poradil jim policista

Bydlím v panelovém domě, kde bydlí rodina z Bosny se čtyřmi dětmi. Po 8 letech žití ve Švýcarsku této rodině nic neříká domovní řád, polední klid, nedělní klid, ani to, že po 22. hodině má být klid a nemá se koupat či prát, neboť trubky nejsou izolovány a tekoucí voda je slyšet po celém domě. Do jedné hodiny v noci se v této rodině křičí, děti mlátí do nábytku, házejí míčem, jezdí na koloběžce, honí se, nahlas běží televize. Běžná je v bytě návštěva o počtu minimálně 11-20 lidí. Na balkoně se griluje. Po nocích roznášejí odpadky po koších. A takových případů jsem od známých slyšela více. Domovník, který bydlí pod touto rodinou, řekl otevřeně, že se bojí je napomenout, aby neměl nůž v zádech. Raději složil funkci domovníka a přenechal ji Thajce, která po nocích roznáší neodvezený nábytek, karton a jiné odpadky od kontejnerů po vedlejších domech a žije podobným rušným životem, jako rodina z Bosny. Takže si každý umí představit, jaký domovní řád v domě funguje. Děti jsou neustále doma, rodiče s nimi nechodí na výlety ani procházky. Je pohodlnější je nechat si dělat, co chtějí a bavit se. Švýcaři se bojí ve vlastní zemi.

Zdroj neoficiální: Islám info, Islám info [online]. c2008 [citováno 09. 04. 2008]. Dostupný z WWW:

<http://info.pravdaoislamu.cz/index.php/2006/09/26/svycari-uz-nechteji-dalsi-imigranty/>

3) Vnímá většinová společnost některé menšiny jednoznačně pozitivně?

Ne, protože buď je někdo nedostatečně přizpůsobený a dělá problémy většinové společnosti viz otázka číslo 2., nebo je plně integrovaný jako Češi a Slováci a pak zapadne mezi většinové obyvatelstvo a ti ho pak vůbec nepovažují za odlišnou skupinu.

Zdroj neoficiální: Helena Springinsfeld, členka představenstva Svazu spolků

4) Jakou hlavní aktivitu tyto minority vyvíjejí (autonomie, spolky, školství, TV, rozhlas, tisk)?

Češi a Slováci

Krajanské spolky

V Švýcarsku působí celá řada krajanských spolků, které jsou většinou sdružené ve Svazu spolků Čechů a Slováků ve Švýcarsku: Beseda Slovan Ženeva, Beseda Svatopluk Čech, Česká knihkupectví ve Švýcarsku, Česká společnosti Fribourg, Česko-slovensko-švýcarská zdravotnická společnost, Český skaut ve Švýcarsku, Domov Basilej, Folklor 75, Klub Jan Palach, Lvíčata Lausanne, Masarykův fond, Slovenský klub ve Švýcarsku, Sokolská župa švýcarská.

Krajanský tisk

Nejdůležitějším krajanským periodikem je česko-slovenský měsíčník Zpravodaj, který vychází v nákladu 1200 výtisků. Více či méně pravidelně vydávají své tiskoviny různé spolky a zájmová sdružení jako např. Sokol a katolická mise v Curychu, Nový Polygon aj.

Zdroj oficiální: Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo zahraničních věcí [online]. c2008 [citováno 09. 04. 2008]. Dostupný z WWW:

<http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?id=20522>

Obecně

Spolky: (občanská sdružení různých národností): existuje jich celá řada - mají stejné problémy jako spolky domácí, tedy nedostatek mladých lidí, kteří by byli ochotni vést spolkovou práci.

Školství: některé vlády podporují své menšiny doplňovacími školami (konkrétně Portugalci a Italové v německé části Švýcarska). Většinou 2-3 hodiny ve volném čase vyučují děti na ústředních místech.

TV a rozhlas: švýcarská televize i rozhlas mají speciální vysílače nebo vysílání pro své jazykové menšiny, pro cizince: velká část zemí nabízí programy přes kabelovou televizi nebo satelit zadarmo a bez komplikovaných zařízení a kódů, není tedy nutné ve Švýcarsku dělat speciální úpravy pro konkrétní národnost.

Tisk: je dostupný ve všech úředních jazycích Švýcarska, v jazykových oblastech je švýcarský tisk běžný, tisk různých národnostních menšin je dnes k sehnání všude, mnohé minority mají také vlastní tiskoviny, více či méně úspěšné.

Zdroj neoficiální: Helena Springinsfeld, členka představenstva Svazu spolků

Švýcarští muslimové plánují vybudování největšího islámského centra v Evropě

Švýcarské hlavní město Bern se může stát největším evropským islámským a kulturním centrem, pokud bude schválen projekt místních muslimských asociací, oznámili v pondělí organizátoři. „Platforma pro islám“ o rozloze 23 000 metrů čtverečních by obsahovala kongresové centrum, čtyřhvězdičkový hotel, muzeum, kanceláře a mešitu. „Chceme ukázat ve Švýcarsku bohatství islámské kultury tím, že budeme představovat mnoho z jejích aspektů“. Švýcarský architekt Marco Ryter, který provádí realizační studii, odhadl, že centrum by stálo mezi 60 a 80 milióny švýcarských franků (1 - 1,3 miliardy Kč). Ve Švýcarsku žije asi 311 000 muslimů z celkové populace 7,5 miliónu lidí. Většina z nich pochází z Balkánu.

Zdroj neoficiální: Islám info, Islám info [online]. c2008 [citováno 09. 04. 2008]. Dostupný z WWW:

<http://info.pravdaoislamu.cz/?s=%C5%A1v%C3%BDcarsko>

5) Mají tyto minority zaručenou nějakou ochranu podle zákona?

Rada Evropy

Ochrana lidských práv je jedním ze základních cílů Rady Evropy, jehož je třeba dosáhnout ve čtyřech hlavních oblastech:

- účinné sledování a ochrana základních práv a svobod; - zjišťování nových rizik, jež hrozí lidským právům a lidské důstojnosti; - rozvoj veřejné informovanosti o významu lidských práv; - podpora věnovaná výchově k lidským právům a odborné přípravě.

K nejdůležitějším smlouvám v této oblasti patří Evropská úmluva o lidských právech, Evropská úmluva o prevenci mučení a nelidského či ponižujícího zacházení či trestání a Rámcová úmluva o ochraně národních menšin. Nejvýznamnějším úspěchem Rady je Evropská úmluva o lidských právech, která byla přijata v roce 1950 a vstoupila v platnost v roce 1953. Uvádí seznam práv a svobod, jež musí státy v rámci vlastní jurisdikce zabezpečit každému (mezi jinými jde o právo na život, na ochranu před mučením a nelidským zacházením, na svobodu a bezpečnost, právo na spravedlivý soud, na respektování vlastního soukromého a rodinného života a korespondenci, na svobodu projevu, včetně svobody tisku, myšlení, svědomí a náboženství). Následné protokoly přidaly další práva k těm uvedeným v Úmluvě, jako je zrušení trestu smrti (protokol č. 6).

Ochrana národních menšin

Rada Evropy přijala Rámcovou úmluvu (Framework Convention) v roce 1994). Smluvní strany se zavazují usilovat o dosažení cílů Úmluvy prostřednictvím národní legislativy a politiky. K těmto zásadám patří zajištění rovnoprávnosti před zákonem, zachovávání a rozvíjení různých kultur, zabezpečování identity, náboženství, menšinových jazyků a tradic. Od roku 1992 mohou evropské státy stvrzovat svůj závazek chránit regionální či menšinové jazyky podpisem Evropské charty k tomuto tématu. Potírání rasismu a nesnášenlivosti Evropská komise proti rasismu a nesnášenlivosti (European Commission against Racism and Intolerance - ECRI) byla zřízena v roce 1993. ECRI je nezávislým kontrolním orgánem, jehož úkolem je potírat rasismus, xenofobii, antisemitismus a nesnášenlivost ve všech členských státech Rady Evropy z hlediska ochrany lidských práv. Její činnost zahrnuje všechna nezbytná opatření k potírání násilí, diskriminace a předsudků, jimž čelí osoby či skupiny osob kvůli rase, barvě pleti, jazyku, náboženství, národnosti a národnímu či etnickému původu.

Zdroj oficiální: informační kancelář Rady Evropy, Rada Evropy [online]. c2008 [citováno 09. 04. 2008]. Dostupný z WWW:

<http://www.radaevropy.cz/stat.php?id=43>

Švýcarský pas jen pro vyvolené

Sedmnáct procent obyvatel Švýcarska nemůže zasahovat do politického rozhodování. V zemi, kde je díky přímé demokracii podíl občanů na politické činnosti asi největší na světě, jim v tom zabraňuje tvrdý a zdlouhavý proces získávání státního občanství. Letos na podzim tu proběhlo za poslední dvě dekády už třetí referendum o tom, zda imigrantům cestu občanství usnadnit. Švýcaři už potřetí hlasovali proti. Švýcaři mají jeden z nejpřísnějších systémů pro získání občanství na světě. Cizinci musí žít v zemi alespoň dvanáct let, aby vůbec mohli o občanství požádat. Musí také složit poplatek, který se v některých případech může vyšplhat až na desítky tisíc dolarů. Právo rozhodnout, kdo se může stát švýcarským občanem a kdo ne, spadá na místní obce. V některých obcích není šance občanství získat, i když žádost splňuje veškeré požadavky dané zákonem. Žádosti jsou zde pravidelně odmítány, a to zvlášť pokud žadatelé pochází z oblasti bývalé Jugoslávie nebo Afriky. Z osmi a půl milionu obyvatel Švýcarska tvoří cizinci víc než sedmnáct procent. Většina z nich se v zemi narodila nebo tam žije velmi dlouho. Protože ale nemají švýcarské občanství, nemohou nejen volit, ale také se ucházet o zaměstnání, jako je například práce u policie. Návrh zákona, který předložily k referendu vládní strany, to zamýšlel změnit. Vláda chtěla složitou proceduru získávání občanství usnadnit, protože příliš mnoho lidí se teď nemůže účastnit systému přímé demokracie, který ve Švýcarsku funguje. Návrh předložené novely zákona obsahoval dvě hlavní ustanovení. Podle prvního měla být snížena požadovaná délka pobytu ve Švýcarsku, po jejímž uplynutí mohou cizinci požádat o švýcarské občanství, ze současných dvanácti na osm let. Děti, které absolvovaly pět let povinné školní docházky ve Švýcarsku, by navíc měly právo na zjednodušenou proceduru. Druhé ustanovení by pak přiřklo právo na automatické nabytí švýcarského občanství takzvané „třetí generaci“ imigrantů narozených ve Švýcarsku za předpokladu, že zde vyrostl nejméně jeden z rodičů dítěte.

Zdroj neoficiální: Zprávy 24, Zprávy 24 [online]. c2008 [citováno 09. 04. 2008]. Dostupný z WWW:

<http://zpravy24.pantax.cz/2004/11/14.11.04.htm>

Švýcarské jazykové minority jsou rovnoprávné. Ve Švýcarsku vládne svoboda vyznání náboženství. Pokud někdo nerozumí při důležitém řízení s úřady, běžně dostane k dispozici překladatele.

Zdroj neoficiální: Helena Springinsfeld, členka představenstva Svazu spolků

6) V jakých zemích je nejvýraznější švýcarská menšina?

Mnoho Švýcarů, kteří odešli žít do zahraničí tam pobývají pouze dočasně. Francie (cca 177 000) má zdaleka největší počet trvale bydlících švýcarských obyvatel na svém území, dále následuje USA (cca 74000), Německo (cca 75000), Itálie (cca 48000), Canada (cca 38000) a Austrálie (cca 22000). Na konci roku 2006 bylo celkové číslo švýcarských občanů registrovaných a žijících ve vnějších zemích 645 010. Švýcarští občané trvale bydlící v zahraničí jsou nazývaní jako 1/5 Švýcarska. Zbývající 4/5 žijí v různých jazykových regionech Švýcarska. Švýcarsko jim poskytuje početné služby a prostředky k zachování styku s jejich mateřskou zemí. Také finančně pomáhá 16 švýcarským školám v zahraničí, kde se učí podle švýcarských osnov.

Zdroj oficiální:

* Oficiální stránky Švýcarska, Bundesamt für Migration BFM [online]. c2008 [citováno 09. 04. 2008]. Dostupný z WWW:

<http://www.swissemigration.ch/themen/laenderinfos/auslandsschweizer/index.html?lang=fr>

* Swiss world.org, Swiss world.org [online]. c2008 [citováno 09. 04. 2008]. Dostupný z WWW:

<http://www.swissworld.org/en/people/the_swiss_abroad/the_swiss_abroad_today/>

7) Má tato švýcarská menšina podobná práva jako menšiny ve Švýcarsku?

Dá se předpokládat, že mají stejná práva, jelikož kdyby se Švýcaři cítili někde utlačováni, tak by tam zřejmě nežili.

Zdroj neoficiální: Helena Springinsfeld, členka představenstva Svazu spolků




Počet shlédnutí: 12

minority-ch.txt · Poslední úprava: 2024/05/29 19:38 autor: 127.0.0.1