Obsah

CHORVATSKÁ REPUBLIKA

CHORVATSKÁ REPUBLIKA

Na území Chorvatska probíhaly velké přesuny obyvatelstva, často dlouhodobé až trvalé. Chorvatsko prodělalo dvě velké migrační vlny spojené s válečnými událostmi, a to jednu v roce 1991 a druhou v roce 1995. První se týkala osob především chorvatské, zčásti srbské, případně jiné národnosti, druhá výhradně osob národnosti srbské. Chorvatský proud charakterizovala z větší částí krátkodobost a setrvání v Chorvatsku, v omezeném objemu i krátkodobé či trvalé přesídlení do zahraničí mimo bývalou Jugoslávii. Srbský proud charakterizuje většinou původně dočasné, nakonec trvalé přesídlení, většinou s tranzitem přes jiné území Chorvatska do Srbska.

Seznam otázek

Jaké hlavní etnické (kulturní) minority jsou v Chorvatsku ?
Projevuje se soužití většinové společnosti s některými menšinami problémově, vnímá většinová společnost některé menšiny jednoznačně pozitivně?
Vnímá většinová společnost některé menšiny jednoznačně pozitivně?
Jakou hlavní aktivitu tyto minority vyvíjejí (autonomie, spolky, školství, TV, rozhlas, tisk)?
Mají tyto minority zaručenou nějakou ochranu podle zákona?
V jakých zemích je nejvýraznější chorvatská menšina?
Má tato chorvatská menšina podobná práva jako menšiny v Chorvatsku ?

Jaké hlavní etnické (kulturní) minority jsou v Chorvatsku ?

4,54 % Srbové
0,47 % Bosňáci
0,44 % Italové
0,37 % Maďaři
0,34 % Albánci
0,30 % Slovinci
0,24 % Češi
0,21 % Rómové
0,11 % Černohorci
0,11 % Slováci
0,10 % Makedonci
0,07 % Němci
0,05 % Rusíni
0,04 % Ukrajinci
0,01 % Židé
0,01 % Poláci
0,01 % Rumuni
0,01 % Bulhaři
0,01 % Turci

Procentní zastoupení Čechů v jednotlivých občinách:

Daruvar 18,4 %
Polje 13,7%
Garešnica 2,9 %
Pakrac 2,6 %
Grubišno Kutina 1,6 %
Bjelovar 0,5 %

Vliv menšin je patrný i v chorvatské kuchyni: chorvatská kuchyně je zvláštní a pestrá, nabízí i jídla ovlivněná gastronomií italskou a mnohdy i rakouskou a maďarskou.

Projevuje se soužití většinové společnosti s některými menšinami problémově, vnímá většinová společnost některé menšiny jednoznačně pozitivně?

Oficiální odpověď je taková, že Chorvatsko se nedívá v tomto smyslu na menšiny jako celek, ale bere je jako jednotlivce, tudíž je podle toho i posuzuje a hodnotí. Proto nelze říct že by některá menšina byla hodnocena pozitivně či naopak negativně. Se všemi je jednáno stejně.

Z neoficiálních zdrojů lze ale vyčíst že problém je u srbské a romské menšiny. Romská populace čelí mnoha problémům spojených s vysokou nezaměstnaností, nedostatečnou školní docházkou a nuzným (ubohým) ubytováním. Srbská menšina, která je zároveň nejpočetnější menšinou čelí jiným problémům, převážně vyplývajících z nedávné války v zemi. Srbové se vrátili jako uprchlíci, kteří oficiálně užívají práva zaručená Ústavou, ale ve skutečnosti se potýkají se sociální (společenskou) izolací.

Např. Romští školáci žalují Chorvatsko za rasovou diskriminaci

Patnáct romských školáků ze severního Chorvatska podalo u Evropského soudu pro lidská práva žalobu kvůli údajné rasové diskriminaci ve vzdělávacím systému. Dvě organizace pro lidská práva, které školáky zastupují, oznámily, že stížnosti předaly ve středu. Argumentují tím, že děti byly rasově odděleny od ostatních žáků, čímž jim bylo upřeno patřičné vzdělání a způsobena psychická újma. Podle rozhodnutí chorvatského soudu mohou být romské děti vyučovány odděleně od ostatních žáků, pokud nemluví chorvatsky natolik dobře, aby mohly chodit do normální třídy.

Lze říci, že pozitivně je nahlíženo na italskou či židovskou menšinu. Jelikož zájem na jejich kulturním životě v Chorvatsku je větší než u jiných menšin. Italská menšina je také často označována za nadržovanou, je to dáno faktem, že italská menšina si prosadí většinu toho co chce. Ovšem je nutno říci, že za italskou menšinou stojí vždy Italská vláda, která ji ve všem podporuje.

Jakou hlavní aktivitu tyto minority vyvíjejí (autonomie, spolky, školství, TV, rozhlas, tisk)?

V Chorvatsku žije čtyři a půl miliónu obyvatel a z tohoto počtu je kolem 350 tisíc příslušníků národnostních menšin. Lidé se hlásí k 23 národnostem, 19 z nich se sdružuje ve spolcích a má svá vydavatelství. Menšinové kulturní činnosti jsou převážně tradiční, např., chránit jazyk, pečovatelské lidové tradice, hudbu a umění, organizovat výstavy atd. Kulturní činnosti židovských a italských menšin tvoří výjimky, protože zájem na jejich kulturním životě je mnohem větší, než ostatních menšin. Vypadá to, že kulturní činnosti jiných menšin vzbudily malý zájem.

Albánci Většina pochází z Kosova a Makedonie, mluví albánsky. V r. 1991 založili svou první asociaci Odbor Albánců v Chorvatsku, který pracuje v několika městech. V posledním desetiletí členové albánského společenství podporovali snahy o nezávislost Kosova. Albánská organizace vydává mnoho publikací v albánštině ale i chorvatštině, spravuje centrální knihovnu a podporuje tradiční lidové tance. Nepovinná výuka albánského jazyka probíhá na škole Isidor Krsnaji v Záhřebu a připravuje se i v Rijece a Osijeku.

Bosňáci

Jsou druhou největší menšinou v Chorvatsku, stále jsou v procesu utváření své identity a organizací. Kulturní skupiny vydávají časopisy pro děti a dospělé s kulturní a náboženskou tématikou. Pořádají kulturní a náboženské akce, oslavy tradičních svátků, výstavy umění, mají ženský pěvecký sbor a knihovnu.

Češi

Česká menšina se nachází hlavně v městských oblastech Bjelovar, Daruvar, Garesnica, Grubisno, Polje, Kutina, Novska, Pakrac, Pozega, Vrbovec a Záhřeb. Česká komunita má vydavatelství, udržuje centrální knihovnu. Je zde lokální rádio s českým vysíláním a také široký rozsah kulturních činností. Výuka pro národnostní menšiny (vedle české ještě italská, maďarská, srbská atd.) probíhá v Chorvatsku podle tří modelů. Podle modelu A se jedná o výuku všech předmětů v českém jazyce, to je případ daruvarské základní školy Komenského, školy v Končenicích a hrubečnopolské malotřídní školy v Ivanově Sele. Model B znamená výuku převážně v chorvatštině, česky se vyučují jen společenské předměty. Jedná se o daruvarské gymnázium, kde je letos 13 nových studentů. Model C - to jsou dvě až čtyři hodiny českého jazyka týdně, vše ostatní se učí chorvatsky. Tento typ výuky navštěvují nejvíc žáci v Dežanovci, Hrubečném Poli (Zdence a Hrubečné Pole), v malotřídkách na Dioši a v Daruvarském Brestově. Od loňska probíhá vyučování tímto způsobem v Šibovci, Sirači, Lipovlanech, Selech u Sisku. Čeština se učí i v dalších krajanských osadách či městech jako Banova Jaruga – Mezurač, Kaptol, Bjeliševec, Lipik, Pakrac, Virovitice a Záhřeb. Letos se otevírají čtyři oddělení v Bjelovaru a Rijece, v Sisku pak dvě.

Maďaři

Původně členové maďarské menšiny žili v Bjelovaru, Osijeku a Záhřebu, většina se nyní přemístila do Baranje. Maďarština se používá ve školách, médiích a publikacích. Maďarská menšina má široký rozsah kulturních aktivit, včetně: vydavatelství, knihovny, vysílání v lokálních rozhlasových stanicích v maďarštině, amatérskou kulturní asociaci, která podporuje uskutečňování návštěv a výměn se sousedním Maďarskem. Potonica mateřská škola v Záhřebě a Krujenica v Osijeku mají dvoujazyčné vyučování. Maďarský jazyk a kultura je vyučován v 18 školách v Osijeku. V Chorvatsku celkem 350 žáků navštěvuje výuku maďarského jazyka, kultury a historie. Maďarština je vyučována učiteli, kteří jsou členy maďarské menšiny, zatímco jiné předměty jsou vyučovány v chorvatštině. Většina žáků navštěvujících tyto hodiny nejsou z maďarské menšiny, ale díky blízkosti Maďarska se chtějí učit maďarštině.

Italové

Nachází se na Istrii, 85% obyvatelstva tvoří italská menšina) dále v podstatně menší populaci se nachází i v Lipiku, Rozholu a Záhřebu. Italština se používá ve vzdělávacích institucích, médiích, vydávají se i publikace. Kromě spisovné italštiny se zde mluví dialekty Venetto a Istria-Roman. Italský odbor je hlavní asociací italské menšiny, má 40 společenství. Italská komunita je velice aktivní: vydává mnoho publikací pro děti a dospělé, 3x denně vysílá v rádiu, existuje mnoho pěveckých sborů, pořádají opery, balety, mají mnoho knihoven. Italská menšina na Istrii a Rijece má 24 škol s 31 učiteli. Podobné školy byly založeny v Buje, Novigradu, Poreči, Pule, Umagu. 10 základních škol v Chorvatsku má italštinu jako vyučovací jazyk. Střední školy s italštinou jako vyučovacím jazykem se nachází v Buje, Pule Rijece a Rovinji, mají 83 celodenních učitelů a 23 kolegů.

Romové

Největší koncentrace Romů je v městských oblastech Cakove, Beli Manastir, Varazdin a Záhřeb. Kvůli strachu z diskriminace mají snahu o uzavření své identity. Vláda se snaží povzbudit jejich integraci pomocí vzdělávacích a sociálních programů. Nicméně jsou Romové v Chorvatsku považování z dno společnosti. Romové mají velké množství organizací, přesto je velmi malá organizace mezi nimi. Hlavní romskou asociací je Aliance Romů v Chorvatsku, která vydává noviny Romano Akhtaripe , a Romský odbor v Chorvatsku který vydává Romengo Cacipi. Ministerstvo vzdělání a sportu a mnoho romských organizací společně pořádali letní školu pro romské děti. V Medjurmje navštěvuje přes 700 romských dětí základní školu, ale toto je spíše výjimkou. Negramotnost je velmi rozšířená (zvláště mezi romskými ženami.

Srbové

V Chorvatsku je mnoho srbských asociací, které pořádají koncerty, filmová představení, hry, vydávají publikace, spravují centrální knihovnu. V r. 1997 začali vysílat v lokálních rozhlasových stanicích v Beli Manastir, Borovu , Mikovci a Vukovaru. Včetně srbských organizací jsou v Chorvatsku dvě politické strany: Srbská národní strana a Srbská demokratická strana. Všechny školy v Slavonii jsou zahrnuty do chorvatského sjednoceného vzdělávacího systému. Srbské školy v Slavonii mají všechny jako vyučovací jazyk srbštinu. V jiných částech Chorvatska, tak kde byl dostatečný zájem, se ve školách vyučuje srbský jazyk, kultura a historie. Učební plány a učebnice byly navrženy a financovány ministerstvem školství a sportu.

Slovinci

Mimo pohraničních oblastí blízko Slovinska žijí hlavně ve Splitu a Záhřebu. Mluví hlavně slovinsky, ale používají i chorvatštinu. Slovinská menšinová asociace vydává noviny, organizuje pěvecké sbory, koncerty, výstavy, slavnosti, taneční akce a přednášky. Ministerstvo kultury podporuje různé programy pomocí grantů na poli umění a kultury. Existuje deset knihoven, které jsou pro národnostní menšiny, jmenovitě: Městská knihovna Beli Manastir (Maďaři); veřejná knihovna Bjelovar (Češi); městská knihovna Karlovac (Slovinci); městská knihovna Pula (Italové); veřejná knihovna Našice (Slováci); knihovna Bogdan Ogrizović Záhřeb (Albánci); knihovny města Záhřeba (Rutheninan a Ukranian); městská a univerzitní knihovna Osijek (Rakušané). Ministerstvo také poskytuje podporu pro zřízení srbské kulturní asociace Prosvjeta (Srbové) a židovská komunita v Záhřebe (Židé). Ministerstvo kultury podporuje programy navrhované národnostními menšinami založených na jejich umělecké nebo kulturní pospolitosti. Byl zřízen zvláštní fond pro doprovodné aktivity a projekty národnostních menšin, poskytnutý radou vlády pro Národnostní menšiny, který obsahuje také kulturní projekty na poli umění, kulturního dědictví, médií, akcí a festivalech stejně jako různé projekty podporující vzdělání, sociální soudržnost a mezikulturní dialog. Vláda také přijala Národnostní program pro podporu romských aktivit a programů který zahrnuje zvláště se vztahuje na vzdělání a kulturní činnosti zástupců Romské národní skupiny.

Mají tyto minority zaručenou nějakou ochranu podle zákona?

V Chorvatsku má každá národnostní menšina, jejíž populace odpovídá ústavou daným kritériím právo vytvořit a volit členy do menšinové rady na každé úrovni samosprávy (lokální, regionální, národní). Tyto rady jsou samostatné subjekty, které zastupují potřeby svých voličů. Rady mohou navrhovat body k jednání vlády, ovlivňovat program veřejnoprávní televize a rozhlasu a navrhovat ekonomická i sociální opatření ve prospěch svých voličů.

Práva menšin jsou zakotveny v Ústavě Chorvatské republiky – v ústavním aktu Práv národnostních menšin, v tomto smyslu je Chorvatsko ve shodě s:

Ústavou Chorvatské republiky
principy listiny Spojených národů
univerzální deklarací lidských práv, mezinárodní smlouvou o civilních a politických právech, mezinárodní smlouvou

o ekonomických, sociálních a kulturních právech

dokumenty OSCE atd.

Dále všechny menšiny mají podporu od Úřadu vlády pro etnická a národnostní společenství a menšiny. V rámci mezinárodní spolupráce → Rada Evropy – Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin

V jakých zemích je nejvýraznější chorvatská menšina?

Veliký počet Chorvatů žije mimo Chorvatskou republiku v důsledku neustálé emigrace od 19. stol. do současné doby. Důvody k emigraci byly vždy především sociální, případně politické. Předpokládá se, že jen v západní Evropě žije asi milión Chorvatů, mimo Evropu žijí podle odhadů 3 milióny Chorvatů (včetně potomků). Nejvíce v Bosně a Hercegovině (472 000), Srbsku (114 000) - převážně ve Vojvodině), v pohraničí Maďarska,v Německu (231 000), Kanadě (62 000) a existuje i menšina v České republice, a to v oblasti Jeseníků.

Má tato chorvatská menšina podobná práva jako menšiny v Chorvatsku ?

Ochranu práv národnostních menšin v České republice stanoví ústavní zákony - Ústava České republiky a Listina základních práv a svobod. Práva příslušníků národnostních menšin upravuje pak podrobněji zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin. Česká republika přistoupila k Rámcové úmluvě o ochraně národnostních menšin. V rámci platných právních předpisů garantují příslušníkům německé, chorvatské a polské národnostní menšiny zvláštní právní ochranu a podporu též mezinárodní bilaterální smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, nebo mezivládní dohody. Ve vztahu k příslušníkům chorvatské národnostní menšiny stanoví Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Chorvatské republiky o spolupráci v oblasti kultury, školství a vědy3 mj. v článku 8 závazek zajišťovat podmínky pro uchování jejich kulturního a historického dědictví, rozvíjení jejich vlastní kultury a jejích různých aspektů.

Chorvatská národnostní menšina v ČR

K chorvatské národnosti se v ČR podle posledního sčítání lidu v roce 2001 přihlásilo 1 585 osob. Historie usídlení Chorvatů v českých zemích se odvíjí již od konce 16. století, kdy do českých zemích přišli Chorvaté prchající z Balkánu před expanzí Osmanské říše. Viz Richard Jeřábek: Moravští Charváti - dějiny a lidová kultura (Antologie), Brno 1991.

Z důvodů turecké expanze začali Chorvaté opouštět svou vlast kolem roku 1530. Mezi zeměmi, ve kterých se usadili, byla i jižní Morava. Kryštof z Teufenbachu, císařský generál, usadil Chorvaty v Jevišovce (dnes Frélichov), Dobrém Poli a Novém Přerově, tedy v drnholeckém panství, které bylo v té době kvůli moru vylidněné.

Kolem roku 1600 bylo na jižní Moravě již devět obcí s chorvatskou většinou a mnoho dalších s početným chorvatským obyvatelstvem (Poštorná, Charvátská Nová Ves, Hlohovec,…). Během staletí se Chorvaté v některých obcích počeštili, v jiných poněmčili, ale právě ve zmiňovaných třech vesnicích: Jevišovce, Novém Přerově a v Dobrém Poli si uchovali svůj jazyk a své zvyky až do roku 1948.

Ve stejném roce bylo chorvatské obyvatelstvo označeno za státně nespolehlivé. Z důvodu zajištění bezpečnosti státní hranice bylo na základě výnosu Zemského národního výboru v Brně rozhodnuto o jeho přesídlení z příhraničních oblastí jižní Moravy do vnitrozemí a na severní Moravu. Chorvatští obyvatelé tří uvedených vesnic byli rozsídleni do 188 obcí ve 34 okresech.

V 50. letech se někteří z vystěhovalců začali vracet na jižní Moravu (často volili Slovácko, které jim bylo blízké svým folklórem), přičemž část z nich se usídlila i v Brně. Dnes jich zde žije 150 až 200. ¨

Chorvatská menšina má jednu organizaci - Sdružení občanů chorvatské národnosti v ČR. Vzhledem k disperznímu usídlení příslušníků chorvatské menšiny po celém území státu, hlavně na Moravě, jako důsledku persekuce této menšiny po únoru 1948 v období komunistické moci, členskou základnu tvoří pouze menší skupina osob.

Aktivity

Početně malá a dispersně usídlená chorvatská menšina pořádá každoročně Chorvatský kulturní den v Jevišovce na jižní Moravě (okres Břeclav). Akci pořádá Sdružení občanů chorvatské národnosti v ČR. Na kulturních dnech pravidelně hostují chorvatské soubory ze Slovenska a soubor Pálava z Břeclavi, který se věnuje chorvatskému folkloru. Chorvatského kulturního dne v Jevišovce se pravidelné zúčastňují též chorvatské soubory z rakouského Burgenlandu i soubory z Chorvatska. Akce je podporována prostřednictvím dotačních programů Ministerstva kultury. K uchování a rozvoji kultury chorvatské menšiny v ČR významně přispívá otevření expozice mikulovského muzea o kultuře a tradicích jihomoravských Chorvatů v Jevišovce, obci, která je dnes centrem kulturních akcí chorvatské menšiny. Expozice byla otevřena v prosinci roku 2002 v budově bývalé měšťanské školy.

Spolupráce s Radou vlády

Chorvatská národnostní menšina měla do roku 2005 v Radě jednoho zástupce. Od té doby je - podle statutu Rady - zván tento zástupce na jednání Rady jako její stálý host. Aktivní spolupráce se týká finanční podpory v rámci dotačních programů Ministerstva kultury. To podpořilo otevření stálé muzejní expozice v Jevišovce a každoročně podporuje konání Chorvatského kulturního dne.

Postavení českých občanů k chorvatské národnosti

Poúnorový komunistický režim až do listopadu 1989 potlačoval zmínky o přítomnosti chorvatské národnostní menšiny, která do roku 1948 obývala několik jihomoravských obcí. Od konce 16. století zde přitom žili Chorvaté jako historická diaspora. Zatímco na Břeclavsku na moravsko-slovenském pomezí se postupně do 20. století počeštili, v převážně německém prostředí na Mikulovsku ve vesnicích Dobré Pole, Frélichov (dnes Jevišovka) a Nový Přerov si do konce druhé světové války uchovali vlastní kulturní tradice, jazyk a národní identitu. Po únoru 1948 však komunistické orgány rozhodly, že veškeré chorvatské obyvatelstvo z uvedených obcí má být násilně vystěhováno do vnitrozemí a rozptýleno zejména do obcí na severní Moravě. Důvodem byla záminka státní nespolehlivosti, princip kolektivní viny a obvinění z kolaborace s nacistickým režimem v období druhé světové války.

I když příslušníci chorvatské menšiny žijí v současnosti rozptýleně na celém území Moravy (v původních obcích žije pouze několik rodin), bezprostředně po listopadu 1989 obnovili svoji spolkovou činnost. Obec Jevišovka se též stala střediskem každoročního setkání jihomoravských, západoslovenských a burgenllandských Chorvatů.

Sdružení občanů chorvatské národnosti v ČR - mezi deklarované cíle patří uchování identity (zvyků, krojů), a z toho hlavně chorvatského čakavského nářečí.