obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


minority-mal

MALTA

Základní údaje

Vlajka státu:

Oficiální název: Republika Malta (Republic of Malta, Republika Ta`Malta)

Hlavní město: Valletta

Státní zřízení: parlamentní republika

Správní členění: 67 lokálních zastupitelstev

Počet obyvatel: 417 276

Jazyk: maltština, angličtina

Náboženství: římsko-katolické 98 %

Vznik: 21. září 1964 (nezávislost na Velké Británii)

Prezident: Edward Fenech Adami

Měna: euro (EUR)

Vstup do EU: 1.05.2004

Politické strany: Nacionalistická strana (Nationalist Party - NP), Maltská strana práce (Malta Labour Party - MLP)

Vládnoucí strana: Nacionalistická strana. Předseda vlády: Lawrence Gonzi

Hospodářství: pšenice, ječmen, brambory, raná zelenina, víno a jižní ovoce, rozvinutý je chov dobytka a rybolov

Hlavní průmyslová odvětví: stavba lodí, turistika, potravinářský průmysl

Zemědělská produkce: rajčata, vinná réva, brambory, citrusové ovoce

HDP: 4,7 miliard USD (1996), růst HDP 4 % (1996) Inflace: 3 % (1996)

Největší města: Birkirkara 21 000, Qormi 19 000, Hamrun, Zabbar 14 000, Zejtun 12 000, St. Julian´s, Gzira, Zebbug 10 000, Valletta 9000

Rozloha: 316 km² (218. na světě)

Nejvyšší bod: Ta' Dmejrek (253 m n. m.)

Poloha: ostrovní stát ležící ve Středozemním moři jižně od Sicílie na křižovatce cest mezi Gibraltarem, Suezem, Sicílií a Tuniskem. Rokládá se na několika ostrovech a ostrůvcích, z nichž největší jsou Malta, Gozo (maltsky Ghawdex) a Comino (Kemmuna).

Historie ve zkratce

5000 př.n.l Ze Sicílie přicházejí první známí obyvatelé

4000 - 3000 př.n.l. Postaveny megalitické chrámy

700 - 218 př.n.l. Fénické a Kartaginské období

218 - př.n.l. Malta se stává součástí Římské říše

60 Svatý Pavel ztroskotá na ostrovech a káže křesťanství

395 - 870 Byzantská vláda

870 Arabská invaze

1090 - 1530 Vláda Normanů, Švábů a Aragonců.

1530 Karel V. postupuje ostrov Malta Řádu svatého Jana z Jeruzaléma.

1565 Velké obléhání: Osmanští turkové napadají ostrovy. Jsou poraženi rytíři řádu.

1566 - 1571 Postavení Valletty, nového hlavního města.

17. století Malta pod vládou Řádu svatého Jana. Rozkvět ostrovů.

1798 Napoleon Bonaparte se zde zastavuje na své cestě do Egypta, řád kapituluje.

1800 - 1964 Malta se stává Britskou kolonií. 164 let Britské nadvlády.

1940 - 1942 Malta sehrává klíčovou roli ve druhé světové válce. Je neustále napadána, ale nikdy poražena.

1947 Obnovení vnitřní samosprávy. Vláda v rukou generálního guvernéra.

1964 Malta získává nezávislost.

1974 Malta se stává republikou. První maltský prezident přebírá svůj úřad.

Obyvatelstvo

Většina obyvatel Malty žije na hlavním ostrově Malta, zde převážně v městských aglomeracích. Vzhledem k malé rozloze činí hustota zalidnění téměř 1249 obyvatel na km² (největší v Evropě a třetí největší na světě). Přes 90 procent obyvatel žije v městech. Přibližně 3 procenta obyvatel jsou cizinci, především Britové. Téměř stejný počet obyvatel žije nastálo v zahraničí (v Kanadě, Austrálii a také USA).

Na rozdíl od hlavního ostrova má Gozo více zeleně a spíše zemědělský ráz s příslušnou strukturou obyvatelstva, zároveň i menší hustotu obyvatel. Comino je obydleno jen v turistické sezóně (hosté jednoho hotelu, jinak mimo sezónu má přibližně kolem čtyř obyvatel).

  • růst obyvatelstva: 0,64 procent
  • průměrný věk obyvatelstva: celkový 38 let, muži 36,6 a ženy 39,5 roků
  • průměrný věk dožití: 76,39 let u mužů, 80,43 let u žen

(číselné údaje: stav koncem roku 2003)

Etnický původ

O původním obyvatelstvu z megalitické doby existují jen domněnky. Osídlení dnešním obyvatelstvem začíná kolem roku 2000 př. n. l., poté, co byla Malta zhruba 500 let neobydlena. Podle jedné stále neověřené teorie byla Malta osídlena ze Sicílie, přičemž v průběhu dalšího vývoje došlo částečně ke smíšení obyvatelstva s jinými národy.

Maltská řeč

Úřední řečí na Maltě je maltština (Malti), převážná většina obyvatel však hovoří i anglicky, mimo to částečně italsky. Angličtina je přitom druhou úřední řečí.

Maltština je semitskou řečí, která se vyvinula z arabštiny. V průběhu vývoje však byla silně ovlivněna také románskými jazyky (hlavně italštinou) a angličtinou. Maltština je jedinou semitskou řečí, která používá latinskou abecedu, obohacenou o několik vlastních písmen.

I název Malta se vyvinul z původně fénických a později arabských jmen, která se pro ostrov používala: Malet, Melita, Maltacheum a další.

Náboženství

Přibližně 98 procent obyvatelstva je římsko-katolické víry. Na Maltě existuje 364 kostelů, vzhledem k počtu obyvatel má Malta víc kněží, mnichů a jeptišek než jakýkoliv jiný stát na světě. Katolicismus je zakotven v ústavě a hraje v životě i politice Malty značnou úlohu. Přesto se jedná o moderní společnost, např. podíl žen s vyšším vzděláním a jejich podíl na pracujícím obyvatelstvu dnes odpovídá většině vyspělých evropských zemí.

Zdroje

Wikipedie [online]. 2001 [cit. 2008-04-15]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/>.

Business Info : Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2002 [cit. 2008-04-15]. Dostupný z WWW: <http://www.businessinfo.cz/>.

Malta - Informační centrum [online]. 2005 [cit. 2008-04-05]. Dostupný z WWW: <http://www.malta-info.cz/>.

Malta. [s.l.] : RO-TO-M, 1999. 136 s. ISBN 80-85840-37-5.


Otázky

1) Jaké hlavní kulturní minority jsou na Maltě?

Oficiální zdroj: Flamini Ernest - konzul. Konzulát Maltské republiky, Malá Štuparská 634/7, Praha 1

Největší minoritou na Maltě jsou Britové a několik málo Němců, kteří sem jezdí prožít klidnou penzi. V poslední době se tvoří minority z ilegálních emigrantů z Afriky a Asie (arabsko-muslimská, pak je zde ještě malá komunita nigerijská a albánská). Ti přišli na Maltu v posledních několika letech. Afričtí imigranti jsou buď posíláni do vyhnanství nebo dostanou uprchlický status.

Neoficiální zdroj: Mario Sammut

Hlavní asi jen jedna a to Angličané. Ti si kupují na Maltě pozemky a jiný majetek a chtějí zde strávit důchod (kvůli dobrým klimatickým podmínkám). Se vstupem do EU se Malta určitě více otevřela cizincům, mnoho mladých vyráží do světa a chce využít členství v EU. Hodně místních, ale zastává názor, že vstup do EU Maltě nepomohl, ale akorát jí ublížil. Není to dlouho, co se na Maltě začali objevovat ilegalní imigranti převážně z Afriky, kteří se původně chtěli dostat do Itálie a zůstali na půli cesty. V letních měsících skoro každý den připlouvají k maltským břehům nelegální imigranti z Afriky.

2) Projevuje se soužití většinové společnosti s některými menšinami problémově?

Oficiální zdroj: Flamini Ernest - konzul. Konzulát Maltské republiky, Malá Štuparská 634/7, Praha 1

Malťané jsou tolerantní lidé. Žádné problémy nejsou.

Neofciální zdroj: Maurice Cauchi (maltamigration website)

Myslím si, že žádné problémy nejsou s vyjímkou o něch Afričanů. Obyvatelé se bojí ztráty identity a čistoty. Vychází to z faktu, že jsou tu ilegálně a většinou žijí v oddělených oblastech a jsou jiné státní a náboženské příslušnosti. Ostrov není dostatečně velký, aby je uživil! Pravice proti této menšině výrazně vystupuje. Navíc tito imigranti nechtějí na Maltě zůstat a zároveň nemohou pokračovat dál do Evropy.

3)Vnímá většinová společnost některé menšiny jednoznačně pozitivně?

Oficiální zdroj: Ing. Jiří Sittek, vedoucí konzulárního oddělení. Velvyslanectví ČR v Itálii, Via dei Gracchi 322, Řím.

Nevím, ale je potřeba si uvědomit, že Malta je ryze katolická země, a je to ostrovní země, kde obyvatelstvo je uzavřenější, takže k minoritám budou mít spíše neutrální vztah.

Neoficiální zdroj: Mario Sammut

Ano, Angličany. S „evropskými osadníky“ není žádný problém. Ovšem někteří obyvatelé nemají vůbec žádný problém ani s Afričany - protože je prý zaměstnávají „na černo“.

4) Jakou hlavní aktivitu tyto minority vyvíjejí?

Neoficiální zdroj: Vítězslav Nezval, Maltsko – česká společnost (GHAQDA MALTIJA – CEKA, The Maltese – Czech Society), 58 Windsor Terrace Sliema

Pouze spolky a možná i některé školy, ovšem pouze 1. stupně. TV, radio, noviny jsou pouze maltské!

* Myslím si, že pouze spolky. Našla jsem Česko - Maltský spolek (ale nenavázal se mnou komunikaci).

5) Mají tyto minority zaručenou nějakou ochranu podle zákona?

Oficiální zdroj: Government of Malta [online]. 2001 [cit. 2008-03-19]. Dostupný z WWW: <http://www.gov.mt/>.

Nemají. Na Maltě je obecně rovnost občanů před zákonem.

Neoficiální zdroj: Mario Sammut

Všichni se řídí maltskými zákony a imigranti nemají maltské občasntví a proto nemohou např.: nakupovat majetek a pozemky.

6) V jakých zemích je nejvýraznější maltská menšina?

Oficiální zdroj: Flamini Ernest - konzul. Konzulát Maltské republiky, Malá Štuparská 634/7, Praha 1

Malta má bohaté zkušenosti s emigrací ve 20., 30., 40., 60. letech. Lidé převážně emigrovali do Austrálie, USA, Kanady. Z velké části se velmi dobře sjednotili s tamní společností. V Austrálii vznikaly velké snahy o zachování maltské identity. Od vstupu do EU v roce 2004 vznikla méně významná vlna emigrace - lidé, kteří odešli za prací např. do Bruselu či Lucemburku. Největší maltská komunita žije v Austrálii - asi okolo 400 000 obyvatel.

7) Má maltská menšina podobná práva jako menšiny na Maltě?

Oficiální zdroj: Ing. Jiří Sittek, vedoucí konzulárního oddělení. Velvyslanectví ČR v Itálii, Via dei Gracchi 322, Řím

Malťané, kteří žijí v jiných zemích samozřejmě dodržují práva té země. Záleží na právech té dané země. Minority dodržují práva Malty. Malta akceptuje „dvojí občanství“ s několika zeměmi (jako je např.: Austrálie a Velká Británie). Malta a Austrálie mají velmi silný vztah, Austrálie má imigrační přítomnost od 50. let a plně diplomatický vztah od r. 1967. Mají společné zájmy a na mezinárodní úrovni jsou členy Commonwealthu.




Počet shlédnutí: 8

minority-mal.txt · Poslední úprava: 2024/05/29 19:38 autor: 127.0.0.1