obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


minority-sk

SLOVENSKO

oficiální název Slovenská republika

vlajka

znak

základní údaje

  • hlavní město Bratislava
  • rozloha 49 035 km2 (126. na světě)
  • počet obyvatel 5 396 168 (109. na světě, červenec 2007)
  • nejvyšší bod Gerlachovský štít (2 655 m n. m.)
  • hustota zalidnění 103 ob. / km² (89. na světě)
  • náboženství katolíci (60,3 %), protestanti (7,9 %)
  • vznik 1:ledna 1993 (rozdělením Československa)
  • prezident Ivan Gašparovič
  • měna slovenská koruna
  • 29. března 2004 člen nato
  • 1. května 2004 člen EU

obyvatelé

Obyvatelé jsou většinou Slováci (86 %), ale žijí zde i Maďaři (9,5 % především při hranicích s Maďarskem), Romové (1,8 %), menšími menšinami jsou Češi, Rusíni a Ukrajinci, Němci a Poláci.

Podíl Romů je podle posledního sčítání 1,8 %, ale podle rozhovorů s komunálními představiteli a starosty až 5,6 %. Je třeba si tedy uvědomit, že v případě uvedení 5,6 % je třeba snížit výše uvedené procento Slováků a Maďarů celkově o 4 procentní body, přičemž podíl Romů v maďarském etniku je mnohem větší, než podíl v majoritním slovenském národě.

Jazyky menšin mohou být používány ve styku s úřady v obcích, kde podíl menšinového obyvatelstva převyšuje 20 %. V praxi se to týká stovek maďarských, několika rusínských, ukrajinských a jedné německé obce.

otázky

  1. Jaké hlavní etnické (kulturní) minority jsou na Slovensku?
  2. Projevuje se soužití většinové společnosti s některými menšinami problémově?
  3. Vnímá většinová společnost některé menšiny jednoznačně pozitivně?
  4. Jakou hlavní aktivitu tyto minority vyvíjejí (autonomie, spolky, školství, TV, rozhlas, tisk)?
  5. Mají tyto minority zaručenou nějakou ochranu podle zákona?
  6. V jakých zemích je nejvýraznější slovenská menšina?
  7. Má tato slovenská menšina podobná práva jako menšiny na Slovensku?

oficiální odpovědi na dané otázky

Jaké hlavní etnické (kuturní) minority jsou na Slovensku?

Etnické složení Slovenské republiky - bezesporu největší menšinou jsou Maďaři, kterých je 520 528 obyvatel, což je asi 9,7 %. Poměrně velkou menšinu tvoří Romové, kterých je 89 920 (1,7 %). Další menšiny jsou zde jen v malém množství: Češi (44 620 lidí → 0,8 %), Rusíni (24 201 lidí → 0,4 %), Ukrajinci (10 814 lidí → 0,2 %), Němci (5 405 lidí → 0,1 %) a Bulhaři, Chorvati, Poláci, Rusové.

Projevuje se soužití většinové společnosti s některými menšinami problémově?

Na Slovensku na tuto problematiku mají zřízenou Sekci lidských práv a mešin, která je zřízena Úřadem vlády Slovenské republiky. Zaobírá se problematikou lidských práv, národnostních menšin a etnických skupin, spolupracuje s mimovládními neziskovými organizacemi. Největším problémem soužití většinové společnosti (Slováci 85,8 % → 4 614 854 obyvatel) je s Maďary a s Rómy.

Vnímá většinová společnost některé menšiny jednoznačně pozitivně?

Jednoznačně žádnou určitou skupinu, kterou vnímají pozitivně nemají.

Jakou hlavní aktivitu tyto minority vyvíjejí (autonomie, spolky, školství, TV, rozhlas, tisk)?

Největší aktivity vyvíjejí Maďaři a Romové. Maďaři mají své školství, církve, časopisy, pěvecké spolky, knihovny a různé spolky (např.: Felso „ Magyarországi kultur egyesu“ let (Hornouherský spolek) na Slovensku působí pod názvem Femka (složeno s počátečních písmen. Romové vydávají své knihy, časopisy. Ostatní etnika, které jsou převážné v menší míře mají svůj tisk.

V obcích, ve kterých tvoří národnostní menšiny nejméně 20 % obyvatel, mají na žačátku a konci obce název v jazyku menšiny a také ve Slovenštině.

Mají tyto minority zaručenou nějakou ochranu podle zákona?

Slovenská republika má ustanoveno ve svém zákoně právní postavení menšin, které zde žijí. Mají mnoho mezinárodních dokumentů (např.: Rámcový dohovor na ochranu národnostných menšín, Európska charta regionálnych alebo menšinových jazykov).

V jakých zemích je nejvýraznější slovenská menšina?

Nejvýraznější slovenská menšina je v Maďarsku, dále Slováci žijí také u nás, v Rumunsku, Srbsku, Kanadě a Austrálii.

Má tato slovenská menšina podobná práva jako menšiny na Slovensku?

Menšiny se musí podřídit právu daného státu. Například v Maďarsku mají v Ústavě zakotveno právní postavení národnostních menšin.

Pro pomoc Slováků žijících v zahraničí je zřízený Úřad pro Slováky žijíci v zahraničí.

neoficiální odpovědi

Jaké hlavní etnické (kulturní) minority jsou na Slovensku?

Vždy, když se zmiňujeme o etnických minoritách v současném kontextu a zmiňujeme se o nevyhnutelnosti dodržování jejich práv, atd., myslím na to, jaké to bylo před 20. stoletím, kdy ještě neexistoval národní stát, kdy společnost nebyla poznamenaná vysídleními, emigracemi a demografickou politikou, ale byla mnohem heterogenější, něž ji známe dnes. Pak si vzpomenu na to, jak žilo na území SR mnohem více etnik, které nám dnes připomínají pouze názvy obcí: více Maďarů (slovenské obyvatelstvo žilo prakticky snad jen v horských vesnicích), Poláků, Chorvatů, Židů, Němců, Arménů, Muslimů a již se nevyskytujících etnik , např. Polovců… Dnes je však situace jiná. Nejpočetnější je maďarská menšina, která je nejvíce zastoupena v Nitranském kraji (200 000 obyvatel) a nejméně v Žilinském kraji (660 obyvatel), potom následuje romská menšina, česká, rusínská, ukrajinská, německá, polská, chorvatská. Zde je však třeba brát ohled na to, do jaké míry je která národnost uvědomělá a jak se ke svým kořenům hlásí. Např. Romové se totiž při sčítání obyvatel hlásí často k slovenské národnosti. Naopak Maďarská menšina se k svojí národnosti hlásí velmi hrdě a uvědomuje si výhody, které z toho plynou.

Projevuje se soužití většinové společnosti s některými menšinami problémově?

Ano, nejvíce s Maďary a Romy. O romském etniku psát nebudu, zde je stejná situace jako v ČR (příčiny konfliktů aj.). S Maďary je to ale jiné. Přestože z historického hlediska nikdy neexistovala v Uhrách hranice mezi územím osídlenými Maďary a Slováky (Maďaři dokonce existenci jakýchkoliv jiných národů v Uhersku kromě Chorvatů popírali), dostalo se při vzniku ČSR velmi mnoho Maďarů na území nové republiky. Před 2. světovou válkou tvořili Maďaři ještě velmi významnou část kulturní a vzdělané elity a skoro všechna sídla na jižním Slovensku měly maďarské názvy. Situace se však změnila inspirovaným přístupem k německé menšině v ČR po 2. světové válce, kdy došlo dokonce k vysídlení přibližně 100 tisíc Maďarů z území Slovenska, výměnou za slovenské obyvatelstvo žijící v Maďarsku. Násilně se začalo všechno poslovenšťovat, restituovat a přejmenovávat názvy obcí. Proto je na jižním Slovensku velmi mnoho obcí pojmenovaných po slovenských osobnostech, protože v těchto vesnicích nikdy žádný alternativní slovenský název nebyl. Například: Štúrovo, Šafárikovo, Kolárovo, Urbanovo, Sládkovičovo, Kalinčiakovo, Gabčíkovo atd. Je zajímavé, že na jižním Slovensku domácí obyvatelstvo s Maďary problém nemá. Žijí dohromady v prakticky bezproblémovém sousedském svazku a Slováci se na ně dívají z jejich lidské stránky, ne z národnostní. Tito Maďaři však velmi překážejí jiným Slovákům, kteří s nimi paradoxně nežijí. V moderním mluveném jazyku těchto slovenských nacionalistů jsou nazýváni „Hejslováci“. PŘÍPAD ŽILINA V ČR je znám Ján Slota, bývalý primátor Žiliny, předseda dnešní koaliční strany Slovenské národní strany. Tento pán, známý svým alkoholismem a hrubým vyjadřováním, založil kampaň svojí strany na osočování Maďarů a Romů, a velmi mnoho „Hejslováků“ se přidalo na jeho stranu. Jeho strana je pro EU natolik nepřijatelná, že SMER vyloučili v EP z křídla evropských socialistů, protože vstoupil do vlády s nacionalistickou stranou. A ještě více zarážející je kolik voličů dokázala tato strana ve volbách oslovit, i přesto, že se hlásí k vojenskému Slovenskému státu. To je možná příčinou toho, že právě v Žilinském kraji žije nejméně Maďarů, jak už bylo řečeno. Pan Slota je známý svými výroky: „To tankov, na Budapešť!“ a nebo agitačními akcemi proti Maďarům, Romům a homosexuálům. A to je všechno vlastně smutné. V internetových diskuzích, ale i osobně potkávám lidi, kteří by všechny Maďary nejradši vyhladili, poslali je do koncentračních táborů nebo v tom lepším případě poslali do Maďarska. A k pláči je, že na Slovensku dokonce mladí lidé vytvářejí nacionalistické skupinky, které pálí maďarskou vlajku a hlásí se k Hlinkovým gardám, které byly na Slovensku za 2. světové války.

Vnímá většinová společnost některé menšiny jednoznačně pozitivně?

Když jsem se nad tím zamýšlela, zjistila jsem, že nejpozitivněji vnímáme asi ty skupiny, které o sobě nedávají velmi vědět a vlastně s nimi ani nepřicházíme do styku. Ale když si to zrekapituluji, tak Slováci celkem sympatizují s tichými Rusínci, kteří žijí na východě SR, modlí se v malých dřevěných kostelíčkách, zpívají krásné písně a nosí ještě fragmenty ze starých krojů.

Jakou hlavní aktivitu tyto minority vyvíjejí (autonomie, spolky, školství, TV, rozhlas, tisk)?

Svůj regionální tisk mají prakticky všechna etnika, ale přemýšlím o tom, že je to spíš povinnost, aby dostaly dotace od vlády a aby se vědělo, že dané etnikum „ještě žije“. Také jsem měla v ruce časopis Karpatských Němců žijících v SR, ale ten nemůže konkurovat aktivitám maďarské a romské menšiny. Romové mají zřízený vládní výbor na řešení romské otázky. Je to celkem vlivná organizace „Nezávislá romská iniciativa“, která vlivem různých grantů z EU v současné době velmi propaguje osobitost Romů a jejich vyzdvihování. Tisknou se učebnice romštiny, pořádají se romské výstavy, píší se speciální učebnice romských dějin, šíří se osvěta o romském holokaustě v SR, konají se koncerty romských skupin, vyučuje se romština a společnost se více zajímá o romskou lidovou slovesnost a dějiny… Maďarská iniciativa osciluje od klasické až k radikální iniciativě. Maďaři mají vlastní kompletní školství – začíná to maďarskými mateřskými školkami, pak ZŠ, SŠ a dokonce mají i soukromou univerzitu v Komárně. Zavádí se zpátky dvojjazyčné názvy obcí, stavějí se sochy maďarským velikánům, jsou zde i dvojjazyčné úřady, existuje nesmírné množství maďarských rozhlasových relací, televizních pořadů, knihkupectví, periodik, v kostelech se slouží maďarské svaté mše. Ale bohužel i zde se setkáváme s nacionalizmem, kdy např. v r. 2006 byla založena iniciativa, která chtěla odtrhnout jižní území Slovenska, kde Maďaři převážně žijí, od Slovenska a připojit ho k Maďarsku.

Mají tyto minority zaručenou nějakou ochranu podle zákona?

Ano, existuje mnoho zákonů, které to řeší. I Evropská unie sleduje ochranu národnostních menšin.

V jakých zemích je nejvýraznější slovenská menšina?

Možná by se tu nehodilo slovo „je“, ale byla, neboť Slováci mají vysokou schopnost se asimilovat. Nejvíc Slováků žije v oblasti Békécs Csaby v Maďarsku, dále pak v oblasti Nového Sadu v Srbsku, v Rumunsku, na Ukrajině, nějaké menšiny jsou také v USA, Kanadě, v Austrálii a samozřejmě v ČR.

Má tato slovenská menšina podobná práva jako menšiny na Slovensku?

Jak kde. Slovenské základní školy a gymnázia existují v Maďarsku, v Rumunsku a v Srbsku. Je jich však velmi málo, myslím, že pouze čtyři. Dostal se mi však do ruky sborník poezie slovenské menšiny v Srbsku a moc mě to překvapilo. O veliké literární hodnotě se tu hovořit nedá, ale ani naši mladí autoři nejsou schopni vydávat sborníky, kdežto srbští Slováci to dokázali mnohem lépe, rychleji a iniciativněji. A ještě jedna poznámka. Jednou jsem četla vyznání slovenských dětí žijících v Rumunsku. Říkají, že jejich snem by bylo alespoň jednou se podívat do té pohádkové země, na Slovensko, kde je víc práce, kde je dobrá životní úroveň, nádherná příroda a srdeční lidé. A tak jsem se zastyděla,že oni nás vnímají jako „západ“ a že to, jak mají oni rádi Slovensko a jak po něm touží, tak málokterý Slovák to tak cítí. A to mě dojalo až tak, že sem se musela ve skrytu duše začervenat.

zdroje

http://cs.wikipedia.org/wiki/Slovensko

http://www-8.mensiny.vlada.gov.sk/index.php?ID=469

http://www.uszz.sk/

http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=4

Katarina Džunková, Slovenka studující v České rebulice

email z Sekce lidských práv a menšin, Slovensko


Počet shlédnutí: 201

minority-sk.txt · Poslední úprava: 10. 10. 2020 (01:31) (upraveno mimo DokuWiki)