obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


nemci_v_dansku_2012

Německá menšina v Dánsku: typické vlastnosti

Adámek, Petr; Hammer, Jan; Mátlová, Petra; Nosák, Philipp; Ullmann, Filip. Německá menšina v Dánsku: typické vlastnosti. [online] Hospodářská a kulturní studia (HKS), 2012. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/nemci_v_dansku_2012

Úvod

Německá minorita v Dánsku žije na jihu u hranic s Německem v oblasti severní Šlesvicko. Příslušníci této menšiny jsou na svůj původ pyšní. Nyní je pro ně situace na území Dánska dobrá. Na jihu Dánska žije asi 250 000 obyvatel, z toho 15-25 tisíc je příslušníky německé minority. Německá menšina se věnuje činnosti v církevní a sociální oblasti, provozuje vlastní deník, různé spolky, sportovní a kulturní aktivity. Má vlastní německé školy, školky, knihovny, politickou stranu, muzea. Hlavním úkolem organizace Der Bund Deutscher Nordschleswiger (jenž je hlavní, zastřešující organizací této menšiny) je podpora německé identity, řeči a kultury v severním Schleswigu. Mezi další činnosti skupiny patří péče o dobrý a důvěryhodný vztah k většinovému obyvatelstvu Dánska. Organizace se vidí jako „spojnice“ mezi německou minoritou a Dány. Na území jižního Šlesvicka probíhá míchání vlivů z Německa a severního Dánska. Příslušníci německé menšiny si mohli dobrovolně vybrat občanství a identitu. Hlavním městem Šlesvicka-Holštýnska je Kiel.

Více se dočtete na tomto odkazu, který směřuje na celý článek o německé menšině v Dánsku obecně.

Cíl práce

Cílem této práce je zjistit typické znaky Němců žijících v Dánsku, porovnat je s charakterovými vlastnostmi „domorodých“ Dánů a Němců a osvětlit jejich názory na zvyky, rituály a život německé menšiny v Dánsku. Zacíleno je na jejich politickou i společenskou situaci. Z odpovědí několika rozdílných respondentů lze vyvodit náhled na soužití těchto dvou národů očima obou stran. Tento reprezentativní vzorek dotazovaných je naprosto nezávislý a respondenti se navzájem neznají, tudíž je zaručena objektivnost.

Výzkumná otázka

Jaký je rozdíl mezi typickými vlastnostmi menšiny, původními obyvateli (většiny) a obyvateli země, ze které menšina pochází?

  • Co považuje daná minorita za své hlavní a typické vlastnosti?
  • Jak se tyto vlastnosti odlišují od vlastností obyvatel země, kde žijí?
  • Jak se tyto vlastnosti odlišují od vlastností obyvatel jejich „původní“ (národní) země?
  • Jaký je rozdíl mezi vlastnostmi z pohledu zkoumaných a všeobecně přijímanými názory („co se říká“)?
  • Liší se i názory vždy dvou z těchto tří zkoumaných skupin při pohledu na zbývající skupinu?

Literární rešerše

Hodnocení tzv. typických vlastností národů nám většinou zaručí, že do dané země, oblasti přicházíme s předsudky či s určitým očekáváním. Projekt STEM/MARK přichází se studií Naši sousedé z roku 2005, týkající se vztahů Čechů k zahraničním sousedům. Práce je uvedena slovy „Němci mají smysl pro pořádek, ale postrádají smysl pro humor. Typický Němec je pro Čecha pořádný, důsledný a pracovitý, ale bez smyslu pro humor.“ 1) Pravdou je, že v Německu máte malou pravděpodobnost, že zabloudíte. Jejich zvyk značení všeho a s velkou pečlivosti nám až bere dech. A co se týče již zmíněného smyslu pro humor? Ve společnosti jsou Němci velmi přátelští, pohostinní, ale našemu humoru, vtipům se málo kdy z plna hrdla zasmějí. V lepším případě se aspoň pousmějí, v tom horším nás „zpraží“ nechápavým výrazem v obličeji. Výše zmíněná studie nás upozorňuje na to, jak významnou roli hraje praktická osobní zkušenost nebo přímý osobní kontakt s konkrétním člověkem při hodnocení země nebo vlastností národa. „Výrazně přispívá k větší toleranci a pochopení jiného národa.“2) Tudíž se nemusíte divit, když některý Němec nebude přátelský či pohostinný a zabouchne Vám třeba dveře před nosem, nebo se po vyslechnutí Vašeho vtipu bude za břicho popadat.

Německo není zrovna něco, co byste nazvali homogenní kulturou: jídlo, zvyky, tradice, ale dokonce i jazyk se liší region od regionu. Kromě toho, rostoucí počet přistěhovalců v posledních desetiletích nám ruší představu o klišé charakterizace „typických“ vlastností, jako jsou např: blonďaté vlasy a modré oči, uzavřenost, vypočítavost či párek, zelí a brambor zapitý pivem. Pokud hledáme ukazatele popisující všechny obyvatele, stojí za připomenutí - nadšení pro auta a fotbal či masová spotřeba piva.3)

Dalším národem, kterého se týká naše semestrální práce, jsou Dánové. Dánsko je považováno za útulný a spokojený stát. Za zemi, ležící na Jutském poloostrově, kde lidé žijí dlouho a šťastně. Nachází se na severu Evropy, má slavnou historii a je vlastí Vikingů, válečníků a mořeplavců. Leží v mírném pásu, má chladné léto a mírnou, deštivou zimu. Dánové říkají, že mají dvě roční období – bílou zimu a zelenou zimu. 4)

O Dánech se často dočteme, že přes míru holdují alkoholu. I v obecných informacích o Dánsku uvádějí míru alkoholismu v této zemi, která činí 87 %. Dánové si podle dalších zdrojů nepotrpí na okázalost, ale své tradice a zvyky rádi dodržují. Zhruba 90 % Dánů považuje tradice a svátky za důležitou součást národního dědictví. Průzkum z počátku roku 2002 potvrzuje, že pro Dány jsou nejdůležitějšími svátky roku Vánoce. To úplně nesouhlasí s konceptem církve, kde by nejdůležitějšími svátky roku měly být Velikonoce. Zmíněný rozpor v důležitosti svátku ovšem není typický pouze u dánského obyvatelstva. Dalším, co činí dánský národ národem, jsou i tradiční jídla. Dánsko je známo pokrmy skládajícími se z mletého masa, omáčky a brambor. Moderní kuchyně preferuje spíše jednoduché pokrmy z čerstvých, kvalitních a místně vyráběných produktů.5)

Pro další charakterizaci obou národů jsme zvolili porovnání oslavy Vánoc v jednotlivých státech. Vánoce v Německu jsou v mnohém podobné našim Vánocům. Jako se u nás staví betlémy, tak v Německu nalezneme krušnohorské pyramidy. „Zkušenost krušnohorských havířů se propojila ve zvyk vytvářet stupňovité pyramidy, které mají na vrcholu otáčivou vrtuli. Ta se točí díky tomu, že na okrajích pyramidy jsou uspořádány svíce.“ 6) Německou tradiční vánoční kuchyni tvoří mnoho pokrmů z ryb - pečená štika, candát na roštu či plněný kapr. „Nejoblíbenější je však husa nebo kachna s červeným zelím a bramborovým knedlíkem s jablky a slaninou. S oblibou se podává konšelská mísa, která se skládá z kousků vepřové pečeně, kachny, husy, krůty, uzeného masa a ze smetanových klobás. Lahůdkou na závěr bývá jablečný závin, do kterého se přidávají kompotované třešně. U svátečního stolu nechybí ovocný salát s příchutí šampaňského nebo likéru. Společná je záliba ve vánočním pečivu, ať už jsou to skořicové hvězdičky, máslové placičky, v Sasku rozinková štola nebo v Bavorsku perníkové koláčky. Nikde ale nechybí vánoční máslová štola s rozinkami, mandlemi a kandovaným ovocem.“ 7) V Německu dárky naděluje, podobně jako u nás, Ježíšek - Christkind nebo, zejména v severních oblastech, vznešený Weihnachtsmann, který má dlouhý plášť s kapucí a zrzavé vlasy i vousy, a cestuje na divokém větru.

V Dánsku dary 24. prosince nadělují skřítci, kterým se říká nisser. Jejich postavičkami, se špičatou čepičkou a oblečenými v národních barvách, si Dánové o Vánocích zdobí domy. Dalším existujícím zvykem v Dánsku na Štědrý den je „vítání „vánočního posla“, který zaklepe na dveře a každému dá vtipný dáreček charakterizující obdarovanou osobu – poukazují na ctnost nebo vadu, např. tlouštíci dostávají špejli od jitrnice.“ 8) Na štědrovečerním stole nesmí chybět „husa, kachna, popřípadě vepřová pečeně s červeným zelím jako hlavní chod a dále pak opepřená trR s ředkvičkou, pivní chléb, teplá šunka, hnědé koláčky nebo horká rýže zalitá studeným mlékem. Speciálním dezertem je rýžový nákyp se zapečenou mandlí, jejíž nálezce dostane zvláštní dárek.“9)

Metodologie

Použité techniky sběru dat
  • Analýza písemných dokumentů

Informace v teoretické části a literární rešerši byly čerpány z odborných článků, a to formou analýzy dostupných písemných dokumentů. Tato technika výzkumu je neinvazivní, takže nijak neobtěžuje respondenty. Také se dá skrze ni dostat k informacím, které by nám jinak zůstaly skryty, např.: z časového či geografického hlediska. K celkovému dotvoření výzkumu bylo použito několik internetových zdrojů. V případě této práce byly použity odborné články, které měly odpovídající rozsah a kvalitu. Některé citace z nich by měly dodat i originalitu a neotřelý pohled na zkoumanou problematiku. Teoretická část proto zahrnuje informace z různých zdrojů a jejich porovnáním by čtenář měl dospět k úvodnímu seznámení s tématem.

  • Polostandardizovaný/standardizovaný rozhovor

Dotazování několika vybraných respondentů se jako metoda výzkumu osvědčilo. Získali jsme potřebné informace, přestože na několik odpovědí se muselo čekat delší než předpokládanou dobu. Byli vybráni lidé, kteří se neznají, tudíž byla zaručena objektivnost výzkumu. Na druhou stranu se nedá vyvodit, jestli nejsou odpovědi respondentů zkreslené či jinak citově zabarvené. Každý může mít jiný názor, i když při tomto výzkumu bylo dokázáno, že tomu tak není. V zásadních věcech se dotazovaní lidé shodli nebo alespoň výrazně obsahově přiblížili.

Rozhovory probíhaly pomocí internetu a jednou také osobním stykem s dotazovanými. Respondenti byli uvedeni několika větami do tématu a postupně odpovídali na základní otázky týkající se země, ve které žijí a země odkud pochází, pokud v tom byl rozdíl. Výhodou bylo, že jeden z členů naší skupiny již navštívil oblast jižního Dánska a tudíž pro nás byly k dispozici kontakty a zdroje k vytvoření práce. K porozumění a rychlejšímu zpracování při osobním setkání se tedy dalo využít osobních zkušeností, kontaktů i relativní znalosti místního prostředí v okolí města Aabenraa. Všichni dotazovaní byli velmi vstřícní, i když u internetové komunikace se trochu prodloužila doba tvorby otázek a odpovědí. Někdy byl problém s překladem či pochopením výkladu v cizím jazyce, který jsme však byli schopni vyřešit.

Respondenti, se kterými byl veden osobní rozhovor, byli Paul Christensen žijící v městě Varde, DK 800 a doktor Nils Hansen žijící v městě Flensburg ve Flensburg-Weiche. „Internetovými“ respondenty byli Jakobsen Petersen a Lea Kehres z Bad Segerbergu ve Šlesvicku-Holštýnsku, s nimiž byl navázán kontakt přes sociální síť „CouchSurfing“.

Teoretická část

V této části práce je brán zřetel především na stručnou historii oblasti Šlesvicka-Holštýnska. Za zmínku stojí válečné konflikty odehrávající se na tomto území (1. a 2. dánsko-německá válka). Dále se dozvíme určité údaje a skutečnosti o této geografické oblasti z vybraných odborných článků.

Historie Šlesvicka-Holštýnska

Oldenburkové - dánský panovnický rod

Oldenburkové jsou původem severoněmecký šlechtický rod, ovšem dosáhli ve své historii dánského, švédského i norského trůnu. Původ svazku Šlesvicka-Holštýnska s Dánskem se datuje již do 15. století. Roku 1459 se Kristián I. Oldenburkský stal králem Dánska. Byl však také vévodou Šlesvickým i Holštýnským. V 16. století se pokusil sesadit z trůnu Oldenburkskou dynastii Kristián z Holštýna. Neuspěl - Šlesvicko a Holštýnsko bylo spojeno s Dánskem personální unií. Obě vévodství byla na straně Dánska během třicetileté války.

Po Severské válce (počátek 18. století) bylo Šlesvicko součástí Dánska, ale Holštýnsko patřilo Svaté říši římské národa německého. V revolučním roce 1848 vypukla 1. válka o Šlesvicko-Holštýnsko. Prusko zahájilo mohutnou ofenzivu proti svému severnímu sousedovi, boje ale nakonec trvaly pouze pár měsíců. Oficiální mír byl uzavřen v Berlíně v roce 1850. Prusko tedy bylo ze Šlesvicka vytlačeno. Dánská svrchovanost byla obnovena roku 1852 na základě Londýnského protokolu. Ten podepsaly Anglie, Francie, Prusko, Rakousko, Rusko i Švédsko. Dánský král se tím pádem stal vévodou ve Šlesvicku, Holštýnsku i Lauenbursku.10)

Glücksburkové - Oldenburkská rodová větev

Glücksburkové jsou Šlesvicko-holštýnsko-sonderbursko-glücksburská dynastie. Tato větev z dynastie Oldenburků se dostává k moci roku 1863 po smrti krále Frederika VII. Tím sice pokračuje vláda Oldenburkské dynastie, ale nastupuje poslední žijící větev, rod Glücksburků. Jsou právoplatnými nástupci trůnu, jelikož mají jako jediní možní kandidáti příbuzenské vztahy se svými předchůdci. Nový král Kristián IX. ihned vydává ústavu, která vyvolává velký rozruch. Šlesvické vévodství bylo totiž na jejím základě začleněno přímo do Dánska. Tím byl porušen Londýnský protokol z roku 1851, který stanovoval status vévodství Šlesvicka i Holštýnska. Dále se král pokoušel o připojení Holštýnska, což vyvolalo ostrou reakci členských zemí Německého spolku. Výsledkem toho byla 2. válka o Šlesvicko-Holštýnsko mezi Dánskem a zeměmi Německého spolku (Rakousko, Prusko, Bavorsko, Sasko). Válka se uskutečnila roku 1864 a jejím výsledkem bylo, po uzavření Vídeňské mírové smlouvy, postoupení Šlesvicka Prusku a Rakousku. 11)

V moderní době se spory o tom, kdo získá větší moc nad tímto územím, přenesly do politické sféry. Politické strany se přetahují o moc nad Šlesvicko-Holštýnskem prostřednictvím voličů. Jeden příklad můžeme uvést z roku 2005, kdy se strhl boj mezi sociálními demokraty (SPD) vedenými kancléřem Gerhardem Schröderem a stranou křesťanských demokratů (CDU) vedenou Angelou Merkelovou. Obě strany potřebovaly v Kielu (hlavní město spolkového státu Šlesvicko-Holštýnsko) nutně vyhrát. Pro stranu CDU by to společně s vítězstvím v Severním Porýní-Vestfálsku znamenalo získání kontroly nad Bundesratem (horní komora Německa) a tím paralyzovaní Schröderovy vlády. To na druhou stranu samozřejmě nechtěla dopustit strana SPD. Schröder spoléhal na premiérku SPD Heide Simons, že udrží Šlesvicko-Holštýnsko i přes bouře nad sociálními reformami, 5 milionů nezaměstnaných, růst přistěhovalců a rostoucí krajně pravicovou propagandu. Vítězství by jim pomohlo ohrozit nejisté vedení strany CDU.12)

Praktická část

Nyní se podíváme na danou problematiku z pohledu několika vybraných respondentů. Praktická část se zaměřuje na typické vlastnosti a zajímavosti zkoumaných skupin, rozdíly mezi Dány, Němci a dánskými Němci a jejich vzájemné vztahy. Dále na jejich jazyk, jídlo a zvyky. Zajímavé je také zjišťování některých sociálních a politických fakt.

Vztahy v německo-dánském pohraničí

Dr. Nils Hansen se z počátku osobního rozhovoru zaměřil na otázku chápání národní identity z pohledu Němců. Pan Paul Christensen tuto problematiku spíše uchopil jako hodnocení chování majority k menšině a naopak. Členové německé minority se považují za dánské občany s německou identitou. Menšina se domnívá, že představuje jakýsi most mezi Dány a Němci. Většinou, když si mají vybrat, jestli se cítí být více Němci či Dány, nejsou schopni to určit, není to prý ani jedna z možností. Mají silné pouto k severnímu Šlesvicku. Na pohled se zdají být natolik začleněni do dánské komunity, že se již stali spíše Dány. Přesto se v nich ale objevuje jistý patriotismus, který rozhodně nechtějí opustit. Na druhou stranu se tu samozřejmě nachází i tací, kteří se s příslušností k německému národu nadobro rozloučili a stali se Dány se vším všudy. Těch je ale minimum. Z pohledu Dánů tu dnes Němci žijí s nimi a nikdo tu skutečnost, že nejsou původem z Dánska, už neřeší (obecně). Německá menšina zde už není denním tématem. Příslušníci německé menšiny v Dánsku mají dánské občanství, takže je pro vnějšího pozorovatele takřka nemožné je rozlišit od Dánů. Dánové ale mohou Němce poznat, a to podle stále přítomného akcentu. Německá minorita se rozhodně necítí nějak diskriminována, s Dány mají dobrý vztah. Přesto je u Dánů patrný jakýsi malý odstup, se kterým na Němce hledí, podobně jako na cizince. Není to ale nic nepřirozeného, stejně jako člověk „respektuje“ něco, co mu není zcela vlastní.


Většina Němců žije raději v Dánsku než v Německu, protože tam je celkově život jednodušší. Vše se tam prostě neřídí jen striktně předpisy. V současnosti, podle Němců, také táhne Německo ekonomicky celou Evropskou Unii a tudíž si jeho obyvatelé myslí, že je pro ně výhodnější opustit svou rodnou zemi a přestěhovat se jinam, jelikož mají dojem, že oni platí úplně všem a do celé Evropy „sypou“ své těžce vydřené peníze. Cílovou destinací se pak většinou stává Dánsko. Dnes tedy nastává, dá se říci, vlna stěhování na sever, i když ještě to stále není v nějaké obrovské míře. Vztahy obou skupin v Dánsku a v Německu se prakticky neliší. Konkrétně se dají označit za bezproblémové a prakticky i přátelské. Rozhodně mezi příslušníky těchto národů nepanuje nějaká nezdravá nevraživost a ani nebyly v poslední době zaznamenány žádné výraznější střety, které by mohly být podmíněné společnou, ne vždy veselou minulostí. Ku prospěchu všech ani Němci ani Dánové v sobě nemají zášť, a proto to mezi nimi velmi dobře funguje.

Paul Christensen, DK-6800 Varde a Dr. Nils Hansen, Flensburg-Weiche.

Podle mého názoru německá menšina v Dánsku ubývá. Hlavně kvůli faktu, že žít na německé straně přináší větší výhody (od státu) než na straně dánské. Jazyk ani kultura pro ni nejsou příliš velkou překážkou, takže mají tendenci se stěhovat na jih až za německo-dánskou hranici za prací. Toto platí především pro usazenější rodiny. Mladí lidé často jdou ještě dál, třeba do Berlína nebo Kodaně. Co se týká typických charakteristik, řekl bych, že jsou Němci (menšina v Dánsku) odlišováni Dány především podle jejich typického akcentu. Já je tolik odlišně nevnímám. Nepřipadají mi moc jiní než naši Dánové nebo Němci v Německu. Chápu ale, že mohou být oběma skupinami odlišováni, protože jim mohou v jistém ohledu připadat jako cizinci. V Dánsku je běžné, že na cizince hledí lidé s určitým odstupem, dokonce i příslušníci německé minority se tak chovají. To mi přijde zvláštní, na druhou stranu je normální, že se lidé chovají skepticky k tomu, co neznají. V každém případě máme velice dobrý vztah (Dánové) s německou menšinou i s Němci v Německu (za hranicí) - se kterými se také často setkáváme, protože v létě k nám jezdí k moři.

Jakobsen Petersen, 25 / Male, Denmark.

Rozdíly mezi Němci a Dány

Klasičtí němečtí Němci se z pohledu Dánů téměř vůbec neliší od Němců žijících v Dánsku. Jsou pracovití, přesní, dochvilní, v mnoha otázkách konzervativní. Například mezi nimi příliš neprobíhají debaty o různých kontroverzních či osobních tématech, především o sexu, o hříchách minulosti apod. Jsou celkově více uzavření než Dánové, kteří sice v přesnosti a rychlosti práce a plnění různých úkolů za svými jižními sousedy zaostávají, ovšem jsou zase komunikativní, přátelští a téměř vždy se od nich dočkáte pomoci či rady, ať už vám ji sami nabídnou nebo o ni zažádáte. Jediný rozdíl je v tom, že Dánové, přestože jsou podle charakterových vlastností otevřenější a přátelštější než Němci, drží například právě v Německu více při sobě a více se sdružují se svými krajany. To je hlavní diference vůči Němcům v Dánsku. Ti prakticky nerozlišují mezi krajany a původními Dány a kromě výjimečných událostí se s německými krajany stýkají jen velmi málo. Němci jako národ se tedy spíše lépe aklimatizují ve své „nové“ zemi, Dánové si oproti tomu udržují i v cizině své obecné zvyky a například i zvyky týkající se stravování. Dánské úřady nedělají žádné rozdíly mezi Dány a Němci. Nenajdeme zde žádné náznaky znevýhodnění, a už vůbec ne nějaké na Němce zaměřené diskriminace. Celkově jsou dánské úřady mnohem benevolentnější než ty německé. To se také příchozím a již žijícím Němcům na Dánsku líbí. Mnoho z nich to zmiňuje mezi prvními a důležitými důvody pobytu v Dánsku.

Paul Christensen, DK-6800 Varde a Dr. Nils Hansen, Flensburg-Weiche.

Myslím, že Dánové jsou více spokojení se svými životy - takovými, jaké jsou. Nechtějí velká a elegantní auta, žít ve velkých luxusních domech, atd. Většina Dánů ze střední vrstvy je se svou situací spokojeno. V Dánsku stát dotuje více vzdělání, péči o děti, atd. Vzdělání je tam považováno za velice důležité. Také dělají více pro postižené děti a pro děti, které nemají dánštinu jako mateřský jazyk. V Německu máme systém školství, ve kterém je mnoho různých škol, pro každý handicap je zde jiná škola, dokonce máme školy rozděleny na méně, středně nebo více talentované děti. Naopak v Dánsku je běžné, že specialista na konkrétní handicap musí za dítětem. Děti jsou ve školách pohromadě, nejsou rozděleny (klasifikovány). V Německu poslední dobou chtějí mít podobný systém, ale je to dlouhý proces a státu se do toho moc nechce dávat peníze. V Dánsku mají také (což je pro mě zvláštní) obrovskou svobodu názoru. Člověk může říct prakticky cokoli proti (nejen) Dánskému národu. A Dánové také mluví mnohem lépe anglicky, než němci.

Lea Kehres , Bad Segeberg , Schleswig-Holstein, Germany.

Když se zamyslím nad běžnými “německými Němci”, vidím je jako typické “Bavoráky” (Bavorsko).

Jako typického příslušníka německé menšiny si představím průměrně zručného pracovníka často působícího na obou stranách hranice. Není to příliš daleko od toho, jak bych si představil sebe - nejít studovat do zahraničí.

Jakobsen Petersen, 25 / Male, Denmark.

Němečtí Němci (v Německu):

Dost přesně odpovídá obecným evropským stereotypům Němců. Máme tyto lidi rádi, už proto, že každoročně navštěvují naše pláže a utrácí tu mnoho euro. Zdá se, že mají magické porozumění pro Severní moře a například ignorují naši snahu jim vysvětlit, že tu máme nějaký východ a západ. Pro ně je to všechno jen sever. Do Dánska jezdí mnoho typů návštěvníků - plavci (námořníci), kiteři, windsurfisté, atd. Jedno ale mají společné - milují moře a jezdí si sem odpočinout od stresu a práce. Takže je zřejmě máme možnost potkat vždy, když jsou relaxovaní, na dovolené.

Dánští Němci (v Nordschleswigu):

Řekl bych, že obecně tyto lidi vidíme jako lehce odcizené naší (dánské) společnosti. Vůbec ne nepřátelsky, jen trošku odlišně. Myslím, že úplně neumíme pochopit, proč je pro ně udržení svých německých kořenů tak důležité. Ve svých německých školkách a školách se jim dostane vzdělání (v nj) až po střední školy - na VŠ už musí podstoupit studium v Německu, pokud chtějí na německou školu. I když se rozdíly mezi vzdělávacími systémy i oběma kulturami postupně smazávají, tento proces je velice pomalý. Ve všech dánských školách učí němčinu, takže není výjimečné, že němečtí rodiče dají své dítě do německé školky, dál už ho ale pošlou na dánskou základní školu. Myslím, že obecně je nevnímáme tolik odlišně, jako jiné imigranty. Vzhledem k tomu, že jsme si blízcí, je bereme jako nějaké spřízněné bratrance či sestřenice, ani jako cizince/imigranty, ale ani ne úplně jako jedny z nás.

Dánští Dánové (v Dánsku):

Tato skupina se dá dělat ještě na dvě odlišné podskupiny. Na obyvatele mluvící čistě dánsky a na ty, kteří mluví dialektem (Sønderjydsk). Skupina, která mluví dialektem, by se dala ještě rozdělit na několik větví dialektu s malými rozdíly. Takový obecný postřeh týkající se Dánů žijících v této oblasti (severní Šlesvicko) je, že se zdají být “pomalí”. Máme sklon nikam nespěchat, dáváme si načas v rozhodnutích a pečlivě dopředu promýšlíme, co jak uděláme. Tento postoj se také odráží ve vztazích a v jejich navazování. Náš postoj k cizím lidem je v tomto ohledu pomalejší a to pak může být špatně pochopeno. Dokonce i s poznáváním nových kamarádů je to stejné. Jsme rezervovaní. Na druhou stranu jsme stálí, jak v našich přátelstvích, tak v myšlenkách a názorech.

Jakobsen Petersen, 25 / Male, Denmark.

Jazyk

Zajímavé bylo zkoumat náhled našich respondentů na kvalitu a frekvenci užívání původního jazyka oproti jazyku země, ve které v současné době žijí. Ačkoli Bonn-kodaňská deklarace zaručuje právo užívat německý jazyk jako jazyk minority, většina členů minority nemluví německy jako svým hlavním jazykem. Jejich nejpoužívanější jazyk je dánský dialekt, tzv. Sønderjysk (dialekt Jižního Jutska). Je to dialekt dánského jazyka, jež můžeme dělit ještě na severní, východní a západní - mluví jím lidé jak na severu Šlesvicka (více se podobá standardní dánštině), na jihu Dánska, ale v malé míře i v Německu na jih od dánských hranic (minimálně také ve Flensburgu, tam ale mluví Dánové spíše standardní dánštinou). Dialekt má tendenci stále se blížit ke standardní dánštině - často čím mladší generace mluvčích, tím podobnější. Rigs dansk - Standardní dánštinu v této oblasti ovládá jen málo příslušníků minority, naučili se jí buď ve škole, nebo ve společnosti Dánů. Sonderjysk považují za neutrální jazyk jak minorita, tak i majorita, ale standardní dánštinu vnímá neutrálně pouze majorita. Minorita považuje standardní dánštinu jako národní jazyk majority, který není zcela vhodný k jejich národní identitě.


Dánští němci (menšina) nemají vlastní jazyk. Sønderjysk je místní dialekt, kterým mluví „dánští Dánové“ v této oblasti. Tímto dialektem mluví také Němci, ale stále je to náš dialekt (dánštiny). Tento dialekt byl ale pochopitelně Němci ovlivněn (menšinou). Byl ale také ovlivněn německými a anglickými obchodníky působícími na západním pobřeží.

Tímto dialektem se běžně mluví jak doma, tak v práci i v ostatních případech obecně. Ve škole je ale snaha mluvit původní dánštinou (“Rigs dansk”). Určitá pracovní místa také vyžadují mluvit všední dánštinou, například místa, kde je nutný kontakt s lidmi žijícími jinde než v této oblasti (Nord-Schleswig). Za standardní jazyk v této oblasti ale lze považovat Sønderjydsk.

Jakobsen Petersen, 25 / Male, Denmark.

Zajímavostí z devatenáctého století bylo, i přesto že Šlesvicko-Holštýnsko bylo vždy proslulé jako mnohojazyčný region, kde až pět různých jazyků mírumilovně koexistovalo ve stejné komunitě, že v průběhu tohoto století se jazyk stal politickým prostředkem k potlačení určitých skupin lidí. Psychický a vojenský nátlak byl často následován reformami zaměřenými na změnu úředního jazyka v Šlesvicko-Holštýnsku. Byly zde důkazy ze zpráv škol a církevních kontrol, které ukazovaly, jak německy mluvící orgány nutily oficiálně používat pouze spisovnou němčinu. Použití jiných jazyků nemělo být dovoleno, i když jak svědčí inspekční zprávy, učitelé i žáci mnohdy zápasili se spisovnou němčinou a navzájem si nerozuměli.13)

Tradice

Dánsko

K tradicím bylo získáno několik velmi zajímavých informací. Například co se týče tzv.: Ringeridning - moderní verze středověkých rytířských turnajů. Místo rytíře proti rytíři máme mnoho rytířů snažících se chytit železný kroužek zavěšený na provazu. Takový turnaj je většinou v každém městě. V každém městě je korunován král a na konci sezóny se koná finální turnaj v Hellevadu a korunovace “Krále králů”. V rámci turnaje se také koná přehlídka, během které městem projíždí jezdci na koních. Søndborg Ringeridning a Aabenraa Ringeridning jsou dvěma největšími turnaji. Tato 2 města vždy soupeří o to, kde bude největší turnaj. Pořád není rozhodnuto. DyrRe - mnoho měst se také účastní jakési zemědělské zvířecí přehlídky. Vždy je ocenění v kategoriích nejlepší kráva, býk, ovce, kůň atd. Sankte Hans - může být také známo jako letní slunovrat (Midsummer). Některá města během léta shromažďují dřevo, aby o slunovratu mohla udělat velký oheň, nad který je umístěna a spálena čarodějnice. Před zapálením ohně většinou nějaká významná osoba ve městě pronese řeč o uplynulém roce.

Jakobsen Petersen, 25 / Male, Denmark.

Jednou, když moje neteř slavila druhé narozeniny, bylo mi divné, že její matka a babička chtěly mít dánskou vlajku na stole. Nemohly ji nikde sehnat, bez ní to ale nešlo. Nakonec se jim podařilo ji koupit. Bratr mi řekl, že je to tam normální. Když se něco slaví nebo je nějaká speciální příležitost, je velice důležité mít na stole dánskou vlajku jako symbol země, ze které pocházejí. Matka s Babičkou se také velice divily, že bratr pro svou dceru nechce mít na stole také německou vlajku.

Lea Kehres , Bad Segeberg , Schleswig-Holstein, Germany.

O německém a dánském jídle

Pokud je člověk na něco alergický (mléko, vejce, gluten), může nakupovat speciální jídlo ve velkých supermarketech. V Dánsku je toto komplikovanější. Já mám alergii na mléko a obilniny a musím jezdit nakupovat do supermarketu, který je opravdu daleko a velice drahý. Také jsou v Dánsku velké daně na sladkosti, brambůrky atd. Dánové jezdí do Německa, jen aby je koupili levně. Když jedu navštívit bratra, vezu s sebou spoustu sladkostí, kávy a piva. Sladkosti jsou v Německu dokonce o tolik levnější, že v Dánsku by se například vyplatilo jíst raději čipsy než špagety s omáčkou. Kamarádka z Dánska byla také nadšená německými restauracemi. Oproti Dánsku je v Německu mnohem víc druhů restaurací (čínské, indické, thajské, španělské, italské, francouzské, portugalské, německé, vegetariánské atd.). Kuchaři a číšníci v Dánsku nejsou tak přátelští a s přípravou, jídlem a atmosférou restaurace si nedají takovou námahu. Byla jsem v dánské restauraci jen jednou - a jídlo bylo studené, nebylo dobré a bylo drahé. Bratr mi později řekl, že to byla velice laciná restaurace. V Dánsku se také v restauracích nedává dýžko. V Německu je to samozřejmostí.

Myslím, že takovými typickými dánskými jídly jsou zmrzlina, hot dogy (s prudce uvařenými párky), lékořice. Můžete to v Dánsku koupit kdekoli, ale myslím, že turisti to kupují více než místní.

V německých supermarketech je o hodně víc zboží než v dánských. Dokonce i v Kodani je v supermarketech méně zboží než v některých malých německých městečkách.

Lea Kehres , Bad Segeberg , Schleswig-Holstein, Germany.

Co se týká jídla, řekl bych, že nelze určit pro Dánsko nějakou typickou kuchyni. Mohl bych říct, že základní suroviny jsou maso, vejce, brambory a místní zelenina. Ale liší se to oblast od oblasti.

Jakobsen Petersen, 25 / Male, Denmark.

Dánské stravovací zvyky (sladké, více alkoholu než Němci, smore brot).

Smore brot (Dánský sendvič se sleděm, rajčetem, nasekanou cibulí a salátem navrch na rustikálním chlebu).

Paul Christensen, DK-6800 Varde a Dr. Nils Hansen, Flensburg-Weiche.

Závěr

Když budeme na náš výzkum nahlížet globálně, tak se dá říci, že většina respondentů se v zásadních otázkách shodla. Ovšem v různých směrech soužití a porovnání charakterových vlastností se daly odhalit jisté diference v názorech dotazovaných lidí. Například náhledy na stěhování lidí z Německa do Dánska a opačně se lišily. Někdo z respondentů přikládal větší výhody bydlení a životu v Německu, a někdo naopak v Dánsku. Každý ze států má podle vyzkoumaných informací své pro a proti, ovšem žádná zásadní špatná zkušenost, ať už s chováním lidí či úřadů, nebyla zjištěna. Vztahy minoritních skupin vůči majoritní společnosti v těchto zkoumaných zemích se dle všeho jeví jako bezproblémové a relativně přátelské. Přestože historicky byla tato oblast sužována spory a válkami, zdá se, že současní obyvatelé především pohraničních oblastí, o které šlo nejvíce, necítí žádnou nenávist nebo zášť. Hodnocení charakterových vlastností musí začít zmínkou o srdečných a přátelských Dánech, kteří však překvapivě drží hodně při sobě (jako minorita v Německu). Stýkají se se svými krajany, navštěvují různé národní spolky či pořádají společenské akce. Němci v Dánsku oproti tomu příliš nerozlišují mezi krajany a původními Dány. Pouze mimořádně se konají některá setkání německých krajanů, musí to už však být opravdu výjimečná událost. Němci velmi dobře splynou se svou „novou“ společností a příliš neřeší změny tradic a zásad pocházejících z jejich domoviny. Dánové si v cizině udržují své zvyky a konzultují je s krajany, a proto se v mnohem větší míře drží své kultury než Němci. Celkově se z této studie dá zjistit mnoho zajímavých informací. Němci v Dánsku nejsou v žádném případě diskriminováni. Není jim nijak bráněno v praktikování vlastní kultury, mají i různá privilegia, avšak oni jich nevyužívají v takové míře, v jaké by to bylo možné.

Použitá literatura

BRHLÍK, Ivan. Němci mají smysl pro pořádek, ale postrádají smysl pro humor [online] 2005 [citováno 30. 03. 2012]. Dostupný z WWW: <http://www.stemmark.cz/archive.htm>

DÁNSKO.ESTRANKY.CZ. Dánsko - Jak je to v Dánsku [online] 2009 [citováno 2. 04. 2012]. Dostupný z WWW: <http://www.dansko.estranky.cz>

DANSKO.WOULDCOUNTRY.CZ. Dánsko [online] 2010 [citováno 28. 08. 2012]. Dostupný z WWW: http://dansko.worldcountry.cz/index.php

NĚMECKO.SVĚTADÍLY.CZ. Jak se slaví Vánoce v Německu [online] 2012 [citováno 28. 03. 2012]. Dostupný z WWW:<http://nemecko.svetadily.cz/clanky/Jak-se-slavi-Vanoce-v-Nemecku>

NILS, Langer - German Life & Letters. Historical Sociolinguistics in Nineteenth-Century Schleswig-Holstein (výtažek). EBSCOhost [online] 2011 [citováno 10. 08. 2012]. Dostupný z WWW: http://web.ebscohost.com

SPRACHCAFFE, LANGUAGES PLUS: The Typical German. Culture Germany [online] 2012 [citováno 1. 04. 2012]. Dostupný z WWW: <http://www.sprachcaffe.com>

SPRACHCAFFE, LANGUAGES PLUS: The Typical German. Culture Germany [online] 2012 [citováno 1. 04. 2012]. Dostupný z WWW: <http://forum.jajjun.com/viewtopic.php?f=102&t=6031>

TISDALL, Simon - The Guardian. World briefing: Danes look to master Schleswig again. Databáze Městské knihovny v Praze [online]. 2005 [citováno 1. 06. 2012]. Dostupný z WWW: http://searchproquest.mlp.cz

VÁNOCE-TRADICE: První vánoční encyklopedie. Vánoce v Dánsku [online] 2012 [citováno 28. 03. 2012] Dostupný z WWW: <http://vanoce-tradice.cz/2011/05/21/vanoce-v-dansku/>


Počet shlédnutí: 21

1) , 2)
BRHLÍK, Ivan - Němci mají smysl pro pořádek, ale postrádají smysl pro humor [online] 2005 [citováno 30. 03. 2012]. Dostupný z WWW: <http://www.stemmark.cz/archive.htm>
3)
SPRACHCAFFE, LANGUAGES PLUS: The Typical German – Culture Germany [online] 2012 [citováno 1. 04. 2012]. Dostupný z WWW: <http://www.sprachcaffe.com>
4)
DÁNSKO.ESTRANKY.CZ: Dánsko - Jak je to v Dánsku [online] 2009 [citováno 2. 04. 2012]. Dostupný z WWW: <http://www.dansko.estranky.cz>
5)
DANSKO.WOULDCOUNTRY.CZ. Dánsko [online] 2010 [citováno 28. 08. 2012]. Dostupný z WWW: http://dansko.worldcountry.cz/index.php
6) , 7)
NĚMECKO.SVĚTADÍLY.CZ. Jak se slaví Vánoce v Německu [online] 2012 [citováno 28. 03. 2012]. Dostupný z WWW:<http://nemecko.svetadily.cz/clanky/Jak-se-slavi-Vanoce-v-Nemecku>
8) , 9)
VÁNOCE-TRADICE: První vánoční encyklopedie - Vánoce v Dánsku [online] 2012 [citováno 28. 03. 2012] Dostupný z WWW: <http://vanoce-tradice.cz/2011/05/21/vanoce-v-dansku/>
10) , 11)
SPRACHCAFFE, LANGUAGES PLUS: The Typical German – Culture Germany [online] 2012 [citováno 1. 04. 2012]. Dostupný z WWW: <http://forum.jajjun.com/viewtopic.php?f=102&t=6031>
12)
TISDALL, Simon - The Guardian. World briefing: Danes look to master Schleswig again. Proquest [online]. 2005 [citováno 1. 06. 2012]. Dostupný z WWW: http://searchproquest.mlp.cz
13)
NILS, Langer - German Life & Letters. Historical Sociolinguistics in Nineteenth-Century Schleswig-Holstein. EBSCOhost [online] 2011 [citováno 10. 08. 2012]. Dostupný z WWW: http://web.ebscohost.com
nemci_v_dansku_2012.txt · Poslední úprava: 2024/05/29 19:38 autor: 127.0.0.1