obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


nemci_v_polsku_2014

Němci v Polsku

Magdaléna Borovská, Simona Charvátová, Klára Kocková. Němci v Polsku. Hospodářská a kulturní studia (HKS), 2014. http://www.hks.re/wiki/nemci_v_polsku_2014


1. obrázek: vlajka Německa 1)


2. obrázek: vlajka Polska 2)

Úvod a cíl práce

Významná část německé menšiny žije v oblasti Horního Slezska a mezi městy Opole a Katovice. Německá menšina jako taková je v Polsku uznávána od roku 1991. V několika obcích tvoří německá menšina 20 až 50 procent obyvatel, proto je v těchto obcích druhým úředním jazykem němčina a názvy obcí jsou psány v němčině. Němčina se používá nejen na úřadech, ale i v názvech míst a ulic. Jelikož se německá menšina v Polsku v určitých oblastech vyskytuje velice často, má své zastoupení i v místní politice. Například v komisích pro volby. Angažuje se také v místní správě a samosprávě. Podle sčítání lidu v roce 2011 žije v Polsku zhruba 126 000 osob, které nahlásily německou národnost. Při tomto sčítání lidé poprvé odpovídali na dvě otázky týkající se jejich národnosti. První zněla: „Jaká je vaše národnost?“ a druhá byla: „S jakou národní nebo etnickou skupinou se cítíte ještě spojeni?“ Německé velvyslanectví sídlící ve Varšavě avšak udává počty lidí s německou národností okolo 300 000 obyvatel v celém Polsku. 3)

Cílem této práce je charakteristika německé minority v Polsku v současné době. Pokusíme se zjistit, jaké jsou vztahy mezi Němci a Poláky, a to především z historických důvodů. Zaměříme se na duchovní kulturu německé menšiny v Polsku, ale i jejich politické ambice. Dále budeme zjišťovat, zda se jejich počet snižuje či naopak zvyšuje, případně čím je to způsobeno. V neposlední řadě budeme zkoumat, zda existují rozdíly mezi Němci v Německu, kde tvoří majoritu a Němci v Polsku, kde tvoří minoritu.

Výzkumná otázka:

  • Jaká jsou kulturní specifika německé menšiny žijící v Polsku?

Výzkumné podotázky:

  • Jaké kulturní zvyky dodržuje německá menšina v Polsku?
  • Považují se Němci v Polsku spíše za Němce či se vnímají již jako Poláci?
  • Jak pohlíží majoritní skupina Poláků na Němce jako minoritu?
  • Jak pohlíží minoritní skupina Němců na Poláky jako majoritu?
  • Jak pohlíží Němci na německou menšinu žijící v Polsku? (externí pohled)

Literární rešerše

Národnostními menšinami v Polsku se zabývá Břetislav Dančák. Jeho dílo můžeme najít v knize Etnické menšiny ve střední Evropě, kterou napsal spolu s dalšími autory Ivan Gabal. Kapitola se věnuje přímo situaci menšin v Polsku během 90. let. Nejdříve zde můžeme najít legislativní podmínky, v nichž je napsáno, že nejdříve byly menšiny poměrně přehlíženy. Sledováním potřeb menšin se měly zabývat až různé instituce, jako například Komise pro národnostní menšiny a etnika. Dále je možné dozvědět se několik informací i o vývoji velikosti jednotlivých národnostních menšin na polském území. Počet lidí z minoritní skupiny je velice těžké určit, jelikož každá instituce provádí sčítání jiným způsobem. Avšak dají se provést srovnání mezi časovými obdobími jednotlivých sčítání. Nakonec se publikace také věnuje jednotlivým menšinám, z čehož nás nejvíce zajímala ta německá. Podle Břetislava Dančáka jsou Němci obývaná například okolí těchto měst: Opole, Katovice, Štětín a Gdaňsk. Němci jsou podle něj loajální skupinou, která je dobře organizovaná a protkaná sítěmi mnoha spolků. Tyto spolky jsou financované hlavně z peněz, které přichází přímo z Německa. Mezi nimi jsou např.: Sdružení obyvatel Polska německého původu, založeno 1990 nebo Svaz německé mládeže PR, založen 1992, či Sdružení nezávislých obyvatel německého původu „Kořeny“, založeno 1990.4)

Článek s názvem MEMORY, IDENTITY AND POLAND'S GERMAN MINORITY seznamuje čtenáře s historickými problémy mezi Polskem a Německem. Podle autora jsou však některé problémy mezi těmito zeměmi pasé. Ale i tak se pořád hovoří o jejich nenávisti. Hovoří zde i o sčítání lidu z různých let a snaží se upozornit na množství Němců, kteří žijí v Polsku. Co se týče pohraničí, obě země spolu soupeřily v získávání území a srdcí obyvatel. Snažily se vytvořit pevné hranice tam, kde byla největší loajalita k určité zemi. Pro Polsko to znamenalo vytvoření modernějšího a národního státu, který by poskytoval zázemí všem etnickým Polákům. Střety byly nevyhnutelné, vzhledem k vzájemně neslučitelným nárokům soupeřících polských a německých národních hnutí. Dále hovoří o volbách, v nichž se objevovalo několik politických stran, avšak ani jedna se nechtěla zajímat o udržení režimu v oblasti práv menšin. „Obyčejní“ Poláci se tak rozhodli vzít zákon do vlastních rukou a řešit problémy menšin po svém. Poválečné vyhánění Němců z Polska je zde také zmíněno. Po dalším sčítání lidí se ukázalo, že i přes velkou vlnu vyhoštění zůstává velký počet Němců v okolí Horního Slezska a Mazury. V závěru dokumentu autor hovoří o asimilaci a formování vztahů mezi majoritou a minoritou, které spolu každý den přicházejí do kontaktu. 5)

Tématem národní identity obyvatel žijících v jihozápadní části Polska se zabývá článek Silesian National Identity in the Opole Region. V tomto odborném článku je popisována nestabilní národní identita Slezanů, kteří balancují mezi německou a polskou národností. Ve 20. století se jejich národní identita změnila nejméně dvakrát v každé generaci, což znamenalo pro řadu z nich složité začleňování do polské společnosti. V oblasti Slezska je pro obyvatele běžné identifikovat členy rodiny s různými národnostmi. „Moji rodiče byli Němci, protože žili za německých časů, můj muž a já jsme Slezané s německým původem, zatímco naše děti jsou Poláci, ale také Slezané.“: říká jedna z žen, která bydlí v oblasti Opole. Na začátku 90. let došlo k ustavení německé menšiny v Polsku, avšak i přesto stále přetrvávají konflikty mezi minoritou Němců a majoritou Poláků. 6)

O politické situaci z roku 2001 píše agentura PAP v článku s názvem Poland: German ethnic minorities organizations sign election agreement. Ve volbách se spojily tři menšinové organizace z Horního Slezska a Opolského vojvodství za účelem lepší koordinace a větší aktivity německé menšiny v Polsku. Důvodem sblížení těchto organizací je nedostatek demokratizace a nepřátelství vůči menšinám. Kandidáti zastupovali menšinu jako celek a i přesto, že patřili každý k jiné organizaci, skvěle spolu kooperovali. Vyžadovali pro Němce větší přístup k médiím a výuce v německém jazyce. 7)

Jak říká pan Bily, německá minorita v Polsku se může politicky angažovat. Mohou si sestavovat vlastní politické strany, tím pádem se účastní jak komunálních voleb, tak voleb do parlamentu. Politici, kteří jsou členové německé minority, mají reputaci ekonomicky zodpovědných, čestných a dynamických lidí. „Například v komunálních volbách v Opolí máme 24 starostů, 3 místní vládní úředníky a 278 členů rady v různých vesnicích nebo také 1 člena v hlavním polském parlamentu.“

I pan Z se vyjadřuje kladně k politické angažovanosti německé menšiny. Podle něj je německá komunita dobře organizovaná a považuje za důležité, že v polském parlamentu je garantováno místo pro jednoho zástupce německé menšiny.

Metodologie

Tato semestrální práce se opírá o dvě výzkumné metody. Nejdříve byla užita metoda studia dokumentů, tedy kvantitativní metoda. Dále byla zvolena kvalitativní metoda, metoda řízeného rozhovoru. Rozhovory byly vedeny písemnou technikou, přes e-mail nebo sociální síť Facebook. Ve výzkumné části jsou zmíněny jak hlavní charakteristiky německé menšiny žijící v Polsku, tak názory samotných respondentů.

Adekvace metod

Výhodou studia dokumentů může být například jednoduchost sehnání nebo existence několika informací v jedné publikaci či článku. Nevýhodou může být nejednoznačnost informací a také subjektivní názor autora na daný problém.

Výhodami řízeného rozhovoru jsou určitelnost otázek a tedy témat, o kterých chceme sehnat informace, nebo že není potřeba se s dotazovaným sejít na stejném místě. Je totiž možné zadané otázky zaslat respondentovi například na e-mail a on může odpovědět, kdy se mu to hodí. Nevýhodou může být, že dotazovaný bude striktně odpovídat na zadané otázky a nic dalšího nedodá.

Vlastní výzkum

Respondent z německé minority byl kontaktován skrze e-mail přes německou organizaci v Polsku. Odpovídal na předem dané otázky, které byly vymyšleny přímo pro tuto seminární práci. Spolupráce s ním byla velmi rychlá a jednoduchá. V prvním e-mailu chtěl pouze vědět, za jakým účelem jsou informace od něj požadovány. V dalším hned odpověděl na dané otázky. Celá komunikace probíhala v anglickém jazyce, abychom se vyhnuly komunikačním problémům. Dále nám pomohla mluvčí facebookové stránky s názvem Mniejszość Niemiecka w Opolu / Deutsche Minderheit in Oppeln, která žije v městě Opole u polských hranic. Kontaktovaly jsme ji nejdříve se zprávou o tom, co bychom od ní chtěly a z jakého důvodu od ní odpovědi vlastně potřebujeme. Náš zájem o německou minoritu uvítala a tak nám okamžitě na vše ochotně odpověděla. Konverzaci jsme navázaly ve dvou dnech a dostaly jsme její poměrně podrobné názory.

Další respondenti představují pohled Němce na alochtonní skupinu v Polsku. S jedním z respondentů jsme se nejdříve sešly osobně a dále s ním komunikovaly pomocí e-mailu, jako s dalšími respondenty, kteří nám poskytly jejich pohled na německou menšinu v Polsku.

S třetím pohledem nám pomohli dva respondenti, kteří zastupují majoritu. S oběma probíhala komunikace opět přes e-mail, na který jim byly zaslány předem připravené otázky. Veškerá komunikace probíhala stejně jako u předchozích respondentů v anglickém jazyce.

Seznam respondentů

1. tabulka: Stručné informace o respondentech podle vlastního zpracování

pohledjménověkbydliště
1.minority na majorituLukasz Bily Opole
2.minority na majorituAnia Mroz36 letOpole
3.Němce na minorituMike41 letBerlín
4.Němce na minorituPan X38 letBerlín
5.Polky na minorituWioletta44 letBerlín
6.Němky (s polskými kořeny) na minorituPaní Y31 letBerlín
7.Poláka na minorituPan Z28 letRybnik

Výzkumná část

3. obrázek: spojení 8)

Historie

Slezsko bylo v dějinách oblastí, která poměrně často měnila svého majitele. Nejprve bylo součástí Velké Moravy a po jejím rozpadu připadlo českým zemím. Následně bylo Slezsko získáno Polskem, ovšem ne na dlouho. Jan Lucemburský se roku 1335 vzdal nároků na polský trůn a polský král Kazimír III. Veliký se vzdal nároků na Slezsko.

Po vpádu Mongolů do Evropy v 13. století bylo Slezsko ve velmi špatném stavu, ale díky německým osadníkům se rychle obnovovalo. Ve městech se kromě latiny a češtiny hodně používala němčina. V 18. století se Dolní Slezsko a většina Horního Slezska staly součásti Pruska. Zbytek Horního Slezska byl rozdělen mezi Rakouské císařství a malá část připadla Polsku.

Před i během první světové války patřilo nynější polské Horní Slezsko k Německu a po válce si Polsko kladlo nároky na Poláky částečně obydlené území. Mezi léty 1919 – 1921 došlo k sérii tří ozbrojených konfliktů, neboli Hornoslezskému povstání, kdy místní polské obyvatelstvo bojovalo za odtržení Horního Slezska od Německa a jeho následné včlenění do Polské republiky. Území bylo nakonec rozděleno pod dohledem Společnosti národů (např. Argentina, Československo, Francie, Indie nebo Spojené království) mezi Polsko i Německo.9)

Po Mnichovské dohodě v roce 1938 byla východní část českého Těšínska obsazena a násilně připojena k Polsku.

2. tabulka: Dle soupisu obyvatel pořízeného Němci v roce 1939, obývaly polskou část Těšínska tyto národnosti

slezská37 %
česká21 %
polská24 %
německá18 %

Po vypuknutí II. světové války měli povinnost naverbovat do německých ozbrojených sil muži národnosti německé i slezské a muži zapsaní v tzv. Volkslistu. Volkslist byla listina, která zařazovala obyvatele na německém území za druhé světové války do kategorií dle kritérií „vhodnosti“ sestaveným Heinrichem Himmlerem. Listinu tvořily 4 skupiny, lidé v první a druhé skupině byli považování za „Volksdeutsche“, tedy „lidé němečtí“, kteří se aktivně ztotožňovali či podíleli na nacionální ideologii politické strany NSDAP (Národně socialistická německá dělnická strana, jejíž předsedou byl Adolf Hitler, ideologie – nacismus, fašismus, pangermanismus (spojení něm. národů), antisemitismus a antikomunismus). 10) Ve třetí skupině byli tzv. „Němci na převýchovu“, což byli lidé, kteří nemluvili německy – Kašubové, Mazurové a Slezané. Nesměli patřit do polských politických spolků. Ve čtvrté skupině byli lidé, kteří politicky splynuli s Poláky, byli členy polských organizací a vystupovali protiněmecky. 11) 12)

Po II. světové válce byla bývalá německá část Horního Slezska připojena k Polsku, a to v důsledku Postupimské dohody, jež byla výsledkem posledního jednání Velké trojky, tedy Spojeného království, Spojených států amerických a Sovětského svazu. Německy mluvící obyvatelé nejen Horního Slezska, ale i Dolního Slezska, Pomořanska, Gdaňsku a východního Pruska byli vysídleni do Německa. Horní Slezsko bylo dobyto Rudou armádou a následně se kraj rozdělil mezi Československo a Polsko. 13)

4. obrázek: rozložení německé menšiny v Horním Slezsku 14)

Jak říká paní Ania, Němci z okolí Slezska do Polska nepřišli sami. Polsko totiž přišlo k nim nebo spíš k jejich předkům během druhé světové války. Jelikož se po této válce měnily hranice obou zemí, dostal se region Silesia na polské území a s ním i cca milion německých obyvatel.

Během komunismu v Polsku bylo zakázáno používání němčiny a slezština, která obsahovala mnoho slov německého původu, nebyla vítána též. Němci, kteří zůstali v české nebo polské části Slezska byli v době komunismu velmi diskriminováni. 15)

Ovšem Němci se do Polska vracejí. Již v období před převratem v letech 1989 a 1990 se v různých částech Polska začaly nezávisle na sobě objevovat sdružení německy mluvících obyvatel. Prvním oficiálním projevem německé menšiny byla účast tisíců Němců na slavné mši v Kříži s polským premiérem Tadeuszem Mazowieckim a kancléřem Helmutem Kohlaem. Byla podepsána Smlouva o dobré sousedské a přátelské spolupráci, která udává práva německé menšině žijící v Polsku reprezentovat svou komunitu v polském politickém životě. Německá menšina docílila návratu němčiny do škol neb v platnost vstoupil zákon národnostních menšin a jejich právo zajistit, aby v obcích, kde žije větší než 20 % podíl národnostní menšiny, byla zajištěna dvojjazyčnost. 16)

Mezi roky 1989 a 1992 se o Polsku hovořilo jako o státu, kde žije jen malý počet příslušníků nepolské národnosti. Čísla se pohybovala okolo 1 - 1,3 milionu obyvatel, tedy 3 - 4% lidí z celého Polska. Proto bylo Polsko považováno za prakticky homogenní stát. A jelikož bylo ve státě málo národnostních menšin, neřešila se ani jejich politická angažovanost. I přes malý počet národnostních menšin se nacházeli tací, kteří označovali svou identitu jako odlišnou od identity majoritní společnosti. Menšiny se hodnotily především podle dvou kritérií. A to podle právního zajištění a dále dle chování většiny vůči menšině.17)

V historii nebyly ale vztahy mezi Němci a Poláky nijak dobré, Němci přeci napadli Polsko během druhé světové války a následujících 50 let bylo Německo bráno jako nepřítel. V posledních letech jsou ale polsko-německé vztahy celkem přátelské. „Jsme dobří sousedé a manželství vznikají i mezi Němci a Poláky.“, dodává pan Bily.

Paní Y z vlastní zkušenosti ví, že stěhování se do jiné země není jednoduché. V Polácích pořád koluje mnoho historických předsudků a tak Němce na svém území nevidí rádi. To v nich asi zůstane ještě pěknou řádku let, protože snad každý má nějakého příbuzného, kterému bylo ublíženo. Svým rodičům se měla narodit v Polsku, ale osud to zařídil jinak a tak se narodila v Německu. Když vyrostla, musela skoro všem polským lidem ve svém okolí vysvětlovat, že není nacista. Nová generace se už ale naučila hodně a takové jednání odsuzuje. Ve starších lidech moc pochopení zatím bohužel nenašla.

Na otázku, která se týkala vztahu mezi Němci a Poláky, odpověděl pan Z, že dnes už neexistuje žádný důvod k nenávisti. Osobně má několik německých přátel, s kterými rád tráví čas a podle něj právě tato přátelská spojení dvou etnik mohou zničit stereotypy a vybudovat budoucí spolupráci v rámci EU.

Jazyk

Němčina patří do germánských jazyků a v Evropě tímto jazykem mluví přibližně 100 milionů lidí. Co se týče rozšíření tohoto jazyka v Evropě, tak je úředním jazykem v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Lucembursku, Lichtenštejnsku. Dále se mluví německy v Itálii v autonomní provincii Bolzano a v Belgii v provincii Lutych (v rámci Německojazyčného společenství Belgie). Německy hovoří také menšiny ve Francii (oblast Alsaska a Lotrinska), v Dánsku (oblast Šlesvicka), v Rumunsku (oblast Banát a Sedmihradsko), v Maďarsku, v Polsku a mnoha dalších zemích včetně České republiky a Slovenska.

V rámci Menšinového zákona z 6. ledna 2005, který upravuje záležitosti ohledně etnických a národnostních menšin v Polsku, bylo umožněno používat němčinu jako druhý úřední jazyk na místní úrovni (tzv. pomocný jazyk). V praxi to znamená, že pokud je podíl menšiny v dané oblasti alespoň 20% z celkové populace, tak může být zaveden menšinový jazyk (tedy němčina) jako pomocný jazyk. Ovšem před zavedením pomocného jazyka jako druhého, musí být nejdříve zapsán v úředním registru. Jakmile je jazyk zapsán, stává se daná obec oficiálně dvojjazyčnou. 18)

5. obrázek: němčina jako pomocný úřední jazyk ve Slezsku 19)

Němčina jako druhý jazyk bohužel dělá starší polské generaci potíže. Nemají ji rádi. Jak nám řekla paní Y, ve starších lidech moc pochopení pro němčinu zatím nenašla. Byla svědkem situace v pohraničním obchodě, kdy Polka nechtěla obsloužit německou zákaznici jen proto, že mluvila německy.

Dle paní Y jsou problémy mezi Němci a Poláky nejen kvůli změnám státních hranic po druhé světové válce. O německé menšině ví jen málo, a tak si myslí, že jedním problémem je poválečné častější objevování německých občanů na polském území. Avšak druhým problémem je opakované vyskytování němčiny, a to jak při mluvě, tak na místních nápisech. Hlavní oblast, kde menšina žije, je podle ní Slezsko.

Náboženství

Co se týče náboženství, je Polsko spíše homogenním státem. Většina obyvatel se hlásí k římskokatolické církvi. Poláci jsou velice hrdý a nábožensky založený národ, což se i odráželo v podpoře bývalého papeže Jana Pavla II. Avšak v některých oblastech převládají jiná náboženství, než je katolické vyznání. Těšínské Slezsko je povětšinou od reformace luteránské. Oblast Polesí je spíše řeckokatolická a v některých částech pravoslavná.

Ovšem v povědomí světa je Polsko katolické. To ale neznamená, že by v Polsku nebylo možné najít i další náboženství kromě výše zmíněných. V Polsku jsou hodně častí Židé nebo čeští bratři. 20)

Zajímavostí je každoroční konání Dnu islámu v polské katolické církvi, který se roku 2013 konal 26. ledna již po třinácté. Tento den má za úkol spojovat katolickou víru s islámem a vychovávat mladé křesťany a muslimy ke spravedlnosti a míru. Den islámu tradičně vrcholí modlitbou ve varšavsko-pražské diecézi. (pozn.: Praha je varšavská čtvrť) 21)

Co se týče náboženství, je podle Wioletty Polsko velice katolické. Nelíbí se jí, že se ve školách řeší jen jedna víra a vůbec nemá ráda předmět Náboženství. Naopak Německo je hodně otevřené a kulturně založené. Líbí se jí, že v Německu mohou lidé pracovat na svém umění a nemusí se bát vyjadřovat se na veřejnosti. Toto prý není v Polsku moc možné, myslí si, že za to může právě striktní katolická víra.

Podle našeho respondenta Mika jsou Poláci v základu velice vázaní na rodinné kořeny a jsou stále hodně nábožensky orientovaní. Němci tyto vlastnosti pomalu ztrácí a prý je to škoda.

Polští obyvatelé dle paní Y někdy hodně lpí na náboženství a národních idejích a chtějí svůj klid a pohodu. Tohoto Poláci dosahují někdy příliš děsivým až rasistickým způsobem, samozřejmě je to jejich právo.

Svátky

V návaznosti na převládající katolické náboženství jsou v Polsku především slaveny církevní svátky. Nejdůležitějším svátkem jsou Velikonoce, které připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Tomuto svátku předchází čtyřiceti denní půst a vrcholí posvěcením košíku s jídlem v kostele. Až po posvěcení jídla se může začít hodovat. Jídlem tradičně bývá chléb nebo koláče, sůl a pepř a také hojnost dalšího roku zajišťující bílé klobásy.

Naopak nejoblíbenějším svátkem jsou Vánoce. Na Štědrý den nosí dětem Mikuláš dárky a následně se podává štědrovečerní večeře. Ta by se měla skládat z 12 chodů, nejí se jen kapr, ale i další různé druhy ryb. Dalším tradičním jídlem je boršč, vařený z řepy. Pod ubrus si lidé dávají seno, to je symbolem Ježíšova narození.

Zajímavými svátky jsou Nanebevzetí Panny Marie, Seslání Ducha Svatého a Těla a Krve Páně. Jinými než náboženskými svátky jsou ty, jež se vztahují k polské státnosti. Například Ústava, slavící se 3. května nebo Den nezávislosti Polska. 22)

Stálé svátky

3. tabulka: Soupis stálých polských svátků 23)

densvátekpolský název
1. lednaNový rokNowy Rok
6. lednaTři královéTrzech Króli
1. květnaSvátek práceŚwięto Pracy
3. květnaÚstava 3. května (1791)Uchwalenie Konstytucji 3 Maja
15. srpnaNanebevzetí Panny Marie, Polské ArmádyWniebowzięcie Najświętszej Maryi Panny, Święto Wojska Polskiego
1. listopaduVšech svatýchWszystkich Świętych
11. listopaduDen nezávislosti Polska (1918)Odzyskanie Niepodległości
25. prosince - 26. prosinceVánoceBoże Narodzenie

Pohyblivé svátky

4. tabulka: Soupis pohyblivých polských svátků 24)

svátekpolský názevkdy
Velikonoční neděleZmartwychwstanie Pańskie – Niedziela Wielkanocna
Velikonoční pondělíPoniedziałek Wielkanocny
Seslání Ducha Svatého - LetniceZesłania Ducha Świętego - Zielone Świątkiv neděli, 50 dnů po Velikonoční neděli
Těla a Krve Páně – Boží těloCiała i Krwi Pańskiej - Boże Ciałove čtvrtek, 60 dnů po Velikonoční neděli

Stejně jako v Polsku jsou v Německu hlavními církevními svátky Vánoce a Velikonoce. Němci na rozdíl od Poláků slaví Nanebevstoupení Páně a svatodušní pondělí, které je státním svátkem pouze v několika dalších státech jako jsou například Rakousko, Maďarsko, Belgie, Lucembursko či Švýcarsko.

V Německu lidé také slaví politicky zaměřené svátky. Nejmladším je například Den německé jednoty slavený 3. října z roku 1990. Jím si Němci připomínají sjednocení Německa ze dvou bývalých států (Spolkové republiky Německo a Německé demokratické republiky). S každým svátečním dnem jsou spojeny velké oslavy a přípravy. Němci jsou zvyklí na svátky dělat slavnostní výzdobu, dávat si různé dárky, posílat přání a navštěvovat se, ať už v rodině nebo se známými.

Stálé svátky

5. tabulka: Soupis stálých německých svátků 25)

densvátekněmecký název
1. lednaNový rokNeujahr
1. květnaSvátek práceMaifeiertag, Erster Mai, Tag der Arbeit
3. říjnaDen německé jednotyTag der deutschen Einheit
25. prosince1. svátek vánočníErster Weihnachtsfeiertag
26. prosince2. svátek vánočníZweiter Weihnachtsfeiertag

Pohyblivé svátky

6. tabulka: Soupis pohyblivých německých svátků 26)

svátekněmecký názevkdy
Velký pátekKarfreitag
VelikonoceOstersonntagneděle po prvním úplňku na jaře
Velikonoční pondělíOstermontag
Nanebevstoupení PáněChristi Himmelfahrtčtvrtek, 40. den od Velikonoc
Seslání Ducha Svatého - LetnicePfingstsonntagneděle, 50. den od Velikonoc
Svatodušní pondělíPfingstmontag
Poslední neděle církevního rokuEwigkeitssonntag, Totensonntagneděle před prvním nedělím adventem

Jelikož je paní Ania mluvčí facebookové stránky pro německou menšinu v Polsku pořádá různá kulturní setkání. Domlouvá s fanoušky stránky nejrůznější setkání, na kterých budou například slavit svátky. Jako člen komunity drží tradiční německé slavnosti, jako například Oktoberfest, Den Sv. Martina nebo stavění májky. Žádné německé svátky vlastně neslaví, ale i tak si na ně někdy vzpomene. Slaví jen polské svátky, jelikož žije v tomto státě.

Tradiční jídla

Německá kuchyně je sama o sobě velmi rozmanitá a je bohatá na řadu specialit. Mezi tradiční německá jídla se řadí:

Eintopf je pokrm patřící mezi nejstarší tradiční jídla. Základem je hustá zeleninová polévka, do které se přidává různé maso, párky či klobásy.

6. obrázek: Eintopf 27)

Spätzle jsou čerstvé vaječné nudle vznikající škrábáním nebo tlačením těsta. Těsto se škrábe do vroucí vody. Je to velmi oblíbená příloha k mnoha pokrmům s omáčkou. 7. obrázek: Spätzle 28)

Bratwurst je běžná klobása vepřová a hovězí určená ke grilování. Konzumují se s pečivem a hořčicí, některé se zelím a bramborovým salátem. 8. obrázek: Bratwurst 29)

Stollen (štola) je tradiční německý vánoční koláč, který je podobný české vánočce. Obsahuje více ovoce a koření. Celý je obalen v moučném cukru.

9. obrázek: Vánoční Štola 30)

Taktéž polská kuchyně je velice rozličná. Z mnoha tradičních polských pokrmů můžeme uvést například:

Bigos je jídlem ze zelí a masa. Jeho verzí a způsobů přípravy je hned několik. Lidé do tohoto pokrmu dávají například čerstvé i kysané zelí, červené maso, klobásu, uzený bůček nebo houby a koření. 10. obrázek: Bigos 31)

Chlodnik je polévka z kyselého mléka a jiných mléčných výrobků. Tradičně se do ní přidávají ředkvičky, salát, řepa, pažitka a kopr či mladé brambory. 11. obrázek: Chlodnik 32)

Zapiekanki (zapékaná bageta) je tradiční fastfood, který však z trhů a obchodů pomalu mizí. 12. obrázek: Zapiekanki 33)

Obwarzanek česky psáno Obvařanek je pečivo ve tvaru kroužku sypané mákem, sezamovým semínkem nebo jiným kořením. 13. obrázek: Obwarzanek 34)

Názor slečny Anii na stravování je jasný. Je jí jedno, jaké jídlo se servíruje, jelikož má ráda jak tradiční německé pokrmy, tak polské.

Pan Lukasz Bily má názor na stravování podobný jako slečna Ania. „Moc nerozlišuji zda jím německá či polská jídla, ale co se týká svátků jako jsou například Vánoce, tak připravujeme tradiční německá jídla. Stejně tak na kulturních akcích, které jsou pořádány naším sdružením (VdG), je prezentována německá tradiční kuchyně, především různé druhy klobás.“

Organizace německé menšiny v Polsku

Německá menšina v Polsku se sdružuje v několika organizacích a klubech. Početně lze říct, že existuje přibližně 500 organizací německé menšiny v Polsku. Hlavní zastřešující organizací je Sdružení německých sociálně-kulturních organizací v Polsku (VdG), která má sídlo v městě Opolí a vznikla roku 1991. Tato organizace reprezentuje německou menšinu nejen v politice, ale je také prvním partnerem při komunikaci s německou a polskou vládou. Zároveň se VdG vyvinula v organizaci, která rozvíjí německou kulturu, vzdělání a práci s médii.

Mezi další organizace, které působí na regionální úrovni, lze zařadit: Sociálně-kulturní sdružení Němců v Opolském Slezsku nebo Sociálně-kulturní sdružení Němců ve Slezsku. Dále jsou regionální organizace především ve Varmijsko-mazurském vojvodství, Velkopolském vojvodství, Dolnoslezském vojvodství a Lodžském vojvodství. Pod těmito regionálními organizacemi jsou dále menší organizace.

Existují ovšem i organizace, které se zaměřují na jednu konkrétní činnost. Mezi tyto organizace patří: Německá vzdělávací společnost, Obecně prospěšná společnost Němců ve Slezsku, Nadace pro rozvoj Slezska a podporu místních iniciativ, Sdružení slezských zemědělců a Liga mládeže německé menšiny. 35)

Dalšími staršími organizacemi následně mohou například být:

  • Sdružení obyvatel Polska německého původu, založené v roce 1990
  • Svaz německé mládeže PR, založen roku 1992
  • Společensko-kulturní sdružení německé menšiny země Radomské, založené 1991
  • Sdružení nezávislých obyvatel německého původu „Kořeny“ z roku 1990
  • Svaz německých sdružení v regionech Olsztyn, Gdaňsk, Toruň založený v roce 1992 36)

Všechny spolky, sdružení a svazy jsou financovány z několika zdrojů. Především dostávají peníze od svých členů a dále ze své ekonomické činnosti, která není moc veliká, ale přesto dokáže hodně akcí financovat. Důležitou částí financí jsou pomoci od polské vlády, ať už ve formě peněz nebo materiální výpomoci. Vláda dodává spolkům účelové dotace, u nichž následně kontroluje jejich využití. Dotace jsou poskytovány v první řadě na vydávání časopisů a následně na pořádání kulturních akcí. Tyto dvě položky pomáhají nejvíce rozšiřovat povědomí o německé minoritě. Finance nedává německé menšině pouze polská vláda, ale i ta německá. 37)

Kulturní vyžití

Každoročně se německá menšina snaží zajistit několik společenských akcí. Největší události zařizuje Sociálně-kulturní sdružení Němců v Polsku, jsou jimi Vánoční trh a německý Filmový týden v Opolí.

Vánoční trh je zřizován v přední části opolské katedrály svatého Kříže. Trh je připravován pro širokou veřejnost, nejen pro německou minoritu, a tak je největší kostel ve městě Opolí dobrým místem. 38) 14. obrázek: Katedrála svatého Kříže v Opolí 39)

Filmový festival Opolskie Lamki je polskou soutěží mezi amatérskými režiséry krátkých filmů. Tento festival se koná od roku 2003 a každým rokem je o účast na něm větší zájem. 40) 15. obrázek: Filmový festival 41)

Rádio

Roku 1990 započal první pokus o zřízení vlastní rádiové stanice pro německou menšinu. Tato snaha se ovšem nezdařila z důvodu nedosažení potřebných standardů k obdržení provozní licence. Od roku 2006 je v provozu německo-polské internetové rádio, jež se jmenuje Uprostřed, a které vysílá program Německý hlas. Dalším rádiem je Rádio SRDCE, o jeho provoz občané zažádali roku 2011 a dalšího roku po obdržení licence bylo v provozu. Toto rádio sídlí v Opolí v budově Pascheke. Dále má německá menšina i programy v rámci rádia Opole, Katovice či Wroclaw. 42)

Televize

Německá menšina má také své pravidelné televizní vysílání od roku 1992. Každý týden se v televizích TVP Opole, TVP Katovice a TV Slezsko vysílá 15 minut magazín Slezský žurnál. Ten je především zaměřen na starší německy mluvící obyvatele. Programem pro děti a mládež je stejnojmenný program s přívlastkem jung (mladý). 43)

Tiskoviny

Předním zdrojem informací mezi tiskovinami pro německou menšinu v Polsku je slezský novinový týdeník vydávaný nakladatelstvím Pro Futura, v kterém dvakrát do měsíce vychází příloha Hornoslezský hlas. Kromě toho je od roku 2010 v rámci podpory dvojjazyčnosti vydávána jednou týdně příloha Domov v regionálních opolských novinách Nowa Trybuna Opolska. Zároveň je pro mládež speciálně poskytovaný časopis s názvem Vitamin de. 44)

Závěr

Cílem práce bylo zjistit co nejvíce informací o etnické minoritě Němců v Polsku. Již z historie se dozvídáme, že celé území Evropy velmi často měnilo hranice a nebylo tomu jinak ani právě v Polsku. Po válkách se hranice rozšiřovaly nebo naopak zužovaly, a to mělo vliv na obyvatele tamějšího území. Například první i druhá světová válka měly obrovský vliv na posuny obyvatelstva. Období po válkách nebylo o nic méně tragické, než samotné války. Odsuny Němců byly prováděny s krutostí a s žádným slitováním. Pan Bily říká: „One has to remember that trough all the years of communism in Poland it was forbidden, to teach german in school and according to the government, there were no Germans in Poland. Anyone that would speak german was treated badly, so it is natural that many of our members do not speak german, yet they are of german origin.” Ovšem nemůžeme soudit činy jiných, v jejichž době jsme nežily.

Od Wioletty, která pochází z polské většiny, jsme zjistily, že: „The germans that lives in Poland are very kind people. They respect our coulture.“

Nehledě na území, na kterém Němci žijí a kde jsou minoritou, stále udržují tradice svých předků a dokonce mezi sebou mluví jazykem svých předků. To ale neznamená, že se nesnaží zapojit do majoritní skupiny.

Německé obyvatelstvo je charakteristické svým smyslem pro disciplínu a pořádek, dodržují své zvyky, mluví mezi sebou německy, sdružují se ve spolky nebo zakládají politické strany. To potvrzuje i pan Z: „The way how we see the world is diferent. According to stereotypes, Germans are more organized and orderly. On the other hand, Poles are more spontaneous and resourceful. I think we can learn a lot from each other.“ Avšak nezapomínají, že nejsou občany Německa, nýbrž Polska. Rozdíly mezi Němci a Poláky nejsou nijak markantní. Jde o obecný charakter skupiny, kdy člověk může mít německé předky a je mu bližší polská kultura a naopak. Německá minorita se nesnaží o oddělení od polského obyvatelstva, naopak jejím cílem je perfektní soužití, kde každý má právo na příslušnost ke skupině.

Zdroje

Knižní zdroje:

  • BUJAK, Adam. Polens Kathedralen, Krakau, [2007], str. 268-271. ISBN: 978-83-60292-38-9.
  • GABAL, Ivan. Etnické menšiny ve střední Evropě, Praha: nakladatelství G plus G, [1999], str. 173-186. ISBN: 80-86103-23-4.
  • ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech, Praha: nakladatelství Libri, [2004], ISBN 80-7277-172-8.

Internetové zdroje:

Přílohy

1. respondent - pohled německé minority na majoritu

Łukasz Bily, žijící v Opoli. Kontaktovaly jsme předsedu spolku „Portál Němců v Polsku“, pana Bernarda Gaidu, zda by nám mohl zodpovědět několik otázek týkajících se německé minority v Polsku. Odkázal nás na pana Łukasze Bileho, specialistu přes média. V první řadě je důležitý počet Němců v Polsku. Podle sčítání obyvatel v roce 2011, žije v Polsku okolo 150 tisíc Němců. Ovšem dle seznamu spolku, dětí, které se učí německy ve škole, jako jazyk minority, nebo německých občanství, je to 300 tisíc až 400 tisíc Němců v Polsku. Němci žijí nejvíce v Horním Slezsku, a to např. v Opolí, ale i v polské části Dolního Slezska, v Pomoří, ve Velkopolsku a také ve Varmii. Někteří Němci mezi sebou mluví německy, ale žijí v Polsku i Němci, kteří navzdory svému původu německy nemluví. Je to i z toho důvodu, že za dob komunismu bylo zakázané učit němčinu ve školách a každý, kdo mluvil německy, byl potrestán. V minulosti, 70. – 90. léta 20. století, byly pracovní podmínky v Polsku horší než v Německu, tedy Němci odcházeli zpět do své vlasti, ale nyní jsou podmínky téměř stejné, takže jde spíš o německé Poláky, kteří odjedou do Německa studovat, se záměrem vrátit se zpátky. V dnešní době není nijak těžší najít práci pro člena německé minority než pro Poláka. Pokud je člověk schopný a zodpovědný, nemá problém práci najít, nehledě na národnost. Ti Němci, kteří právě okolo 80. let minulého století odešli, se teď pomalu vrací, což je zajímavý fakt. To značí, že polská ekonomika a společnost se obrací k lepšímu. Ovšem těch, kteří by rádi do Polska „investovali“ je málo, protože v Polsku nejsou školy, které by nabízely dětem německé vzdělání. Zajímaly nás také rozdíly mezi Němci a Poláky. Jak říká pan Bily, je to samozřejmě kultura. Členové německé minority udržují tradice svých předků, pořádají přednášky o slavných Němcích nebo třeba mezi sebou mluví a také zpívají německy. Ovšem všichni členové jsou polští občané, takže na ulici nepoznáte, jestli jste potkali Němce nebo Poláka. Němci jsou na svůj původ hrdí. Jsou dobří hostitelé a vyznačují se pro Němce typickou pílí, čistotností a disciplínou. V historii nebyly ale vztahy mezi Němci a Poláky nijak dobré, Němci přeci napadli Polsko během druhé světové války a následujících 50 let bylo Německo bráno jako nepřítel. V posledních letech jsou ale polsko-německé vztahy celkem přátelské. „Jsme dobří sousedé a manželství vznikají i mezi Němci a Poláky.“, dodává pan Bily. Němci se snaží ukázat své tradice a kulturu a také se snaží o obohacení polské, na druhé straně jsou otevření vůči polské kultuře. Německá minorita v Polsku se může politicky angažovat. Mohou si sestavovat vlastní politické strany, tím pádem se účastní jak komunálních voleb, tak voleb do parlamentu. Politici, kteří jsou členové německé minority, mají reputaci ekonomicky zodpovědných, čestných a dynamických lidí. „Například v komunálních volbách v Opolí máme 24 starostů, 3 místní vládní úředníky a 278 členů rady v různých vesnicích nebo také 1 člena v hlavním polském parlamentu.“ přidává pan Bily.

2. respondent - pohled německé minority na majoritu

Ania Mroz, 36 let, žijící v Opoli. S paní Aniou jsme komunikovaly přes sociální síť Facebook skrze stránku Mniejszość Niemiecka w Opolu / Deutsche Minderheit in Oppeln po celou dobu v anglickém jazyce. Ona sama je této stránky mluvčí, a tak nám ráda poskytla své osobní názory na naše otázky. Podle ní je Polsko hlavně zemí, ve které žije. I když zde bydlí celý život, cítí se být stále Němkou. Na naši otázku jak se vlastně dostala do Polska, odpověděla, že ona se tam nedostala sama. Polsko totiž přišlo k ní nebo spíš k jejím předkům během druhé světové války. Jelikož se po této válce měnily hranice obou zemí, dostal se region Silesia na polské území a s ním i cca milion německých obyvatel. O důvody stěhování se do této země jiných Němců se osobně moc nezajímá, pro ni je hlavní okolí Opole a tam Němci žijí už po staletí. Její názor na minoritu je, že jsou velmi aktivní, rádi se sdružují a politicky angažují. V polském parlamentu mají jednoho svého náměstka, šest poslanců v místní samosprávě v regionu Opole a asi 300 místních politiků v městských radách. Mají i svá kulturní setkání. Jako člen komunity drží tradiční německé slavnosti, jako například Oktoberfest, Den Sv. Martina nebo stavění májky. Žádné německé svátky vlastně neslaví, ale i tak si na ně někdy vzpomene. Slaví jen polské svátky, jelikož žije v tomto státě. Co se týče rozdílů mezi těmito dvěma etniky myslí si, že Poláci jsou méně praktičtí než Němci. Avšak jsou prý velmi vázaní na své katolické náboženství. Další rozdíly si moc neuvědomuje. Jídlo jí jak tradiční německé, tak polské. Neřeší ani jaké písně poslouchá. Avšak pořád v ní zůstane pocit, že hodně Poláků pořád žije v představách války. A proto se někdy cítí, že Němce nemají moc v oblibě.

3. respondent – pohled Němce žijícího v Německu na německou menšinu (externí pohled)

Mike, 41 let, narozen v západním Německu ve městě Herne v Nordhein Westfalen, od roku 1999 do dneška žije v Berlíně. S tímto respondentem jsme se nejdříve sešly osobně, abychom mu řekly, co od něj budeme potřebovat. Po tom co se spoluprací souhlasil, jsme mu poslaly několik otázek v anglickém jazyce na e-mail. Odpověď od něj jsme dostaly skoro okamžitě. Na otázku ohledně toho, co si myslí o Polsku, odpověděl kladně. Je to krásná země, ale bohužel ji nezná tak dobře, jak by chtěl. Na dovolené zde byl jen jednou. Jako Němec si však myslí, že i kdyby zde byl víckrát, tak by Poláky moc dobře poznat nemohl. Připadá mu, že Poláci Němce jako národ celkově moc rádi nemají kvůli historickým důvodům. K tématu seminární práce jsme potřebovaly zjistit, zda zná německou minoritu v Polsku. Tu prý zná jen z doslechu, ale ví, že se tato minorita v Polsku nachází. Hodně jeho kamarádů jezdí do Polska za prací nebo kvůli škole či za poznáním nových míst. Většina se ani nevrátí zpět, protože jim nesedí striktní seriózní německá kultura. Takže vlastně tito přátelé jsou členy německé minoritní skupiny. Do ciziny jezdí hlavně proto, že jim jiné kultury připadají lepší a jednodušší na pochopení a dodržování. V Německu je totiž hodně věcí byrokratických a lidé z ostatních zemí o Němcích smýšlí jako o lidech se studeným srdcem. Z vlastní zkušenosti ví, že Poláci jsou milí a hodní lidé. A proto si myslí, že je pro Němce jednoduché sžít se s Polskem. Na otázku týkající se specifických rozdílů mezi Poláky a Němci odpověděl velmi jednoduše. Poláci jsou podle něj v základu velice vázaní na rodinné kořeny a jsou stále hodně nábožensky orientovaní. Němci tyto vlastnosti pomalu ztrácí a prý je to škoda. V kulturních zvycích se prý tyto země liší, ale blíže nevěděl jak přesně tuto svou myšlenku vysvětlit. Podle něj je hlavní, aby si každá země nějaké to specifikum udržovala i přes nesnáze a územní problémy. Je totiž dobré, když jsou jednotlivé země aspoň trochu odlišné. Vztahy mezi těmito zeměmi jsou pořád napjaté a to kvůli jejich historii. Myslí si, že se v lidech i po hodně letech nachází předsudky navzájem k druhému etniku. Když jsme se ho zeptaly na odstěhování se do Polska, odpověděl, že to nechce. Bydlet permanentně v Polsku, by se mu asi nelíbilo. Ale určitě chce tuto zemi znovu navštívit a možná na nějaký čas bydlet u jeho přestěhovaných přátel.

4. respondent - pohled Němce žijícího v Německu na německou menšinu

Pan X, 38 let, narozen a žijící v Berlíně. Následující přepsané odpovědi jsou od Němce žijícího v Berlíně. Jeho odpovědi jsou poněkud strohé a většinou bez velkého rozepisování se. I tak jsme však jeho odpovědi vzaly v potaz, protože každý názor se hodí a měl by se brát na vědomí. Komunikovaly jsme s ním jen chvíli přes e-mail, jelikož na nás neměl moc času. Avšak rád nám alespoň trochu pomohl. O Polsku si myslí, že je to krásná země s pohostinnými lidmi. Německou menšinu v něm však nezná. Jeho názorem proč se Němci do Polska stěhují je, že hledají štěstí. Myslí si totiž, že Němci jsou v Německu nešťastní a bez úspěchů. A tak jezdí hledat spokojenost do vedlejší země, také se snaží najít lepší práci s vyšší mzdou. Na otázku ohledně jeho názoru na Němce v Polsku nemá i po opětovaném dotazování žádný názor. Stojí si za svým nestranným stanoviskem. Na specifické rozdíly mezi etniky si nejdříve nemohl vzpomenout. Potom jen dodal, že by to mohl být hlavně temperament. Ten prý Poláci lehce postrádají. Další naše otázka se týkala kulturních odlišností obou zemí. Na ty zas nemá žádný názor. Myslí si však, že by se každá země měla něčím lišit. Buďto kulturními zvyky, jazykem nebo náboženstvím, Kdyby byly všechny země ve všem stejné byla by to prý nuda. O vztazích Němců a Poláků si myslí, že jsou do určité míry uvolněné. Úplně přešlá však jejich minulost není, to by se mohlo stát až za pár let. V Německu to má rád, proto o odstěhování se do Polska ani nepřemýšlí.

5. respondent - pohled Polky na německou menšinu

Wioletta, 44 let, narozena ve Wroclawi, v současné době žije v Berlíně. Jako další nám poskytla svůj názor Polka, která v současné době žije v Berlíně. Kontakt na ní jsme dostaly skrze další respondenty. Komunikovaly jsme přes e-mail, zaslané otázky i vrácené odpovědi byly v německém jazyce. Podle ní se hodně názory na tuto zemi změnily od té doby, co je Polsko v Evropské unii. Avšak ve starších lidech je určitá nenávist pořád zakořeněná. Německou menšinu v Polku jako takovou nezná. Pokud však slyší v Polku německý jazyk, myslí si, že tam jsou Němci jen na dovolené nebo na výletě. Němčinu totiž v ulicích slýchá málokdy. Její názor na stěhování Němců do Polska je takový, že hledají zemi, kde si splní své sny. Takže podle ní jezdí Němci do Polska hlavně za lepším životem. O Němcích si myslí, že jsou méně závislí na tradicích a předsudcích vůči novým a neznámým věcem. Ráda mluví ve školách s žáky o různých náboženstvích nejen o katolické víře. Také se snaží studenty připravovat na budoucí život a ukazuje jim, že neexistuje jen Polsko, ale i další země, kde je krásně. Podle ní by měl každý aspoň na chvíli vyjet za hranice své země a bydlet sám. Co se týče náboženství, je podle ní Polsko velice katolické. Nelíbí se jí, že se ve školách řeší jen jedna víra a vůbec nemá ráda předmět Náboženství. Naopak Německo je hodně otevřené a kulturně založené. Líbí se jí, že v Německu mohou lidé pracovat na svém umění a nemusí se bát vyjadřovat se na veřejnosti. Toto prý není v Polsku moc možné, myslí si, že za to může právě striktní katolická víra. Vztahy mezi těmito zeměmi jsou podle ní dobré, i když samozřejmě vždy budou mít hlavně starší lidé horší názory, kvůli jejich společné válečné historii. Zpátky do Polska se jí zatím nechce. V Německu má svého syna a tak nevidí důvod k odstěhování se. Ale i tak se jí hodně stýská po dětství stráveném v Polsku, proto se asi na stará kolena vrátí zpět.

6. respondent - pohled Němky s polskými kořeny na německou menšinu

Paní Y, 31 let, narozena a žijící v Berlíně, otec z Varšavy a matka z Gdaňsku. Další respondentka žije v Berlíně, ale rodiče má z Polska. V Německu se však narodila, a tak se spíše považuje za Němku. S ní jsme komunikovaly taktéž přes e-mail. Odpověď na otázku, co si myslí o Polsku, je prý těžká. V mnoha lidech totiž může vyvolat předsudky vůči obyvatelům této země. Ona ji však má ráda a to nejen kvůli svým příbuzným co tam má. V Polsku podle ní žijí neuvěřitelně pohostinní lidé, jejichž rodiny zažily nejstrašnější zážitky odehrávající se v druhé světové válce. Většina obyvatel na tom prý není finančně dobře, i přesto si však udržují svou srdečnost. Na Polsku má ráda jeho přírodní bohatství. To se táhne od moře přes rašeliniště, přírodní rezervace nebo chráněná území až do hor. Když přejíždí polsko-německé hranice zdá se jí, že v Polsku začíná být o něco klidnější a to nejen kvůli radosti ze shledání s rodinou. Je to podle ní hodně subjektivní názor, pravděpodobně protože se tam narodila a prožívala většinu dětství. To prý bylo velice krásné a hlavně takové, které by v berlínském velkoměstě zažít nemohla. Polsko je pro ní druhým domovem, do kterého se bude stále ráda vracet. V současné době je velice znepokojena politickou situací, radikálním způsobem pokračujícím antisemitismem, ve kterém národní síly ve spojení s katolickou církví manipulují s lidmi. O německé menšině něco málo ví. Zná situaci, kdy se měnily hranice po druhé světové válce a tak se Němci začali v Polsku více objevovat. Hlavní oblast, kde menšina žije, je podle ní Slezsko. Věří, že někteří Němci mají v Polsku problémy nejen z historických důvodů, ale i jen kvůli tomu, že mluví německy. Důvod stěhování z Německa je podle ní hlavně takový, že se lidé někdy cítí v této zemi jako ve vězení. Ona jako přistěhovalec se tam, ale cítí dobře. Všímá si, že lidé nejezdí na červenou nebo na eskalátorech stojí jedině napravo. Na někoho to může působit trochu jako omezování individuality, proto se také nakonec odstěhuje. Dalším důvodem může být, že člověk chce vidět jiné kultury a něco nového zažít. Nebo chce poznávat jemu neznámé druhy zvířat nebo jen chce žít v zemi, kde je lepší počasí. Z vlastní zkušenosti ví, že stěhování se do jiné země není jednoduché. V Polácích pořád koluje mnoho historických předsudků a tak Němce na svém území nevidí rádi. To v nich asi zůstane ještě pěknou řádku let, protože snad každý má nějakého příbuzného, kterému bylo ublíženo. Svým rodičům se měla narodit v Polsku, ale osud to zařídil jinak a tak se narodila v Německu. Když vyrostla, musela skoro všem polským lidem ve svém okolí vysvětlovat, že není nacista. Nová generace se už ale naučila hodně a takové jednání odsuzuje. Ve starších lidech moc pochopení zatím nenašla. Byla svědkem situace v pohraničním obchodě, kdy Polka nechtěla obsloužit německou zákaznici je proto, že mluvila německy. Podle ní je to neuvěřitelné. Po vstupu Polska do Evropské unie skupuje hodně Němců polské pozemky. To jí však přijde zbytečné, protože většina nebude chtít mít německé sousedy. Ohledně rozdílů mezi etniky byla jako ve svém živlu, protože je zná obě dobře. Existuje podle ní hodně podobností, ale i rozdílů. Největší rozdíly jsou podle ní v politických systémech. Polský socialismus/komunismus není tak dávný a tato země prý potřebuje ještě čas na zotavení se. Mnoho lidí hlavně z venkovských oblastí z toho má strach a tak moc změny nechtějí. Lidé neměli ani čas na zvyknutí si novému režimu a už byli v EU, to podle ní bylo moc rychle a nedělalo to dobrotu. To je možná i důvod lehce zpátečnického polského chování, který je opačný od německého příkladného hledění vpřed. Polští obyvatelé někdy hodně lpí na náboženství a národních idejích a chtějí svůj klid a pohodu. Tohoto Poláci dosahují někdy děsivým až rasistickým způsobem, samozřejmě je to jejich právo. Co se týče kultury ta prý, až tak odlišná není. Lidové písně jsou podobné a kroje také. Odlišnosti můžeme najít i ve vázanosti na rodinu. Ta je v Polsku o hodně větší než v Německu, tam se spíš každý snaží žít sám za sebe. Menší rozdíly shledává i ve stylu oblékaní, ten je prý u Němců o něco horší, nechodí totiž tak dobře oblékaní jako Poláci. I když je faktem, že to tak není u každého. O vztazích mezi Němci a Poláky si myslí, že jsou určovány hlavně předsudky na obou stranách. Takže nejsou vždy nejlepší. Odstěhování se zpět do Polska ani nezvažuje, není to pro ni vhodná volba. Možná si to však v dalších dvaceti letech rozmyslí, až bude země vědět, kam směřuje. Nakonec nás znovu upozornila, že všechny její odpovědi jsou velice subjektivní. Bylo pro ni těžké tyto dvě země srovnávat, protože z Německa zná hlavně městské oblasti a z Polska spíš ty venkovské.

7. respondent - pohled Poláka na německou menšinu

Pan Z, 28 let, narozen ve městě Rybnik v oblasti Slezského vojvodství. Poslední respondent se narodil a žije v Polsku. Celá komunikace probíhala pomocí e-mailu. Na otázku, zda zná německou menšinu v Polsku, odpověděl, že v okolí jeho rodného města je mnoho vesnic, které jsou dvojjazyčné. Slezské vojvodství je podle něj velmi silně ovlivněno německou kulturou a to jak v jazyce, tak mentalitě lidí. Podle něj přichází Němci do Polska především za rodinami, které tu mají. Často se jedná o příbuzné, kteří se narodili ve Slezsku nebo oblastech, které před válkou patřili Německu. Co se týče vztahu k německé menšině, tak je rád, že lidé z jiné země si vybírají Polsko jako zemi, kde chtějí žít a je na to pyšný. Podle něj je německá komunita dobře organizovaná a co považuje za důležité je fakt, že v polském parlamentu je garantováno místo pro jednoho zástupce německé menšiny. Na otázku, jaké rozdíly spatřuje mezi Němci a Poláky se respondent moc nerozepsal, ale z jeho odpovědi je patrné, že nějaké obecné rozdíly by našel. Například zmínil, že Němci jsou více organizovaní a spořádaní, zatímco Poláci jsou hodně spontánní a vynalézaví. Určitě se podle něj mohou Němci a Poláci vzájemně učit. Na otázku, která se týkala vztahu mezi Němci a Poláky, odpověděl pan Z, že dnes už neexistuje žádný důvod k nenávisti. Osobně má několik německých přátel, s kterými rád tráví čas a podle něj právě tato přátelská spojení dvou etnik mohou zničit stereotypy a vybudovat budoucí spolupráci v rámci EU. Na poslední otázku, zda má nějakou osobní zkušenost s německou menšinou v Polsku, se pan Z rozepsal. Nejdříve zmínil, že má řadu přátel s německými předky a pak psal o dědečkovi, který se cítil více Němcem než Polákem. Jeho prarodiče se narodily v Německu, blízko Gliwice, což je ovšem teď polské území. 


Počet shlédnutí: 10

1)
vlajka Německa dostupnost na: http://obrazky.cz/?q=n%C4%9Bmeck%C3%A1+vlajka
2)
vlajka Polska dostupnost na: http://obrazky.cz/?q=polsk%C3%A1+vlajka
3)
BILY, Łukasz. Nationale Volkszählung, In: vdg.pl [online], © 2012 [citováno 1. 6. 2014]. Dostupné z: http://www.vdg.pl/de/article/81-volkszaehlung
4) , 17) , 36) , 37)
GABAL, Ivan. Etnické menšiny ve střední Evropě, Praha: nakladatelství G plus G, [1999], str. 173-186. ISBN: 80-86103-23-4.
5)
CORDELL, Karl. MEMORY, IDENTITY AND POLAND'S GERMAN MINORITY. German Politics and Society, 2009, pp. 1-23. Dostupnost také přes databázi ProQuest Central.
6)
SZMEJA, Maria. Silesian National Identity in the Opole Region. A Case of a Borderland Group. Polish Sociological Review, 1999, pp. 397-408. Dostupnost také přes databázi JSTOR.
7)
BREHMER, Dietmar. Poland: German ethnic minorities organizations sign election agreement. BBC Monitoring European - Political, 2001, pp. 1. Dostupnost také přes databázi ProQuest Central.
8)
Německo + Polsko dostupnost na: http://privlac-lode.cz/?page_id=1191
9)
Slezsko.net web-projekt na podporu Jižního Slezska (Slezska v ČR) slezanství a moravsko-slezské spolupráce In: slezsko.net [online], [citováno 24. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.slezsko.net
10)
ŠTĚPKOVÁ, Tereza. Antisemitismus In: holocaust.cz [online], © 2013 [citováno 24. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.holocaust.cz/cz2/resources/documents/antisemitism/nazi/programNSDAP1920.
11)
Německá volkslista :: Druhá světová válka :: Války - diskuse In: forum.valka.cz [online], [citováno 24. 4. 2014]. Dostupné z: http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/16266.
12)
KROUPA, Mikuláš. Paměť národa In: pametnaroda.cz [online], © 2000-2014 [citováno 24. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.pametnaroda.cz/index.php/category/detail/id/48/page/1.
13)
Document Archiv.de In: documentarchiv.de [online], [citováno 24. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.documentarchiv.de/fehler.html
14)
Zeměpisné rozložení německé menšiny v Horním Slezsku na základě výsledků posledního sčítání lidu v Polsku v roce 2002 dostupnost na: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:German_Minority_Upper_Silesia.png?uselang=de
15)
ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech, Praha: nakladatelství Libri, [2004]. ISBN 80-7277-172-8.
16)
BILY, Łukasz. Deutsche Minderheit in Polen, In: vdg.pl [online], © 2012 [citováno 24. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.vdg.pl/de/
18)
BILY, Łukasz. Das Minderheitenrecht der Republik Polen, In: vdg.pl [online], © 2012 [citováno 1. 6. 2014]. Dostupné z: http://www.vdg.pl/de/article/57-das-minderheitenrecht-der-republik-polen
19)
Německý jazyk ve Slezsku (ze dne 9. června 2009).oranžová: němčina v obcích jako úřední pomocný jazyk;žlutá: možnost obcí mít němčinu jako pomocný úřední jazyk. dostupnost na: http://de.wikipedia.org/wiki/Datei:German_language_in_gminas.png
20)
POLSKO, Polská republika (Rzeczpospolita Polska) In: cepolsite.republika.pl [online], [citováno 10. 6. 2014]. Dostupné z: http://cepolsite.republika.pl/info/linfopl.htm
21)
Den islámu v polské katolické církvi, In: rozhlas.cz [online], © 2013 [citováno 10. 6. 2014]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/krestanskytydenik/_zprava/den-islamu-v-polske-katolicke-cirkvi--1169914
22) , 23) , 24)
Svátky v Polsku In: http://svatky.centrum.cz [online], © 1999-2014 [citováno 10. 6. 2014]. http://svatky.centrum.cz/clanek/svatky-v-polsku/11/
25) , 26)
Svátky v Německu In: http://svatky.centrum.cz [online], © 1999-2014 [citováno 28. 6. 2014]. http://svatky.centrum.cz/clanek/svatky-v-nemecku/7/
31)
Bigos dostupnost na:http://polonus.sk/?p=577
35)
Der Verband der deutschen sozial-kulturellen Gesellschaften in Polen, In: vdg.pl [online], © 2013 [citováno 1. 6. 2014]. Dostupné z: http://www.vdg.pl/de/article/577-der-verband-der-deutschen-sozial-kulturellen-gesellschaften-in-polen
38)
BUJAK, Adam. Polens Kathedralen, Krakau, [2007], str. 268-271. ISBN: 978-83-60292-38-9.
40)
Warsztaty Animacji Poklatkowej In: opolskielamy.pl [online], © 2014 [citováno 10. 6. 2014]. Dostupné z: http://opolskielamy.pl/strony/warsztaty-animacji-poklatkowej/
42)
BILY, Łukasz. Radiosendungen der deutschen Minderheit, In: vdg.pl [online], © 2012 [citováno 10. 6. 2014]. Dostupné z: http://www.vdg.pl/de/article/94-radiosendungen-der-deutschen-minderheit
43)
BILY, Łukasz. Deutsche Minderheit im Fernsehen, In: vdg.pl [online], © 2012 [citováno 10. 6. 2014]. Dostupné z: http://www.vdg.pl/de/article/95-deutsche-minderheit-im-fernsehen
44)
BILY, Łukasz. Presse der deutschen Minderheit, In: vdg.pl [online], © 2012 [citováno 10. 6. 2014]. Dostupné z: http://www.vdg.pl/de/article/93-presse-der-deutschen-minderheit
nemci_v_polsku_2014.txt · Poslední úprava: 2024/05/29 19:38 autor: 127.0.0.1