obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


o_jazyce

Ugrofinské jazyky

Ugrofinské jazyky tvoří spolu s menší skupinou samojedských jazyků tzv. uralskou jazykovou rodinu.

Jazyková příbuznost všech jazyků ugrofinské skupiny je dnes zřetelná jen na základě historické mluvnice, a to jen v určitých rysech, popř. slovech, podobně jako je tomu u jazyků indoevropských. Tak např. finština a maďarština, často kladené do příbuzenského poměru, nemají k sobě o nic blíže než třeba čeština a perština. Jazyky jednotlivých skupin spolu ovšem souvisí dosti úzce a jsou jejich mluvčím víceméně dobře srozumitelné. Finštině je takto nejblíže karelština a estonština.

Ugrofinské jazyky jsou ve své stavbě charakteristické především tzv. aglutinací, tj. připojováním mluvnických přípon a koncovek k základu slova. Např. finské slovo TALOISSASIKIN obsahuje pouze jediný slovní základ TALO (= dům), k němuž jsou postupně přidávány přípony plurálu, pádu, posesivity a důrazu, odpovídající v češtině zčásti různým slovům, zčásti koncovkám. Celé slovo pak v češtině znamená TAKÉ VE TVÝCH DOMECH.

Pro porovnání formální odlišnosti i podobnosti různých ugrofinských jazyků uvádím následující příklady vět a slov:

česky číst pomoci vypitý jeden
finsky lukea auttaa juotu yksi
estonsky lukke avittada jodas uks
česky: Míša píše dopis.
finsky: Miša kirjoittaa kirjeen.
mordvinsky: Miša sormadi sorma.
maďarsky: Misa ír levelet.
česky: Kateřina nepekla palačinky.
finsky: Ei Katja lettuja paistanut.
mordvinsky: Avoi Kaťa pans pačalkseť.
maďarsky: Kati nem palacsintát sutott.

Václav Chvátal, 20. 1. 1998© 1998 Intellectronics. O finštině a příbuzných jazycích. http://www.severskelisty.cz/jazyk/jazy0007.htm

V ugrofinských jazycích je dominantní aglutinace: 1. Zvláštní koncovky pro pád a číslo

2. Nominativ bez koncovky

3. Málo předložek

4. Nedostatek rodů

5. Posesivní sufixy

6. Člen (pokud existuje) jako přípona

7. Odvozovací sufixy připojené na koncovky

8. Kořen (jednoslabičný) se (někdy) přechyluje do druhé slabiky

9. Možnost vokální harmonie

10. Hojnost odvozenin

11. Nedostatek kongruence adj. v úloze atributu

12. Stupňování koncovkami nebo zvláštním slovem či vazbou

13. Číslovky nemají koncovky a pojí se se sg.

14. Osobní zájmena subjektu odpadají

15. Slovesa + přípony modifikující, času a způsobu, osob a čísel

16. Jednotný typ časování

17. Variantnost větných konstrukcí

18. Hojnost jmenných tvarů slovesných, málo vedl.vět (spojky jsou výpůjčky!)

Zdroj: Úvod do ugrofinistiky I. [online] ÚSTAV LINGVISTIKY A UGROFINISTIKY. http://ulug.ff.cuni.cz) cit. 22. 2. 2008. 


Počet shlédnutí: 14

o_jazyce.txt · Poslední úprava: 2024/05/29 19:38 autor: 127.0.0.1