Státnice - okruhy otázek ke SZZ (MGR) programu Hospodářská a kulturní studia

SZZ se skládá z obhajoby diplomové práce a ze zkoušek ze dvou komplexních předmětů:

• Kulturní studia (Sociální a etnické konflikty, Antropologie náboženství, Globální dějiny a kulturní diverzita, Soudobé teorie společnosti a kultury)
• Hospodářská studia (Rozvojová ekonomika, Ekonomika světového hospodářství, Ekonomická sociologie, Mezinárodní ekonomie)

1. Kultura a civilizace jako analytické kategorie

• Vymezení pojmů kultura a civilizace.
  (Vysvětlení rozdílu mezi normativním a analytickým chápáním, axiologické a antropologické pojetí kultury, „civilizace“ jako hodnotící pojem v duchu „civilizační mise“ vs. jako komparativní jednotka.)
• Komparativní přístup ke studiu civilizací.
  (Porovnat např. evropský, čínský a islámský civilizační rámec, dějiny interakce mezi jednotlivými civilizačními okruhy od raného středověku do moderní doby a její úloha při formování novodobé západní společnosti).
• Dlouhodobé historické procesy formování diverzity.
  (Kolonialismus a imperialismus; proměny obchodních sítí – od hedvábné stezky po námořní expanzi; náboženská transformace Středomoří a Evropy v souvislosti s nástupem islámu (v historiografii např. H. Pirenne); orientální renesance a vznik komparativní filologie (W. Jones); expanzivní ideologie typu Manifest Destiny; industrializace a Francouzská revoluce jako faktory formování moderního politického národa. Lze ilustrovat např. komparací Evropy s Afrikou či Asií a zasadit do širší reflexe moderní moci a kolonialismu (např. H. Arendtová).)
• Kritika eurocentrismu a její limity.
  (Vysvětlit, proč je eurocentrická perspektiva historicky podmíněná a problematická – např. při interpretaci vzestupu Západu jako „přirozené nadřazenosti“. Zároveň kriticky reflektovat anachronické podoby antieurocentrismu, kdy jsou minulá období hodnocena optikou současných morálních standardů bez ohledu na dobový kontext. Rozlišit mezi legitimní vědeckou kritikou a ideologizovanou reinterpretací minulosti; ilustrovat např. diskusí o orientalismu (E. Said) a rozdílem mezi emickou a etickou perspektivou.)

Odpověď musí analyzovat jeden konkrétní empirický případ (např. Čína, Indie, Osmanská říše, Japonsko, subsaharská Afrika) a na něm ukázat, jak se liší normativní a analytické pojetí civilizace. Je nutné pracovat s minimálně jedním teoretickým rámcem.

Kdy je kritika eurocentrismu vědecky oprávněná a kdy se stává ideologickou projekcí současnosti do minulosti?

2. Kolektivní identita, etnicita a nacionalismus

• Konstrukce hranice „my“ a „oni“.
  (Vysvětlení mechanismů symbolické diferenciace – jazyk, náboženství, historie; např. Balkán nebo Kavkaz.)
• Národ, stát a etnická skupina.
  (Rozlišit tyto pojmy a ilustrovat je např. na kurdské otázce, středoevropských národních státech nebo mimoevropských etnických a náboženských komunit – Búrové, Amišové, anglosaští protestanti a coureur des bois v Severní Americe. Rozdíly mezi katolickým univerzalismem a protestantským partikularismem v koloniální éře).
• Historická paměť jako zdroj identity.
  (Příklad práce s minulostí – např. postkoloniální Afrika nebo postsovětská Střední Asie.)
• Náboženství jako faktor identity.
  (Jak může náboženství posilovat národní identitu – např. Polsko, Izrael, Indie.)

Odpověď musí být postavena na konkrétním empirickém případu (např. Kurdové, Baskové, postsovětská Střední Asie, Balkán) a na něm ukázat, zda a jak je identita historicky konstruována. V odpovědi je třeba propojit teorii nacionalismu s konkrétní historickou situací.

3. Sociální a etnické konflikty

• Typologie konfliktů.
  (Rozlišení mezi etnickým, náboženským, ekonomickým a politickým konfliktem – např. Rwanda vs. Ukrajina.)

• Strukturální příčiny konfliktů.
  (Nerovnosti, přístup ke zdrojům, vztah jádra a periferie – např. konflikty o nerostné suroviny v Africe. Konflikty lze zasadit do širší dynamiky kapitalistického systému, např. v tradici světosystémové analýzy (F. Braudel, G. Arrighi), včetně proměn mezi produktivní a finanční fází akumulace kapitálu. Dlouhodobé důsledky imperiální expanze lze ilustrovat též konceptem „bumerangového účinku“ (H. Arendtová) či analýzou globálních krizí a hladomorů pozdního 19. století (M. Davis).)

• Symbolické a kulturní faktory.
  (Vysvětlení role stereotypů, stigmatizace či historických křivd – např. Balkán.)
• Možnosti řešení a prevence.
  (Institucionální nástroje i komunitní přístupy – např. role mezinárodních organizací.)

Odpověď musí vycházet z jednoho konkrétního konfliktu (např. Rwanda, bývalá Jugoslávie, Ukrajina, Blízký východ) a analyzovat rozdíl mezi jeho kulturní interpretací a strukturálními příčinami. Student musí argumentačně porovnat strukturální a kulturní dimenzi konfliktu a vyhodnotit jejich relativní význam.

4. Globalizace a světový systém

• Vznik světového hospodářského systému.
  (Vysvětlit propojení Evropy, Asie a Afriky již před novověkem; přechod od orientálních obchodních sítí k atlantické globalizaci; roli Číny a Indie ve světové ekonomice raného novověku (včetně významu amerického stříbra) a proměnu globální distribuce moci v 18. století.)
• Nerovnosti mezi centrem a periferií.
  (Ukázat konkrétní příklad – např. Latinská Amerika nebo subsaharská Afrika – a zasadit jej do kontextu „velké divergence“, teorií závislosti a světosystémové analýzy (např. Pomeranz, Prebisch, Wallerstein), včetně vlivu kolonialismu.)
• Koloniální dědictví.
  (Vysvětlit dlouhodobé dopady kolonialismu na státní hranice, etnické konflikty a institucionální strukturu postkoloniálních států.)
• Globalizace a kulturní změna.
  (Ilustrovat hybriditu, migraci nebo kulturní transfer – např. diasporické komunity v Evropě.)

Odpověď musí být založena na konkrétním regionu nebo zemi (např. Latinská Amerika, subsaharská Afrika, jihovýchodní Asie) a analyzovat jeho pozici v centru/periferii světového systému v historické i současné perspektivě.

5. Náboženství jako sociální a kulturní fenomén

• Definice náboženství a jeho funkce.
  (Vysvětlit rozdíl mezi funkcionalistickým, symbolickým a existenciálním přístupem k náboženství; funkcionalismus lze ilustrovat např. klasickou sociologickou tradicí (É. Durkheim).)
• Posvátno, mýtus a rituál.
  (Vysvětlit význam rituálu např. na příkladu křesťanské liturgie nebo hinduistických svátků; teoreticky lze uchopit např. v symbolickém a fenomenologickém rámci (M. Eliade) či prostřednictvím konceptu liminality (V. Turner).)
• Vztah náboženství a společnosti.
  (Ukázka, jak náboženství ovlivňuje právo, vzdělání či politiku – např. Evropa vs. Blízký východ.)
• Náboženství a modernita.
  (Reflektovat sekularizaci vs. návrat religiozity – např. USA nebo Indie.)

Odpověď musí vycházet z konkrétního náboženského kontextu (např. Polsko, Indie, Indonésie, Izrael, USA, Blízký východ) a analyzovat, jak náboženství strukturálně ovlivňuje politiku, právo nebo kolektivní identitu.

6. Modernita, postmodernita a krize velkých vyprávění

• Idea pokroku a její kritika.
  (Vysvětlit, proč byl koncept pokroku dominantní v Evropě 19. století; odkaz osvícenského racionalismu, pozitivismu a evolucionismu, včetně sociálních teorií pokroku a nerovnosti (např. Malthus, Comte, Morgan, Marx).)
• Relativizace pravdy a reflexivita.
  (Vysvětlit, proč je poznání vždy situované a kulturně podmíněné; ilustrovat např. debatou o falsifikaci a paradigmatu vědy (K. Popper, T. Kuhn).)
• Krize reprezentace v antropologii.
  (Zmínka o problému „mluvení za druhé“ – např. výzkum původních obyvatel Ameriky.)
• Postmoderní pluralita identit.
  (Uvést příklad hybridní identity – např. migrant druhé generace.)

Odpověď musí aplikovat teorii modernity nebo postmodernity na konkrétní empirický případ (např. kolonialismus, výzkum původních obyvatel, postsocialistickou transformaci) a ukázat, jak se v daném případě proměňuje vztah mezi poznáním, reprezentací a mocí.

7. Rasa, rasismus a konstrukce jinakosti

• Historické formování rasových teorií.
  (Vysvětlit propojení s kolonialismem a přechod od environmentálních vysvětlení lidské diverzity k biologizujícím rasovým teoriím 19. století (např. J. F. Blumenbach, A. de Gobineau), včetně jejich politických důsledků.)
• Biologizující vs. kulturní rasismus.
  (Rozlišit otevřený biologický rasismus od kulturní stigmatizace; ilustrovat např. rasovým antisemitismem a jeho politickými důsledky.)
• Mechanismy vylučování.
  (Příklad ghettizace, apartheidu nebo migrační politiky, sociální darwinismus, eugenika, americká restriktivní politika v letech 1924 až 1965.)
• Rasismus v současném globálním kontextu.
  (Ukázat nové formy xenofobie v Evropě nebo USA.)

Odpověď musí analyzovat konkrétní historický nebo současný případ (např. apartheid v JAR, segregace v USA, migrační politika v Evropě) a na něm ukázat mechanismy konstrukce jinakosti.

8. Migrace, mobilita a proměna identity

• Migrace jako historický a strukturální jev.
  (Vysvětlit rozdíl mezi migrací ekonomickou, politickou a postkoloniální; ilustrovat např. migrací z Afriky do Evropy nebo pracovní migrací v jihovýchodní Asii; zasadit do širších debat o difuzi kultur a integračních modelech, např. konceptu „melting pot“.)
• Transnacionalismus a diasporické komunity.
  (Ukázat, jak si migranti udržují vazby na „domov“ – např. arménská diaspora, turecká komunita v Německu.)
• Hybridní a vícenásobné identity.
  (Příklad druhé generace migrantů v Evropě nebo USA.)
• Migrace jako zdroj konfliktu i inovace.
  (Analyzovat napětí mezi integrací a vyloučením, ale i ekonomické a kulturní přínosy migrace.)

Odpověď musí být založena na konkrétní migrační situaci (např. turecká diaspora v Německu, migrace z Afriky do Evropy, pracovní migrace v Asii) a analyzovat její dopady na identitu a sociální strukturu.

9. Kolektivní paměť, dějiny a legitimita moci

• Rozdíl mezi historií a kolektivní pamětí.
  (Vysvětlit, jak paměť funguje selektivně – např. interpretace druhé světové války ve střední Evropě – a reflektovat dějiny jako narativně formovaný a kulturně podmíněný projekt moderní doby (např. v tradici 19. století).).
• Historické narativy jako nástroj politické legitimace.
  (Uvést příklad práce s minulostí – např. postsovětské státy nebo postkoloniální Afrika – a ukázat, jak je minulost selektivně interpretována za účelem legitimizace současné moci.).
• Paměť a identita národa.
  (Analýza role památníků, svátků nebo státních symbolů při formování kolektivní identity; reflektovat též myšlenku dějin jako selektivní paměti národa (např. E. Renan).)
• Paměť jako faktor konfliktu.
  (Ukázat, jak mohou historické křivdy mobilizovat společnost – např. Balkán nebo Blízký východ.)

Odpověď musí vycházet z konkrétního případu práce s minulostí (např. druhá světová válka ve střední Evropě, postsovětská transformace, postkoloniální Afrika, Rusko) a analyzovat, jak paměť slouží k legitimizaci politické moci.

10. Rituál, symbol a sociální soudržnost

• Rituál jako mechanismus reprodukce společnosti.
  (Vysvětlení, jak rituály upevňují sociální řád – např. státní ceremonie v Evropě nebo náboženské slavnosti v Indii.)
• Symbolické systémy a význam.
  (Ukázat, jak symboly strukturují význam a dávají smysl sociální realitě – např. národní vlajka či náboženské symboly; lze uchopit v rámci symbolické antropologie (C. Geertz, V. Turner).)
• Rituál a moc.
  (Analýza, jak rituál legitimizuje autoritu – např. korunovace, inaugurační ceremonie, náboženské obřady.)
• Rituál jako nástroj inkluze a exkluze.
  (Vysvětlit, kdo je rituálem zahrnut a kdo vyloučen.)

Odpověď musí analyzovat jeden konkrétní rituál (např. státní ceremonii, náboženský svátek, inauguraci, pohřební rituál) a ukázat, jak reprodukuje sociální řád nebo legitimuje moc.

11. Civilizační interpretace současného světa

• Kulturní vs. ekonomická vysvětlení globálních konfliktů.
  (Porovnat „civilizační“ přístup s analýzou strukturální nerovnosti a dynamiky globální akumulace kapitálu; ilustrovat na konkrétním historickém či současném případě.)
• Makroteorie světového vývoje.
  (Vysvětlit, jak různé teorie interpretují vzestup a úpadek civilizací; např. cyklické modely (O. Spengler, A. Toynbee) či historicko-difuzní přístupy (W. McNeill).)
• Náboženství v globální politice.
  (Příklad – politický islám, evangelikalismus v USA, hinduistický nacionalismus.)
• Kritika zjednodušujících schémat.
  (Ukázat limity velkých narativů a potřebu empirické analýzy.)

Odpověď musí porovnat dvě rozdílné makroteoretické interpretace jednoho konkrétního globálního konfliktu nebo procesu (např. Huntington vs. strukturální nerovnost) a argumentačně vyhodnotit jejich vysvětlovací sílu.

12. Terénní výzkum, aplikovaná a angažovaná antropologie

• Role antropologa ve veřejném prostoru.
  (Reflektovat, zda má být badatel neutrální, nebo angažovaný – např. při výzkumu konfliktu či menšin; rozlišit mezi akademickým výzkumem orientovaným na porozumění a angažovaným přístupem usilujícím o změnu. Lze ilustrovat např. odkazem na klasickou tradici terénního výzkumu (B. Malinowski) a současné debaty o „militantní antropologii“ (N. Scheper-Hughes).)
• Etické otázky výzkumu.
  (Zohlednit problematiku reprezentace, informovaného souhlasu a práce s citlivými tématy; otázku, kdo mluví za koho a za jakých podmínek; dilema anonymizace a identifikovatelnosti; reflexivitu jako nástroj kritické sebereflexe badatele.)
• Antropologie a rozvojové projekty.
  (Příklad aplikace poznatků v praxi – např. práce s komunitou v Africe nebo Asii; rozlišit mezi expertním a participativním přístupem; reflektovat riziko, že rozvojový projekt může reprodukovat nerovnosti, pokud nerespektuje lokální mocenské struktury a kontext.)
• Limity objektivity.
  (Vysvětlit, že poznání je situované, nikoli však libovolné; reflektovat vliv pozice badatele na výzkum a rozlišit mezi situovaností a relativismem; zdůraznit roli reflexivity při usilování o empiricky podložené poznání.)

Odpověď musí vycházet z konkrétní situace aplikovaného výzkumu (např. práce s minoritou, rozvojový projekt, výzkum konfliktu) a analyzovat etické i metodologické dilema, které z něj vyplývá.

Uvedená jména v jednotlivých okruzích představují možné teoretické inspirace, nikoli vyčerpávající seznam povinné literatury. Očekává se schopnost pracovat alespoň s jedním relevantním teoretickým rámcem a aplikovat jej na konkrétní empirický případ.

1. Ekonomický růst, rozvoj a jejich měření

• Rozlišení pojmů ekonomický růst vs. ekonomický rozvoj.
  (HDP/HND vs. strukturální změna ekonomiky; kvalita života; institucionální kapacita.)
  • Ukazatele rozvoje a jejich limity.
    (HDI, multidimenzionální chudoba, nerovnosti.)
  • Teorie ekonomického růstu
    (Strukturální změna, Lineární model růstu, Neoklasický model, selhání koordinace.)
  • Absolutní a relativní chudoba; pasti chudoby.
    (Mezigenerační přenos; strukturální bariéry mobility.)

Odpověď musí být ilustrována konkrétní zemí nebo regionem a musí reflektovat i environmentální dimenzi rozvoje.

2. Mezinárodní instituce v ekonomice a jejich vliv na rozvojové zem

• Systém OSN a Cíle udržitelného rozvoje.
  (Historie, Instituce OSN, dopad na rozvíjející se ekonomiky, SDGs
• WTO a systém mezinárodního obchodu
  • Mezinárodní měnový fond a Skupina Světové Banky
  • Politiky EU vůči 3 zemím, ČRA
  • Skupina BRICKS

Odpověď by měla být konkrétní a reálně představit, jak aktivity jednotlivých institucí ovlivňují rozvoj ekonomik.

3. Lidský kapitál a ekonomický výkon

• · Příjmová a majetková nerovnost.
  (Distribuční důsledky růstu; sociální koheze.)
• · Demografické trendy.
  (Demografická dividenda; stárnutí; migrace; urbanizace.)
• Vzdělání jako faktor produktivity.
  (Investice do lidského kapitálu; návratnost vzdělání.)
• Zdraví a ekonomické důsledky epidemií.
  (Trh práce; veřejné finance; dlouhodobé efekty.)
• Nerovnosti v přístupu k lidskému kapitálu.
  (Genderové rozdíly; regionální disparity.)

Odpověď musí být založena na konkrétní případové studii a vyhodnotit makroekonomické důsledky.

4. Infrastruktura, inovace a strukturální transformace

• Infrastruktura jako podmínka rozvoje.
  (Doprava; energetika; ICT; transakční náklady.)
• Technologický pokrok a R&D.
  (Přenos technologií; absorpční kapacita.)
• Digitalizace a její asymetrické efekty.
  (Produktivita; koncentrace trhu; digitální propast.)
• Zelená tranzice jako nová rozvojová výzva.
  (Dekarbonizace; energetická bezpečnost; strukturální náklady.)

Odpověď musí vyhodnotit ekonomické přínosy i náklady technologické či zelené transformace.

5. Mezinárodní obchod a obchodní politika

• Komparativní výhoda a specializace.
  (Ricardiánský model; faktorová vybavenost.)
• Liberalismus vs. protekcionismus.
  (Cla; kvóty; necelní bariéry.)
• Globální hodnotové řetězce.
  (Přidaná hodnota; závislost na komoditách.)

Odpověď musí propojit teoretický rámec s konkrétním příkladem země nebo odvětví.

6. Světová ekonomická struktura a globální problémy

• Historický vývoj světového hospodářství.
  (Poválečné uspořádání světové ekonomiky – dominance Severní Ameriky, západní Evropy a Japonska; postupný přesun ekonomické dynamiky do východní a jihovýchodní Asie; vznik nových mocenských a ekonomických center.)
• Regionální integrační bloky.
  (Evropská unie jako hluboká integrační struktura s jednotným trhem; severoamerický integrační prostor založený na obchodní liberalizaci; východoasijské regionální vazby charakteristické výrobní provázaností a exportní orientací.)
• Globální problémy jako strukturální napětí světové ekonomiky.
  (Populační dynamika a migrace; regionální odlišnosti demografického vývoje; potravinová bezpečnost a problém podvýživy; omezenost surovinových zdrojů; environmentální degradace; klimatická změna a její makroekonomické důsledky.)

Odpověď musí propojit geopolitickou strukturu světové ekonomiky s konkrétním globálním problémem.

7. Sektorová struktura světové ekonomiky

• Zemědělství a potravinová bezpečnost.
  (Vztah mezi produktivitou, technologickým rozvojem a dostupností potravin; environmentální limity produkce; klimatická rizika a geopolitické dopady potravinové závislosti.)
• Průmysl a globální výrobní řetězce.
  (Mezinárodní dělba práce; přesuny výroby a jejich důsledky pro zaměstnanost; technologická centra a nerovnoměrná distribuce přidané hodnoty. Hlavní strojírenské oblasti světa.)
• Energetika jako klíčový sektor světové ekonomiky.
  (Závislost na fosilních zdrojích; energetická bezpečnost; přechod k obnovitelným zdrojům a strukturální dopady dekarbonizace; uhelné komplexy jako základ rozsáhlých industriálních oblastí.)
• Doprava a cestovní ruch.
  (Vazba na globální obchod a mobilitu pracovní síly; ekonomické multiplikátory; zranitelnost vůči krizím a environmentální externality. Nové jevy v evropské a světové dopravě.)

Odpověď musí ukázat vazbu mezi sektorovou strukturou a pozicí země ve světové ekonomice.

8. Teorie mezinárodní směny

• Absolutní a komparativní výhoda.
  (Mechanismus specializace na základě rozdílů v produktivitě práce; přínosy směny i při jednostranné výhodě; předpoklady modelu a jeho omezení v reálné ekonomice.)
• Heckscher–Ohlinův model.
  (Vztah mezi faktorovou vybaveností zemí a strukturou exportu; dopady obchodu na rozdělování důchodů mezi výrobní faktory; předpoklady dokonalé konkurence a jejich problematičnost.)
• Vnitroodvětvová směna a nedokonalá konkurence.
  (Role výnosů z rozsahu, diferenciace produktu a preference rozmanitosti; vysvětlení obchodu mezi podobně vyspělými ekonomikami; koncentrace výroby a globální hodnotové řetězce.)

Odpověď musí aplikovat teoretický model na konkrétní empirický případ.

9. Otevřená ekonomika a měnové režimy

• Modely měnového kurzu.
  (Mechanismy určování kurzu v krátkém a dlouhém období; teorie parity kupní síly jako vztah mezi cenovou hladinou a kurzem; parita úrokových sazeb a pohyb kapitálu; přístup trhu aktiv a role očekávání investorů.)
• Fixní vs. flexibilní kurzový režim.
  (Důsledky volby režimu pro stabilitu cen, konkurenceschopnost a autonomii hospodářské politiky; role devizových intervencí; rizika spekulativních útoků a měnových krizí.)
• Fiskální a monetární politika v otevřené ekonomice.
  (Vztah mezi domácí politikou a vnější rovnováhou; model IS-LM a jeho rozšíření v Mundell-Flemingově rámci; dopady expanzivní či restriktivní politiky při různých kurzových režimech.)

Odpověď musí být postavena na konkrétní ekonomické epizodě či krizi.

10. Ekonomická sociologie: trh a instituce

• Vznik a teoretická východiska ekonomické sociologie.
  (Kritika představy autonomního trhu; vztah mezi ekonomikou, mocí a sociální strukturou; pojetí trhu jako historicky a institucionálně podmíněného jevu.)
• Sociální sítě, instituce a reprodukce ekonomických nerovností.
  (Vliv důvěry, neformálních vazeb a pravidel na přístup ke zdrojům; role sociálního kapitálu; mechanismy uzavírání příležitostí.)
• Peníze, hodnota a spotřeba jako sociální konstrukce.
  (Význam symbolického rozměru směny; kulturně utvářené preference; spotřeba jako nástroj identity a statusu.)
• Proč „trh“ není jen agregát racionalit.
  (Institucionální zakotvení ekonomického jednání; normy a pravidla formující rozhodování; vliv státu, práva a kulturních očekávání.)

Odpověď musí být ilustrována konkrétním empirickým příkladem.

11. Stát, veřejná politika a přerozdělování

• Stát jako institucionální rámec ekonomiky.
  (Vytváření pravidel trhu; ochrana vlastnických práv; poskytování veřejných statků; stabilizační funkce v období krizí.)
• Sociální stát a modely přerozdělování.
  (Různé typy welfare režimů; vztah mezi solidaritou a motivací; fiskální udržitelnost a demografické tlaky.)
• Veřejná politika jako nástroj strukturální změny.
  (Průmyslová, bytová, energetická či regionální politika jako prostředek ovlivňování investic, zaměstnanosti a prostorových nerovností.)
• Distribuční důsledky veřejných zásahů.
  (Kdo nese náklady a kdo získává přínosy; dopady na sociální soudržnost; vztah mezi ekonomickou efektivitou a legitimností politiky.)

Odpověď musí propojit teoretický rámec s konkrétní veřejnou politikou a vyhodnotit její sociální i ekonomické dopady.

12. Komplexní syntéza: rozvoj, globalizace a udržitelnost

• Rozvojová strategie v podmínkách globalizované ekonomiky.
  (Vztah mezi exportní orientací, domácí poptávkou a institucionálním rámcem; závislost na globálních hodnotových řetězcích; prostor pro autonomní hospodářskou politiku.)
• Sociální struktura a legitimita růstu.
  (Dopady globalizace na příjmovou a regionální nerovnost; napětí mezi ekonomickou efektivitou a sociální spravedlností; politické důsledky nerovnoměrného rozdělení přínosů.)
• Environmentální limity a dlouhodobá udržitelnost ekonomického modelu.
  (Klimatická politika jako faktor přerozdělování nákladů; strukturální změny trhu práce; konflikt mezi krátkodobým růstem a dlouhodobou stabilitou.)

Odpověď musí vybrat konkrétní zemi nebo region, identifikovat hlavní motor a hlavní brzdu jeho rozvojové trajektorie a propojit alespoň jeden ekonomický a jeden sociálně-vědní teoretický rámec při vysvětlení dosažených výsledků.



Počet shlédnutí: 18