Slapničková Markéta, Bušková Jana, Kohoutková Nikola. Hospodářská a kulturní studia (HKS), 2013. http://www.hks.re/wiki/ortodoxni_krestanstvi_-_velikonoce

¹⁾

Velikonoce jsou téměř pro každého z nás svátky spojené s příchodem jara. Z náboženského pohledu jde však o mnoho víc, než se může zdát na první pohled. Křesťané, jak pravoslavní, tak i ostatní, na Velikonoce oslavují vzkříšení Krista. Jedná se o jeden z největších křesťanských svátků. Pro ně, stejně tak i pro ateisty, těmto slavnostním dnům předchází mnoho dnů příprav. Pravoslavní křesťané považují velikonoční svátky za nejvýznamější svátky v roce. Předchází jim striktní dodržování půstu. Jedná se o svátky pohyblivé. Oproti katolickým Velikonocím jsou pravoslavné Velikonoce posunuty. Jejich datum se odvozuje podle prvního jarního úplňku a podle židovského svátku pesach.

Výpočet katolických Velikonoc: Katolické Velikonoce se konají v neděli po prvním úplňku, který nastává po jarní rovnodennosti. Připadne-li tento úplněk na neděli, konají se katolické Velikonoce až neděli následující. Katolíci se řídí gregoriánským kalendářem.²⁾

Výpočet pravoslavných Velikonoc: Pravoslavné Velikonoce se konají zhruba o týden později, než Velikonoce katolické. Je to dáno tím, že pravoslavní se řídí juliánským, a nikoli gregoriánským kalendářem. Velký důraz také kladou na to, aby se Velikonoce konaly až po židovském svátku Pesach nebo společně s ním.³⁾

V této práci chceme nalézt odchylky, které se vyskytují u ortodoxních křesťanů při přípravách na Velikonoce a při oslavách svátků samotných. Chceme zdokumentovat, zda pravoslavní věřící kteří se přistěhovali do České republiky ze zemí kde převládá pravoslavná víra (Rusko, Ukrajina), dodržují velikonoční tradice ve stejné míře jako v zemi jejich původu a odpovědět na výzkumnou otázku: Do jaké míry přistěhovalí ortodoxní křesťané dodržují své velikonoční tradice a zvyky v České republice?

Jedna z knih, která se zabývá pravoslavným křesťanstvím a Velikonocemi, je kniha od autorek Štěpánové a Vychodilové s názvem Reálie ruské pravoslavné církve, vydaná v roce 1998 pro účely Univerzity Palackého v Olomouci. Kniha je z velké části psaná v ruském jazyce. Část, ve které se autorky zaobírají parvoslavnými zvyky a tradicemi se nazývá Pravoslavný církevní rok, svátky. Autorky se zde nejprve zmiňují, že pravoslavný rok je posunut o 13 dní dozadu. Dále popisují, že svátky se dělí na pohyblivé a nepohyblivé. Zmiňují také, že pro pravoslavné křesťany je nejdůležitějším svátkem v roce vzříšení Kristovo a s tím spojená Pascha. Paschální období je období půstu, keré trvá 40 dní až do dne vzříšení Krista.

Další knihou související s tímto tématem je Ruská diaspora v České republice - Sociální, politická a religiozní variabilita ruských migrantů od Karla Sládka. Tato kniha představuje ruské migranty a poskytuje jejich výpovědi o zdejším životě. Část knihy je zaměřená na jejich sociální postavení a religiozní postoje. Další část se už zabývá výhradně jejich náboženskou praxí a pravoslavím. Pravoslavná náboženská praxe má 3 hlavní mustry. Jsou to modlitba, půst a milosrdenství. Liturgie v pravoslavné a římsko-katolické církvi jsou značně odlišné. V římsko-katolické církvi je sloužen latinský rit a v pravoslavné církvi se slouží rit byzantský. Byzantská liturgie je pro pravoslavné věřící vrcholným vyjádřením jejich zbožnosti. Tato liturgie trvá obvykle 1-3 hodiny, ale v období hlavních svátků může trvat až půl den. Součástí byzanstkého ritu je také liturgie svatého Jana Zlatoústého. Liturgie svatého Jana Zlatoústěho se skládá ze tří částí. První část se nazývá proskomidie a probíhá za uzavřeným ikonostasem. Kněž během ní připravuje víno a chléb pro přijímání. Narozdíl od latinské mše se nepoužívají hostie, ale skutečný chléb. Druhá část liturgie je liturgie katechumenů. Před jejím začátkem dochází k okuřování oltáře, celé svatyně, ikonostasu i přítomných, což symbolicky vyjadřuje touhu, aby modlitby, stejně jako kouř kadidla stoupaly k nebi. Během liturgie katechumenů se pronášejí prosebné modlitby a následuje hymnus s názvem Jednorozený synu. Třetí část liturgie svatého Jana Zlatoústého je liturgie věrných. Podle Karla Sládka je návštěvnost bohuslužeb nejvyšší v období hlavních svátku Vánoc a Velikonoc. Slavení Vánoc zažíná po filipovském (adventním) postu, první večerní bohoslužbou. Po ní následuje Svatá liturgie sv. Basila Velikého, jež se od liturgie sv. Jana Zlatoústého líší svojí délkou. Nejvýznamnějíšm svátkem v pravoslavné církvi jsou Velikonoce. Účast na nabízených bohoslužbách je pro věřící velice časově náročná. Do týdne před Velikonoci (tzv. strastného týdne) věřící vstupuje po Velkém postu. Velikonoční týden podle byzantské tradice je svým průběhem analogický s průběhem Velikonoc v západní (latinské) církvi. Nejvýznamnějším dnem v tomto týdnu je Velký pátek, při kterém se koná jitřní a večerní bohoslužba. Při večerní bohoslužbě se vynáší plátno, na kterém je zobrazen Kristus sejmutý z kříže a kladený do hrobu. Toto plátno se klade na Boží hrob. Poté následuje liturgie vzkříšení a celá bohoslužba je zakončena svěcením velikonočních pokrmů, které byli během Velkého postu zapovězeny. Východokřesťanská tradice v události vzkříšení klade důraz na sestoupení Krista do předpeklí, kde čekali na vykoupení spravedliví od počátku stvoření světa, tedy spravedlivý od dob Adama a Evy. Skutečnost velikonočního vzkříšení otevírá pro věřící cestu k dokonalé obnově a proměně s příslibem života věčného. Byzantský ritus má celkem 12 hlavních svátků. Nedílnou součástí pravoslavné víry je post. Postní praxe je v byzantském ritu velmi náročná. Před hlavními svátky Vánoc a Velikonoc je v liturgickém kalendáři doba postní. Před Vánocemi je filipovský půst (po svátku sv. Filipa), který se vyznačuje především omezením určitých potravin. Před Velikonoci je Velký půst, během kterého je také přikazována suchá strava, kromě toho se nesmějí konat svatby a věřící musí dodržovat i vnitřní půst, který obnáší pokání, modlitby a milosrdenství.⁴⁾

Nejblíže se tématu paschy věnuje měsíční periodikum s názvem Hlas pravoslaví. Zmínka je v periodiku z dubna 2006, kde se autor zmiňuje o ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše a zmiňuje se také o tom, že po Kristově ukřižování a po velkém pátku nastal den svaté Paschy.⁵⁾Dále je o Velikonocích zmínka v periodiku z března 2005. Tentokrát autor vysvětluje, že hříchem, který vykonali Adam s Evou se všem lidem zavřelo boží království. Ježíš nám však toto království znovu otevřel a daroval. Proto jsou během Velikonoc otevřeny dveře ikonostasu na znamení, že se všem lidem otevřelo boží království. Také tady autor vysvětluje, že již 4 týdny před velkým půstem se bohoslužby upravují tak, aby byla lépe vysvětlena a pochopena podstata tohoto půstu.⁶⁾ O Velikonocích se také píše v periodiku z března 2001. Zde autoři popisují například, jak oslavovat zmrtvýchvstání Krista, jakými cestami můžeme ke vzkříšení přicházet (celkem jsou tři), jaká poselství nám toto zmrtvýchstání přináší a v neposlední řadě popisují pár receptů na pokrmy, které jsou s těmito svátky spojené.⁷⁾

Postním obdobím se zabývá článek Proč půst trvá právě čtyřicet dnů?. Autor se zabývá problematikou čtyřiceti dnů v křesťanství a uvádí tuto zvláštnost na několika příkladech z historie. Jedním z příkladů je, že Ježíš po svém zmrtvýchvstání zůstal 40 dní u svých učedníků nebo například uvádí to, že král David a jeho syn Šalamoun vládli požehnaně právě 40 let. .⁸⁾

K vypracování této práce a ke zodpovězení výzkumné otázky bylo použito kvalitativních metod i kvantitativních metod.

V první řadě byla použita kvantitaivní technika sběru dat, a to studium dokumentů. Tato technika byla vhodná pro zjištění obecných informací o pravoslavné církvi a především o velikonočním období, tradicích a velikonočních liturgiích.

Dále byla použita metoda dotazování, konkrétně polostandardizovaný rozhovor. Tato metoda posloužila k ověření informací získaných studiem dokumentů. Také posloužila k získání iformací, jak dodržují velikonoční vzyky, tradice a liturgie pravoslavní věřící v ČR oproti Rusku a Ukrajině.

První dotazovaným byl 46 letý muž, pocházející ze Zakarpatské Ukrajiny, který nyní žije a pracuje v České republice. Druhá dotazovaná byla 56 letá žena pocházející z Ruska.

Oboum byly položeny totožné otázky, které se někdy obohacovaly otázkami doplňkovými, podle vhodnosti. Na některé otázky respondenti odpověděli krátce a nechtěli je moc rozebírat a u některých otázek se respondenti sami dlouze rozpovídali, do čehož jim nebylo zasahováno.

Adekvace metod

Nejdříve jsme použily kvantitativní metodu, a to metodu studia okumentů. Tuto metodu jsme použily v teoretické části. Dokumentů o pravoslavné církvi jsme našly mnoho. Metoda studia dokumentů je výhodná pro velké množství dostupných informací. Nevýhodou této medoty je, že zjištěné informace nepocházejí z primárních zdrojů. Správnost takto získaných informací je třeba ověřit z více zdrojů.

Pro praktickou část jsme si zvolily kvalitativní metodu, a to metodu dotazování. Konkrétně se jednalo o polostandardizovaný rozhovor, který je výhodný v tom, že díky seznamu připravených otázek můžeme do značné míry řídit rozhovor a respondent se nemůže odklánět od témetu, ale přesto má prostor, aby se volně rozpovídal o dané problematice. Další výhodou je možnost kladení doplňujících otázek, vynechaní či naopak přidání nějaké otázky.

Pravoslavná církev

Pravoslaví je jednou z podmnožin křesťanství. Pravoslavné křesťanství má své Kořeny v Jeruzalému. Tato církev je společenstvím samostatných církví, které jsou každá zvlášť řízena místním biskupem. Základní organizační jednotkou pravoslavné církve je církevní obec. ⁹⁾

Trojjediný bůh

Pravoslavní, stejně jako i ostatní křesťani, sdílejí víru v jednoho Boha, který je trojjediný. Trojjediny znamená všemohoucí a bez počátku Boha Otce, všemohoucí a bez počátku Boha Syna a všemohoucí a bez počátku Boha Ducha Svatého. ¹⁰⁾

Bohorodička

Pravoslavní mají mnoho tradic, které se blízce či vzdáleně týkají Panny Marie, které oni říkají Svatá Bohorodice. Věří, že i po Kristově narození zůstala Marie pannou a věří, že jako jediná nikdy nezhřešila. ¹¹⁾ Na Olšanských hřbitovech stojí chrám zasvěcený přesvaté Bohorodici. Chrám přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech ¹²⁾

Křest

V pravoslavné církvi se jedinec stává členem církve právě křtem. Provádí se ponořením na třikrát a ve jménu svaté trojce. Považuje se za smrt starého člověka a znovuzrození nového. Pravidlem je, že se v církvi křtí děti, co nejdříve po narození. ¹³⁾

Zpověď

Zpověď se v církvi považuje za druhý křest. Tento křest je křtem slzami. Při zpovědi čte kněz nad kajícníkem modlitbu a dává mu tím rozhřešení. Pravoslavní nepovažují hříchy, ať už úmyslné nebo neúmyslné, za něco, po čem má následovat trest, ale jako něco, co je potřeba vyřešit či vyléčit. ¹⁴⁾

Manželství

Při uzavírání manželství si věřící, oproti západním církvím, nevyměňjí sliby. Vyměňují si pouze prsteny a probíhá tzv. korunovace.¹⁵⁾

Pravoslavné Velikonoce

Velikonoce jsou v pravoslavné církvi nazývány Pascha. Datum jejich konání se určuje podle juliánského kalendáře, zároveň by se však pravoslavné Velikonoce měly slavit až po židovském Pesachu a po jarní rovnodennosti. Toto pravidlo bylo zavedeno na Prvním nijaském koncilu v roce 325. 4. dubna 2010 a 24. dubna 2011 se stalo, že Velikonoce připadly, vzhledem k východnímu i západnímu kalendáři, na stejný den.¹⁶⁾ V letošním roce Velikonoce připadly na 5.5.2013.¹⁷⁾

Období půstu

V pravoslavném kalendáři jsou celkem čtyři postní období, a to před sv. Paschou, před svátkem Narození Páně, před svátkem sv. apoštolů Petra a Pavla a před svátkem Zesnutí přesv. Bohorodice. Dále jsou zde také dva postní dny v týdnu, a to středa a pátek, které mají symbolizovat dny začátku a konce Kristova utrpení. Půst v původním slova smyslu znamená naprosté zdržování se jídla. Tento nejpřísnější půst je ovšem požadován po každém pravoslavném křesťanu pouze dva dny v roce. Těmito dny jsou Velký pátek a Velká sobota. Dále se také doporučuje půst na začátku Velkého půstu, není to však striktně dodržovaným pravidlem. Pravoslavní mají více druhů půstu. Jedním z těchto druhů je také omezení množství jídla, což v praxi znamená, že věřící jedí pouze jednou či dvakrát denně. Kromě omezení množství jídla je při tomto půstu také vyžadován u manželských páru půst sexuální. ¹⁸⁾ V období půstu se pravoslavní věřící chystají na oslavování nejdůležitějších svátků, Velikonoc. Půst slouží k očistě těla a častější modlitby k očistě duše.

Velkopostní doba

Velkopostní doba je doba 40 dnů, kdy se drží půst, až do dne vzkříšení Ježíše. Během tohoto období (6 týdnů) se pravoslavní křesťané postupně vzdávají jezení masa. Tento den, konkrétně neděle, se nezývá Masopustní. Po této masopustní neděli nastává neděle Syropustní, kde si pravoslavní odpírají jezení vajec a mléčných výrobků. ¹⁹⁾ Dřívější podoba půstu byla pouze několikadenní, později se však přeformovala až do tohoto počtu dní. Symbolika čtyřiceti dnů se nacházela již v křesťanské historii. Jednalo se o potopu, která trvala čtyřicet dní a měla zemi očistit od hříchu, dále čtyřiceti denní putování Izraelitů přes poušť přímo do Egypta a Mojžíšův půst, který trval také čtyřicet dní a vedl k tomu, že Hospodin předal Izraelitům desky zákona. Velkopostní doba zahrnuje tři významné neděle. První neděle velkopostní doby se nazývá Vítězství pravoslaví a je oslavou pravoslavné církve. Třetí neděle velkopostní doby se nazývá Neděle uctívání sv. kříže a šestá neděle se nazývá Květnou nedělí. Během této neděle se světí kvetoucí ratolesti, které mají symbolizovat vjezd Ježíše do Jeruzaléma, během kterého ho zástupy lidí zdravily kvetoucími ratolestmi. ²⁰⁾

Velký svatý týden

Velký týden, je označení pro týden od Květné nedělé do neděle paschální. Všechny dny v tomto týdnu od neděle do pondělí nesou označení velké. Bohoslužby, které se během tohoto týdne konají představují průběh Kristova utrpení, ukřižování a pohřbení. Z tohoto týdne je významná například Velká středa.

Velká středa

Velká středa je v pořadí 3. dnem strastného týdne. Bohoslužba, která se v tento den koná, je vzpomínkou na apoštola Jidáše, který Ježíše prodal a polibkem ho zradil. Na Velkou středu se hlavně uklízí a tradice říká, že by se lidé v tento den neměli mračit, protože podle lidové tradice se pak budou mračit každou středu do dalších Velikonoc. ²¹⁾

Velký čtvrtek

Bohoslužba konaná na Velký čtvrtek připomíná Ježišovu poslední večeři s apoštoly a modlitbu v Getsemanské zahradě. Po skončení liturgie omývají biskupové nohy kněžím, což symbolizuje Ježíše Krista, který omýval nohy svých učedníků. Název tohoto dne je, podle tradice, odvozeno od dříve používané barvy liturgických rouch a prý i od toho, že ten den je přísný půst a povolena je jen zelenina. ²²⁾

Velký pátek

Soud, smrt na kříži a pohřbení Ježíše Krista si věřící připomínají na Velký pátek. Slouží se Velkopáteční večerní mše, během níž se vynáší plátno, znázorňující Ježíše Krista, který je kladen do hrobu. Toto plátno se sundavá z chrámové lodi a pokládá se na speciální stůl, který je ozdoben květinami a nazývá se Božím hrobem.

Velká sobota

Velká sobota je připomínkou na Kristovo spočinutí v hrobě a jeho sestoupení do pekel. Večer v tento den se koná čtení Skutků apoštolských u Božího hrobu. Před půlnocí se koná mše zvaná Půlnočnice. Plátno, znázorňující Ježíje, je sejmuto z Božího hrobu a vneseno do svatyně, kde ho kněž umístí na oltář. Tam plátno zůstane následujících 40 dní. ²³⁾

Oslava vzkříšení Páně začíná většinou o půlnoci ze soboty na neděli Paschy. Těsně před půlnocí se koná slavnostní církevní průvod s procesním křížem, svícemi a ikonami kolem chrámu, během něhož se zpívá.

Po průvodu, o půlnoci, následuje v chrámu paschální jitřní. Po jejím skončení se koná slavnostní svěcení pokrmů, které si věřící přinesly. Někdy se část těchto pokrmů ponechá v kostele pro chudé a lidi bez domova.

Paschální období

Paschální období trvá do nanebevstoupení Páně. Samotná Pascha se slaví sedm dní. Týden po velikonoční neděli se nazývá Světlým týdnem a v jeho průběhu zůstávají dveře ikonostasu i mimo bohoslužby stále otevřeny na znamení toho, že Ježíšovým zmrtvýchvstáním jsou nám otevřeny dveře k Bohu. Tento zvyk se hojně dodržuje jak v Rusku, tak i na Ukrajině.

Tradiční velikonoční pokrmy

Velikonoční kulič ²⁴⁾

Tradiční velikonoční porkmy jsou kulič a pascha.

Kulič

Kulič je pečivo, které je na povrchu polité bílou cukrovou polevou, popř. ozdobené tenkou svíčkou. Často na něm bývá nápis v azbuce XB, který představuje zkratku křesťanského pozdravu Christos Voskrese, v překladu Kristus vstal z mrtvých. ²⁵⁾

Pascha

Pascha je sladkost z tvarohu a smetany. Tvarem nepřimopíná nic, co bychom my znali.

Velikonoční zvyky

Vejce

Vejce jsou klasickým symbolem Velikonoc. Tento symbol a zvyk spojení s jejich barvením se hojně uplatňuje i v České republice, kde převládá katolická víra. V zemích, kde převládá pravoslaví se v minulosti vejce barvila hlavně na červeno pomocí cibulových slupek. V současnosti už se to příliš nedodržuje.

Oheň

Dalším symbolem Velikonoc je oheň, který se zapaluje při tzv. Slavnosti světla, která vyjadřuje křesťanskou víru, že Ježíš Kristus je světlem pro tento svět. Obřad „veliké noci = Velikonoc“ začíná zpravidla po západu slunce (někdy v pozdních nočních hodinách, nebo dokonce v neděli v brzkých ranních hodinách před rozbřeskem). V kostele se zhasnou všechna světla a věřící se shromáždí před kostelem, kde je zapálen velikonoční oheň. Kněz s asistencí vycházejí z kostela v bílých rouchách a s velikonoční svící tzv. „paškálem“. Po pozdravení přítomných kněz ohňi požehná a modlí se, aby v nás Bůh dal rozhořet touze po nepomíjejícím světle. ²⁶⁾

Velikonoční hostina

Velikonoční hostina se koná po skončení paschální jitřní mše. Při této hostině si věřící dopřávají jídel, které jim kněz posvětil. Část tohoto jídla nechávají před kostelem pro chudé. Právě těmito pokrmy ukončí dlouhý půst. Hostina začíná po příchodu z bohoslužby a tvá po celou neděli.

V některých zemích (Ukrajina, Rusko) věřící v neděli navštěvují hřbitovy a na hroby svých příbuzných kladou velikonoční vejce.

^{27) 28)}

Zdrojem informací pro nás byli dva respondenti. Prvním respondentem byl 46 letý Jurij, který pochází ze zakarpatské Ukrajiny, a který žije v České republice již 6 let. Druhým respondentem byla 55 letá Valentýna z Moskvy. S Jurijem jsme se setkaly osobně v místě jeho pracoviště, kde nám poskytl rozhovor. S paní Valentýnou nemohlo proběhnout osobní setkání, protože v době našeho výzkumu byla v Rusku. Rozhovor proto proběhl telefonicky.

Nejdříve jsme se zaměřily na zvyky a tradice, které souvisí s pravoslavnými velikonocemi. Zajímali nás především lidové tradice, a také, do jaké míry jsou dodržovány. Pan Jurij pochází z okrajové části země, u hranic s Maďarskem, takže zvyky této části Ukrajiny jsou ovlivněni Maďarskými tradicemi. Součástí Velikonoc jsou pro obyvatele této oblasti zabíjačky a pečení domácího chleba. Během Velikonoc jsou běžné návštěvy mezi příbuznými a přáteli. Součástí návštěv je ochutnávka domácího vína. Většinu příprav na Velikonoce obstarávají ženy.

Paní Valentýna a věřící z jejího okolí přikládají v době Velikonočních svátků význam Černé sobotě. Jedná se o sobotu před paschální nedělí, kdy věřící navštěvují hřbitovy. Upravují hroby, vzpomínají na zemřelé a přinášejí na hřbitov vajíčka, jáhly, rýži, chléb, sůl a někdy i vodku. Tyto pokrmy jsou symbolicky přinášeny mrtvým. Někde se nechávají na hrobech, ale většinou je na hřbitově místnost se stolem a židlemi, kam jídlo a pití odkládají. Na hřbitovech se scházejí celé rodiny, vzpomínají na zemřelé a modlí se a rozjímají. Když pak pozůstalí odejdou, jídlo je na hřbitově ponecháno potřebným. Paní Valentýna tento zvyk v Rusku pravidelně dodržovala, ale poté co se přestěhovala do České republiky, tak od něho zcela upustila. Zdůvodňuje to tím, že zde nemá žádné zemřelé rodinné příslušníky nebo přátelé. Symbolem Velikonoc jsou v Rusku vrbové větvičky s kočičkami, nepletou se z nich však pomlázky, jako u nás, ale zdobí se jimi domy. Děti o Velikonocích dostávají sladkosti a příbuzní a známí je obdarovávají penězi.

Před Velikonocemi během Velkého týdne probíhá v chrámech každý den bohoslužby, během kterých si věřící připomínají Kristovo utrpení, ukřižování a pohřbení. Oba respondenti se shodli na tom, že tyto bohoslužby jsou pro pravoslavné věřící nejvýznamnější v roce a navštěvují je i věřící, kteří se v průběhu roku bohoslužeb neúčastní. Jak paní Valentýna, tak i pan Jurij o Velikonocích některé tyto bohoslužby navštěvovali. Poté, co se přestěhovali do České republiky, v tomto zvyku ani jeden nepokračuje. Pan Jurij žije na vesnici a nemá zde pravoslavný chrám, který by navštěvoval a paní Valentýna na návštěvu chrámu zanevřela, kvůli špatným zkušenostem s jedním pravoslavným knězem.

Další část rozhovoru byla zaměřená na tradiční pokrmy a období půstu. Tradičními pokrmy souvisejícími s Velikonocemi jsou kulič a pascha. V oblasti, ve které žije pan Jurij, většina lidí kulič nedělá, ale v ostatních oblastech Ukrajiny, se tento pokrm tradičně konzumuje. Jak už bylo výše zmíněno, Velikonocům v pravoslavné církvi předchází 40 dnů tvající půst V období půstu by věřící neměli konzumovat maso, žádné mléčné výrobky ani vejce. Jelikož půst slouží k očistě těla, měla by se také dodržovat sexuální, alkoholová abstinence a zákaz kouření. Během půstu by se měla jíst pouze zelenina, ovoce a ryby. Nyní, když náš respondent žije v České republice, dodržuje půst pouze zhruba jeden týden a zákaz kouření v období půstu nedodržuje vůbec. Když ještě žil na Ukrajině, půst dodržoval více, především v dětství. Zde v České republice postrádá podporu rodiny, která by půst dodržovala spolu s ním. Mladí lidé na Ukrajině půst většinou nedodržují. Naopak nejpřísněji půst dodržují především starší občané. Pouze vejce během půstu odmítají jíst i věřící, kteří půst nedodržují. Paní Valentýna v Rusku dodržovala půst, ale nikdy zcela striktně. Spíše jen omezila alkohol a maso. Stejně tak okruh věřící v jejím okolí. Od té doby, co se přestěhovala do České republiky, půst vůbec nedodržuje a v ničem se neomezuje. Stejně jako na Ukrajině tak i v Rusku většina věřících nedodržuje půst striktně. Dle námi získaných informací je nejvíce porušována alkoholová a sexuální abstinence, kterou nedodržuje téměř nikdo, s výjimkou silně věřící menšiny. V souvislosti s půstem jsme od paní Valentýny získaly informace o dalším zvyku, který se týká pití svěcené vody. Věřící tuto svěcenou vodu pijí týden před paschální nedělí. Do kostela se nosí láhve s vodou, kterou poté kněží posvětí. Svěcení obvykle probíhá tak, že se voda nalije do stříbrné mísy, která má vodu očistit a pak se nad ní kněží pomodlí. Někdy také kněží chodí světit prameny. Pokrmy, které jsou během půstu zakázané, se po jeho skončení nosí do kostela. Kněží je posvětí a věřící si je buď mohou odnést domů, nebo nechat v kostele potřebným. Právě na tento zvyk, jsme se zaměřily v další části rozhovoru. Pan Jurij tento zvyk dodržoval především v dětství na Ukrajině, tento zvyk je tam zcela běžný. V pozdějším věku od něj však upustil a v současnosti v České Republice tento zvyk nedodržuje vůbec. Stejně jako na Ukrajině i v Rusku jde o hojně dodržovaný zvyk. Kromě svěcení pokrmů věřící v Rusku dodržují ještě jiný zvyk. Během paschální neděle se v kostele pije silné sladké víno kagor, které bývá mnohdy nahrazeno vodkou. Paní Valentýna tento zvyk v Rusku dodržovala pravidelně každý rok. Poté, co se přestěhovala do České Republiky, tento zvyk přestala dodržovat a do kostela téměř vůbec nechodí.

V období Velikonoc se pravoslavní věřící zdraví speciálním pozdravem Christos Voskrese, v překladu Kristus vstal z mrtvých. Na tento pozdrav se odpovídá Vo istinu voskres! v překladu V pravdě vstal! Zajímalo nás, zda se tento zvyk dodržuje v Rusku i na Ukrajině a jak je to s jeho dodržováním v České republice. Oba respondenti tento zvyk dodržovali v zemi původu a dodržují ho i v České republice, když se během Velikonoc scházejí s jinými věřícími. V Rusku navíc tento pozdrav doprovází trojí políbení na tvář.

Cílem této práce bylo zjistit, do jaké míry přistěhovalí pravoslavní křesťané dodržují své velikonoční tradice a zvyky. Byla posuzována Ukrajina a Rusko vzhledem k České republice.

V teoretické části jsou uvedeny informace o tom, jak pravoslavní křesťané na Ukrajině a v Rusku slaví Velikonoce. Jsou zde zvyky a tradice a stručně také zaznamenány témata jednotlivých bohoslužeb, které se konají v průběhu Velkého týdne před Velikonoci.

V praktické části jsme využili rozhovory se dvěma respondenty, jedním z Ruska a druhým z Ukrajiny. Díky těmto rozhovorům jsme zjistily, že některé zvyky a tradice nejsou striktně dodržovány, ani v zemi jejich původu.

Oba respondenti žijí v České republice a jsou věřící. Z důvodu migrace do České republiky upustili od dodržování některých velikonočních tradic a oslavují Velikonoce odlišně než v zemi původu.

Zásadní rozdíl je možné spatřit v tom, že oba respondenti po přesídlení do České republiky, přestali v období Velikonoc navštěvovat bohoslužby, které se slouží během Velkého týdne. Zvláště pro pravoslavné věřící, kteří žijí na venkově, je obtížné najít pravoslavný kostel, ve kterém by se tyto bohoslužby sloužily. S tím souvisí další zvyk, který věřící nemohou dodržovat, pokud nebydlí v blízkosti pravoslavného kostela, a tím je svěcení pokrmů po skončení paschální jitřní mše. Tyto pokrmy po skončení mše věřící mohou ponechat v kostele potřebným. I tento zvyk oba respondenti v zemi jejich původu dodržovali.

Podobný zvyk se dle sdělení respondenta dodržuje v Rusku během soboty, která se nazývá Černá sobota. Na Černou sobotu věřící přináší pokrmy na hřbitovy k hrobům svých zemřelých, scházejí se zde celé rodiny a ponechávají zde tyto potraviny pro chudé. Respondent z Ruska tento zvyk v České republice také nedodržuje. Překážkou v tomto případě není prostředí, ale fakt že zde nemá příbuzné.

Co se týče dodržování 40 denního půstu i od toho respondenti upustili. Jeden z respondentů tuto skutečnost zdůvodnil tím, že postrádá podporu rodiny a okolí, která by dodržovala stejné stravovací návyky.

Dodržování velikonočních tradic a zvyků je pro pravoslavné věřící v České republice obtížnější, než v Rusku a na Ukrajině a musejí je do určité míry přizpůsobit okolí.

Tištěné zdroje

• SLÁDEK, Karel Ruská diaspora v České republice - Sociální, politická a religiózní variabilita ruské migrace, Pavel Mervart, 2010. ISBN 978-80-87378-49-6, s. 90-103

Internetové zdroje

• ACALL TO CELEBRATE THE RESURRECTION OF CHRIST ON THE SAME DAY [online]. One in Christ, 2010, Vol. 44 Issue 1, p145-147. 3p. ISSN:0030252X [cit. 19. 6. 2013]. Dostupné přes databázi: http://web.ebscohost.com.infozdroje.czu.cz/ , Zdroj: http://web.ebscohost.com.infozdroje.czu.cz/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=5&sid=001cbe83-bd5b-43e1-8ad8-2b3564a13ce9%40sessionmgr10&hid=28
• Datum pravoslavných Velikonoc [online]. Vira, 2008 [cit. 28. 5. 2013]. Dostupné z: http://www.vira.cz/otazky/Datum-pravoslavnych-Velikonoc.html
• HANBÁLEK, Tomáš Velikonoce, pesach nebo svátky jara - jak je slaví v různých církvích? [online] Munimedia, 2012 [cit.19.6.2013]. Dostupné z:www.munimedia.cz/prispevek/velikonoce-pesach-nebo-svatky-jara-jak-je-slavi-v-ruznych-cirkvich-2993/
• Peroidika 2006/4, 2005/3, 2001/3 [online] Hlas Pravoslaví [cit.18.6.2013]. Dostupné z: http://www.hlas.pravoslavi.cz/
• Hrst myšlenek z kázání o velkopostních nedělích [online], Ortodoxia [cit.24.5.2013]. Dostupné z: http://orthodoxia.cz/kalendar/vp_nedel.htm
• KOTAS, Jan Proč půst strvá právě čtyřicet dnů? [online], Katolický týdeník [cit. 9.3.2013]. Dostupné z: http://www.katyd.cz/clanky/odpovedny/proc-pust-trva-prave-ctyricet-dnu.html
• KULAKOV, Vladimír Velikonoce [online]. Hlas Pravoslaví, [cit. 21. 8. 2013]. Dostupné z: http://www.hlas.pravoslavi.cz/pdf/2005/hp-03-2005.pdf
• Pravoslaví [online]. Wikipedie [cit. 28. 8. 2013]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pravoslav%C3%AD
• Proč před kostely hoří ohně? [online]. Víra, 2012 [cit. 24.5.2013]. Dostupný z: http://www.vira.cz/Texty/Clanky/velikonocni-ohen.html
• RANDLEJOVIČ, Dejan Recepty postních jídel [online]. Hlas Pravoslaví, [cit. 21. 8. 2013]. Dostupné z: http://www.hlas.pravoslavi.cz/html/2001-03/index.html
• Smysl a praxe postu v pravoslavném křesťanství [online] Orthodoxia, [cit.29.8.2013]. Dostupné z:http://www.orthodoxia.cz/kalendar/uenium.htm/
• škaredá středa [online]. Velikonoce.net [cit. 28. 8.2013]. Dostupné z: http://velikonoce.net/skareda-streda
• ŠUSTOVÁ, Jana Pravoslavné Velikonoce [online] Rozhlas [cit.24.5.2013]. Dostupné z:http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/krestanstvi/_zprava/236938
• Velikonoce v Rusku a na Ukrajině – PASCHA [online] Za Rohem - Ukrajina, 2008 [cit.24.5.2013]. Dostupné z:http://blog.zarohem.cz/clanek.asp?cislo=700
• Velikonoční poselství [online]. Hlas Pravoslaví, [cit. 21. 8. 2013]. Dostupné z: http://www.hlas.pravoslavi.cz/pdf/hp-2006-04.pdf
• Výpočet data Velikonoc [online]. Wikipedie [cit. 28. 8.2013]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDpo%C4%8Det_data_Velikonoc
• Zelený čtvrtek [online]. Velikonoce.net [cit. 28. 8.2013]. Dostupné z: http://velikonoce.net/zeleny-ctvrtek

—-

Počet shlédnutí: 291