Maďarské kmeny se na území dnešního Rumunska objevují již v 9. století, ale východněji od míst, kde je dnes největší počet rumunských Maďarů (Transylvánie). Transylvánie byla začleněna do uherského království, ale po bitvě u Moháče (1526) se stala součástí Osmanské říše s určitou mírou autonomie. Po porážce Turků u Vídně (1683) se Transylvánie dostává pod vládu Habsburků jakou součást Uher. Po vzniku Rakousko-Uherska probíhala v oblasti velmi silná maďarizace.

Konec 1. světové války přinesl Rumunsku značné územní zisky, jejichž součástí bylo i území Transylvánie. Na základě Trianonské smlouvy se náhle 1,5 milionu Maďarů ocitlo v rumunském státu, maďarština přestala být v oblasti úředním jazykem a nastalo období výrazné rumunizace. Během 2. světové války došlo k připojení Transylvánie k Maďarsku, ale po skončení války se opět obnovila hranice podle dřívější Trianonské smlouvy. V socialistickém Rumunsku byla snaha Maďary rumunizovat (byla např. zrušena poválečná autonomie). K určité změně k lepšímu začalo docházet od 90. let 20. století. Rumunští Maďaři mají v současnosti i vlastní politické strany. Vývoj počtu příslušníků maďarského etnika se může zdát částečně paradoxní – v období socialistické vlády a perzekuce se počet rumunských Maďarů zvyšoval, zatímco od 90. let dochází k jejich poměrně výraznému poklesu.

Zdroj dat: Populaţia după etnie la recensămintele din perioada 1930–2002. [online] © 1998–2014 Institutul National de Statistica – Romania [cit. 15. 9. 2014] Dostupné z: <http://www.insse.ro/cms/files/RPL2002INS/vol4/tabele/t1.pdf>; Evolutia comunitatilor etnice din Romania. [online] PRO TV S.A, 2013. [cit. 15. 9. 2014] Dostupné z: <http://www.incont.ro/infografice/evolutia-comunitatilor-etnice-in-romania-judetul-unde-sunt-cei-mai-putini-romani-12-6-din-populatia-totala.html>. ¹⁾

Maďaři jako zdaleka nejpočetnější nerumunská populace země jsou usazeni soustředěně především ve středu státu – v karpatském oblouku v Sedmihradsku (Transylvánii), v horní části povodí řek Mures a Olt. Tato složka maďarského etnika v Rumunsku (zhruba jedna třetina) se nazývá Szekelové (Szeklérové, Šikulové; rumunsky Secui aj.) – jedná se pravděpodobně o potomky maďarských osadníků usazovaných zde ve 13.-14. století uherskými panovníky k obraně karpatských průsmyků; jiné, málo podložené teorie však hovoří o daleko starším původu této skupiny, jež bývá dávána do spojitosti i s Polovci-Kumány a dokonce i s Huny! V letech 1952-68 existovala v szekelské oblasti autonomní maďarská oblast s centrem v Tirgu Mures (maď. Marosvásarhely). V rámci nového správního dělení zde Maďaři tvořili (dle censů 1977, resp. 1992) značnou část obyvatel v župách Ilarghita (84,6 %), Covasna (75,2 %), Mures (41,3 %) a Brasov (9,8 %). Velká část rumunských Maďarů žije dále rozptýleně mezi uvedenou oblastí a maďarskou hranicí a také v Banátu.

Ve zmíněných oblastech se jedná o přesah autochtonního maďarského obyvatelstva z Panonské nížiny. Maďarská populace severozápadního Rumunska (oblast Kluže) bývá někdy souhrnně nazývána Kalotaszegi.

Zvláštní izolovanou a mizející skupinu představují tzv. Čángové (maď. Csángó, rum. Ceangai), sídlící v župě Bacau v rumunském Moldavsku. Jejich počet je nejasný – některé údaje uvádějí až 100 000 osob. Čángové ze severní Bukoviny byli po jejím připojení k SSSR v r. 1940 přesídleni do tehdy Maďarskem anektované Bačky a v r. 1945 do vlastního Maďarska (jednalo se zhruba o 13 000 osob). Okolo 200 000 Maďarů žije také v Bukurešti.

Ryze maďarský ráz dnes mají již jen některá menší sídla v szekelské oblasti.

Území Sedmihradska prošlo v našem století neklidným politickým vývojem. Tento region, který byl po staletí vystaven uherskému vlivu či přímo uherské svrchovanosti, byl v r. 1918 připojen k rumunskému státu. Maďarská populace zde tenkrát představovala téměř 1/3 obyvatelstva - údaj k roku 1910 hovoří o 1,705 míl. osob - a značné početná byla i minorita německá; centrální rumunská vláda nicméně zaujala k národnostním menšinám spíše potlačovatelský postoj: jsou omezována jazyková práva apod., zhruba 200 000 zdejších Maďarů odchází do nově vytvořeného maďarského státu. Mezi lety 1940-44 pak byla severní část Sedmihradska spravována horthyovským Maďarskem.

Po druhé světové válce je obnovena řada kulturních práv maďarské menšiny, ustavuje se i určitá politická samospráva v rámci zmíněné autonomní oblasti (vytvořené v r. 1952). Postupně však byla její působnost omezována a v r. 1968 byla definitivně zrušena. I poté však měla minorita nadále garantována široká práva a možnosti ve sféře uchovávání a rozvoje národní kultury (maďarské základní a střední školství, rumunsko-maďarská univerzita v Kluži; tisk - i několik deníků!, rozhlasové a televizní vysílání, divadla aj.). Od 70. let se však objevují i sílící prvky centralistické politiky rumunského vedení jako například rušení menšinových škol a dalších kulturních institucí, diskriminace, záměrná rumunizace tradičních maďarských oblastí apod. Tato státní politika gradovala zejména od r. 1987 v souvislosti s oficiální koncepcí vytváření tzv. agroindustriálních komplexů; jejich realizace byla podmíněna likvidací velkého počtu venkovských obcí včetně řady maďarských sídel. Důsledkem tohoto tlaku byla rostoucí emigrace sedmihradských Maďarů do Maďarska (do srpna 1989 více než 25 000 osob). Konečně i po pádu Ceaušeskova - národnostním menšinám krajně nepřátelského - režimu na přelomu let 1989-90 je jen s obtížemi - především v konfrontaci s rumunskými nacionalistickými organizacemi - hledána nová podoba kulturní autonomie této mimořádně početné a tradiční složky populace Sedmihradska.²⁾

• Chrtková, Kolářová, Obručová, Sittová, Sommerová (2013) Maďaři v Rumunsku
• Veres, Valér. Identity discourses on national belonging: the Hungarian minority in Romania Romanian Journal of Political Science. Summer2014, Vol. 14 Issue 1, p61-86. 26p. valer_veres.pdf
• Brandstätter, A.; Egyed, B.; Zimmermann, B.; Duftner, N.; Padar, Z.; Parson, W. Migration Rates and Genetic Structure of two Hungarian Ethnic Groups in Transylvania, Romania. Annals of Human Genetics. Nov2007, Vol. 71 Issue 6, p791-803. 13p. 1 Diagram, 3 Charts, 3 Graphs, 1 Map. DOI: 10.1111/j.1469-1809.2007.00371.x. migration_rates.pdf
• Romania and the Szeklerland – Historical claim and modern regionalism. s. 29–34 szeklerland.pdf
• Zsuzsanna Éva Kiss. Language policies and language ideologies related to miltilingualism: A case study of the Hungarian minority population in Szeklerland. zsuzsanna_eva_kiss.pdf

—-

Počet shlédnutí: 175