obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


proc_na_ceske_vysoke_skoly

Proč na české vysoké školy?

Citace:

Čajková Romana, Halenkovský Lukáš, Hudský Jan, Knyrevich Tatiana, Veverková Zuzana Proč na české vysoké školy? [online] Hospodářská a kulturní studia, Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze, 2010. Dostupné z: http://hks.re/wiki/doku.php?id=proc_na_ceske_vysoke_skoly


1. Úvod

Do Československa začali ve větší míře přicházet obyvatelé zemí Sovětského svazu již po 1. světové válce, kdy začaly být perzekuovány vzdělanější vrstvy obyvatel. Od padesátých let 20. století, kdy se Československo dostalo do sovětské sféry vlivu, se stalo častým cílem lidí z východního bloku, kteří chtěli získat kvalitní vzdělání. Po rozpadu SSSR tento trend nepřestal a nadále mladí lidé i celé rodiny odcházeli žít do České republiky a studovat. Někteří volí Českou republiku jako dočasné místo v cestě dále na západ. V současné době studuje na českých univerzitách přes 30 tisíc zahraničních studentů, z nichž velká část pochází právě ze zemí bývalého SSSR.

2. Cíl práce

Hlavním cílem práce je nalézt odpověď na výzkumnou otázku „Proč studenti z bývalých zemí SSSR preferují studium VŠ právě v ČR?“ Cílem je prostřednictvím dotazníků a rozhovorů se studenty ze zemí bývalého Sovětského svazu zjistit, proč si pro vysokoškolské studium vybrali právě Českou republiku. Dále budou také zjišťovány jejich názory na kvalitu vzdělání v ČR a v zemi, ze které přišli.

3. Literární rešerše

Problematice studia mladých lidí pocházejících z bývalých zemí SSSR v ČR se v současnosti bohužel literatura dostatečně nevěnuje. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že Češi byli vždy zvyklí na nápor cizích studentů, kteří měli zájem o studium na českých univerzitách. Proto si v poslední době nevšimli značného nárůstu studentů z východních zemí, kteří sem přicházejí ve stále větším množství.

V rámci jednoho z integračních projektů Úřadu vlády ČR byla vydaná sbírka rozhovorů s cizinci (Bariéry mezi námi – očima cizinců), kteří žijí na území České republiky a pravděpodobně se na tomto území chystají natrvalo usadit. Jsou zde shrnuty názory na českou kulturu, přístup k přistěhovalcům a další postřehy k této problematice. Součástí knihy jsou také vyjádření dvou studentek pocházejících z Běloruska a Čečenska. Tyto studentky mají stejný názor na úroveň českých škol, kterou označují za mnohem vyšší než úroveň škol v jejich mateřských zemích. Zároveň připouštějí, že se české školy již staly součástí jejich životů a že jsou na českých školách hlavně díky celkovému dojmu z lidí, měst a kultury spokojené. Možná právě tyto aspekty lákají do českých škol stálé více studentů ze zahraničí. Zmiňují zde ale také přílišnou uzavřenost českých studentů a lidí v ČR vůči jiným národnostem a kulturám. Může to plynout z neznalosti určitých historických milníků, které spojovaly bývalé Československo a SSSR nebo z individuálních negativních zážitků na území ČR. Na druhou stranu i ony časem pochopí, že vlna přistěhovalců je v poslední době na území České republiky tak velká a dotýká se skoro všech aspektů života lidí, že místní obyvatelstvo může mít určité obavy.1)

V jednom z posledních čísel časopisu Studenta vyšel rozsáhlý článek o dnešním fenoménu narůstajícího počtu studentů, kteří pocházejí ze zemí bývalého Sovětského svazu. Velice citlivě zde byla popsána tato problematika, která byla doplněna o rozhovory se zahraničními studenty a také o článek českého studenta, který se zúčastnil výměnného pobytu v Moskvě. Článek pouze potvrdil závěry, které byly vyvozeny z knihy Očima cizinců Vladimíry a Tomáše Soudkových. A to, že tito studenti jsou ve většině případů velice vděčni za šanci studovat na českých vysokých školách a také si této šance náležitě váží. Na druhou stranu jsou zde popsány i mýty, které se vyskytují v české společnosti. Například že studenti, kteří si mohou dovolit zde studovat, pocházejí z vyšších společenských vrstev a také se podle toho chovají. S tímto tvrzením se nelze stoprocentně ztotožnit. Pokud se totiž porovnají náklady na studium v zemích bývalého sovětského svazu s částkami, které zde zaplatí student za koleje a další nezbytné výdaje, pak se tato částka razantně neliší. Tím pádem je umožněno i střední třídě poslat své děti studovat do zahraničí.2)

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR k této problematice vydává pouze informační brožury, které se snaží o komplexní shrnutí všech dostupných informací o možnostech studia cizinců na českých vysokých školách. Tyto studie se však nezabývají rozborem dané situace, ale pouze popisují jednotlivé právní rámce. Jednu z takových brožur také vydala Organizace pro pomoc uprchlíkům za podpory MŠMT s názvem Cizinec a vzdělávání v ČR.3)

V současné době v České republice probíhá program UniPrep (University Preparation Program), který již od roku 2000 nabízí přípravu zahraničním studentům na studium českých vysokých škol, přičemž toto studium by mělo probíhat za stejných podmínek a také se stejnou jazykovou výbavou jakou mají i čeští studenti. V rámci programu je kladen důraz na intenzivní výuku českého jazyka, přípravu na přijímací zkoušky podle zvoleného oboru a zároveň jsou zde budoucí studenti připravováni na další studium na vysoké škole (porozumění a interpretace odborných textů, atd.). Kurz také zahrnuje dodatkové programy, které mají studentům usnadnit adaptaci v novém prostředí cizího státu (kulturní akce, výlety, semináře atd.). Tento program se stal stálým „partnerem“ většiny studentů, kteří přicházejí studovat do České republiky ze zemí bývalého Sovětského svazu. Právě v takových kurzech shledáváme výhodu v integraci mladých lidí do české společnosti, jelikož zde poznávají českou kulturu, učí se místní jazyk a mají velký zájem se zapojit do české společnosti jako plnohodnotné články. Navíc mají zájem zde vystudovat vysokou školu a tím obohatit ČR o kvalifikovanou pracovní sílu a ne pouze o prodejce v maloobchodech či dělníky na stavbách.4)

3.1 Cizinci v ČR

Na území České republiky se otázkou integrace cizinců začalo zabývat Ministerstvo práce a sociálních věci ve druhé polovině 90. Let. Důvodem byl zejména stále narůstající počet cizinců, kteří si Českou republiku zvolili jako místo svého trvalého usídlení.

V současné době na území České republiky bydlí představitelé všech bývalých zemí SSSR, jak ukazuje následující tabulka. Největší zastoupení zde mají Ukrajinci, Rusové a Moldavané5).

Zdroj: Český statistický úřad 6)

Po vstupu České republiky do Evropské unie se dříve jediná skupina cizinců rozdělila na dvě podskupiny. První z nich jsou občané ostatních zemí EU, kteří mají na území ČR shodná práva a povinnosti jako ve své mateřské zemi a druhou podskupinu tvoří cizinci pocházející z tzv. „třetích zemí“, přičemž jejich práva se liší od práv občanů ČR a zároveň jsou stanoveni typem jejich pobytového režimu. V rámci této práce se zaměříme právě na studenty, kteří pocházejí ze zemí bývalého SSSR a rozhodli se studovat v České republice, zejména na České zemědělské univerzitě. Pobyt a působení cizinců na území České republiky je vymezeno několika základními dokumenty:

  • Listina základních práv a svobod
  • Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod
  • Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin

V rámci Evropy působí hned několik organizací, které se zabývají problematikou menšin. Patří sem Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Organizace spojených národů (OSN). V České republice se otázkou národnostních menšin zabývá Rada pro národnostní menšiny, jako poradní orgán vlády ČR pro otázky národnostních menšin a jejich příslušníků.7)

Existují dva způsoby, jak se cizinec může dostat na vysokou školu. Státní nebo soukromou. V případě, že nemá dostatečnou znalost českého jazyka, může se přihlásit ke studiu v jiném jazyce než je čeština, avšak tento typ studia je většinou spojen s nemalými platbami školného. Nejpřesnější informace se uchazeč dozví na studijním oddělení příslušné školy. Pokud již má znalost češtiny na dostatečné úrovni pro studium, pak je mu umožněn stejný postup ucházení se o místo na vysoké škole jako pro občana ČR. V tomto případě si podá přihlášku ke studiu na vysoké škole a v případě, že získal maturitní vysvědčení jinde než v ČR, je nezbytné předložit nostrifikovaný doklad o ukončení středoškolského vzdělání. Některé školy rovněž požadují složení zkoušky z českého jazyka ještě před zahájením přijímacího řízení a to opět v případě, že cizinec neabsolvoval maturitu v České republice. Pokud cizinec uspěje u přijímacího řízení, může studovat na státních vysokých školách bezplatně. Na soukromých školách bude muset hradit školné. V současné době studuje na českých univerzitách přes 30 tisíc zahraničních studentů, z nichž velká část pochází právě ze zemí bývalého SSSR.

Zdroj: Český statistický úřad 8)

4. Metodologie

K tématu semestrální práce byla položena základní výzkumná otázka „Proč studenti z bývalých zemí SSSR preferují studium na vysokých školách právě v České republice?“. Aby bylo možno na tuto otázku odpovědět, musí dojít k získání a zpracování primárních i sekundárních dat.

Pro zpracování teoretické části byly využity sekundární zdroje dat jako knižní publikace, internetové stránky, články v časopisech a různé statistiky k danému tématu, zejména pak statistiky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, kde bude zjišťován počet zahraničních studentů v České republice. Výhodou je snadná přístupnost těchto informací.

Druhá část je zaměřena na zisk primárních dat a to pomocí kvantitativního dotazníkového šetření, které bude doplněno o osobní rozhovory se zahraničními studenty. Otázky v dotazníku jsou sestaveny s ohledem na zkoumané cíle projektu. Dotazník má logickou strukturu, která pomůže udržet zájem respondenta a zajistí srozumitelnost při vyplňování. Předkládán bude osobní formou, aby mohly být doplněny potřebné informace. Dotazník bude předkládán studentům České zemědělské univerzity, kteří do České republiky přijeli studovat z bývalých zemí SSSR. Dotazník bude přeložen do ruského jazyka členkou našeho týmu, která sama přijela studovat do České republiky z Běloruska, a tudíž může poskytnout osobní zkušenosti.

V poslední části bude proveden rozbor dotazníků, z kterých budou vyvozeny konečné závěry a odpovědi na výzkumnou otázku.

Pro získání relevantních dat bylo osloveno 30 studentů na vyplnění dotazníků, přičemž pouze 23 souhlasilo je vyplnit. Dále jsme provedli rozhovory se třemi studenty z bývalých zemí SSSR a to z Ruska, Ukrajiny a Běloruska.

V průběhu distribuování dotazníků a následném provedení rozhovorů s jednotlivými respondenty jsme narazili hned na několik překážek. Hlavním z nich byla obava o poskytnuté odpovědi nebo spíše podvědomý strach, který pramení zejména z pozůstatku špatných pocitů „starého režimu“. Proto jsme museli osloveným respondentům podrobně popsat, pro jaký účel jsou dotazníky použity. Naštěstí se v poslední době, díky stálé větší globalizaci, situace výrazně zlepšuje a u generace do 20 let je již značně jednodušší získat informace o jejích zemích a následně i o úrovni vzdělání v nich. Dalším významným vlivem k postoji k našemu výzkumu mezi respondenty byla jejich míra „národního patriotismu“. V tomto směru se studenti z Ruska velice lišili od ostatních. Ve většině případů měli snahu obhajovat chyby v systému a vzdělávání ve své rodné zemi a prezentovali studium v zahraničí spíše jako zkušenost. Mladí lidé pocházející z menších států jako jsou Ukrajina, Bělorusko atd. projevovali z našeho pohledu mnohem větší úctu a vděčnost za příležitost poznat novou zemi a kulturu.

5. Výzkumná část

V rámci provedení dotazníkového šetření bylo osloveno 16 žen a 7 mužů. Tento poměr odpovídá obecnému statistickému odhadu, který ukazuje, že dívky ze zemí bývalého SSSR mnohem častěji vyhledávají možnosti získávání nových zkušeností v rámci zahraničního studia. Dále jsme se snažili zahrnout do šetření téměř všechny věkové skupiny, avšak zde značně převládá skupina 20-23 let. Jelikož v zemích bývalého SSSR je doba studia na střední škole kratší než v Evropě, dostávají se na vysokou školu v průměru o 1-2 roky dříve, než evropští studenti. Toto věkové rozmezí zahrnuje zejména studenty 3. – 5. ročníků.

V rámci dotazníkového šetření většina respondentů uvedla jako nejčastější příčinu studia v České Republice kvalitu studia a také zájem o poznání nové kultury. To potvrzuje současný trend mezi mladými lidmi, kteří odpovídali nejčastěji, že studium v zahraničí se pro ně stává velice lukrativní záležitostí. Proto se čím dál tím víc mladých lidí ze zemí bývalého SSSR snaží získat tyto zkušenosti. Ve snaze dostat se na zahraniční univerzitu, v našem případě na českou vysokou školu, nejčastěji využívají programu Erasmus a také grantů Evropské unie. Největší část však tvoří studenti, kteří si na vlastní náklady sami obstarávají veškeré informace o možnostech studia. Také docházejí na kurzy češtiny a ve většině případů volí právě obory vyučované v češtině, nikoliv v angličtině. Tito studenti se pak přímo sami hlásí na české vysoké školy.

K popularitě českých škol mezi studenty ze zemí bývalého SSSR také přispívá fakt, že studium v Evropě je obecně jednodušší a lehčí než v jejich mateřských zemích. V průběhu jednotlivých rozhovorů toto téma bylo také několikrát zmiňováno a to zejména v souvislosti s větší racionalizací studia jako takového. Bylo zde zmíněno, že v mateřských zemích jsou ve studijních programech často zahrnuty povinné předměty, které mají spíše obecný charakter a jsou pro všechny studijní obory stejné. Patří sem zejména politologie, ideologie státu, právní řízení atd. Studenti tedy často „plýtvají“ svým časem na studium vesměs velice obsáhlých knih na tato témata, která jsou nezbytná k úspěšnému ukončení studia. Jsou avšak naprosto druhořadé v porovnání s předměty jejich hlavní specializace.

Trend získávání studijních zkušeností v zahraničí je patrný v poslední době mezi všemi studenty a již dokonce i mezi studenty z bývalých zemí SSSR. Tento zájem je však velice často zdržen mnoha administrativními překážkami, které provázejí podávání žádosti o Erasmus, potažmo přihlášek přímo na konkrétní vysoké školy. Kromě vyřízení víza, kdy doba čekání pro studenty přijaté na zahraniční vysoké školy je značně zkrácena, je nutné podle jednotlivých programů obstarávat i různá potvrzení o zaměstnání rodičů, výpisy z lékařské karty atd. Tento fakt odrazuje mnohé studenty vůbec se pokusit požádat o zahraniční pobyt na vysoké škole.

V současné době je naprosto běžnou praxí, že se evropské univerzity a vysoké školy snaží o spolupráci a případnou výměnu studentů. Tento jev je bohužel v zemích bývalého SSSR stálé výsadou velkých a světově uznávaných vysokých škol jako je Moskevská státní univerzita, Státní univerzita Sankt-Petěrsburgu, Kyjevská národní univerzita T. Ševčenka atd. Jen velmi malé procento univerzit z menších měst se zajímá o mezinárodní spolupráci. Bohužel i v dnešní době mají spíše své vnitřní problémy. Proto mezi studenty z bývalých zemí SSSR se většinou objevují mladí lidé z hlavních měst. Jsou více zvyklí na odlišné kultury, díky neustále narůstajícímu proudu turistů do těchto zemí. Zároveň mají dostatečné finanční zázemí, aby mohli vycestovat do zahraničí. Dle výsledků dotazníkového šetření mezi další populární destinace studijních pobytů patří USA, Anglie a Německo.

Při studijních pobytech na českých vysokých školách je velice pozitivně hodnocené vybavení jednotlivých učeben, a to jak obecně poslucháren, tak i specializovaných učeben (např. počítačových učeben). Obzvlášť kladně všichni dotazování hodnotili možnost připojení na většině českých vysokých školách k síti Wi-Fi, kterou kromě studijních účelů často také využívají ke komunikaci s kamarády a rodinou.

Jako negativum je většinou zmiňován spíše lidský faktor, který je součásti jakékoliv organizační práce na vysoké škole, ale často i mimo ní. Největším problémem pro naše respondenty byla velice nízká znalost anglického nebo jiného mezinárodního jazyka mezi obyvateli ČR, pomocí kterého se většina z nich zejména na začátku svého pobytu snaží domluvit. Jsou zvyklí, že i když v jejich zemi mnoho lidí také neumí cizí jazyk, snaží se vždy jinému pomoci, poradit a domluvit se třeba i „rukama nohama“.

6. Závěr

Respondenti jako hlavní důvody studia v České republice uvedli vysokou kvalitu zdejších škol a touhu po poznání nové kultury. Někteří studenti studují na oborech vyučovaných v češtině, docházejí na kurzy češtiny, které provozuji buď přímo univerzity nebo jazykové školy a snaží se zlepšovat své dosavadní znalosti češtiny. Jako další důvod studia v ČR uvádějí, že studium je zde jednodušší a není zde přikládána taková váha doplňkovým předmětům jako v jejich zemi. Kladně bylo hodnoceno také technické a materiální vybavení českých škol. Jako nedostatek hodnotili nižší jazykovou vybavenost zdejších obyvatel, která jim činí občas problémy.

Celkový dojem ze studijního pobytu v České republice však byl u většiny dotazovaných kladný a i přes menší nedostatky, které jsme v práci také uvedli. Kladné zkušenosti se studiem se také odrazily i na ochotě doporučit Českou republiku jako cílovou zemí pro studium. Několik respondentů, kteří se vyjádřili, že by ČR nedoporučili nám mimo dotazník upřesnili, že by to bylo pouze z důvodu srovnání s ostatními zeměmi a že to nevypovídá o kvalitě výuky v ČR.

V závěru bychom také chtěli uvést celkové shrnutí studia v ČR od naších respondentů (překlad do češtiny provedl jeden z členů týmu, styl vyjadřování respondenta byl ponechán):

Ilja (25 let, Moskva, student doktorantského oboru na Palackého univerzitě Olomouc) „Jsem rád, že jsem tady a mám možnost porovnat a to nejen školu, ale i styl života. Problémy s lidmi jsem neměl nikdy, spíše ta čeština, ta mi dlouho nešla. Od začátku chodím na kurzy češtiny a opravdu hodně mi to pomáhá. Kdyby mi to navrhli znovu, neváhal bych, bohužel nemáme tolik možnosti se podívat někam do zahraničí a tady můžu spojit užitečné s příjemným a při studiu cestovat v rámci Schengenu.“

Galia (22 let, Odessa, studentka bakalářského oboru na Masarykově univerzitě v Brně) „Moc jsem chtěla jet někam do zahraničí a třeba Amerika už mi přijde hodně daleko, a z Brna to mám domu asi 1500 km, spousta věci mi tady připomíná Ukrajinu a necítím se tak odřízla od domova. Škola mě baví i když s češtinou válčím do dnes, ale snažím se nestýkat jen s rusky mluvícími známými, ale i s Čechy, to mi hodně pomáhá. A pak jsem moc ocenila, že tady mate možnost si volit předměty a sestavovat rozvrh. U nás to nefunguje. Každý dostane na začátku semestru pevně daný rozvrh na 5-6 dnů a nemůžete s tím vůbec pohnout. I tady je vidět, že je v ČR volnější přístup ke studiu a to nejen v rozvrhu…“

Olga (21, Minsk, studentka bakalářského oboru VŠE v Praze) „Obdivuji české studenty, kolik mají volného času a jak se dokážou užívat toho volna… U nás se chodí do školy 6 dnů v týdnu a pokud dvakrát nedorazíte na přednášku musíte psát dopis s vysvětlením na rektorát. Proto většina se snaží do školy chodit a tím pádem skoro vůbec nemají volno, aby šli třeba do práce. My co tady jsme na Erasmu v tom volnu jezdíme na výlety nebo chodíme po Praze. Češi mě jako národ dost zklamali, asi mají příliš rádi svoji řeč a kulturu a dost si na ní lpí. A tak vůbec nemají snahu se s cizinci poznat nebo dokonce mluvit. Proto bych asi nedoporučila tuto zemí svým známým.“

7. Použitá literatura

1. BODYSUDOVÁ L., PIKALOVÁ HERNANDEZOVÁ J. Cizinec a vzdělávání v České republice. Praha: Organizace pro pomoc uprchlíkům, 2005. ISBN 80-239-4741-9.
2. KIROVOVÁ I. a kol. Multikulturní výchova II. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2003. ISBN 80-7042-918-6.
3. PRCHAL, Pavel. Rusové v ČR. Studenta. 2010, 16. číslo, s. 6-10.
4. SOUDKOVÁ V., SOUDEK T. Bariéry mezi námi – očima cizinců. Praha: European Training and Consulting, 2008. ISBN 978-80-254-3857-2.

Internetové zdroje:
5. Přehled cizinců podle národnosti [online]. Český statistický úřad. 2010 [cit 2010-11-06]. Dostupný z http://http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ciz_prehledy
6. Program University Preparation Program [online]. UniPrep. 2010 [cit 2010-11-06]. Dostupný z http://www.uniprep.cz/program/steps/

8. Přílohy

Příloha č. 1: Dotazník v českém jazyce

Proč studenti z bývalých zemí SSSR preferují studium VŠ právě v ČR?

1. Jste Muž Žena

2. Věk
o do 20 let o 20-23 let o 24-26 let o 27 a více

3. Typ studia, který studujete?
o Vyšší odborné o Bakalářské o Vysokoškolské o Doktorandské

4. Jaké studium preferujete?
o Ekonomické o Politické o Právnické o Doktorské o Zemědělské o Technické o Vědecké

5. Z jakých důvodů studujete v ČR? (více možností k zaškrtnutí)
o Ekonomické o Špatné studijní podmínky v mateřské zemi o Snadné studium o Kvalitní studium o Poznání cizí kultury o Lepší uplatnění v budoucnu o Jiné …………………………………………………………………

6. Jaký využíváte studijní program?
o Erasmus o Mateřská země mi přispívá na studium o Jiný studijní program, jaký …………………………….. o Studuji zde na vlastní náklady

7. Úroveň studia na univerzitách v ČR vám oproti vaší mateřské zemi přijde?
o Velmi lehká o Lehká o Standardní o Těžké o Velmi těžká

8. Jakou jinou zemi byste preferovali kromě ČR?
o Polsko o Slovensko o Německo o Maďarsko o Jiné ……………

9. Využíváte při studiu výuku v ruském jazyce?
o Ano o Ne

10. Pokud ne, v jakém jazyce probíhá větší část výuky?
o Anglický o Německý o Francouzský o Španělský o Jiné …………….

11. Ohodnoťte prosím úroveň vybavení český vysokých škol oproti úrovni vybavení škol ve Vaší mateřské zemi (1 – je to určitě horší, 2 – je to spíše horší, 3 – je to na stejné úrovni, 4 - je to spíše lepší, 5 – je to podstatně lepší) :
◦ vybavení učeben ◦ vybavení a komfort ubytovaní na kolejích ◦ kvalita stravovacích zařízení (menza, studentská restaurace atd.) ◦ vybavení budov vysokých škol bezdrátovým připojením Wi-fi ◦ nabídka předmětů, které jsou pro Vás zajímavé ◦ vybavení počítačových učeben

12. Jste spokojen/a s podmínkami, které vám nabízí ČR pro vzdělání?
o Velmi spokojen/a o Nespokojen/a o Někdy spokojen/a o Někdy nespokojen/a o Nespokojen/a o Velmi nespokojen/a

13. Doporučil/a byste studium v České republice svým kamarádům?
o Určitě ano o Spíše ano o Spíše ne o Určitě ne

Příloha č. 2: Tabulky
Zdroj: Český statistický úřad 9)
Zdroj: Český statistický úřad 10) 


Počet shlédnutí: 283

1)
SOUDKOVÁ V., SOUDEK T. Bariéry mezi námi – očima cizinců. Praha: European Training and Consulting, 2008. ISBN 978-80-254-3857-2.
2)
PRCHAL, Pavel. Rusové v ČR. Studenta. 2010, 16. číslo, s. 6-10.
3)
BODYSUDOVÁ L., PIKALOVÁ HERNANDEZOVÁ J. Cizinec a vzdělávání v České republice. Praha: Organizace pro pomoc uprchlíkům, 2005. ISBN 80-239-4741-9.
4)
Program University Preparation Program [online]. UniPrep. 2010 [cit 2010-11-06]. Dostupný z http://www.uniprep.cz/program/steps/
5)
Přehled cizinců podle národnosti. [online]. [cit 2010-11-06]. Dostupný z www.czso.cz
6) , 8) , 9) , 10)
Přehled cizinců podle národnosti [online]. Český statistický úřad. 2010 [cit 2010-11-06]. Dostupný z http://http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ciz_prehledy
7)
KIROVOVÁ I. a kol. Multikulturní výchova II. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2003. ISBN 80-7042-918-6.
proc_na_ceske_vysoke_skoly.txt · Poslední úprava: 10. 10. 2020 (01:31) (upraveno mimo DokuWiki)