obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


rekove_v_cechach

Nádvorníková, Židková Řekové v Čechách. [online] Hospodářská a kulturní studia, Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze, 2009. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/rekove_v_cechach

Řekové v Čechách

Úvod

Řecko je země velmi zaměřená na tradice. Její neklidná historie je poznamenaná mnoha cizími okupacemi. Význam „řectví“ se tak pevně zakotvil v myslích, zvycích a každodenním životě všech svých obyvatel.

Dnešní mladí lidé na první pohled působí dojmem, že na tradice příliš nedbají. Náhodný pozorovatel by mohl říci, že se jejich život ničím neliší od života ostatních mladých lidí žijících západním stylem života, avšak opak je pravdou. I oni tančí na chytlavý tradiční řecký rytmus, pozpěvují si řecké lidové písně a rádi dodržují národní tradice a zvyky, stejně jako jejich rodiče, prarodiče a generace před nimi.

Poznat opravdové Řecko je možné, pouze pokud opustíte turistická letoviska a jiné atraktivní lokality, musíte se vypravit na řecký venkov. Právě to je místo, kde dodnes potkáte muže sedící v hospůdce „kafenio“ v rukou držící „komboloi = růženec“, který téměř nikdy neodloží. Ženy, které se scházejí odpoledne a v podvečer po práci, aby si namísto sledování televizních pořadů popovídaly. Zažijete nedělní ráno, které se neobejde bez návštěvy kostela. Jedná se o místa, která jsou naplno živa hudbou, oslavami, pravoslavným náboženstvím, svátky a pohostinností.

Část I.

Řecko

Řecko, oficiálně Helénská republika (řecky Ελλάδα [eˈlaða] nebo Ελλάς [eˈlas]), je stát s rozlohou 131 940 km² (94. na světě). Leží v jihovýchodní Evropě na jihu Balkánského poloostrova a rozkládá se na ostrovech v Egejském, Středozemním a Jónském moři. Jeho sousedy jsou Albánie, bývalá jugoslávská republika Makedonie, Bulharsko a Turecko. Hlavním městem Řecka a zároveň největším, je slavná metropole Athény. Úředním jazykem je řečtina. Nejvyšším bodem je slavná hora Olymp (2 917 m.n.m.), na které podle pověstí sídlili řečtí bohové. Počet obyvatel je 11 018 000, to z něj činí 74. nejlidnatější stát na světě s hustotou 81 ob/km². Dominantním řeckým náboženstvím je náboženství pravoslavné, místy se vyskytuje ve velmi malé počtu i řeckokatolické. Počátky novodobého řeckého státu sahají do 25. března 1821, kdy se odtrhli od Osmanské říše. Typicky řecké je i státní motto - Svoboda nebo smrt. Dává tušit, že Řekové jsou temperamentní národ, který si prošel dlouhým obdobím nadvlády Osmanské říše a nyní si vysoce váží své svobody.

Migrace

Řecká emigrace proběhla v několika vlnách. Původní emigrace byla nedobrovolná, politicky a vojensky vynucená. Během probíhající občanské války(1946-49) v Řecku bylo rozhodnuto o převozu několika tisíc dětí z válečných oblastí do zemí, které nabídly pomoc. Jednalo se především o sever Řecka, kde se odehrávaly boje mezi royalisty řízenými Prozatímní demokratickou vládou Řecka a komunistickou stranou Řecka. Děti byly nejčastěji převezeny do zemí evropské „lidové demokracie“ a Sovětského svazu. Počet přesunutých dětí do Československa, Polska, Rumunska a SSSR se odhaduje na 24 000 až 28000. Tato emigrace dětí byla podporována řeckou komunistickou stranou, ÚV KSČ, Československým červeným křížem, ministerstvy školství, práce a sociální péče společně s dalšími institucemi. Stav dětských domovů k 1.1. 1950 je 907 dětí (0-6 let) a 2877 dětí (6 - 15 let).1)

Po skončení války dětskou emigraci následovala vlna dospělých občanů. Jednalo se především o komunistické partyzány, jejich přívržence, rodinné příslušníky. Celkový počet emigrujících po skončení občanské války se odhaduje až na 80 tisíc obyvatel. Do ČSR přišlo mezi lety 1948 až 1950 zhruba 12 až 14 tisíc Řeků. Počet emigrantů se měnil při mezistátním pohybu z důvodu slučování rodin. Poté, co první vlna emigrantů dospěla (děti emigrující v první vlně), počet Řeků žijících u nás se ustálil na počtu mezi 13 až 15 tisíci. Řečtí emigranti zaujali místo v prázdných oblastech po odsunutých Němcích. Jednalo se převážně o oblast severní Moravy(Jeseník, Šumperk, Bruntál, Karviná, Ostrava). Významnější skupina byla v té době pouze v Krnově. Pobyt řeckých obyvatel byl v 50.letech považován za dočasný a byl vydán zákaz stěhování. V blízký návrat doufali také Řekové a z tohoto důvodu si ponechávali své řecké občanství. Teprve po nástupu vojenského junty v Řecku roku 1967 začali přijímat československé občanství. Po zrušení zákazu stěhování v 2.pol.50.let začalo hromadné stěhování po Československu. Jednalo se především o větší města - Praha, Liberec, Jablonec, Brno, Hradec Králové, Pardubice, Dvůr Králové, Plzeň, Rokycany a další.

Z počátku měli Řekové problém překonat kulturní a jazykovou bariéru, která jim znesnadňovala pracovní začlenění. Od září 1951 měly všechny řecké děti chodit do českých národních škol podle místa bydliště. Pro každý okres byl určen v dohodě s řeckým komitétem jeden učitel pro výuku mateřského jazyka. Práce učitelů ve všech okresech byla obtížná, děti neuměly česky.

V Řecku většina emigrantů pracovala v zemědělství. Často byli najímání na práce, které nevyžadovali přílišnou kvalifikaci. Postupný nárůst vysokoškoláků z řecké menšiny změnil strukturu dosavadních zaměstnání. Řekové se posouvali ve vedoucích pozicích a po revoluci začali podnikat. Zaměřovali se především na turistický ruch a oblast služeb ve vztahu na zemi svého původu.

I když byli mezi emigranty komunističtí ateisté většina z nich vyžadovala církevní obřady (svatba, křest), které provádí ortodoxní nebo řecko-katolická církev. V první polovině 50. let se v oblasti s řeckou menšinou otevřely školy, kde probíhala výuka v řečtině. Po zrušení zákazu stěhování se potýkaly s nedostatkem žáků. Kurzy řeckého jazyka jsou ale ve většině řeckých obcí organizovány dodnes.

Současná situace emigrantů v ČR

Podle Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 žije na území České republiky 3219 osob hlásících se k řecké národnosti. Řecká komunita ovšem podle odhadů a údajů, které mají k dispozici mluví spíše o 7000 osob. Členové řecké diaspory se nacházejí po celém území České republiky, nejvíce jich, ale žije v oblastech původního usídlení dále v Praze a Brně.

Na celém území ČR je 12 řeckých obcí, které mají sídlo v Praze, Ostravě, Brně, Havířově, Jeseníku, Karviné, Krnově, Bohumíně, Šumperku, Třinci a Vrbně pod Pradědem. Z toho je patrné, že se nejčastěji Řekové usídlili na Moravě. Asociace řeckých obcí v ČR sdružuje všechny tyto obce. I v mnoha dalších městech žijí početně menší skupiny a to v Liberci, Hradci Králové, Jihlavě, Olomouci, Znojmě. Povědomí o společných kořenech a emigrantském osudu sbližuje členy řecké minority a vytváří mezi nimi silné pouto sounáležitosti.

Faktory posilující příslušnost k řeckému kulturnímu společenství jsou například tradiční řecké tance, kurzy řečtiny a další aktivity připomínající kulturu a původ minority. V současné době v Čechách žije již třetí generace Řeků.

Instituce

Jednotlivé řecké obce na našem území zastřešuje Asociace řeckých obcí v ČR. Hlavní náplní organizace je posílení vztahů mezi Řeky žijícími v ČR a Českou republikou. Hlavním prostředkem k dosahování těchto cílů je podpora vzdělávacích aktivit(přednášky, semináře, kurzy). Především se jde o výuku řečtiny (ve formě seminářů, kurzů, či pobytových táborů), pořádání tanečních seminářů, večerů s řeckou lidovou hudbou nebo připomenutí řeckého původu - oslavy řeckých svátků. Jedná se převážně o Velikonoce - pascha, příchod věrozvěstů Cyrila a Metoděje a pořádání folklórně tanečních a hudebních akcí. Tanec je neodlučitelnou součástí všech řeckých slavností.

Skoro každá řecká obec vydává informační materiály o událostech odehrávajících se na řecko - české scéně. Například Řecká obec Praha vydává čtvrtletník Kaliméra.

Mezi další organizace působících v ČR patří Klub přátel Řecka, jehož cíle jsou velmi podobné. Svými aktivitami se snaží o vzájemné sblížení řecké a české kultury a o zachování národního povědomí řecké diaspory v ČR. Klub nabízí také kurzy tance či možnost šachového kroužku.

Další velice důležitou organizací na našem území je Lyceum Řekyň. Jedná se o pobočkou původního lycea, které vzniklo v roce 1910 v Řecku. Celkově existuje 66 poboček, z toho pouze 19 mimo Řecko. Cíle organizace jsou především uchovávání národních krojů, lidových tanců, písní. Lyceum se prezentuje pomocí tanečních a hudebních vystoupení. Lyceum organizuje také kurzy tance. Účastní se putovních vystoupení evropských lyceí stejně jako folklórních festivalů po ČR. Jedná se o řecké festivaly - Praha - srdce národů, Tolerance aneb barevný svět dětí, Strážnice a další. Každý rok se většinou v Ostravě koná řecký folklórní festival, kterého se účastní zástupci řeckých diaspor z celé Evropy. Hraje se zde tradiční řecká hudba a tančí se řecké tance. Na festivalu se setkávají zástupci řeckého kulturního společenství a majoritní společnosti.

Nadační fond Hellenika sídlící v Brně je jedinou nadací, která přímo podporuje rozvoj, uchování kultury a identity řecké menšiny. Nadační fond také chrání práva řecké menšiny na území ČR.

Oslava 60. výročí příchodu Řeků do České republiky

Ve dnech 26. - 28. června roku 2008 proběhla oslava velkého výročí 60. let od příchodu Řeků do tehdejšího Československa. Tato akce se konala na několika místech najednou. Vystupovaly na ní taneční a hudební soubory z Řecka i Čech. Této události se zúčastnili nejen Řekové, kteří reemigrovali zpět do Řecka, ale i ti, kteří z ČR emigrovali do jiných zemí světa.

Řečtina

Každý Řek, který žije v České republice řecky umí. Patří to k jejich národnostnímu povědomí. Dnes již v České republice žije již třetí generace Řeků, která plynně ovládá jak řečtinu, tak češtinu. Často také navštěvují své příbuzné v Řecku a většina jich nevylučuje možnost odjet do Řecka narvalo.

Řečtina bývala kdysi jazykem učenců. I dnes, pokud se někdo snaží dopátrat původních významů ze starých knih, vrací se k řečtině. O její studium je tedy stále zájem. Další velkou skupinou zájemců jsou turisté, kterým se zalíbilo na dovolené v Řecku a rozhodli se proniknout i do kultury Řecka. Skoro každá řecká obec nabízí kurzy řečtiny, o zájemce nemají nouzi.

Řečtina (Ελληνική γλώσσα) je přímou pokračovatelkou starořečtiny a nepatří k žádné širší jazykové skupině. Řečtina (stará a nová) tvoří samostatnou skupinu indoevropské jazykové rodiny. Je rozšířena v Řecku, Albánii, Kypru, Egyptě, Itálii, Rumunsku, Turecku a na Ukrajině. Úředním jazykem je ale pouze v Řecku a na Kypru. Také patří mezi jeden z úředních jazyků EU, kterým mluví 12,259 miliónů lidí na světě. Řecké písmo se nazývá alfabeta. Každý ji nespíš známe z hodin matematiky.

Tradice

Řecké zvyky a tradice vychází z pravoslavného náboženství. Tradice a zvyky bylo to jediné, co si do ČR přinesli. Bylo to jejich jediné pojítko se svým domovem. Proto i zde, v ČR, patří jejich dodržování k důležitým pilířům jejich národnosti. Hraje významnou roli v každodenním životě Řeků. Každá oslava, svatba a dokonce i pohřeb je veden v tradičním řeckém duchu. Velice si na tomto zakládají.

Řecké lidové písně

Dinomika jsou sbírky písní z řeckého venkova, na řeckých ostrovech se můžeme setkat s označením nisiotika - ostrovní písně. Písně pocházející z rozlišných částí Řecka se vyznačují vlastním rytmem a tancem. Díky tomu může znalec poznat z jaké oblasti píseň pochází a jaký tanec se k ní tančí, aniž by jí předtím slyšel. Některé tance jako „syrtos“ a „kalamatianos“, jejichž kořeny sahají hluboko do minulosti, můžeme najít již na malbách antických váz. V ČR došlo k smíšení Řeků z rozdílných částí Řecka, proto již nejde rozlišit, kdo z jaké části Řecka pochází.

Řecké lidové tance a hudba

Lidový tanec v Řecku jako v jedné z mála zemí žije dodnes v takové míře, jak tomu bylo v historii. Dodnes hraje důležitou roli ve vyjadřování pocitů v každodenním životě lidí. Řekové dodnes tančí při každé příležitosti - o křesťanských svátcích, oslavách a na svatbách. Ve své době byl považován za nejvyšší druh umění a téměř každý tanec vypovídá nějaký příběh. Tance se přenášejí z generace na generaci až dodnes. V ČR se tanci věnuje několik tanečních kurzů, které jsou otevřené široké veřejnosti. Jezdí vystupovat po folklórních festivalech po celé republice a mnohdy i do zahraničí.

Svátky - jmeniny

Křesťanského původu je většina řeckých křestních jmen, většinou se předávají od dědy na vnuka. Je zvykem, že do doby pokřtění se jich neužívá. Svátky nesou často větší důležitost než narozeniny, což se odráží i v jejich oslavách.

Zasnoubení

Dodnes je u Řeků zvykem žádat o nevěstinu ruku jejího otce, což je pokládáno za zásnuby. Kněz umístí na levý prsteníček požehnané zásnubní prsteny a hosté připíjejí snoubencům. Přestože postupným prosazováním moderní kultury tento zvyk nenávratně mizí. Z počátku se v ČR ještě dodržoval, ale částečným míšením kultur - Řekové si berou Čechy, tato tradice odpadá. A i dnešní Řekové chtějí žít moderním způsobem a na tradice nedají tolik, jako jejich rodiče. To ale neznamená, že se svých tradic zcela vzdali. Řekové jsou národ vystavený na tradicích a slavné historii.

Svatba

Nevěsta dostává věno vyrobené svou matkou a dalšími ženami z rodiny, skládá se z ručníků, háčkovaných deček a povlečení. Nábytek do domu věnuje otec nevěsty. Tento zvyk se udržuje pouze na řeckém venkově. V ČR se nevyskytuje. Ženich nesmí vidět nevěstu před svatbou, proto se obléká zvlášť a před ženichem je do té doby utajena. Při prvních manželských krocích jsou hosty posypány rýží a bombóny. Po obřadu následuje velká slavnost při které tančí a hodují celou noc.

Křtiny

Křtiny se většinou konají rok po narození děťátka, které teprve na křtinách dostává křestní jméno. Pro pravoslavné patří křtiny k nejzásadnějším obřadům. Důležitou roli při obřadu hraje kmotr, dítě je pocákáno vody s olivovým olejem, který donesl a také přeje rodičů dítěte. Po obřadu probíhá oslava.

Karneval

Řecky je karneval označován „Apokries“. Karnevalové období začíná masopustní nedělí a končí půstem, kterému se říká Čisté pondělí. Toto období je dlouhé dva týdny a je plné oslav spojených s jídlem a pitím. Lidé se převlékají do kostýmů a oslavují na ulicích a v barech ve dne v noci. Tato tradice oslavuje boha Dionýsa a pochází již z pohanských dob. Dnes tyto slavnosti probíhají spíš jako ukázka řeckých tradic a zvyků pro širokou veřejnost. Nacvičují je řecké soubory.

Velikonoce

Velikonoce jsou pro všechny Řeky nejdůležitějším svátkem, znamenají pro ně víc než Vánoce. Jako symbol Kristovy krve barví ženy vajíčka červenou barvou, kmotřenci dostávají dárky od svých kmotrů. O Velkém pátku je Kristova rakev zdobena květinami a společně s procesím nesena na hřbitov, kde zapálí svíčky za zemřelé. Lidé jsou oblečeni ve svátečním. V sobotu jdou společně na obřad do kostela. Krátce před půlnocí jsou v kostele zhasnuta všechna světla, připomínajíce si tmu a ticho hrobu. O půlnoci farář zapálí svícen a nabízí plamen k připálení, lidé si pak postupně připalují jeden od druhého a zpívají „Kristus byl vzkříšen“. Když vycházejí z kostela obloha se rozzáří světly ohňostrojů a lidé si přejí „Christos Anesti“ (Kristus byl vzkříšen) a odpovídají „Alithos Anesti“ (skutečně byl vzkříšen). Ve svých domovech pak jedí se svou rodinou tradiční velikonoční polévku z jehněčích vnitřností a jarních zelených bylin a velikonoční vánočku s cukrovím. Další den se celá rodina sejde při rožnění jehněte, pijí ouzo a hodují. Je to největší svátek, kdy se sjede celá široká rodina. Tento svátek slouží k utužení rodinných vazeb.

Vánoce

Vánoce jsou u Řeků spojeny s půstem, nejí se mléčné pokrmy, vejce ani maso zato se v hojném počtu pečou sladkosti a cukrovinky všeho druhu, velice oblíbené jsou Kourabiedes, které jsou velice podobné našim vanilkovým rohlíčkům. Děti chodí od domu k domu, kde dostávají drobné za zpěv koled. Tento zvyk se zde udržuje pouze v místech, kde žije více řeckých rodin u sebe. Vánoce jsou druhý nejdůležitější svátek.

Náboženství

Dalším pilířem řecké národnosti je jejich náboženství. Když bylo Řecko součástí Byzantské říše, přesunulo se státní i náboženské centrum do Konstantinopole (dnešního Istanbulu). Ortodoxní křesťanská víra se úspěšně rozvíjela a rozšiřovala do východní Evropy. Ortodoxní křesťanství přežívalo a vzkvétalo dokonce i pod nadvládou Turků a dokonce přestálo i opakované pokusy Jezuitů a Protestantů o převrácení na svou víru. Během 400 let osmanské nadvlády udržovala ortodoxní církev řeckou etnickou a kulturní identitu. To posílilo pouto mezi náboženstvím a vládou.

Někteří Řekové, přestože nepatří mezi křesťany, uctívají a respektují ortodoxní křesťanskou víru a dokonce ji považují za svou národní víru. Chodí do kostela a slaví hlavní svátky. Mezi alespoň formální členy východní ortodoxní církve lze zařadit až 98 % obyvatel Řecka. Zachovávání náboženských tradic v posledních letech klesá. Proto i v ČR jsou všichni Řekové pravoslavní, i když toto je asi nejslabší jejich tradice. Do kostelů mladší generace nechodí a obecně jejich vztah k náboženství není nejvřelejší.

Část II.

Cíl práce

Cílem naší práce je seznámit se s řeckou minoritou žijící v České republice. Zjistit důvody, které je zavedly do Československa a proč se tu jedni rozhodli trvale usadit a jiní se vracejí zpět. Pokusíme se poznat jejich povahu, zvyky a tradice, zda se nějak liší od tradic dodržovaných v Řecku. Zodpovíme tak otázky týkající se řecké menšiny u nás.

Metodologie

K našemu výzkumu jsme využily více technik najednou. Použily jsme jak kvalitativní techniky sběru dat, tak i kvantitativní. Vhodnou kombinací obou metod jsme se snažily docílit reálného zobrazení situace Řeků žijících v ČR. Při teoretické práci jsme používaly informace kvantitativní. Soustředily jsme se převážně na knihy zaměřené na Řeky a řecké emigranty. Informacím v řeckém jazyce jsme bohužel nebyly schopny přeložit. Dalším cenným zdrojem nám byly internetové stránky spolků provozovaných řeckou minoritu u nás.

Kvalitativní přístup vysvětluje neznámé souvislosti zkoumaného jevu a hledá odpovědi na otázku, která byla položena, aby prohloubila naše teoretické poznání. V naší práci kvalitativní výzkum zastupuje polořízený rozhovor, který jsme vedli s Marií Chinoporu. Ta zastává pozici generální tajemnice ve správní radě Lycea Řekyň v České republice. Zároveň je také jednou z vedoucích tanečního souboru Akropolis. S ní jsme vedly několikahodinový rozhovor o Řecích v ČR. Dále jsme dělali rozhovor i s lidmi, kteří se s řeckou minoritou stýkají, ale nepatří do ní. Poskytli nám cenné informace, protože znali situaci mnohem lépe než my, a navíc se v dané problematice uměli pohybovat.

Literární rešerše

Otázku Řeků žijících v ČR řeší knihy a práce psané jak v řečtině, tak v češtině. My jsme se zaměřily pouze na ty české, protože řečtinu neovládáme. Počet Řeků byl největší v době jejich emigrace do ČR a proto se převážná část publikací věnuje tomuto časovému období. Detailně je popsáno v knize od Antuly Botu a Milana Konečného - Kronika řeckého lidu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (1948 - 1989)2). Jak už sám název napovídá, jedná se o kroniku, která zachycuje příchod, usazení a následnou reemigraci Řeků. Detailně se zaměřuje právě na občanskou válku v Řecku a útěk levicových Řeků ze své vlasti do socialistických zemí včetně Československa. Z této knihy jsme vyčetli informace převážně o útěku řeckých dětí a později i dospělých z Řecka do Čech a okolních států. Publikace zachycuje všechny dětské domovy určené pro mladé Řeky na území celé ČR a situaci řecké minority do roku 1989. Nevýhodou pro nás ale bylo, že se kniha zaměřuje spíše na migraci a postupné usazování Řeků u nás. Aktuální situaci a zvyky, které zde v ČR Řekové dodržují, máme převážně jen díky Marii Chinoporu, která nás do celé věci zasvětila. V tomto ohledu jsme se museli také obrátit na internetové publikace a stránky Řecké obce a také Lycea Řekyň. Na svých stránkách uveřejňují informace o tradicích, zvycích a celé řecké kultuře nejen v Řecku, ale hlavně také u nás, v ČR. Na závěr, pro lepší pochopení situace, jsme čerpali i z beletrie. Přečetly jsme dva životopisy řeckých migrantů. Od jejich odloučení od rodin, cestu do dětských domovů, následné shledání se zbytky rodin a jejich rozhodování zda se vrátí, či zůstanou v ČR. Jsou to knihy Ukradené slunce od Georgiose Karadzose3) a Cizinci bez pasů od Petrose Cironise4).

Vlastní práce

Otázky na minoritu:

1. Vyhovuje vám současná míra autonomie (status), popř. jakého stavu byste v tomto ohledu chtěli dosáhnout?

Are you satisfied with current status of greek nation? Is there endeavour to be more independent (autonomous)?

ODPOVĚĎ/ANSWER: První Řekové v Čechách byli političtí uprchlíci, kteří sem začali přicházet v 70. letech. Spolupráci s Českou republikou si nemohli vynachválit. V dnešní době je díky vlně reemigrace v 90. letech v České republice daleko méně Řeků než dříve. Dnes zde žije již třetí generace, jazyky i zvyky udržují málo a s každou další generací se očekává spíše sestupná tendence. Menší počet zase prospívá lepšímu začlenění do většinové společnosti. Dochází i k tomu, že si Řek/Řekyně vezme za ženu/muže někoho ne z Řecka. Dříve to rodiče zakazovali, dnes je ale již jiná doba. Přesto se ale Řekové berou spíše mezi sebou.

2. Jste nějakým způsobem diskriminováni – pozitivně (zvýhodnění) či negativně? V případě, že ano, jakým způsobem?

Are you, in any way, positively or negatively discriminated by government/majority Poles/members of other minorities? If yes, how are you favoured or disadvantaged?

ODPOVĚĎ/ANSWER: Bohužel u nás dochází k zaměňování Řeků za cikány. Jedná se o poměrně o jedinou diskriminaci, se kterou se Řekové u nás setkali. Bojí se tedy různých pravicových radikálů. Co se týče vztahů majoritní společnosti k Řekům lze cca od roku 1997 zaznamenat příliv zájmu. V těchto letech se začínalo jezdit na dovolené do Řecka a všichni jím byli okouzleni. To se projevilo i na názoru o Řecích v ČR po návratu z dovolené. Začali se zajímat i o řeckou kulturu, jazyk…

3. Jak sami sebe, jako Řeka, vidíte? Pokuste se charakterizovat řecký národ. (POZOR: Pokud bude hovořit např. o závisti, je on sám opravdu závistivý nebo proč to říká?)

Can you tell me how do you percieve yourself as a Greek? (Try to characterize greek nation.) - for example: I think we are funny etc.

ODPOVĚĎ/ANSWER: Typické pro Řeky je, že drží při sobě – jsou taková jedna velká rodina. Mladí bydlí mnohem déle u rodičů, než je v ČR běžné – třeba i ve 30 letech. Obecně mají jiný styl života, jsou línější, nenechají se vystresovat. Záleží mu na dobrém jídle a pití. Řek je schopen se za poslední peníze jít večer bavit, i kdyby druhý den neměl na jídlo. Typické je odkládání problému na později, stejně jako u většiny jižních států. Dalším typickým rysem Řeků je to, že jsou z 90% věřící. Tedy v Řecku, taky už moc ne. Jsou to velcí nacionalisti, přátelští, impulzivní, vstřícní a mají otevřenější povahu. Na rozdíl od Čechů mají jiný smysl pro humor. Převážná část Řeků jsou také kuřáci. také impulzivně řídí – jezdí rychle a neustále troubí. Všichni známe Řecko jako oblíbenou turistickou destinaci, málo z vás ale ví, že Praha je velice oblíbenou řeckou turistickou destinací. Na zimu jezdí často do Prahy a přes Vánoce je nemožné sehnat v Praze řeckého průvodce, musí se tedy chodit s průvodci anglickými. Praha je také cílem mnohých řeckých škol v přírodě. Mezi Řeky jsou oblíbenou destinací i Karlovy Vary, převážně díky své architektuře. Hodně Řeků také přijíždí do ČR studovat. V Řecku je velice těžké se na vysoké školy dostat – mají malou kapacitu. Proto nejčastěji jezdí na vysoké školy do Čech, hlavně na konzervatoř a medicínu.

4. Jak myslíte, že vás vidí majoritní společnost, tedy Češi a proč?

You know a majority of Czech. What do you think they are thinking about Greek and why?

ODPOVĚĎ/ANSWER: Češi jsou podle Řeků takový trochu xenofobní národ. Dokud daného člověka nepoznají blíže, mají od něj odstup. Pak se k němu ale chovají opravdu hezky. Objevují se i negativní názory – tmavý = cikán. Celkově se nepovažují řekové být u nás ani diskriminováni, ani upřednostňováni. V posledních letech hraje docela velkou roli oblíbenost Řecka jako turistické destinace. Češi na Řecích nemají rádi jejich nepořádnost. Češi jsou z pohledu Řeků spíše pořádní, Řekové naopak.

5. Co považujete za hlavní atribut své etnicity a proč? (historie, území, jazyk, náboženství, ..?) What do you regard as your main atribut of ethnicity and why? (What is the most important thing to Greek and why?) - for example history, territory, language, traditions etc.

ODPOVĚĎ/ANSWER: Řekové jsou neuvěřitelně hrdí na svou historii. Řecká historie je jednou z nejdelších historií světa, tehdy bylo Řecko nejmocnějším státem na světě a 90% Řeků dodnes žije z Antiky. Historie také vytříbila, jak Řekové drží pospolu. I přes to, že bylo Řecko 400 let pod nadvládou Turků, udrželo si svou řeč a tradice. Další důležitou událostí bylo, jak dlouho Řekové odolávali nacistům za druhé světové války – 261 dní. To bylo nejdéle ze všech (druzí byli Norové s 65 dny). Řekové jsou na to dodnes pyšní. Spojuje je jistá hrdost, už nechtějí být nikdy pod nadvládou. Problém českých Řeků je pocit vykořenění. V Řecku není pravý Řek, v ČR není pravý Čech. Snaha vychovat v ČR Řeka není zcela možná. Většina českých Řeků si pohrává s myšlenkou vrátit se do Řecka. V Řecku je ale chaos ve státních službách, lidé jdou přes mrtvoly a také hodně dluží (jsou zvyklí žít na dluh).

Otázky na majoritní společnost:

1. Co si myslíte o Řecích, jací jsou (jak je vnímáte)?

What do you thing about Greeks, how do you percieve them?

ODPOVĚĎ/ANSWER: Češi jsou často fascinováni řeckou mytologií. Objevuje se již předem zmíněný obrázek nádherné dovolené – přátelští a veselí lidé. Odtud také pochází převážně pozitivní smýšlení. Předsudky čistě o Řecích nejsou, možná všeobecně jako o středozemním národu – klídek, siesta, milí. Mnoho Čechů je považuje za velice temperamentní.

2. Myslíte si, že jsou nějak diskriminováni či zvýhodňováni oproti majoritním Čechům? Pokud ano, napište nějaké příklady.

Compared to Czechs (to you), do you think that Greeks are discriminated (favoured or disadvantaged)? If yes, write some examples.

ODPOVĚĎ/ANSWER: Většinou nikoho z Čechů žádné zvýhodňování ani znevýhodňování nenapadne.

Závěr

Řecká minorita u nás vznikala již ve středověku, přesto to byli osamocení jedinci, či později i rodiny. Stále ale uvažujeme velice malá čísla. Do propuknutí občanské války v Řecku nebyla řecká minorita ničím odlišná od spousty jiných. Ke konci občanské války musela skoro všichni řečtí komunisté uprchnout z Řecka. Přivítali je v socialistických státech po celé Evropě. Poté se ale u nás rázem vytvořila jedna z velice silných menšin. S Řeky u nás se muselo začít počítat. Byly zakládány řecké školy, řecké spolky… a Řekové se u nás postupně zabydlovávali. Přesto zde existovaly a stále existují silné vazby na svou rodnou zem. Jednalo se převážně o tradice a zvyky. Do této kategorie samozřejmě patří tanec a kuchyně. Oboje proslavilo Řeky po celém světě a Řekové jsou na to patřičně hrdí i u nás. Jsou obecně velice hrdý národ. I jejich státní motto, svoboda nebo smrt, o nich něco vypovídá. Jsou tak hrdí na svůj jazyk a jednu z prvních používaných abeced, že by nedopustili, aby na něj zapomněli. Po Sametové revoluci se jich velká část vrátila do Řecka, do své země zaslíbené. A i ten zbytek, který u nás zůstal, často uvažuje o tom, že se také vrátí. Přeci jen jsou jižanský, temperamentní národ a to se o Češích opravdu říci nedá. Někteří se ale rozhodli zůstat. Zvykli si na Česko, kde skoro celý život žili a Řecko jim připadá pouze jako vzpomínka z dětství. Jezdí tam jen navštěvovat příbuzné. To se dá prohlásit převážně o smíšených rodinách. Čistě řecké rodiny spíše inklinují k návratu do Řecka. Co se týká náboženství, v tomto ohledu Řekové tradice už tolik nedodržují. Velká část je formálně členy církve, ale skoro nikdo už to nedodržuje. Co ale opravdu nevymizí je tanec, jídlo a pití. Řekové u nás žijí roztroušeni po republice i v jednotlivých městech, přesto se často večer všichni schází a pořádají oslavy, na kterých se samozřejmě jí a hojně pije. Tehdy si Řekové připadají jako doma. Přesto si každý z nich pohrává s myšlenkou na návrat. Nejedná se tedy o typickou menšinu o jakých slýcháme. Každá třetí generace by měla být již začleněna mezi původní obyvatelstvo země. Řekové jsou v tomto velice specifičtí. V budoucnu může tedy dojít buď k naprostému začlenění do většinové společnosti s tím, že by se mezi sebou nebrali Řekové, ale docházelo by k smíšeným manželstvím. V těch by se jejich národní identita postupně vytrácela. Nebo silně řecká rodina se vrátí zpět do Řecka.

Přílohy

Řecká kuchyně

Řecké pokrmy a víno je proslavené svou kvalitou a vynikající chutí. Některé pokrmy jsou na celém území Řecka stejné, jiné jsou oblastní a musíte se za nimi vypravit například na ostrovy, na Krétu, do Soluně apod. Většina řeckých rodin v Čechách si připravuje tradiční řecké pokrmy, pro ukázku jsme vybrali pár nejoblíbenějších.

jogurtový salát

jogurtový salát

Ingredience: 50 dkg tučného jogurtu (např. Selský nebo Kunín) 3 stroužky česneku 1 polévkovou lžíci oliv. oleje 1/2 salátového okurku

Postup: Jogurt smíchejte v míse s prolisovaným česnekem. Oloupejte okurek a nakrájejte na velmi malé kousky. Přidejte do mísy a vidličkou smíchejte s jogurtem. Postupně přidejte olej. Jakmile se olej vstřebá, TZATZIKI je připraveno. Dozdobte několika olivami.

Choriatiki - „řecký tradiční salát“

horiatiki

Ingredience: 4 rajčata 1 cibule 1/2 okurku 3 polévkové lžíce oliv. oleje sýr feta (lze nahradit „balkánským sýrem“) sůl, pepř, oregano

Postup: Nakrájejte rajčata na osminky, cibuli rozkrájejte na proužky, okurek oloupejte a nakrájejte na kolečka. Vložte do mísy, polijte olivovým olejem. Přidejte sůl, pepř a oregano. Směs nemíchejte!

Kotosoupa avgolemono - „kuřecí polévka“

kotosoupa

Ingredience: Vývar z kuřecího masa Kousky kuřecího masa 1 cibule 1 vejce Šťáva ze 2 citrónů 1 polévková lžíce oliv. oleje 1 šálek rýže Sůl, pepř

Postup: Uvařte kuře spolu s olivovým olejem a celou cibulí. Po uvaření vyjměte kuře a cibuli a do vývaru přidejte rýži. Kuře naporcujte a do vývaru přidejte kousky bez kostí. Přidejte sůl a pepř. Jakmile je rýže uvařena nechejte zchladnout a přidejte mix z jednoho vejce s citrónovou šťávou.Neustále míchejte. Konzumujte s bílím pečivem.

Fassolia gigantes - „pečené velké fazole“

fazole

Ingredience: 1/2 kg velkých řeckých fazolí 1/2 kg rajčat 160 ml olivového oleje 280 gr. cibule na malé kousky 1 polévková lžíce rajského protlaku 3 stroužky česneku 1 čajovou lžíci cukru Sůl, černý pepř a petržel Oregano a tymián

Postup: Ponořte fazole přes noc do studené vody. Druhý den je uvařte a dejte pozor na to, aby příliš nezměkly (cca 30 - 40 min). Sceďte je. Ve stejném hrnci rozehřejte olivový olej a osmažte dozlatova nadrobno nakrájenou cibuli, česnek a koření. Na struhadle ostrouhejte rajčata a přidejte je bez slupky do hrnce. Přidejte 150 ml vody, rajský protlak a cukr. Přidejte sůl a pepř, přikryjte poklicí a vařte cca 30 min dokud šťáva nezhoustne. Přidejte petržel, fazole a promíchejte. Směs nalijte do pečící nádoby. Posypte tymiánem nebo oreganem a černým pepřem a pečte v předehřáté troubě na 180°C cca 30 min dokud voda jemně nevyschne a na fazolích se objeví křupaví povlak.

Osobnosti

Martha a Tena Elefteriadu. Z Řecka emigrovali se svými rodiči v roce 1950. Od roku 1968 se začaly prosazovat jako zpěvačky na brněnské bigbeatové scéně a poté i na celorepublikové úrovni.

Použité zdroje

O tancích [online] Lyceum Řekyň v České republice [cit. 2009 -03-02] Dostupný z WWW: <http://www.lyceumrekyn.cz/t_otancich.html>

O tradicích [online] Lyceum Řekyň v České republice [cit. 2009 -03-02] Dostupný z WWW: <http://www.lyceumrekyn.cz/tr_otradicich.html>

Svátky [online] Lyceum Řekyň v České republice [cit. 2009 -03-02] Dostupný z WWW: <http://www.lyceumrekyn.cz/tr_svatky.html>

Kalimera - Časopis Řecké obce Praha [online] Řecká obec Praha [cit. 2009 -03-02] Dostupný z WWW: <http://www.ropraha.eu/index.php?section=kalimera>

60.výročí příchodu Řeků do Česka [online] Česká televize - Sama doma [cit. 2009 -03-02] Dostupný z WWW: <http://www.eportal.cz/Articles/384-vrazdy-mladych-divek-v-nemecku-nechtely-byt-otrokynemi-.aspx>

Řecká mládež v ČR [online]. Česká televize - Babylon [cit. 2009-03-02]. Dostupný z WWW: <http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/309281381950327-sama-doma/>

BOTU, Antula, KONEČNÝ, Milan Řečtí uprchlíci - Kronika řeckého lidu v Čechách, na Moravě a ve Slezku 1948 - 1949 Praha: Řecká obec, 2005. ISBN 80-239-5462-8

KARADZOSU, Georgios Ukradené slunce Lomnice nad Popelkou: Studio JB, 2004. ISBN 80-86512-24-X

CIRONIS, Petros Cizinci bez pasů Rokycany: Faros, 1994.




Počet shlédnutí: 10

1)
BOTU, Antula, KONEČNÝ, Milan. Řečtí uprchlíci - Kronika řeckého lidu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 1948 - 1949 Praha: Řecká obec, 2005. ISBN 80-239-5462-8. 48 s.
2)
BOTU, Antula, KONEČNÝ, Milan. Řečtí uprchlíci - Kronika řeckého lidu v Čechách, na Moravě a ve Slezku 1948 - 1949 Praha: Řecká obec, 2005. ISBN 80-239-5462-8
3)
KARADZOS, Georgias. Ukradené slunce Lomnice nad Popelkou: Studio JB, 2004. ISBN 80-86512-24-X
4)
CIRONIS, Petros. Cizinci bez pasů Rokycany: Faros, 1994
rekove_v_cechach.txt · Poslední úprava: 2024/05/29 19:39 autor: 127.0.0.1