Práce si klade za cíl nalezení odlišností mezi řeckým a českým životním stylem. V teoretické části je analyzován a popisován způsob řeckého života, zvyklosti a řecké myšlení. Hned v první polovině práce je na první pohled viditelné, že řecký život plyne poněkud jiným tempem než náš. Hlavní rysy řecké povahy a pevně stanovené hodnoty jsou úzce spjaty s historií. Například hrdost na vlastní rodnou zem a kladný vztah k ní, je zapříčiněn věčnými boji o ni. Praktická část vychází z kvalitativního výzkumu. Nejprve jsou odhaleny otázky, ke kterým byly rozhovory směřovány, a poté následuje popis řeckého života na základě získaných informací z rozhovoru. To co nám o sobě respondenti prozradili, v další části porovnáváme s vlastními zkušenostmi z Řecka. V některých aspektech se pohled Řeků na jejich vlastní život a náš (získaný díky pozorování) odlišuje. V závěru dochází k souhrnu poznatků a zaměření na největší rozdíly mezi řeckou a českou kulturou, navíc jsou k některým odlišnostem přiřazena odůvodnění.

Cílem projektu je analýza životního stylu Řeků a následné nalezení odlišností mezi řeckým a českým životním stylem.

Výzkumná otázka: Jak se liší řecký životní styl od českého?

Životní styl Řeků je ovlivněn různými tradicemi a zvyky, což působí také na kulturu země. Země má bohatou historii a prošla několika historickými etapami, jež mají vliv na kulturu a společnost Řecka. Zpočátku byli Řekové ortodoxním národem, ale s rostoucím západním vlivem začala většina lidí uctívat křesťanství. Řecký způsob života je zaměřen především na rodinu, uctívání tradic a církev. Jak uvádí internetový portál mapsofworld.com „Tradice a náboženství tvoří jádro společenského života Řeků“.[1]

Řekové slaví mnoho náboženských svátků s velkým nadšením. Většina svátků je spojena s pravoslavným kalendářem a jmény svatých. Nejvýznamnějšími církevními svátky, které jsou uvedené na webových stránkách CK Mundo jsou Velikonoce, Vánoce, Nový rok a Karneval. Poslední den karnevalu je známí také jako Čisté pondělí. Drží se 40 denní půst a na jaře je zvykem pouštět draky. Mezi další významné dny patří Protomaja, připadající na 1. květen, den vína, jídla, tance a radosti, kdy lidé míří do přírody, Nanebevzetí Panny Marie, 15. srpna se konají u kostelů oslavy. Řekové slaví také 23. března Den nezávislosti, 28. října den „NE“, jež připomíná den, kdy diktátor Metaxas odpověděl na Mussoliniho ultimátum jediným slovem „Oxi“. Všechny oslavy jsou doprovázeny hudbou, jídlem, zpěvem a folklórním tancem.[2]

Velkou událostí typickou pro Řecko je svatba. Je to událost nejenom pro novomanžele, ale také pro celou rodinu a příbuzné. Z webových stránek Objevterecko.cz se můžeme dozvědět, že svatební obřad se koná ve večerních hodinách v pravoslavném kostele. Po svatbě mnoha žen opouští své zaměstnání, aby se mohla plně věnovat své rodině, a muž ji zabezpečuje finančně.[3]

Řecká povaha Řekové jsou velmi přátelští a milí lidé, avšak umějí být i neupřímní a falešní, pokud chtějí docílit něčeho, co je velmi obtížné. V knize Františka Ladislava Riegera, Slovník naučný je uvedeno, že Řekové jako lid, jsou lehkomyslní, lstiví, sobečtí, úskok zdvořilostí zakrývající a žádné viry neznající.[4]

Řecká povaha je temperamentní a většina Řeků ráda velmi hlasitě diskutuje a používá při hovoru doteky i gesta. Muži mají sklon být nevázaní, jsou tvrdohlaví, hluční, snadno urážliví a velmi hrdí. Umí být ale velmi ohleduplní, velkorysí a pohostinní. Každý muž nosí u sebe růženec neboli „komboloi“. Ženy zastávají hlavní roli v domácnosti, jsou oddané a poslušné.[5]

V knize Řecko, kapesní průvodce, uvádí Středulová šest základních pravidel, kterými se Řekové řídí : „První a základní pravidlo zní: Nic není jisté! Druhé: Neexistuje ani včerejšek ani zítřek, pouze dnešek! Třetí: Co můžeš udělat dnes, odlož na zítřek! Čtvrté: Malá lež je lepší než velká pravda! Páté: Co už teď naděláme. Šesté: Jsi-li žena, raději mlč!“.[5]

Stolování Jak uvádí webový portál mapsofworld, řecká kuchyně je známá po celém světě a odráží středomořský styl vaření obsahující čerstvou zeleninu a ovoce, olivy, mořské plody, jogurty, med a jehněčí maso.[6] Velmi důležitou roli v kuchyni hraje olivový olej a čerstvé bylinky jako je například oregano, divoký tymián, šalvěj, bazalka, citronová kůra či máta. Pšenice a rýže tvoří základ výživy. Řekové jedí pospolu a potrpí si na velkou hostinu, která trvá nejméně jednu hodinu.[7]

Rodina Rodina je pro Řeky velice důležitá, pokud je rodinný příslušník v nouzi, členové rodiny se scházejí a podporují člověka jak finančně, tak i psychicky. Řekové milují děti a velmi dobře se starají o staré lidi.

V první řadě došlo ke zvolení tématu a formulaci výzkumné otázky, od které se odvíjel další postup výzkumu. Následovalo vyhledávání podkladů pro teoretickou část práce, kterými se staly zejména internetové zdroje v podobě odborných článků. Využité byly též knižní zdroje v anglickém i českém jazyce. Na základě literární rešerše byly shromážděny sekundární informace k danému tématu, které zároveň posloužily, jako východiska pro vytvoření dalších výzkumných podotázek. Na teoretickou část dále navazovala část praktická. Primární data byla pořízena kvalitativním výzkumem, jehož výhodou je hlubší nahlédnutí do problematiky a větší obsáhlost (na rozdíl od kvantitativního). Pro naše potřeby byl nejvhodnějším typem kvalitativního výzkumu rozhovor s osobami Řecké národnosti žijícími v Řecku. Předem byly stanoveny cíle dotazování a na základě brainstormingu byly sestaveny stěžejní otázky potřebné pro výzkum. Rozhovor probíhal nejprve neřízenou formou a následně se měnil v rozhovor řízený. Jeden z respondentů byl dotazován osobně a druhý zprostředkovanou formou skrze videohovor na Skype. Podstatné informace z rozhovoru byly písemně zaznamenány, sumarizovány a zpracovány. Jako další zdroj primárních dat byly využity poznatky z pozorování během letního pracovního pobytu v Řecku. Syntézou byly propojeny poznatky a informace z teoretické i praktické části popisující odlišnosti řeckého životního stylu ve srovnání s naším. V závěrečném souhrnu došlo k vyzdvihnutí největších rozdílů mezi řeckým a českým životním stylem. Tím bylo zároveň dosaženo cíle práce.

Kritéria Základem našeho kvalitativního výzkumu formou rozhovoru je přesné stanovení výzkumného vzorku. Jelikož je kvalitativní výzkum velice rozsáhlý, přináší velké množství informací a proniká hluboko do problematiky, stačí pro potřeby našeho projektu pouze dva respondenti. Ti musejí splňovat námi stanovené podmínky. Dotazovaný musí být řecké národnosti. Druhou podmínkou je trvalé bydliště v Řecku. Za třetí kritérium jsme označily věk. Pro komplexnější výsledky jsme požadovaly jednoho mladého respondenta (18-28let) a druhého ve věku kolem 50let.

Seznam zdrojů

[1] MAPS OF WORLD. Greece Culture and Society [online]. 2003. [cit. 2014-10-25]. Dostupné z WWW. <http://www.mapsofworld.com/greece/culture-and-society/>

[2] CK MUNDO. Řecko, svátky.[online]. 2012. [cit. 2014-10-25]. Dostupné z www: <http://www.mundo.cz/recko/svatky>.

[3] OBJEVTERECKO.CZ. Tradiční svatba [online]. 2009. [cit. 2014-10-25]. Dostupné z www: <http://www.objevterecko.cz/tradicni-svatba/>.

[4] RIEGER, FRANTIŠEK LADISLAV. Slovník naučný. 1865. Praha: I. L. Kober.

[5] STŘEDULOVÁ, Jana. Řecko, kapesní průvodce. 2005, s. 41, Brno: CP Books. ISBN: 80-251-0683-7.

[6] MAPS OF WORLD. Greece Culture and Society [online]. 2003. [cit. 2014-10-25]. Dostupné z WWW. <http://www.mapsofworld.com/greece/culture-and-society/>.

[7] SUTTON, David. Journal of Modern Greek Studies. [online]. 2014. [cit. 2014-10-27]. Baltimore. Dostupné z www: <http://infozdroje.czu.cz/docview/1552152097?accountid=26997>.

Řecký život v očích Řeků

Přesto, že jsme zpovídaly dva řeky odlišné generace. Jejich odpovědi se poměrně shodovaly. Z jejich vyprávění jsme proto vytvořily následující soupis k jednotlivým oblastem, které vystihuje jejich pohled na život. Rodina je zkrátka a dobře na prvním místě. Drží pospolu a navzájem si pomáhá. Hlavní rolí otce je vydělávat a zabezpečit rodinu. Ženy také pracují, ale jejich hlavní úlohou je starat se o dům a děti. Děti bývají v rodině minimálně dvě, proto jsou řecké rodiny veliké. Při vyjmenovávání všech sourozenců, dětí, vnoučat, tet a strýců jde opravdu někdy hlava kolem. Řekové jsou totiž schopni o svých rodinách hovořit velmi dlouho. Na oplátku se však nezapomenou zeptat na vaši rodinu. Nejtypičtějším bydlením, je dům. Vzhledem k velikosti rodin je důležité mít velký rodinný dům se zahradou. Otcové se snaží vydělat peníze, aby mohli přistavět další patro u domu pro další generace. Rodná země, to je další z témat, o kterém umějí Řekové básnit celé hodiny. Je obdivuhodné jak pozitivně a hezky o své zemi mluví a jsou na ní hrdí.

Řecká životospráva není zrovna příkladná. Většina Řeků kouří, je to pro ně důležitá součást kultury. Kouření mají také spojené s relaxací, je to jejich denní rituál, stejně jako pití kávy. Zkrátka káva a cigareta to je nezbytná součást dne, většinou slouží také jako náhrada snídaně oběda či svačiny. Během dne se stravě nepřikládá veliký důraz, sendvič nebo pečivou z pekárny v době oběda postačí. Nejdůležitější jídlo dne je večeře, té se účastní celá rodina. Všichni se společně usadí ke stolu, plnému pokrmů a pustí se do jídla. U něj popíjejí pivo, víno, recinu, ouzo nebo sumu. Rozhodně se nesedí u stolu tiše a spořádaně, všichni si povídají a často poslouchají řeckou hudbu.

Řecká svatba. Probíhá ve velkém stylu. Předcházejí jí pečlivé přípravy. Rodina daruje bohatou výbavu do domácnosti a často dostávají manželé jako svatební dar, dům nebo byt (v rodinném domě). Jedním ze zvyků je sypání cukru na nevěstu, což značí sladký život novomanželů. Hází se také rýže, která je symbolem plodnosti. Obřad se odehrává v kostele, odkud se následně všichni přesouvají na oslavu, kde nechybí pořádná hostina, hudba, tanec a zpěv. Na svatbách bývají stovky hostů. Například pokud je svatba ve vesnici, je pozvaná celá vesnice a další rodinní příslušníci a přátelé. Řekové jsou křesťané a kostely navštěvují pravidelně. Většina chodí do kostela v neděli (v den volna), kdy v kostelích probíhají bohoslužby.

Řekové jsou pracovití, není výjimkou, že v letní sezóně mají i několik prací najednou. O prázdninách žije Řecko turismem a snaží se vydělat co nejvíc peněz. V tomto období jsou Řekové snaživí, a v létě spí jenom pár hodin, protože mají hodně práce. V pracovní dny se snaží dodržovat siestu, kdy mají čas na odpočinek. Jak sami tvrdí, udělat si čas na kávu, cigaretu a odpočinek je důležité. Pokud jim to práce dovolí, mají volné neděle. Ale ani v zimě nemají moc volna, věnují se zemědělství (pole, olivy, dobytek) a pracím kolem domu, nebo zaměstnaní. Neplánují věci dopředu, řeší je, když jsou aktuální a je třeba něco udělat. Ve volném čase se věnují rodině a scházejí se s přáteli.

Pozorování – náš pohled na řecký život

Vzhledem k tomu, že druhým rokem pracujeme jako delegátky a animátorky pro Českou cestovní kancelář na Řeckých ostrovech, můžeme za pomocí metody pozorování zhodnotit životní styl Řeků. A porovnat naše poznatky s tím co o sobě sami Řekové tvrdí. Řekové jsou velice milí, usměvaví a přátelští lidé. Se vším vám pomohou a ochotně poradí. Myslíme, že důvodem jejich optimismu a věčného úsměvu na tváři je slunce a způsob života.

Od jejich přístupu k rodině bychom se mohly hodně učit, ať už mluvíme o množství času, který společně tráví, o jejich vzájemné podpoře nebo spolupráci. Je běžné, že v podnicích, které jim patří (kavárna, restaurace, penzion, půjčovna, atd.) pracuje celá rodina. Učí se pomáhat i ti nejmenší a předávají si podnik z generace na generaci. To je důkaz jejich společného soužití a souhry. Další věc, kterou obdivujeme, je vztah ke starým lidem. Děti jsou zvyklé starat se o své rodiče i ve stáří a neposílat je do domovů důchodců. Proto většinou vídáte staré stařenky, jak mají otevřené dveře do dvorku, aby viděly ven, a spokojeně si odpočívají v posteli nebo sedí venku na lavičce. Muži v důchodu se pravidelně scházejí v kavárnách a věnují se společenským hrám. Potkávaly jsme je na stejném místě třeba i půlku dne. Pro nás bylo nezvyklé, že kavárny navštěvují jenom muži u nás je tomu naopak.

Někdy máte při poslechu rozhovoru pocit, že se lidé hádají, ale o žádnou při se nejedná. Řekové mají zkrátka emocionální hlasitý projev doplňovaný řadou gest. Tudíž to co se nám může zdát jako hádka, je ve skutečnosti aktivní vyprávění zajímavé příhody. Jejich setkání je doprovázeno objímáním a polibky na tvář, i muži se navzájem plácají po zádech a ramenech, dotyky jsou v Řecku součástí zvyků. Co pro nás bylo zajímavé zjištění, že Řekové podávají ruku stylem leklá ryba, dočkat se pevného stisku je opravdu zázrak. Což jsme na základě jejich zvyku častých dotyků nečekaly.

Rodiny vlastní rodinné domy, o které se starají a žijí v nich. To je sice pravda, dům vypadá na první pohled upraveně, ale stačí zajít za roh a podívat se na zahradu, nebo ke stěnám domu, kde naleznete harampádí a nepořádek. Řekové vše dělají takzvaně na oko. U domů často vlaje řecká vlajka. Ruku na srdce, kolik lidí v ČR by si pověsilo k domu českou vlajku? Řekové jsou na svou zemi hrdí, pěju na ni samou chválu a jsou přesvědčeni, že je to jedno z nejhezčích míst k životu.

Zatím co u nás je hlavním jídlem dne oběd, v Řecku je zlatým hřebem dne večeře. My jsme zvyklí mít každý svůj talíř a ten si sníst. Také jsme to tak v Řecku běžně dělaly podle našich zvyklostí, až jednou přišel uražený majitel ubytování (ve kterém jsme pracovaly) a řekl nám, že je to od nás neslušné jíst sami a nenabídnout mu, i když se jednalo o obyčejné těstoviny s kečupem. Řekové objednají mnoho pokrmů, které nanosí doprostřed stolu a všichni jedí zkrátka vše, na co mají chuť. Večeře se skládá ze tří chodů, před dezertem se podává aperitiv (místní pálenka nebo ouzo) na slehnutí a poté se směle pokračuje v hodování dál. Večeře začínají pozdě večer (kolem desáté hodiny) a trvají několik hodin. Jsou často spojovány se společenskou zábavou, zpěvem nebo tancem. Národní písně a tance jsou tradicemi, které udržují. Může být překvapením, že tanec i zpěv je zejména mužská záležitost. Muži v tanci předvádějí své dovednosti a předhánějí se v obratnosti. To co je tradováno o řeckých svatbách, je pravda. My jsme se přichomýtly pouze k dvěma obřadům v kostele. Všichni byli slavnostně oděni, kostel praskal ve švech a obřad trval přes hodinu. Stejně tak bývají kostely plné i v neděli při bohoslužbách. Často jsme pozorovaly, že u sebe lidé mají během celého dne růženec. Muži ho nosí v kapse nebo na klíčích, vždy je pověšen v automobilu i v domě.

Pokaždé, když se Řeků zeptáte na práci, jsou nesmírně vytížení, unavení a nestíhají. Avšak při pozorování zjistíte, že rozhodně na spěch nemají. Vše dělají pomalu. Ale pokud jen naznačíte, že tolik práce nemají, jsou uražení. Je pravda, že pracují celý den, ale jejich tempem bychom celý den pracovali také, mezi tím si povídají s přáteli, dávají si pauzy a odpočívají. Udělat něco tři dny dopředu, nebo jenom hodinu dopředu je nemyslitelné a nepochopitelné. Proč by se snažili něco dělat s náskokem, když to stačí udělat až v daný potřebný moment? Žijí zkrátka okamžikem a problémy řeší, až když nastanou, nesnaží se jim předcházet. Situace, které by nás stresovaly, berou zkrátka s nadhledem.

Ještě jedna výrazná odlišnost podle nás stojí za pozastavení: doprava. Dopravní značky jsou považovány za pouhá doporučení, takže nebývají dodržovány. Zejména potom stopky, které jsou na každém rohu. Blinkry se moc nepoužívají. Zato častým znamením je klakson. Troubení však není považováno za hanlivé gesto jako u nás. Řekové tak zkrátka upozorňují, když předjíždějí, nebo jedou do nepřehledné zatáčky, že jsou zkrátka účastníky provozu. Taky je to způsob, jak pozdravit své přátelé. Při setkání se známým není problém, aby zastavila dvě protijedoucí auta vedle sebe, stáhla okýnka a popovídali si, zbytek dopravy zkrátka počká. A aby na silnicích nebylo o zábavu nouze, o zpestření se často postará stádo koz, ovcí, nebo jiného dobytka. Přesto v pro nás nesystematické dopravě nedochází tak často k nehodám jako v ČR, Řekové se navzájem tolerují a chápu. Když už dochází k nehodám, tak je to často díky turistům.

V praktické části odhalujeme mnoho rozdílů mezi českým a řeckým způsobem života. Nelze soudit, který životní styl je lepší. Můžeme s některými zvyky a způsoby sympatizovat a jiné zase odsuzovat, je zkrátka na nás, k čemu se přikloníme. My jsme na závěr udělaly krátký souhrn, čemu se od sebe tyto dvě národnosti mohou navzájem učit. Čechům by se hodilo více řecké pozitivity a optimismu. Občas bychom se potřebovali naučit odpočívat a nehonit se tolik. Naopak Řekům by prospělo více naší rychlosti při práci a nemusely by věci nechávat na poslední chvíli. Pro nás jsou příkladné jejich vztahy s rodinou a přáteli. Domníváme se, že způsob stravování v ČR, několikrát během dne je zdravější než velké přejídání jedenkrát denně. Avšak více sympatizujeme s Řeckým způsobem stolování. Řekům často chybí řád, a když ho dostanou, tak ho nedodržují, proto by se mohlo hodit trochu české disciplíny. Přesto, jak jíž bylo řečeno výše, každý styl má své odůvodnění a něco do sebe, každá odlišnost dělá národ jedinečným a výjimečným.

Ukázka dotazníku

Povězte nám o své rodině? Jak velkou hraje roly ve vašem životě? Kolik členů má vaše rodina? Mám dvě dcery a jedna právě čeká dítě. Já mám dva bratry a jednu sestru a všichni mají své děti. Žena má sestru a bratra a ti mají také své rodiny. Naše rodina je opravdu veliká. Rodina je to nejlepší, co v životě mám. Vše co dělám, dělám pro ni. Chci, aby se mé děti měly dobře.

Kde bydlíte? Máme pěkný dům se zahradou v druhém největším městě na ostrově. Mohl byste nám popsat, jak vypadá váš den a zaměřit se na oblast stravování?

Povězte nám něco o vaší zemi. Žiji v nádherné zemi. Mám velice rád ostrov, pro mě je to ráj. Máme vše co potřebujeme moře, slunce, teplo, hory.

Jak probíhá vaše večeře? Ráno vstávám kolem sedmé hodiny, zakouřím si a udělám si kávu. Pořádně silnou. Jdu do práce, cestou si koupím koblihu. Odpoledne do 14 h je siesta, nepracuji, dám si Frapé, jdu si odpočinout domů a v 17 hodin opět do práce. Večer po 22 hodině se sejdeme s přáteli a máme večeři. Hodujeme u plného stolu, podávají se všechny řecké pokrmy, řecký salát, maso, mořské plody. Jíme, povídáme, posloucháme Řeckou hudbu a někdy si i zatancujeme. U mé večeře nesmí chybět lahvinka Ouza. Ouzo je nejlepší nápoj.

Celosvětově je známá typická velká Řecká svatba, jak vypadá? Které zvyky se dodržují? Svatba – Svatbu plánujeme velmi dlouhou dobu dopředu. Rodiče chystají bohatou výbavu do domácnosti a časté je dostat byt nebo dům jako dar. Na nevěstu se sype cukr, který značí sladký život novomanželů a rýže jako symbol plodnosti. Obřad probíhá v kostele a potom následuje bujará oslava s pořádnou hostinou a řeckou hudbou.

Kolik hostů je běžně na normální svatbě? Kolem 500. Jsou to babičky, tety, příbuzní, přátelé.

Chodíte do kostela? Ano, každou neděli.

Jak hospodaříte s časem? Máte hodně práce? Plánujete si dopředu a plníte úkoly hned? Mám hodně práce, zejména v letní sezóně. Dělám víc prací najednou: starám se o hotel a bazén, půjčuji motorky, a navíc dělám elektrikáře. Pracuji od rána do večera. V zimě dělám elektrikáře, sklízíme olivy a staráme se o naše pozemky. Mám rád neděle, kdy je den odpočinku. Neplánuji, vše dělám hned, když je to třeba.



Počet shlédnutí: 114