obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


rusini

Rusíni

Obecné info

Úvod

Počty Rusínů

Slovensko 33 482
Srbsko 15 626
Polsko 11 000Lemkové
600Rusíni
300 Bojkové
Ukrajina 10 183
Maďarsko 10 000
Rumunsko 7 000
Chorvatsko 2 879
Česká republika 1 109

Slovensko

Mapa obcí s rusínským obyvatelstvem 2)

Rusíni v Poloninách – http://www.sopsr.sk/nppoloniny/sk/lud_a_kultura.php

okres Bardejov - 14 obcí

ObecCelkemSlovákůRusínůUkrajincůpodíl Rusínů
Ondavka22911050,00%
Vyšná Polianka1084553449,07%
Vyšný Tvarožec1175557048,72%
Chmeľová3981771852146,48%
Becherov2791011171441,94%
Mikulášová1408150435,71%
Ortuťová16810557133,93%
Nižná Polianka25715287833,85%
Jedlinka775124131,17%
Hutka835422226,51%
Šarišské Čierne308206791025,65%
Lipová844821025,00%
Beloveža829614198423,88%
Livov876918020,69%

okres Humenné - 10 obcí

ObecCelkemSlovákůRusínůUkrajincůpodíl Rusínů
Maškovce 52 39 11 221,15 %
Nechválova Polianka 105 45 56 353,33 %
Prituľany 63 24 35 155,56 %
Rohožník 39 27 11 128,21 %
Rokytov pri Humennom 307180106 434,53 %
Ruská Kajňa 111 74 32 228,83 %
Ruská Poruba 248 65174 170,16 %
Vyšná Jablonka 65 22 36 355,38 %
Závada 72 2 62 686,11 %
Zubné364257 88 524,18 %

okres Levoča - 1 obec

ObecCelkemSlovákůRusínůUkrajincůpodíl Rusínů
Torysky354209129 036,44 %

okres Medzilaborce - 22 obcí

ObecCelkemSlovákůRusínůUkrajincůpodíl Rusínů
Čabalovce 358166113 831,56 %
Čabiny3911212191356,01 %
Čertižné 375113240 664,00 %
Habura4711103162367,09 %
Kalinov292 97188 464,38 %
Krásny Brod 4591362591056,43 %
Medzilaborce68092560 2419 21035,53 %
Ňagov436157245 156,19 %
Oľka320136166 251,88 %
Oľšinkov 35 13 16 645,71 %
Palota185 43 94 350,81 %
Radvaňnad Laborcom 585372165 428,21 %
Repejov143 54 73 151,05 %
Rokytovce 200 43140 670,00 %
Roškovce 194 75114 058,76 %
Sukov136 54 66 848,53 %
Svetlice 118 70 37 031,36 %
Valentovce 44 18 23 152,27 %
Volica320154150 146,88 %
Výrava172 84 81 247,09 %
Zbojné171 98 70 140,94 %
Zbudská Belá 131 41 75 457,25 %

okres Sabinov - 1 obec

ObecCelkemSlovákůRusínůUkrajincůpodíl Rusínů
Bajerovce 306145153 150,00 %

okres Snina - 19 obcí

ObecCelkemSlovákůRusínůUkrajincůpodíl Rusínů
Brezovec 49 25 15 030,61 %
Čukalovce 158 58 851153,80 %
Dúbrava 240 158 65 927,08 %
Hostovice 295137 86 729,15 %
Kalná Roztoka 562292214 638,08 %
Klenová522 263233 944,64 %
Kolbasov 90 56 33 036,67 %
Nová Sedlica 287163 911531,71 %
Osadné189106 80 042,33 %
Parihuzovce33 23 7 121,21 %
Pčoliné5823002431541,75 %
Príslop 58 33 22 037,93 %
Runina 85 10 69 681,18 %
Ruská Volová 111 22 84 175,68 %
Ruský Potok 134 62 69 251,49 %
Topoľa161 79 55 334,16 %
Ubľa8084852236027,60 %
Ulič9324762942131,55 %
Zboj3872311231131,78 %

okres Stará Ľubovňa - 10 obcí

ObecCelkemSlovákůRusínůUkrajincůpodíl Rusínů
Čirč 1240581547 444,11 %
Jarabina 8813363697341,88 %
Kamienka1394748528 837,88 %
Kyjov729326166 222,77 %
Matysová 72 53 17 023,61 %
Obručné 41 2 38 092,68 %
Ruská Voľa n/Popradom 99 45 52 152,53 %
Starina 47 33 13 027,66 %
Stráňany 201127 57 028,36 %
Údol4061821852345,57 %

okres Stropkov - 13 obcí

ObecCelkemSlovákůRusínůUkrajincůpodíl Rusínů
Bystrá 30 13 16 053,33 %
Gribov207153 42 020,29 %
Havaj406223170 541,87 %
Jakušovce 47 25 19 140,43 %
Korunková 77 48 22 028,57 %
Kožuchovce 69 49 17 024,64 %
Malá Poľana 113 46 62 054,87 %
Miková157 55 63 140,13 %
Potôčky 60 27 32 053,33 %
Staškovce 255173 62 224,31 %
Varechovce 180115 62 134,44 %
Vladiča 65 32 25 038,46 %
Vojtovce 114 70 30 626,32 %

okres Svidník - 32 obcí

ObecCelkemSlovákůRusínůUkrajincůpodíl Rusínů
Belejovce 23 7 16 069,57 %
Bodružal 59 29 12 020,34 %
Cigla108 59 37 234,26 %
Dobroslava 34 16 14 141,18 %
Dubová229 97 99 643,23 %
Havranec 12 8 4 033,33 %
Hunkovce 336214108 032,14 %
Jurkova Voľa 83 40 32 238,55 %
Kečkovce 225 84 53 423,56 %
Korejovce 64 48 13 120,31 %
Krajná Bystrá 384209132 134,38 %
Krajná Porúbka 55 14 38 069,09 %
Krajné Čierno 82 47 25 330,49 %
Kurimka364217118 732,42 %
Medvedie 51 21 28 054,90 %
Miroľa 72 31 37 051,39 %
Nižná Jedľová 90 31 40 544,44 %
Nižná Pisaná 92 62 24 426,09 %
Nižný Komárnik 181 68 46 125,41 %
Nižný Mirošov 246150 701228,46 %
Nižný Orlík 286170 911631,82 %
Pstriná 60 12 46 076,67 %
Rovné493323114 423,12 %
Svidnička 141104 31 021,99 %
Šarbov 14 4 10 071,43 %
Vagrinec 130 67 58 044,62 %
Vápeník 41 23 15 036,59 %
Vyšná Jedľová 198103 80 440,40 %
Vyšná Pisaná 76 30 45 059,21 %
Vyšný Komárnik 75 47 26 034,67 %
Vyšný Mirošov 5792652061335,58 %
Vyšný Orlík 3792131001726,39 %

okres Gelnica - 1 obec|

ObecCelkemSlovákůRusínůUkrajincůpodíl Rusínů
Závadka606433124 920,46 %

okres Sobrance - 1 obec

ObecCelkemSlovákůRusínůUkrajincůpodíl Rusínů
Ruský Hrabovec 327196110 333,64 %

Polsko

UKRAJINCI

1957 131 000 jLC - cca 170 000 j (1970)
1961 150 000 ANM 1971 cca 180 000 HH2
1962 180 000 jLC 1971 200 000 jBycz
- 250 000 GHér 1978 180 000 NasMl
1970 200 000 NSM1 1980 180 000 NSM2
1983 350 000 NasM2
1987 300 000 NasMS
1989 350-450 000 j
(cca 40 % se cítí
být Poláky)
1990 180-200 000 j

Po územních změnách po druhé světové válce, před níž žilo v zemi podle různých kritérií a údajů 3,2-4,5 či dokonce 6 miliónů Ukrajinců, zůstalo na teritoriu Polska zhruba 700-800 000 osob ukrajinské národnosti; přibližně 2/3 z nich přesídlily v letech 1945-48 do SSSR. Zbylé ukrajinské obyvatelstvo žilo především na jihovýchodě země, zejména v oblastech dnešních vojvodství Rzeszów, Krosno a Przemyšl. Vzhledem k tomu, že mezi ukrajinským obyvatelstvem uvedených oblastí nacházela - ať již dobrovolnou, či vynucenou - podporu militantní ukrajinská nacionalistická organizace UPA, byla v r. 1947 velká část populace (kolem 160 000 osob) administrativně vysídlena do jiných částí země, zejména do nově nabytých krajů na západě a severovýchodě. Svou roli zde sehrál i tradiční polsko-ukrajinský antagonismus. Hlavním místem nového soustředění ukrajinského etnika se stalo Olštýnsko {zhruba 60 000 osob), dále oblasti Štětina, Koszalinu, Zieloné Góry, Vratislavi aj. Určitá část populace zůstala v původních oblastech, jistý počet se sem také od konce 50. let navrátil. Zhruba polovinu z polských Ukrajinců tvoří příslušníci výrazné karpatské etnografické skupiny - Lemkové, sídlící dnes především v Dolním Slezsku.

Od r 1956 se rozvíjí činnost ukrajinské kulturěspolečenské organizace se sídlem sídlem ve Varšavě, existuje ukrajinské školství, tisk (týdeník), kulturní soubory a rozhlasové vysílání v ukrajinštině. ORG; ZŠ, SŠ; PER, R3)

Ukrajina

Při sčítání obyvatel (r. 2001) se tedy na Ukrajině vyčleňují v rámci ukrajinského národa Huculové (21 tis.), Rusíni (10 tis. osob), Lemkové (600 osob), Bojkové (130 osob) dále Litvinové, Pinčukové a Poleščukové. Pouze ⅔ Rusínů si udrželo svůj vlastní jazyk, ostatní skupiny dnes hovoří téměř výhradně ukrajinsky.

Tyto skupiny se dříve vyznačovaly takovými odlišnostmi a kulturním svérázem, že je mnozí historikové a etnografové považovali za skupiny původně neslovanské.

„Čubinskij ve svém výborném národopisném sborníku maloruského národopisu rozeznává u Malorusů jižní Rusi hlavně 3 typy: 1. polěsský, 2. ukrajinský, 3. podolskohaličský.

Prvnímu typu tzv. Polěšuků patří obyvatelé tzv. Polěsí v sev. části kijevského, radomyšlského újezdu a SV Volyně až po řeku Goryň, k nimž náleží i část sědlecké a grodněnské gubernie, tzv. Podlasie. Obyvatelé pinského újezdu slují Pinčukové (od Goryně na sever, po obou stranách Styry, za řekou Turjou, Pripetí, až dostihují na severu Piny sídel Podljašanů grodněnské gubernie).

Druhý typ ukrajinský přestupuje na záp. Dněpru do gub. kijevské, do střední části Volyně a jihovýchodního Podolí. Starší jeho kmenové názvy jsou Kozáci, Zaporožci, k nimž náleželo i jméno Stepoviků pro obyvatele stepí jižních gubernií, Poberežci, obyvatele nynějších JV částí podolské gubernie, a Volyňci v západní části újezda berdičevského kijev. gubernie a v S části újezda litinského a letičevského gub. podolské a celého jihu Podolí.

K třetímu typu náleží lid Z Volyně a Haliče, pro nějž se na polsko-maďarské hranici ujal starý název Rusínů a vedle toho Rusňakú, a řada menších jmen lokálních v Podkarpatí (Bukovinci, Krajnjaci, Hrivnjaci, Opolané, Haličané, Lvovjané, Samborané, Peremyšljaci a pod.). Jádro jejich tvoří horalé karpatští, kteří slují povšechným jménem Gorjané, Gorene, z části i Verchovinci (proti obyvatelům podhoří Podgorjane, Zagorjane). Speciálně rozeznávají se zde čtyři ruští kmenové: na západě Lemkové po obou stranách Beskyd, hlavně v okresích sandeckém, jaselském a sanockém, Bojkové, sousedé předešlých na východě za Sanem, Tucholci, dále na jihovýchodě v horách od samborského obvodu do Stanislavovska a ještě dále v horách kolomyjského, stanislavovského okresu, v Bukovině a v Marmaroši Huculové, kteří však všichni sami si říkají jen Kresteni, Rusnaki, Ruski Ljude. Poslední jsou kmen nad jiné svérázný a zajímavý, skutečný problém v slovanském národopise. Dali také podnět k různým výkladům. Ivan Vahylevyč odvozoval je od tureckých Uzů, Moškov od Thráků anebo Skythů, nejnověji Volkov shledává styky s Kavkazem. Jiní aspoň připouštějí silnou dávku cizího elementu do jádra slovanského (Filevič, Kaindl), jiní je mají za čisté Slovany (Pol, Šuchevyč). Vynikají krásným vzrůstem, starobylostí a bohatostí zvyků, dále svou uměleckou tvořivostí, malebným krojem, ale i pramalou vzdělaností, jednou z nejmenších mezi Slovany. Existuje u nich ještě 93 % analfabetů!

Jméno Hucul pravděpodobně je původu rumunského (goc + člen ul). Jména Bojků a Lemků jsou přezdívky dané sousedy od upotřebování slov lem a boj; Vahylevyč i v prvých viděl pozůstatky Keltů. Huculů čítal Šuchevyč 60 000 (pro r. 1890).“ 4)

Srbsko

Vladislav Knoll Kvitok karpatski z dalekoho kraju (Rusíni v Srbsku) http://www.navychod.cz/articles.php?id=9042f45a-dd9b-102d-bc3e-00e0814daf34

Stránka srbských Rusínů: http://zavod.rs/

Chorvatsko

CelkemChorvatůRusínů
Chorvatsko4 284 8893 874 3211 936
Vukovar-Sirmium 179 521142 1351 427
City of Zagreb 790 017735 824134
Osijek-Baranja 305 032262 004100
Primorje-Gorski kotar 296 195255 73054
Istria 208 055142 17344
Zagreb 317 606308 24425
Koprivnica-Križevci 115 584111 18821
Split-Dalmatia 454 798441 52618
Slavonski Brod-Posavina158 575150 63218
Zadar 170 017157 38914
Virovitica-Podravina 84 83677 89713
Dubrovnik-Neretva 122 568115 66811
Sisak-Moslavina 172 439142 07710
Bjelovar-Bilogora 119 764101 58210
Požega-Slavonia 78 03470 5299
Varaždin 175 951172 1929
Šibenik-Knin 109 37595 5826
Karlovac 128 899110 9966
Krapina-Zagorje 132 892131 3524
Međimurje 113 804106 7442
Lika-Senj 50 92742 8571

Údaje z roku 2011: http://www.dzs.hr/Eng/censuses/census2011/results/htm/E01_01_04/e01_01_04_RH.html

Poznámky

Kushko, Nadiya. Literary Standards of the Rusyn Language: The Historical Context and Contemporary Situation. The Slavic and East European Journal, Vol. 51, No. 1 (Spring, 2007), pp. 111-132. ZDE

Dembinska, Magdalena. Adapting to Changing Contexts of Choice: The Nation-Building Strategies of Unrecognized Silesians and Rusyns. Canadian Journal of Political Science / Revue canadienne de science politique, Vol. 41, No. 4 (Dec., 2008), pp. 915-934. ZDE

Rusíni Slovenska http://www.rusin.sk/index.php?ID=10

Mapa cesty:

mapa_cesty_rusini.jpg


Počet shlédnutí: 172

3)
Šatava, L. Národnostní menšiny v Evropě.
4)
NIEDERLE, L. Slovanský svět. Praha: Jan Laichter, 1909 (Laichterův výbor nejlepších spisů poučných. Kniha XXXV) s. 31–33.
rusini.txt · Poslední úprava: 10. 10. 2020 (01:31) (upraveno mimo DokuWiki)