obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


rusove_na_ukrajine_2014

Rusové na Ukrajině

Adéla Albertová, Lucie Dobešová, Andrea Pettíková, Tomáš Stejskal. Rusové na Ukrajině. Hospodářská a kulturní studia (HKS), 2014. http://www.hks.re/wiki/rusove_na_ukrajine_2014


Obrázek č. 1 Ruská a ukrajinská vlajka 1)

Úvod a cíl práce

Rusové jsou rozprostřeni po celém světě, ať už kvůli lepším pracovním příležitostem, lepšímu vzdělání či jiným důvodům. Nejvíce jich však najdeme na Ukrajině, což z Rusů na Ukrajině dělá nepočetnější minoritu v Evropě. Žijí především ve východní části Ukrajiny a je jich něco okolo 8,5 milionů. Ukrajina byla v minulosti součástí Sovětského svazu a po oddělení vznikla na tomto území autochtonní minorita Rusů.

Naše téma je velmi aktuální. Aktuálnost tématu je dána hlavně situací, kdy Rusové obsadili poloostrov Krym a vytvořili tak tlak na ukrajinskou vládu. Zhruba 60% obyvatel Krymu tvoří právě Rusové. Informace uvádějí, že 2. března 2014 schválil ruský parlament nasazení ruské armády, za což byla ruská vláda kritizována. Dne 16.3.2014 proběhlo referendum o připojení Krymu k Rusku a 96,8% voličů se chtělo připojit k Rusku. Situace na Ukrajině je neustále velmi napjatá a velmi nejistá. Oblast Krymu se již oddělila, ale ne všechny státy ji uznaly jako samostatné území.

Ruská menšina žijící na poloostrově nyní usiluje o založení vlastní Jihovýchodní federativní republiky a chce se tím oddělit od Ukrajiny. Ta se potýká se značnými ekonomickými problémy, a musí se vypořádat i s hlubokým rozdělením společnosti. 2) Podle britských novin Financial Times považují vojenští analytici ruskou taktiku za „vzor válčení ve 21. století“. Vnímají tak například nasazení malých skupin neidentifikovatelných specialistů i kybernetickou válku. Toto hodnocení se týká zejména operace na Krymu. 3)

Cílem naší práce je najít znaky, které ukazují, jak se Rusové začleňují do kultury Ukrajinců a jaké jsou s tím spojené problémy. Dále jsme si dali za úkol zjistit znaky, kterými se Rusové od Ukrajinců liší, a ty, které mají společné a také jak na sebe jednotlivá etnika nahlíží.

Dalším úkolem této práce je zjistit, zda řeší Rusové na Ukrajině společnou historii obou států a jak to mají s tradicemi a znaky, respektive, zda zůstali věrni svým národním tradicím, nebo zda se přizpůsobili těm ukrajinským.

Výzkumná otázka

Jaká jsou hlavní specifika ruské etnické minority na Ukrajině?

Výzkumné podotázky

  1. Jak vnímají Rusové na Ukrajině jejich společnou historii?
  2. Přizpůsobují se Rusové na Ukrajině místním zvykům, tradicím a svátkům nebo si drží své národní?
  3. Jak vnímají Rusové své krajany na Ukrajině?
  4. Jak Ukrajinci vnímají ruskou minoritu?
  5. Čím se odlišuje ruská minorita?

Literární rešerše

K zodpovězení otázky, která se týká společné minulosti Ruska a Ukrajiny, nám poslouží článek od Romana Solchanyka – Russians in Ukraine: Problem and Prospects. 4) Týká se právě společné minulosti těchto dvou států, kdy za Sovětského svazu tvořily „jeden stát“. To, že byli Rusové na Ukrajině, bylo bráno jako běžná věc a cítili se tam, jako doma. Tak už to nyní ale není a dnes je to „pouze“ minorita na území Ukrajiny. Autor zde také píše o dopadu Sovětského svazu na dnešní dění – tvrdí, že postavení Rusů, dělá z Ukrajiny nesamostatný stát, což dokazuje například situace na Krymu.

Další zdroj k literární rešerši vysvětluje historický podtext a souvislosti mezi danými státy. Také napomáhá zodpovědět otázku jak vnímají Rusové své krajany na Ukrajině. Článek Rusko-jazyčné obyvatelstvo na území Ukrajiny od Marie Kolískové 5) byl vydán v internetovém měsíčníku Euroasijský Express od sdružení EUROASIA. Tento článek popisuje historii SSSR, osamostatnění Ukrajiny a také vytvoření ruské menšiny na Ukrajině. Také poukazuje na začleňování Rusů do ukrajinského života. Hlavním pilířem začleňování je jazyk. Rozšířenost ruského jazyka nemění nic na tom, že etnopolitický právní status Rusů se výrazně zmenšil ve srovnání s postavením v SSSR. Ruský jazyk sice nemá žádný oficiální status, ale je velmi rozšířen na Ukrajině a sami Ukrajinci považují znalost ruštiny za nezbytnou.

O jazyku a podstatě náboženství jako utváření etnik se pojednává v publikaci Etnicita v historické perspektivě od Františka Bahenského 6) Společná historie těchto dvou zemí ovlivňuje jak teritoriální podobu, tak i etnickou skladbu. Po roce 1917 vznikly na území carského Ruska politické útvary, například Ukrajina nebo Bělorusko, které byly sovětizovány a politicky sjednoceni. Už v té době začal proces vytváření své vlastní identity v těchto státech, ale režim a neuvědomělost obyvatelstva to do počátku 20. století nedovolovala. V té době náboženství představovalo určující kolektivní identitu, ze které se odvozovala etnicita, například katolík byl Polák a pravoslavný zase Rus. Vytváření národní identity pomocí formování vlastního jazyka bylo nevyhnutelné, ale v žádném případě to nemělo ohrozit výsadní postavení Moskvy.

Metodologie

Pro vypracování výzkumné práce bylo zvoleno metod kvalitativního výzkumu i výzkumu kvantitativního.

Pro teoretické zázemí výzkumné práce byl zvolen sběr dat a informací z odborné literatury a dokumentů. Čtenář by se tak měl dozvědět základní informace o zkoumaném etniku a také by mu měla být přiblížena situace, ve které se daná minorita na území majority nachází. Čerpali jsme z dokumentů, které souvisí s výzkumnými otázkami. Výhodou studia dokumentů je jejich snadná dostupnost a získání základních informací o dané tématice. Nevýhodou je nedostupnost všech možných dokumentů a jejich možná subjektivita a nepravost. Všechny zdroje, které byly použity pro zpracování této části, jsou uvedeny v seznamu použité literatury.

Praktické zázemí naší práce se zaměřilo na ruskou menšinu na Ukrajině. Byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu a konkrétně použití polostandardizovaného rozhovoru. Cílem této části práce bylo objektivně zodpovědět na výzkumné otázky a získat cenné informace, které přiblíží dané téma. Výhodou polostandardizovaného rozhovoru je získání kvalitativních informaci od respondenta, rozmanitost otázek a možnost přizpůsobit otázky podle situace. Díky tomuto typu rozhovoru, jež má i svoje další výhody, jsme se díky předem připraveným otázkám, mohli ptát respondentů na nejrůznější témata pojená s naší výzkumnou otázkou - od rozdílnosti jazyků přes typické pokrmy až po vzájemný pohled minority na majoritu a majority na minoritu. Tyto otázky jsme dle vhodnosti situace rozvíjeli.Tento způsob nám pomohl zodpovědět osobnější otázky, bez kterých by se na některé z výzkumných podotázek nedalo odpovědět. Nevýhodou polostandardizovaného rozhovoru je časová náročnost nebo případná nemluvnost respondenta. V několika případech došlo k nemluvnosti, a tuto nečekanou situaci jsme vždy zvládli vyřešit pomocí další doplňující otázky.

Co se týče kvantitativního či verifikačního výzkumu, opřeli jsme se o standardizovanou techniku, a to dotazníkové šetření. Respondent pomocí e-mailu, sociální sítě (facebook, twitter) či couchsurfingu (tato síť nám byla platná a užitečná nejvíce) obdržel námi připravený krátký dotazník. Výhodou dotazníku je malá časová náročnost, získání většího množství dat a rozmanitost odpovědí, také možnost zpracování statistických dat. Nevýhodou je možná nepravost výsledků a nemožnost sledovat gesta respondenta.

Výzkumná část

Ukrajina

Ukrajina jako stát vznikla 24. srpna 1991 (odtržením od SSSR). Počet obyvatel je 45 644 419, což je 43. na světě. 7)

Jako ve většině evropských zemí, tak i na Ukrajině mírně počet obyvatelstva klesá. Hlavní příčinou poklesu je nízká porodnost, což souvisí s kariérním chtíčem mladých lidí, vysokou úmrtností atd. Na Ukrajině je průměrná délka života u mužů 62 let a u žen 74 let. 8)

Hlavní město je Kyjev, které má 2 660 401 obyvatel. Další velká města jsou Charkov, Dněpropetrovsk, Doněck. Státní zřízení je poloprezidentská republika.

Co se týče náboženského vyznání, najdeme na Ukrajině nejvíce obyvatel, kteří se hlásí k pravoslavné církvi, další významnou náboženskou skupinou jsou řeckokatoličtí křesťané, které najdeme především na západě Ukrajiny, za nimi v těsném závěsu následují římskokatoličtí křesťané, dalšími významnými náboženstvími jsou zde judaismus a islám.

Oficiálním jazykem je ukrajinština. Ruština a krymská tatarština jsou oficiální pouze na Krymu, který se již stal „majetkem“ Ruska. Národnostní složení na Ukrajině: 77,8 % Ukrajinců, 17,3 % Rusů, 0,6 % Bělorusů, 0,5 % Moldavanů, 0,4 % Bulharů, 0,3 % Poláků, 0,3 % Maďarů. 9)

Obrázek č. 2 - Mapa Ukrajiny 10)

Rusové na Ukrajině

Rusové na Ukrajině jsou nejpočetnější minoritou v Evropě. Počet obyvatel je 8 534 100. Obývají především východní část Ukrajiny. Lze říci, že ruskojazyčné obyvatelstvo hledá své postavení v prostředí Ukrajiny, které vzniklo po rozpadu Sovětského svazu. Většina z nich podporuje Ukrajinu v nezávislosti a jen malá část by měnila své rozhodnutí a stěhovala se do jiného státu. Nejvýraznější důvody pro uvažování nad přestěhováním je sociální a ekonomická situace, nezaměstnanost, zákony diskriminující Rusy, atd. Důvody, které přesvědčují Rusy zůstat, jsou rodinné vztahy, peníze na přestěhování a bydlení. Nyní však vlnu rozporů vyvolala situace na Krymu, který se stal součástí Ruska.

Společná historie

Ve druhé polovině 16. století v rámci uzavření Lublinské unie spadala většina ukrajinského území pod Litvu, to se považuje za začátek nadvlády Polska nad tehdejším ukrajinském území. 11)

Rusko a Ukrajinu velmi úzce spojuje společná historie. Historii Ukrajiny samozřejmě z velké části ovlivnilo kolonizování jiných států, především Ruska a Polska. Nejdříve se ukrajinská společnost ocitla pod nadvládou Polska a poté právě Ruska. V roce 1654 byla levobřežní Ukrajina připojena k Rusku, což se považuje za začátek přívalu Rusů na Ukrajinu. 12)

V rámci dělení Polska v letech 1793 až 1795 byla k Rusku připojena i většina pravobřežní Ukrajiny kromě Haliče a Bukoviny (ta spadala pod Habsburskou monarchii). Tím se ztratil poslední náznak autonomie.

19. století představovalo pro Ukrajinu dobu velkého útlaku ze strany Ruské říše. V Ukrajincích to vzbudilo lehkou nenávist vůči Rusům, což znamelo dobu národního obrození. Nejdříve se jednalo o obrození kulturního dědictví a později také o změnu politického režimu. Města Kyjev a Charkov se postupně rozvíjela - ať už se jedná například o hospodářský růst, s čímž se pojí výstavba železnic a těžba uhlí ve velkém. Když v roce 1897 proběhlo první sčítání lidu, na území tehdejší Ukrajiny žilo 2,5 milionu Rusů a necelých 17 miliónů Ukrajinců (ještě Ukrajině nepatřil dnešní Halič, Podkarpatská Rus a severní Bukovina). Během druhé světové války se kvůli okupaci tento počet změnil a v roce 1959 na území Ukrajiny žilo přibližně 7,1 miliónů Rusů, což bylo přibližně 16,5 % celkového počtu obyvatel. 13)

Ke konci první světové války a v průběhu ruské občanské války nalezneme na území Ukrajiny několik ukrajinských vlád. Ty byly ovšem často potlačovány a to souvisí například s náporem ruských bolševiků, kteří zapříčinili zánik ukrajinské republiky, která existovala mezi lety 1917 a 1919. V důsledku toho se západní část Ukrajiny stává součástí 2. polské republiky a poté v roce 1922 vznikla Ukrajinské SSR, což byla řadová republika Sovětského svazu. V době Sovětské éry se Ukrajině nepříliš dařilo, za čímž stála násilná kolektivizace zemědělství. Tato kolektivizace zemědělství vyvolala mezi obyvateli hladomor. Oběti hladomoru se odhadují v řádech milionů. 14)

RokRusůUkrajinců
1897 2 500 000 17 000 000
1959 7 100 000 32 000 000
1989 11 000 000 38 000 000
1991 25 000 000 30 000 000

Tabulka č. 1 - Vývoj počtu obyvatel na Ukrajině

Za druhé světové války bylo ukrajinské území okupováno Německou říší. Po porážce Německé říše se k Ukrajině připojila její dnešní západní část, jež před druhou světovou válkou připadala Polsku. V druhé polovině 20. století se počet Rusů stále zvyšoval a v roce 1989 jich bylo přes 11 milionů, což bylo 22 % ze všech obyvatel. Také ze sčítání vyplynulo, v jakých oblastech nejvíce Rusové žijí. Byl to Krym (67 %) a pak také jih a východ Ukrajiny. Byly to oblasti jako Doněck, Cherson nebo Oděsa. Když se v roce 1991 rozpadl Sovětský svaz, na území Ukrajiny bylo přibližně 25 miliónů Rusů. 15)

Rusové se vyhlášením ukrajinské nezávislosti stali etnickou menšinou a museli si tak zvykat na novou úlohu a připravovat se na plno změn.

Tabulka č. 2 - Rusko-jazyčné obyvatelstvo na Ukrajině 16)

Rusové a legislativa

24. 8. 1991 vyhlášením ukrajinské nezávislosti se stali Rusové menšinou, což pro ně znamenalo velkou změnu v postavení. V říjnu 1991 byl přijat nový zákon, který obsahoval vysvětlení, že každý občan Ukrajiny měl právo na ukrajinské občanství. Deklarace národnostních práv, která byla přijata v listopadu 1991, slibovala všem obyvatelům a národnostním menšinám práva. Deklarace zakazovala národnostní diskriminaci a utlačování. Tato deklarace také potvrzuje právo na svobodné používání rodného jazyka, náboženskou svobodu, národnostní symboliku, tradice, sRpení menšin a svobodné kontakty s rodnou vlastí. 17)

Také mnoho z ukrajinských politických stran hájí zájmy ruských obyvatel. K největším a nejvlivnějším z nich můžeme řadit strany Občanský kongres Ukrajiny, strana Slovanské jednoty Ukrajiny, Socialistická a Komunistická strana. Na Ukrajině také najdeme přibližně 35 ruských organizací, které se snaží o rozvoj ruské kultury, ochranu právních, jazykových, kulturních, vzdělávacích práv a zájmů občanů s ruskou národností. Největší z nich je společnost ruské kultury Rus, která má po celé Ukrajině 20 poboček. 18)

RokMigrace Rusů na UkrajinuEmigrace Rusů z UkrajinyMigrační přírůstek Rusů
1991182 403109 94972 454
1992193 285123 34569 940
1993120 906136 746- 15 807

Tabulka č.3 - Migrace Rusů

Jazyk

V 16. století přišly první vlny osadníků ruské příslušnosti na severovýchodní neobydlené stepi, což zapříčinilo vlnu obyvatel mluvících především rusky. Již v minulosti najdeme podobnost se situací, která se nadála v nedávné době (ruské obsazování Krymu), kdy právě Krym a jihovýchodní část dnešní Ukrajiny byla osidlována ruským státem z důvodu používání také ruského jazyka na tomto území.

V celé Ukrajině je úředním jazykem samozřejmě ukrajinština. Jako druhý jazyk je používána ruština, která je používána hlavně ve východních oblastech. V Charkově, v Doněcku nebo na Krymu. Zatímco ukrajinština je úřední jazyk na Ukrajině, ruština je stále důležitá pro podnikání a média. Důležitost obou jazyků může být důležitá také v rámci politického jednání mezi oběma zeměmi. 19)

Sčítání lidu, které proběhlo v roce 2001, uvedlo, že za svůj jazyk (ukrajinštinu) považuje 67,5 % obyvatel Ukrajiny. Co se týče ruštiny, za rodný jazyk ji uvedlo necelých 30 % obyvatel. Mezi rusky hovořící obyvatelstvo se považují i ukrajinští Bělorusové a Židé. Skupina obyvatel udržující si svou rodnou řeč jsou například Rumuni, Maďaři a Krymští Tataři. Velmi specifickým jazykem, používaným na území Ukrajiny je suržyk, což je směs převážně ukrajinské gramatiky a ruských slov.

Rusky mluvící společnost většinou chce, aby jejich děti mluvily plynule ukrajinsky, ale pouze z vlastní dobrovolnosti. Přesto se počet škol používající ruštinu snižuje a vyšší vzdělání se provádí pouze v ukrajinštině, což může být značný problém. 20)

Politická situace

Politický konflikt začal 23. listopadu 2013, kdy ukrajinský prezident Viktor Janukovyč odmítl podepsat asociační dohodu s Evropskou unií. To však vyvolalo velké demonstrace v hlavním městě Kyjevě, kdy sami protestanti obsadili kyjevskou radnici. Dne 23. ledna vstoupily v platnost nové zákony, omezující občanská práva, s cílem ukončit protesty. Zahrnovaly zákaz stavby stanů na veřejných prostranstvích, trestní odpovědnost za pomlouvání vládních úředníků, zákaz shromažďování či zákaz svobody slova. Tyto zákony vedly ke střetům mezi vládními ozbrojenými složkami a demonstranty. Zmíněné zákony byly zrušeny a pod podmínkou vyklizení Majdanu měli být osvobozeni všichni zadržení aktivisté. Ti byli propuštěni a následující den jim byla udělena amnestie. Situace v zemi se vyhrotila 18. února. Tento den zasedal ukrajinský parlament a vládní většina neumožnila zařadit na program jednání změnu ústavy na původní, kterou požadovala opozice. Nejtragičtějším dnem se stal 20. únor, kdy střety pokračovaly. Režim proti demonstrantům vyslal profesionální ostřelovače, jejichž nasazení situaci výrazně zdramatizovalo. Zemřelo minimálně osmdesát lidí.Prezident byl následně odvolán parlamentem. Pravomoce prezidenta převzal nový šéf parlamentu a na 25. května 2014 byly vyhlášeny předčasné prezidentské volby. Jejím prvním vicepremiérem se stal poslanec za stranu Vlast Vitalij Jarema. 21)

Hlavní pozornost se upírá na poloostrov Krym, kde sídlí autonomní republika. Většinu obyvatel tu tvoří Rusové (58 %), nachází se tu však také významná menšina krymských Tatarů (13 %), která rozhodně proruské postoje nezastává (a zdaleka ne všichni ruští obyvatelé Krymu jsou pro připojení tohoto území k Rusku). Svůj význam má také to, že námořní základnu v Sevastopolu má pro své potřeby pronajatou ruské loďstvo. Kromě toho Rusko na poloostrově využívá také dvě ruské letecké základny. 22)

Krymská krize byla reakcí na sérii občanských protestů, tzv. Euromajdanu, jež vedly k pádu vlády na Ukrajině a posílení prozápadní orientace Ukrajiny. Prorusky orientované orgány Autonomní republiky Krym se odmítly podřídit kyjevské „revoluční“ prozatímní vládě a místo toho vyhlásily záměr připojení Krymu k Ruské federaci. Současně byl poloostrov včetně místního parlamentu a vlády postupně obsazen ruskými vojsky. Zatímco Rusko události představuje jako obranu obyvatel Krymu před novou kyjevskou vládou, Evropská unie a USA protestují proti narušování suverenity Ukrajiny ze strany Ruska. 23)

Pohled majority na minoritu

S respondentkou jménem Lesja jsme navázali kontakt pomocí couchsurfingu. Již při navázání prvního kontaktu byla námi zvolená respondentka velmi milá a otevřená. Lesja pochází z ukrajinsko-ruské rodiny. Její otec je Rus a matka Ukrajinka. Když jí bylo 8 let, rodiče se rozvedli a ze společné domácnosti, kterou měli ve městě Pryluky, se Lesja s matkou odstěhovala do Kyjeva. Její otec, jež má ruský původ se odstěhoval na východ Ukrajiny, nikoli zpět do Ruska, kde vyrůstal.

Na otázku jak vnímají Rusové své krajany na Ukrajině znovu Lesja zmínila svého otce, který se na východě Ukrajiny potkal s celou řadou svých krajanů. „Společně pořádají různé akce, čímž se sdružují a utužují si svoji ruskou identitu. Důležité pro ně je například sledování sportovních událostí.“

Podle povahy rodičů Lesja soudí, že Rusové jsou obecně více choleričtí, rázní a nebrání se konfliktům. Proti Rusům sice nic nemá, ale pokud si má vybrat mezi přáteli, raději se stýká s Ukrajinci. Její otec, který momentálně žije na východě Ukrajiny se zde cítí lépe. „Sám přiznal, že se tam cítí lépe, jelikož zde většina obyvatel mluví rusky.“

Co se týče tradic a zvyků, Lesja si pamatuje, že rodina matky i otce je slavili podobným způsobem. Například Vánoce trávili všichni společně v jeden den. Toto tvrzení zdůvodnila: „Na Ukrajině převládá ortodoxní křesťanství, které vyznávají i Rusové.“ Lesja sice umí více ukrajinsky, ale rusky se s přehledem domluví. „Rozdíly jsou především v gramatice, ale mluvená forma mi přijde velmi podobná.“ Celkově z našich rozhovorů vyplynulo, že Lesja klade důraz na ukrajinskou jednotnost a brání se vlivům z ruské strany.

Pohled minority na majoritu

Dále námi zvolená respondentka se jmenuje Valerie, která pochází z Ruska a ve svých dvaceti letech si našla přítele ukrajinského původu. Po dvou letech vztahu se rozhodla udělat důležitý krok, když opustila svoji rodnou zemi a přestěhovala se ke svému příteli na Ukrajinu. Poté se spolu vzali a další rok se jim narodila dcera. Nyní je jí 32 let, což znamená, že již desátým rokem žije na Ukrajině. „Největší rozdíl v ukrajinské společnosti vidím v tom, že jsem si musela zvykat na chudší stravu, byla jsem zvyklá na velké spektrum jídel, ovšem zde se nejčastěji stravuji masnou stravou a k ní si dám nejčastěji chléb.“

Další rozdíl vidí v tom, co se povídá o vztazích Rusů s Ukrajinci. „Tvrdí se, že spolu jdou ruku v ruce, na první pohled jsem to tak ale úplně necítila.“ Přátele jejího manžela ji nejprve moc nebrali, ale poté pochopili, ze je Valerie milá slečna, tak vůči ní už žádnou averzi neměli. ''Ukrajinci si často o Rusech myslí, že si nárokují jejich území ještě z dob Sovětského svazu.„ Valerie nám také prozradila: „Tak to ale vůbec není. Rusové si tu sice připadají jako doma, ale je to tím, že toho mají s Ukrajinci hodně společného. Ať už se jedná o náboženství, tradice či podobnost jazyka.“

Jejich dcera již od útlého věku navštěvuje na Ukrajině rusko-jazyčnou školu. K tomuto kroku se rozhodli, jelikož chtěli, aby jejich dcera uměla oba rodné jazyky rodičů. „Zároveň tak přišla do styku s ruskými i ukrajinskými dětmi, což se muže odrazit i v její pracovní kariéře v příštích letech, jelikož by mohla v Rusku mít jednou lepší pracovní pozici, než na Ukrajině.“

Tento krok Valerie je pochopitelný z toho důvodu, že ona sama po svém příchodu na Ukrajinu pocítila lehkou jazykovou bariéru. Sama tvrdí, že porozumět Ukrajincům je těžší, než když Ukrajinec chce porozumět Rusovi - to je pro ně lehčí. Toto například poznala při prvním setkání s rodinou z manželovy strany: „Oni mi rozuměli, zatímco já nerozuměla úplně každé větě, kterou mi řekli.“ Na otázku ohledně zvyků a tradic nám Valerie popsala: „Moje rodina si na ně moc nepotrpí, ale přesto jsem zpozorovala, že rozdílnost zvyků a tradic je velmi malá.“

Závěr

Cílem naší práce bylo vyzkoumat hlavní specifika ruské etnické minority na Ukrajině. Jedním ze specifik etnicity je historie. Ukrajinci byli utlačováni Ruskem již od roku 1654, kdy byla část Ukrajiny připojena k Rusku. Ukrajincům bylo několikrát odebráno jejich území a oslabována autonomní moc Ruskem. To se podepsalo na odlišnosti ve vztazích Rusů a Ukrajinců.

Hlavním znakem odlišnosti mezi zmíněnou minoritou a majoritou je jazyk. I přesto, že většina Rusů ovládá ukrajinštinu, pořád se udržuje ruština mezi členy ruské minority. Také k tomu napomáhá to, že ruština je vyhlášena jako jazyk národnostní komunikace. Dále k tomu napomáhá fakt, že Rusko je velmoc jak v ekonomickém světě, tak v politickém. Ve školství je více rozšířená ukrajinština, avšak rusky vyučující školy se stále uplatňují.

Co se týče zvyků a tradic, tak ty se z velké části shodují. Nejsou velké rozdíly mezi dodržováním tradic a slavení svátku, jelikož obě země jsou ortodoxně zaměřeny.

Rusové jsou celkově více uzavřenější. Scházejí se často ve skupinách, aby udrželi své vlastní tradice a aby si připomínali svoji ruskou identitu, na kterou jsou náležitě hrdí. Obecně platí, že se Rusové baví a scházejí sami mezi sebou a Ukrajinci mezi sebou. Migrace Rusů do Ukrajiny je často odůvodňována tím, že se zde cítí jako doma. Většina Rusů si nenárokuje zpět nějaké území a plně akceptuje fakt, že žije na ukrajinském území. Také existuje menší část ruské menšiny, která usiluje o navrácení území Rusku či prohlášení ruštiny jako úřední jazyk. Tímto byla zodpovězena námi vybraná výzkumná otázka, kterou jsme si stanovili na začátku práce. K cíli, ke kterému jsme se dobrali nám pomohli námi vybraní respondenti, jež nám byli nejvíce nápomocní při pohledu majority na minoritu a minority na majoritu.

Přílohy

Otázky z dotazníku pro respondenty:

1. Jaký je rozdíl mezi ruským a ukrajinským jazykem?

2. Jaký je pohled Ukrajinců na ruskou minoritu na Ukrajině?

3. Jak vnímáte společnou historii Rusů a Ukrajinců?

4. Čím se liší svátky a tradice slavené na Ukrajině či v Rusku?

5. Jak vnímají Rusové své krajany na Ukrajině?

6. Tvoří Rusové na Ukrajině komunitu?

7. Jaké jsou rozdíly mezi ruskými a ukrajinskými pokrmy?

Zdroje

BAHENSKÝ, František. Etnicita v historické perspektivě, Prolegomena ke vzniku, vývoji a proměně etnické kolektivní identity. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České Republiky, 2010. [cit. 2014-04-28] ISBN 978-80-87112-44-1.

DUJISIN, Zoltan. Russian speakers in Ukraine are the most important minority language. [online]. ProQuest. Čerpáno z databáze odborných časopisů. Dostupné z: http://search.proquest.com.infozdroje.czu.cz/docview/466946909/140440F64BB69664DAD/1?accountid=26997#center

EuroZprávy.cz - moderní zpravodajský server nabízí zprávy z celého světa. [online]. Dostupné z: http://zahranicni.eurozpravy.cz/

iDNES.cz . zprávy, kterým můžete věřit. [online]. Dostupné z: http://idnes.cz/

KOLÍSKOVÁ, Marie. Rusko-jazyčné obyvatelstvo na území Ukrajiny. [online]. Dostupné z: http://euroasia.euweb.cz/9-2002_ve_koliskova.htm

Ministerstvo zahraničních věcí. Státy světa - informace na cesty: Ukrajina. In: [online]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/ukrajina/index.html

Reflex. [online]. Dostupné z: http://www.reflex.cz/

RESPEKT. [online]. Dostupné z: http://respekt.ihned.cz/

SOLCHANYK, Roman. Russians in Ukraine: Problems and Prospects. [online]. Dostupné z: http://search.proquest.com.infozdroje.czu.cz/docview/220878013/1404D8644CF5B03F1E3/2?accountid=26997

Zpravodajský server Lidových novin. Lidovky.cz. [online]. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/


Počet shlédnutí: 12

1)
Russian Language In Retreat In Ukraine. Kiev Ukraine News Blog. 2007. [online]. Dostupné z: http://news.kievukraine.info/2007/05/russian-language-in-retreat-in-ukraine.html
2)
EuroZprávy.cz - moderní zpravodajský server nabízí zprávy z celého světa. Vydáno: 31. Března 2014. [online]. [cit. 2014-04-25] Dostupné z: http://zahranicni.eurozpravy.cz/evropa/90399-ukrajina-celi-dalsi-hrozbe-vznikl-zarodek-jihovychodni-federativni-republiky/
3)
Zpravodajský server Lidových novin. Lidovky.cz. Vydáno: 9. Června 2014. [online]. [cit. 2014-04-29] Praha. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/rusove-na-ukrajine-predvadeji-valceni-pro-21-stoleti-tvrdi-analytici-1g1-/zpravy-svet.aspx?c=A140609_195301_ln_zahranici_ele/
4)
SOLCHANYK, Roman.Russians in Ukraine: Problems and Prospects.[online]. [cit. 2014-04-15] Dostupné z:http://search.proquest.com.infozdroje.czu.cz/docview/220878013/1404D8644CF5B03F1E3/2?accountid=26997
5) , 13) , 15) , 16) , 17) , 18)
KOLÍSKOVÁ Marie.Rusko- jazyčné obyvatelstvo na území Ukrajiny. [online]. [cit. 2014-04-25] Dostupné z: http://euroasia.euweb.cz/9-2002_ve_koliskova.htm
6)
BAHENSKÝ, František.Etnicita v historické perspektivě, Prolegomena ke vzniku, vývoji a proměně etnické kolektivní identity. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České Republiky, 2010. [cit. 2014-04-17] ISBN 978-80-87112-44-1.
7) , 9)
MZV. Státy světa - informace na cesty: Ukrajina. In: [online]. [cit. 2014-04-27] Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/ukrajina/index.html
8)
Central Intelligence Agency: The World Factbook. [online]. [cit. 2014-04-29] Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2155rank.html
10)
WIKIMEDIA COMMONS. File:Map of Ukraine political enwiki.png In. Praha [online]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Map_of_Ukraine_political_enwiki.png
11)
Obávané Tatary vyhnal z Krymu Stalin, na spravedlnost čekají dodnes. iDNES.cz. Vydáno: 1. prosince 2010. [online]. [cit. 2014-04-30] Praha. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/obavane-tatary-vyhnal-z-krymu-stalin-na-spravedlnost-cekaji-dodnes-1fw-/zahranicni.aspx?c=A101130_204354_zahranicni_vel
12)
Století krve, slz a demografických pohrom na Ukrajině. Reflex. Vydáno: 20. Února 2014.: [online]. [cit. 2014-04-25] Praha. Dostupné z: http://www.reflex.cz/clanek/historie/54701/stoleti-krve-slz-a-demografickych-pohrom-na-ukrajine.html
14)
Století krve, slz a demografických pohrom na Ukrajině. Reflex. Vydáno: 20. Února 2014.: [online]. [cit. 2014-05-01] Praha. Dostupné z: http://www.reflex.cz/clanek/historie/54701/stoleti-krve-slz-a-demografickych-pohrom-na-ukrajine.html
19) , 20)
DUJISIN, Zoltan. Russian speakers in Ukraine are the most important minority language. 2008. [online]. [cit. 2014-04-27] Čerpáno z databáze ProQuest. Dostupné z: http://search.proquest.com.infozdroje.czu.cz/docview/466946909/140440F64BB69664DAD/1?accountid=26997#center
21)
Zpravodajský server Lidových novin. Lidovky.cz. Vydáno: 12. Května 2014.: [online]. [cit. 2014-05-15] Praha. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/krym-patri-ukrajine-uz-60-let-co-predchazelo-posledni-ruske-invazi-p9r-/zpravy-svet.aspx?c=A140302_155143_ln_zahranici_ttr
22)
Zpravodajský server Lidových novin. Lidovky.cz. Vydáno: 12. Května 2014.: [online]. [cit. 2014-05-18] Praha. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/janukovyc-obvinil-kyjevskou-juntu-z-vrazd-priznal-i-sve-chyby-p77-/zpravy-svet.aspx?c=A140512_133359_ln_zahranici_msl
23)
RESPEKT. Vydáno: 19. Ledna 2014.: [online]. Praha. [cit. 2014-05-07] Dostupné z: http://respekt.ihned.cz/c1-61578010-euromejdan-na-majdanu
rusove_na_ukrajine_2014.txt · Poslední úprava: 2024/05/29 19:39 autor: 127.0.0.1