Rusové v Rumunsku (společně s Lipovci)

Lera Ivkina, Anna Avakova, Yuliya Mechsheryakova, Nikola Suchá, Kristina Nesterenko. Rusové v Rumunsku (společně s Lipovci). Hospodářská a kulturní studia (HKS), 2014. http://www.hks.re/wiki/rusove_v_rumunsku_spolecne_s_lipovci_2014

25 milionů Rusů žije mimo Rusko. V každém státě nezávisle na jejich zeměpisné poloze je možné setkat se s ruským jazykem. Rusové jsou rozptýleni po celém světě, rozmístěni po desítkách zemích na stovky komunit. Ruskojazyčné diaspory najdeme skoro v každém státě. Zřídka kdy jsou tyto komunity navzájem spojené s jinými komunitami, nebo právě s Ruskem.

V Rumunsku žije podle různých odhadů 35-100 tisíc Rusů, včetně Lipovců, kteří tvoří rumunskou národnostní menšinu. Lipovci jsou starověrci, kteří tvoří etnickou skupinu Rusů a zároveň jsou představiteli náboženského a společenského hnutí, které se oddělilo od ruské pravoslavné církve v letech 1666-1667. Přesto, že Lipovci se přestěhovali na území Rumunska již na konci 17. až začátkem 18. století po církevních reformách Patriarchy Nikona, dokázali zachránit svou tradiční kulturu, mateřský jazyk a svůj vlastní vztah k náboženství.

Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje základní charakteristiku Rumunska, vysvětlení pojmů „Lipovci“ a „starověrci“ a historické události, za kterých se Rusové dostali na území Rumunska. Praktická část je věnována výzkumné otázce. V této části přiblížíme pohled na společnou současnost a budoucnost Rusů v Rumunsku, náhled majority na minoritu a jak se vztahují navzájem.

Cílem práce je pomocí dvou pohledů (menšiny na majoritu a majority na menšinu) odpovědět na výzkumnou otázku a vytvořit konkretní obraz života zkoumané minority v Rumunsku. Během výzkumu zkusíme detailněji zjistit kulturní specifika Rusů včetně Lipovců v Rumunsku, představit historický vývoj a jeho vliv na menšinu.

Jak si zachovávají kulturní tradice a etnickou identitu Rusové v Rumunsku?

1. Jak se jim daří dodržovat jazyk?
2. Jaké bylo nejlepší a nejhorší období pro minoritu?
3. Za koho sami sebe Rusové považují: za Rusy, nebo za Lipovce, nebo je to pro ně zcela totožné ?
4. Jak se mezi sebou liší na vesnicích s malým počtem Lipovců a ve velkých městech?
5. Zjistit, jestli se dělí na skupiny uvnitř své komunity, mají-li nějaké sekty?

Hlavním zdrojem informací z historie Lipovců byl odborný článek z databází EBSCO Russian old believers and edinovertsy in Estonia and their monasteries, churches and houses of worship ¹⁾, který nabízí informace o rozkolu ruských církvi v 17.století a názory starověrců. Autor popisuje okolnosti, které zformovaly jejich pozice a důvody stěhování. Jaanus Plaat klade důraz na vztahy mezi starověrci a reformátory a především na situace starověrců v době Sovětského svazu. Nejvíce prostoru z hlediska kultury, náboženství a zvyků je věnováno na internetové stránce lipovské společnosti v Rumunsku Lipovan russians community in Romania ²⁾ , kde čtenář může najít informace o zaměstnání starověrců:„mezi nejpopulárnější povolání patří malování ikon v byzantském stylu, a mezi zapomenuté, ale doposud existující povolání patří lodnímu stavitelství“ oděvnictví, architektuře, a dokonce i lahůdkářství, například zde můžeme najít recepty na přípravu Boršče, nebo tradičních palačinek. Autoři se zde věnují i popisu parních lázní, kterým připisují velký význam.

Vliv Lipovců na majoritní společnost, jejich podstatu ve většinové společnosti popsal poradce poslance důmy Rumunska, Lipovec, Fanika Ivanov ve svém článku Rumunsko: z historie ruských Lipovců ³⁾ . Autor uvedl jména významných sportovců a dokonce i jméno olympijského mistra:„Už dlouhou dobu Lipovci reprezentují Rumunsko na mezinárodních soutěžích, a nejsou hrdostÍ jen pro Lipovce samotné, ale pro cely stát“ - národní sebeúctu popsal úspěch Lipovců v politickém životě. Autor vysvětluje náboženskou pozici starověrců v současnosti: „Nejsme jen část ruského patriarchátu, ale máme i vlastní metropole“.

Za druhý odborný článek jsme vybraly Journey to the end of Europe. A world away from the stresses and frustrations of modern life, the Danube Delta reveals its watery secrets and abundant birdlife to Sue Lawley ⁴⁾ od autorky Sue Lawley. V daném článku jsou podrobně popsány detaily cestování v Rumunsku, místnost: příroda, pár hotelů, obyvatelstvo, včetně Lipovců. Dělá se důraz i na historii Rumunska, jeho zeměpisná fakta. Píše se tam o městě Tulcea spolu s její obyvateli. Obecně článek činí vlastní názor autora na rumunskou současnost.

Pro naši práci jsme si vybrali kvantitativní i kvalitativní metody sběru dat. Obě metody se v naší práci navzájem o sebe opírají a doplňují se. Práce je rozdělena na dvě části: teoretickou a praktickou.

V rámci kvantitativního výzkumu jsme zvolily studium dokumentů, které zároveň tvoří teoretickou část. Pro tuto část jsme použili několik článků o Rusech v Rumunsku, které jsme našly přes online seznam odborné literatury. V této části popíšeme základní fakta a přiblížíme problematiku daného téma. Výhodou je snadná dostupnost článků, avšak nevýhodou možná nepravost.

Praktická část je vytvořena na základě terénního výzkumu, který proběhl v rámci projektu Pestrá Evropa v okolí města Tulcea v Rumunsku v červnu 2014. K vyhledání respondentů jsme použili ruskou sociální sít VKONTAKTE.COM, kde jsme našli mladého Lipovce, který se stal našim respondentem. Najít respondenty předem bylo skoro nemožné, protože většinu Lipovců tvoří starší generace, které nepoužívají internet. Snažili jsme se najít respondenty na místě a k tomu jsme vybrali techniku narativního rozhovoru, která umožnila účastníkům výzkumu volně vyjádřit své názory. Nevýhodou tady může být subjektivní pohled na problematiku a nepravdivost.

Seznam respondentů:

Obrázek č. 1 Andrej Ampleev, zástupce komunity

Obrázek č. 2 Vasilij Suhov a Ioan Suhov

Obrázek č. 3 Pimon a Jahen Kornej

Obrázek č. 4 Duchovní otec Kornelij

Obrázek č. 5 Irina

Obrázek č. 6 Paša

Zdroj: z našeho vlastního archivu

Lipovci (filippovci) (Rum. Lipoveni) – ruského původu, věřící v kněžský směr. Na konci 17 a začátku 18. století se po církevních reformách Nikona přestěhoval do Moldávie a Bukoviny (Bukovina rumunsky: Bucovina) - je historické území, které bylo v letech 1775-1918 součástí Rakouské monarchie, v současnosti je rozdělené mezi Rumunsko a Ukrajinu. Hlavním městem jsou Černovice. Podle první verze název „Lipovci“ pochází ze slova „Filipovci“, podle druhé - z lipového háje, kde se Lipovci ukrývali. Slovo se poprvé objevuje v rakouském dokumentu z roku 1733. Později po stěhování k Lipovcům byli zařazeny Kozáci a Nekrasovci, jako ostatní jejich spoluvěrci.

V současné době většina Lipovců žije v Rumunsku, na Ukrajině, v Moldávii a částečně i v Bulharsku. V současné době v Rumunsku oficiálně žije 37 tisíc Lipovců (podle neoficiálních zdrojů až 100 tisíc). V roce 1990 byla založena „Společnost ruských Lipovců“, která vydávala noviny Zori (Svítání) – Zorile a časopis Kitěž – Hrad. Významné komunity Lipovců v současné době jsou v oblasti Tulcea (někdy též česky Tulča), Constanta, Jasy, Lalomita, Suceava, Bačau, Brăila, Neamt, Vaslui, Botosani a v hlavním městě Bukurešti. Lipovci jsou v Rumunsku rozmístěni zhruba do 70 lokalit, kde žijí.

Obrázek č. 7 Ukázka tradiční lipovské domácnosti v muzeu, Tulcea. Zdroj: z našeho vlastního archivu

Tradiční profese Lipovců jsou: rybaření (pro obyvatelé z Dunajské delty je rybaření jejich hlavní zdroj obživy) zelinářství, vinařství, zemědělství a obchod. Tradiční povolání je například ikonografie v byzantském stylu. Mezi téměř zapomenuté řemesla patří tesaři, nebo námořníci („marangozy“). Informace dostupné z http://dic.academic.ru/dic.nsf/ruwiki/171771.

Tradiční domácnost (hospodářství) zahrnuje dům, ve kterém jsou tři, nebo čtyři pokoje, s jedním, nebo více vstupy s dřevěným vepřovicovým zápražím (vepřovice též vepříky, nebo kotovice, jsou cihly z nepálené hlíny a také s oběma těmito názvy se označují stavby z tohoto materiálu), které je pokryté rákosím, nebo dřevěnou střešní krytinou. Dále verandu, letní kuchyň, minimálně jednu stodolu, chlév, kurník a parní lázeň.

Obrázek č. 8 Tradiční domácnost Lipovců. Zdroj: z našeho vlastního archivu

Oblečení, zůstalo zejména v některých oblastech stejné, ale používá se pouze při návštěvě kostela. Ženy si před vstupem do chrámu musí pokrýt hlavu kapesníkem. Sukně (většinou barevná) by měla být dlouhá a široká s osobitým pestrobarevným pásem ze srsti. Také nosí halenku s dlouhými rukávy. Vdaná žena musí mít vlasy spletené do dvou copů a nosit «kičku» (druh kokoshniku), naopak svobodná žena má jeden cop, do kterého vplétala barevné stužky. Svrchní části oblečení mohou být ze stejného materiálu ze kterého se šila sukně. Starší ženy chodí do kostela s «lestovkou» (růženec). Muži musí nosit do kostela košile s dlouhými rukávy, která je převázaná pásem a dlouhé kalhoty.

Jazyková situace

Situace záchrany ruského jazyka je složitá. Speciální školy neexistují, natož každodenní vzdělávací zařízení. Jediná možnost učit se ruský jazyk je v Lipovském centru, kde se setkávají zájemci různého věku, a kromě jazykové výuky pořádají i poetické večírky a koncerty. Ve vesnicích je situace mnohem složitější, problém spočívá v nedostatku učitelů. Jazyk se předává z generace na generaci, ale mládež už většinou mluví rumunským jazykem a ruský jazyk se učí jako vedlejší cizí. «Jednou jsem se rozhodl učit se ruštinu ale nedokázal jsem si najít ani učitele. Po komunistické době se ruský jazyk stal absolutně nepopulárním. Poslední ruská škola byla zavřena, protože neměla dostatek zájemců»,-Ioan Suhov, 16 let.

Nejlepší a nejhorší období pro minoritu

Druhým cílem bylo zjistit nejlepší a nejhorší období Lipovské minority. Nikdo z respondentů si nepřipadal nikdy diskriminován za svou Lipovskou minoritu. Naopak, všichni respondenti odpověděli, že cítí obrovskou podporu od státu a za to jsou velmi vděční. V této etnicky pestré oblasti se mezi etnickými minoritami vytvořila jakási rivalita o lepši koncert či vzdělávací centrum. Zájmem každé skupiny je co nejefektivněji utratit peníze, které obdržely od státu na podporu a vývoj. «Stát se snaží opravdu ze všech sil pomáhat naší komunitě, naše centrum je toho důkazem. Například na stavebnictví bylo utraceno 250 tisíc euro», - Andrej Ampleev zástupce Lipovské komunity a bývalý starosta města Tulcea. Z historického pohledu bezpochyby nejhorší situace byla v době druhé světové války. «Museli jsme bojovat proti Rusům, to pro nás byla opravdu strašná situace», - jahen Kornej. Ve městě Tulcea, měli Lipovci svoje ghetto, kde museli nosit židovské hvězdy. Ve školách děti nesměly mluvit rusky. Učitelé museli upozornit na děti, které mluvily rusky a poté se děti musely podrobit tělesným trestům. Všichni respondenti se shodli, že opravdu špatná situace nastala v době komunismu. «Bylo nám povoleno chodit do kostela jen v určitou dobu», - babička Irina. Je to část úpadku ruského jazyka. Jakýkoliv náznak ruského národa byl považován za hanebný čin. Jediná ruská škola byla zavřena. «Já jsem jako chlapec odmítal mluvit rusky, všem jsem říkal, že jsem Rumun, být Rusem bylo ostudné», - Vasiliy Suhov. Podle názorů respondentů může být považována za obtížnou i současná doba. Po vstupu Rumunska do Evropské Unie a otevření státních hranic, mládež migruje do Itálie, nebo Španělska, kde se snadněji shání práce a kde zakládají internacionální rodiny a tím ztrácí svůj jazyk a kořeny. «Mládež už u nás nenajdete vůbec, všichni odjíždí kvůli penězům a farnost se zmenšuje», - Duchovní otec.

Obrázek č. 9 Ruskolipovské centrum, Tulcea. Zdroj: z našeho vlastního archivu

Srovnávací analýza mezi vesnicemi

Dalším cílem bylo udělat srovnávací analýzu mezi vesnicemi s převážně ruským národem a vesnicemi s pestrým národnostním zabarvením. Navštívili jsme tři vesnice Mahmudia, Slava Rusia a Slava Cercheza. Podle oficiálních statistik ve vesnice Mahmudia bydlí přibližně 10% Lipovců. Jsou si velice blízcí s rumunským národem, umí perfektně rumunsky a mají mezi sebou dobré vztahy. V současnosti se střetává mnoho mezinárodních manželských svazků, které vedou k proniknutí rumunského jazyka a kultury a jako následek i církvi. «Moje dítě bylo pokřtěno v rumunské církvi. Popravdě mohu potvrdit, že já osobně chodím do rumunského kostela, protože můj manžel je Rumun»,- Aksinja. Bez ohledu na to, jak obrovský vliv mají Lipovci v Mahmudia na rumunskou kulturu,(ve vesnici jim patři 2 církve), je důkazem toho, že výjimečnost této etnické skupiny je založena na náboženství. Ve vesnici Slava Cercheza je opačná situace,tam bydlí přibližně 95% Lipovců. «Když jsem začínala mluvit s Rumuny rumunsky ptali se mě: „Proč mluvíš cizím jazykem? Mluv v našem!»,-Babička Irina. Mimo jazyka Rumuni převzali i tradice, oblečeni, nebo dokonce církevní obřady. Mnohem složitější je situace na vesnici Slava Rusia, kde je Lipovců kolem 45%. Tato oblast je kopcovitá krajina a Rumuni s Lipovci jsou odděleni kopcem v důsledku čehož mezi nimi vznikají špatné vztahy. «Bavíme se s nimi, ale nelíbí se nám», - babička Paša. Lipovci na vesnice Mahmudia většinou mluví rumunsky, ale starorusky už zapomínají, zato v Slava Cercheza Lipovci mluví skvěle v staroruštině, a v Slava Rusia umí moderní ruský jazyk kvůli tomu, že mají ruské televize.

Skupiny Lipovců

Zajímavým zjištěním se pro nás stalo dělení Lipovců na skupiny. Na konci 17. století byla kladena otázka pravého duchovenstva, která rozdělila starověrce na popovce a bezpopovce. Bezpopovci odmítli přijmout řeckého duchovního Amvrossie. «Rumunsko pro nás koupilo tohoto duchovního, nazýval se Boží matkou kadynou(krasná žena)»,- Pimon, pracovník v bezpopové církvi. Rozdělení starověrců je mezi sebou přivedlo k vzdorování a špatným vztahům. Nebylo možno se ženit, nebo se mezi příslušníky jiných církví jakkoli přátelit. «Moji rodiče mě zavrhli, když jsem se vdala za muže, který patřil do bezpopové církve»,- Babička Paša. «Toto mezi námi byla opravdu válka », - Jahen Kornej. V 90 letech 20. století se bezpopovci přihlásili k duchovním z Ruska a dnes obě dvě církve jsou s popy a žádné rozdíly mezi nimi neexistují. Ale jsou tu i ti, kteří ani ve 20. století nepřijali popa z Ruska, těm se říká «chatnici», modlí se doma a veškeré sváté obřady provádí sami doma. «Chatnici nepřijímají cizí jídlo, nádobí mají vždy vše svoje vlastní », - duchovní otec Kornelij. Kromě církve popové a bezpopové ve městě Tulcea je církev skopcová. Skopci jsou ruští starověrci, kteří považují kastraci jako boj s vlastním tělem, za spaseni duše. Skopci se nemodlí k ikonám Lipovců, mají svoje vlastní a jiné odmítají. V Tulcea zůstalo jen několik rodin skopců, většinou žijí v Rusku. Je to velmi uzavřená skupina, která nepřijímá nikoho do své církve, ani do svého života.

Obrázek č. 10 Duchovní otec Popovské církve (zleva)

Obrázek č. 11 Popovská církev (zprava)

Zdroj: z našeho vlastního archivu

Národnost

Posledním úkolem bylo dozvědět se, za koho se sami Lipovci považují. Míněni jsou odlišná. Příslušníci kdysi bezpopové církve se považují za Rusy. «Jsme Rusové, přišli jsme sem z Ruska, jen tady nám říkají Lipovci», - Pimon. Bezpopovci přijali ruského duchovního a jsou velmi orientováni na Rusko. Ruský jazyk umí ovládat skvěle. Děti jezdí do Ruska za vzděláním, tedy studovat vysoké školy, nebo za prací a kulturou. Naopak popovci sami sebe řadí spíše ke starému Rusku. Současné Rusko a ruský jazyk jsou pro ně již cizí.

Obrázek č. 12 Tulcea. Zdroj: z našeho vlastního archivu

Bez ohledu na to, že téměř před 300 lety donutilo Rusko, Lipovany, opustit jejich rodnou zemi, Lipovci dokázali zachránit vlastní kulturu, tradice a jazyk, nezapomněli na svůj původ a i dnes o Rusku mluví s láskou.

Návštěva Delty Dunaje je podobná stroji času. V Deltě Dunaje jsme objevili malé Rusko, ve kterém se mnoho aspektů kultury uchovalo lépe, než v současném Rusku. Velká část Lipovců žije jako Rusové před 300 lety. Poznáme to právě podle oblečení, domů, nebo nábytků. Také náboženství hraje mnohem důležitější roli ve srovnání se současným Ruskem. Lipovci dodržují ruské tradice a předávají je dalším generacím. Učí své děti ruštině, různým národním pohádkám, ruské literatuře a poezii. Kromě toho se rádi dívají na ruskou televize, nebo jezdí do Ruska na dovolenu.

Rumunsko však také považují za rodnou zemi. V Rusku mají kořeny, ale Rumunsko je pro Lipovce zemí, která je přijala jako národ, tato země jim poskytla domov, a ve které bydlí již několik století. Dnes jsou Lipovci velice vděční Rumunsku i za podporu menšiny. Lipovce v podstatě můžeme považovat za národ, který má dvě vlasti.

Bohužel v poslední době, kvůli ekonomické situaci v Rumunsku, mládež odjíždí do vyspělejších zemí a to zejména kvůli pracovním příležitostem. Tento trend se dotkl i Lipovců, kteří také nechávají své rodiny kvůli práci v zahraničí. Jiné odjíždí z vesnic a malých měst například do Bukurešti. Mnoho z nich se vdává, či žení s představiteli jiných národností. Postupně se ztrácí význam ruského jazyka a tradic. Ve smíšených manželstvích děti často nemluví ruštinou a ani nechodí do lipovské církve, čímž se snižuje vliv náboženství na mladé generace. Ale jsou také lidé, kterým není lhostejné, kdo jsou a odkud jsou, naopak podporují rozvoj ruské menšiny v Rumunsku, opravdu milují svůj jazyk a s láskou ho předávají svým dětem. Pokud takoví lidé stále jsou, není nic ztraceno: „Pokud tu jsme, žijeme a máme tendenci zachránit jazyk, kulturu a tradice, zachráníme je. Vše záleží jen na nás.“ – Babička Irina.

-Pryamčuk, Sergej, Lipovaně - „Bože, pomoži!“ (Липоване - „Боже, поможи!“) (rusky) dostupné z: http://www.proza.ru/2008/11/16/608

-Muravjev, Alexej, Putešestvije v stranu Lipovaniju (Путешествие в страну Липованию) (rusky) dostupné z: http://polit.ru/article/2013/06/29/lipovania_1/

-Ivanov, Fanika, Rumunsko: z historie ruských Lipovan Stranitsy prošlogo (Страницы прошлого)

-Sanders, E. M., The New Rumanian State: Regions and Resources. Geographical Review, Vol. 13, No. 3 (Jul., 1923), pp. 377-397. (Most of the fishermen here are Lipovans, a religious sect emigrated from Russia.) ZDE

-Plaat, Jaanus, Russian old believers and edinovertsy in Estonia and their monasteries, churches and houses of worship , Regional Review/Regionalais Zinojums. 2011, Issue 7, p79-92. 14p.

-Lipovan russians community in Romania [online] crlr.ro [cit.16.04.2014] dostupné z:http://www.crlr.ro/religion.html

-Plaat, Jaanus, Russian old believers and edinovertsy in Estonia and their monasteries, churches and houses of worship [online], Regional Review/Regionalais Zinojums. 2011, Issue 7, p79-92. 14p. [cit.16.04.2014] dostupné přes databáze EBSCO , dostupné z http://eds.b.ebscohost.com.infozdroje.czu.cz/eds/detail?vid=6&sid=fec28f20-23fd-4bde-8378-aa3ddb624551%40sessionmgr115&hid=116&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1lZHMtbGl2ZQ%3d%3d#db=a9h&AN=76147989 :)

-Lipovan Russians community in Romania [online] crlr.ro [cit.16.04.2014] dostupné z:http://www.crlr.ro/religion.html-

-Lawley, Sue, Journey to the end of Europe. A world away from the stresses and frustrations of modern life, the Danube Delta reveals its watery secrets and abundant birdlife to Sue Lawley [online] Dostupné přes databáze ProQuest Central. Lawley, S. (2007, Sep 08). The Daily Telegraph Retrieved from http://search.proquest.com.infozdroje.czu.cz/docview/321511824/BC0FAA20FC6A4F77PQ/17?accountid=26997#

-Statistika [online] edcr.ro dostupné z:http://www.edrc.ro/recensamant.jsp?language=0

-Statistika Tulcea [online] edcr.ro dostupné z:http://www.edrc.ro/recensamant.jsp?regiune_id=503&judet_id=761&localitate_id=762

Doprava do Tulcea

• BUS http://www.autogari.ro/Transport/Bucuresti-Tulcea
• Jurilovca http://www.rome2rio.com/s/Jurilovca/Bucharest

V oblasti Jihovýchod jsou pouze ve 2 okresech (Tulcea, Constanţa):

Nejvíce Rusů v okrese Tulcea

• MAHMUDIA 10 % (celkem osob všech národností v obci 4 826)
• ORAŞ SULINA 11 % (celkem osob všech národností v obci 4 601)
• CRIŞAN 25 % (+10 % Ukrajinci) (celkem osob všech národností v obci 1 414)
• C.A. ROSETTI 31 % (celkem osob všech národností v obci 1 179)
• JURILOVCA 45 % (celkem osob všech národností v obci 5 184). Stránky obce Žurilovka (rusky): http://www.jurilovca.tut.su/ru/jr.htm
• SARICHIOI 46 % (celkem osob všech národností v obci 7 457)
• SLAVA CERCHEZĂ 82 % (celkem osob všech národností v obci 2 829)
• CARCALIU 90 % (celkem osob všech národností v obci 3 394)

Nejvíce Rusů v okrese Constanţa

• GHINDĂREŞTI (Новенькое) 95 % (celkem osob všech národností v obci 2 712)

—-

Počet shlédnutí: 25