obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


slovaci_na_ukrajine_2013

Slováci na Ukrajině

Jan Procházka, Ondřej Růžek, Kristýna Sojová, Radka Vavroušková. Hospodářská a kulturní studia (HKS), 2013.

Zdroj:1)

Úvod

Práce se zabývá etnickou minoritou Slováků žijících na Ukrajině a to především v Zakarpatské oblasti. Nejpočetnějšími menšinami na Ukrajině jsou Rusové, Bělorusové a krymští Tataři. Slováci jsou v rámci celé Ukrajiny početně nepříliš výraznou menšinou, avšak v Zakarpatské oblasti, která sousedí přímo se Slovenskou republikou, je jejich podíl na složení obyvatelstva již výraznější. Podle Úřadu pro Slováky žijící v zahraničí je v současné době v této oblasti přes 17 000 Slováků, ovšem sčítání lidu na Ukrajině ukazuje jiná čísla, konkrétně 6397 osob. Rozdíl vzniká hlavně kvůli nerozlišení pravé minority Slováků na Ukrajině a Slováků, kteří jsou na Ukrajině více méně v pozici hostů. Tento rozdíl je dále v práci ještě vysvětlen.

V teoretické části práce jsou pro přiblížení studovanému prostředí shrnuty obecné údaje o obyvatelstvu Ukrajiny, používaných jazycích i náboženské situaci. Pozornost je zaměřena hlavně na Zakarpatskou oblast a její specifika. Oblast je stručně charakterizována, zmíněno je pak hlavně národnostní složení, počty Slováků v jednotlivých částech oblasti a její administrativní členění. Podrobněji je také rozpracována historie Zakarpatské Ukrajiny, čímž se odkrývá souvislost této oblasti se Slovenskem. Následně jsou v práci porovnány slovenské a ukrajinské tradice a svátky.

Praktická část práce se zabývá specifiky slovenské menšiny na Ukrajině a zkoumá současné postavení této menšiny. V rámci výzkumného šetření byly provedeny rozhovory se třemi respondenty, z nichž každý reprezentuje jiný pohled na danou minoritu. Jedná se o pohled příslušníka slovenské menšiny na Ukrajině, pohled zástupce majority a pohled zvenčí, konkrétně Slováka žijícího na Slovensku. Dotazovaným byly pokládány otázky týkající se pohledu na vlastní kulturu, kulturu druhé zkoumané skupiny i vzájemného vztahu majoritní a minoritní ukrajinské společnosti. Dále bylo zjišťováno, jaké tradice respondenti dodržují a jak vnímají rozdíly mezi Slováky a Ukrajinci. Z názorů dotazovaných byl následně sestaven „univerzální“ pohled na studovanou menšinu.

Cíl práce

Cílem práce je podat základní informace o aktuální situaci Slováků žijících na Ukrajině a to především v Zakarpatské oblasti. Dále pak charakterizovat tuto oblast, její historický vývoj a způsob, jakým se slovenská minorita dostala na Ukrajinu. Hlavním úkolem teoretické části je porovnat život, jazyk, tradice a jídlo obou kultur. Cílem praktické části je získat na základě výpovědí respondentů tři pohledy na danou minoritu. Budeme zjišťovat, jak majorita pohlíží na minoritu, minorita na majoritu a externí pohled na minoritu.

Pro účely praktické části práce byly zjišťovány následující skutečnosti:

Jak dotazovaní vnímají kulturu, ve které žijí?
Jaké tradice a zvyky respondenti dodržují?
Jaký je rozdíl mezi Slováky a Ukrajinci?
Jak vnímají respondenti své krajany doma či v zahraničí?
Jaký názor mají dotazovaní na diplomatické vztahy mezi Slovenskou a Ukrajinskou republikou?
Je otázce menšin žijících na Ukrajině a Slovensku věnována dostatečná pozornost?

Metodologie

Pro vypracování této semestrální práce byly použity dvě metody. Nejprve byla pro teoretickou část práce použita metoda kvantitativní a to metoda studia dokumentů. Pro praktickou část byla pak použito semistandardizovaného interview, která se řadí mezi techniky kvalitativní.

Metoda studia dokumentů

Metoda studia dokumentů byla použita pro teoretickou část této práce. Informace byly čerpány z knižních i internetových zdrojů. Úkolem této metody je uvedení výzkumníka do dané problematiky a seznámit ho s potřebnými informacemi, které pak následně zpracovává, ověřuje či rozšiřuje.2)

Hlavní výhodou této metody je vyloučení zaujatosti, jelikož touto metodou lze získat pouze informace, které již zpracoval někdo jiný a tyto poznatku jsou tedy z „druhé ruky“. Hlavním problémem, se kterým jsme se potýkaly, byla dostupnost odborné literatury k danému tématu, proto pro práci byly využity hlavně internetové zdroje, kterých bylo poměrně více, a byly snadno dostupné.

Semistandardizovaný rozhovor

Pro získání odpovědi na výzkumnou otázku byla tedy zvolena technika sběru dat semistandardizovaného rozhovoru. K semistandardizovanému rozhovoru je důležité mít předem připravené otázky. Je zapotřebí mít jasně a přesně formulované otázky, které jsou následně pokládány respondentům ve stejném pořadí. Dle odpovědí na základní otázky se kladou ještě doplňující otázky, u kterých má respondent prostor k rozvíjení svých odpovědí. Kladnou stránkou tohoto rozhovoru je možnost přizpůsobení otázek dané situaci, zápornou stránkou rozhovoru je jeho časová náročnost.3)

Pro účely výzkumu byli dotazováni tři respondenti. Prvním dotazovaným byl zástupce slovenské menšiny na Ukrajině Ivan Latko,který pracuje jako předseda užhorodského spolku Slováků na Ukrajině. Druhým respondentem byl Anton Permikov, čili zástupce majoritní ukrajinské společnosti a poslední dotazovanou byla Ivana Valientová pocházející ze slovenské obce Ilava, ve které v současné době také žije. Všichni respondenti byli velmi ochotni odpovědět na námi připravené otázky a za to jim patří velké poděkování. Rozhovory probíhaly volně a informace, které byly získány, se staly velmi užitečnými a tvořily primární zdroj našeho výzkumu. Problémem, se kterým se výzkum potýkal, byla stručnost odpovědí respondentů, případné nepochopení otázek, nicméně na opětovnou výzvu respondenti své odpovědi ochotně doplňovali.

Literární rešerše

Informace o slovenské menšině na Ukrajině poskytují především publikace, které popisují historii Zakarpatské oblasti, kde je slovenská menšina nejpočetnější a také sousedí přímo se Slovenskou republikou. Vývojem Zakarpatské oblasti se zabývá Ivan Pop 4) v publikaci Dějiny Podkarpatské Rusi v datech, který zmiňuje problémy etnických menšin, které byly řešeny již v 19. století. Nejdůležitějším obdobím, které přineslo slovenské menšině nejvíce změn je období po ukončení obou světových válek a následně po rozpadu Sovětského svazu. Autor poukazuje na poněkud nešťastný vývoj celé oblasti, jejíž název se za posledních deset let takřka desetkrát změnil. Autor také zdůrazňuje, že toto území nikdy nepoznalo samostatnost, i když o ni mnohokrát usilovalo. Největší míra autonomie a tím pádem i nejvíce práv vztahující se na etnické minority se Zakarpatské oblasti dostalo za společného působení v Československé republice. V tomto období také docházelo k přesunům tehdy československého obyvatelstva na tehdejší Podkarpatskou Rus z důvodů společného hospodářství pod jednotnou republikou. K přemístění ovšem docházelo již po celá předešlá staletí, protože prakticky od vzniku Velké Moravy a následně Uherského království Zakarpatská oblast a Slovensko patřily vždy pod společný celek. Z těchto důvodů lze podle autora považovat slovenská menšina žijící v Zakarpatské oblasti za autochtoní.

K opačné situaci došlo podle autora po 2. světové válce, kdy nebyla otázce národnostních menšin věnována prakticky žádná pozornost. Došlo také k vytovření pevné hranice mezi Slovenskem a Zakarpatskou oblasti a v této době došlo také k výraznému omezení možnosti přesunu obyvatel mezi těmito územími. Autor také zdůrazňuje, že existuje rozdílný pohled na historii Zakarpatské oblasti a to ze strany Ruska či Ukrajiny, který je nadmíru zpolitizován a má silné prvky nacionalismu. Naopak pohled hlavně rusínského obyvatelstva, ale také českých, slovenských, rakouských a maďarských historiků je velice často odlišný. 5)

Autor Peter Švorc 6) ve své publikaci Zakletá zem poukazuje na význam Slováků, kteří podporavali obyvatele Podkarpatské Rusi na přelomu 19. a 20. století ve snaze o větší míru autonomie. Podněcovali je také k většímu národnímu angažování. Obě území totiž spadala pod správu Uher a tak lze jejich počíná považovat za podobný cíl. Nejvíce se do této činnosti zapojili Slováci a Rusíni, žijící ve Spojených státech amerických. Tehdejší oblast dnešního Slovenska byla pro obyvatele Podkarpatské Rusi v mnohém inspirativní. Velice důležitou roli sehrála i dvě města poblíž hranic. Na straně Slovenska Prešov a na straně Podkarpatské Rusi Užhorord. Zde se dostávali obyvatelé do vzájemného kontaktu, kdy mnoho Slováků žilo v Užhorodě a naopak mnoho Rusínů se stěhovalo za lepším životem do Prešova.

Za nejtíživější problém obyvatel Podkarpatské Rusi považuje autor to, že její obyvatelé ještě ve druhé polovině 19. a v první polovině 20. století neměli vyřešenou základní otázku, kým vlastně jsou. S nejasným určením etnicity bylo spojeno i nejasné určení vlastního území. Podle autora obyvatelstvu postačila řeckokatolická identifikace. I dnes dochází k rozdělování etnicity na základě náboženství, kdy obyvatelé v Zakarpatské oblasti, kteří vyznávají římskokatolickou víru, jsou považováni za Slováky nebo alespoň za obyvatele, kteří mají blíže k západu a Slovensku. Naopak obyvatelé, kteří vyznávají řeckokatolickou víru, jsou považováni za Rusíny, ale hlavně za obyvatele mající blíže k Ukrajině a Rusku. 7)

Situaci slovenské menšiny na Ukrajině v současnosti se ve své publikaci Pestrá Evropa věnuje Petr Kokaisl 8) se svým kolektivem. V této knize se autor zmiňuje, že ukrajinští Slováci svou etnicitu odvozují především z odlišného jazyka a náboženství. Ačkoliv si slovenská menšina vždy snažila zachovávat svá kulturní specifika, zvýšený zájem o slovenskou kulturu souvisí podle autorů se vstupem Slovenska do Evropské unie. Slováci žijící v zahraničí, dokáží-li dostatečnou aktivitu v rámci své minority, pak mohou využívat různých výhod.

Dalším odborníkem, který se věnuje situaci Slováků žijících v zahraničí je Marta Botíková 9) v publikaci Slovensko: dejiny, divadlo, hudba, jazyk, literatúra, ľudová kultúra, výtvarné umenie, Slováci v zahraničí. Autorka v knize uvádí, že v posledních letech lze u slovenské menšiny sledovat silnou tendenci k asimilaci s většinovým obyvatelstvem. Ta je mimo jiné důsledkem silných mezietnických vazeb, které se během několikalatého společného soužití vytvořily.

Teoretická část

Teoretická část práce se věnuje základní charakteristice obyvatelstva na Ukrajině se zaměřením na Zakarpatskou oblast a zde žijící Slovenskou menšinu. Zaměřuje se na historii, náboženství, jazyk, tradice, zvyky a nechybí ani přiblížení situace současných Slováků na Ukrajině. V úvodu je k obecným informacím o počtu obyvatel uveden také přehled národnostního složení Ukrajiny. Dále je pak stručně popsána Zakarpatská oblast, její poloha, základní rysy a počty Slováků v jednotlivých částech této oblasti. Pro přehled je opět uvedeno národnostní složení, tentokrát přímo Zakarpatské oblasti.

Obyvatelstvo Ukrajiny

Pro ilustraci demografické situace na Ukrajině je nutné uvést nejvýznamnější menšiny a k nim několik čísel pro představu toho, jak velkou menšinu tvoří Slováci na Ukrajině, resp. na Zakarpatí.

Na Ukrajině žije přibližně 45 500 000 obyvatel. Největší ukrajinskou minoritou jsou Rusové, kterých zde žije 8 300 000. Další početnou menšinou jsou Bělorusové (přibližně 275 000), dále Moldavané, krymští Tataři a další. Slováci jsou v oficiálních statistikách Ukrajiny řazeni obvykle pod položku ostatní. 10)

Národnostní složení

Zdroj: Vlastní práce autorů na základě údajů ze zdroje: http://2001.ukrcensus.gov.ua/eng/results/general/nationality/

Slováci nejsou, co do počtu, v rámci celé Ukrajiny významnou menšinou. Významnější jsou v rámci Zakarpatské oblasti, kde je jejich koncentrace nejvyšší a žije zde největší část slovenské menšiny. Odhad jejich počtu podle Úřadu pro Slováky žijící v zahraničí je 17 000, ale podle sčítání lidu na Ukrajině (2001) je jich jen 6 397. Pro zajímavost v roce 1989 to bylo přes 7 000 (sčítání lidu na Ukrajině). 11)

Zmíněná čísla se hodně liší, je to tím, že v odhadu Úřadu pro Slováky žijící v zahraničí jsou uvedeni všichni Slováci žijící na Ukrajině včetně těch, kteří mají stále slovenské občanství. Ti jsou však na Ukrajině více či méně jako hosté, mohou zde být třeba jen pracovně, proto je tento odhad značně vyšší, než výsledky o počtu Slováků na Ukrajině získané při sčítání lidu na Ukrajině. Při tomto sčítání se totiž zjišťuje tzv. pravá minorita, což jsou Slováci, kteří při sčítání lidu do údaje o národnosti uvedou národnost slovenskou, ale do údaje o státní příslušnosti píší příslušnost ukrajinskou. 12) K rozdílu také došlo kvůli skutečnosti, že po roce 1947 byla celá řada Slováků zapsána jednoduše jako Ukrajinci, na národnost se nehledělo. Slovák na Ukrajině se stal najednou automaticky Ukrajincem. To samé se stalo například i menšině Rusínů, kteří dodnes při sčítání lidu nejsou vyčleňováni jako samostatná menšina a jsou řazeni pod ukrajinské obyvatelstvo.

Zakarpatská oblast

Jak již bylo zmíněno, největší počet Slováků žije právě v Zakarpatské oblasti, proto v úvodu této podkapitoly je oblast charakterizována z hlediska její polohy a historických souvislostí. Dále je zdůrazněno administrativní členění oblasti, počet Slováků celkem a konkrétně v některých oblastech Zakarpatí. V souvislosti s menšinami v této oblasti je zmíněna i původní minorita Rusínů, jež sem neodmyslitelně patří. Na závěr této podkapitoly nechybí přehled národnostních menšin Zakarpatí.

Znak oblasti

Zdroj: http://www.kr-vysocina.cz/zakarpatska-oblast-ukrajiny-zakladni-informace/d-1785226/p1=26646

Zakarpatská oblast leží na jihovýchodě Ukrajiny a přímo sousedí s Rumunskem, Maďarskem, Slovenskem a také Polskem. Hlavním městem (administrativním centrem) této oblasti je Užhorod, mezi další významná města patří Mukačevo a Chrust. Oblast je členěna na 13 rajónů (okresů).

Zakarpatská oblast byla formálně utvořena v roce 1946, kdy Československo na základě smlouvy se SSSR postoupilo území tehdejší Podkarpatské Rusi Ukrajinské sovětské socialistické republice. Kraj je oblíben a hojně navštěvován hlavně kvůli horské turistice. Nachází se zde i lyžařská a lázeňská střediska.13)

Mapa - Zakarpatská oblast

Zdroj: http://maps.google.cz/

Administrativní členění Zakarpatské oblasti (13 rajónů)

Zdroj: http://zakarpati.cz/

Ve všech těchto rajónech se nachází zástupci slovenské menšiny, nejvíce ve správním centru oblasti Užhorodě.

V Zakarpatské oblasti žije přibližně 1 200 000 obyvatel k roku 2010. Přibližný počet Slováků v Zakarpatské oblasti je podle sčítání lidu na Ukrajině 5 600 osob, což je asi 0,5 % z celé oblasti.14)

Počty Slováků v některých oblastech Zakarpatí:

Město Užhorod (2 500), okres Užhorod (3 760)

okres Svaljava (400)

okres Velyky Berezny (300)

okres Iršava (300)

okres Perečyn (300)

okres Mukačevo (200)

Ukrajinské obyvatelstvo čítá v Zakarpatské oblasti přibližně 1 000 000 osob. Mezi nejvýznamnější menšiny v Zakarpatí pak patří hlavně Maďaři (151 000 osob), dále Rumuni (32 000 osob) a následně Rusové (31 000 osob). V rámci celé Ukrajiny jsou však Rusové nejpočetnější menšinou, jedná se dokonce o největší menšinu v Evropě vůbec. 15)

Na Ukrajině žije také menšina Rusínů a to převážně na Zakarpatí. Tato menšina čítá na asi 10 000 osob. Rusíni jsou původní obyvatelstvem regionu podél jižních a severních svahů severní části řetězu Karpat. Při sčítání obyvatel jsou Rusíni řazeni a počítáni dohromady s ukrajinským obyvatelstvem.

Setkat se s nimi je možné na Ukrajině v Zakarpatské oblasti, Slovensku, v Maďarsku a v Rumunsku. Některé prameny uvádějí i silnější zastoupení v Srbsku (Vojvodina). Nejpočetnější menšinu tvoří Rusíni na Slovensku. Rusíni nikdy neměli vlastní stát ani kodifikovaný jazyk, nejblíže tomu byli v samosprávné zemi Podkarpatské Rusi za Československa. Jejich jazyk rusínština má určité prvky z východoslavonských i západoslovanských jazyků.16), 17)

Přehled národností a vývoj jejich počtu v Zakarpatské oblasti

Zdroj: Vlastní práce autorů na základě údajů ze zdroje: http://en.wikipedia.org/wiki/Zakarpattia_Oblast

Historie

V této podkapitole jsou popsány a chronologicky uspořádány nejvýznamnější události, které ovlivnily vývoj Zakarpatské oblasti, a které měly pozitivní, ale často spíše negativní dopad na tamní obyvatelstvo. S historií Zakarpatské oblasti úzce souvisí i dějiny zemí a to zejména Slovenska, Maďarska, ČR, Ukrajiny a Ruska, a proto jsou v této podkapitole také zmiňovány, kvůli jejich vzájemnému působení.

Za první významnou událost, která se odehrála ve 3. století před n. l. lze považovat příchod Keltů, kteří na území Podkarpatské Rusi pronikali ze západních oblastí. Avšak v 1. století n. l. si toto území podmanily germánské kmeny, které zde pobývaly až do období stěhování národů. Právě v tomto období začaly pronikat přes Karpaty na území Podkarpatské Rusi slovanské kmeny, které ukončily osidlování na přelomu 6. a 7. století. První významný celek, jehož územím byla i Podkarpatská Rus byla Velká Morava a to za vlády Svatopluka v 9. století. Další důležitou událostí, která se odehrála v tomto období, je příchod křesťanství díky misionářům z Byzance. Příchod křesťanství lze označit za velmi důležitý moment, protože náboženství a zvyky jsou dodnes pro Slováky žijící na území Zakarpatské oblasti velmi důležitou složkou jejich života. S příchodem křesťanství je spojen i příchod vzdělanosti, ovšem je nutné podotknout, že v prvopočátku bylo křesťanské učení rozšířeno spíše ve větších městech a až postupem času se dostávalo i do vzdálenějších osad a vesnic. S dalším panovníkem Velké Moravy Mojmírem II., je ovšem spojena ztráta území Podkarpatské Rusi, kterou ovládli Maďaři. Tímto okamžikem nastává nejdelší etapa, kdy Podkarpatská Rus spadala pod jedinou mocnost. Nejdříve byla pod nadvládou Uherského království a následně od roku 1867 byla součástí Rakouska - Uherska.18)

Rok 1867 je velice významný z pohledu národnostních menšin, protože v tomto roce vznikl první zákon, který se touto otázkou zabýval. Zákon o rovnoprávnosti všech národností obsahoval formulaci: „všichni uherští občané, tvoří národ v politickém slova smyslu, jediný a nerozdílný uherský národ“. I přes toto ustanovení byl zákon ve skutečnosti velice liberální a v některých otázkách dokonce překračoval požadavky národnostních menšin. Bylo umožněno používání mateřského jazyka v administrativě, ve školství a v náboženském životě. Také byla ve státních službách vyžadovaná účast představitelů národnostních menšin. Zákonem bylo dokonce uloženo, aby byla podporována výuka v mateřském jazyce na základních a středních školách. S tímto zákonem souvisel i spolčovací zákon, kterým bylo umožněno zřizování např. kulturních, uměleckých nebo hospodářských spolků. Přes všechny tyto výhody měl zákon o rovnoprávnosti všech národností jeden nedostatek, za jeho nedodržování totiž nebyly ukládány sankce. Právě tato chyba měla za následek, že v praxi docházelo velmi často k porušování nebo obcházení tohoto zákona a to znamenalo pro všechny národnostní menšin jejich znevýhodnění, i když měly právní nárok na zmíněné výhody. Postupem času tak sílila vlna maďarizace, vyučovalo se pouze v jednom jazyce a národní identita se tak vytrácela. 19)

Přelom 19. a 20. století byl pro oblast Podkarpatské Rusi kritický, kvůli špatným ekonomickým podmínkám emigrovalo mnoho obyvatel do Spojených států amerických. Další negativní událostí, která následovala a zasáhla nejen Evropu, byla 1. světová válka. Podkarpatská Rus byla vždy považována za velmi důležité strategické území, což se potvrdilo v bojích, kdy úkolem Podkarpatské Rusi byla ochrana východních hranic Rakouska - Uherska před Ruskem. Během války se také projevila náklonnost místních obyvatel směrem k ruské armádě. Mnoho lidí veřejně podporovalo příchod ruských vojsk a naopak odmítalo příchod maďarských vojsk, která byla vyslána na Podkarpatskou Rus, aby ji bránili právě před ruskými vojáky. To mělo za následek, že maďarští vojáci často trestali tamní obyvatele. Po skončení 1. světové války sílil tlak především ze strany emigrantů žijících v USA o vytvoření samostatného státu. Všechny sousedící státy si ovšem toto území nárokovaly a pod tímto tlakem se obyvatelé Podkarpatské Rusi spíše rozhodovali, ke kterému státu se připojí a budou moci prosadit co nejvíce vlastních zájmů. Na základě rozhodnutí mocností, které vyhrály válku, bylo rozhodnuto, že se území Podkarpatské Rusi připojí k Československé republice. Tomáš G. Masaryk souhlasil s připojením jen na základě referenda, ve kterém mělo být rozhodnuto, zda se obyvatelé Podkarpatské Rusi chtějí připojit či nikoliv. Výsledky byly následující: 67 % pro připojení k ČSR, 29 % pro připojení k Ukrajině, 3 % pro vznik samostatného státu a 1 % pro připojení k Maďarsku. Československo přiznalo Podkarpatské Rusi částečnou autonomii, na jejímž základě bylo povoleno zřízení parlamentu, který sídlil v Užhorodě s mocí zákonodárnou v otázkách jazykových, školství a náboženství. Ve vládě ČSR byla také Podkarpatská Rus zastoupena ministrem bez portfeje. 20)

Ještě před začátkem 2. světové války byla 2. listopadu 1938 svolána konference ve Vídni, na které bylo rozhodnuto, že Československo musí odevzdat jižní část Podkarpatské Rusi Maďarsku. Následné zřízení Protektorátu Čechy a Morava dalo za vznik 15. 3. 1939 první nezávislé republice, která nesla název Karpatská Ukrajina. Zřízení Protektorátu a odtrhnutí Slovenska vedlo k rozdělení, které obě strany považovaly za neudržitelné, a z tohoto důvodu se naskytla možnost pro vytvoření nezávislého státu. Karpatská Ukrajina však neměla dlouhého trvání, protože po pěti dnech bojů ji obsadila maďarská vojska. Osvobození přišlo až s příchodem Rudé armády v roce 1944. 21)

Po ukončení 2. světové války mělo dojít k obnovení hranic do stavu před Mnichovskou dohodou na základě dohody mezi ČSR a SSSR. ČSR se proto rozhodla vyslat na území Podkarpatské Rusi delegaci, která měla zahájit obnovu správy tohoto území. Podobně se ovšem zachoval i Sovětský svaz, který tuto správu začal narušovat a vyvolal hnutí za připojení Podkarpatské Rusi k SSSR. Na přelomu října a listopadu 1944 se konaly volby, na jejichž průběh ovšem dohlížela Rudá armáda a povolena byla pouze komunistická strana. 12. listopadu 1944 byl odsouhlasen návrh o připojení Podkarpatské Rusi k Sovětskému svazu. Uskutečnění nastalo až 29. června 1945 odstoupením území Podkarpatské Rusi Sovětskému svazu. Celý tento proces byl doprovázen migrací 120 000 obyvatel z Podkarpatské Rusi do Československa. 22. ledna 1946 Sovětský svaz vydal rozhodnutí o zřízení Zakarpatské oblasti, které se měla začlenit pod Ukrajinu, čímž došlo k zániku Podkarpatské Rusi. Tímto krokem byli všichni obyvatelé považování za Ukrajince. Všem byly dokonce vydány nové rodné listy a občanské průkazy, podle kterých se narodili na Ukrajině. Byla také provedena změna názvů 50 nejvýznamnějších obcí, aby se více podobaly ukrajinskému jazyku. Následně se celá Zakarpatská oblast ocitla v izolaci, protože na celé území byl zakázán vstup i odchod obyvatel. V období sovětské nadvlády provázela Zakarpatskou oblast špatná situace prakticky ve všech odvětvích. Byla provedena kolektivizace majetku a oblast byla zasažena několika hladomory. Poslední událost, která poznamenala Zakarpatskou oblast, byl rozpad SSSR. Těsně před rozpadem existovalo hnutí za vytvoření nezávislého státu, rozhovory ovšem ztroskotaly a 24. srpna 1991 vyhlásila Ukrajinská republika suverenitu, pod jejíž území spadala Zakarpatská oblast. Občanům Zakarpatské oblasti byla slíbena autonomie a uznání rusínské národnosti, ovšem nic ze zmíněného se neuskutečnilo. 22)

Slováci na Ukrajině v současnosti

Tématem této podkapitoly je současná situace Slováků na Ukrajině. Zmíněny jsou krajanské organizace a spolky, které jsou důležité pro udržení slovenské kultury a jazyka.

Dnešní Slováci odvozují svoji etnicitu především z vlastního jazyka a náboženství. Zvýšený zájem o slovenské předky a jejich kulturu nastal především po vstupu Slovenska do EU, protože získání Karty zahraničního Slováka má pro obyvatele Ukrajiny nesporné výhody (např. možnost pohybu a práce ve státech EU). Tento zájem a aktivní účast na akcích pořádaných slovenskými spolky je podmínkou pro udělení tohoto statusu, ale po jeho udělení zájem o vše slovenské často i končí.23) Podle PhDr. Marty Botíkové, CSc směřuje etnokulturní vývoj skupiny v posledních desetiletích k asimilaci s většinovým ukrajinským národem. 24)

Na druhou stranu je uváděno, že se příznivě rozvíjí slovenské menšinové školství, kultura a rozvíjí se slovenské národní povědomí. Od 90. let 20. století vzniklo na Zakarpatí 5 sdružení Slováků. Mezi nimi například Užhorodský spolok Slovákov (1996), Zakarpatský oblastný kultúrno-osvetový spolok slovenských žien Dôvera (1999) a Zakarpatský oblastný kultúrno-osvetový spolok slovenskej inteligencie (2000). 25)

Významnou úlohu hraje Oblastní kulturně-osvětová organizace Matice slovenské na Zakarpatsku (1992), která slovenskou menšinu na Ukrajině oficiálně reprezentuje.26) První třída, ve které se vyučovalo ve slovenštině, byla otevřená v roce 1997 ve městě Storožynec. 27)

Krajanské organizace a spolky se orientují především na oblast společensko-kulturních aktivit, na rozvíjení slovenské kultury, tradic a jazyka na území Zakarpatska.

V letech 1995 a 1996 vznikly národnostní redakce pro televizní a rozhlasové vysílání v Zakarpatské státní televizní a rozhlasové společnosti v Užhorodě. Ve slovenském jazyce se vysílá jednou týdně třicetiminutový televizní pořad a dvakrát týdně padesátiminutová rozhlasová relace.28)

Náboženství

Náboženství bylo odjakživa jedním z hlavních rozdílů mezi ukrajinským a slovenským obyvatelstvem Ukrajiny. I v současné době je náboženství, vedle jazyka, nejdůležitějším faktorem určujícím slovenskou etnicitu. Náboženská víra měla také význam při uchování slovenských tradic a jazyka. Právě z tohoto důvodu je nutné zabývat se náboženskou situací na Zakarpatí.

Na Ukrajině se k určité víře hlásí asi 60 % obyvatel, přičemž větší význam má náboženství na západě země. Ve východní průmyslové části je většina obyvatel ateisty. 29)

Náboženská situace na Zakarpatské Ukrajině je následující - 40 % obyvatel této oblasti se hlásí k pravoslavnému náboženství, 25 % k řeckokatolickému a asi 20 % k římskokatolickému nebo evangelickému vyznání. Z tohoto je patrné, že podíl obyvatel jiného vyznání než pravoslavného je tu výrazně vyšší než v jiných oblastech Ukrajiny. To je dáno především geografickou polohou a národnostním složením. Můžeme předpokládat, že většina obyvatel Zakarpatska hlásících se ke katolické víře jsou právě ukrajinští Slováci.30)

Většina ukrajinských obyvatel slovenské národnosti se hlásí k římskokatolické církvi, která uznává jako svou hlavu římského papeže. Hlavním rozdílem mezi římskokatolickými a pravoslavnými křesťany je odlišná liturgie. Jen velmi malá část Slováků v několika málo obcích se hlásí k řeckokatolickému vyznání. 31)

V 17-ti obcích, které spadají do 6-ti okresů Zakarpatské oblasti, a kde soustavně žijí Slováci, jsou římskokatolické farnosti, ve kterých se konají bohoslužby ve slovenském jazyce. Při těchto farnostech působí i církevní školy, ve kterých se vyučuje náboženství ve slovenštině. 32)

Jazyk

Tato podkapitola se zaměřuje na jazykové poměry v Zakarpatské oblasti a také na to, jak moc je zde slovenština stále živým jazykem. Na úvod jsou zmíněny a stručně charakterizovány oficiální jazyky Ukrajiny.

Ukrajinština, která je jediným oficiálním jazykem na území celé Ukrajiny, je jazykem indoevropským, řadícím se mezi východní slovanské jazyky. Zaznamenává se cyrilicí, běžně označovanou jako azbuka. 33) Mezi další oficiální jazyky na území Ukrajiny patří ještě krymská tatarština a ruština, ale to jen v Autonomní republice Krym. Krymská tatarština je jazykem turkickým, jež patří do altajské jazykové skupiny a ruština jazykem slovanským, přesněji východoslovanským.

Ukrajinština samozřejmě převažuje i v Zakarpatské oblasti, za svůj rodný jazyk ji tam považuje asi 81 % obyvatelstva Zakarpatí. Jako další lze uvést maďarštinu, kterou jako svůj rodný jazyk bere 12,7 % obyvatel a dále ruštinu (2,9 %), rumunštinu (2,6 %) a také již zmíněnou rusínštinu, kterou považuje za svůj rodný jazyk 0,5 % obyvatel Zakarpatí. Slovenštinu, která je řazena mezi jazyky západoslovanské, bere jako svůj rodný jazyk v Zakarpatské oblasti 2458 Slováků, což je trochu méně než polovina celkového počtu Slováků v této oblasti. Druhá polovina Slováků, asi 42 %, považuje za svůj rodný jazyk již ukrajinštinu. 34)

Slovenský jazyk je v Zakarpatské oblasti stále živý. Je zde patrný nejen jako běžný dorozumívací jazyk Slováků na Ukrajině, ale také ho lze nalézt v názvech ulic či obydlí. Názvy pochází často z dob 18 - 19. století, kdy sem Slováci přišli z východního a z části i středního Slovenska. Osady a obydlí pak dostávaly názvy, které poukazovaly na druh činnosti, která se zde vykonávala. Známé jsou například různé hutě. Název v sobě mohl nést také určitý odkaz minulosti na místo odkud Slováci přicházeli. Například „Liptaki pri Velykom Bereznom“. Dalším příkladem tohoto pojmenování je jediná Slováky založená obec Klenovec (Novi Klenovec). Obec pojmenovaná podle mateřské obce Klenovec na Slovensku.

Časem se stále posilovaly styky s ukrajinským obyvatelstvem, a tak vše vedlo k postupné asimilaci i co se týče jazyka. V některých obcích (Draèyny, Hlyboke, Rodnykova Huta) se část obyvatelstva sice hlásí k slovenské národnosti, ale slovenský jazyk pro vzájemné dorozumívání nepoužívá, dokonce tento jazyk ani nepozná. Naopak na Zakarpatí stále ještě lze nalézt obce, kde se nachází početné skupiny Slováků, které slovenský jazyk při dorozumívání aktivně používají. Příkladem mohou být tyto obce: „Kamianycka Huta, Velykyj Bereznyj, Pereèyn, Seredne, Storožnycia atd.“ Zdejší Slováci mluví jakýmsi slovenským dialektem, který se liší od slovenštiny používané na Slovensku. 35)

Obecně je možné konstatovat, že starší generace Slováků na Ukrajině stále slovenský jazyk pozná, někdy i aktivně používá, u mladší generace je to už složitější a znalost slovenštiny někdy dost pokulhává.

Slovenské zvyky a tradice

Tématem této kapitoly je přiblížení nejdůležitějších zvyků a tradic, které patří ke slovenské kultuře. Současně, ve vztahu k tématu semestrální práce, je také zkoumáno, jak tyto klasické zvyky a tradice dodržují a zachovávají právě Slováci na Ukrajině.

Slovenské zvyky a tradice se v určitých případech značně liší od těch ukrajinských, a tak právě v této oblasti se dá vysledovat míra sounáležitosti s jednou či druhou kulturou.

Přestože se Ukrajina nachází vedle Slovenska, svátky a zvyklosti se zcela liší. Typickým příkladem jsou Vánoce, které jsou kompletně odlišné. Jde jak o datum, tak o tradice s těmito svátky spojenými. Lidé na Slovensku mají téměř po oslavách Vánoc, kdežto lidé z Ukrajiny se na slavení teprve připravují. Zatímco emigranti ze Slovenska jsou ochotni vzdát se alespoň z části svých jídel, či jsou ochotni přizpůsobit se ukrajinské kuchyni, slavení Vánoc je pro ně až příliš osobní záležitostí, a proto i když žijí v jiné zemi, Vánoce a tradice týkajících se tohoto svátku si ponechávají. Slavení Vánoc tak pro Slováky na Ukrajině připadá na 24. - 26. prosince, kdežto Ukrajincům, jako vyznavačům pravoslavné víry, slavení Vánoc začíná až 7. ledna. 36)

Slováci, kteří emigrovali na Ukrajinu, si samozřejmě zdobí vánoční stromek, ale zajímavým zvykem je, že někteří lidé potírali dveře česnekem, na stůl byla pokládána sláma se zrnky obilí, jiní zase sypali mák na ubrus, aby měli hodně peněz. S takovým zvykem se na Ukrajině nikde jinde nesetkáme. Slavnostní stůl během štědrovečerní večeře nesmí nikdo opustit, pouhou výjimku má hospodyňka, která podává jednotlivé chody. 37)

Tradiční jídlo

Ukrajinská a slovenská kuchyně se v řadě věcí liší. Obě země jsou však na jídla a nápoje, které je reprezentují velmi pyšné, a proto spousta Slováků, kteří emigrovali na Ukrajinu, se nechce svých pochutin vzdát, a tudíž je připravují i poté, co opustili svou rodnou zemi. Slováci, kteří na Ukrajině žijí, se tedy snaží své národní pokrmy alespoň čas od času uvařit. Když chcete na Ukrajině připravit nejznámější a nejoblíbenější jídlo Slováků-halušky, pak je poměrně složité sehnat v běžném obchodě brynzu. Protože je většina surovin, které zde Slováci k vaření potřebují nedostupná, musí si je na Ukrajinu nechat dovážet nebo posílat přímo ze Slovenska. Opravdovou zajímavostí je, že brynza, která se přidává do zmiňovaných halušek, je považována za slovenské gastronomické dědictví. Tento sýr z ovčího mléka smí v Evropské unii vyrábět jenom Slovensko. Existují však i pokrmy, které jsou si částečně v ukrajinské a slovenské kuchyni podobné. Takovým jídlem jsou právě spišské pirohy, které jsou obdobou ukrajinských pirohů. 38)

Ukrajinská kuchyně je ve světě také hodně proslulá, a tak není příliš složité si ji zamilovat. Slováci, kteří žijí na Ukrajině, si již zvykli na ukrajinskou stravu, ale stále také připravují typická slovenská jídla. Tradičním jídlem obyvatel žijících na Ukrajině je boršč, který lidé znají především jako polévku s červenou řepou. Ukrajinci a tudíž i Slováci, kteří na Ukrajině žijí, se po delším pobytu v této zemi, neobejdou se bez proslaveného pokrmu s názvem vareniky, což jsou těstovinové taštičky, které lze přirovnat k raviolám a jejichž náplň tvoří brambory, maso, zelí, tvaroh nebo ovoce. Nelze také opomenout fakt, že Slováci si poměrně rychle zvykli na typický nápoj Ukrajinců, čímž je vodka a také na Ukrajině mnohem známější sladkokyselý pěnivý nápoj zvaný kvas, který je vyroben z kvasnic a cukru a posléze je aromaticky ochucován. 39)

Ukázka rozdílnosti tradičních pokrmů

Vlevo ukrajinský boršč a vpravo slovenské halušky s brynzou

Zdroj: http://rusdelikladno.webnode.cz/news/ukrajinsky-borsc-/; http://odpadkac-std.blog.cz/en/1101/slovenska-kuchyne

Praktická část

V praktické části této práce byli dotazováni tři respondenti, z nichž každý reprezentuje jeden pohled na studovanou menšinu. Zjišťován byl konkrétně názor příslušníka dané menšiny, tudíž Slováka žijícího na Ukrajině, pohled člena majoritní společnosti, tedy ukrajinského obyvatele Ukrajiny a pohled zvenčí, v tomto případě obyvatele Slovenska. Respondentům byly pokládány stejné otázky zaměřené především na postavení menšiny Slováků na Ukrajině, vztah majoritní společnosti k této menšině a rozdíly v životním stylu jednotlivých skupin, jež dotazovaní zastupují. V následující části budou představeni jednotliví respondenti a jejich názory, plné znění rozhovorů je k dispozici v příloze.

Prvním dotazovaným byl zástupce slovenské menšiny na Ukrajině Ivan Latko. Ivan Latko pracuje jako předseda užhorodského spolku Slováků na Ukrajině. Tento spolek mimo jiné pořádá různé kulturní akce pro slovenskou menšinu na Ukrajině – plesy, týden slovenského filmu apod. Na Ukrajině žije celý svůj život, narodil se v obci Dovhe, okres Irsava. Ivan Latko vystudoval filologii a historii a je římskokatolického vyznání. Dlouhodobě udržuje kontakt s různými slovenskými organizacemi, na Slovensku byl naposledy v březnu roku 2013. S příbuznými na Slovensku v kontaktu není, stýká se však s několika příbuznými v České republice. Doma mluví slovensky, rusínsky a česky, udržují zvyky vycházející z římskokatolické tradice. Vaří jídla jak slovenská tak ukrajinská. Ačkoliv se na Ukrajině narodil, vždy se cítil být Slovákem, respektive Čechoslovákem. Slovenská kultura mu byla vždy bližší, sleduje slovenskou televizi a poslouchá slovenský rozhlas. Slovenská a ukrajinská kultura si podle něj nejsou příliš podobné, ale na Zakarpatsku údajně takový rozdíl vidět není. Zakarpatsko se dle jeho pohledu liší i od zbytku Ukrajiny. Ivan Latko se domnívá, že ukrajinská majorita nemá Slováky příliš v oblibě, možná právě proto doufá, že se slovenská kultura více asimiluje. Prozatím si podle něj slovenská menšina udržuje svá specifika a částečně se separuje od většinové společnosti. Snad právě to je důvodem, proč vztah Ukrajinců ke Slovákům je spíše negativní, jak Latko uvádí.

Druhým respondentem byl Anton Permikov, čili zástupce majoritní ukrajinské společnosti. Narodil se v západoukrajinském městě Mukačevo. Anton Permikov je pravoslavného vyznání, dodržuje ukrajinské zvyky a vaří tradiční ukrajinská jídla. Dokonce má doma i tradiční ukrajinský kroj. Mezi slovenskými a ukrajinskými lidmi nevidí žádné velké rozdíly, nezaznamenává ani žádné větší problémy mezi těmito skupinami. Domnívá se, že si slovenská menšina snaží zachovat svá kulturní specifika.

Poslední názor se podařilo získat ze Slovenska. Dotazovanou byla Ivana Valientová pocházející ze slovenské obce Ilava. Ivana Valientová vystudovala Trenčínskouu Univerzitu A. Dubčeka, obor ošetřovatelství, v současnosti pracuje jako zdravotní sestra. Respondentka je římskokatolického vyznání, dodržuje slovenské zvyky vycházející z římskokatolické tradice a vaří tradiční slovenské pokrmy. Slováky a Ukrajince dle jejího názoru spojuje především společný slovanský původ. Dotazovaná si myslí, že si slovenští obyvatelé Ukrajiny snaží zachovat vlastní kulturu, avšak že ukrajinští obyvatelé nedělají mezi ukrajinskými a slovenskými obyvateli Ukrajiny žádné rozdíly. Respondentka se domnívá, že mezi slovenskou minoritou a ukrajinskou majoritní společností panují bezproblémové vztahy, nikoho žijícího na Ukrajině však osobně nezná, tento názor je tedy zcela nezaujatý.

Ze zjištěných dat můžeme usoudit, že mezi slovenským a ukrajinským obyvatelstvem Ukrajiny nejsou žádné výraznější rozpory. Dotazovaní vnímají rozdílnost sledovaných kultur, avšak nikdo se nedomnívá, že by rozdíly byly tak veliké, aby bránily bezproblémovému soužití. Na druhou stranu není možné opomenout, že zástupce slovenské menšiny na Ukrajině uvedl, že vztah Ukrajinců ke Slovákům je negativní. Nelze však odhadovat, zda se jedná o subjektivní pocit respondenta, nebo o obecný názor ukrajinských Slováků.

Závěr

Slováci jsou autochtonní menšinou především v Zakarpatské části Ukrajiny. Slovenské osídlení je možné sledovat až do dob raného středověku, kdy sem Slováci přicházeli především za prací. Počet Slováků se na tomto území výrazně zvýšil po roce 1918, kdy se oblast Zakarpatska stala součástí československého státu. Naopak po roce 1944, kdy byla oblast Zakarpatí připojena k Ukrajině, došlo k přesídlování Slováků zpět do Československa. V současné době jsou Slováci početně nepříliš výraznou menšinou Ukrajiny. I přesto tuto skutečnost propagují svou kulturu prostřednictvím slovenských spolků a sdružení, v některých městech fungují dokonce slovenské školy.

Ačkoliv oba národy, slovenský i ukrajinský, spojují společné slovanské kořeny, jejich kultury se vyznačují mnoha odlišnostmi. Asi nejvýraznějším rozdílem je náboženská tradice. Zatímco Slováci vycházejí z římskokatolické tradice, na Ukrajině jednoznačně převládá pravoslaví. Každá ze sledovaných kultur má pochopitelně jiné zvyky spojené s jednotlivými svátky, jiné tradiční pokrmy, nápoje apod.

Pokusíme-li se spojit získané tři pohledy, je možné říci, že vztahy mezi Slováky a Ukrajinci nejsou výrazně dobré ani špatné. Slováci žijící na Ukrajině si zcela uvědomují svůj etnický původ a stále si zachovávají svá kulturní specifika. Tím se vyhraňují od většinové společnosti. Pochopitelně však dochází i k ovlivnění ukrajinskou kulturou, například v oblasti gastronomie. Kromě odlišných tradic a zvyků mají obě sledované skupiny také zcela odlišnou historii. Tím, co je naopak spojuje, je v očích respondentů společný slovanský původ. Obě skupiny vnímají rozdílnost svých kultur, avšak tyto rozdíly nejsou tak velké, aby bránily bezproblémovému soužití obou etnik. Všichni respondenti se shodují, že otázce slovenské menšiny na Ukrajině není věnována dostatečná pozornost. Všeobecná informovanost o této minoritě je tedy spíše malá.

Seznam literatury

Bibliografické zdroje

BARTOVÁ, J., Botíková, M. a kol. Slovensko: dejiny, divadlo, hudba, jazyk, literatúra, ľudová kultúra, výtvarné umenie, Slováci v zahraničí. Bratislava: Perfekt, 2006, 383 s. ISBN 80-8046-349-2.

KOKAISL, P. a kol. Pestrá Evropa: národnostní menšiny: německojazyčné skupiny v Alsasku, Belgii, Dánsku, Itálii, Maďarsku, Rumunsku a na Ukrajině - keltojazyčné skupiny v Irsku, Skotsku, Walesu a na ostrově Man - Turci v Bulharsku, Makedonii a Rumunsku - Pomáci (Torbešové) v Bulhursku a Makedonii - Slováci v Maďarsku, Rumunsku, Srbsku a na Ukrajině - [Baskové ve Francii a Španělsku]. Praha: 2011, Nostalgie. 42 s. ISBN: 978-80-260-1104-0.

MAJEROVÁ, V., MAJER, E. Kvalitativní výzkum v sociologii venkova a zemědělství - část I. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta. Praha: 1999, CREDIT. 158 s. ISBN: 80-213-0507-X.

POP, I. Dějiny Podkarpatské Rusi v datech. Praha: 2005, Libri. 534 s. ISBN: 80-7277-237-6.

POP, I. Podkarpatská Rus. Praha: 2005, Libri. 190 s. ISBN: 80-7277-261-9.

ŠVORC, P. Zakletá zem. Praha: 2007, Lidové noviny. 318 s. ISBN: 978-80-7106-754-2.

Internetové zdroje

HROMADA, S.Slovensko a Zakarpatsko. [online]. narod.sk. 2009. [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://narod.sk/dejiny-slovenov/70-slovensko-a-zakarpatsko

Jídlo. [online]. slovensko.orbion.cz.2011. [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://slovensko.orbion.cz/stat/pruvodce/jidlo-2834

Kulturní profil Slovenska. [online]. Slovakia.culturalprofiles.net. 2012. [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://www.slovakia.culturalprofiles.net/?id=-13571

National composition of population. State Statistics Committee of Ukraine. [online]. © 2003-2004 [cit. 2013-06-07]. Dostupné z: http://2001.ukrcensus.gov.ua/eng/results/general/nationality/

National composition of population: Zakarpattia region. State Statistics Committee of Ukraine [online]. © 2003-2004 [cit. 2013-06-07]. Dostupné z: http://2001.ukrcensus.gov.ua/eng/results/general/nationality/Zakarpattia/

O Rusínoch. Rusíni Slovenska [online]. [cit. 2013-06-08]. Dostupné z: http://www.rusin.sk/index.php?ID=10

On the Slovak dialects in Transcarpathian Ukraine. Slavica Slovaca [online]. 1998, roč. 33, č. 1 [cit. 2013-08-11]. Dostupné z: http://www.slavu.sav.sk/casopisy/slavica/1998_01/1998_01.pdf

Počty a odhady. Úrad pre Slovákov žijúcich v zahraničí [online]. 2013 [cit. 2013-06-07]. Dostupné z: http://www.uszz.sk/sk/pocty-a-odhady

Rusíni. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-06-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Rus%C3%ADni

Slováci v zahraničí - Ukrajina. [online]. Diaspora.sk. 2011. [cit. 2013-6-27]. Dostupné z: http://www.diaspora.sk/?page_id=1440#ukrajina

Svátky a dny pracovního klidu. [online]. e-slovensko.cz.2005. [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.e-slovensko.cz/tur-info/13/svatky-a-dny-pracovniho-klidu

ŠIŠKA, J. Náboženství na Ukrajině. [online]. Rozhlas.cz. 2010. [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/zpravy/_zprava/770701

Tradice, zvyky, obyčeje a svátky na Ukrajině. [online]. ukrajinci.cz.2012. [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.ukrajinci.cz/cs/ukrajina/detail/tradice-zvyky-obyceje-a-svatky-na-ukrajine

Ukrajina. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-06-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ukrajina#N.C3.A1bo.C5.BEenstv.C3.AD

Zakarpattia Oblast. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-06-07]. Dostupné z http://en.wikipedia.org/wiki/Zakarpattia_Oblast

Základní informace o Ukrajině. [online]. mundo.cz.2013. [cit. 2013-03-11]. Dostupné z:http://www.mundo.cz/ukrajina

Přílohy

1. Základní informace o dotazovaném:

Jméno a příjmení: Ivan Latko

Věk: 56 let

Místo narození: Dovhe, okres Irsava

Místo bydliště: Užhorod

Vzdělání: filolog, historik

Náboženské vyznání: římskokatolické

Pracovní pozice: předseda užhorodského spolku Slováků na Ukrajině

Jednotlivé otázky:

,,Jak dlouho žijete na Ukrajině?

„Celý život, na Ukrajině jsem se narodil.“

,,Máte nějakého příbuzného, který pochází z Ukrajiny?

„Ano.“

,,Kdy naposledy jste byl na Slovensku, jak často tam jezdíte?

„Naposledy jsem tam byl v březnu 2013.“

,,Udržujete kontakt s někým na Slovensku?

„Udržuji kontakt s různými slovenskými organizacemi.“

,,Máte nějaké příbuzné na Slovensku?

„Nemám, mám několik příbuzných v Čechách – Karlových Varech, Sokolově a Praze.“

,,Jste v kontaktu s nějakým členem slovenské menšiny na Ukrajině?

„Udržuji kontakt například se slovenským spolkem Ludovíta Štúra.“

,,Jaký je podle Vás největší rozdíl mezi životem na Slovensku a na Ukrajině?

„Rozdíl tu je, ale nevelký.“

,,Jakým jazykem mluvíte doma se svojí rodinou a svými přáteli?

„Doma mluvíme slovensky, rusínsky a česky.“

,,Dodržujete nějaké typické slovenské nebo ukrajinské tradice či zvyky?

„Dodržujeme katolické svátky – Vánoce, Velikonoce…“

,,Připravujete si doma nějaká typická ukrajinská nebo slovenská jídla?

„Vaříme jídla slovenská i ukrajinská – knedlíky se zelím, boršč…“

,,Myslíte, že si je slovenská a ukrajinská kultura podobná a proč?

„Kultury si nejsou příliš podobné, ale tady na Zakarpatsku takový rozdíl vidět není. Zakarpatsko se liší od zbytku Ukrajiny. Doufám, že se slovenská kultura více asimiluje s ukrajinskou.“

,,Jaký je Váš názor na vztahy ukrajinského obyvatelstva vůči slovenské menšině?

„Ukrajinští obyvatelé nás nemají příliš rádi.“

,,Myslíte si, že je otázce menšin žijících na Ukrajině věnována dostatečná pozornost?

„Pozornost slovenské menšině není ze strany ukrajinského státu věnována vůbec. Slovenskou identitu pomáhá udržovat Slovensko.“

,,Cítíte se vy osobně více Slovákem nebo Ukrajincem a proč?

„Cítím se být Slovákem, respektive Čechoslovákem.“

Pořádá slovenská menšina žijící na Ukrajině nějaké vlastní kulturní akce?

„Pořádáme mnoho kulturních akcí – slovenské svatby, slovenský ples, týden slovenského filmu a další.“

,,Je Vám bližší slovenská nebo ukrajinská kultura a proč?

„Vždy mi byla bližší slovenská kultura. Sledujeme slovenskou televizi, posloucháme slovenský rozhlas. Navštěvujeme se s příbuznými.“

,,Myslíte si, že je slovenská a ukrajinská historie podobná nebo rozdílná a proč?

„Historie obou států je odlišná. Spojuje nás však slovanský původ a blízký jazyk.“

,,Jaké jsou podle Vašeho názoru diplomatické vztahy mezi Slovenskou a Ukrajinskou republikou a proč?

„Dobré.“



2. Základní informace o dotazovaném:

Jméno a příjmení: Anton Permikov

Věk: 28

Místo narození: Mukačevo

Náboženské vyznání: Pravoslaví

Jednotlivé otázky:

,,Dokázal byste charakterizovat Ukrajinskou republiku a ukrajinský lid?

„Ukrajinská republika a ukrajinská lid jsou si hodně podobní, je strašný bordel jak v politice tak i na ulicích, lide jsou velmi příjemní, ale najdou se i hodně nepříjemní, více bych to nerozebíral.“

,,Kolik si myslíte, že žije na Ukrajině Slováků?

„50 000“

,,Navštívil jste někdy Slovenskou republiku?

„Ano.“

,,Znal jste nebo znáte někoho, kdo je příslušníkem slovenské menšiny na Ukrajině?

„Ano.“

,,Máte nějaké příbuzné na Slovensku?

„Ne.“

,,Kolik členů má Vaše rodina?

„Asi 50.“

,,Dodržujete nějaké typické ukrajinské tradice či zvyky?

„Ano.“

,,Jaké jídlo je typické pro Ukrajinu? Je toto jídlu běžnou součástí vašeho jídelníčku?

„Boršč, pelmeně, holubci… Ano, toto jídlo je součástí mého jídelníčku.“

,,Víte něco o slovenské kultuře?

„Moc ani ne.“

,,Navštěvujete pravidelně nějaká duchovní místa?

„Ano.“

,,Dokázal byste porozumět člověku, který by na Vás mluvil slovensky?

„Ano.“

,,Máte doma nějaký národní kroj a nosíte ho při nějakých významných příležitostech?

„Ano mám, ale nenosím ho.“

,,Jaký je Váš názor na chování slovenské menšiny žijící na Ukrajině?

„Nevím.“

,,Myslíte si, že existuje něco, co spojuje slovenský a ukrajinský národ a proč?

„Ano, povaha a chování některých lidí jsou si podobné.“

,,Co považujete za největší problém mezi ukrajinským obyvatelstvem a slovenskou menšinou a proč?

„Nevidím žádný problém.“

,,Myslíte si, že se slovenská menšina snaží spíše asimilovat mezi Ukrajinské obyvatelstvo nebo si naopak chce zachovávat identitu menšiny?

„Myslím, že každý v cizině si chce zachovat své tradice.“

,,Jaký je podle Vás největší rozdíl mezi Ukrajinci a Slováky?

„Velké rozdíly nevidím.“

,,Čím myslíte, že se život Slováků žijících na Ukrajině liší od života Ukrajinců, liší-li se nějak?

„Každý má své tradice a zvyky.“

,,Myslíte si, že je otázce menšin žijících na Ukrajině věnována dostatečná pozornost?

„Nevím, nesetkal jsem se s touto otázkou.“

,,Jak je podle Vás vnímána slovenská menšina ukrajinskými občany a médii a proč?

„Nevím, nesetkal jsem se s žádným zvláštním postojem médií ani občanů, myslím si, že se tyto národy mezi sebou snaží vycházet.“

,,Jaký je podle Vás hlavní rozdíl mezi příslušníky slovenské menšiny a Ukrajinci?

„Každý má své tradice.“

,,Co je pro Vás určujícím znakem pro to, aby byl člověk považován za Ukrajinského občana? (např. místo narození, jazyk, vzhled, náboženská příslušnost, historie…)

„Občanem Ukrajiny se může stát každý, nevidím v tom žádný problém.“

,,Znáte Slovenskou historii?

o,, Znáte např. datum vzniku Slovenské republiky?

• „První slovenská republika byla založena roku 1939.“

o ,,Víte, kdo je prezidentem Slovenské republiky?

• „Ivan Gašparovič.“

,,Myslíte si, že je slovenská a ukrajinská historie podobná nebo rozdílná?

„Každá země má svou historii.“

,,Jaké jsou podle Vašeho názoru diplomatické vztahy mezi Slovenskou a Ukrajinskou republikou a proč?

„Myslím si, že Slovenská republika a Ukrajina mají mezi sebou dobré vztahy.“



3. Základní informace o dotazovaném:

Jméno a příjmení: Ivana Valientová

Věk: 26

Místo narození: Ilava

Místo bydliště: Lednické Rovne

Vzdělání: Trenčínská Univerzita A. Dubčeka, Fakulta zdravotnictví, obor Ošetřovatelství, 1. stupeň

Náboženské vyznání: římskokatolické

Zaměstnání: zdravotní sestra



Jednotlivé otázky:

,,Kolik členů má Vaše rodina? Scházíte se společně často?

„4 členy, vídáme se každý den.“

,,Které tradice považujete za typicky slovenské? Dodržujete je?

„Velikonoce, půlnoční mše na Vánoce… Dodržujeme je.“

,,Připravujete si doma nějaká typická slovenská jídla? Která?

„Ano. Bryndzové halušky, zelňačka, guláš, bramborový nákyp s uzeným.“

,,Jak byste charakterizovala slovenskou kulturu? Co je pro ni typické?

„Slovensko je hrdé na svůj bohatý folklór a tradice. Každá oblast, město nebo obec má svůj vlastní charakter a svůj vlastní folklór - kroje, hudbu, písně, architekturu, zvyky, tradice, tance a nářečí. Folklórní zvyky jednotlivých regionů se prezentují na folklórních festivalech na více místech Slovenska.“

,,Máte doma nějaký národní kroj a nosíte ho při nějakých příležitostech?

„Ne, nemáme.“

,,Byla jste někdy na Ukrajině?

„Ne.“

,,Máte nějaké příbuzné nebo přátele, kteří pocházejí z Ukrajiny?

„Ne.“

,,Znáte jste někoho, kdo je příslušníkem slovenské menšiny na Ukrajině?

„Ne.“

,,Kolik si myslíte, že žije na Ukrajině Slováků?

„5-7000?“

,,Jistě jste se již někdy setkala s ukrajinskými obyvateli. Jak byste je charakterizovala? Jaké jsou podle Vás největší rozdíly mezi Slováky a Ukrajinci?

„Ano, stýkám se s Ukrajinkou v práci. Je odlišná v celkovém chování, mají jiné zvyky. Rozdíl je také ve finanční situaci mezi oběma státy, přičemž mnohem víc vydělává na Slovensku než na Ukrajině. Žije tu už 10 let.“

,,Máte nějaké informace např. od známých nebo z médií o vztazích slovenské menšiny a ukrajinského obyvatelstva?

„Ne, nemám.“

,,Jaký je podle Vás hlavní rozdíl mezi příslušníky slovenské menšiny na Ukrajině a Ukrajinci?

„Nevím.“

,,Myslíte si, že existuje něco, co spojuje slovenský a ukrajinský národ?

„Jsme Slované, máme podobný jazyk.“

,,Vidíte nějaké souvislosti mezi historickým vývojem Slovenska a Ukrajiny?

„Ne, nezabývám se tím.“

,,Jaké jsou podle Vašeho názoru diplomatické vztahy mezi Slovenskou a Ukrajinskou republikou a proč?

„Myslím si, že diplomatické vztahy jsou dobré.“

,,Myslíte si, že se slovenská menšina snaží spíše asimilovat mezi Ukrajinské obyvatelstvo nebo si naopak chce zachovávat svou identitu menšiny?

„Myslím si, že si chce zachovat svou identitu.“

,,Myslíte si, že je otázce menšin žijících na Ukrajině věnována dostatečná pozornost?

„Ne.“

,,Jak je podle Vás vnímána slovenská menšina ukrajinskými občany a médii a proč?

„Podle mě Ukrajinci nedělají rozdíly mezi občany slovenské a ukrajinské národnosti. Myslím si, že mezi sebou nemají spory.“

,,Co podle Vás může vést Slováky k životu na Ukrajině?

„Dobrá práce, rodina…“




Počet shlédnutí: 7

2) , 3)
MAJEROVÁ, V., MAJER, E. Kvalitativní výzkum v sociologii venkova a zemědělství - část I. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta. Praha: 1999, CREDIT. ISBN: 80-213-0507-X
4) , 5)
POP, I. Dějiny Podkarpatské Rusi v datech. Praha: 2005, Libri. 534 s. ISBN: 80-7277-237-6.
6) , 7)
ŠVORC, P. Zakletá zem. Praha: 2007, Lidové noviny. 318 s. ISBN: 978-80-7106-754-2.
8)
KOKAISL, P. A KOL. Pestrá Evropa: národnostní menšiny: německojazyčné skupiny v Alsasku, Belgii, Dánsku, Itálii, Maďarsku, Rumunsku a na Ukrajině - keltojazyčné skupiny v Irsku, Skotsku, Walesu a na ostrově Man - Turci v Bulharsku, Makedonii a Rumunsku - Pomáci (Torbešové) v Bulhursku a Makedonii - Slováci v Maďarsku, Rumunsku, Srbsku a na Ukrajině - [Baskové ve Francii a Španělsku]. Praha 2011, Nostalgie. 42 s. ISBN: 978-80-260-1104-0.
9) , 24)
BARTOVÁ, J., Botíková, M. a kol. Slovensko: dejiny, divadlo, hudba, jazyk, literatúra, ľudová kultúra, výtvarné umenie, Slováci v zahraničí. Bratislava: Perfekt, 2006, 383 s. ISBN 80-8046-349-2.
10)
National composition of population. State Statistics Committee of Ukraine. [online]. © 2003-2004 [cit. 2013-06-07]. Dostupné z: http://2001.ukrcensus.gov.ua/eng/results/general/nationality/
11) , 12)
Počty a odhady. Úrad pre Slovákov žijúcich v zahraničí [online]. 2013 [cit. 2013-06-07]. Dostupné z: http://www.uszz.sk/sk/pocty-a-odhady
13) , 14) , 34)
Zakarpattia Oblast. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-06-07]. Dostupné z http://en.wikipedia.org/wiki/Zakarpattia_Oblast
15)
National composition of population: Zakarpattia region. State Statistics Committee of Ukraine [online]. © 2003-2004 [cit. 2013-06-07]. Dostupné z: http://2001.ukrcensus.gov.ua/eng/results/general/nationality/Zakarpattia/
16)
Rusíni. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-06-07]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Rus%C3%ADni
17)
O Rusínoch. Rusíni Slovenska [online]. [cit. 2013-06-08]. Dostupné z: http://www.rusin.sk/index.php?ID=10
18) , 19) , 20) , 21) , 22)
POP, I. Podkarpatská Rus. Praha: 2005, Libri. 190 s. ISBN: 80-7277-261-9
23)
KOKAISL, P. a kol. Pestrá Evropa: národnostní menšiny: německojazyčné skupiny v Alsasku, Belgii, Dánsku, Itálii, Maďarsku, Rumunsku a na Ukrajině - keltojazyčné skupiny v Irsku, Skotsku, Walesu a na ostrově Man - Turci v Bulharsku, Makedonii a Rumunsku - Pomáci (Torbešové) v Bulhursku a Makedonii - Slováci v Maďarsku, Rumunsku, Srbsku a na Ukrajině - [Baskové ve Francii a Španělsku]. Praha 2011, Nostalgie. 42 s. ISBN: 978-80-260-1104-0.
25) , 28) , 31) , 32)
Slováci v zahraničí - Ukrajina. [online]. Diaspora.sk. 2011. [cit. 2013-6-27]. Dostupné z: http://www.diaspora.sk/?page_id=1440#ukrajina
26)
Kulturní profil Slovenska. [online]. Slovakia.culturalprofiles.net. 2012. [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://www.slovakia.culturalprofiles.net/?id=-13571
27)
HROMADA, S. Slovensko a Zakarpatsko. [online]. narod.sk. 2009. [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://narod.sk/dejiny-slovenov/70-slovensko-a-zakarpatsko
29) , 33)
Ukrajina. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-06-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ukrajina#N.C3.A1bo.C5.BEenstv.C3.AD
30)
Základní informace o Zakarpatské Ukrajině. [online]. Mundo.cz. [cit. 2013-07-11]. Dostupné z: http://www.mundo.cz/zakarpatska-ukrajina.
35)
On the Slovak dialects in Transcarpathian Ukraine. Slavica Slovaca [online]. 1998, roč. 33, č. 1 [cit. 2013-08-11]. Dostupné z: http://www.slavu.sav.sk/casopisy/slavica/1998_01/1998_01.pdf
36)
Tradice, zvyky, obyčeje a svátky na Ukrajině. [online]. ukrajinci.cz.2012. [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.ukrajinci.cz/cs/ukrajina/detail/tradice-zvyky-obyceje-a-svatky-na-ukrajine
37)
Svátky a dny pracovního klidu. [online]. e-slovensko.cz.2005. [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.e-slovensko.cz/tur-info/13/svatky-a-dny-pracovniho-klidu
38)
Jídlo. [online]. slovensko.orbion.cz.2011. [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://slovensko.orbion.cz/stat/pruvodce/jidlo-2834
39)
Základní informace o Ukrajině. [online]. mundo.cz.2013. [cit. 2013-03-11]. Dostupné z:http://www.mundo.cz/ukrajina
slovaci_na_ukrajine_2013.txt · Poslední úprava: 2024/05/29 19:39 autor: 127.0.0.1