obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


slovaci_na_ukrajine_2014

SLOVÁCI NA UKRAJINĚ

Barbora Červenclová, Tereza Hýsková, Kateřina Jankovská, Simona Szenová. SLOVÁCI NA UKRAJINĚ. Hospodářská a kulturní studia (HKS), 2014. http://www.hks.re/wiki/slovaci_na_ukrajine_2014

ASCII

Obrázek č.1 Vlajka Slovenska a Ukrajiny 1)

Úvod a cíl práce

Na Ukrajině najdeme několik menšin a jednou z nich jsou i Slováci. Nejsou nejpočetnější menšinou, jelikož netvoří ani jedno procento obyvatel. I přes to je však přínosné o nich něco vědět vzhledem ke společné historii s Čechy a společné historii Zakarpatské Ukrajiny s Československem.

Cílem této práce je zjistit kulturní odlišnosti Slováků žijících na Ukrajině, zda si udržují svojí národní identitu nebo zda se spíše asimilují s ukrajinským obyvatelstvem.

Hlavní výzkumné otázky této práce budou:

Jaká jsou hlavní kulturní specifika Slováků na Ukrajině?

  • Čím se především odlišuje slovenská kultura od ukrajinské?
  • Jak si Slováci na Ukrajině udržují své kulturní povědomí?
  • Jaký je pohled Ukrajinců na Slováky žijící v na Ukrajině? (pohled majority)
  • Jaký je pohled Slováků žijících na Ukrajině na Ukrajince? (pohled minority)
  • Jaký je pohled Slováků žijících na Slovensku na Slováky žijící na Ukrajině? (pohled zvenčí)

Podle odhadů žije na Ukrajině zhruba 17 tisíc Slováků, avšak podle sčítání lidu z roku 2001 se k této národnosti přihlásilo asi 6 tisíc lidí. Z toho přibližně 5 tisíc žije na Zakarpatské Ukrajině. Dalším z cílů výzkumu bude vyhodnocení aktuální situace Slováků. Zda tam stále chtějí zůstat, jaké mají z této nepříznivé situace dojmy a zda pociťují, že by se tento konflikt nějak promítal i do jejich běžného života.

Literární rešerše

Autorka Zdenka Bolerácová poskytuje ve své publikaci História a kultúra Slovákov na Zakarpatskej Ukrajine2) informace z výsledku jejího studia pramenných materiálů z ukrajinské i zahraniční literatury. V díle jsou analyzována fakta ohledně jazyka, náboženství, tradic a způsobu života zakarpatských Slováků. Výstupem této knihy je obraz života, společenského statusu a národní i kulturní identity v jednotlivých obdobích vývoje slovenské menšiny žijící na Ukrajině.

Historií, vzájemnými vztahy a vlivy mezi Zakarpatskou oblastí a bývalým Československem se zabývá Ivan Pop ve své knize Podkarpatská Rus3) z edice Stručná historie států. Autor v díle zároveň vysvětluje kulturní a politický vývoj od raného středověku až po současnost,

Problémem otázky národní příslušnosti obyvatel Podkarpatské Rusi, úředního jazyka a jejího územního vymezení se zabývá ve své publikaci Zakletá zem4) autor Peter Švorc. Poukazuje v díle na to, že kolem 20. let obyvatelé neměli vyřešenou otázku, kým vlastně jsou. Podíl na tom měla i spíše administrativně rozdělená hranice mezi Slovenskem a Podkarpatskou Rusí, ale hlavní problém byl hlavně v otázce jazykového sporu. Autor spatřuje určité řešení v řeckokatolické identifikaci. Obyvatelé vyznávající řeckokatolickou víru jsou pokládáni za Rusíny, kteří se řadí k Ukrajině a Rusku. Naopak obyvatelé, kteří vyznávají římskokatolickou víru, tedy i Slováci, se přiklánějí spíš k západu.

Slovákům žijícím v zahraničí se věnuje kolektiv autorů v publikaci Slovensko: dejiny, divadlo, hudba, jazyk, literatúra, ľudová kultúra, výtvarné umenie, Slováci v zahraničí5). Autoři zde uvádějí, že za poslední roky dochází u slovenské menšiny k silné asimilaci s většinovým ukrajinským obyvatelstvem. Během tohoto několikaletého soužití došlo k vytvoření silných mezietnických vazeb týkající se jak jazyka, tak i literatury, zvyků či tradic.

Osidlováním a začleňováním Čechů a Slováků na Zakarpatské Ukrajině se věnuje Helena Nosková v odborném článku Češi a Slováci na Zakarpatskej Ukrajině v minulosti a dnes, publikovaným v časopise Listy - Slovákov a Čechov, ktorí chcú o sebe vedieť 6). V Článku je uvedeno, že ve 30. letech 20. století Československo usilovalo o to, aby se Užhorod stal správním a kulturním centrem Zakarpatské Ukrajiny. Češi se velice podíleli na modernizaci města a na rozvoji školství a řemesel, kdy bylo rusínským obyvatelům zpřístupněno několik desítek škol. Tím vyvstal problém, kdy se slovenská populace dostala do pozadí a do jakési izolace, neboť se nedbalo na rozvoj slovenské kultury. Češi však odešli z Podkarpatské Rusi po rozpadu republiky v roce 1939, kdežto slovenská menšina celý proces sovětizace přežila a v současnosti zde pěstuje svou kulturu, jazyk i vzdělání.

Metodologie

Pro vypracování této semestrální práce a zodpovězení výzkumných otázek bylo využito dvou metod, a to metody kvantitativní a metody kvalitativní.

Metoda studia dokumentů

Jako prvotní byla využita metoda studia dokumentů. Informace byly čerpány jak z knižních, tak z internetových zdrojů. Hlavním úkolem této metody je uvést výzkumníka do dané problematiky a poskytnout mu potřebné základní informace, které následně zpracovává a rozšiřuje. Hlavními výhodami jsou nízké náklady na výzkum a organizační nenáročnost. Problémem, se kterým bylo nutno se potýkat, byla špatná dostupnost odborné literatury zabývající se daným tématem. Proto byly pro práci využity zejména internetové zdroje.

Metoda řízeného rozhovoru

Pro získání odpovědí na výzkumné otázky byla využita technika písemného dotazování. Této techniky bylo využito pro získání informací od slovenských a ukrajinských respondentů skrze e-maily a sociální sítě. Mezi výhody lze zařadit fakt, že není potřeba osobní kontakt s respondentem, tudíž je technika méně časově náročná. Nevýhodou je však nemožnost pokládat doplňující podotázky, dotazovaný může odpovídat jinak, než by odpovídal tazateli při osobním rozhovoru.

Pro náš výzkum jsme získaly osm respondentů. Všichni respondenti byli velice ochotní při zodpovídání na předem připravené otázky. Rozhovory probíhaly volně a informace získané během nich se staly velmi užitečnými pro náš výzkum. Problém, kterému bylo potřeba během výzkumu čelit, byla stručnost odpovědí či nepochopení některých otázek. Nicméně respondenti byli ochotni své odpovědi později doplnit.

Respondenti

Respondent Věk Národnost Místo pobytu
pan Ivan 58 let Slovák Užhorod - Ukrajina
pan Andriy 47 let Slovák Užhorod - Ukrajina
pan Dima 32 let Ukrajinec Užhorod - Ukrajina
paní Natalia 33 let Ukrajinka Oleksandrivka - Ukrajina
pan Vitalii 22 let Ukrajinec Charkov - Ukrajina
pan Dimitrij 27 let Ukrajinec Oleksandrivka - Ukrajina
pan Peter 32 let Slovák Košice - Slovensko
paní Alena 45 let Slovenka Michalovce - Slovensko

Tabulka č.1 Seznam respondentů

Naším prvním dotazovaným a také dotazovaným, který nás nejvíce informoval o Slovácích na Ukrajině byl pan Ivan. Pan Ivan je předsedou Užhorodského spolku Slovákov, o kterém bude více řečeno v dalších kapitolách. Vyměnily jsme si s ním několik e-mailů. Je tedy zástupcem slovenské minority na Ukrajině.

Pan Andriy reagoval na naši výzvu přes sociální síť, kde velmi přívětivě zodpověděl naše otázky. Má slovenskou národnost, ale narodil se na Ukrajině. Žije celý život na Ukrajině v Užhorodě, má manželku a dvě dcery. Starší dcera studuje na Univerzitě v Trenčíně.

Pana Dimu jsme kontaktovaly na jedné ze sociálních sítí. Ochotně odpověděl na pár našich otázek. Narodil se a dnes také žije v Užhorodě. Jeho maminka je původně z Polska, ale dnes žijí jeho rodiče ve Lvově. Zastupuje tedy pohled Ukrajince na slovenskou minoritu.

Paní Natalia se také narodila v Užhorodě, ale dnes žije ve městě Oleksandrivka, kde pracuje jako učitelka. Oleksandrivka se nachází nedaleka města Charkov na východě Ukrajiny.Také jsme s ní komunikovaly přes sociální síť.

Pan Vitalii pochází z Mukačeva, ale dnes žije v Charkově, tedy rovněž na východě země.

První kontaktovaný Slovák pan Peter, zástupce externího pohledu s námi komunikoval přes sociální síť.

Paní Alena je taktéž zástupce externího pohledu. Taktéž jsme jí kontaktovaly přes sociální síť.

Výzkumná část

Seznámení s minoritou

Slovenská menšina na Ukrajině čítá kolem 6 tisíců Slováků. Většina z nich žije na území Zakarpatské oblasti, která se nachází na východě Ukrajiny. Díky své poloze byla Zakarpatská oblast ve své minulosti „odtrhávána“ a „připojována“ k různým mocnostem tehdejší doby. Proto je důležité seznámit čtenáře s geografií a historií Zakarpatska. Pro zdejší Slováky je historické povědomí velmi důležité, zmiňovali se o tom i respondenti ve svých výpovědích. S historií jdou ruku v ruce i tradice s tradičním slovenským folklórem a také svátky, které Slováci dodržují. Velmi důležitým specifikem je náboženství. V tom se většinou Slováci od Ukrajinců liší, jelikož Slováci jsou především katolíci, kdežto Ukrajinci pravoslavní. Dalším důležitým společným znakem Slováků je jejich jazyk a písmo a v neposlední řadě tradiční pokrmy.

Geografie

Zakarpatská oblast

Ukrajina je rozdělena na několik správních celků. Nejzápadnějším celkem země je Zakarpatská oblast. Je často nazývána jako Zakarpatí, Podkarpatsko, Podkarpatská Rus či Zakarpatská Rus nebo Zakarpatská Ukrajina.

Obrázek č.2

Vlajka Zakarpatské Ukrajiny 7)

Znak Zakarpatské Ukrajiny je umístěn na ukrajinské vlajce, která je zbarvena státními barvami Ukrajiny - žlutou a modrou. Samotný znak představuje opět barevnou symboliku - žluto-modré pruhy na levé straně znaku. Vpravo je umístěn medvěd. Mědvěd je znakem Karpat, jelikož to bylo pro tuto oblast typické zvíře, a proto je také ve znaku Zakarpatí.

Dále se Zakarpatská oblast člení na rajóny. Je jich celkem 13 a jedná se o rajón: Berehovský, Chustský, Iršavský, Mižhirský, Mukačevský, Perečínský, Rachovský, Svaljavský, Tjačevský, Užhorodský, Velikoberezňanský, Vinohradovský a Volovecký.

Obrázek č.3

Rajóny v Zakarpatské oblasti.8)

Největším městem a také správním střediskem Zakarpatské Ukrajiny je město Užhorod. Leží téměř na hranicích se Slovenskem. V Užhorodě žije zhruba 120 000 obyvatel. 9)

Historie

V první řadě je velmi nutné říci, že historie patří téměř k nejdůležitějšímu kulturnímu specifiku Slováků na Ukrajině. Co dělá slovenskou menšinu menšinou jsou především společné dějiny, kdy byly Slováci na tomto území několikrát rozdělováni a spojováni častou změnou státních hranic.

V této kapitole budou zmíněny nejdůležitější historické mezníky vývoje Zakarpatské oblasti.

Prvním významným obdobím je období, kdy přišly do této oblasti Keltové. Bylo to zhruba 4.- 1. století př. n. l. Keltové zde dosahovali úspěchu ve zpracování železa a jiných kovů (razili i mince), v hrnčířství a dalších odvětvích, zejména v zemědělství. V této době zde začínají vznikat tzv. oppida 10). Nejznámější oppidum stálo na pahorcích Galliš a Lovačka u dnešního Mukačeva. Tato éra je ovšem přerušena v 1. století př. n. l. vpádem tráckých (dáckých) kmenů z jihu (z oblasti dnešního Rumunska) a zároveň Germánů ze západu a severu, kteří na tomto území byli stovky let až do období stěhování národů. Pádem tohoto významného oppida končí působení Keltů na Podkarpatské Rusi. Období nazývané stěhování národů přerušily slovanské kmeny, když začaly v 6. a 7. století přes Karpaty pronikat do Podkarpatské Rusi. 11)

První větší celek, jehož byla Podkarpatská Rus součástí, byla Velká Morava za vlády knížete Svatopluka v 9. století. Na Velkou Moravu přichází v roce 863 Cyril a Metoděj - bratři ze Soluně, kteří přišli ještě na pozvání předchozího knížete Rastislava šířit křesťanství. A jelikož se Podkarpatská Rus poté připojila k Velké Moravě, pronikalo do ní křesťanské učení také. Toto bychom označili za opravdu významnou událost, jelikož Slováci žijící v Zakarpatské oblasti jsou především křesťané a možná také proto, že v této oblasti bylo a je křesťanství hluboko zakořeněné, odolává a odolávalo vlivu pravoslaví z Ruska. Bohužel za vlády dalšího panovníka Velké Moravy Mojmíra II. přichází ztráta území Podkarpatské Rusi díky vpádu Maďarů. Tímto okamžikem nastává nejdelší etapa, kdy Podkarpatská Rus spadala pod jedinou mocnost. Nejdříve byla pod nadvládou Uherského království a následně od roku 1867 do roku 1914 byla součástí Rakouska - Uherska. 12)

Významným rokem pro menšiny v celém Rakousku - Uhersku byl rok 1868. Uherský parlament schválil zákon o rovnoprávnosti všech národností. Tento zákon vycházel z předpokladu, že „všichni uherští občané tvoří národ v politickém smyslu, jediný a nerozdílný uherský národ“. Znamenalo to to, že „každý občan vlasti se těší stejným právům bez ohledu na národností skupinu, k níž náleží“. Avšak tento zákon byl velice liberální a v některých případech dokonce překračoval požadavky národnostních menšin. Dovoloval jim užívat mateřský jazyk v administrativě, ve školství a v náboženském životě. Spolčovací právo podle tohoto zákona umožňovalo zřizovat kulturní, vzdělávací, umělecké nebo hospodářské spolky. Školy mohly vyučovat v libovolném jazyce. Zákon dokonce považoval, aby stát podporoval výuku v mateřštině na základních a středních školách. Požadoval také účast představitelů národnostních menšin ve státních službách. Tento zákon měl ale jeden nedostatek. Neobsahoval žádné záruky těchto práv a také žádné sankce za jeho nedodržování. Této mezery zneužívali maďarští úředníci vůči národnostním menšinám. Rovnost všech uherských občanů si vykládali tak, že kromě Maďarů jsou rovnoprávnými pouze všichni asimilovaní Nemaďaři.13)

Zakarpatí bylo za 1. světové války důležitým strategickým místem. Byla to střežená hranice Rakouska - Uherska. Avšak během války se ukázala náklonost tamějších vojáků k Rusku. Někteří obyvatele podporovali ruské vojáky a nechtěli, aby je maďarská vojska před Rusi chránila. V roce 1915 se všechna vojska z této oblasti stáhla. Avšak ze strachu z pomsty uherské armády a úřadů, kvůli spolupráci s ruskými vojsky, mnoho obyvatel Zakarpatí emigrovalo do Ruska. Už před válkou docházelo k emigraci zdejších obyvatel do USA. Po válce začali hlasitě volat po vytvoření samostatného státu. V roce 1918 navázali kontakt s T. G. Masarykem, který se aktivně začal zabývat myšlenkou připojení Podkarpatské Rusi k Československu. To se po skončení války opravdu podařilo na základě hlasování, kde se 67% zúčastněných vyjádřilo pro. Československá vláda přiznala Podkarpatské Rusi částečnou autonomii, na jejímž základě bylo povoleno zřízení parlamentu, který sídlil v Užhorodě. Ve vládě ČSR byla Podkarpatská Rus zastoupena ministrem bez portfeje. Při připojení Podkarpatské Rusi po válce žilo na jejím území 2500 Slováků.14)

Dne 2.listopadu 1938 bylo ve Vídni ukončeno arbitrážní jednání o česko - maďarské hranici (tzv. vídeňská arbitráž). Československo musela podstoupit část Podkarpatské Rusi Maďarsku. Jednalo se především o město Užhorod, Mukačevo, Berehovo a 97 obcí s 173 233 obyvateli. Zřízení Protektorátu Čechy a Morava a odtržení Slovenska v roce 1939 dalo za vznik samostatné republice „Karpatská Ukrajina“. Ovšem tomu rychle udělala přítrž maďarská strana, která 18.3.1939 Karpatskou Ukrajinu obsadila. Podkarpatsko tedy bylo pod správou Maďarska. Bylo tomu tak do roku 1944.15)

Obrázek č.4 Karpatská Ukrajina v v letech 1938-1939 16)

Když skončila 2.světová válka, mělo se území vrátit do rukou ČSSR jako tomu bylo před mnichovskou dohodou. Avšak Sovětský svaz si dělal na Podkarpatskou Rus také nároky. Ten vyvolal hnutí za připojení Podkarpatské Rusi k SSSR. Jednání Československa a Sovětského svazu trvalo několik měsíců. Nakonec prezident E. Beneš uznal anexi východní provincie ČSR Sovětským svazem. Tato situace měla za následek emigraci velkého počtu obyvatel do Československa. Podkarpatská Rus byla součástí Sovětského svazu do 31.12.1991, kdy se rozpadl. Poté vyhlásila Ukrajina suverenitu v podobě jaké ji známe dnes. Podkarpatsko je nyní známo pod názvem Zakarpatská oblast.17)

Navzdory skutečnosti, že přibližně čtvrtinu obyvatel tvoří etnické menšiny a méně jak polovina obyvatel má státní jazyk jako svůj rodný, probíhala historie nezávislé Ukrajiny relativně klidným způsobem. To však nelze řadit do zásluh dobře vedené politiky. Ukrajinská vláda je naopak značně neefektivní, neboť ukrajinská kultura je v mnohem větší ohroženosti než tomu bylo například v roce 1991. Vzhledem k rostoucí ekonomické závislosti na Rusku se proces ukrajinizace stále zužuje. Zmiňuje se o tom Hans van Zon ve svém článku Ethnic Conflict and Conflict Resolution in Ukraine. 18)

Respondent pan Dima nám popsal, jak se v historii měnila hranice Zakarpatí. Během pouhých 100 let bylo pokaždé připojené k jiné zemi (Rakousko-Uhersko, Maďarsko, Československo, Rusko, Ukrajina). Takže prý tam dnes i existují vesnice, které jsou momentálně odděleny hranicí, ale dříve byly jednou vesnicí. Příkladem jsou „Malé“ a „Velké“ Slemence zobrazené na následující mapce.

„Je to jen sto let, kdy byl náš region připojován k různým zemím (Rakousko-Uhersko, Maďarsko, Československo, Rusko, Ukrajina). Během jednoho měsíce jsme byli odděleni Karpatská Ukrajina. Takže dnes jsou zde vesnice, které jsou rozdělené, ale dříve to byla jedna vesnice. Například „Malé“ a „Velké“ Slemence.“

I pan Ivan řekl, že je to prostě v této oblasti vidět, že se hranice tolikrát měnily a to hlavně na různorodém obyvatelstvu.

Mapka č.1. Příklad rozdělené vesnice díky změnám státních hranic. 19)

Obyvatelstvo

Obyvatelstvo na Zakarpatské Ukrajině

Zakarpatská Ukrajina je multikulturní oblastí. Díky změnám státních hranic v průběhu několika set let se na toto území dostávaly různé národy.

Tento fakt nám potvrdil také pan Dima při našem rozhovoru. Popsal nám, že Zakarpatská oblast je národnostně velmi pestrá. Žijí zde Rusové, Maďaři, Rumuni, Poláci, Češi, Romové, Židé, Němci a samozřejmě i Slováci. Je zde prý celkem normální, že jdete ulicí a slyšíte kolem sebe lidi, jak mluví každý jinou řečí. Pan Ivan nám řekl to samé. Ještě k tomu podotkl, že je velký rozdíl mezi východem a západem země. Na východě žije více prorusky zaměřené obyvatelstvo. V centru země a na západě spíš obyvatelstvo tíhne k „západu“, tedy k Evropě. Názor pana Ivana potvrzuje Emmanuelle Armandon v článku Popular Assessments of Ukraine’s Relations with Russia and the European Union under Yanukovych 20) Autor zde popisuje zde vztahy Ukrajiny s Evropskou Unií a Ruskem.

Ostatně národnostně „pestrá“ je celá Ukrajina. V následující tabulce je pro zajímavost uvedeno národnostní složení Ukrajiny. Údaje jsou ze sčítání obyvatel v roce 2001. V rámci celé Ukrajiny spadají Slováci mezi Ostatní, což znamená, že společně i s jinými menšinami tvoří necelé procento. Slováci opravdu, co do celkového počtu obyvatelstva, nejsou zvlášť významnou menšinou.

Národnost Počet obyvatel (tis.) Počet obyvatel (%)
Ukrajinci 37 541,7 77,8%
Rusové 8 334,1 17,3%
Bělorusové 275,8 0,6%
Moldavané 258,6 0,5%
Krymští Tataři 248,2 0,5%
Bulhaři 204,6 0,4%
Maďaři 156,6 0,3%
Rumuni 151 0,3%
Poláci 144,1 0,3%
Židé 103,6 0,2%
Arménci 99,9 0,2%
Řekové 91,5 0,2%
Tataři 73,3 0,2%
Romové 47,6 0,1%
Ázerbajdžánci 45,2 0,1%
Gruzínci 34,2 0,1%
Němci 33,3 0,1%
Gagauzové 31,9 0,1%
Ostatní 177,1 0,4%

Tabulka č.2 Národnostní složení Ukrajiny 21)

Následující tabulka zobrazuje počty Slováků na Zakarpatské Ukrajině dle odhadu Matice slovenské na Zakarpatsku v jednotlivých rajónech a obcích: (jedná se o odhady z roku 2011)

Oblast Odhad počtu obyvatel
město Užhorod 3814
Užhorodskyj Rajon 1260
město Mukačevo 515
Mukačivskij Rajon 288
Iršavskyj Rajon 261
město Perečyn 281
město Svaĺava 322
Svaĺavskyj Rajon 417
Berehivskyj Rajon 228
Velykoberezňanskyj Rajon 221
obec Storožnycia 750
obec Antonivka 300
obec Koĺčyne 195
obec Seredě 210
obec Turja Remety 172
obec Dovhe 206

Tabulka č.3 Počty Slováků v jednotlivých obcích a rajónech Zakarpatské Ukrajiny 22)

Z této tabulky je patrné, že nejvíce Slováků žije v Užhorodském rajónu, především v hlavním městě Zakarpatské Ukrajiny, Užhorodě a také v Mukačevském rajónu a městě Mukačevu, podle něhož se tento rajón jmenuje.

Následující tabulka zobrazuje národnostní složení města Užhorod. Nejvíce je zde Ukrajinců a Rusínů, Rusů, Maďarů a jako čtvrtá nejpočetnější menšina v Užhorodě jsou právě Slováci.

Menšina Procentuální zastoupení
Ukrajinci a Rusíni 77,8%
Rusové 9,6%
Maďaři 6,9%
Slováci 2,5%

Tabulka č.4 Národnostní složení města Užhorod 23)

Převážnou většinu obyvatel tvoří Ukrajinci s Rusíny. Rusové zaujímají necelých 10%, což ukazuje fakt, že ruské obyvatelstvo žije spíše na východě Ukrajiny. Maďarská měnšina čítá zhruba 7% obyvatelstva Užhorodu. A nakonec pro nás důležitá slovenská menšina by měla zaujímat necelé 3%. To ukazuje, že sice nejsou Slováci významnou menšinou v rámci celé Ukrajiny, ale jsou významnou menšinou pro Zakarpatí.

1910 1921 1931
7 728 19 000* 13 242

Tabulka č.5 Počty Slováků v letech 1910-1931 24)

* započítání byly Češi i Slováci dohromady

Počty Slováků na Ukrajině na počátku 20.století rostly. Samozřejmě během světových válek se jejich počet zredukoval. Data z posledních let ukazuje následující tabulka.

Počet obyvatel (tis.) rok 2001 2001 (%) 1989 (%)
Zakarpatsko celkem obyvatel 1254,60 100 100
Slováci 5,6 0,5 0,6

Tabulka č.6 Počty Slováků v letech 1989 a 2001 při sčítání obyvatelstva 25)

Podle dat ze sčítání obyvatelstva z let 1989 a 2001 počet Slováků klesal. Dá se očekávat, že tento trend v následujících deseti letech pokračoval a díky nepříznivé situaci na Ukrajině se tento trend může spíše urychlit. To nám potvrdili i naši respondenti, kteří spíše mluvili o tom, že se na Ukrajině necítí moc bezpečně.

Svátky a tradice

Přestože Ukrajina se Slovenskem přímo sousedí, tak jejich svátky se do značné míry liší. Na Ukrajině je církevním svátkům přikládán velký význam a berou je velmi vážně. Oproti tomu na Slovensku se zvyky a tradice váží zejména na přírodní cyklus.

Největší rozdíl zvyků a tradic je možné vidět například u Vánoc, které na Ukrajině slaví podle juliánského kalendáře a tedy až od 7. ledna. Svátky začínají slavit 6. ledna večer a končí je až 19. ledna. Zatímco na Slovensku se slaví ve stejný čas jako u nás, tedy mezi 24. - 26. 12. Podobná situace nastává i v případě Velikonoc, které se na Ukrajině slaví také podle juliánského kalendáře. Podle něj začíná jaro o 13 dní později a vzhledem k tomu, že datum Velikonoc se určuje podle prvního jarního úplňku, tak časový odstup pravoslavných Velikonoc od katolických může být různý.

Díky odlišnostem ve slavení tradic a svátku v každé zemi lze rozpoznat, do jaké míry se sbližují spíše s jednou, či druhou kulturou. 26)

I respondent pan Ivan se vyjádřil k otázce svátků a tradic. Prý slovenská menšina (myslel tím spíše své známé) slaví Vánoce a Velikonoce (tím evropským způsobem), avšak ukrajinské svátky nedodržují.

Pan Andriy naopak řekl, že jsou řecko-katolická rodina a dodržují ukrajinské i slovenské zvyky a tradice. Je to pro Zakarpatsko běžné, že každé svátky mají dvakrát - podle katolického a pravoslavného kalendáře. Volna v práci na takové státní svátky jako jsou Vánoce, Velká noc se oficiálně dávají jen podle pravoslavného kalendáře, ale není problém si vzít volný den i na katolický svátek.

Podle pana Dimy se liší Slováci a Ukrajinci hlavně v kultuře. Říkal, že tančil s národními kolektivy, a že měli i slovenské tance a že v tom byl rozdíl i co se týče krojů a hudby. Ale to je prý víceménně všude, že každý národ má své specifické kulturní prvky.

Slovenský lidový folklór

Slovenský národ si velice zakládá na svém folklóru a snaží si ho udržovat a připomínat. Součástí slovenského folklóru je tradiční lidový kroj. Jedná se o specifický oděv, který se skládá z množství dekorativních prvků, jako jsou ornamentální motivy, barevnost, upřednostnění určitého materiálu, ale také je specifická skladba oděvu, šněrování, jeho silueta a způsob nošení. Patří k němu i speciální pokrývka hlavy u žen a dívek. Důležitý je také i lidový tanec, který je hlavně kulturním projevem kolektivu a je tvořen z rytmických, prostých, ale i uměleckých pohybů. Na Ukrajině probíhají každoročně festivaly zaměřené na lidový slovenský folklór, což je důkazem snahy o zůstání tradičního folklóru v povědomí Slováků nežijících ve své rodné zemi. 27)

792.jpg Obrázek č.5 Slovenský lidový kroj 28)

Slovenská veselica

Lidová slavnost Slovenská veselica je již tradiční akcí Slováků na Ukrajině. Pořádá ji Matica slovenská na Zakarpatsku. Tato akce je přehlídkou lidové tvorby a folklórních tanců zakarpatských Slováků. Celá slavnost je tvořena bohatě a speciálně vyzdobenou scénou, kde nechybí slovenská ani ukrajinská symbolika. Při úvodu zaznívá ukrajinská a slovenská hymna a následně vystupují významní hosté. Následně po oficiálním zahájení nastupují četné soubory umělců a hudebníků. Poté již všichni tancují a zpívají v duchu tradiční kulturní slovenské atmosféry, která probíhá až do pozdních večerních hodin. 29)

Kuchyně

Slovenská a ukrajinská kuchyně je v mnoha věcech odlišná. Avšak obě země jsou na své tradiční pokrmy a nápoje velmi pyšné, a proto se řada Slováků žijících na Ukrajině snaží připravovat tyto pokrmy i poté, co opustili svou rodnou zem. Některé suroviny však nejsou na Ukrajině dostupné a je nutné si je dovážet ze Slovenska. Příkladem je taková brynza - přírodní sýr, který je nezbytnou surovinou pro přípravu tradičních slovenských halušek. Ovšem pravou brynzu smí v Evropské unii vyrábět pouze Slovenská republika.30) Nalezneme však i pokrmy, které mají obě kuchyně podobné. Tím mohou být například spišské pirohy, jež jsou obdobou tradičních ukrajinských pirožků.

Ukrajinská kuchyně je taktéž velmi proslulá. Jejím tradičním pokrmem je především boršč, jehož základem je červená řepa. Jeho složení se však může měnit dle místa, neboť ukrajinská kuchyně je založena na místních plodinách a na tom, co si lidé sami vypěstují. Dalším oblíbeným pokrmem jsou varenyky, což jsou plněné těstovinové taštičky, často zalité máslem a kysanou smetanou.31) Nejrozšířenějším nápojem na Ukrajině je kvas, sladkokyselý pěnivý nápoj vyráběný kvašením piva a dochucovaný nejrůznějšími aromatickými příchutěmi jako je třeba máta, zázvor, jahody či citron.32)

Z ukrajinské kuchyně má pan Ivan rád boršč a tokan s bryndzou, ze slovenských knedlíky a guláš.

Náš respondent pan Andriy nám popsal stravovací návyky jeho rodiny na Ukrajině. Jeho manželka často vaří brynzové halušky, držkovou polévku a jiné slovenské speciality. Dále nám řekl, že v Zakarpatské oblasti je kuchyně smíšená (ukrajinská, slovenská, maďarská a jiná).

Obrázek č.6 Vlevo ukrajinský boršč, vpravo slovenské halušky 33)

Náboženství

Náboženství vždy patřilo mezi jeden z hlavních rozdílů mezi slovenským a ukrajinským obyvatelstvem. Dodnes je náboženství, spolu s jazykem, nejdůležitějším specifikem určujícím slovenskou etnicitu. Víra má taktéž svůj podíl na udržování slovenských zvyků a tradic.

Na Ukrajině je náboženství poměrně rozšířené. Přes dvě třetiny obyvatel se hlásí k určité víře, nejrozšířenější je zde pravoslavné křesťanství, které se rozštěpilo na několik větví ( Kyjevský patriarchát, Moskevský patriarchát). Nejvíce věřících se nachází na západě země, zatímco východ je osidlován především ateisty. 34)

Náboženské složení na Zakarpatské Ukrajině je následující. 40% obyvatelstva se hlásí k pravoslavné církvi, 25% k řeckokatolické a zruba 20% k římskokatolické víře či k evangelickému vyznání. Podíl nepravoslavného náboženství je znatelně vyšší než v jiných oblastech Ukrajiny, což je způsobeno geografickou blízkostí k Evropě a rozmanitým etnickým složením. Dá se předpokládat, že podstatná část obyvatelstva Zakarpatí hlásící se ke katolické víře jsou právě ukrajinští Slováci.35)

Pan Latko se v rozhovoru svěřil, že pořádají mše v řeckokatolických kostelech, které probíhají ve slovenském jazyce a tím pádem jsou pro slovenskou menšinu mnohem přístupnější. Velice si na pravidelných mších zakládají, neboť udržet si náboženské vyznání je pro ně, jakožto minoritu, velmi podstatnou prioritou.

Jazyk

V této podkapitole se zaměříme na jazykovou složku Zakarpatské Ukrajiny a na to, v jaké míře je zde slovenština živým jazykem.

Ukrajinština, která se řadí do skupiny východoslovanských jazyků, je jediným úředním jazykem druhého největšího evropského státu Ukrajiny. Používána je zejména v západní části republiky. 36) Zapisována je pomocí azbuky, čímž se podstatně liší od jazyka slovenského. Ukrajinština převládá i na Zakarpatském území. Za svůj mateřský jazyk ji zde považuje 81% obyvatel. Druhým nejrozšířenějším jazykem je tu maďarština, dále pak ruština, rumunština a nakonec rusínština.37)

obrázek č.7 Ukrajinská azbuka 38)

Slovenský jazyk naopak patří do skupiny západoslovanských jazyků a je zaznamenáván pomocí latinky. Na Zakarpatí 2458 Slováků uvádí slovenštinu za svůj rodný jazyk, což činí 43,9% ze slovenského obyvatelstva. Kdežto 42,1% Slováků již uvádí ukrajinštinu jakožto rodný jazyk.39)

obrázek č.8 Latinka 40)

Postupem času docházelo ke stále silnějšímu posilování styků s Ukrajinci a proto není divu, že došlo k silné asimilaci i co se týče jazyka. V některých obcích, jako jsou například Dračyny, Hlyboke nebo Verchňa Hrabivnycia, se určitá část obyvatelstva sice hlásí ke slovenské menšině, ale rodný jazyk k dorozumívání nepoužívá a povětšinou slovenštinu ani nepozná. Opakem mohou být například obce Antonivka, Dovhe, Perečyn či Domanynci, ve kterých se nachází početné skupiny Slováků, kteří slovenský jazyk stále aktivně používají, ačkoliv se jedná o dialekt, který se značně liší od slovenštiny používané na Slovensku.41)

Pan Ivan se nám svěřil, že mluví slovensky, česky, ukrajinsky a rusky. Tyto jazyky používá nejen doma, jelikož má příbuzné jak v Čechách, tak na Slovensku, ale i při pracovních příležitostech.

Jelikož pan Andriy žije na Ukrajině od narození a chodil zde do školy, jazyk mu nedělal žádný problém. Mluví také plynně slovensky, protože doma v Užhorodě s ním otec mluvil často slovensky. Když byl malý, rád se díval na večerníčky ve slovenštině, potom sledoval i jiné televizní programy. Měli doma také slovenské slovníky. Takto se od malička naučil mluvit. Psát slovensky se učil po vysoké škole.

Slováci na Ukrajině v současnosti

Jak si Slováci na Ukrajině udržují svojí kulturu?

Tato podkapitola se věnuje současné situaci slovenské menšiny na Ukrajině. Vyskytuje se zde několik organizací a spolků, které se zaměřují na rozvoj a udržení slovenské kultury a jazyka.

Pan Ivan z Užhorodského spolku Slovákov nám řekl, že slovenskou a i československou kulturu si na Ukrajině udržují různými kulturními akcemi folklórního směru, například Slovenskou veselicou, dále bohoslužbami v katolických kostelech, kde pořádají slovenské mše, dále vydáváním slovenského kalendáře a dalších publikací, oslavami vzniku Československa a Slovenské republiky, odkrýváním památníků a tabulí na počest Slováků a Čechoslováků v jejich regioně a v neposlední řadě vysíláním slovenských pořadů v regionální televizi.

„Slovenské povědomí si udržujeme díky různým folklórním akcím, například každý rok máme Slovenskou veselicu, kde vystupují různé slovenské folklórní soubory a sami Slováci. Máme vždy Slovenský bál, v místním rozhlase a televizi máme slovenskou redakci. Máme slovenskou školu v Užhorodě, kde jsou učitelé ze Slovenska.“

Pan Dima se nám také svěřil, že se o slovenské akce a kulturu nějak zvlášť nezajímá, avšak prý byl několikrát na Slovensku na koncertech, na které byl pozván Slováky ze Zakarpatí.

Spolky

Nejvýznamnější slovenskou organizací pro udržování identity Slováků je Oblastní kulturně-osvětová organizace Matica slovenská na Zakarpatsku (1992). Pro členy připravuje bohatý kulturní program (zpěvy, recitace, taneční vystoupení, …) a další společenské události, například oslava 20. výročí této organizace.

Dalšími významnými organizacemi jsou Užhorodský spolok Slovákov (1996), Zakarpatský oblastný kultúrno-osvetový spolok slovenských žien Dôvera (1999) a Zakarpatský oblastný kultúrno-osvetový spolok slovenskej inteligencie (2000).

Pan Andriy je členem Užhorodského spolku Slováků a Matice slovenské. Schází se 3-4 krát do roka na různých setkáních se Slováky z celé Zakarpatské oblasti. Podle pana Andreiye mají menšiny všechny nejlepší podmínky, aby si chránily svojí národní dentitu. Jediným problémem podle něj je, že spolky nemají dostatečné finance a často musejí finance čerpat ze zahraničí.

V rozhovoru s paní Gabikou Brovdi uvádí předseda světového sdružení Slovákov z zahraničí pan Vladimír Skalský, že budoucnost každé menšiny je ve spolupráci s mládeží. A proto je dnes pro Slováky na Ukrajině velmi důležité, že vznikají folklórní sbory a taneční skupiny, vznikají slovenské školy atd. 42)

Slovenské školy

Za let totality nemělo Zakarpatsko žádné školy, kde by se vyučovalo ve slovenském jazyce. S postupem času se na Zakarpatsku projevil zájem o výuku slovenského jazyka. V roce 1997 ve městě Storožynec byla otevřena první třída s vyučováním slovenštiny. O výuku se zajímají i děti z čistě ukrajinských rodin. Dnes také funguje slovenská škola v Užhorodě, kterou navštěvuje 250 žáků a v učitelském sboru pracuje 5 učitelů vyslaných Ministerstvem školství Slovenské republiky. Slovenština dosáhla dalšího velkého úspěchu, aby se dostala do povědomí Zakarpatska. Na Užhorodské Národní univerzitě byla otevřena Katedra slovenské filologie. 43)

Aktuální politická situace

Nepokoje na Ukrajině se dotýkají i tamějších Slováků. Už několik měsíců trvá na Ukrajině vlna masových protivládních protestů. V posledních týdnech se situace vykolejila do velkého napětí. Složitou situaci vnímají i tamější Slováci. Ve vysílání Radio Slovakia International o tom hovoří Gabika Brovdi. Lidé, které oslovila, neskrývají obavy ze současného stavu. Dokonce hovoří o strachu z hrozící občanské války. Další ale věří, že se situace vyřeší dialogem a konsenzem politických sil.44)

Na Ukrajině byla zřízena informační telefonní linka pro slovenskou minoritu, která má za cíl poskytnout informace a doporučení v případě problémů při obchodních a podnikatelských činnostech, které jsou zapříčiněny nestabilní politickou situací na Ukrajině.

V současné době jsou zraky celého světa upírány právě na Ukrajinu. Ruská armáda se začala přemisťovat na poloostrov Krym a následně vyhlásila referendum, ve kterém se pro připojení k Rusku vyslovilo 96,8% 45) krymských voličů. Krymští Tataři ovšem nemusí být jedinou menšinou, která pocítí změnu poměrů na Ukrajině.

K současné situaci na Ukrajině se vyjádřil i pan Ivan. Jak tento spor vnímá slovenská menšina? Tuto situaci přirovnal ke vstupu Němců do Sudet za první republiky a také ke vstupu ruských vojsk do Československa v roce 1968. Mají obavy jak z ekonomické situace země, jelikož se začíná všechno zdražovat, ale obyvatelé se bojí o své syny, jelikož v případě války by museli mladí muži do armády.

Svým názorem nám přispěl také pan Andriy, který současnou politickou situaci popsal takto: „Je na to spoustu názorů. Většina Ukrajinců říká, že demokratická vláda, která dostala moc po revoluci, má co nejdříve realizovat plánované reformy. Ukrajina se má spojit s EU ekonomicky a politicky, vstoupit do NATO a pokračovat v boji o lepší život. Hlavní hrozbou pro Ukrajinu jsou separatistické nálady na východě Ukrajiny, které jsou podporované ze strany Ruska.“

Na Ukrajině vládne napjatá situace a slovenské menšině to na pocitu bezpečí jistě nepřidá. Když jsme se zeptaly pana Andreiye, kde se cítí více doma, odpověděl takto: „Na Slovensku sa citim pohodlnejsie a bezpecnejsie.“

Vztahy mezi slovenskou minoritou a ukrajinskou majoritou

Podle pana Ivana mají tyto dva národy normální vztahy. Nicméně pár problémů se mezi nimi vyskytlo. Dal nám příklad, když chtěli v roce 2002 odhalit bustu T. G. Masaryka v Užhorodě, mnoho ukrajinských obyvatel se ozývalo, že Masaryk byl cizinec, a že jeho busta nemá právo v Užhorodě stát. ( „Stalo se, že nám dělali (ukrajinští nacionalisté) problémy při odhalení busty T. G. Masaryka v Užhorodě v roce 2002. Říkali a psali v médiích, že Masaryk byl cizinec a cizincova busta nemá právo stát v Užhorodě … Tím potvrdili, že neznají naše dějiny“. ) Ale vcelku to shrnul, že vztahy jsou normální. Ale myslí si, že na Ukrajině Slováci nejsou úplně vítaní. Prý by měl možnost se přestěhovat do Čech nebo na Slovensko za příbuznými, ale už léta tomu odolává a naopak se snaží upevňovat slovenskou kulturu v této oblasti.

Pan Dima řekl, že nevidí nějaké problémy ve vztazích mezi Ukrajinci a Slováky, všichni se snaží žít v míru a přátelství.

Podle pana Andriye jsou Ukrajinci tolerantnější k sousedícím národům než Slováci k Ukrajincům. Na Zakarpatsku žije i mnoho Rusínů, kteří jsou více propojeni se slovenskou kulturou než s ukrajinskou. Dále si myslí, že spory mezi lidmi zde nejsou, vztahy jsou tu vcelku dobré. Prý jediné spory, které zde mohou být, jsou kvůli politikům.

Rozdíly mezi slovenskou minoritou a ukrajinskou majoritou

Podle pana Ivana Slováci vnímají, že je mezi těmito dvěma národy rozdíl a často o tom také mluví, avšak vesměs mezi sebou a snaží se tak nějak „zapadnout“. Asi by i oni neradi dělali nějaké problémy.

Pan Andriy si myslí, že Ukrajinci jsou více pracovití, štědří, otevřenější a upřímnější a více udržují užší rodinné vazby. Na druhou stranu Slováci jsou více nábožní, velmi si cení svojí historii a mají „evropskou kulturu chování“.

Podle pana Dimy, který je zástupce ukrajinské majority, nejsou mezi těmito dvěma národy viditelné rozdíly na první pohled, v běžném životě. Ale podle něj se liší v kultuře. Naopak řekl, že do velké míry si jsou ale národy jako Rusové, Bělorusové, Ukrajinci, Češi, Slováci, Poláci podobní, jelikož jsme všichni Slované.

Povědomí o slovenské minoritě na Ukrajině

Vzhledem k odpovědím od určitých respondentů jsme se dozvěděly, že určité povědomí o slovenské minoritě existuje, ale není příliš velké. Paní Natalie a pan Vitalij nám sdělili víceméně totožnou odpověď, a to že o Slovácích žijících na Zakarpatsku vědí, ale s žádným se neznají a tudíž ani nestýkají. Předpokládaly jsme, že se něco víc dozvíme od paní Aleny, která žije v Michalovicích, což je kousek od hranic, ale bohužel nám řekla, že o slovenské menšině na Ukrajině ví, ale nikoho z nich také osobně nezná. Rovněž jsme se dozvěděly, že jsou i tací, kteří nemají žádné povědomí o menšině Slováků na Ukrajině, jako třeba pan Peter a jeden z respondentů, pan Dimitrij byl dokonce překvapen, že na Ukrajině nějací Slováci žijí.

Závěr

Cílem této práce je zjištění rozdílů mezi slovenskou a ukrajinskou kulturou, jak si Slováci na Ukrajině udržují své kulturní povědomí a v neposlední řadě zkoumání pohledů majority na minoritu a naopak. Závěrem je také snaha o vytvoření univerzálního obrazu zkoumané slovenské minority.

Hlavní odlišnosti slovenské kultury od ukrajinské jsou v náboženských a tradičních záležitostech. Slováci jsou v drtivé většině katolíci a Ukrajinci vyznávají pravoslavné náboženství. Z toho vycházejí rozdíly v případě slavení svátků, jelikož Ukrajinci je slaví podle juliánského kalendáře a tudíž v úplně jiný čas než Slováci. Další odchylky lze nalézt i ohledně tradičních pokrmů, jazyka a písma.

Přes nátlak nábožensky odlišné ukrajinské majority Slováci slaví svátky podle evropského kalendáře a udržují si své kulturní povědomí v podobě různých tradičních slovenských slavností, které se pořádají každoročně a jsou důkazem snahy o zůstání tradičního folklóru v povědomí Slováků žijících na Ukrajině. Z odpovědí respondentů je také zřejmé, že je o slovenské minoritě na Ukrajině malé povědomí. Všeobecně tyto dva národy mezi sebou nemají významnější spory. Vycházejí spolu víceméně bez problémů v míru a přátelství.

Seznam použitých zdrojů

Knižní zdroje

BARTOVÁ, J., Botíková, M. a kol.. Slovensko: dejiny, divadlo, hudba, jazyk, literatúra, ľudová kultúra, výtvarné umenie, Slováci v zahraničí.Bratislava: Perfekt, 2006, 383 s. ISBN 80-8046-349-2.

BOLERÁCOVÁ, Zdenka. História a kultúra Slovákov na Zakarpatskej Ukrajine. Užhorod: Matica slovenská na Zakarpatsku, 2006. ISBN 966-8764-12-9.

POP, Ivan. Podkarpatská Rus. 1. vyd. Praha: Libri, 2005, 190 s. Stručná historie států. ISBN 80-727-7261-9.

ŠVORC, Peter. Zakletá zem: Podkarpatská Rus: 1918-1946. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 318 s. ISBN 978-80-7106-754-2.

Periodika a články

NOSKOVÁ, Helena. Češi a Slováci na Zakarpatskej Ukrajině v minulosti a dnes. Listy: Slovákov a Čechov, ktorí chcú o sebe vedieť., 2006, roč. 2006, č. 9. ISSN 1213 - 0249. Další dostupnost: http://www.klubsk.net/Listy/Listy_9_2006.pdf

VAN ZON, Hans. Ethnic Conflict and Conflict Resolution in Ukraine. Perspectives on European Politics & Society., 2001, str. 221. ISSN 1570-5854. (získáno přes dat. EBSCO) Další dostupnost z: http://web.a.ebscohost.com

ARMANDON, Emmanuelle. Popular Assessments of Ukraine’s Relations with Russia and the European Union under Yanukovych. Demokratizatsiya., 2013, str. 289-308. ISSN 1074-6846. (získáno přes dat. EBSCO) Další dostupnost z: http://web.a.ebscohost.com

Elektronické zdroje

Administrativní členění Zakarpatské oblasti. Zakarpati.cz. [online]. [cit. 2014-04-28]. Další dostupnost z: http://zakarpati.cz/planky/okresy-zakarpati.gif

Mapy.cz. [online]. © Seznam.cz, a.s., © 2011 NAVTEQ All rights reserved. [cit. 2014-05-01] Dostupné z: http://mapy.cz

Matica Michalovce. Matica-michalovce.sk [online]. [cit. 2014-05-02]. Další dostupnost z: http://www.matica-michalovce.sk/news/slovenska-veselica-2013-velke-berezne-ukrajina/

National composition of population: Zakarpattia region. State Statistics Committee of Ukraine [online]. © 2003-2004 [cit. 2014-06-10]. Dostupné dále z: http://2001.ukrcensus.gov.ua

Novinky.cz. Rusko expresně projedná připojení Krymu, pro bylo 96,8 % hlasujících. [online] Copyright © 2003–2014 Borgis, a.s. © Copyright © 2014 Seznam.cz, a.s. Copyright © ČTK, DPA, Reuters a fotobanka Profimedia. [cit. 2014-4-10]. Další dostupnost z: http://www.novinky.cz

Podkarpatská Rus. Wikipedia.[online] [cit. 2014-05-01] Další dostupnost z: http://cs.wikipedia.org

Rozhovor - Slováci na Ukrajine. Slováci vo Svete. [online] Gabika Brovdi. [cit. 2014-05-02] Další dostupnost z: http:www.slovacivosvete.sk/2622/slovaci-na-ukrajine.php?pg=2&popup=1

Ukrainian and Slovak flags. Bratislavská župa. [online]. [cit. 2014-03-16]. Další dostupnost z http://cs.wikipedia.org

Ukrajinci.cz. Ukrajinci.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-14]. Další dostupnost z: http://www.ukrajinci.cz

Úrad pre Slovákov žijúcich v zahraničí. Nepokoje na Ukrajine sa dotýkajú aj tamojších Slovákov. [online] © 2014 - Úrad pre Slovákov žijúcich v zahraničí.[cit. 2014-4-10].Další dostupnost z: http://www.uszz.sk/sk/nepokoje-na-ukrajine-sa-dotykaju--aj-tamojsich-slovakov

Wikipedia. Словаки в Україні. [online] [cit. 2014-3-25] Další dostupnost z: http://en.wikipedia.org

Zakarpatská oblast. i15.cz. [online]. © 2011 - 2014 i15.cz. [cit. 2014-04-5]. Dostupné dále z: http://www.i15.cz/zakarpatska-oblast/

Základní informace o Zakarpatské Ukrajině. CK Mundo. [online]. [cit. 2014-03-28]. Další dostupnost z:http://www.mundo.cz/zakarpatska-ukrajina

Z minulosti a prítomnosti Zakarpatskej Ukrajiny. [online]. Ján Jančovic. [cit. 2014-04-5] Další dostupnost z: http://www.oslovma.hu




Počet shlédnutí: 8

1)
Ukrainian and Slovak flags. Bratislavská župa. [online]. [cit. 2014-03-16]. Další dostupnost z http://upload.wikimedia.org
2)
BOLERÁCOVÁ, Zdenka. História a kultúra Slovákov na Zakarpatskej Ukrajine. Užhorod: Matica slovenská na Zakarpatsku, 2006. ISBN 966-8764-12-9.
3)
POP, Ivan. Podkarpatská Rus. 1. vyd. Praha: Libri, 2005, 190 s. Stručná historie států. ISBN 80-727-7261-9.
4)
ŠVORC, Peter. Zakletá zem: Podkarpatská Rus: 1918-1946. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 318 s. ISBN 978-80-7106-754-2
5)
BARTOVÁ, J., Botíková, M. a kol.. Slovensko: dejiny, divadlo, hudba, jazyk, literatúra, ľudová kultúra, výtvarné umenie, Slováci v zahraničí.Bratislava: Perfekt, 2006, 383 s. ISBN 80-8046-349-2.
6)
NOSKOVÁ Helena. Češi a Slováci na Zakarpatskej Ukrajině v minulosti a dnes. Listy: Slovákov a Čechov, ktorí chcú o sebe vedieť. Praha: Klub slovenskej kultúry, 2006, roč. 2006, č. 9. ISSN 1213 - 0249. Další dostupnost: http://www.klubsk.net/Listy/Listy_9_2006.pdf
7)
Základní informace o Zakarpatské Ukrajině. CK Mundo. [online]. [cit. 2014-03-28]. Další dostupnost z:http://www.mundo.cz/zakarpatska-ukrajina
8)
Administrativní členění Zakarpatské oblasti. Zakarpati.cz. [online]. [cit. 2014-04-28]. Další dostupnost z: http://zakarpati.cz/planky/okresy-zakarpati.gif
9)
Z minulosti a prítomnosti Zakarpatskej Ukrajiny. [online]. Ján Jančovic. [cit. 2014-04-28] Dostupný z: http://www.oslovma.hu
10)
oppida = opěvněná střediska moci, obchodu a řemeslné výroby
11) , 12) , 13) , 14) , 15) , 17)
POP, I. Dějiny Podkarpatské Rusi v datech. 1. vyd. Praha: Libri, 2005, 534 p. ISBN 80-727-7237-6.
16)
Podkarpatská Rus. Wikipedia.[online] [cit. 2014-05-01] Další dostupnost z: http://cs.wikipedia.org
18)
VAN ZON,Hans. Ethnic Conflict and Conflict Resolution in Ukraine. Perspectives on European Politics & Society., 2001, s.221. ISSN 1570-5854. (získáno přes dat. EBSCO) Další dostupnost z: http://web.a.ebscohost.com
19)
Mapy.cz. [online]. © Seznam.cz, a.s., © 2011 NAVTEQ All rights reserved. [cit. 2014-05-01] Dostupné z: http://mapy.cz
20)
ARMANDON, Emmanuelle. Popular Assessments of Ukraine’s Relations with Russia and the European Union under Yanukovych. Demokratizatsiya. 2013, str. 289-308. ISSN 1074-6846. (získáno přes dat. EBSCO) Další dostupnost z: http://web.a.ebscohost.com
21)
National composition of population: Zakarpattia region. State Statistics Committee of Ukraine [online]. © 2003-2004 [cit. 2014-06-10]. Dostupné dále z: http://2001.ukrcensus.gov.ua
22)
Zakarpatská oblast. i15.cz.[online]. © 2011 - 2014 i15.cz. [cit. 2014-04-5]. Dostupné dále z: http://www.i15.cz/zakarpatska-oblast/
23)
Z minulosti a prítomnosti Zakarpatskej Ukrajiny. [online]. Ján Jančovic. [cit. 2014-04-5] Další dostupnost z: http://www.oslovma.hu
24)
Z minulosti a prítomnosti Zakarpatskej Ukrajiny. [online]. Ján Jančovic. [cit. 2014-04-10] Další dostupnost z: http://www.oslovma.hu
25)
National composition of population: Zakarpattia region. State Statistics Committee of Ukraine [online]. © 2003-2004 [cit. 2014-06-10]. Dostupné dále z: http://2001.ukrcensus.gov.ua
26)
Ukrajinci.cz. Ukrajinci.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-14]. Další dostupnost z: http://www.ukrajinci.cz
27)
Slovenská folklór. Slovenská folklór [online]. 2011 [cit. 2014-05-02]. Dostupné z: http://folklorik.meu.zoznam.sk/news/kroje/
28)
Parta, Slovenké ĺudové umenie [online]. 2014 [cit. 2014-05-02]. Dostupné z: http://www.parta.sk/slovenske-ludove-kroje/zenske-kroje/
29)
Dom MS Michalovce. Matica slovenská Michalovce [online]. 2012 [cit. 2014-05-02]. Dostupné z: http://www.matica-michalovce.sk/news/slovenska-veselica-2013-velke-berezne-ukrajina/
30)
Jídlo. [online]. slovensko.orbion.cz.2014. [cit. 2014-05-02]. Dostupné z: http://slovensko.orbion.cz/stat/pruvodce/jidlo-2834
31)
Jídlo. [online]. ukrajina.orbion.2014. [cit. 2014-05-02]. Dostupné z: http://ukrajina.orbion.cz/stat/pruvodce/jidlo-a-piti-2596/
32)
Základní informace o Ukrajině. [online]. mundo.cz.2014. [cit. 2014-05-02]. Dostupné z:http://www.mundo.cz/ukrajina
33)
Boršč. [cit. 2014-05-02]. Dostupné z: http://www.labuznik.cz/recept/rusky-borsc/; Halušky. [cit. 2014-05-02]. Dostupné z: http://slovakia.travel/en/slovak-gastronomy
34)
Pravoslavné křesťanství.[online]. Turisimo.cz. [cit. 2014-05-02]. Dostupné z: http://www.turisimo.cz/ukrajina/informace/nabozenstvi/
35)
Základní informace o Zakarpatské Ukrajině. [online]. Mundo.cz. [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://www.mundo.cz/zakarpatska-ukrajina.
36)
Ukrajinština. [online]. ukrajinstina.ukrajina.tv [cit. 2014-05-02]. Dostupné z: http://ukrajinstina.ukrajina.tv/
37)
Ukrajinština. [online]. mundo.cz.2014 [cit. 2014-05-02]. Dostupné z: http://www.mundo.cz/zakarpatska-ukrajina
38)
Ukrajinská azbuka. [cit. 2014-05-02]. Dostupné z:http://efilie.webnode.cz/ukrajina/jazyk/
39)
Slovenština. [online]. ukrcensus.gov.ua.2014. [cit. 2014-05-02].. Dostupné z: http://2001.ukrcensus.gov.ua
40)
Latinka [cit. 2014-05-02]. Dostupné z: http://lubojaty.zrnkapisku.eu/pismo.htm
41)
On the Slovak dialects in Transcarpathian Ukraine. Slavica Slovaca [online]. 1998, roč. 33, č. 1 [cit. 2014-05-02]. Dostupné z: http://www.slavu.sav.sk/casopisy/slavica/1998_01/1998_01.pdf
42)
Rozhovor - Slováci na Ukrajine. Slováci vo Svete. [online] Gabika Brovdi. [cit. 2014-05-02] Další dostupnost z: http://www.slovacivosvete.sk/2622/slovaci-na-ukrajine.php?pg=2&popup=1
43)
Rozhovor - Slováci na Ukrajine. Slováci vo Svete. [online]Gabika Brovdi.[cit. 2014-05-02] Další dostupnost z: http://www.slovacivosvete.sk/2622/slovaci-na-ukrajine.php?pg=2&popup=1
44)
Úrad pre Slovákov žijúcich v zahraničí. Nepokoje na Ukrajine sa dotýkajú aj tamojších Slovákov. [online] © 2014 - Úrad pre Slovákov žijúcich v zahraničí.[cit. 2014-4-10].Další dostupnost z: http://www.uszz.sk/sk/nepokoje-na-ukrajine-sa-dotykaju--aj-tamojsich-slovakov
45)
Novinky.cz. Rusko expresně projedná připojení Krymu, pro bylo 96,8 % hlasujících. [online] Copyright © 2003–2014 Borgis, a.s. © Copyright © 2014 Seznam.cz, a.s. Copyright © ČTK, DPA, Reuters a fotobanka Profimedia. [cit. 2014-4-10]. Další dostupnost z: http://www.novinky.cz
slovaci_na_ukrajine_2014.txt · Poslední úprava: 2024/05/29 19:39 autor: 127.0.0.1