Marie Belingerová, Zuzana Antalová, Jan Procházka, Giang Tangová, Martina Neradová. Hospodářská a kulturní studia (HKS), 2013.

Obrázek 1: Vlajka Srbska, Obrázek 2: Vlajka Slovenska

Opustit svojí rodnou zem je velký krok do neznáma. Nová životní etapa skupiny lidí, která s sebou nese naprosto odlišný život. Dříve většinová skupina obyvatel se změní v minoritní menšinu.Tato velká změna spolu s sebou nese velké požadavky jak na přizpůsobování, tak na změnu způsobu života, někdy i mentality, nebo žebříčku hodnot přistěhovalců.

Pro zjištění konkrétních změn, kterou sebou nese žití jako minoritní menšina byli vybráni Slováci v Srbsku, z důvodu jejich dlouhé minoritní historie na tomto území a také z důvodu jazykové blízkosti minority s mateřštinou badatelů. Dalším důvodem byl i předpoklad, že slovenský lid je lid pyšný na svou historii a tradice.

Cílem práce bude podrobněji zmapovat specifika slovenské minority v Srbsku. Nejdříve se práce zaměří na Srbsko obecně, poté na oblast Vojvodiny, kde převážně žijí Slováci (Slováci přišli do Srbska na počátku 18. století), na statistická data o počtu obyvatel žijících na území Vojvodiny, na jejich náboženství, jazyk, tradiční pokrmy, kroje a na vše ostatní co je odlišné od majoritní populace.

Cílem práce je zodpovězení všech výzkumných otázek níže uvedených.

• Jak se jim daří dodržovat zvyky, tradice, stravování?
• Bylo těžké se začlenit do srbské společnosti?
• Jaké jsou vztahy mezi Slováky a Srby?
• Jak se daří udržovat slovenštinu v rodinách?
• Jak majorita vnímá minoritu, jak minorita vnímá majoritu a jak pohlíží na Slováky v Srbsku Slováci žijící na Slovensku?
• Jaké jsou rozdíly v materiální a duchovní kultuře mezi minoritou Slováků a majoritou Srbů?

K zjištění tohoto uceleného obrazu budou použity tyto cílové otázky : 1) Minorita a její názor na vztah s majoritou? 2) Majorita a její vztah a pohled na minoritu? 3) Názor Slováků žijících na Slovensku na Slovenskou minoritu v Srbsku?

Zodpovězení těchto výzkumných otázek povede k vytvoření tří pohledů na danou minoritu. Z těchto pohledů se vytvoří ucelený a univerzální obraz o zkoumané minoritě.

Publikace zabývající se slovenskou menšinou v Srbsku je opravdu obtížné nalézt. Dostupné v ČR jsou pouze dvě publikace zabývající se touto tématikou. První je od Bednárika ¹⁾, nese název Slováci v Jugoslávii. Tato kniha je již téměř 50 let stará a popisuje příchod Slováků na území bývalé Jugoslávie, jejich počáteční existenční těžkosti spojené s osidlováním oblasti a přizpůsobováním k tamějším podmínkám. Zaznamenává počátky třídního rozvrstvení obyvatelstva podle pracovního zařazení. Dále se tato publikace zaměřuje na kulturní aspekty jako stravu, zmiňující i vojvodinský hladomor, lidové oděvy, formy rodinného života, zvyky při narození, společensky život, rozhodující faktory při uzavíraní manželství, pohřební zvyklosti atd. V knize jsou i ukázky tehdejších písní a básniček.

Mnohem aktuálnější knihu napsaly Sklabinská a Monásková. ²⁾ Kniha se jmenuje Slováci v Srbsku z aspektu kultury, která se podrobněji zaměřuje na mapování třicet čtyři lokalit, kde Slováci tvoří etnické menšiny. Popisuje zvyky, historii, architekturu, kulturní rozvoj a současné podoby kulturního života jednotlivých vesnic a měst, kde Slováci v Srbsku sídlí. Podle Bojan Pajtiće, předsedy Pokrajinskej vlády Vojvodiny, tato kniha má velký historický význam, neboť se jedná o nejrozsáhlejší dílo, které zaznamenává Slováky žijících v oblasti Vojvodina více jak dvě a půl století. Kniha je doplněna spousty nádhernými fotografiemi.

Tímto tématem se zabývají také stránky vojvodinských Slováků ³⁾. Jsou zde pořádány různé akce, které probíhají ve Vojvodině, lidé sem můžou přidávat své fotky a hlavně tu jsou informace o Slovácích ve Vojvodině, jak se sem dostali, kde všude se usadili, apod.

Materiály k této minoritě lze vyhledat i v internetových databázích ProQuest Central a EBSCO, kde byla k nalezení disertační práce zabývající se vývojem slovenských baptistických kostelů ve Vojvodině (Development of Slovak Speaking Baptist Churches in Vojvodina and Their Leadership-Zlatko Šebesta). Jak probíhaly obřady a jakým způsobem byly vedeny. ⁴⁾ Dále zpráva od BBC (BBC Monitoring Media) z roku 1999, která informuje o raketovém útoku, která zasáhla slovenskou televizní stanici Novi Sad. Budova byla kompletně zničena, ale naštěstí nikdo nezemřel. ⁵⁾

Článek z roku 2005 také od BBC (BBC Monitoring European) informuje, že srbská vláda selhává při ochraně útoku na menšiny, převážně maďarskou menšinu, ale slovenské, chorvatské a muslimské menšiny jsou cílem útoků taktéž. Stěžují si, že tyto útoky nebere vláda vážně a na nedostatek legislativních opatření. ⁶⁾

Pro náš výzkum byly použity dvě výzkumné metody - kvalitativní a kvantitativní. Obě tyto výzkumné metody mají své výhody a nevýhody. Pro výzkum zkoumané minority je však vhodnější metoda kvalitativní, která byla použita nejvíce. Kvantitativní metoda byla užívána spíše jako doplňková.

Kvantitativní metodou lze získat statistická data od velkého množství respondentů, ale tato metoda nám neumožní hlubší náhled do problematiky.Proto byla tato metoda použita pouze při získání dat o dané minoritě. (Počty Slováků žijících v Srbsku atd.) Dále bylo prováděno šetření pomocí metod kvalitativních.Pro tento výzkum jsme použily dotazník, který obsahoval otevřené otázky. Respondenti tedy mohli podat rozsáhlejší odpovědi, popřípadě i mírně vybočit z tématu, což nebylo nevýhodou, ale často spíše přínosem, jelikož se naskytl širší vhled do dané problematiky a taktéž bylo možné vyčíst více o mentalitě dotyčných respondentů. ⁷⁾ Dále byl užit semistadardizovaný rozhovor. K semistandardizovanému rozhovoru je důležité mít předem připravené otázky. Je zapotřebí mít jasně a přesně formulované otázky, které jsou následně pokládány respondentům ve stejném pořadí. Dle odpovědí na základní otázky se kladou ještě doplňující otázky, kde má respondent prostor k rozvíjení svých odpovědí. Kladnou stránkou tohoto rozhovoru je možnost přizpůsobení otázek dané situaci, zápornou stránkou rozhovoru je jeho časová náročnost. Respondenty jsme sehnaly na webových stránkách interpals.net ⁸⁾. Tato stránka slouží ke komunikaci lidí z různých koutů světa. Respondentů jsme sehnaly šest. Dva muži, Slováci žijící v Srbsku a tři ženy Srbky a jednoho Slováka žijícího na Slovensku.

Jako druhou metodu jsme použily metodu studia dokumentů. Výhodou této metody je, že můžeme číst výpovědi lidí, kteří již nežijí. Své hypotézy si také můžeme díky této metodě zobecnit. Jde o neinvazivní metodu sběru dat, při kterém nepotřebujeme respondenty. Nevýhodou této metody je neověřitelnost pravdivosti dat. Použili jsme dvě knihy Slováci v Juhoslávii ⁹⁾ a Slováci v Srbsku z aspektu kultúry ¹⁰⁾, které nám dopomohly doplnit teoretické informace plus jsme se snažili vyhledat nějaké informace prostřednictvím ProQuest Central ¹¹⁾ a EBSCO ¹²⁾, což bylo více komplikované, neboť většina textů byla v angličtině.

V průběhu výzkumu se neobjevily žádné výraznější problémy. Pravděpodobně z důvodu vzájemného porozumění a respektu mezi minoritou a majoritou. Minorita a majorita žije na území Srbska ve velmi pokojném soužití, proto nebylo dotazování ohledně názorů a postojů vůči minoritní či majoritní skupinou problémem. Jediný problém byla naše důvěryhodnost, kdy respondentka Magdalena z Banské Bystrice a také tři respondentky z Vojvodiny nechtěly zveřejňovat své příjmení a i jejich odpovědi byly více strohé. Pravděpodobně z důvodu nemožnosti osobního kontaktu. Na eliminaci tohoto problému by bylo potřeba určitého finančního obnosu na cestu do Srbska a na Slovensko a více času.

Respondenti z webových stránek interpal.net byli taktéž oba velice ochotní a sdílní. Poskytli dobré informace, ačkoliv respondent Miroslav s námi přestal po nějaké době komunikovat, po tom co jsme se ho ptali na otázky ohledně války v Jugoslávii. Není známo, zdali to má s tím něco společného nebo už neměl moc času. S respondentem Davidem bylo psaní trošku obtížnější neboť, psal ve slovenském dialektu a trošku nám nějaká slovíčka dělala problém. Nicméně nám oba poskytli spoustu dobrých a hlavně zajímavých informací.

Seznam respondentů:

Minoritní obyvatelé Srbska:

Miroslav - 20 let, Student, oblast Vojvodina

David - 25 let, Student, Bački Petrovec

Majoritní obyvatelé Srbska:

Ivana, Dana, Tatiana z Vojvodiny (20 - 30 let) (respondentky si nepřály zveřejňovat příjmení)

Bogdana Stojanovic, Bělehrad (30 - 40 let)

Slováci žijící na Slovensku:

Irena Melusova, Bratislava (40 - 50 let)

Magdaléna, Banská Bystrica (20 - 30 let)

Michal, Žilina (22 let) student

Tato část se zabývá zvýrazněním odlišností a specifik minority, jež byly zjištěny z dostupné literatury a internetových zdrojů. Toto šetření slouží jako základy pro praktickou část výzkumu.

Pro lepší pochopení života slovenské minority v Srbsku bude nejprve teoretická část zaměřena na Srbsko jako takové.Dále je zde vyzdvižena Vojvodina, jakožto místo nejčastějšího výskytu Slováků.

Srbsko je stát ležící na Balkánském poloostrově. Hlavní město je Bělehrad. Samostatným státem se stalo 6. června 2006 po rozpadu soustátí Srbsko a Černá Hora. Je kandidátskou zemí Evropské unie.

Obrázek 3: Mapa Srbska po oddělení Kosova ¹³⁾

Srbsko se skládá z Centrálního Srbska a autonomní oblasti Vojvodiny. Dne 17. února 2008 se od Srbska oddělilo Kosovo, které bylo od roku 1999 pouze formální součástí. V dobách SFRJ, do roku 1989, byly Vojvodina s Kosovem srbskými autonomní oblastmi s velice širokou autonomii, pak však tato autonomie byla omezena. Srbsko skládá z řady historických oblastí, především (bývalého regionu Rakousko - Uherska) Vojvodiny, která zahrnuje Bačku, část Banátu a Srem a centrálního Srbska, které zahrnuje regiony: Šumadija, Mačva, Stig, Negotinska krajina, Brankovina a Sandžak.

Obrázek 6: Rozdělení Vojvodiny na Bačku, Banát a Srem ¹⁴⁾

Počet obyvatel v Srbsku je 7,243,007 ¹⁵⁾. Většinovým etnikem žijící v Srbsku jsou Srbové. Srbové tvoří zhruba 82 % populace země. Dalším významným národem jsou Albánci, Maďaři a samozřejmě Slováci, kteří žijí především na severu v oblasti Vojvodina.

Obrázek 4: Národnostní složení Srbska ¹⁶⁾

V této tabulce jsou popsány počty obyvatel jednotlivých etnických minorit, které se v Srbsku objevují a také, kolik procent tvoří tato minorita z celkového počtu obyvatel. Jsou zde uvedeny v jednotlivých letech, kdy proběhlo sčítání lidu. Nejpočetnější minority v Srbsku (podle sčítání z roku 2011) jsou Maďaři, Romové a Bosňané, kteří tvoří přes dvě procenta obyvatel z celkového počtu.

Obrázek 5: Územní rozdělení národnostního složení Vojvodiny ¹⁷⁾

Modrá - Srbové, žlutá - Maďaři, béžová - Chorvati, tmavě modrá - Černohorci, červená - Rumuni, hnědá - Rusové, zelená - Češi, fialová - bez absolutní etnické majority

Vojvodina je území na severu Srbska. Je to autonomní kraj. Na západě sousedí s Chorvatskem, na severu s Maďarskem a na východě s Rumunskem.

Historie Vojvodiny

Oblast Vojvodiny byla velmi významná v dobách Římské říše. V 6. století do Vojvodiny přišli Slované a v 9. století se oblast ocitla v rukou Maďarů. Po bitvě u Moháče v roce 1526 a pádu Banátu v roce 1552 se tato oblast dostala pod kontrolu Osmanské říše. Na přelomu 17. a 18. století Vojvodina připadla Rakousku a to díky Karlovickému míru a Požarevackému míru. To znamenalo odsun osmanského obyvatelstva a příchod obyvatel Habsburské monarchie. Po roce 1848 bylo na krátkou dobu založeno Srbské vévodství v rámci Habsburské monarchie. Během války byla Vojvodina v roce 1941 rozdělena na několik menších států. Severní část ovládlo Maďarsko. Severovýchodní část Chorvatsko východní část Rumunsko a jižní Srbsko. Po válce vznikla 1.9. 1945 autonomní oblast Vojvodina, která definitivně náleží Srbsku.

Slováci se začali usazovat v oblasti Vojvodina na počátku 18. století, kdy zem byla prázdná po vyhnání Turků. Někteří bránili hranice za darovanou půdu. Turci se dostali na území dnešního Slovenska v bitvě u Moháče (1526), kde také zvítězili. Přítomnost Turků trvala přes 150 let. V zemi poté byla bída. Poddaní, kteří se sotva uživili, museli platit více daní. V letech 1715 a 1716 některé oblasti Slovenska postihla neúroda. Na Oravě v červnu napadal sníh a rok nato krupobití zničilo celou úrodu. Lidé se proto rozhodli pro opuštění země. ¹⁸⁾

Počet Slováků ve Srbsku neustále klesá. Důvody jsou především ekonomické. Mladí odcházejí za prací na západ. Vrací se především na Slovensko. Také se neustále snižuji porodnost. Dříve tyto poklesy byly také z náboženských důvodů. Většina Slováků, kteří se stěhovali, byli evangelického vyznání, na Slovensku však byli pronásledováni katolíky. Existuje však i katolická menšina v městečku Selenč. Za posledních 30 let ubylo více jak 20 000 Slováků žijících ve Vojvodině. ¹⁹⁾

Počty Slováků ve jednotlivých obcích a městech:

²⁰⁾

Výraznou odlišností mezi minoritou a majoritou je rozdílná víra.

Hlavním náboženstvím na území srbského státu je pravoslaví, neboli východní křesťanství, někdy také nazývané ortodoxním, řeckokatolickým náboženstvím. Najdeme zde i stoupence jiných vyznání, např. katolíky, muslimy, židy.

Pravoslaví se od západního křesťanství liší především dílčími názory a postoji, např. k Bohorodičce, vzkříšení, svatým a zemřelým, boží trojjedinosti, svatému písmu, tradici, spáse a mnoha dalším prvkům. Také způsob křižování, průběh bohoslužby a její zákonitosti, pravoslavná architektura, výtvarné i jiné umění se od katolického liší. Pravoslaví je obvykle mnohem více spjaté s běžným životem obyčejných obyvatel.

Srbská pravoslavná církev je autokefální. Pravoslavná církev působící zejména v Srbsku, Černé hoře a Chorvatsku. Celkem má 7-11 milionů věřících. Za datum vzniku se považuje rok 1219 a klíčovou osobností byl Rastko Nemanjic tedy svatý Sáva. Hlavními sídly jsou Pec a Bělehrad.

Jedním z nejvýznamnějších náboženských svátků v roce je Slava - srbský pravoslavný fenomén. Slava je spojena s křestním jménem. Tedy se jménem, které bylo přijaté, samozřejmě ve jménu Boha. Jde vlastně o jméno a den, kdy pradávný předek, „zakladatel rodu“, přijal pravoslavnou víru a s ní jméno. Je možné, že rodina slaví Nikolu, i když se v ní Nikola nikdo nejmenuje. Nejedná se o naše slavení svátku, tj. jmenin jednotlivce. Slava je nejvýznamnější oslavou v srbském roce. Každá rodina má své rituály a zvyky spojené se svým svatým, resp. jménem. Platí určitá pravidla, že například svatí, jejichž jméno se slaví v době půstu (vánočního či velikonočního), se neoslavují tak bujaře a strava se skládá spíše z ryb a jiných postních pochutin, kdežto ostatní – „mimopostní“ svatí se slaví s plným zaujetím, spoustou jídla a pití a velkolepou oslavou, na níž se schází celá rozvětvená rodina a dobří přátelé rodiny. Být pozván na něčí slavu je velkou poctou. ²¹⁾

Většina Slováků v Srbsku se hlásí k evangelické katolické církvi. Slováci v Srbsku si dokonce založili vlastní církev - Slovenská evanjelická augsburského vyznania cirkev v Srbsku (SEAVC). Je to jedna z luteránských církví.

Mezi protestanty, kterých je dnes v 2,2 milionové Vojvodině o něco více než 8 %, je SEAVC největší církví. Tato církev má okolo 50 000 členů. Je rozdělená na senioráty: Báčsky, Banátsky, Sriemsky a od 2008 roku i nově založený Německý seniorát v seniorním v čele.

V roce 1610 byly v Žilině položeny první základy evangelické církve na Slovensku.

V 17. století byli evangelíci pronásledováni vrchností. To vše skončilo až v roce 1781, kdy Josef II. vydal Toleranční patent.

Slováci přišli do Vojvodiny v roce 1745. V průběhu 18. a začátkem 19. století přišli ještě v několika vlnách. Hned po svém příchodu začali organizovat i církev. Začali s výstavbami kostelů ve všech osadách. Roku 1921 se církev osamostatnila. ²²⁾

Obrázek 7: Evangelický kostel v Kysáči ²³⁾

Evangelíci augsburského vyznání se drží hlavních zásad Lutherova učení:

• Sola gratia (jedině milostí)
• Sola fide (jedině vírou)
• Sola redemptione Christi (vykoupení jedině Ježíšem Kristem)
• Sola scriptura (jedině Písmo Svaté)
• Soli Deo gloria (jedině Bohu sláva)

Církev dnes

V poměrně rozsáhlé diecéze je 28 církevních sborů a 13 filiálních sborů. V současnosti je ve službě 24 farářů s biskupem Mgr. Samuelem Vrbovským v čele. Faráři napodobují vzdělávání Evangelické teologické fakulty UK v Bratislavě, Slovensko. Nejvyšší správní a zákonodárná vrchnost SEAVC je Synoda. Synoda zasedá jednou ročně. Roku 1946 byly církvi odebrané majetky. Některé církevní obce vlastní ornou půdu s maximální plochou do 10 ha. Církev je dodnes udržována dobrovolnými příspěvky a dary svých členů.

SEAVC pravidelně vydává měsíčník Evangelický hlásník, Úsvit, Ročenku a Evangelický Kalendář. Každou neděli vysílá Pohľady k výšinám v Rádio Nový Sad.²⁴⁾

Životní úroveň Slováků ve Vojvodině je o něco málo vyšší než na Slovensku, jelikož zde nejsou tak vysoké náklady na živobytí. Hospodářská situace zdejších je taktéž poměrně dobrá, jen se v poslední době zvyšuje problém s nezaměstnaností. To je také jeden z hlavních důvodů, proč mladí Slováci odchází po absolvování škol na západ. ²⁵⁾

Slováci v Srbsku mluví převážně slovensky, často však ovládají i srbštinu. Proto bylo srovnání těchto dvou jazyků považováno za důležitý aspekt.

Srbština a slovenština jsou navzájem nesrozumitelné. Srbština patří do indoevropské skupiny, dále do podskupiny slovanských jazyků , přesněji jihoslovanské jazyky. Jedná se o variantu srbochorvatštiny, která byla do roku 1922 úředním jazykem v Jugoslávii. Na rozdíl od slovenštiny, ale i dalších jazyků, základ psané srbštiny vychází z mluveného slova. Odstraňují se tak nadbytečné samohlásky a psaná podoba doslova kopíruje výslovnost slova (francuski místo francuzski). Cizí slova se přejímají takto také, a to z důvodu, aby jejich podoba v cyrilici byla dobře vyslovitelná. Od chorvatštiny a dalších jazyků, které tvořily spolu jednu srbochorvatštinu, se srbština liší jednak slovy, která byla převzata z východní řecké vzdělanosti a přejímáním cizích slov ve fonetickém tvaru. Mezi další velké odlišnosti pak patří také odlišné časování některých sloves. Srbská slovesa si uchovávají původní tvar, kdežto časování chorvatských je ovlivněno německým jazykem.

Srbština používá cyrilici, jak již bylo zmíněno. Avšak zároveň užívá i latinku. (např. na internetu) . Zde je pro ukázku srbská abeceda :

Obrázek 14: Sbrbská abeceda

Všechny hlásky odpovídají zhruba těm slovenským. Výjimkou je ć a đ, které jsou pro české mluvící (ale i pro jiné národy) obtížně vyslovitelné. Dvojhlásky v srbštině prakticky neexistují, pouze v ijekavské variantě se zachovalo -ie-, to se však vyslovuje běžně jako -je-. Dalším místem, kde se lze v srbštině s dvojhláskami setkat, jsou citoslovce, nebo slova přejatá z cizích jazyků, a to hlavně angličtiny a francouzštiny. ²⁶⁾

Odlišnosti v materiální kultuře:

Přestože minoritní Slováci osídlili území Banátu před více než 200 lety, stále nedošlo k úplné asimilaci, spíše naopak. Slováci jsou hrdí na svůj původ a stále si ho připomínají formou různorodých oslav, při nichž nosí tradiční kroje a tradiční slovenské jídlo jedí i při běžných příležitostech.

1) Stravování

Jídlo v Srbsku

Pro Srbsko, na rozdíl třeba od muslimské Bosny a Hercegoviny, je poměrně typické vepřové maso, velmi často grilované, tzv. roštilj. Společným jmenovatelem celého Balkánu je mleté maso, a tak i zde najdeme čevapčiči nebo pljeskavici. Hodně se konzumují polévky, guláše, mléčné výrobky (jogurty se hodně pijí například ke snídani), každé hlavní jídlo obvykle doprovází saláty, častou oblohou je cibule.

• Pljeskavica - Připravuje se z mletého masa, v pravoslavných oblastech především z vepřového, muslimové jedí spíše jehněčí. Říká se, že základem je dobré koření. Podle koření, resp. specifické chuti, se vyčleňují některé lokální pleskavice, zejména jihosrbské (Leskovac, Novi Pazar atd.).
• Mleté maso v podobě placky hamburgerového typu s příslušným kořením se griluje. Pak se podává v kulatém pečivu zvaném lepinja, což ještě podtrhuje dojem hamburgeru – ovšem většího a bohatšího. Nejvhodnější přílohou je zelenina – cibule, rajčata, čerstvě nastrouhané zelí…
• Sarma - Dušené závitky mletého masa ve vinném listu, někdy také obsahují rýži. Vinný list se v Srbsku často nahrazuje zelným listem. Celá pochoutka se může po dušení nakládat, aby dlouho vydržela. Chutná pak nakysle, což je v pořádku.
• Burek - Typická balkánská pochoutka se vyrábí z listového typu těsta a plní se buď sýrem, mletým masem nebo třeba špenátem. Burek je velmi vydatné jídlo. Po Srbsku jsou pekárny („Pekara“) otevřeny dlouho do noci.
• Lokum (lukum) - želé hmota servírovaná po malých kostkách, velmi sladká, obalená v cukru.
• Baklava - těsto obvykle s ořechovou náplní, celé máčené či nakládané v sirupu.

²⁷⁾

Obrázek 8: Pljeskavica ²⁸⁾

Obrázek 9: Sarma ²⁹⁾

Jídlo srbských Slováků

Díky místnímu dodržování a ctění tradic se zde vaří i tradiční slovenské pokrmy. Zdejší Slováci samozřejmě vaří i srbskou kuchyni, avšak na tu svou tradiční nedají dopustit. Slovenská kuchyně byla ovlivněna kromě české i kuchyní moravskou, maďarskou, rakouskou či německou. Používá především vepřové a jehněčí maso, mouka, brambory, zelí a mléčné výrobky. Mezi nejznámější jídla patří brynzové halušky, živánska anebo sýry jako parenica, korbáčik, oštiepok nebo brynza. Mezi oblíbené nápoje patří žinčica, pivo, borovička,slivovice, ale i víno aj. ³⁰⁾

2) Oblékání

Kroje jsou typickým slavnostním oděvem jak pro vesnické obyvatelstvo Slovenska, tak pro venkovské obyvatele v Srbsku. Srba a Slováka v kroji však není lehké rozpoznat, pokud dotyčný není znalcem krojů a jejich náležitostí. Kroj rozlišuje venkovské obyvatelstvo dle regionů, kroje Slováků v Srbsku potom dle původních regionů na Slovensku (většina imigrantů pochází ze středního Slovenska a místní kroje si přinesly i na Vojvodinu). K rozlišení dochází díky barevnosti krojů a hlavně potom díky vzhledu, barevnosti a složitosti výšivek.

Srbské kroje:

Obrázek 11: Klasický srbský kroj ³¹⁾

Slovenské kroje z Vojvodiny:

Obrázek 12, 13: Slovenské kroje ³²⁾

Specifika slovenské kultury v Srbsku-malířství

Ve Vojvodině působí 30 profesionálních akademických malířů. Obec Kovačica je centrum tzv. naivního umění (= insitní umění). Jsou zobrazováni sedláci,práce na poli i zahradě, zvyky,obyčeje atd.

Ukázka práce místního umělce Martina Jonáše, jenž se svou prací proslavil i ve světě:

Obrázek 15³³⁾, 16³⁴⁾: Obrazy malíře Martina Jonáše

Vojvodinští Slováci vydávají i své časopisy jako je Národnostný kalendár ³⁵⁾ nebo Dolnozemský Slovák. ³⁶⁾ V těchto časopisech je možno nalézt informace o událostech, které se v předešlém roce ve Vojvodině udály či získat představu o aktuálním dění v této oblasti. Tyto časopisy vycházejí více jak 10 let.

Hlavní součástí praktické části byl polostandardizovaný rozhovor za pomoci internetu se dvěma respondenty. Respondenti byli vyhledáváni pomocí internetové stránky interpals.net. ³⁷⁾, kde se lidé mohou navzájem seznamovat napříč kontinenty. Může se zde vyhledávat podle národnosti, země pobytu či jazyka. Bylo osloveno několik vybraných kandidátů slovenské národnosti žijících v Srbsku. Dva z nich ochotně odpověděli.

Úvodní prosba respondentům o pomoc s projektem byla psána vždy v angličtině, neboť nebylo známo, zda-li slovenský jazyk ovládají. Jako první odpověděl dvacetiletý student Miroslav, žijící v oblasti Vojvodina. Byl velice ochotný, skoro až nadšený, že může s někým pohovořit o své kultuře. Hned na začátku nabídl, že klidně, rozhovor může být veden slovensky příp. česky, neboť rozumí velmi dobře. Tento respondent tvrdí, že všichni Slováci, kteří v Srbsku žijí, slovensky hovoří v každodenním životě, i když v nářečí. Na rozdíl od Slováků žijících v Chorvatsku, kteří se rychle asimilují a slovenský jazyk tak moc už nepoužívají. Ačkoliv toto začíná byt problém i v Srbsku, ale ne tak ve značné míře. Problémem je, že Slováci moc nedbají na svůj jazyk a postupně jsou nějaká slova vytlačovaná srbskými ekvivalenty. Respondentovi Miroslavovi osobně tohle vadí a záleží mu na tom, aby si Slováci udrželi svoji kulturu. Proti asimilaci a udržení „slovenskosti“ pracuje i Matice Slovenská v Srbsku spolu s Evangelickou církví.

Další problematika, která byla v rámci rozhovoru řešena byla, zdali má nějaký kontakt se Slovenskem a jestli na Slovensku někdy pobýval. Odpověděl, že mají kabelovou televizi, takže sledují slovenské programy. Na „ Horniaky“, jak nazývá Slovensko, jezdí za svými přáteli a dokonce studoval rok v Nitře matematiku, ale nebavilo ho to, tak se vrátil nazpět do Srbska.

Na otázku, zdali se považují za etnickou menšinu a jestli je i tak považují Srbové, odpověděl kladně. Slováci v Srbsku sebe samy jako národnostní menšinu považují. Je jich tam okolo 55 000, hlavně v severním Srbsku, které se nazývá Vojvodina. Srbové Slováky za etnickou minoritu považují také, mají zde práva etnických menšin, právo na základní a střední školy ve slovenštině a též na slovenské noviny a média. Slovenština je jedním z oficiálních jazyků oblasti Vojvodina. Dodal, že v této oblasti, žije i hrstka Čechů.

Co se týče slovenských svátků, tak respondent Miroslav napsal, že dodržují Štědrý večer, Nový rok, Tři krále a Velkou noc. Srbské zvyky či svátky nedodržují žádné. Ohledně náboženství napsal, že většina Slováků v Srbsku jsou evangelíci augsburského vyznání, tedy protestanti. K této církvi se hlásí i respondent Miroslav. Dále je tu asi okolo 2000 katolíku a také hodně lidí se tu hlásí k denominacím.

Jako druhý respondent odpověděl dvaceti pětiletý David z města Bački Petrovac. Odpověděl ve slovenštině, ale dodal: „lebo čo aj viem spisovnú slovenčinu, nekcievam ňou písať, ide mi na nervy, tak budem ti písať tak ako čo my tu zovárameo„, což se jedná o slovenské nářečí které v Srbsku mezi sebou používají. Srbsku nemluví slovenštinou, kterou se mluví na Slovensku, ale nářečím, které jejich předkové používali v 18. století ve středním Slovensku.

Respondent David byl na Slovensku dvakrát. Poprvé v roce 2007 jako student gymnázia na výměnném pobytu v Nitře. Podruhé jel na Slovensko za prací, ale musel se vrátit nazpět, neboť neměl dost peněz a s prací se mu tam moc nedařilo. Avšak na Slovensko nezanevřel a chystá se v budoucnu zase někdy vrátit zpět, neboť tam má přátelé. V této době pracuje, ale chystá se jít studovat do Nového Sadu, což je město nacházející se také v oblasti Vojvodina.

Další zajímavostí podle respondenta Davida je, že Slováci mají velice dobrý vztah s Albánci a spoustu Slováků jezdí na sezónní práce do Kosova, na rozdíl od Srbů, kteří se tam bojí jezdit. Co se týká konfliktů, tak ty jsou ojedinělé, hlavně v poslední době, kdy nepříznivá ekonomická situace všechny více sblížila a spíše se snaží o spolupráci mezi sebou.

Válku v Jugoslávii si respondent David moc nepamatuje, neboť v té době byl ještě malý chlapec, ale pamatuje si bombardování z roku 1999. Jeho rodinu ani okolí válka přímo nezasáhla, ale ekonomicky na tom byli velmi zle. Byli zde Slováci, kteří do války šli a zahynuli, ale jelikož Slováci měli přátelské vztahy s Bosenci i s Chorvaty, tak většinou pracovali jako mediátoři.

Pohled minoritní menšiny Slováků na majoritní většinu Srbů v Srbsku

Podle zástupců slovenské minority (respondenti Martin a David viz. výše) žijící v Srbsku mají Slováci různé názory na srbskou majoritu. Někteří se chtějí přátelit, oni sami mají několik srbských přátel. Martin na tuto problematiku reaguje: „No vzťahy Slovákov a Srbov sú relatívne dobré. Poniekedy sa však stane, že radikálne naladení srbskí občania a politici sa vyhrážajú menšinám, ale väčšinovo nás Srbi prijali a uctievajú si nás…“ Podle respondenta Martina a Davida záleží na tom, odkud Srbové jsou. Srbové z jihu jsou prý jiní než ti ze severu a proto je slovenská minorita nemá ráda. Odlišnost mezi těmito dvěma skupinami spočívá v tom, že Srbové na severu byli součástí Rakouska - Uherska a jejich kultura je ovlivněna maďarskou a německou kulturou, je tam více škol a všeobecně lepší administrativní organizace. Srbové na severu se považují za civilizovanější. Hlavní město Vojvodiny - Nový Sad se tradičně nazývá jako „Srbská Aténa“. Na rozdíl od jihu, který byl součástí Osmanské říše, se v jejich slovníku objevuje mnoho turcizmu a persizmu, taktéž kultura, hudba a jídlo je bližší ke kultuře blízkého východu. Co se týče edukačního systému, ten je málo rozvinutý a administrativní organizace je chaotická a lidé zde mají menší styk s lidmi s okolí, takže jsou více xenofobní. Toto jsou důvody, proč dávají Slováci přednost „severním“ Srbům před těmi na jihu. Jinak k žádným vážným konfliktům mezi etniky nedochází.

Jak hledí Srbové na Slováky žijící v Srbsku?

Ivana, Dana, Tatiana z Vojvodiny (dívky jsou v kategorii 20 - 30 let, – redaktorky módního blogu)

Jejich názor na menšinu Slováků: Dívky dochází ke společnému názoru, že Srbové hledí na osobnost a ne na etnický původ. Slováci jsou respektováni, mají velmi dobré vztahy s majoritou. Srb i Slovák je pro ně na stejné úrovni. Původ neřeší.

Bogdana Stojanovic, Bělehrad (žena v kategorii 30 - 40 let) Vzájemný respekt mezi Srby a Slováky, dle ní se zde nevyskytuje žádný problém. Někteří její přátelé z Vojvodiny (Srbové) umí slovensky.

Pohled zvenčí - Názor Slováků na slovenskou minoritu v Srbsku

Irena Melusova,Bratislava (40 - 50 let): Je velice pyšná na to, že její krajané si v Srbsku zachovali po staletí slovenskou kulturu. Dokonce Vojvodinu navštívila a dle jejích slov se tam cítila „jako doma“.

Magdaléna Brázdilová, Banská Bystrica (20 - 30 let): Srbsko Magdaléně přijde jako chudá, ne příliš atraktivní země a chápe mladé příslušníky minority, kteří opouštějí Srbsko v poměrně vysokých číslech. Sama by v Srbsku žít nechtěla.

Michal, Žilina (22 let) student: Michal ví podstatně mnoho informací o této minoritě žijící v Srbsku, jako např., že největší komunita Slováků žije ve Vojvodině, ale také, že se tam jsou i jiné slovenské vesnice jako Báčsky Petrovec, Kovačica, Stará Pazova, Aradáč, Selenča, Kysáč, čímž nás mile překvapil. Bohužel nezná žádného konkrétního Slováka, žijící v této oblasti. O této menšině si myslí, že se samozřejmě liší od většiny jazykem, kulturou a náboženstvím, ale pokud dokážou spolu vycházet, nevidí v tom problém. Rozdíl mezi Slováky žijící v Srbsku a Slováky na Slovensku si nijak neuvědomuje.

Cílem práce bylo zjistit tři pohledy; minority na majoritu, pohled majority na minoritu a Slováků žijících na Slovensku na své krajany v Srbsku a tyto tři pohledy překrýt. Tím získat univerzální obraz.Díky respondentům bylo zjištěno, že Slováci v Srbsku vychází velmi dobře s majoritou. Srbové také vnímají tuto menšinu kladně. Dokonce se i přes odlišnou kulturu a jazyk spřátelili natolik, že někteří Srbové díky svým slovenským kamarádům naučili hovořit slovensky. Třetí pohled byl pohled zvenčí, tedy Slováků žijící na Slovensku na Slováky v Srbsku. Slováci jsou rádi, že si jejich krajané, kteří žijí mimo svou zemi, zachovali kulturu a jazyk i po ta století a myslí si, že pokud nejsou mezi nimi žádné konflikty, tak i přes odlišný jazyk, kulturu a náboženství spolu mohou bez problému vycházet.

Slováci v Srbsku žijí odlišně než zdejší obyvatelé. Po téměř 300 let, si Slováci v Srbsku udrželi svůj jazyk, tradice i náboženství - křesťanství. Prosazují se také především svým jídlem, polévkou kapustnicou, haluškami nebo pálenkou. To, že si Slováci zachovali tradice, jazyk, náboženství, může být zapříčiněno tím, že srbská část Vojvodina leží méně než 400 km od Slovenska a také proto, že slovenští obyvatelé tvoří ve městech, které obývají silnou menšinu. Místní obyvatelé mají lepší možnost kontaktu se Slovenskem, než například Slováci v USA. Jsou zde snahy o sbližování Slováků, kteří přišli různých krajů dnešního Slovenska. Tyto snahy směřují k tomu, aby si v nesnázích v novém bydlišti navzájem pomáhali, aby se v kontaktu s příslušníky jiných národů cítili bezpečněji a také proto, aby si své slovenské etnické vědomí, svůj jazyk, zvyky, písně a tance, v konkurenci různých etnických vlivů zachovaly.

Univerzální obraz tedy vyplývá takový, že zkoumaná minorita žije v Srbsku mírumilovně, je plně respektována majoritním obyvatelstvem i obyvatelstvem ve své původní domovině. Obyvatelstvo Slovenska tuto minoritu nezavrhuje, ba naopak. Mezi majoritou i minoritou panuje přátelská nálada. Minorita se necítí býti utlačována, nebo jinak znevýhodňována a zachovala si nevídaně mnoho ze své původní kultury. Tato kultura se vrací ke Slovenským kořenům a zvýrazňuje je. Je to však poze zdravá forma nacionalismu, nepanuje zde žádná xenofobie.

Bohužel počet Slováků ve Vojvodině ubývá, je nižší porodnost a mladí odcházejí na západ za prací. Nepomáhá ani fakt, že Slováci v Srbsku mají lepší životní úroveň, než Slováci na Slovensku.

Knižní publikace

BEDNÁRIK Rudolf. Slováci v Jugoslávii: materiály k ich hmotnej a duchovnej kultúre. Bratislava: Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, 1964, 272 s.,

SKLABINSKÁ Milina, MONÁSKOVÁ Katarína. Slováci v Srbsku: z aspektu kultúry. 2012. vyd. Nový Sad: Ústav pre kultúru vojvodinských Slovákov. ISBN 978-868-7947-061.

Časopisy

Dolnozemský Slovák. Báčky Petrovec: Slovenské vydavaťelské centrum v Báčskom Petrovci, 2012, 17 (32), č. 3. ISSN 1454-5489

Národný kalendár obyčajný rok 2010. Báčský Petrovec: Slovenské vydavateľské centrum, 2009, roč. 89. ISSN 0354-1029

Internetové zdroje

BBC Monitoring European. Human Rights Watch says Serbia failing to protect minorities [online]. 2005 [cit. 2013-07-15]. Dostupné z: http://search.proquest.com.infozdroje.czu.cz/docview/459648669/13DF8A2ADE31B5456FA/33?accountid=26997

BBC Monitoring European. Serbia: NATO raid destroys Slovak minority TV offices [online]. 1999 [cit. 2013-07-15]. Dostupné z: http://search.proquest.com.infozdroje.czu.cz/docview/452316233/13DF8A2ADE31B5456FA/28?accountid=26997

CIA: Serbia [online]. 2013 [cit. 2013-06-09]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ri.html

LEMEŠANI Tomáš. Košický Korzár [online]. 2013 [cit. 2013-06-10]. Dostupné z: http://kosice.korzar.sme.sk/c/4414606/vo-srbsku-uz-takmer-tri-storocia-zije-najvacsia-komunita-zahranicnych-slovakov-vo-svete.html

NOVÁKOVÁ Radka. Srbská kuchyně [online], Mundo.cz, [cit.5.5.2013] Dostupné z: http://www.mundo.cz/srbsko/kuchyne

NOVÁKOVÁ Radka. Srbsko: svátky, tradice, srbská kultura [online], Mundo.cz, [cit.5.5.2013] Dostupné z: http://www.mundo.cz/srbsko/svatky

Príciny stahovania sa a osídlovanie dnešnej Vojvodiny [online]. 2013 [cit. 2013-06-10]. Dostupné z: http://www.vojvodina.sk/index.php?option=com_content&task=view&id=181&Itemid=181

Slov. dediny vo Vojvodine [online]. 2009 [cit. 2013-06-09]. Dostupné z: http://www.vojvodina.sk/index.php?option=com_content&task=view&id=216&Itemid=192

ŠEBESTA Zlatko. Development of Slovak Speaking Baptist Churches in Vojvodina and Their Leadership [online]. 2012 [cit. 2013-07-15]. Dostupné z: http://search.proquest.com.infozdroje.czu.cz/docview/1038975021/13DF8A2ADE31B5456FA/5?accountid=26997

Vojvodina [online]. 2013 [cit. 2013-06-09]. Dostupné z: http://www.vojvodina.sk

Dotazník - Slováci v Srbsku

Proč si myslíte, že je v Srbsku tolik Slováků ( např. mnohem více než v Chorvatsku?)

Jaké byly důvody Vašeho odjezdu ze Slovenska ?

Jaký máte názor na majoritní populaci – tedy na Srby ?

Jak se Srbové chovají ke slovenské menšině? (vstřícně, nezájem, nevraživost atd.)

Jaké by jste jmenoval/la odlišnosti v srbské a slovenské mentalitě ?

Mají Srbové i jiné trendy v oblékání ?

Jak se liší slovenská a srbská kuchyně ? (která Vám více chutná?)

Jak moc se liší slovenština a srbština, učí se těžko ?

Poznáte krajana např. na ulici? (podle vzhledu, chování atd.)

Jak se žije v Srbsku ?

Jak hledíte celkově na etnickou menšinu Slováků v Srbsku ? 

Počet shlédnutí: 72