obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


slovaci_v_chorvatsku_2014

Slováci v Chorvatsku - Slovakians in Croatia

1. ÚVOD A CÍL PRÁCE:

Malá porodnost evropských států vede k vymírání původních národů. Není to již otázka budoucích tisíce let, ale v i těch nejoptimističtějších odhadech se jedná o následujících několik málo generací. Výzkum jednotlivých národů, jejich kultury a způsobu života tedy nabývá nového rozměru, neboť národy, jak je známe dnes, pomalu, ale jistě mizí. Dvojnásob toto platí u minoritních skupin „bílého“ evropana, původních zástupců evropských národů, které mimo nízkou porodnost čelí neúprosné asimilaci, tudíž stopy, které za sebou zanechává, blednou s každým rokem. Je proto na místě se menšinami zabývat.

Cílem je analyzovat slovenskou menšinu v Chorvatsku a vymezit jejich specifika. Tato menšina je zajímavá tím, že si stále udržuje svůj jazyk a kulturu a povědomí o svém původu. Výzkum se především zabýval specifikací této menšiny, a různými pohledy na tuto menšinu. Pro lepší upřesnění tématu slouží výzkumná otázka a podotázky:

Výzkumná otázka:

- Jaká jsou kulturní specifika Slováků v Chorvatsku?

Výzkumné podotázky:

- Jaký je pohled Slováků žijících v Chorvatsku na Chorvaty? (pohled minority na majoritu)

- Jaký je pohled Chorvatů na Slováky žijící v Chorvatsku? (pohled majority na minoritu)

- Jaký je pohled Slováků žijících v Chorvatsku na Slováky žijící v Chorvatsku? (pohled minority na minoritu)

- Jaký je pohled Slováků žijících na Slovensku na Slováky žijící v Chorvatsku? (externí pohled)

Literární rešerše

Migrace slovenské menšiny do Chorvatska, podle redaktorů ze slovenské pedagogické knihovny1), započala již začátkem 18. století a trvala až do 20. století. Autoři přičítají důvody k migraci náboženskému, politickému, ale především sociálnímu rázu, kdy se chudí Slováci stěhovali za vidinou lepšího života. Dále se věnují oblastem, ve kterých se slovenští migranti usadili a konečně zmiňují rychlost asimilace, se kterou se Slováci v Chorvatsku potýkají. Díky inforamcím z daného článku máme možnost si udělat základní obrázek o důvodech migrace Slováků do Chorvatska, místa, kde je koncetrace Slováků v Chorvatsku největší a základní přehled o asimilaci do Chorvatské společnosti.

V knize Slováci v Chorvátsku2). se Květoslava Kučerová zabývá především historií Slováků v Chorvatsku. Své poznatky získávala především z vyprávění a vzpomínek Slováků žijících v Chorvatsku a to během svého desetiletého výzkumu. Zachycuje především způsob života, jakým tamní Slováci žili, ale i podmínky v Chorvatsku, do kterých přicházeli. Svojí monografii doplnila o velké množství odkazů na další prameny k probádání, které nalezla při svém hledání v matrikách, soupisech obyvatelstva, daňových výkazech atd. Nakonec Kučerová srovnává současný stav menšiny s minulostí, probírá se aktuálním postavením minority a jejím vyvíjeným aktivitám k zachování slovenské kultury a jazyka v Chorvatsku. Jedná se asi o nejucelenější obraz života slovenské menšiny v Chorvatsku, na němž se dá stavět další výzkum zaměřený více na specifika našich výzkumných otázek.

Obšírný přehled o životě Chorvatů se naskýtá v článku Republic of Croatia3), díky němuž můžeme snadno porovnat rozdíly zvyků a vedení běžného života slovenské menšiny v Chorvatsku a samotných Chorvatů.

Přehled o slovenských svátcích, které jsou dodržovány a šířeny ve slovenské menšině v Chorvatsku a celkové dění v komunitě sleduje i časopis Prameň4) Z dostupných archivů se snadno můžeme dozvědět o aktivitách etnika a to všech věkových kategorií, stejně jako o vazbách na Slovensko či vztah se zástupci chorvatské samosprávy a jejich přístup k slovenské menšině. Jedná se o měsíčník vydávaný přímo v Chorvatsku ve slovenštině zaštítěný Svazem Slováků v Chorvatsku.

V článku A Small Scale Study on the Slovak Ethnic Minority in Eastern Croatia5) se autoři zaměřili na výzkum ohledně potřeb slovenské menšiny co se dostupné literatury v slovenském jazyce týče. Článek nám přiblížil jak důležitá je pro Slováky v Chorvatsku dostupná literatura ve slovenštině, neboť se jedná o nedílnou součást jejich národnostního určení a kultury. V širším pohledu se pak dá vzhlížet i k motvaci, která vedla Chorvatskou Národní knihovnu ke spolupráci na výzkumu a dokládá se tak postavení slovenské menšiny a jejich dobré vztahy s Chorvatskou většinou.

Metodologie

Metody a techniky použité v této práci

V práci byly použity převážně kvantitativní metody, jež pomohly dát podrobný obraz o této menšině. Kvůli nízké objektivitě dat kvalitativních, byla kvalitativní část postavena na datech kvantitativních, díky kterým získá práce větší objektivitu. Pro část v práci s číslem 2 byla použita sekundární data, která popíší historii a ostatní data, která by bylo těžké či nemožné získávat primárně. Tyto sekundární data jsme získali za pomoci čtení již vydaných publikací či článků k danému tématu. Pro výzkumnou část byla použita data primární. Primární data byla získávána pomocí kvalitativně orientovaných dotazníků či rozhovorů a kvantitativně orientovaných dotazníků, či rozhovorů.

Více o metodách použitých v této práci

Primární data - Primární data jsou nově shromážděná data, získaná vlastním výzkumem například pomocí dotazníků či rozhovorů.

Výhody: menší pravděpodobnost nepravdivosti dat, menší riziko získání zastaralých dat.

Nevýhody: časová náročnost, vyšší náklady na sběr dat, organizační náročnost.

Sekundární data - Sekundární data jsou data získaná z druhé ruky. Získávají se například studiem dokumentů.

Výhody: časově méně náročné, nízké náklady na sběr dat, organizačně nenáročné.

Nevýhody: nižší aktuálnost dat, vyšší šance nepravdivosti dat.

Kvalitativní metody - Jsou metody sběru dat které se zaměřují na to, jak sledovaný objekt nahlíží, chápe a interpretuje svět. Dále zkoumá vnitřní vztahy a souvislosti zkoumaného objektu s okolím. Jsou to metody kdy se jde více do hloubky, aby se z respondentů vytěžilo co nejvíce informací. Mezi kvalitativní metody patří například polo strukturovaný či nestrukturovaný rozhovor či dotazník. Tento způsob získávání dat se provádí na menším množství respondentů.

Výhody: problém je zkoumán v přirozeném prostředí, velice podrobné, je možné sledování souvislostí

Nevýhody: nižší objektivita dat, časová náročnost, výsledky mohou být ovlivněny respondentem, náročnost na přípravu

Kvantitativní metody - jsou metody sběru dat, které mají za cíl popsat zkoumaný objekt. Mezi kvantitativní metody patří především dotazník, který je plně strukturovaný či částečně nestrukturovaný. Data se zpracovávají statisticky. Tento způsob se provádí na velkém množství respondentů.

Výhody: vyšší objektivita dat, nižší náročnost na přípravu, nižší časová náročnost

Nevýhody: může dojít k přehlédnutí důležitých souvislostí, zkoumá objekt pouze povrchově

Závěr k metodologii:

Pokud zhodnotíme všechny výhody a nevýhody uvedených metod, zjistíme, že nejlepší výzkum bude ten, kde budou spojeny jak data primární s daty sekundárními, tak data kvantitativní s daty kvalitativními, o což jsme se při zpracovávání této práce pokusili.

Seznam respondentů

Tento seznam zahrnuje pouze lidi, kteří byli ochotní poskytnout rozhovor přes Skype a další komunikační programy. Délky rozhovorů zahrnují i dobu, kdy se nemluvilo přímo k výzkumu.

Tabulka 1, respondenti, kteří s námi hovořili přes skype

Jméno Věk Zaměstnání Město Délka rozhovoru (min) Místo narození Vyplnili i dotazník
Marko S. 21 Student Osijek 11 Košice ano
Monika P. 28 Studentka medicíny Osijek 27 Osijek ano
Ondřej L. 22 Student Našice 11 Neuvedeno ne
Andrea P. 24 Učitelka ve školce Osijek 14 Osijek ano
Lucia K. 29 Bez zaměstnání Osijek 18 Osijek ne
Andrej H. 47 Úředník Osijek 15 Markovec ne
Robert R. 19 Student Bratislava 6 Slovensko ano
Dominik P. 15 Student Košice 5 Slovensko ano
Martin B. 23 Skladník Banská Bystrica 3 Slovensko ne

V následné tabulce je seznam respondentů, kteří vyplnili dotazník. Několik lidí vyplnilo dotazník, ale neuvedli některé ze základních údajů.

Tabulka 2, respondenti, kteří vyplnili dotazník

Jméno Věk Zaměstnání Město
Marina G.
Leona F.
Pepe S.
Andrej 23
Mário 37
Hana A. 18
Pavlína A. 42
Martin T. 28 vedoucí skladového hospodářství Osijecko-Baranjská župa
Pavel 26 nemá stálé zaměstnání Našice
Márinka K. 22 studentka Našice
Lucia N. studentka Našice

Věková struktura respondentů

Průměrný věk respondentů, kteří se podíleli na výzkumu, jak formou dotazníků, tak formou rozhovorů. Rozděleno podle oblasti pobytu. Věková struktura respondentů slouží k představě o tom, z čeho byl výzkum vybudován.

1) Slováci v Chorvatsku

Tabulka 3, přehled věku respondentů

Celkový počet Nejmladší respondent Nejstarší respondent
11 19 47

Téměř polovinu respondentů tvořili studenti.

2) Slováci na Slovensku

Tabulka 4, přehled věku respondentů

Celkový počet Nejmladší respondent Nejstarší respondent
12 15 33

Převážnou většinu respondentů tvořili studenti.

3) Chorvatští respondenti pocházející z Chorvatska

Tabulka 5, přehled věku respondentů

Celkový počet Nejmladší respondent Nejstarší respondent
4 19 27

Zde se nám bohužel nepodařilo najít větší množství respondentů ochotných odpovědět, svou roli sehrála i jazyková bariéra.

3. VÝZKUMNÁ ČÁST

Slováci v Chorvatsku v čase

Historie

První Slováci se v Chorvatsku objevují již v 17. století6). Celý proces stěhování Slováků do Chorvatska potom trval déle. První zmínění o Slovácích v Chorvatsku je z roku 1878. Na území dnešního Chorvatska, tehdejší Slavonie, se začali stěhovat za těžkou prací, kterou místní odmítali dělat. Slovenští katolíci se přestěhovali na podnět rodiny Pejačevic, která zde vlastnila obrovské množství půdy mezi Osijekem a Našicemi. Přistěhovalci byli velmi chudí, a právě zmíněná rodina jim přidělila půdu k hospodaření, za účelem založení osady. Osadu v roce 1880 slavnostně pojmenovali Markovec, podle syna zakladatelské rodiny, který sem v tom roce narodil. Počet Slováků zde, se kvůli asimilaci a bídné situaci snižoval. V roce 1922 se zde však na podnět kulturních institucí jihoslovanských Slováků, zřídila první lidová škola, kvůli národnostnímu uvědomění a zlepšení žalostné gramotnosti.

Druhá vlna stěhování Slováků do Chorvatska začala v druhé polovině 18. století7). Většina z nich dorazila do Chorvatska v druhé polovině 19. století. Jednalo se o lidi evangelického vyznání, kteří migrovali z důvodu přelidnění, a tím způsobeného ochudobnění. Slavonie se touto dobou vzpamatovávala z války s Turky, avšak země stále měla vysoký hospodářský potenciál. Po roce 1900 počet Slováků v Chorvatsku začal značně ubývat, a za následujících 101 let klesl o téměř 73% a to z 17 342 na 47128). Od druhé poloviny 20. století se Slováci v Chorvatsku snaží zachovat si svou kulturní odlišnost o něco více, čímž se zabýval především Výkonný sbor svazu Slováků a další organizace, které rozpracovaly několik obrozeneckých procesů.

Následující tabulka ukazuje historický vývoj počtu Slováků v Chorvatsku od sčítání v roce 1961 do roku 2011 9)10)11).

Tabulka 6, počet Slováků v Chorvatsku v určitých obdobích - data ze sčítání lidu

Rok Počet
1961 8200
1971 6500
1981 6500
1991 6606
2001 4712
2011 5753

Současnost

V dnešní době jsou Slováci v Chorvatsku především v oblasti Osijecko-baranjskej župě (Našice, Novska, Djakovo, Vukovar, Osijek), Sisaku (Lipovljani) a Vukovarsko-srijemské župě (Ilok, Vrbanja)12). Od roku 1961 se podle sčítání lidu počet slováků v Chorvatsku snížil téměř na polovinu, a to z 8200 na 4712 do roku 2001. V roce 2011 při sčítání však jejich počet o něco málo stoupl na 4753. Ústřední organizací této menšiny se stal Zväz Slovákov v Chorvátsku se sídlem v Našiciach v roce 1998. Tento svaz byl založen již roku 1993, Jeho nynější předseda je Zdenko Komár13). Matica slovenská spolupracuje s ostatními maticemi, se Slováky ze Slovenska a celou řadou lidí, kteří pomáhají udržení slovenské kultury v Chorvatsku.

Pro větší přehled současného počtu obyvatel slouží následující tabulka, která zachycuje počet lidí, hlásících se ke Slovenské menšině v různých obcích a městech v Chorvatsku, při sčítání v roce 2011.

Počet Slováků v Chorvatsku, data nejbližší současnosti - sčítání 201114)

Počet Slováků je znázorněn procenty ve vztahu k celkovému počtu obyvatel v dané lokalitě.

Tabulka 7, počty Slováků, místní rozlišení

Místo Celkový počet obyvatel Počet Slováků v %
Osijecko-baranjská župa 305 032 0,75
Našice 16 224 6,64
Koška 3 980 1.38
Punitovci 1 803 36,94
Sisacko-molslavinská župa 172 439 0,12
Lipovljani 3 455 3,07
Vukovarsko-sriemska župa 179 521 0,66
Ilok 6 767 13,82
Vrbanja 3 940 1,75
Obrázek 1: Rozmístění Slováků v Chorvatsku - mapa ze sčítání z roku 200115)
Obrázek 2: Rozmístění matic slovenských v Chorvatsku16)

Náboženství

Slováci v Chorvatsku jsou podle všech informací převážně evangelického vyznání. Na území v Chorvatsku, kde se vyskytuje slovenská menšina se nachází evangelické kostely, ale také hřbitovy, kde jsou na náhrobcích slovenská jména. Většina respondentů se hlásí k evangelickému vyznání, malá část dotazovaných se nehlásí k žádnému náboženství a dva lidé se hlásí k římskokatolickému vyznání. V této menšině neprobíhají žádné náboženské rozpory ohledně toho, že někdo je evangelického, římskokatolického či jiného vyznání. Stejně tak nejsou žádné rozpory náboženského charakteru mezi Slováky v Chorvatsku a Chorvaty. Svátky slavené Slováky v Chorvatsku jsou většinou spjaté s náboženským vyznáním a podle většiny respondentů se slaví v tomto pořadí:

1.1. Panny Márie Bohorodičky

6.1. Zjavenie Pána

štvrtok, 40. deň po Veľkonočnej nedeli - Nanebovstúpenie Pána, pohyblivý

štvrtok po sviatku Najsvätejšej Trojice . Božieho Tela a Krvi, pohyblivý

29.6. Sv. Petra a Pavla

15.8. Nanebovzatie Panny Márie

1.11. Všetkých svätých

8.12. Nepoškvrnené počatie Panny Márie

25.12. . Narodenie Ježiša Krista - Vianoce

Žádný z respondentů netrpí pocitem, že by byli nábožensky utlačováni a šikanováni ze strany římskokatolických Chorvatů. Nikdo jim nebrání v jejich vyznání ani slavení jejich svátků, či jim nepřikazuje zapudit svou víru. Většina dotázaných projevuje svou víru pouze návštěvami kostela či dodržováním některých náboženských tradic.

Budoucnost

Podle výsledků výzkumu z rozhovorů lze říci, že podle respondentů se většina Slováků v Chorvatsku se o svůj zánik nebojí, ba naopak věří, že se jejich počet bude nadále zvyšovat a jejich tradice, jazyk i náboženství zůstanou zachovány. Dvě respondentky ( Monika, Andrea) vypověděly, že se o budoucnost zatím příliš nezajímají, ale pokud by menšina jako taková měla z Chorvatska vymizet, tak by se pokusily to zvrátit. Téměř všichni dotazovaní souhlasí s udržováním této malé etnické skupiny v Chorvatsku. V budoucnosti by chtěli, aby se výuka slovenského jazyka rozšířila do dalších stupňů škol a pokud se bude komunita nadále rozrůstat, tak by měli zájem na vybudování základních škol, kde se všechny předměty vyučují ve slovenském jazyce. Jelikož doteď neměli problém s omezováním ze strany Chorvatska, neočekávají žádné problémy ani v budoucnu.

Kulturní specifika Slováků V Chorvatsku

Jazyk

Převážná většina Slováků žijících v Chorvatsku mluví jak slovensky, tak chorvatsky. Slovenština se zde předává hlavně v rodinách, nežli by se ji naučili někde jinde. Hlavně díky tomu se také daří slovenštinu zde celkem úspěšně udržovat. Malé děti se většinou učí již od začátku dva jazyky. Na některých základních školách se sice slovenština vyučuje, ale pouze dvě hodiny týdně, ostatní předměty se vyučují v chorvatštině. Bohužel zde není žádná škola, kde se vyučuje vše ve slovenštině. Což ovšem zde není velkým problémem, jelikož větší část této menšiny hovoří doma slovensky. Na středních školách a vysokých školách se již slovenština nevyučuje, čímž se přispívá k asimilaci této zajímavé menšiny. Slovenská menšina zde si však svůj jazyk bedlivě udržuje, hovoří slovenštinou doma, zpívají slovenské písně, vedou se slovenské bohoslužby a dokonce se zde vydávají i publikace ve slovenštině (například časopis Prameň). O zachování jazyka se stará i slovenský folklórní soubor založený kolem roku 1970.

Pro udržení slovenského jazyka v menšině hraje i otevření Ústrednej knižnice Slovákov17) v Chorvátsku ve městě Našice. Zde si mohou Slováci zapůjčit knihy ve slovenském jazyce. Tento fakt má nemalý význam i v pohledu na přijetí slovenské menšiny Chorvaty, kdy je patrné, že postavení menšiny umožňuje rozvoj vlastní kultury a tedy nedochází k žádné násilné asimilaci či diskriminaci minority. Nicméně z dotazníkového šetření plyne, že slovenskou knihovnu využívá převážně starší generace a to v podobě klasické slovenské literatury, zatímco mladší Slováci preferují převážně aktuální populární literaturu, která není v knihovně ve slovenštině dostupná.

Situace se však v posledních letech začíná měnit. Nositeli jazyka jsou především již starší generace babiček a dědečků. Rodičové dětí na základních školách nekladou nijak zvláštní důraz na znalost slovenštiny a tak se jedná čím dál častěji o vlastní iniciativu dětí. Při návštěvách u prarodičů se snaží konverzovat ve slovenštině, nicméně takto naučná slovenština je již protkaná pochorvatštěnými výrazy, které s původní slovenštinou mají jen pramálo společného a jejich význam se pro neznalce chorvatštiny dá odvodit jen velmi těžko. Jako reakce na dnešní situaci a mizení slovenštiny v Chorvatsku se angažuje Matice slovenská v Chorvatsku a to například i ve spolupráci s měsíčníkem Prameň. Otiskují se zde slovensky psané eseje dětí z menšiny a podobně.

Podle respondentů, je jejich jazyk základ a jsou hrdí na jeho udržování po tak dlouhou dobu.

Historické povědomí

Jednou částí našeho dotazování jsme se dostali k tomu, jak moc se v dnešní době zajímají Slováci v Chorvatsku o svou historii. Podle velké většiny respondentů jsou Slováci hrdí na to, jakou pozici si zde za tu dobu vybudovali, že byli schopni udržet si jazyk a zůstat zde v tak hojném počtu, aniž by došlo k jejich asimilaci. Když se však zaměříte na historii, tam je to už slabší. Spousta mladých lidí tvrdí, že se o tom v rodině vypráví příběhy, ale když se zeptáte v jakém století a proč sem první Slováci přišli, většinou začínají větu slovy: „To bylo asi někdy…„. Většina lidí z mladší generace, se už o tyto věci ani příliš nezajímá, ale pokud se jich na to zeptáte tak Vám řeknou, že se o to zajímají a jako důkaz přidají, že slaví všechny svátky a dodržují všechny tradice, které dodržovali jejich předci. Starší generace už většinou vědí a budou Vám o tom každý svým stylem vyprávět. Někteří doma dokonce vlastnoručně vyrobené kroje třeba po babičce, které jsou podle vzoru starých slovenských krojů. Někdo vypráví dlouhý hrdý příběh statečných Slováků, kteří sem přišli a nebáli se tvrdé práce, postavili si tu své domy a nevzdali se ani když byla bída a udrželi si svůj jazyk a tradice. Někdo zase vypráví převážně o Slovácích, kteří odešli v průběhu chudších let do jiných zemí jako například Brazílie či Anglie. O těch se většinou nemluví s tak velikou hrdostí jako o těch, kteří zůstali.

Kultura

Svou kulturu zde si Slováci bedlivě střeží, dokazuje to i vznik několika organizací na podporu slovenské kultury zde. Udržení jejich národní identity je pro ně velmi důležité, takže instituce, které se snaží ji povzbudit a oživit nejsou vyjímky. Nejde jen o to, že si někde někdo řekl, že by se slovenská kultura měla více propagovat a založil si na to jednu velkou instituci, dělají to i samotní občané, kteří zakládají spolky či kroužky s výukou za různými účely například folklorní, taneční, hudební, divadelní a jiné. Mají dokonce v knihovnách knihy psané slovensky a docílili i tisku slovenských učebnic (dříve se musely nechat dovézt ze Slovenska).

Obrázek 3: fotografie z přehlídky slovenského folkloru v Chorvatsku18)

Velkým přínosem pro udržení slovenské kultury v Chorvatsku je bezesporu Matice Slovenská v Chorvátsku. Tato organizace působí prakticky ve všech centrech slovenské menšiny ať už je to Osijek, Našice nebo Záhřeb. Pořádá kulturně společenské akce jako například přehlídku slovenských krojů, koncerty slovenských umělců a podobně. Hojně se angažuje i v komunikaci s Chorvatskou samosprávou a to jak místní tak celostátní.

Obrázek 4: Ukázka práce matice slovenské v Chorvatsku, pozvánka na manifestaci19)

Kuchyně

Důležitou součástí mnoha kultur je i jejich způsob vaření a stolování. V této části se výzkum zabývá podobnostmi a odlišnostmi této menšiny vůči lidem z Chorvatska a vůči lidem ze Slovenska. Lidé v Chorvatsku běžně jí maso a hodně oblíbené jsou tam také ryby na všechny možné způsoby, kterých je tu dostatek, kvůli rozsáhlému území na pobřeží. Lidé zde si méně potrpí na brambory, rýži a knedlíky a dávají spíše na talíř více zeleniny a salátu. Mají velmi rádi koření a různé variace omáček. Typickým jídlem pro Chorvaty je původem španělská sušená šunka (pršut) a potrpí si také na výrobu kvalitních vín a sýrů. Zvláštností Chorvatské kuchyně jsou bílé lanýže, které se v kuchyni Slováků neobjevují. Slováci, kteří v Chorvatsku žijí, nemají na talíři tolik zeleniny, ale stejně jako Chorvati si potrpí na kvalitní sýry a vína. Stejně to mají i s masem, jedí vepřové hovězí kuřecí a ryby, avšak ty o něco méně, což může být způsobeno vzdáleností oblastí, kde žijí, od pobřeží. Nekladou takový důraz na omáčky a znatelně více si potrpí na sladká jídla jako například vdolky se žahourem. Oproti kuchyni chorvatské nemají však žádné výhrady a není zde ani obrácená rivalita. Jako své národní jídlo považují Slováci v Chorvatsku slovenské halušky, a rádi si je uvaří, ale občas je problém sehnat kvalitní slovenskou Bryndzu.

„Tak samozřejmě, že halušky jsou naše národní jídlo a ani zde v Chorvatsku na ně nedáme dopustit, jen bryndzu tu seženeme dost těžko. Takže nakonce používáme podobné sýry nebo si necháme poslat ze Slovenska.“ Popisuje Monika svá kuchařská úskalí v Chorvatsku.

Slováci v Chorvatsku si o své kuchyni myslí, že se více podobá slovenské než chorvatské. kuchyně Slováků žijících na Slovensku se nijak velmi výrazně od kuchyně Slováků žijících v Chorvatsku neliší. Způsoby stolování mají všichni stejné. Jedí u stolu, sedí při tom na židlích a servírují jídla v pořadí: polévka, hlavní jídlo, popřípadě dezert. Jedinou zjištěnou zvláštností je, že Chorvati běžně ještě vaří zatímco už servírují polévku, kdežto Slováci mají rádi vše nachystané předem.

„Polévka je grunt, tak to říkala vždycky babička a je tomu tak i nadále. Vaříme všechny možné polévky od vývarů asi stejně jako u vás Čechách.“ Odpovídá Monika na otázky ohledně uspořádání jednotlivých chodů.

Podle respondentů se kuchyně, vaření a stolování od Chorvatů příliš neliší a proto si nemyslí, že by jejich kuchyně na rozdíl od jejich jazyka byla hlavním specifikem pro jejich menšinu. Většina si myslí, že nevaří příliš odlišně. 2 respondenti vypověděli, že jejich jídla se od Chorvatů liší zásadně, ale neuvedli příklad jak. Jeden respondent potom uvedl, že jídla, která vaří se výrazně liší jak od jídel, která vaří Chorvati, tak od jídel, která vaří Slováci v Chorvatsku. Jako příklad uvedl kuřecí maso s banány a čočkou.

Slováci v Chorvatsku pohledem Slováků v Chorvatsku

Z výzkumu vyplynulo, že Slováci v Chorvatsku na sebe sami nahlížejí jako na reprezentaci své země v zemi cizí. Všichni dotazovaní uvedli, že se cítí být Slováky, a že si nepřejí, aby se tato menšina asimilovala, což denně dokazují snahou oživit a povzbudit svou kulturu a jazyk v této lokalitě. Více se o to zajímají pochopitelně oblasti, kde je větší koncentrace Slováků, a v menších městech. Bohužel se nám podařilo získat respondenty pouze v Osijeku a Našicích, takže pohled obyvatel z ostatních měst zde chybí.

Situace se poněkud různí v případech, kdy respondent vyrůstá ve smíšeném manželství. Pokud je jeden z rodičů Chorvat, je důležitým faktorem na vnímání vlastní identity vliv předků. Záleží pak k jaké části rodiny respondent inkliminuje a zda se aktivně podílí na dění v komunitě. Nezanedbatelná je i podpora rodičů ať už směrem k asimilaci či snaha o udržení povědomí o slovenských kořenech. Jak už tomu tak bývá, i zde se dají najít výjimky, díky kterým se nedaří vytvořit nějaký klíč, podle kterého se respondent cítí více Slovákem nebo Chorvatem. Například Monika P. ač pochází ze smíšeného manželství a její slovenská matka ji nikdy nevedla k uvědomění si slovenského původu, tak se cítí jako Slovenka a je to na podle vlastních slov patřičně hrdá. Na druhou stranu Marko S. vychován v prostředí slovenské rodiny si není vlastní národnostní identitou zcela jistý. Je zde neoddiskutovatelný vliv výchovy a prostředí ve kterém vyrůstal, nicméně ani tak se necítí být zcela Slovákem a rozhodně odmítá, že by jeho původ měl mít vliv například na výběr partnera nebo přátel.

Slováci v Chorvatsku pohledem Slováků na Slovensku

Podařilo se získat několik respondentů ve věku od 15 do 33 let na území Slovenské republiky. Byly provedeny tři rozhovory, po zhodnocení odpovědí, jsme zbytek výzkumu na toto téma provedli raději formou dotazníků, které nám odevzdalo celkem 9 dalších lidí. Z výsledků tohoto výzkumu lze vyčíst, že většina Slováků na Slovensku o své diaspoře v Chorvatsku ví, avšak se o ni téměř nezajímají. Několik respondentů uvedlo, že je pěkné, když se o nich ví, a že by si přáli další rozvoj této diaspory, a souhlasí s tím, aby peněžní prostředky z vládního rozpočtu šli i na podporu této menšiny. Více se však o tuto menšinu nezajímají. Další tři respondenti uvedli, že se o tuto menšinu vůbec nezajímají, ale že peníze ze státního rozpočtu by tam jít mohly. Dva nejmladší respondenti uvedli, že se o tuto problematiku absolutně nezajímají. Jeden respondent dokonce zvažuje, že by se jel do této oblasti podívat. Žádný z respondentů neuvedl, že by bylo žádoucí, kdyby se tam jejich diaspora asimilovala. Lidé na Slovensku tedy o své menšině vědí, ale nijak zvlášť se o ni nezajímají.

Slováci v Chorvatsku pohledem Chorvatů v Chorvatsku

Co se týče vztahů slovenské menšiny s Chorvaty, jedná se o vztahy poměrně vřelé. Ani jeden z chorvatských respondentů neměl se Slováky žádný problém, a však výpovědi byly vcelku obecné, vztahující se na všechny menšiny, že pokud se minorita chová s respektem k majoritě, není důvod pro jakýkoli druh napjatých vztahů. Jeden z respondentů dokonce hovořil o Slovácích, jako o minoritě s mentalitou nejvíce se blížící té chorvatské a tudíž je mnohem jednoduší s nimi vyjít než například s araby nebo asiaty. Ohledně vztahů slovenské menšiny s chorvatskou majoritou vypovídá i zapojení se či posvědcení akcí pořádaných právě Slováky v Chorvatsku. Například na výročních shromážděních Matice Slovenské v Chorvatsku nechybějí ani nejvyšší představitelé místní samosprávy. Na podobných akcích účinkují v doprovodných programech jak slovenští, tak chorvatští interpreti. Další skutečností, vypovídající o dobrých vztazích mezi oběma skupinami obyvatelstva, je, ač pro některé nežádoucí, asimilace. Od roku 1991 do roku 2011 došlo k úbytku osob uvádějících jako svůj rodný jazyk slovenštinu o přibližně 150020), což je jasně viditelným důkazem, že zde nedochází k útlalku nebo diskriminaci menšiny, což by mělo za následek její zarputilejší odmítání asimilace.

Získání nějakého ucelenějšího pohledu na slovenskou menšinu v Chorvatsku ze strany chorvatů bylo provázeno několika složitostmi. V první řadě vyhledat respondenta, který by měl nějakou konkrétní zkušenost s etnikem nebo alespoň nějaké povědomí o jeho fungování bylo velice časově a technicky náročné a v druhé řadě jazyková bariéra, kdy vybraný respondent neměl dostačující znalosti angličtiny nebo němčiny, aby sme s nim mohli vést plnohodnotný dialog a dostat uspokojující a vyčerpávající informace.

Chorvaté v Chorvatsku pohledem Slováků v Chorvatsku

Pohled minority na majoritu se v tomto případě naprosto schoduje s pohledem opačným. Za zmínku stojí však rozdílnost úhlů pohledu jednotlivých respondentů. Respondenti, kteří nevnímají nijak závazně vlastní národnostní identitu a tedy nemohou říct, že se cítí Slováky spíše než Chorvaty, vidí majoritu jako svoje spoluobčany, od kterých je vlasně nic neodlišuje a tedy ani nemohou podat uspokojující výpověď z pohledu minority. Respondenti, kteří se hlásí ke své slovenské národnosti pak vypovídají o bezproblémové spolupráci bez znaků diskriminace. U mladší generace, která je od narození v Chorvatsku, se pak ukazuje, že již ani z jejich mluveného jazyka není poznat, že by nebyli Chorvaty a tedy je jejich přijetí majoritou naprosto přirozené a bez bariér. Od starších respondentů se pak dozvídáme, že ani v minulosti si nepamatují, že by měli nějaké problémy spojené s národností a to ani za předpokladu, že by vyznávali jiné náboženství nebo slavili jiné svátky.

Závěr

V naší práci jsme se snažili určit kulturní specifika slovenské menšiny v Chorvatsku. Jakým způsobem se odlišují od chorvatské většiny, jaký je život menšiny a následně zjisti, jak se vnímá menšina sama a jaký na ní mají pohled Chorvati.

Co se kulturních specifik týče, jedná se bezesporu o uchování původních slovenských tradic. Slovenské lidové tance, písně nebo literatura patří do každodenního života v menšině. Nedílnou součástí je i slovenský jazyk, jehož nositelé jsou na něj patřičně hrdí a snaží se jej šířit v mladší generaci a zajistit tak jeho uchování i pro generace budoucí. Za zmínku stojí i snahy o udržení povědomí o slovenském původu a historii předávané v rodové linii. Příznivý vliv na zachování slovenské kultury má i existence institucí tipu Matica slovenská v Chorvátsku, která stojí za nespočtem kulturních a vzdělávacích akcí. Dále pak Svaz Slováků v Chorvátsku, který udržuje kontakty mezi jednotlivými centry slovenské menšiny v Chorvatsku i domovinou. Samotný fakt, že minorita není roztroušená po celém území, ale sdružuje se převážně v malých až středně velkých městech je pro udržení jejich slovenské identity více než příhodné.

Soužití menšiny s majoritou se zdá být velmi poklidné a oboustranně spokojené. Chorvati si libují ve slovanské příbuznosti obou národů a případné kulturní rozdíly považují za minimální v porovnání s exotičtějšími národy v podobě Arabů nebo Asiatů. Žádný závažnější konflikt mezi oběma skupinami obyvatel jsme nezaznamenali.

Pohled minority na sebe samu je pak protkaná vlnami nacionalismu, kdy jsou její členové pyšní na svůj původ, na odvedenou práci v Chorvatsku a vydobyté postavení menšiny tvrdou prací a harmonickým soužitím s majoritou. Hrdě poukazují na udržení svých tradic a jazyka i po tak dlouhou dobu a vzhlížejí k zítřkům s nadějí na jejich další uchování. Inspirující je jejich snaha o vzdělávání mladých Slováků v Chorvatsku co se jejich historie a původu týče. Zapojení mladší generace a její nevynechání z kulturního života, ale naopak snahy o jejich rozvoj, zachování tradic a šíření povědomí o svém původu, aby na něj hleděli s úctou a hrdostí, taková je realita v slovenské menšině žijící v Chorvatsku.

Poděkování

Chtěli bychom poděkovat paní PhDr. Zuzaně Pavelcové, vědecké a vývojové pracovnici, která s prosbou o vyplnění a poslání dál, rozeslala naše dotazníky po příslušnících Slovenské menšiny v Chorvatsku a díky níž máme většinu svých respondentů.

Dále bychom chtěli poděkovat panu Bc. Michalu Siroňovi za technickou podporu.

Přílohy

Dotazník pro Slováky v Chorvatsku, s příkladem odpovědí.

Tento dotazník slouží pouze ke školním účelům. Pokud Vám vadí uvést některé základní údaje, není to nutné, hlavně prosím vyplňte dotazník pravdivě. Prosíme, pokuste se především uvést co nejpřesnější a nejpravdivější informace, nebojte se napsat k otázkám delší text. Předem děkujeme za vyplnění co nejvíce otázek. Omlouváme se za případné pravopisné chyby v textu. Předem se také omlouváme, pokud by Vás v textu či otázkách něco uráželo – není to tak myšleno a na takovou otázku nemusíte odpovídat. Chcete-li přiložit k nějaké otázce tematickou fotografii, zařaďte ji prosím na konec dokumentu s číslem otázky.

Základní informace

1) Jméno (stačí křestní a první písmeno příjmení, pokud nechcete uvádět celé): Martin T.

2)Věk, pohlaví, povolání: 28, muž, veduci skladového hospodárstva

3)místo bydliště:

-Osijecko-baranjská župa

4)Jste příslušníkem slovenské menšiny v Chorvatsku?

-Áno

5)Jakým jazykem hovoříte?

-Slovenčina, Chorvatština

Náboženská část dotazníku:

6)Jakého jste náboženského vyznání?

-Rímskokatolícka cirkev

7)Chodíte do kostela?

-Áno

8)Slavíte nějaké náboženské svátky? Dodržujete nějaké náboženské zvyky/slavnosti?

1.1. Panny Márie Bohorodičky

6.1. Zjavenie Pána

štvrtok, 40. deň po Veľkonočnej nedeli . Nanebovstúpenie Pána - pohyblivý

štvrtok po sviatku Najsvätejšej Trojice . Božieho Tela a Krvi - pohyblivý

29.6. Sv. Petra a Pavla

15.8. Nanebovzatie Panny Márie

1.11. Všetkých svätých

8.12. Nepoškvrnené počatie Panny Márie

25.12. . Narodenie Ježiša Krista - Vianoce

9)Jste jako menšina ve svém vyznání víceméně jednotní?

-Viacejmenej áno

10)Jsou mezi Vámi a Chorvaty nějaké neshody náboženského původu? – Vadí Vám/jim například nějaké Vaše náboženské zvyky či obráceně?

-Nie vôbec

Soužití:

11)Jsou vztahy uvnitř menšiny dobré?

-Áno navzajom sa stretávame a tešíme sa dobrej spoločnosti.

12)Máte k Chorvatům vřelý vztah?

-Áno, nie úplne všetci ale obrovska väčšina chorvatov su milí pohostinní ľudia.

13)Máte pocit, že Vás Chorvaté omezují, nebo se k Vám chovají hůře, než k Chorvatům?

-Nie nemám zatiaľ taký pocit

14)Existuje něco, co Vám vadí, v čem máte pocit, že by se měli vůči Vám chovat lépe? V čem?

-Slováci sú prispôsobivý a väčšinou si vedia zvyknúť bez problemov. Chorváti su ústretoví a spolužitie je vyhovujúce.

15)Čím si myslíte, že se od Chorvatů nejvíce odlišujete? (chováním, tradicemi, jazykem – prosím popsat)

-Chorváti su viac otvorení a priateľskejší ako slováci.

16)Jaké dodržujete slovenské zvyky a tradice (prosíme popsat)? Setkali jste se při tom s nějakou negativní odezvou ze strany Chorvatů?

-V našej domácnosti sa moc tradície neuchovali. Jedine privítanie návštevy chlebom a soľov a poharikom borovičky alebo slivovice.

17)Čím se s Chorvaty podobáte? Jaké slavíte stejné zvyky? Máte nějaké podobné povahové rysy? -

Oba národi radi oslavujú spoločné stretnutia pri pohariku a dobrej muzike.

18)Chtěli byste někdy navštívit Slovensko, či se tam dokonce odstěhovat? Proč?

-Ja na slovensko aj s rodinou cestujem aspon raz za rok či dva pozreť vzdialenejšiu rodinu, ktorá mi tam žije a rád chodim relaxovať do tatier.

Situace menšiny:

19)Jakým jazykem se vydávají knihy a časopisy na území, kde se Vaše menšina vyskytuje?

-V Chorvatštine

20)Máte zde dvojjazyčné nápisy?

-Iba pár

21)Jste spokojeni se současným postavením slovenské menšiny v Chorvatsku? Chtěli byste něco změnit/vylepšit? Co?

-Momentálne som spokojný.

22)Máte dojem, že jste za poslední dobu udělali nějaké výrazné změny, které vedly k oživení Vaší kultury a upevnění postavení menšiny?

-V tomto momente sa postavenie menšiny nachádza vo velmi dobrom stave, nie je dôvod na niake výrazne zmeny.

23)Máte strach, že by se postavení menšiny mohlo zhoršovat? Proč?

-Nie nemam strach.

24)Zajímáte se o programy na podporu slovenské kultury a jazyka? Co si o této práci myslíte?

-Ano, potešilo by ma vidieť svoj rodný jazyk vo väčšej miere zastúpeny na územy našej menšiny, ale nieje to nevyhnutné.

25)Myslíte si, že se výrazně odlišujete od Slováků žijících na Slovensku?

-Okrem toho, že máme bližšie k chorvatskej komunite a kultúre by som tam výrazne zmeny nevidel.

26)Cítíte se být doma spíše v Chorvatsku než na Slovensku?

-Keďže sme sa do chorvátska odsťahovali veľmi dávno a prežil som tu väčšinu svojho života je to tu pre mňa primárny domov, ale na slovensko sa veľmi rád vraciam za rodinou a na turistiku v tatrách

27)Je běžné, že Slováci mají mezi Chorvaty přátele?

-Áno, ako som spomenul chorváti sa okrem minimalnych rozdielov od nás slovákov neodlišujú. Sú priateľskí a veselí.

28)Jaká je situace ohledně diskriminace? (Ať už z jejich či Vaší strany)

-Slováci v rámci menšiny nemajú aspoň teda z môjho pohľadu žiaden problém.

29)Jak vidíte svoji historii v Chorvatsku? Zajímáte se o ni?

-Ani moc nie

30)Jaké máte školství? Vyučuje se ve slovenském jazyce?

-Áno pár škôl, ktoré majú slovenský jazyk v vo výučbe by sa našlo.

31)Jaké máte spolky pro ochranu Slovenské menšiny v Chorvatsku?

-Neviem, či vôbec niake máme a ak áno zatiaľ som nemal potrebu sa na takéto spolky obrátiť.

Děkujeme za Váš čas.

Rozhovor

Příklady otázek. Při rozhovoru byla použita tato kostra otázek a podle reakce byly přidány navazující otázky pro získání doplňujících informací. Ke většině otázek jsme se orientačně zeptali jak si respondenti myslí, že to mají ostatní členové menšiny, abychom si rozšířili obzor.

1) kultura - Zajímáte se o slovenskou kulturu? Jak? - Máte doma nějaké kulturní předměty? Např. kroje? - Zapojujete se do kulturních akcí pořádaných Slováky v Chorvatsku?

2) kuchyně - Jak si myslíte, že se Vaše vaření a způsob stolování liší od Chorvatů, či Slováků na Slovensku?

3) soužití - Jak vycházíte s Chorvaty? - Jak vycházíte se Slováky na Slovensku? - Jaké jsou vztahy mezi lidmi v menšině?

4) Náboženství - Jaké svátky slavíte a jaké tradice dodržujete? - Máte nějaké spory ohledně náboženství ať už s Chorvaty nebo uvnitř menšiny?

5) Jak se vidíte - Víte něco o původu Slováků v Chorvatsku? - Jak se Vám jeví současná situace menšiny? - Co očekáváte za změny v budoucnu?

Dotazník pro Slováky žijící na Slovensku

Chtěli bychom Vás požádat o vyplnění krátkého dotazníku, který slouží pouze pro školní účely. Odpovídejte prosím co nejpravdivěji a na co nejvíce otázek. Nechcete-li některé z informací uvést, odpovězte prosím alespoň na otázky. Předem děkujeme za Váš čas.

1) Jméno, příjmení, věk, bydliště:

2) Zajímáte se o slovenskou menšinu v Chorvatsku?

3) souhlasíte s tím, že Slovensko podporuje svou menšinu v Chorvatsku penězi a další pomocí?

4) Berete tuto menšinu v Chorvatsku, že k Vám patří?

Zdroje

Abecední seznam použitých zdrojů:

- A, M, Matica Slovenská Jasipovec Punitovský, 2010. Online. Dostupné z: http://www.savez-slovaka.hr/sk/podruznice/josipovac-punitovacki

- ANONYMOUS. Republic of Croatia CultureGrams World Edition, str.1-8, 2014, získáno z databáze ProQuest Central. [citováno 30. 03. 2014] další dostupnost z http://search.proquest.com.infozdroje.czu.cz/docview/1496996907/fulltext/AC655FBC0D0A4540PQ/1?accountid=26997

- BAKSA, V., O životě a zvykoch Slovákov v Markovci Našickom, s 7-28. [online]. Dostupné z: http://www.ms-markovac.com/publikacije/obicaji.pdf.

- Garwan consulting, Chorvátsko. [online]. 2011. Dostupné z: http://www.diaspora.sk/?page_id=1440#chorvatsko

- GRIGAR, Vladimír; BEBKOVÁ, Dagmar; HAJTMÁNKOVÁ, Miroslava; KOBELOVÁ, Eva.Slováci v Chorvátsku a Chorváti na Slovensku.Slovenská pedagogická knižnica, 2008.

- Hks.re. [online]. [cit. 2014-07-14]. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/lib/exe/detail.php?id=slovaci_v_cerne_hore&media=2014:matice_slovenske_v_chorvatsku.jpg

- J, SIRÁCKY. Slováci vo svete. Matica slovenská, 1980, s 304

- POPULATION BY ETHNICITY, BY TOWNS/MUNICIPALITIES, CENSUS 2001. DRŽAVNI ZAVOD ZA STATISTIKU [online]. [cit. 2014-09-02]. Dostupné z: http://www.dzs.hr/Eng/censuses/Census2001/Popis/E01_02_02/E01_02_02.html

- POPULATION BY ETHNICITY, BY TOWNS/MUNICIPALITIES, 2011 CENSUS. DRŽAVNI ZAVOD ZA STATISTIKU [online]. [cit. 2014-09-02]. Dostupné z: http://www.dzs.hr/Eng/censuses/census2011/results/htm/E01_01_04/e01_01_04_RH.html

- POPULATION BY ETHNICITY, BY TOWNS/MUNICIPALITIES, 2011 CENSUS. Ethnic minorities in Republic of Croatia. [Online]. Dostupné z:http://www.dzs.hr/Eng/censuses/census2011/results/htm/E01_01_04/e01_01_04_RH.html

- Prameň. Našice : Tisak d.o.o., 06/2011-. ISSN 1330-0512.

- Prameň. Našice : Tisak d.o.o., 02/2014 str.22. ISSN 1330-0512.

- TANACKOVIC, Sanjica Faletar, LACOVIC, Darko, STANAREVIC, Snjezana, Public Libraries and Linguistic Diversity: A Small Scale Study on the Slovak Ethnic Minority in Eastern Croatia. Libri: International Journal of Libraries & Information Services. 2012, roč. 62, č. 1, s. 52-66. DOI: 10.1515/libri-2012-0004. Nalezno přes databázi EBSCO, další dostupnost z http://web.b.ebscohost.com.infozdroje.czu.cz/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=3&sid=9f6666a7-3426-40e0-a8f3-c2a2080fccde%40sessionmgr112&hid=115

- Savez Slovaka Hrvatske. KURIC, A. História Slovákov v Chorvátsku. [online]. 2010 [cit. 2012-10-27]. Dostupné z: http://www.savez-slovaka.hr/sk/o-nama/historia-slovakov-v-chorvatsku.

- Slováci v Chorvátsku. . Wikipedia.org [online]. 2013 [cit. 2014-09-02]. Dostupné z:http://sk.wikipedia.org/wiki/Slov%C3%A1ci_v_Chorv%C3%A1tsku

- Slováci v zahraničí. Diaspóra [online]. 2011 [cit. 2014-09-02]. Dostupné z: http://www.diaspora.sk/?page_id=1440#chorvatsko

- Úrad pre Slovákov žijucich v zahranici. Pozvanka [online]. 2014. [cit. 2014-07-14]. Dostupné z: http://www.uszz.sk/sk/slovensky-folklor-v-chorvatsku-roztancoval-krajanov-v-rijeke

- Úrad pre Slovakov žiujících v zahraničí. Slavnost [online]. 2014 [cit. 2014-07-14]. Dostupné z: http://www.uszz.sk/sk/slovensky-folklor-v-chorvatsku-roztancoval-krajanov-v-rijeke 


Počet shlédnutí: 13

1)
GRIGAR, Vladimír; BEBKOVÁ, Dagmar; HAJTMÁNKOVÁ, Miroslava; KOBELOVÁ, Eva.Slováci v Chorvátsku a Chorváti na Slovensku. Slovenská pedagogická knižnica, 2008.
2)
KUČEROVÁ, Květoslava. Slováci v Chorvátsku-Od začiatkov osídl'ovania, Matica slovenská, 2006, ISBN:80-7090-794-0
3)
ANONYMOUS. Republic of Croatia CultureGrams World Edition, str.1-8, 2014, získáno z databáze ProQuest Central. [citováno 30. 03. 2014] dalěí dostupnost z http://search.proquest.com.infozdroje.czu.cz/docview/1496996907/fulltext/AC655FBC0D0A4540PQ/1?accountid=26997
4)
Prameň. Našice : Tisak d.o.o., 06/2011-. ISSN 1330-0512.
5)
TANACKOVIC, Sanjica Faletar, LACOVIC, Darko, STANAREVIC, Snjezana, Public Libraries and Linguistic Diversity: A Small Scale Study on the Slovak Ethnic Minority in Eastern Croatia. Libri: International Journal of Libraries & Information Services. 2012, roč. 62, č. 1, s. 52-66. DOI: 10.1515/libri-2012-0004. Nalezno přes databázi EBSCO, další dostupnost z http://web.b.ebscohost.com.infozdroje.czu.cz/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=3&sid=9f6666a7-3426-40e0-a8f3-c2a2080fccde%40sessionmgr112&hid=115
6)
BAKSA, V., O životě a zvykoch Slovákov v Markovci Našickom, s 7-28. [online]. Dostupné z: http://www.ms-markovac.com/publikacije/obicaji.pdf.
7)
Savez Slovaka Hrvatske. KURIC, A. História Slovákov v Chorvátsku. [online]. 2010 [cit. 2012-10-27]. Dostupné z: http://www.savez-slovaka.hr/sk/o-nama/historia-slovakov-v-chorvatsku.
8)
J, SIRÁCKY. Slováci vo svete. Matica slovenská, 1980, s 304
9)
Slováci v zahraničí. Diaspóra [online]. 2011 [cit. 2014-09-02]. Dostupné z: http://www.diaspora.sk/?page_id=1440#chorvatsko
10)
POPULATION BY ETHNICITY, BY TOWNS/MUNICIPALITIES, CENSUS 2001. DRŽAVNI ZAVOD ZA STATISTIKU [online]. [cit. 2014-09-02]. Dostupné z: http://www.dzs.hr/Eng/censuses/Census2001/Popis/E01_02_02/E01_02_02.html
11)
POPULATION BY ETHNICITY, BY TOWNS/MUNICIPALITIES, 2011 CENSUS. DRŽAVNI ZAVOD ZA STATISTIKU [online]. [cit. 2014-09-02]. Dostupné z: http://www.dzs.hr/Eng/censuses/census2011/results/htm/E01_01_04/e01_01_04_RH.html
12)
Garwan consulting, Chorvátsko. [online]. 2011. Dostupné z: http://www.diaspora.sk/?page_id=1440#chorvatsko
13)
A, M, Matica Slovenská Jasipovec Punitovský, 2010. Online. Dostupné z: http://www.savez-slovaka.hr/sk/podruznice/josipovac-punitovacki
14)
POPULATION BY ETHNICITY, BY TOWNS/MUNICIPALITIES, 2011 CENSUS. Ethnic minorities in Republic of Croatia. [Online]. Dostupné z:http://www.dzs.hr/Eng/censuses/census2011/results/htm/E01_01_04/e01_01_04_RH.html
15)
Slováci v Chorvátsku. . Wikipedia.org [online]. 2013 [cit. 2014-09-02]. Dostupné z: http://sk.wikipedia.org/wiki/Slov%C3%A1ci_v_Chorv%C3%A1tsku - vlastní úprava
17) , 20)
Prameň. Našice : Tisak d.o.o., 02/2014 str.22. ISSN 1330-0512.
18)
Úrad pre Slovakov žiujících v zahraničí. Slavnost [online]. 2014 [cit. 2014-07-14]. Dostupné z: http://www.uszz.sk/sk/slovensky-folklor-v-chorvatsku-roztancoval-krajanov-v-rijeke
19)
Úrad pre Slovákov žijucich v zahranici. Pozvanka [online]. 2014. [cit. 2014-07-14]. Dostupné z: http://www.uszz.sk/sk/slovensky-folklor-v-chorvatsku-roztancoval-krajanov-v-rijeke
slovaci_v_chorvatsku_2014.txt · Poslední úprava: 2024/05/29 19:39 autor: 127.0.0.1