obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


tatari_na_krymu

Etnická identita Krymských Tatarů

Lucie Houžvičková, Lucie Hykešová, Nikola Kohoutková, Denisa Schreiberová, Markéta Slapničková. Etnická identita Krymských Tatarů. Hospodářská a kulturní studia (HKS), 2014. http://www.hks.re/wiki/tatari_na_krymu

1)
Obr. č. 1: Krymští tataři

Úvod

Krymští Tataři byli ve středověku obávaným národem loupeživých nájezdníků, avšak v posledním století měli důvod k obavám spíše oni. Ke konci 2. světové války byli obviněni z nacistické kolaborace, deportováni do střední Asie, a po návratu zpět se potýkali, někteří ještě dnes jistě potýkají, s diskriminací a s problémem integrace. Jsou turkickým národem, jejich jazyk je krymská tatarština. V hojném počtu žijí ve své vlasti - na poloostrově Krymu, dále žijí v diasporách ve střední Asii, převážně v Uzbekistánu a Kyrgyzstánu, a mnoho Krymských Tatarů se nachází i v Turecku.

Počet Krymských Tatarů na Krymu činí asi 270 000, což je asi 13 % z celkového obyvatelstva Krymu, který je osídlen převážně Rusy, a to asi z 62 %, a dále Ukrajinci, kteří tvoří asi 23 % obyvatelstva.

Cíl

Tato práce se soustředí především na kulturu Krymských Tatarů. Kvůli pochopení souvislostí je však nutné uvést i události z nedávné historie tohoto národa, a začleníme i aktuální situaci na Krymu. Práce se ptá: „Co Krymští Tataři považují za stěžejní prvky své národní identity?“ Se zodpovězením této hlavní otázky si pomůžeme následujícími podotázkami:

  • Neztratilo jejich náboženství vzhledem k jejich historii na významu? Dodržují Krymští Tataři stále své náboženské tradice a zvyky? Jaké?
  • Jaké jsou typické krymskotatarské zvyky a tradice?
  • Jaký jazyk Krymští Tataři upřednostňují při komunikaci v rámci minority?
  • Jaký mají respondenti názor na současnou situaci na Krymu?

Literární rešerše

Brian Glyn Williams, autor publikace The Ethnogenesis of the Crimean Tatars. – An Historical Reinterpretation, pokládá ze stěžejní prvky krymské kultury jejich náboženství a historii. Jeho dílo podává kompletní pohled na historii a kulturu Krymských Tatarů. Je zde zachycen jejich příchod na Krym a význam, který pro ně toto území má. Podle autora vznikly z tatarských kmenů, které se usadily na Krymu, dvě hlavní populace, žijící v odlišných geografických oblastech. Tyto populace sdílely stejné náboženství, jazyk a kulturu, přesto se však odlišovaly v sociálním uspořádání společnosti a způsobu obživy. Článek obsahuje popis vesnic, ve kterých Tataři žili, jejich obydlí, zvyků a podrobný popis jejich vzhledu, jak jej zachytili někteří cestovatelé v 19. století. 2) Brian Glyn Williams je také autorem případové studie The Crimean Tatar exile in Central Asia: A case study in group destruction and survival. Tato studie se věnuje deportaci Krymských Tatarů z Krymu do oblasti střední Asie. Popisuje podmínky, ve kterých deportovaní Tataři žili, jejich integraci a následně jejich návrat zpět na Krym. Autor dochází k závěru, že Tataři, kteří se vrátili zpět na Krym, budou obnovovat národní identitu aktivněji a dynamičtěji než diaspory rozptýlené ve střední Asii. Tataři, kteří zůstali ve střední Asii, však stále považují Krym za důležitý prvek své národní identity, což jim pomáhá tuto identitu udržet. Jiné charakteristické národní rysy, jako například jazyk, však tito Tataři ztrácejí. Podle B. G. Williamse bude středoasijská diaspora Krymských Tatarů udržovat silné citové, kulturní a rodinné vazby k vlasti svých předků a k Tatarům žijícím na Krymu. 3)

Dalším z pramenů, který se zabývá kulturou a náboženstvím Tatarů na Krymu je článek Crimean Tatars – Religion and Expressive Culture. Je zde uvedeno, že Krymští Tataři jsou sunnitští muslimové ze školy Hanafi. Tato škola je liberálnější než ostatní a jejím centrem byla Osmanská říše, se kterou jsou Krymští Tataři dle své historie spjati. U Tatarů spolu kultura a náboženství úzce souvisí, což je typické pro většinu islámské společnosti. Dále se v článku rozebírá umění. Podle autora má tatarská kultura velmi bohatou ústní i písemnou poezii, kroniky, hudbu a výtvarné umění, které čerpá z turkických kořenů a arabských a perských zdrojů islámu. Je zde také zmíněno, jak kulturu poškodilo ruské dobytí poloostrova. Další část článku se zabývá tatarským sociálním kritikem Ismailem Gasprinskiim, který se pokoušel o obnovu tatarské kultury a nejrůznější reformy v oblasti školství, sociálních postojů a jazyka. 4)

Alan W. Fisher ve své knize The Crimean Tatars zachycuje historii krymských Tatarů od 15. století až do roku 1970. Poskytuje informace o politice, hospodářství, sociálním a kulturním životě Tatarů na Krymu. Druhá část knihy je věnovaná napjatým vztahům mezi Tatary a ruskou monarchií. Třetí část knihy popisuje život Tatarů pod nadvládou komunismu a detailně zachycuje jejich deportaci z Krymu do střední Asie. 5)

Další dílo, které se týká historie a osudu krymských Tatarů je studie Jana Pargače Krymští Tataři: etnická konsolidace, destrukce a hledání budoucnosti. Studie pojednává o osudech Krymských Tatarů od 18. století až do současnosti, včetně jejich deportace v době 2. světové války. 6)

Problematikou etnické identity se zabývají i některé popularizační články:

Příběh krymského Tatara Dilavjera Musajeva, vypráví článek v časopise Instinkt Prokletí krymských Tatarů. Dilavrej Musajev se narodil roku 1928 a byl v mládí deportován do Střední Asie. „Jeho příběh je typický pro generaci krymských Tatarů, kterou v mládí deportovali z Krymu do Střední Asie. Museli se protloukat životem s cejchem nepřátel vlasti. Díky této generaci ale krymští Tataři přežili.“ 7)

O postavení Tatarů na Krymu a jejich osudu pojednává aktuální článek Jaroslava Šajtara: Zločin a trest krymských Tatarů. Zmiňuje například vývoj tatarského obyvatelstva na Krymu, počet Krymských Tatarů, který se mezi lety 1930 a 1939 díky vysoké porodnosti zvýšil z 11% na 19,4% z celkového počtu obyvatel na Krymu. Dnes tvoří Tataři z celkového počtu asi 13%. 8)

Metodologie

Ke sběru dat pro tuto práci byly použity metody kvantitativního i kvalitativního výzkumu.

V rámci kvantitativního sběru dat byla použita metoda studia dokumentů, jejímž cílem bylo utvoření celkové charakteristiky Krymských Tatarů.Tato metoda byla využita především pro teoretickou část práce. Její výhodou je snadná dostupnost informací a to, že informace dostanou plastický rozměr. Avšak nevýhodou pro výzkumníky k tomuto zvolenému tématu je jazyková bariéra. Další nevýhodou této metody je, že data již nejsou primární, ale sekundární, a také možná zkreslenost, zapříčiněná pouze jedním pohledem na věc.

Jednou z metod kvalitativního sběru dat, která byla pro tuto práci použita, byl rozhovor. Tato metoda byla využita především pro získání informací do výzkumné části práce. Na základě terénního výzkumu zde proběhly všechny typy rozhovoru, čili strukturovaný (rozhovor, který má předem dané téma a otázky, na které respondent odpovídá), polostrukturovaný (rozhovor, který má předem stanovené téma, ale nejsou zde určeny žádné hranice, a respondent tak může volně mluvit na dané téma) a nestrukturovaný (rozhovor, který nemá předem stanovenou formu ani otázky a nejčastěji se používá v počáteční fázi výzkumu).

Další metodou sběru dat, jak zde již bylo zmíněno, byl terénní výzkum, který umožňuje bezprostřední zkoumání stanoveného jevu nebo lidí v pro ně přirozeném prostředí. V rámci terénního výzkumu bylo možné sbírat data prostřednictvím zúčastněného pozorování.

Hlavními zdroji tohoto výzkumu jsou představitelé minority - krymskotatarského národa - dvaadvacetiletá studentka Arzy, která se narodila v jižní Ukrajině, kam se v 60. letech její rodiče vrátili z exilu v Uzbekistánu, momentálně žijící a studující v České republice; dále dvaatřicetiletý hoteliér Ahtem Seydali, který pochází z Bachčisaraje, a nyní žije v Istanbulu. Dále bude čerpáno i z výpovědí respondentů, se kterými byly provedeny rozhovory v rámci terénního výzkumu na Krymu v roce 2013. Představitelkou majority je Ukrajinka Hanna Rybchinska, studující v Praze, a její maminka, která žije v krymském městě Belogorsk, kde Krymští Tataři tvoří 63 % obyvatel.

Výzkumná část

Historie

Krymští Tataři osídlili Krym ve 12. století. V roce 1443 založili Krymský chanát, který se v roce 1475 stal součástí Osmanské říše, a trval až do 18. století. Krymští vojáci podnikali četné loupeživé nájezdy na Rus a okolí, několikrát obléhali Moskvu a v roce 1572 ji dokonce vypálili, a několik tisíc jejích obyvatel odvlekli do otroctví, a také téměř vylidnili část Ukrajiny. V roce 1663 dokonce Tataři podnikli s Turky krutý nájezd na Moravu. Podle historiků bylo během krymsko-tatarských jízd mezi 15. a 18. stoletím odvlečeno a prodáno do otroctví v Osmanské říši kolem 3 milionů Slovanů. Centrem Krymského chanátu byl Chánský palác v Bachčisaraji.

V rusko-turecké válce v roce 1783 Rusko porazilo Osmanskou říši a Krymský chanát připojilo k sobě. Po Krymské válce v letech 1853–1856 mnoho Tatarů odešlo do Turecka. V létě roku 1917 začaly tendence na obnovu krymsko-tatarského státu, v prvním desetiletí sovětské moci byla založena autonomní krymská republika pod vedením Tatarů, a v roce 1942 se na národním islámském sjezdu v Simferopolu znovu vyhlásil Krymský chanát.

Když Rudá armáda obsadila v roce 1944 Krym, Stalin Krymské Tatary prohlásil za kolaboranty s Němci (v době, kdy spousta z nich bojovala ve válce na straně Sovětského svazu) a nechal je deportovat, především do střední Asie. Stalin nesnášel všechny etnické menšiny v Sovětském svazu, s mnoha naložil podobně jako s Tatary, např. s Čečenci, Armény, Bulhary, Řeky, ale Tataři měli podmínky deportace snad nejhorší kvůli obvinění z kolaborace. 9) 10) Respondent Ali, stejně tak jako většina Krymských Tatarů ale tvrdí, že příslušníci jejich národa s Němci nespolupracovali. Někteří si dnes myslí, že Stalin chtěl zlepšit ekonomickou situaci SSSR a Krym se mu k tomu hodil.

Deportace

Deportace proběhla během jediné noci, kdy byla tatarská sídliště obklíčena příslušníky NKVD (Národní komisariát vnitřních sil) - informace od respondenta Edema, a obyvatelé měli na sbalení svých věcí 18 minut, během kterých si nestačili zabalit skoro nic, ani jídlo a vodu, a většina odcházela v pyžamech, poté byli nahnáni do vagónů pro dobytek. Deportováno bylo přes 190 000 Krymských Tatarů, z nichž během asi třídenní cesty do střední Asie ve vagónech pro dobytek asi polovina zemřela na nemoci a vyčerpání. Mrtvá těla byla vyhazována za jízdy z vlaku. Mnozí pak umírali i později v exilu na podvýživu. Byli totiž bez jakýchkoliv prostředků vysazeni v holé stepi, nejčastěji v Uzbekistánu, Kyrgyzstánu a Kazachstánu, kde i samo původní obyvatelstvo strádalo. Uzbekistán je v tatarštině dodnes nazýván Mirazgul, což prý znamená „hladová step“. Příděl jídla Tatarům byl 200 g chleba pro celou rodinu na 1 den. Babička respondenta Aliho (v době deportace byla dítě) měla od své matky pár zlatých mincí, z nichž jednu se jí v tamější situaci podařilo vyměnit za jeden bochník chleba.

Všichni respondenti - Krymští Tataři - znají okolnosti deportace od svých prarodičů či jiných pamětníků, pro které to byl otřesný zážitek a dodnes prý při vyprávění mají slzy v očích. Sami respondenti vypovídali o deportaci velice emotivně. Respondentka Elvira ví od prarodičů, že to bylo jako noční můra, že je prostě vzbudili, naložili a odvezli neznámo kam. Respondent Ajder vypověděl, že Tataři se ve vlacích museli vměstnat po třiceti na místa pro deset lidí.

Do vylidněného Krymu začali přijíždět Rusové a začali se zabydlovat v opuštěných domech po Tatarech.

Respondentka Elvira vypověděla, že ze začátku byl nový život ve střední Asii pro Krymské Tatary těžký, a to nejen kvůli tomu, že byli bez prostředků, ale i kvůli své pověsti zrádců. Časem se zadaptovali, zlepšili si reputaci a získávali autoritu.

V září roku 1967 byli Krymští Tataři zbaveni obvinění z nacistické kolaborace, ale směli se začít vracet na Krym až v roce 1988 za Michaila Gorbačova. V první polovině 90. let přijelo asi 150 000 Tatarů, dnes jich na Krymu žije asi 260 000 a více než 100 000 jich zůstává ve střední Asii. 11) 12) Všichni respondenti - Krymští Tataři - vypověděli, že Krym považují za svůj domov a že jsou šťastní za to, že se vrátili.

Krym

13) Obr. č. 2: Mapa Krymu

Celková rozloha poloostrova činní 26 200 km2. Nachází se na jihovýchodě Evropy v Černém moři. Ze severu je spojen s Ukrajinou Perekopskou šíjí. 14)

V roce 1991 byl obnoven status Krymské autonomní republiky (avšak ne pod tatarským vedením a ne v rámci Ruska), nicméně nároky Rusů na Krym se stupňovaly. O rok později krymský parlament vyhlásil nezávislost na Ukrajině a v následujícím roce byla zřízena funkce krymského prezidenta. Hlavní město Ukrajiny, Kyjev, sice tyto tendence neakceptoval, ale i přesto se Krym Ukrajině vzdaloval. Avšak kvůli vnitřním sporům se Krym neodtrhl a prezidentská funkce byla opět zrušena. Krym tedy byl součástí Ukrajiny jako autonomní republika.

Autonomní republika Krym zaujímá téměř celý Krymský poloostrov s výjimkou obvodu města Sevastopol, který má zvláštní status a podléhá přímo Kyjevu. Hlavní město Autonomní republiky Krym je Simferopol. 15)

Tataři, kteří se vraceli ze střední Asie, tam prodali veškerý svůj majetek, a vraceli se na Krym, kde jim už nic nepatřilo. Domy, které před deportací patřily jejich pradědečkům, již obývali Rusové, a nebyla šance jejich navrácení. Problémy byly i s přidělováním pozemků, kde by si mohli postavit nové domy. Dodnes v některých svých obydlích Tataři nemají zavedenou vodu či elektřinu. V Autonomní republice Krym je celkem 300 mikroregionů, které jsou hustě osídleny Tatary. Z těchto 300 mikroregionů je 243 mikroregionů zásobováno vodou pouze ze 70%. Jen v 64 mikroregionech je zaveden plyn. 16)

ROK1793180218621923193919441970198919911994
POČET TATARŮ NA KRYMU1717511400001800521500002181790647938000142200260000

17) Tab. č. 1: Počet Tatarů na Krymu od roku 1793 do roku 1994

V tabulce je vidět, že v roce 1991, kdy byl obnoven status Krymské autonomní republiky, počet Tatarů na Krymu rapidně vzrostl, oproti roku 1989.

ETNICKÁ SKUPINA1793186319231939195919701989
Arméni-není k dispozici1200012873není k dispozici3091není k dispozici
Bělorusovénení k dispozicinení k dispozicinení k dispozicinení k dispozici216723979350045
Bulhaři-177041200015353není k dispozicinení k dispozicinení k dispozici
Chuvashovénení k dispozicinení k dispozicinení k dispozicinení k dispozicinení k dispozici2453není k dispozici
Krymští Tataři171751není k dipozici150000218179není k dispozici647938365
Estoncinení k dispozicinení k dispozicinení k dispozici1900není k dispozicinení k dispozici898
Němci-není k dispozici4000051299není k dispozicinení k dispozicinení k dispozici
Řekové-není k dispozicinení k dispozici20652není k dispozicinení k dispozicinení k dispozici
Židénení k dispozicinení k dispozici5000065452263742561417371
Polácinení k dispozicinení k dispozicinení k dispozicinení k dispozicinení k dispozici6038není k dispozici
Rusové108312924630600055848185827312204841629542

18) Tab. č. 2: Počet cizinců, žijících na Krymu od roku 1793 do roku 1989

Dlouhou dobu trvalo, než Tataři dostali ukrajinské občanství. Hlavně v prvních letech po návratu měli problém najít dobrou práci, nyní se jejich situace zlepšuje, hlavně také proto, že jich mnoho podniká- Někteří Tataři vlastní obchody, hotely nebo restaurace.

Stále se však potýkají s diskriminací. Mnozí Rusové, pravnuci tehdejších ruských obyvatel, kteří často ani neznají historickou souvislost, je jen z principu nenávidí a bojí se, že jim seberou domy, které jim kdysi patřily.

Na Krymu žije zhruba 2,3 miliónu obyvatel, z nich se okolo 60 procent hlásí k ruské národnosti, 24 procent k ukrajinské a 13 procent jsou krymští Tataři.19) Podle statistických informací z roku 2005 žije v Autonomní republice Krym přesně 257 754 Tatarů, z čehož 5 993 rodin je na čekací listině k tomu, aby tam mohli bydlet. 20) Vzhledem k většinovému zastoupení „vládnou“ na Krymu Rusové s proruskými tendencemi. Tataři nesouhlasí s autonomií pod vládou krymských Rusů, kteří jim dokonce na počátku 90. let zrušili záruku tatarské reprezentace v krymském parlamentu. Usilují o vytvoření alespoň nějaké formy národní domoviny. Náš respondent, Krymský Tatar, nám řekl, že Tataři touží po vytvoření vlastního státu, chtějí toho však dosáhnout legální a nenásilnou cestou.

Současná situace na Krymu

21) Obr. č. 3: Mapa Krymu se znakem Ruska

Kvůli nespokojenosti s politickou situací probíhají na Ukrajině od konce roku 2013 nepokoje, bouří se jak proevropská, tak i proruská část obyvatelstva, a v únoru zasáhl zmatek i Krym. Došlo zde k vyhrocení celé situace a zásahu ruských vojsk, které Rusko vyslalo proto, aby ochránily práva etnických Rusů na Krymu. Vzhledem k tomu, že obyvatelstvo Krymu je převážně ruské a krymská politika proruská, byl poloostrov odtržen od Ukrajiny a připojen k Rusku, z čehož se sice krymští Rusové radují, avšak Ukrajina, Ukrajinci žijící na Krymu a Krymští Tataři s tím rozhodně nesouhlasí. Tato situace velice Krymské Tatary ovlivňuje, neboť kvůli své nedávné národní historii mají k Rusku negativní vztah a nechtějí být jeho součástí.

Ahtem: Nynější situace je hrozná. Všichni se bojí, že se bude opakovat náš nucený odchod z domoviny. Ruské vládě nevěříme, protože již před delší dobou jsme byli politikou Kremlu zrazeni. Ukrajinská vláda však pro nás bohužel nedělá žádné velké změny.

Arzy je také velmi znepokojená současnou situací na Krymu. Říká, že Rusko bylo vždy takové, již od dobytí Kazaňského chánstva. Podle ní se Rusové chovají jako barbaři a fašisté. V Rusku podle ní není žádný národ, který by Rusy nebyl potlačen, který by svobodně mohl mluvit svým jazykem, mít své školy a uchovávat svou kulturu. Mnohé národy jsou asimilovány s ruskou kulturou, jiné národy zase přežívají ruské potlačování a mlčí, protože nemůžou nic udělat. Krymští Tataři už pro sebe takový osud nechtějí, neboť už mají za sebou hodně utrpení. Současná situace již donutila některé Tatary všechno opustit a odejít z Krymu. Staří Tataři tuto situaci snášejí těžce, protože přežili deportace, pak všechno opustili v Uzbekistánu a jeli zpět, kde začínali od nuly, nedařilo se jim sehnat práci, a když získali své postavení zpět, musí opět bojovat jako národ za svou existenci. Arzy vidí v nynějších činech Ruska jeho konec, neboť si myslí, že ho Evropa a USA potrestá ekonomickou nespoluprací. Arzy se obává, že kdyby byla válka, mnoho Krymských Tatarů by zahynulo, a nebylo by to k ničemu, protože je jich jen malý počet. Nemá proto cenu riskovat celý národ. Nejlepší by podle ní bylo válku přečkat, a pak také založit samostatný krymskotatarský stát.

Jazyk

Krymská tatarština patří do skupiny turkických jazyků a patří k vážně ohroženým jazykům. Dohromady tímto jazykem mluví asi 480 000 lidí. Kromě Krymských Tatarů na Krymu mluví krymskou tatarštinou jejich potomci v Turecku, krymsko-tatarské diaspory v Uzbekistánu, Bulharsku, Rumunsku a malé komunity v USA a Kanadě. Krymská tatarština je naprosto odlišná od tatarštiny, kterou mluví obyvatelé ruského Tatarstánu.Spolu s ruštinou a ukrajinštinou je i tatarština na Krymu úředním jazykem.

V exilu někteří Krymští Tataři přestali používat krymskou tatarštinu a učili své děti pouze rusky, aby lépe zapadli do kolektivu. Z toho důvodu mnoho Krymských Tatarů, kteří opět žijí na Krymu, tatarsky vůbec neumí. Někteří Krymští Tataři tatarsky mluví aktivně, jiní tatarštinu používají pouze při komunikaci se svými prarodiči, kteří tatarštinu nezapomněli. Někteří rodiče vyžadují, aby děti doma používaly svůj mateřský jazyk. Tatarštinu považují za nástroj udržení a upevnění své kultury.

Ahtem: Většina členů mé minority umí mluvit třemi jazyky. Krymsko-tatarsky, ukrajinsky a rusky. Mezi sebou často mluvíme rusky, protože národním jazykem mluvíme pouze volně. V rodině ale krymsko-tatarsky mluvíme.

Čtyřiadvacetiletý respondent Ali říká, že tatarsky neumí, protože se to neměl kde naučit. Jeho prarodiče tatarsky mluví, ale neovládají psaní, proto ho nemohou naučit správně psát nebo gramatiku.

Respondent Asam tatarsky umí dobře a doma jiný jazyk nepoužívá. Jeho rodiče to po něm vyžadují. Asam si myslí, že pokud Tataři zapomenou mluvit svým rodným jazykem, je jejich národ ztracen.

Arzy a její sestru rodiče odmala krymskou tatarštinu učili, avšak na základní i střední škole se již vyučovalo v ruštině, a proto svou mateřštinu zapomněly, protože ho přestaly používat. Arzy se nyní učí krymskou tataštinu samostudiem a při komunikaci s rodinou se snaží využívat především ji, i když si myslí, že nemluví dobře. Doufá, že v blízké budoucnosti již při komunikaci s Krymskými Tatary nebude ruštinu potřebovat.

V současnosti na Krymu existuje 15 škol, ve kterých probíhá výuka krymské tatarštiny. Tyto školy však navštěvuje pouze 10% tatarských dětí povinných školní docházkou. Pro více dětí školy nemají kapacity. Další 3% dětí se mohou vzdělávat v krymské tatarštině ve 33 ruských všeobecných vzdělávacích zařízení na Krymu. Na Krymu vychází dvoje noviny v krymské tatarštině a 7% vysílacího času ve veřejnoprávní televizi Crimea je vyhrazeno pro vysílání v krymské tatarštině. 22)

Ahtem: Během nadvlády Sovětského svazu jsme neměli možnost se náš národní jazyk učit. Učit jsme se ho začali až po navrácení z exilu. Ne ve všech školách se však krymská tatarština zařadila do učebního plánu. Pokud se nemýlím, na Krymu existuje 12 takovýchto škol, kde výuka krymské tatarštiny probíhá. V jiných školách je možnost navštěvovat kurz krymské tatarštiny, učí se jí však jen Krymští tataři. Ostatní o tento jazyk nemají zájem.

Arzy říká, že takové školy sice existují, ale že krymská tatarština ještě není přizpůsobená mnohým předmětům, jako například matematice, fyzice či chemii. Prý ještě neexistují učebnice, ale pracuje se na tom. Od znamé učitelky vyučující v hlavním městě Simferopolu ví, že ty tatarské školy prý nevypadají jako zcela tatarské, není ještě propracován studijní program v tatarštině a nejsou všechny učebnice. Je na to potřeba více času a peněz, které však do této sfény nejsou investovány dostatečně. V obyčejných středních školách v Simferopolu, kam také dochází mnoho Krymských Tatarů, je krymská tatarština vyučována pouze jako fakultativní předmět jednou za 2 týdny.

Náboženství

Krymští Tataři jsou sunnitští muslimové ze školy Hanafi, která byla založena v 8. století abu-Hanafou. Tato škola je liberálnější než ostatní, protože na druhém místě po Koránu je pro ně právo, kladou veliký důraz na právní spekulace. Centrem této školy byla Osmanská říše, se kterou jsou Krymští Tataři dle své historie spjati. Během jejich historie na sebe náboženství a kultura velice navazovaly, což není v islámské společnosti nějak netypické. Z doby než byli ovládání Ruskem, průzkum ukázal, že na poloostrově bylo 1542 mešit, 25 madras (vyšších odborných škol teologie) a 35 maktabs (ZŠ).

V době ruské nadvlády počet náboženských budov klesl spolu s počtem obyvatel v důsledku nucené emigrace. Muslimští duchovní podlehly ruské byrokracii. Až do počátku 12. století bylo náboženství mezi Tatary velice ochablé a volalo po reformě. Tataři byli velice ovlivněni ruským ateismem a bolševismem, který eliminoval veřejné náboženské obřady. Nikdy se jim ale nepodařilo vymítit vliv islámu na osobní rituály jako narození, manželství a úmrtí. V průběhu druhé světové války byli spolu s ostatními sovětskými muslimy oficiálně umístěni k duchovnímu ředitelství ve Střední Asii a Kazachstánu. Později se Tataři chtěli oddělit a vytvořit samostatné ředitelství pro krymské Tatary, což byl symbol toho, že se opět vracejí ke svému náboženství a odvracejí se od marxismu-leninismu. Po návratu z exilu z vlastních prostředků zrestaurovali zničené mešity či postavili nové, žádný příspěvek od ukrajinské vlády nedostali23).

Ahtem: Během vlády sovětského svazu bylo mé náboženství zakázáno, ale moji předci ho uchránili. Tak jsme zůstali muslimové.

Vliv islámu na kulturu je značný například při výkonu obřadů, jako je sňatek, obřízka nebo pohřeb. Dá se říci, že většina krymských Tatarů se během Ramadánu postí a každý pátek navštěvují mešitu. Muslimové na Krymu i v ostatních muslimských zemích se zdraví pozdravem „Salam alejkum.“ („Mír s vámi.“, odpovědí je: „Alejkum salam.“ („Pokoj i vám.“).

Respondent Ali uvedl, že se pětkrát denně modlí, a před každou modlitbou si umyje obličej, ruce a nohy. Proto tedy nechápe, proč Rusové o Tatarech tvrdí, že jsou špinaví a smradlaví. Dále uvádí, že islám je mírumilovné náboženství, a i Krymští Tataři jsou mírumilovný národ. Islám je učí, že mají svým dětem dopřát dobré vzdělání, učit je dodržovat islámskou tradici, učit je být hodnými a pomáhat ostatním lidem. Správný muslim se podělí o své peníze s ostatními.

Ahtem: Dodržujeme 2 velké muslimské svátky. Jedním je Ramadán a druhým je Qurban. Kromě toho se 5x denně modlíme.

Arzy říká, že náboženství od událostí v minulosti pro většinu lidí neztratilo na významu. Akorát že dříve měli lidé jednotný názor na veškeré náboženské záležitosti (obřady, tradice), ale teď vidí, že do jejich islámu pronikají různé proudy, které činí ideologické rozdělení v krymskotatarském národu. Jejich stoupenci nejsou prvotně Krymští Tataři, ale právě je učí, co je islám podle „správného chápání“, tvrdí, že ho pokazili národními tradicemi, atp. Přitom každé náboženství je přece spojeno s národními tradicemi, a proto islám v Saúdské Arábii se liší od toho v Turecku, od toho na Krymu, atd., ale základ zůstává všude stejný. V krymskotatarském islámu je kromě národních prvků i výrazný vliv mystiky - súfismu.

Podle Arzy by se Krymští Tataři mohli pomyslně rozdělit na 3 skupiny. První, snad největší, udržuje národní pohled na islám, tradice atd. tak, jak se to dělo za dob jejich předků. Druhá skupina jsou ti, kteří jsou již asimilovaní sovětskou ideologií anebo současnou mentalitou ruských obyvatel. Žijí stejným způsobem života jako Rusové anebo Ukrajinci na Krymu, a náboženství pro ně zůstalo pouze v tradicích a svátcích (podobně jako Češi - většinou nejsou věřící, ale křesťanské svátky - Vánoce, Velikonoce, pojali za své národní svátky). Třetí skupina je již ovlivněna těmi novými proudy, cizími pro Krymské Tatary. Prý jsou to především mladí muži. Tito lidé již nežijí podle krymskotatarských tradic, ale spíše podle arabských.

Význam islámu je tedy stále velký. Všechny tři skupiny slaví své náboženské svátky (Kurban bayram, Oraza Bayram), pohřívají podle islámu, svatební obřad je tedy spíš takový mix islámských pravidel, národních prvků a někdy i světských záležitostí, což je přežitek sovětské doby, kdy všichni dělali všechno stejně. Tento trend prý už ale naštěstí mizí. Náboženství tedy bylo a je prvkem, v němž spočívá jednota národa. Islám byl důležitý v době formování krymskotatarského národa a také zachránil jeho mentalitu v době sovětské okupační vlády.

Tradiční pokrmy

SARMA jsou závitky z vinných listů, které jsou plněny mletým hovězím masem, rýží a kořením.

24) Obr. č. 4: Sarma

DOLMA jsou taktéž závitky z vinných listů, které jsou plněné rýží, oříšky a čerstvými bylinkami.

25) Obr. č. 5: Dolma

PLOV je rýže vařená s mrkví a hovězím či jehněčím masem.

26) Obr. č. 6: Plov

ČEBUREK je smažená kapsa plněná mletým masem a cibulí.

27) Obr. č. 7: Čeburek

SAMSA jsou pečené nebo smažené bochánky plněné například masem, kořeněnými bramborami, cibulí, ořechy nebo čočkou. Tento pokrm může být připravován i na vegetariánský způsob a to tak, že do pokrmu není přidáno mleté maso.

28) Obr. č. 8: Samsa

MANTI jsou pečené taštičky z listového těsta plněné hovězím masem.

29) Obr. č. 9: Manti

PACHLAVA neboli BAKLAVA je tradiční zákusek z listového těsta, oříšků a medu.

30) Obr. č. 10: Pachlava

ŠAŠLIK jsou grilované marinované kousky kuřecího či jehněčího masa napíchané na špejli.

31) Obr. č. 11: Šašlik

LAGHMAN je hustá polévka se zeleninou, nudlemi a nejčastěji s jehněčím masem.

32) Obr. č. 12: Laghman

Vyloženě tradiční krymskotatarské národní jídlo je čeburek. Většinu ostatních jídel (hlavně plov, samsu a laghman) převzali Krymští Tataři od Uzbeků v době života v exilu, a nyní je považují taktéž za národní. Jinak většina krymskotatarských pokrmů se dá nalézt v různých obměnách i v národních kuchyních států bývalého Sovětského svazu a střední Asie (například šašlik vyrábějí i Arméni, Gruzínci, Rusové, a další, či například plov neboli pilaf vaří i Ázerbajdžánci, Uzbeci i Afghánci).

Tradice a zvyky

I přesto, že Krymští Tataři jsou muslimové, tak Krymské Tatarky nemusí chodit zahalené, avšak do mešity by měly chodit v šátku.

Svatba, neboli událost, která je pro všechny Krymské Tatary velice významná může trvat v rozmezí od 3 až do 7 dnů a vyžaduje obrovské přípravy. Nevěsta dostává darem peníze (dříve to bylo stádo dobytka) a to také znázorňuje schopnost ženicha vybudovat základ pro silnou a stabilní rodinu a kvalitu jejich budoucnosti. Muži a ženy oslavují každý zvlášť a tak se může stát, že se nevěsta a ženich až do svatebního dne neuvidí. 33)

O tom, jaké zvyky a tradice doprovázely svatební obřad v minulosti, pojednává článek Family Customs and Rituals.,34) publikovaný Raufou K. Urazmanovou.

“Na konci 19. století a na počátku 20. století bychom mohli strukturu tatarské svatby rozdělit na 3 části – období před svatbou, samotnou svatbu a období po svatbě. Do období před svatbou spadají rituály, jako jsou námluvy a zásnuby. Již během námluv bylo zřetelné jakou funkci a postavení ženich zastává a to z jeho vystupování a stylu oblékání. Nějakou dobu trvalo, než rodina nevěsty odpověděla na ženichovu žádost, proto se konalo více takových návštěv a uplynula delší doba, během které ženich nosil nevěstě dárky a jejich kvalita a kvantita se zohledňovala. Takové dárky například byly šaty, boty, šály nebo také dobytek. V případě, že se rodiče rozhodli a dali souhlas ke svatbě, pozvali ženicha a jeho rodiče. Součástí této návštěvy bylo také podepsání předsvatební smlouvy a výměna darů. V této předsvatebně-zásnubní době se také konaly různé rituály, jako setkání obou rodin, kterého se zúčastňovali všichni členové rodiny a vzájemně si vyměňovali dary. V nějakých oblastech bylo také zvykem, že matka ženicha musela jeho nevěstu rozpoznat v řadě jiných dívek s šátkem na hlavě. Poté následoval odpolední čaj a zmíněná výměna darů. Nevěsta také pořádala oslavu na rozloučenou pro své přítelkyně, které byly pohoštěny svatebními dobrotami. Nevěsta poté na oplátku od svých přítelkyň dostala dárky a stříbrné mince. Dále následoval večerní čaj, na který přišel ženich se svými přáteli, pouze však jeden – a to jeho svědek, zůstal celou dobu po jeho boku. Mužské návštěvě bylo podáváno pivo, které servírovala hlavní družička. Do prázdných sklenic pak dali prsten nebo náušnice a odnesli jej nevěstě, která seděla se svými přítelkyněmi ve vedlejším pokoji.“

Nevěsta má na sobě tradičně bílé šaty a ženich oblek. Na svatbu jsou pozvání všichni příbuzní a známí, což bývá až okolo 300 lidí. V první den oslav svatby se koná obřad, který se koná v mešitě. Další dny se pokračuje v oslavách svatby, všichni se přesunou na velké a prostorné místo, kde se koná slavnostní hostina. Velkým zvykem na hostinách bývá, že zde hraje veselá živá hudba - haytarma, a hosté hodně tancují, třeba i s penězi v rukou, které potom předávají muzikantům. Krymští Tataři jsou podle Arzy vůbec velice hudební národ, velmi často zpívají, tančí a hrají na hudební nástroje - téměř každý umí na nějaký hrát. V krymskotatarských písních se odráží mentalita národa, filozofie života a humor. Krymští Tataři se berou mezi sebou, a pokud by se potomek zamiloval do člověka jiné národnosti, tak by to byl pro jeho rodinu velký problém. Existuje však výjimka, kdy si Krymská Tatarka vzala za manžela Rusa. Oslavy svatby končí tím, že po slavnostní večeři v poslední den hostiny je nevěsta předána ženichově rodině.

U Krymských Tatarů je zvykem velká a početná rodina. Krymsko-Tatarská rodina je rodinou patriarchální a hlavní slovo má nejstarší muž v rodině.

Z náboženských tradic a svátků Arzy slaví svátek Kurban bayram a Oraza bayram, které zakončují ramadán. Ramadán nikdy nedodržovala, ale letos se na něj chystá. Významný den pro Krymské Tatary je 18. květen, což je výročí deportace. Ten den někteří čtou modlitby (Arzy ne), a vzpomíná se na celou událost. Arzy nevykonává pětkrát denně modlitbu namáz, ale i na to se prý chystá.

Typické pro Krymské Tatary (a i pro ostatní muslimské národy) je pohostinnost. Nezáleží na tom, zda je host muslim nebo jiného vyznání. Když někdo přijde na návštěvu, dostane kávu a jsou mu nabídnuty nějaké dezerty, nejlépe tradiční jako pachlava či šeker qijiq. Jídla musí být hodně, i hodně masa. Další typická věc je zvláštní postavení starších. Mladší jim vždy prokazují velkou úctu a nesmí se s nimi hádat.

Pohled majority na minoritu

Studentka Hanna Rybchinska pocházející z krymského Belogorsku (kde 63 % obyvatel jsou Krymští Tataři) a momentálně žijící a studující v Praze vypověděla, že na Krymské Tatary pohlíží jako na velice přátelský a pracovitý národ, který si snadno vytváří přátele, je komunikativní, má zajímavé národní zvláštnosti a absolutní toleranci v oblasti náboženství. Výchova děti prý probíhá podle tradičních islámských pravidel. Identita Krymských Tatarů je určována především národními tradicemi, jazykem a národní kuchyní. Jsou pohostinní a hodně pracují - nejčastěji v oblasti zemědělství, pastevectví ovcí, zahradnictví a obchodu, a také velice často provozují oblíbené kavárny a restaurace, které jsou podle Hanny kvalitní a levné. Typickou vlastností je úcta ke starším.

Závěr

Cílem práce bylo zjistit, co Krymští Tataři považují za hlavní prvky své národní identity.

Krymští Tataři se dodnes vzpamatovávají z následků deportace a návratu z exilu. Potom, co si vydobili svá práva zpět, přišla další rána - okupace Krymu Ruskem na začátku roku 2014, kvůli které si opět nejsou ničím jisti. Jako národ je spojují především tedy společné nelehké události z historie, ještě více však jejich jazyk - krymská tatarština, kterou kvůli tomu, aby v exilu zapadli do kolektivu, přestali víceméně používat a učit tak mluvit své děti. Dnes se snaží si svůj rodný jazyk připomenout a opět s ním mluvit mezi sebou. Učí se od prarodičů, ve školách vyučujících krymskou tatarštinu anebo samostudiem. Jazyk považují za velmi důležitý faktor k udržení svého národa a národních tradic.

Jako další důležitý prvek považují náboženství. Ne všichni Krymští Tataři jsou dnes kvůli deportaci a sovětskému tlaku hluboce věřící, avšak považují islám za velmi významnou složku své národní identity. Podstatná část Krymských Tatarů dodržuje náboženské zvyky tak, jak to činili již jejich předci, další vnímají náboženské tradice spíše jen jako součást národních tradic, a další část je ovlivněna cizími islámskými proudy. Pro všechny respondenty je samozřejmost dodržovat největší muslimskou tradici - měsíční půst Ramadán.

Krymští Tataři považují Krym za svou rodnou zemi. Se současnou situací se nevyrovnávají dobře, neboť jim Rusko v minulosti již dosti ublížilo. Jejich vztahy s Rusy a Ukrajinci na Krymu jsou převážně pozitivní, avšak většina by byla nejradši, kdyby měli samostatný krymskotatarský stát.

Přílohy

Použité zdroje

Crimean-Tatar Wedding by Eyes of Youth [online]. Islam in Ukraine [cit. 5.4.2014]. Dostupné z: http://islam.in.ua/6/eng/full_articles/7194/visibletype/1/index.html#!prettyPhoto

Crimean Tatars [online]. Unpresented Nations and Peoples Organization [cit. 6.4.2014]. Dostupné z: http://www.unpo.org/article/7871

Crimean Tatars – Religion and Expressive Culture [online]. Countries and Their Cultures [cit. 10.3.2014]. Dostupné z: http://www.everyculture.com/Russia-Eurasia-China/Crimean-Tatars-Religion-and-Expressive-Culture.html

Crimean Tatars' Return to Their Ancestral Homeland: The Crimea in Statistics [online]. International Committee for Crimea [cit. 3.4.2014] Dostupné z: http://www.iccrimea.org/reports/populationstats.html

Čeburek [online]. Szukam przepisu [cit. 9.4.2014] Dostupné z: http://www.szukamprzepisu.pl/przepisy/obiady/czebureki-przepis22201.html//

Dolma [online]. Minnesota council of churches [cit. 9.4.2014] Dostupné z: http://www.mnchurches.org/refugeeservices/dolma-iraqi-style-stuffed-grape-leaves//

DRAHNÝ, Stanislav. Historie Krymu. Proč Rusové „nemohou“ nechat poloostrov Ukrajincům? [online]. Reflex [cit. 30.3.2014] Dostupné z: http://www.reflex.cz/clanek/zpravy/54941/historie-krymu-proc-rusove-nemohou-nechat-poloostrov-ukrajincum.html

Ethnic Composition of Crimea [online]. International Committee for Crimea [cit. 10.4.2014] Dostupné z: http://www.iccrimea.org/population.html

FISHER, Alan W. The Crimean Tatars Standford, Calif.: Hoover Institution Press, 1978, 264 s. ISBN: 0-8179-6662-5.

Krym [online]. Česká pozice [cit. 30.3.2014] Dostupné z: http://www.ceskapozice.cz/zahranici/geopolitika/na-krymu-je-vymalovano-ted-bude-rusky

Krym [online]. Novinky [cit. 2.4.2014] Dostupné z: http://tema.novinky.cz/krym

Krymský uzel [online]. Na východ [cit. 5.4.2014] Dostupné z: http://www.navychod.cz/articles.php?id=6b75c33c-dd78-102d-bc3e-00e0814daf34

Krymští tataři [online]. [cit. 11.4.2014] Dostupné z: http://springtimeofnations.blogspot.cz/2014/01/will-ukraine-crisis-become-second.html

KUCHTOVÁ, Šárka. Prokletí krymských Tatarů. Instinkt, č. 32, roč. 2006. ISSN: 1212-4125. Další dostupnost:<http://instinkt.tyden.cz/rubriky/archiv/2006-32/prokleti-krymskych-tataru_15279.html>

Mapa Krymu [online]. Novinky [cit. 10.4.2014] Dostupné z: http://tema.novinky.cz/krym

Musa Mamut [online]. Živé pochodně [cit. 5.4.2014] Dostupné z: http://www.janpalach.cz/cs/default/zive-pochodne/mamut

Pachlava [online]. Marlenka [cit. 10.4.2014] Dostupné z: http://www.marlenka-shop.cz/produkty/pachlava/pachlava-66cz//

PARGAČ, Jan. Krymští Tataři: etnická konsolidace, destrukce a hledání budoucnosti (Crimean Tatars: Ethnic Consolidation, Destruction and Searching of Future) editor: Tomandl, M.; In: Studia Ethnologica XIV. 1. vyd. 2008, Acta Universitatis Carolinae - Philosophica et Historica . Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008, 51s. ISBN 978-80-246-1155-6.

Plov [online]. Arbuz [cit. 9.4.2014] Dostupné z: http://arbuz.com/recipes/uzbek-plov//

Samsa [online]. Rubinary [cit. 9.4.2014] Dostupné z: http://www.rubinary.com/2008/07/01/samsa///

Sarma [online]. Like Croatia [cit. 9.4.2014] Dostupné z: http://www.likecroatia.com/news-tips/recipe-of-the-week-stuffed-cabbage-rolls//

Simferopol [online]. CK Mundo [cit. 9.4.2014] Dostupné z: http://www.mundo.cz/krym

ŠAJTAR, Jaroslav. Zločin a trest krymských Tatarů. Reflex: společenský týdeník, č. 10. roč. 2014. ISSN:1213-8991, str. 14 a 15. Praha: Ringier ČR, 2014. Získáno přes mediální archiv NEWTON MEDIA.

Tataři jako národ [online]. tatar.cz [cit. 5.4.2014] Dostupné z: http://www.tatar.cz/cexca/narod.php

URAZMANOVA, Raufa. Family Customs and Rituals. Anthropology & Archeology of Eurasia, podzim 2004, ISSN: 1563-0110, 93s. Získáno přes databázi EBSCO.

WILLIAMS, B. G. The crimean tatar exile in Central Asia: A case study in group destruction and survival. Central Asian Survey, June 1998, ISSN: 0263-4937, s. 285-317. Získáno přes databázi PROQUEST.

WILLIAMS, B. G. The ethnogenesis of the crimean tatars. An historical reinterpretation. Journal of the Royal Asiatic Society, 11(3), 2001, ISSN: 1356-1863 , 448s. Získáno přes databázi PROQUEST.


Počet shlédnutí: 7

1)
Krymští tataři [online]. [cit. 11.4.2014] Dostupné z: http://springtimeofnations.blogspot.cz/2014/01/will-ukraine-crisis-become-second.html
2)
WILLIAMS, B. G. The ethnogenesis of the crimean tatars. An historical reinterpretation. Journal of the Royal Asiatic Society, 11(3), 2001, ISSN: 1356-1863 , 448s. Získáno přes databázi PROQUEST.
3)
WILLIAMS, B. G. The crimean tatar exile in Central Asia: A case study in group destruction and survival. Central Asian Survey, June 1998, ISSN: 0263-4937, s. 285-317. Získáno přes databázi PROQUEST.
4) , 23)
Crimean Tatars – Religion and Expressive Culture [online]. Countries and Their Cultures [cit. 10.3.2014] Dostupné z: http://www.everyculture.com/Russia-Eurasia-China/Crimean-Tatars-Religion-and-Expressive-Culture.html
5)
FISHER, Alan The Crimean Tatars 1978. ISBN 978-0-8179-6662-1
6)
PARGAČ, Jan Krymští Tataři: etnická konsolidace, destrukce a hledání budoucnosti (Crimean Tatars: Ethnic Consolidation, Destruction and Searching of Future)editor: Tomandl, M.; In: Studia Ethnologica XIV. 1. vyd. 2008, Acta Universitatis Carolinae - Philosophica et Historica . Praha: Nakladatelství Karolinum; s. 37-51. ISBN 978-80-246-1155-6.
7)
KUCHTOVÁ, Šárka. Prokletí krymských Tatarů. Instinkt, č. 32, roč. 2006. ISSN: 1212-4125. Další dostupnost:<http://instinkt.tyden.cz/rubriky/archiv/2006-32/prokleti-krymskych-tataru_15279.html>
8)
ŠAJTAR, Jaroslav. Zločin a trest krymských Tatarů. Reflex: společenský týdeník, č. 10. roč. 2014. ISSN:1213-8991, str. 14 a 15. Praha: Ringier ČR, 2014. Získáno přes mediální archiv NEWTON MEDIA.
9)
Tataři jako národ [online]. tatar.cz [cit. 5.4.2014] Dostupné z: http://www.tatar.cz/cexca/narod.php
10) , 11)
Krymský uzel [online]. Na východ [cit. 5.4.2014] Dostupné z: http://www.navychod.cz/articles.php?id=6b75c33c-dd78-102d-bc3e-00e0814daf34
12)
Musa Mamut [online]. Živé pochodně [cit. 5.4.2014] Dostupné z: http://www.janpalach.cz/cs/default/zive-pochodne/mamut
13)
Mapa Krymu [online]. Novinky [cit. 10.4.2014] Dostupné z:http://tema.novinky.cz/krym
14)
Krym [online]. Novinky [cit. 2.4.2014] Dostupné z:http://tema.novinky.cz/krym
15)
Simferopol [online]. CK Mundo [cit. 9.4.2014] Dostupné z: http://www.mundo.cz/krym
16) , 20)
Crimean Tatars' Return to Their Ancestral Homeland: The Crimea in Statistics [online]. International Committee for Crimea [cit. 3.4.2014] Dostupné z:http://www.iccrimea.org/reports/populationstats.html
17) , 18)
Ethnic Composition of Crimea [online]. International Committee for Crimea [cit. 10.4.2014] Dostupné z:http://www.iccrimea.org/population.html
19)
Historie Krymu. Proč Rusové „nemohou“ nechat poloostrov Ukrajincům? [online]. Reflex [cit. 30.3.2014] Dostupné z:http://www.reflex.cz/clanek/zpravy/54941/historie-krymu-proc-rusove-nemohou-nechat-poloostrov-ukrajincum.html
21)
Krym [online]. Česká pozice [cit. 30.3.2014] Dostupné z: http://www.ceskapozice.cz/zahranici/geopolitika/na-krymu-je-vymalovano-ted-bude-rusky
22)
Crimean Tatars [online] Unpresented Nations and Peoples Organization [cit. 6. 4. 2014] Dostupné z: http://www.unpo.org/article/7871
24)
Sarma [online]. Like Croatia [cit. 9.4.2014] Dostupné z: http://www.likecroatia.com/news-tips/recipe-of-the-week-stuffed-cabbage-rolls//
25)
Dolma [online].Minnesota council of churches [cit. 9.4.2014] Dostupné z: http://www.mnchurches.org/refugeeservices/dolma-iraqi-style-stuffed-grape-leaves//
26)
Plov [online]. Arbuz [cit. 9.4.2014] Dostupné z: http://arbuz.com/recipes/uzbek-plov//
27)
Čeburek [online]. Szukam przepisu [cit. 9.4.2014] Dostupné z: http://www.szukamprzepisu.pl/przepisy/obiady/czebureki-przepis22201.html//
28)
Samsa [online].Rubinary [cit. 9.4.2014] Dostupné z: http://www.rubinary.com/2008/07/01/samsa///
29)
Manti [online].Kazakhstan food and national meals [cit. 10.4.2014] Dostupné z: http://aboutkazakhstan.com/about-kazakhstan-food//
30)
Pachlava [online].Marlenka [cit. 10.4.2014] Dostupné z: http://www.marlenka-shop.cz/produkty/pachlava/pachlava-66cz//
31) , 32)
Dostupné z: vlastní sbírky autora této práce
33)
Crimean-Tatar Wedding by Eyes of Youth [online] Islam in Ukraine [cit. 5.4.2014] Dostupné z: http://islam.in.ua/6/eng/full_articles/7194/visibletype/1/index.html#!prettyPhoto
34)
URAZMANOVA, Raufa. Family Customs and Rituals. Anthropology & Archeology of Eurasia, podzim 2004, ISSN: 1563-0110, 93s. Získáno přes databázi EBSCO.
tatari_na_krymu.txt · Poslední úprava: 2024/05/29 19:39 autor: 127.0.0.1