obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


turci_a_gagauzove_v_bulharsku

Turci a Gagauzové v Bulharsku

Úvod

Naše náseldující práce se bude zaměřovat na dvě následujicí turkitská etnika, jednak se zde budeme věnovat Turkům žíjících v Bulharsku, kteří vyznávají Islám, a za druhé se zde budeme věnovat Gagauzům, což je pravoslavné turkitské etnikum,také se jim budeme věnovat pouze v oblasti Bulharska. Podíváme se a vzájmné vzthay a o pochopení smýšlení všech zůčastněných etnik.

1)

Cíl práce

Cílem práce bude vymezení a zjištění kulturního uvědomění Turků a Gagauzů žíjících v Bulharsku, jejich pohled a pohled Bulharů na vzájemné soužití a také případné odlišnosti Turků žíjících v Bulharsku a v Turecku a zároveň se podíváme jak si mezi tím vším stojí Gagauzové žíjící v Bluharsku.

Výzkumná otázka

Jak vnímají své etnické a kulturní uvědomění Turci a Gagauzové v Bulharsku?

Výzkumné podotázky

  1. Jak se Bulhaři dívají na dříve zmíněná turkitská etnika žijící v Bulharsku?
  2. Jaký je pohled těchto turkitských etnik na svojí situaci v Bulharsku?
  3. Jak se dívají turkitská etnika žijící v Turecku na svoje protějšky v Bulharsku?

Literární rešerše

Turci:

Text, česky psaný, pochází od studentů HKS a etnické uvědomění lze vidět v odstavci „Turci v post-komunistickém Bulharsku, kdy vláda povolila obnovení tureckých jmen a dostala okolo 600 žádostí. K závěru článku se píše o provincii Razgrad jako o území s největším zastoupením (procentuálním) tureckého obyvatelstva. Jinak je článek zaměřen na historii Turků v Bulharsku. 2)

Další článek je z online Tureckých novin „The Journal of Turkish Weekly“ a jeho obsahem je začleňování Turků do politické struktury Bulharska. Zvláště z tohoto článku je patrná snaha o zviditelnění Turků a jejich etnika na Bulharském území. V první polovině se článek zabývá historií vztahu mezi Turky a Bulharskem (sociálně i politicky) a v druhé polovině je obsahem pohled Turci, Bulharsko a EU v posuzování vztahů. 3)

Gagauzové:

V česky psaném textu, který je obsahově o Gagauzské menšině v Bulharsku, lze vidět snahu o udržení komunitního mínění skrze spolky (taneční, hudbení), avšak ze sčítání osob lze vidět, že většina Gaguzů se přiklání spíše k Bulharům. Text pojat celkovým pohledem na Gagauze v Bulharsku a to včetně minulosti, tak i přítomnosti. 4).

Další článek vypovídá o turecky mluvících Bulharech jako o Gagauzech. Etnické odlišení zde nacházíme v oblečení. Jinak je článek pojat spíše jako seznámení s etnikem. 5)

Metodologie

Metodologie

Při zpracování výzkumu se užívají dvě metody, kvantitativní (KVN) a kvalitativní (KVL).

KVN zahrnuje především sběr informací na internetu a v literárních zdrojích. Řadí se sem i dotazníky (pro větší okruh dopisovatelů), které se mohou dělat např. formou emailů. Jelikož se jedná o větší počet respondentů, je možné, že získaná data mohou mít zkreslenou výpověď v konečném souhrnu.

KVL je část, kde přímo dotazovaný odpovídá na otázky dle vlastního uvážení. U této metody nelze zobecnit výsledek, jelikož je to výpověď jednoho jedince, ale výpověď může přinést nový pohled na věc. Zvolenou metodou je polořízený rozhovor.

V teorii se zaměřujeme na data získaná kvantitativní metodou sběru dat z internetových a literárních zdrojů, doplněné o upřesňující data z dotazníků, a zkusíme co nejvíce upřesnit dané výzkumné otázky.

Výzkumná část

Turci v Bulharsku

Turci jsou nejpočetnější etnickou menšinou na území Bulharska. Podle různých údajů čítají půl miliónu až jeden milión osob. Společně s Pomáky, Rómy a dalšími skupinami představují muslimskou náboženskou menšinu v Bulharsku, která tvoří 11 % z celkového počtu obyvatel. Etničtí Turci jsou většinou sunnitští muslimové, pouze menší skupiny jsou šíitské. Obývají především oblast Kardžalijska v jihovýchodní a východní části pohoří Rodopy a některé oblasti v severovýchodním Bulharsku. Turecké obyvatelstvo je převážně venkovské, žije však také v několika větších městech, např.v Kardžali a Momčilgradu ve východních Rodopech a v Šumenu či Razgradu v severovýchodním Bulharsku. 6)

O původu názvu Gagauz

Po turecké okupaci Bulharska v roce 1389 bylo na místě zvaném Dobrudža, knížectví, které bylo obýváno Bulhary. Tato část byla oddělena od bulharského státu. Když přišli Turci, chtěli mít obyvatelstvo na své straně. Ten, kdo se tomu protivil, toho zabili,proto v této oblasti byl velký masakr. Ti, co přežili, ztratili svůj bulharský jazyk. V turečtině „gagasuz“ má význam podobnému „zavři zobák“ u nás, tedy pro ně to znamenalo – nesmíš mluvit bulharsky, mluv jen turecky. Z toho název Gagauzové.

A právě toto období 14. století, kdy byli okupování Turky, Gagauzové považují za nejhorší. Během tohoto dlouholetého útlaku nakonec ztratili svůj jazyk a byli donuceni přijmout turecký dialekt. Posléze byli zesměšňováni Bulhary právě pro tuto odlišnost.

Pojmenování Gagauz se vyskytlo poprvé v Bulharsku v roce 1861, těsně před osvobozením z tureckého jihu /1878/. Zásluhou prvního ministra osvěty v Bulharsku po osvobození - Čecha Konstantina Jirečka - byly v Bulharsku poprvé registrovány regiony s gagauzským obyvatelstvem.7)

Historie

Pád Osmanské říše

Historie turecké menšiny v Bulharsku začíná v roce 1878, kdy padla Osmanská říše, a vzniklo Bulharské knížectví. V době osvobození z turecké nadvlády tvořili Turci nejméně třetinu obyvatelstva. Nová státní ideologie nemohla přijmout kulturu a správní organizaci staletého utiskovatele. Tudíž sociální postavení této menšiny v novém státě sláblo. Na tomto procesu se podepsalo více faktorů. Nejdůležitějším z nich bylo postupné omezování tradičního vzdělávacího systému, neustávající emigrace a program “westernizace” Bulharska. V jeho rámci došlo k bourání rozsáhlých městských struktur osmanské architektury. Všechny stavby – mešity, lázně, medresy – se staly symbolem úhlavního nepřítele národního státu a v následujících letech byly buď záměrně zničeny, nebo ponechány svému osudu. Avšak až do druhé světové války nebyli Turci v Bulharsku národně uvědomělou skupinou, jejich vědomí společné svébytnosti vycházelo pouze z náboženské příslušnosti k islámu.8)

Režim Todora Živkova

Zásadním krokem v této otázce bylo v letech 1958 – 1960 zastavení vydávání tisku v turečtině a zavedení výuky pouze v bulharském jazyce na všech stupních škol. Turečtina zůstala jen jako volitelný předmět. Nejvážnější překážkou v asimilaci Turků bylo samozřejmě náboženství. Proto počátkem šedesátých let komunistické vedení vyvinulo silně ateizační snahy, byl tak například snížen počet imámů. Na základě výsledků sčítání lidu v roce 1965 se vláda opět zabývala vystěhováním části turecké menšiny. Následně tedy v letech 1969 až 1978 odešlo dalších sto třicet tisíc Turků. Zesílený tlak na asimilaci menšin vyvrcholil v polovině osmdesátých let násilným přejmenováváním Turků a velkou emigrací v roce 1989, kdy z Bulharska odešlo tři sta dvacet tisíc Turků.9)

Turecká menšina dnes

Turci dnes zaujímají, prostřednictvím Hnutí za práva a svobody, významné postavení rozhodující třetí síly v politickém boji dvou hlavních bulharských politických stran. Po obnovení náboženských práv a svobod po pádu komunistického režimu se v muslimských obcích také poměrně rychle a zcela samovolně obnovil náboženský život. Turecké menšině bylo uznáno právo na získávání vzdělání v mateřském jazyce. Avšak většina toto právo z praktických důvodů využívá pouze ojediněle. V současnosti fungují v Bulharsku tři islámské státní střední školy (Ruse, Šumen a Momčilgrad) s kombinovanou světskou a náboženskou výukou, které jsou zařazeny do obecného vzdělávacího systému. Přičemž fungování středních islámských škol v Bulharsku je částečně sponzorováno zahraničními islámskými nadacemi. Ve státních školách byla také v roce 2001 celoplošně zavedena výuka náboženství jako nepovinného předmětu.10)

Kvantitativní přehledy




Počet shlédnutí: 3

turci_a_gagauzove_v_bulharsku.txt · Poslední úprava: 2024/05/29 19:40 autor: 127.0.0.1