obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


vietnamci_zijici_v_ceske_republice

Zvyky Vietnamců žijících v České republice

Tereza Machová, Tereza Klabalová, Lukáš Malina, Michal Leština, Lucie Kulhavá, Lucie Matějovská. Komunikace mezi kulturami, 2011.

Úvod

Již za dob komunistického režimu, mezi lety 1956–1967 a po roce 1973, se příslušníci vietnamské národnosti začali usazovat na území dnešní ČR. Tehdy se jednalo o státní program přizvání obyvatel Vietnamu, jakožto země se stejným politickým zaměřením, do tehdejší ČSSR za prací a studiem. 1) Od té doby se politická situace v České republice změnila a přesto nalezneme skoro v každém českém, moravském či slezském městě obchody, restaurace, popřípadě tržnice, atd. provozované Vietnamci. Jaká je tedy integrace Vietnamců do ČR, která už probíhá více než 50 let? Je pravdou, že vietnamská společnost je mnohdy v České republice značně uzavřená, nezávislá a osamocená komunita bez výrazné potřeby sloučit se s životem české populace? Nebo se Vietnamci snaží komplexně integrovat do české společnosti? Zapomínají zde v rámci své integrace na svoje tradice a zvyky?

Hlavní výzkumná otázka zní: Jak se vietnamské tradice kříží s českými zvyky? Odpovědi na tyto otázky jsou cílem práce.

Metodika

Primární data byla získána pomocí kvalitativního výzkumu. Byla vybrána metoda osobního dotazování a technika řízený rozhovor. Metoda rozhovoru byla zvolena proto, že je to nejsnazší možnost komunikace s Vietnamci. Překážkou by se mohl jevit jazyk, ve kterém se vedl rozhovor, ale problém to nebyl, protože Vietnamci mluvili plynule česky. Výhodou rozhovoru bylo okamžité reagování a vysvětlení otázky v případě nejasností, sledování neverbální komunikace (nejčastěji mimikou vyjádřené pocity a reakce na otázky) a do určité míry získání pravdivých odpovědí (oproti vyplnění dotazníku, které by mohlo být dost nepřesné, pokud by vůbec Vietnamci uměli psát česky). Nevýhoda/výhoda rozhovoru je v tom, že se odpovědi nedají předem nějak připravit. Dotazovaný tedy odpovídá spatra a nemá čas si vymýšlet, na druhou stranu se to může odrazit v neúplnosti odpovědí. Technika řízeného rozhovoru zajistila odpovědi na otázky, kterým přiřadil důležitost tazatel.

Hlavním problémem bylo navázání kontaktu s vietnamskými spoluobčany, kteří nerozuměli česky (někteří spíše nechtěli rozumět) nebo byli příliš ostýchaví. Jako obchodníci jsou přátelští a komunikativní, ale jinak jsou velice uzavření. Na základě tohoto zjištění byl osloven předseda Česko-vietnamské společnosti Marcel Winter, který poskytl kontakt na vietnamskou rodinu, která byla ochotna zúčastnit se tohoto malého výzkumu. Dva členové týmu se s rodinou sešli a provedli rozhovor. Čtyřčlenná rodina bydlí 16 let v České republice. Starší syn se narodil ve Vietnamu a mladší dcera v České republice. Za celou rodinu mluvil otec. Nervozita panovala na obou stranách, ale po pár minutách rozhovoru se atmosféra uvolnila. Celá rodina byla milá a přátelská.

Vyhodnocení bylo provedeno pouze slovním shrnutím, jelikož nebylo možné použít vyhodnocovací statistické ukazatele. Důvodem byl zvolený typ výzkumu (kvalitativní) a také to, že rozhovor proběhl pouze s jednou čtyřčlennou rodinou, chyběla tedy potřebná četnost dotazovaných.

Literární rešerše

Otázka integrace

Rozdílnost české a vietnamské kultury a zvyků vyplývá primárně z náboženství. České zvyky se odvíjí od křesťanského náboženství a vietnamské tradice vycházejí z buddhismu. Spojení těchto dvou kultur souvisí i s otázkou integrace, tedy začlenění Vietnamců mezi Čechy.

Podle Pechové, která se zajímá o Vietnamce žijící v České republice, Vietnamci nejsou v České republice oficiálně uznanou národnostní menšinou. Tato společnost je mnohdy popisována jako značně uzavřená, nezávislá a osamocená komunita bez výrazné potřeby sloučit se s životem české populace. Hlavou vietnamské společnosti jsou především majitelé velkotržnic, kteří umožňují menším prodejcům otevřít si u nich obchod, restauraci, hernu, apod. Velkotržnice jsou tedy uzavřeným světem. Tento svět jim plně dostačuje, jelikož jsou v něm prodejny s asijskými potravinami, holiči, restaurace, právní služby, atd. Proto jsou někteří demotivováni učit se česky a pochopit české prostředí 2). Podle pana Nguyen Van Sung se situace, i když pomalými krůčky, mění. Ve svém článku říká: Po přečtení zprávy ve vietnamských komunitních novinách o kurzu českého jazyka, probíhajícím zdarma v areálu obchodního centra Sapa, jsem se rozhodl – jako hodně dalších Vietnamců – přihlásit.(…)Dorazil jsem tedy na místo sám, a teprve jsem uviděl tu spoustu lidí: „Pane jo!“, řekl jsem si. Zájemců tu bylo tolik, že stáli uvnitř i venku, v celých dvou patrech domu! (…) „že nemají Vietnamci o integraci zájem?“ Nemyslete si, že naše společná setkání na Libuši jsou předstíraná. Je to jednoduše příležitost k tomu, si porozumět.(…) Nebude to hned, že našim českým sousedům porozumíme. Každý z nás Vietnamců žije v různých podmínkách a není pro všechny snadné, aby se učili česky. Stále si však přejeme, abychom alespoň trochu poznali českou duši a kulturu. 3)

Protichůdnost autorů je zjevná, ale musí se brát v úvahu fakt, že vyjádření od Pechové je z roku 2007 a článek od Nguyen Van Sunga je z roku 2010. Pokud by tento vývoj zůstal, dá se předpokládat, že ochota Vietnamců, začlenit se mezi Čechy, se bude zvyšovat. Odlišnost názorů se dá také vysvětlit jinou národností autorů.

Vietnamský svátek Tet na americkém kontinentě

O tom, jak slaví Vietnamci svůj tradiční svátek Tet v Kanadě, píše Jennifer Bain (redaktorka novin Toronto Star): Vietnamci považují nejjednodušší jídla za ta nejvzácnější (nejdražší). Takže na zahájení Nového Lunárního roku s oslavami nazývanými Tet, si každý dává koláčky z lepkavé rýže a vodní meloun. Rodiny kupují celé melouny, pak je rozříznou, aby viděli jak červený (a tím také šťastný) bude jejich rok. Ale základem jídelníčku při oslavách Tet jsou koláčky z lepkavé rýže. Nejběžnější koláč bahn chung je naplněn vepřovým masem, obklopený kaší (fazole a mango) a zabalený v banánovém listu. Čtvercové nebo oválné koláče jsou také oblíbeným jídlem. Nakrájí se na silnější plátky a jí se smažené nebo při pokojové teplotě. Koláče jsou přímo nasáklé symbolismem. Starověký král Hung Huy Vung zkoušel své syny tím, že je požádal, aby mu připravili jídlo, hodné jeho i jeho předků. Zatímco bratři hledali exotická jídla, jednomu ze synů se zdál sen o tom, že by měl přeměnit vzácnou a hojnou lepkavou rýži na kulatý rýžový koláč zvaný bahn symbolizující oblohu a bahn chung symbolizující zemi. Král byl dojatý, dosadil syna na trůn a nařídil rozdat recept všem lidem v jeho království. V současnosti, v pekařství Tung Hinga se čtyřmi pobočkami v Torontu a jedné v Mississauga, je bahn chung prodáván za 5 dolarů spolu se sladkou verzí nazývanou bahn chuoi, který je plněn banány. Zatímco čínská komunita slaví Nový Lunární rok přehlídkami a hostinami v restauracích, vietnamský Tet je více soukromý a točí se kolem návštěv rodiny a přátel. Vietnamci neříkají, že slaví Tet, ale užívají frázi, která znamená, že „jí“ Tet. Jeden účastník oslav říká:“Jíme tři dny, máme hodně různých jídel a všichni jsou šťastný.“4)

Erin Riley (redaktor novin The Oregonien) píše o oslavách svátku Tet v USA toto: Ve Vietnamu se říká, že bohové žijí v obydlích lidí. Během tří dnů oslav Nového Lunárního roku (nebo Tet jak je známý ve Vietnamu) bohové kuchyně chodí do nebe, aby podali zprávu o rodině, kde přebývali. Protože každý chce, aby zprávy o něm byly jen dobré, rodiny uklízí své domy, opravují hroby svých předků, vyrovnávají dluhy a napravují napjaté vztahy právě před svátkem Tet. Jakmile je všechno v pořádku, přátelé a příbuzní se shromáždí na oslavu začátku nového roku. Vietnamci věří, že je důležité být šťastný během svátku Tet, protože cokoli se stane na začátku roku, bude tak po celý rok. Zde v Portlandu vietnamská komunita zajistí šťastný nový rok dvoudenním Tet festivalem v madisonské střední škole. Program zahrnuje dračí tanec, ukázky bojových umění, kouzelnická představení, hry, vietnamský folkový tanec, talentové soutěže a soutěž Miss Vietnam Oregon.5)

Články dokládají, že Vietnamci se svých tradic nevzdávají, i když žijí tak daleko od své rodné země. Ani Česká republika není výjimkou, jak je uvedeno dále v textu.

Vlastní práce

Úvod do vietnamské společnosti žijící v České republice

Brouček (odborník na vietnamskou kulturu) o historii imigrace Vietnamců říká: Historie vietnamské imigrace má důležité místo v pochopení současné existence Vietnamců v českých zemích. Relativně dobré zkušenosti s životem v Československu před rokem 1989 sehrávají zásadní roli při volbě ČR jako cílové země imigrantů. Znalost reálií je dále významnou výhodou při adaptaci komunit v českém lokálním prostředí. 6)

Dále Brouček poukazuje na to, že v České republice vidí Vietnamci potenciál pro zlepšení svých ekonomických poměrů. Hlavním motivem, proč přicházejí a přicházeli, je lepší výdělek než jakého mohli nebo mohou dosáhnout ve Vietnamu. Tedy největším smyslem pro svou ekonomickou činnost stylizují Vietnamci žijící v ČR do tří zásad: zabezpečit dobře rodinu, finančně zaopatřit své děti a zajistit finanční bezpečí rodičů ve Vietnamu. 7)

Blafková (autorka článku: Specifika života vietnamské komunity v ČR) dodává, že v současné době dochází, obzvláště díky již novému pokolení Vietnamců narozených v ČR, k vzrůstající, ale přesto zdlouhavé integraci a překonávání interkulturních bariér. Na opačné straně xenofobní česká společnost a vzájemná uzavřenost tradičních vietnamských komunit stále zůstává. 8)

Vietnamské zvyky

Odlišné zvyky ve vietnamské kultuře lze sledovat v mnoha oblastech, které jsou velice často ovlivňovány konfuciánstvím a tzv. kultem předků, tedy ctěním starších lidí a zesnulých. Hlavní rozdíly je možné sledovat u vnímání rodiny, pohostinnosti, stolování, postavení učitelů a starých lidí. Zvláštností je, že Vietnamci neslaví své narozeniny, ale naopak den úmrtí svých předků. Zesnulé uctívají položením tradičních jídel na oltář, které po obřadu rodina sní. Jedním z významných svátků je narození Konfucia (28. září). Další významné svátky jsou například tyto: svátek Buddhova narození, osvícení a smrti (8. dubna), Den bloudících duší (15. července) a svátek Trung Thu je věnovaný především dětem (15. srpna).9)

Nejvýznamnějším svátkem je Tet (Tet Nguyen Dan), což je ekvivalent Nového roku a Vánoc. Protože se jedná o oslavu Nového Lunárního roku, je tento svátek pohyblivý, a to mezi daty 21. ledna až 20. února v závislosti na tom, kdy je zrovna měsíc v novu. Následné oslavy pak trvají celý týden. Je běžné, že se sjíždí rodina z celého světa a tráví tyto svátky společně v širokém rodinném kruhu. Podobně jako v Evropě je nezbytným atributem tohoto svátku stromeček, nebo případně pouze větévka. K tradičním jídlům patří slaný koláč bahn chung a mứt, což je kandovaná zelenina a ovoce. Zvykem je obětování peněz a jídla na oltářích předků a uctěním jejich památky. Svátek mrtvých (Thanh Minh) se slaví 5. března a je ekvivalentem dušiček, kdy Vietnamci navštěvují své zesnulé a vzpomínají na ně. 10)

V krátkém rozhovoru v rádiu na téma vietnamské Vánoce a svátek Tet se Pechová, Phan Kien Cuong a Winter vyjádřili takto: Vzhledem k tomu, že v České republice je třetí generace Vietnamců, téměř 55 let, tak už přebírají určité zvyky. Vietnamská rodina slaví vánoční svátky v Čechách hlavně kvůli svým dětem. Vietnamci to považují za jakousi povinnost vůči dětem, aby nebyly odlišovány od ostatních. Pro české Vietnamce nejsou tyto svátky ničím novým, jistou tradici mají i ve Vietnamu. Ovšem znalosti o původu křesťanských svátků nejsou ve Vietnamu příliš rozšířené (jen asi 10 % Vietnamců ve Vietnamu jsou křesťané). Ostatní Vietnamci také mají povědomí o Vánocích, kupují si vánoční stromeček, Santa Clause atd., ale mnohdy nevědí, co to přesně znamená. Největším a nejdůležitějším vietnamským svátkem je Tet. Společným znakem jejich svátku Tet a našeho Štědrého dne je, že tento svátek slaví v přítomnosti svých nejbližších. Rodina je tedy na prvním místě. Děti jsou obdarovávány, ale místo dárků dostávají peníze. Zajímavostí je, že nikdo v tyto sváteční dny nesmí být oblečen do bílé, červené nebo černé barvy, které symbolizují smrt. Stejně jako Češi, Vietnamci před svátky nakupují, vaří a do nového roku vstupují s něčím novým. Proto si například vymalují byt nebo si koupí něco nového. Nový rok je pro ně krokem ke změně, k něčemu novému, lepšímu. 11)

Vietnamské dívky na oslavě Nového Lunárního roku v Praze

novy_lunarni_rok1.jpg

Zdroj: Archiv Česko-vietnamské společnosti, poskytl pan Marcel Winter

Vánoce a vánoční zvyky (Česká republika)

Jejich původ se datuje až do 4. století našeho letopočtu, kdy se začaly šířit ze starověkého Říma do celého světa. Dnes jsou jedním z nejdůležitějších křesťanských svátků, při kterém věřící oslavují narození Ježíše Krista. Za předchůdce Vánoc je možné považovat římské pohanské oslavy „narození nepřemožitelného Slunce“, které se odehrávaly mezi 24. – 26. prosincem. Celá řada dalších národů měla v přibližně stejném období podobné svátky. Společnými rysy byla oslava zimního slunovratu a znovunarození boha Slunce. Historikové se tak domnívají, že křesťanské Vánoce nejsou v tomto období náhodou a měly jen překrýt původní pohanské svátky a přilákat do kostela nové věřící. Zatímco v mnoha zemích je za hlavní den Vánoc považován 25. prosinec, tedy den narození Ježíše Krista, v České republice se slaví již 24. prosince, tedy v předvečer vrcholu tohoto svátku.12)

Za klasické atributy Vánoc lze považovat stromeček, cukroví, dárky a jisté obyčeje, které se dodržují jen v tento sváteční čas.

Stromeček a dárky: První zmínky o vánočním stromečku je možné dohledat již u starogermánských kmenů. V době oslav zimního slunovratu byl, jako symbol trvajícího života, jejich nedílnou součástí. V moderních dějinách se stal ozdobený stromeček hlavním symbolem Vánoc až v 19. století, kdy tento zvyk přišel i do Čech, a to ze sousedního Německa. Původ nadělování dárků, je nejspíše v římských Saturnáliích, při kterých bylo zvykem obdarovávat svou rodinu a přátele.

Vánoční cukroví: Jeho pečení je jednou z nejvíce rozšířených vánočních tradic a je tak možné jej najít snad v každé domácnosti.

Štědrovečerní večeře: Po celém dnu půstu, kdy není dovoleno jíst maso, bývá tradicí, že se sejde rodina u sváteční večeře, ke které se podává rybí polévka, bramborový salát a kapr. I když je dnes možné na talíři mnohdy vidět spíše řízek. I u štědrovečerní večeře platí několik zvyků, například se chystá o jeden talíř více, pro nečekanou návštěvu, rybí šupinka pod každým talířem, aby se v rodině držely peníze, nebo že od stolu vstává pouze hostitelka, a to dokud všichni nedojí.

Jesličky: První betlém neboli jesličky, postavil v 13. století v italské Umbrii Giovanni Bernardone, později zvaný František z Assisi. U těchto jeslí pak sloužil první štědrovečerní mši, která je dnes známá jako mše půlnoční.

Vánoční zvyky

Krájení jablka: Krátce po sváteční večeří, se rozpůlí jablko. Pokud jsou jadérka ve tvaru pěti či více cípé hvězdy, tak se všichni sejdou za rok ve zdraví. Pokud jsou ovšem ve tvaru kříže, či čtyřcípé hvězdy, pak někdo těžce onemocní, nebo zemře.

Lití olova: Kousek rozžhaveného olova se nalije do připravené nádoby s vodou a podle tvaru, který vznikne, se dotyčnému věští budoucnost.

Pouštění lodiček: Na polovinu vlašského ořechu se připevní svíčka a takto vyrobená lodička se vypustí do lavóru, či vany. Ta lodička, která nejdéle vydrží svítit a nepotopí se, zvěstuje svému majiteli dlouhý a šťastný život. Pokud se drží u kraje, tak dotyčný zůstane doma, naopak pokud se drží u středu, půjde do světa.

Házení střevícem: Je zvyk pro svobodné dívky, kdy házejí střevícem přes hlavu. Pokud dopadne patou ke dveřím, zůstanou doma, naopak pokud dopadne špičkou ke dveřím, vdají se a odejdou z domova.13)

České Vánoce ve vietnamské rodině a vietnamský svátek Tet

Rodina, se kterou byl veden rozhovor, je buddhistického vyznání, ctí své tradice, ale slaví i české Vánoce. Stýkají se s jinými Vietnamci, ale nežijí s nimi v jedné komunitě (tržnice Sapa). České Vánoce slaví především kvůli svým dětem, aby nebyly smutné, že u nich Ježíšek nebyl, ale u všech spolužáků ano. Rodina kupuje živý stromeček, který zdobí den před Štědrým dnem večer. Používají klasické skleněné ozdoby a barevné elektrické svíčky. K obědu nevaří kubu ani rybí polévku. Ke štědrovečerní večeři mají kapra, ale místo bramborového salátu podávají brambory na různé způsoby. Na štědrovečerní tabuli nesmí chybět hodně zeleniny, kterou mají všichni Vietnamci ve velké oblibě. Podávají se také tradiční vietnamská sváteční jídla, jako je např. slaný koláč a kandované ovoce se zeleninou. Po večeři se rozdávají dárky, které jsou věnovány především dětem a zpívají se vietnamské lidové písně. Co se týče starých českých tradičních zvyků jako např. lití olova, házení střevícem či krájení jablka, tak ty nedodržují. Druhý den se scházejí se svými přáteli.

Úplně něco jiného a daleko svátečnějšího, je oslava Nového Lunárního roku Tet, který letos začne 23. ledna 2012. Je to oslava Vánoc a Nového roku dohromady. Prarodiče žijí ve Vietnamu, a proto za nimi týden před tímto svátkem jezdí. Buď celá rodina, nebo pošlou jen děti, záleží jak musí rodiče pracovat. Oslavy trvají více jak 2 týdny (týden před a týden po). Podobnost s našimi Vánocemi je v tom, že se schází celá rodina. Typickým jídlem je na tento svátek slaný pokrm Banťn, který je pro Vietnamce typický tak, jako je pro nás bramborový salát na Vánoce. Je to pokrm z masa, rýže a zeleniny, který je zabalen do salátových listů a vaří se několik hodin. Má slanou chuť a Vietnamci si Nový rok bez tohoto pokrmu nedovedou představit. Rodiče dávají dětem na počátku roku dárečky v podobě malého obnosu peněz. Hlavním odlišným rysem je uctění památky předků obětováním jídla, peněz a fotografií na oltáři. Těsně před začátkem nového lunárního roku (před půlnocí) odchází otec (vlastník bytu) z bytu a vrací se přesně s úderem půlnoci. Dále je důležité, aby první den nového roku byl úspěšný, protože pak bude podle pořekadla požehnaný celý rok. Výzdoba bytu je obdobná, buď mají stromek, nebo větvičky ovocných stromů. Každý rok Vietnamci v Čechách zorganizují kulturní vystoupení vietnamských zpěváků a divadelníků, kteří přiletí z celého světa. Na těchto akcích se všichni scházejí.

Závěr

Každá kultura v sobě přináší určitá tajemství a odlišnosti od jiných kultur, na základě kterých se stává specifickou. Základní roli v různých kulturách hraje náboženství, které má své zvyky a tradice, které se dodržují ve větší či menší míře. Vietnamská komunita, která žije v České republice je ovlivněna buddhismem a ctí tradice a svátky, které se pojí k tomuto náboženství, stejně tak jako Češi ctí svátky a činnosti s nimi spojenými v křesťanství.

Vietnamci ctí na prvním místě rodinu, zejména pak starší členy rodiny. To je dobře vidět na jednotlivých svátcích, které oslavují, ať již je to svátek spojený s úmrtím svých předků nebo oslavy památky zesnulých. Blaho rodiny je jednou z nejdůležitějších věcí a tak je pochopitelné, že vietnamské rodiny, které zde žijí již několik let a chtějí tady žít i nadále, se snaží svoje potomky co nejvíce začlenit do české kultury a tím jim ulehčit život v této zemi aniž by přestali slavit svoje svátky. Z tohoto důvodu se často setkáváme s vietnamskými rodinami, které slaví jak vietnamské svátky, tak i některé svátky české.

Důležité je, že i když je vietnamská komunita značně uzavřená a ostýchavá vůči okolí, není nepřizpůsobivá a snaží se alespoň částečně začlenit. Ctění vietnamských tradic je ve vietnamských rodinách silně zakořeněno, přesto je možné se i setkat s rodinami, které se životu v České republice snaží přizpůsobit a slavit české svátky.

Rodina, se kterou byl uskutečněn rozhovor, pobývá na našem území již více jak 16 let a svůj život životu v České republice neustále přizpůsobují. Oslavují svátky, které nenesou stejný název nebo nemají stejný průběh, na jaký jsme zvyklí. Slaví však české Vánoce, dodržují základní tradice jako je zdobení stromečku, dávání dárků a i štědrovečerní večeře se od té naší příliš neliší. I přestože slaví české Vánoce, není to nic, co by pro ně mělo nějaký hlubší význam, jako je tomu například u slavení příchodu nového roku Tet. Tyto oslavy Vietnamci velmi prožívají a většinou odjíždějí zpět do Vietnamu příchod nového roku oslavit s rodinou. Dětem dávají drobné dárečky, vaří tradiční vietnamská jídla a hlavně se sejde celá rodina. V tom vidí Vietnamci největší tradici a také v tom, že uctí památku předků obětováním jídla, peněz a fotografií na oltář.

Z rozhovoru bylo zjištěno, že rodina slaví Vánoce hlavně z toho důvodu, aby se neodlišovali od ostatních a děti nepřicházeli o české Vánoce a nevybočovaly tak mezi svými spolužáky. Oslava českých Vánoc není součástí jejich náboženství. Naopak slavení svátku Tet si uchovali i přesto, že tu žijí tak dlouho.

Použité zdroje

BAIN, J. Simple tips for Tet time. Toronto star [online]. ProQuest LLC, 24. ledna 2001. [cit. 2012-01-07]. Dostupné z WWW: <http://search.proquest.com.infozdroje.czu.cz/docview/438233766/1341F36F082300B6A6F/1?accountid=26997>. ISSN 03190781.

BLAFKOVÁ, M. Specifika života vietnamské komunity v ČR. [online]. E-polis.cz, 22. leden 2009. [cit. 2011-11-21]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/nezarazene-clanky/343-specifika-zivota-vietnamske-komunity-v-cr.html>. ISSN 1801-1438.

BROUČEK, S. Historie imigrace z Vietnamu do českých zemí. [online]. KlubHanoi.cz, 31. květen 2005. [cit. 2011-11-21]. Dostupné z WWW: <http://www.klubhanoi.cz/view.php?cisloclanku=2005040901>.

MAŠEK, R. VÁNOCE: Původ, zvyky a tradice [online]. VLTAVA-LABE-PRESS, a.s., 1.12.2008 [cit. 2012-01-06]. Dostupné z WWW: <http://benesovsky.denik.cz/nazory_region/vanoce-puvod-zvyky-a-tradice20081201.html>.

NGUEN VAN, S. Vietnamci, že nemají zájem o integraci? [online]. KlubHanoi.cz, 19. července 2010 [cit. 2011-11-22]. Dostupné z WWW: <http://www.klubhanoi.cz/view.php?cisloclanku=2010071901>.

O'CONNOR C. Is the Czech Republic's Vietnamese community finally starting to feel at home? [online]. Český rohlas, 29. května 2007 [cit. 2012-01-06]. Dostupné z WWW: <http://www.radio.cz/en/section/talking/is-the-czech-republics-vietnamese-community-finally-starting-to-feel-at-home>.

PECHOVÁ, E. Migrace z Vietnamu do české republiky v kontextu problematiky obchodu s lidmi a vykořisťování. [online]. La Strada ČR, o.p.s., 2007. [cit. 2011-11-21]. Dostupné z WWW: <http://aa.ecn.cz/img_upload/224c0704b7b7746e8a07df9a8b20c098/Zprava_migrace_Vietnam.pdf>.

PODMOLIK, J. Proč se vlastně oslavují “vánoce”? [online]. cestapanujícího.cz, [cit. 2012-01-06]. Dostupné z WWW: <http://www.cestapanujiciho.cz/doc/proc_vanoce.php>.

RILEY, E. Tet offers a new start. The Oregonien [online]. ProQuest LLC, 26. ledna 1995 [cit. 2012-01-07]. Dostupné z WWW: <http://search.proquest.com.infozdroje.czu.cz/docview/416839748/1341F38D078628F0ADC/2?accountid=26997>.

Sedmý světadíl [online]. Český rozhlas, 28. prosince 2011 [cit. 2012-01-01]. Dostupné z WWW: <http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2517817>.

Vietnam [online]. Vietnam1.estranky.cz [cit. 2011-11-22]. Dostupné z WWW: <http://www.vietnam1.estranky.cz/clanky/svatky.html>.

Příloha

Otázky v rozhovoru

1) Jak dlouho jste v České republice?

2) Jakého jste vyznání?

3) Dodržujete české tradice a zvyky o Vánocích? - Štědrý den – půst, zdobení stromku, kapr a salát, zpívání koled, dávání dárků, půlnoční mše, lití olova, krájení jablka, házení střevícem, pouštění svíček po vodě

4) Jaké jsou Vaše zvyky vycházející z buddhismu?

5) Jak se dají skloubit české Vánoce se svátkem Tet?

6) Stýkáte se s jinými Vietnamci?

7) Proč jste se přizpůsobili českým zvykům?

8) Žijete ve vietnamské komunitě nebo jste začleněni mezi občany ČR?




Počet shlédnutí: 383

1)
O'CONNOR C. Is the Czech Republic's Vietnamese community finally starting to feel at home? [online]. Český rozhlas, 29. května 2007 [cit. 2012-01-06]. Dostupné z WWW: <http://www.radio.cz/en/section/talking/is-the-czech-republics-vietnamese-community-finally-starting-to-feel-at-home>.
2)
PECHOVÁ, E. Migrace z Vietnamu do české republiky v kontextu problematiky obchodu s lidmi a vykořisťování. [online]. La Strada ČR, o.p.s., 2007. [cit. 2011-11-21]. Dostupné z WWW: <http://aa.ecn.cz/img_upload/224c0704b7b7746e8a07df9a8b20c098/Zprava_migrace_Vietnam.pdf>
3)
NGUEN VAN, S. Vietnamci, že nemají zájem o integraci? [online]. KlubHanoi.cz, 19. července 2010 [cit. 2011-11-22]. Dostupné z WWW: <http://www.klubhanoi.cz/view.php?cisloclanku=2010071901>
4)
BAIN, J. Simple tips for Tet time. Toronto star [online]. 24. ledna 2001. [cit. 2012-01-07]. Dostupné z WWW: <http://search.proquest.com.infozdroje.czu.cz/docview/438233766/1341F36F082300B6A6F/1?accountid=26997>. ISSN 03190781.
5)
RILEY, E. Tet offers a new start. The Oregonien [online]. 26. ledna 1995 [cit. 2012-01-07]. Dostupné z WWW: <http://search.proquest.com.infozdroje.czu.cz/docview/416839748/1341F38D078628F0ADC/2?accountid=26997>.
6) , 7)
BROUČEK, S. Historie imigrace z Vietnamu do českých zemí. [online]. KlubHanoi.cz, 31. květen 2005. [cit. 2011-11-21]. Dostupné z WWW: <http://www.klubhanoi.cz/view.php?cisloclanku=2005040901>
8)
BLAFKOVÁ, M. Specifika života vietnamské komunity v ČR. [online]. E-polis.cz, 22. leden 2009. [cit. 2011-11-21]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/nezarazene-clanky/343-specifika-zivota-vietnamske-komunity-v-cr.html>. ISSN 1801-1438
9) , 10)
Vietnam [online]. Vietnam1.estranky.cz [cit. 2011-11-22]. Dostupné z WWW: <http://www.vietnam1.estranky.cz/clanky/svatky.html>
11)
Sedmý světadíl [online]. Český rozhlas, 28. prosince 2011 [cit. 2012-01-01]. Dostupné z WWW: <http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2517817>
12)
PODMOLIK, J. Proč se vlastně oslavují “vánoce”? [online] cestapanujícího.cz, [cit. 2012-01-06]. Dostupné z WWW: <http://www.cestapanujiciho.cz/doc/proc_vanoce.php>.
13)
MAŠEK, R. VÁNOCE: Původ, zvyky a tradice [online]. VLTAVA-LABE-PRESS, a.s., 1.12.2008 [cit. 2012-01-06]. Dostupné z WWW: <http://benesovsky.denik.cz/nazory_region/vanoce-puvod-zvyky-a-tradice20081201.html>.
vietnamci_zijici_v_ceske_republice.txt · Poslední úprava: 04. 11. 2020 (14:06) autor: kokaisl