obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


vlamove-_belgie

Vlámové v Belgii

Úvod

Práce je zaměřená na rozdíly mezi Vlámy žijící v severní části Belgie, a Nizozemci, kteří žijí u hranic právě s touto belgickou oblastí. Daná komparace byla vybrána především na základě společné historie, která se datuje na začátek 19. stol., kdy se Belgie stala součástí nizozemského království. Dalším důležitým faktorem je vzájemná jazyková podobnost. V obou zemích se mluví nizozemštinou, která je pro obě etnika i úředním jazykem. Ve Vlámsku bývá označována jako vlámština (dialekt nizozemštiny).

Cítí tedy tato dvě podobná etnika vzájemné sympatie či je tomu naopak? Jaký je mezi nimi hlavní rozdíl a které vlastnosti považují za typické pro sebe a jaké pro své sousedy? Spojuje Vlámy a Nizozemce jazyková podobnost nebo mezi nimi tvoří pomyslnou propast?

Tyto a další otázky budou zodpovězeny v praktické části a následně shrnuty v závěru této práce, která má především poskytnout základní informace o Vlámech v porovnání s jejich severními sousedy a nastínit vzájemnou podobnost nebo naopak odlišnost obou kultur.

Výzkumná otázka

Jaké jsou hlavní rozdíly mezi Vlámy a Nizozemci a v čem jsou si podobní?
  • Etnicky byste se označili spíše jako Vlámové nebo Belgičané?
  • Jaký je hlavní rozdíl mezi Vlámy a Nizozemci?
  • Jaké jsou typické vlastnosti Vlámů a Nizozemců?
  • Jak na sebe tyto dvě skupiny nahlížejí?
  • Jak vnímají jazykovou rozdílnost (příbuznost)?
  • Do jaké míry jsou si jejich kultury podobné (tradice, svátky, zvyky, kuchyně)?

Literární rešerše

Tématem Vlámů v Belgii se zabývá celá řada autorů. Často jsou však Vlámové srovnáváni s jejich kolegy z Belgie, s Valony, a to například z historického hlediska, tak se jimi zabývá například Eduard Hulicius v knize Stručná historie států: Belgie 1), kde máme možnost se dočíst o prvotní historii dnešní Belgie, a to od příchodu Keltů, přes vládu Francie a spojení s Nizozemskem až po belgickou historii dnes. V řadě odborných rubrik se můžeme dočíst, že Vlámský region je bohatší než Valonský a tudíž ho také dotuje. Valoni si už uvědomují, že takto to dále nejde a postupně se smiřují s tím, že Vlámové dříve nebo později vyhlásí nezávislost. S tímto scénářem se opatrně smiřuje i Francie, největší spojenec Valonů. Problém tkví v regionu Brussel- Halle-Vilvoorde (BHV) v Bruselu. Jelikož v posledních dvaceti letech upadá životní úroveň ve Valonsku, tak se jich mnoho stěhuje do Bruselu. Nájmy jsou ale příliš vysoké, a tak staví satelitní městečka na okraji města. Satelitní městečka na tomto území však patří již do Flander, Valoni však trvají na tom, volit na místních úřadech do Valonského parlamentu a také se odmítají učit vlámsky. Pro Vlámy je to neakceptovatelné.2)

Jedním příkladem by mohl být článek deníku International Herald Tribune, že Vlámové chtějí samostatnou zemi. Jestli se jednou Belgie rozpadne, bude prý zásluhou nové vlny nacionalistů vlámských politiků. Ve městě Liedekerke, které je součástí BHV chtějí dokonce, aby děti, které nemluví vlámsky, měli určitá omezení např. nejezdit na výlety se školou atd.. Výpovědi několika lidí z města vypovídají o tom, že zde chtějí vlámštinu udržet. Říkají, že dříve zde nebyl slyšet jiný jazyk než vlámština, dnes se tu však často ozývá francouzština a tak to být nemá. Také si stěžují na kriminalitu a vandalství, což je typické převážně pro velkoměsta, a to Liedekerke není. Obávají se toho, že by jim francouzsky mluvící občané Belgie mohli vládnout, proto vidí jako jediné řešení rozdělit zemi. Vlámský ministr Marino Keulen však řešení s jazykovou vybaveností dětí a s tím spojené potrestání okamžitě zamítl. Nesouhlasí však s tím, jak se zemi vede. Hlavně pak s tím, jako i většině občanů Vlámska, že spousta peněz z Vlámska míří do Valonska.3)
Také další předměstská část Bruselu, město Merchtem, dává jasně najevo, že nesouhlasí se značným přílivem francouzštiny do vlámské oblasti Flander. V tomto městě vydali zákaz mluvit ve školách francouzsky. Merchtemský magistrát tak chce ochránit vlámskou identitu. Bojí se o ni stejně jako ostatní části Flander. .4)

Dalším problémem je provincie Limburk. Limburčanům žijícím v Belgii by se líbilo nebýt součástí samotných Flander, nýbrž být sjednoceni s autonomní provincií Limburg, která patří Nizozemsku. Vlámové jako takoví k Nizozemsku nechtějí a ani Nizozemcům to není příliš po chuti. Důvodem je, že samotné Flandry by zdědily cca 60% belgického státního dluhu, který by ovšem muselo splácet Nizozemsko. 5)

Vlámové a Nizozemci, to už je však zcela odlišná kapitola. Srovnání Vlámů a Nizozemců se věnují například časopisy Ne-Be vydávané Společností pro nizozemskou a vlámskou kulturu. Například v čísle 1/2009 se čtenáři odhaluje, že 60% Belgičanů hovoří nizozemsky a to konkrétně v provinciích Západní a Východní Flandry, Vlámský Brabant, Antverpy a Limburk. Spisovná forma se shoduje s nizozemštinou na severu, hovorová podoba se v určité míře liší. Oficiálně tedy Vlámové mluví nizozemsky, ne vlámsky. Vlámština je buď neformální pojmenování hovorové nizozemštiny používaná na jihu ve Vlámských provinciích anebo názvem pro dialekty (např. západovlámský), jak uvádí ve svém příspěvku Andrea Bednářová.6)

Jací jsou vlastně Vlámové? Podle článku Evropští zapadlí vlastenci od Andreje Ruščáka jsou Vlámové zpravidla sympatičtí a poctiví a také tvrdě pracující lidé, kteří mají dobrý smyl pro humor, dobrou kuchyni a jsou velmi „ domáčtí“. Jako všechny nizozemské národy i Vlámové jsou pyšní na to, odkud pochází a tak jsou schopni stejně jako např. Holanďané se hodiny dohadovat o tom, čí město či vesnice je lepší. Přesto všechno berou život s nadhledem, jsou velmi přímočaří a mají rádi peníze. Nejsou však lakomí, nýbrž mají rádi pořádek ve financích.

Metodologie

K výzkumu bylo použito jak kvantitativních tak kvalitativních metod. Zásadní rozdíl vyplývá již ze zcela odlišných cílů obou metodologií. Cílem kvantitativní metodologie výzkumu je testování předem vytyčených hypotéz. Cílem kvalitativního výzkumu je porozumění, rozpoznání významu získané informace. 7)

Výhodou kvantitativních výzkumů je, že ověřované hypotézy se dají zobecnit. Jedná se o neinvazivní techniku sběru dat, při které není nutné získávat informace za pomoci respondentů. Nevýhodou je, že tento výzkum neodkrývá žádné nové poznatky o dané problematice. Nejde do hloubky zkoumaného problému a vychází pouze ze známých poznatků.

Kvalitativní výzkum se zaměřuje na to, jak jednotlivci a skupiny nahlížejí, chápou a interpretují svět. Podle jiných kritérií může být jako kvalitativní výzkum označován takový výzkum, který neužívá statistických metod a technik. Výhoda kvalitativního výzkumu tkví v objevování zcela nových poznatků, ze kterých jsou posléze vytvářeny závěry. Nevýhoda výzkumu může spočívat v časové náročnosti a nutnosti přímé konfrontace se zkoumanou skupinou.

Pro získání prvotních informací o Belgii, především pak o vlámském území, bylo využito studium dokumentů, které patří mezi kvantitativní výzkumné metody. Zejména bylo čerpáno z odborných časopisů a knih zabývajících se touto tematikou. Tyto poznatky byly dále doplněny z internetových zdrojů, které jsou více dostupné než tištěné prameny.

Na základě takto nabytých informací byla vytvořena výzkumná otázka, týkající se hlavních rozdílů mezi Vlámy a Nizozemci. K ní byly následně sepsány doplňující otázky, které se zabývají typických vlastností, jazykové příbuznosti a tradic obou kultur.

Z těchto otázek se sestavily dotazníky, které byly posléze pomocí serveru http://www.couchsurfing.org rozeslány náhodně vybraným respondentům. Respondenti z Flander byli z měst Bruggy, Gent a Antverpy; nizozemská část respondentů byla z měst Valkenswaard, Weert, Roosendaal a Breda. Nepodařilo se však získat zpětnou vazbu se všemi dotazovanými respondenty. Z 80 rozeslaných dotazníků se podařilo získat zpětnou vazbu z cca 25 respondenty. Na tomto základě byly vytvořeny jednotlivé odpovědi na výzkumné otázky, kterými ze zabývá praktická část této práce.

Teoretická část

Základní informace

Belgie je federálním státem a skládá se ze tří regionů, ve kterých žijí nizozemsky mluvící Vlámové, frankofonní Valoni a německá komunita. 8)

Regiony se dále dělí na provincie a hlavní město Brusel se dělí na 19 městských částí. Belgie je také rozdělena následovně do tří společenství. Podle těchto tří částí se však Belgie oficiálně územně nerozděluje.

0-0000000000000000000000.jpg

Vlámové jsou národ obývající převážně Vlámsko – severní část Belgie. Vlámský region zahrnuje 5 provincií: Antverpy, Limburk, Východní Flandry, Vlámský Brabant, Západní Flandry. Hlavní město je Brusel, který je sídlem Vlámské vlády a Vlámského parlamentu (územně však do Vlámského regionu nepatří). Mezi další velká města patří Antverpy, Gent, Bruggy, Lovaň a Mechelen.

  • Z přibližně 10,2 milionu obyvatel Belgie je Vlámů asi 5,8 milionů, procentuálně 58 %.
  • Jazyk Vlámů, vlámština, je dialektem nizozemštiny. Užívá specifických výrazů a spojení, které se ve spisovné nizozemštině nevyskytují, ovšem co se gramatické a vizuální stránky týče, dalo by se říct, že Vlámové chovají ke svému jazyku větší úctu, tudíž hovoří mnohem spisovněji a dodržují striktnější pravidla než v tomto ohledu skutečně liberální Nizozemci. 9)

Historie

Název Belgie pochází z označení keltských kmenů, které žily na území království v nejstarších dobách. Římané, kteří ovládli oblast v prvním století př.n.l. je označovali latinským slovem Belgae, čili Belgové.

V pátém století našeho letopočtu osídlili území Frankové a po rozpadu říše Karla Velikého se území rozdělilo mezi západofranckou říši Karla Holého a říši Lothara I. Ve středověku se oblast rozdrobila na mnoho drobných státečků, ale ve 14. a 15. století je začali sjednocovat burgundští vévodové. Státy se začaly označovat názvem 17 provincií.

Za osmdesátileté války bylo území dnešní Belgie dobyto Španěly a připadlo Habsburkům. Koncem 18. století se Belgie zmocnili Francouzi a po Napoleonově porážce u Waterloo r. 1815 se Belgie stala součástí Spojeného království nizozemského.

Po povstání vyhlásila 4. října 1830 provizorní belgická vláda nezávislost na Nizozemsku. Byla vytvořena parlamentní monarchie a 21. července 1831 na belgický trůn nastoupil král Leopold I. Belgický z ernestinské linie Wettinů (Sasko–Cobursko–Gothajská). V tento den slaví Belgičané Den nezávislosti. Belgické ústavní zřízení pak bylo po celé 19. století vzorem pro evropské liberály. 10) Ve dvacátém století byla Belgie v obou světových válkách, přes svoji neutralitu, okupována Německem. Po různých konfliktech mezi Vlámy a Valony došlo k úpravám ústavy a Belgie se přeměnila ve federální stát.11)

Jídlo

Typická jídla se liší dle geografické polohy, ale základ tradiční kuchyně mají Valoni i Vlámové stejný. Nejdůležitější jsou ryby, mořské plody, drůbež a zvěřina. Ryby pocházejí většinou ze západního pobřeží u města Oostende, mořské plody z pobřeží Zeelandu na severozápadu Belgie (poblíž Antverp) a zvěřina pochází převážně z Arden. Valoni i Vlámové se shodují na pivu jako na nejtypičtějším belgickém nápoji. Piva se vaří v Belgii neuvěřitelné množství druhů i zcela odlišných a pro našince někdy až nepivních chutí. Například třešňové pivo, jablkové pivo a zázvorové pivo.

Skoro všude, zejména v Bruselu, najdete opravdovou vášeň Bruselanů – slávky jedlé (les moules). Podávají se ve velkém tmavém kastrolu, připravené na nespočet různých způsobů, přírodní, na pivu, na víně, s indickým kořením nebo na másle. K těmto moules se podávají hranolky (les frites), smažené speciálním dvoufázovým způsobem sloužícímu k redukci tuku a mastnoty. Dalším jídlem, na kterém se shodnou obě skupiny, jsou speciální bramborové hranolky, hojně zalité pravou majonézou.

Kromě již zmiňovaných slávek jedlých (moules) má Belgie i jiné své speciality. Jednou z nich je tzv. waterzooi, kuřecí nebo rybí vývar se spoustou zeleniny a smetanou. Jedná se o pečeného úhoře se zelenou bylinkovou omáčkou a hranolky. 12)

Praktická část

Výzkumné otázky byly pokládány prostřednictvím internetového serveru CouchSurfing.org. Ptaly jsme se Vlámů i Nizozemců na podobné otázky, abychom získaly pohled zevnitř i zvenčí etnické skupiny. Respondenti z Flander byli z měst Bruggy, Gent a Antverpy; nizozemská část respondentů byla z měst Valkenswaard, Weert, Roosendaal a Breda. Z odeslaných asi 80 dotazníků odpovědělo 25 respondentů. Zastoupení mužů a žen bylo půl na půl a věkové složení bylo mezi 20-30 lety.

1)Etnicky byste se označili spíše jako Vlámové nebo Belgičani?

Odpovědi respondentů byly velmi nejednoznačné. Zazněly odpovědi jako Evropan, Belgičan a Vlám. Ale nejčastější odpovědí byl překvapivě Belgičan.

2)Jaký je hlavní rozdíl mezi Vlámy a Nizozemci a v čem jsou si podobní?

Hlavním rozdílem, který zmiňují obě strany, je vyznání. Zatímco Vlámové jsou římskokatolíci, Nizozemci jsou z většiny protestanti. Další věcí, kterou se od sebe velmi odlišují, je formálnost. Ve školství, na pracovišti, úřadech… Například nizozemské děti ve škole oslovují třídního učitele křestním jménem a na pracovištích si podřízení tykají s ředitelem. Celkově je Vlámsko/Belgie mnohem více formální a mají větší autoritu k nadřízeným. Zajímavé je, že mnoho respondentů také zmínilo, že Nizozemci se mnohem více klaní své královské rodině než Vlámové té své.

3)Jaké jsou typické vlastnosti Vlámů a Nizozemců?

Vlámové jsou těžce pracující, skromní, dobrosrdeční a trochu stydliví lidé, spíše introverti. Mají rádi dobré jídlo a pití. Neradi se zmiňují o svých problémech a mají jemný humor. Jsou velmi přísní - například ohledně dopravních předpisů. Nizozemci jsou velmi energičtí, liberální, komunikativní a dominantní. Zároveň je ale zajímavé, že jsou přitom velmi nekompromisní co se týče dochvilnosti. Například večeří se vždy v 18:00 a je velmi neslušné přijít i jen o pár minut déle a ani náhodou se nesmíte u někoho ukázat v době večeře, když nejste dopředu pozváni. Dalším příkladem může být zkušenost jednoho respondenta, který podal daňové přiznání jen o necelou minutu déle, než ho měl podat, a dostal za to obrovskou pokutu.

4)Jak na sebe tyto dvě skupiny nahlížejí?

Z odpovědí je poznat, že Vlámové mají k Nizozemcům kladný vztah. Někteří dokonce říkají, že je milují. Je to samozřejmě z části díky společnému jazyku, ale také kvůli tomu, že jejich mentalita je velmi podobná. Mimo to je i dnešní politická situace lepší mezi Nizozemci a Vlámy, než mezi Vlámy a jejich spoluobčany Valony. Někteří Vlámové se shodli na tom, že Nizozemci mají ostrý jazyk a dovolí si říct nahlas to, co si oni sami nedovolí. Nizozemští respondenti se zase shodovali v tom, že Vlámy nějak moc neřeší, spíš je neberou moc vážně a občas si z nich i dělají srandu a říkají o nich, že nejsou moc inteligentní. Existují i vtipy typu „Byl jeden Nizozemec, Němec a Vlám…“ a Vlám tam vždy zastupuje tu vtipnou figurku, na které je vtip založen.

5)Jak vnímají jazykovou rozdílnost (příbuznost)?

Vlámové uvádí, že mají jazyk stejný - nizozemštinu, která se akorát liší u obou skupin ve výslovnosti. Nizozemci ale mluví o vlámštině jen jako o dialektu nizozemštiny se směšným akcentem. Dobré přirovnání k těmto odchylkám je prý jako rozdíl mezi britskou a americkou angličtinou. Rozdílně vyslovují písmeno „G“ a mají jinou melodii hlasu. Velmi zajímavé je, že v každoroční školní soutěži v nizozemštině většinou obsazují první příčky Vlámové. Je to díky tomu, že v Belgii mají lépe vyřešený vzdělávací systém.

6)Do jaké míry jsou si jejich kultury podobné (tradice, svátky, zvyky, kuchyně)?

Sdílejí některé křesťanské svátky, např. Sinterklaas (slaví se 5. 12.), ale jinak většinu svátků a prázdnin mají rozdílně. Kuchyně je velmi odlišná, nemají nějaké společné národní jídlo. Vlámové jsou v jídle velmi ovlivnění francouzskou kuchyní (ryby, slávky…), vychutnávají si jídlo déle a dbají na to, aby byla rodina u jídla pospolu. Nizozemci jsou farmáři a berou jídlo spíše z toho praktického než gurmánského hlediska. Často jí například vařenou zeleninu s plátkem masa a stačí jim na to i deset minut, pak se můžou zase věnovat něčemu jinému.

Závěr

Závěrem je třeba zrekapitulovat několik důležitých informací, které vyplývají z praktické části. V té jsou shrnuty odpovědi na výzkumné otázky, které byly pokládány respondentům z belgické oblasti Vlámska neboli Flander a sousedních Nizozemců.

Největší rozdíly těchto etnik vyplývají z odlišného vyznání. Římskokatoličtí Vlámové jsou mnohem více konzervativní a formální, kdežto nizozemští protestanté formálnostem ve školách a úřadech velký význam nepřikládají a jejich smýšlení je spíše liberální.

Zajímavé je, že z odpovědí respondentů plyne, že Vlámové mají k Nizozemcům mnohem pozitivnější vztah, než je tomu naopak. Nizozemci na Vlámy nahlížejí spíše v nadřazeném duchu, což vyplývá i z odpovědi respondenta, který přiznává, že Vlámové ve vtipech vystupují jako „blondýnky“. Taky tento pocit dominantnosti můžeme vyčíst z názoru, že vlámský jazyk je Nizozemci považován za dialekt nizozemštiny.

Vlámové a Nizozemci jsou si tedy velmi blízcí (hlavně společným jazykem), ale nalezena byla větší míra odlišností, jako jsou jiné svátky, jídlo, formálnost institucí aj…

Zdroje

Administrativní členění Belgie [online]. Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2012 [citováno 10. 04. 2012]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Administrativn%C3%AD_d%C4%9Blen%C3%AD_Belgie>

BEDNÁŘOVÁ, Andrea. Jeronýmovy dny [online]. 1-2009 [citováno 2. dubna 2012]. Dostupné na WWW:http://www.ne-be.cz/doc/2009-1.pdf

Dějiny Belgie [online]. Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2012 [citováno 3. 09. 2012]. Dostupný z WWW:<http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_Belgie>

Dějiny Belgie. In: Belgie.cz [online]. [cit. 2012-08-09]. Dostupné z: http://www.belgie.cz/dejiny-belgie/

HULICIUS, Eduard. Stručná historie států: Belgie. Str. 185, 2006. ISNB 8072771914

Jídlo a pití [online]. Orbion: c2012 [citováno 4. 04. 2012]. Dostupný z www:<http://belgie.orbion.cz/stat/pruvodce/jidlo-a-piti-1758/>

MAJEROVÁ, V., MAJER, E., Kvalitativní výzkum v sociologii venkova a zemědělství, část 1. Vydání 1., str. 25, 1999. ISBN: 80-213-0507-X

RUŠČÁK, Andrej. Evropští zapadlí vlastenci: Díl 13.: Vlámové [online]. 2012[cit. 2012-08-18]. Dostupné na WWW:< http://naszviretnik.net/2010/12/06/evropsti-zapadli-vlastenci-dil-13-vlamove/]]>

Vlámsko [online]. Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2012 [citováno 4. 4. 2012]. Dostupný z www: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Vl%C3%A1msko> 


Počet shlédnutí: 235

1)
HULICIUS, Eduard. Stručná historie států: Belgie.Praha 5: Libri, 2006, 185 s
2) , 5)
RUŠČÁK, Andrej. Evropští zapadlí vlastenci: Díl 13.: Vlámové. [online]. 2012[cit. 2012-08-18]. Dostupné na WWW:< http://naszviretnik.net/2010/12/06/evropsti-zapadli-vlastenci-dil-13-vlamove/]]>
3)
Erlanger, Steven.International Herald Tribune Belgium cracking at seams of small towns Flemish movement for own state grows. [online]. [cit. 2012-09-04]. Dostupné z: http://searchproquest.mlp.cz/docview/318905210/138F6CDBF3430D147D3/10?accountid=16579
4)
Watt, Nicholas. The Guardian Flemish school bans French. [online]. [cit. 2012-09-08]. Dostupné z: http://searchproquest.mlp.cz/docview/244475994/1390C936DF74E613D25/4?accountid=16579
6)
Ne-Be,BEDNÁŘOVÁ, Andrea. Jeronýmovy dny - 2008.[online] 1-2009 [citováno 2. dubna 2012]. Dostupné na WWW: < http://www.ne-be.cz/doc/2009-1.pdf>
7)
MAJEROVÁ, V., MAJER, E., Kvalitativní výzkum v sociologii venkova a zemědělství, část 1. Vydání 1., str. 25, 1999. ISBN: 80-213-0507-X
8)
Administrativní členění Belgie [online]. Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2012 [citováno 10. 04. 2012]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Administrativn%C3%AD_d%C4%9Blen%C3%AD_Belgie>
9)
Vlámsko [online]. Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2012 [citováno 4. 4. 2012]. Dostupný z www: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Vl%C3%A1msko>
10)
Dějiny Belgie [online]. Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2012 [citováno 3. 09. 2012]. Dostupný z WWW:<http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_Belgie>
11)
Dějiny Belgie. In: Belgie.cz [online]. [cit. 2012-08-09]. Dostupné z: http://www.belgie.cz/dejiny-belgie/
12)
Jídlo a pití [online]. Orbion: c2012 [citováno 4. 04. 2012]. Dostupný z www:<http://belgie.orbion.cz/stat/pruvodce/jidlo-a-piti-1758/>
vlamove-_belgie.txt · Poslední úprava: 10. 10. 2020 (01:31) (upraveno mimo DokuWiki)