obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


vnimani_velmoci_u_ruznych_vekovych_skupin

Vnímání velmocí u různých věkových skupin

1. ÚVOD

Odmyslíme-li si lední hokej a konzumaci piva přepočtenou na obyvatele na rok, jen málo kdo by označil ČR za velmoc. Tyto dva ukazatele pochopitelně nelze spojovat s označením státu termínem velmoc či snad dokonce supervelmoc. Pro tento relativně mladý pojem jsou zcela jistě podstatnější jiné důvody.

Rádi bychom zjistili, jaké ukazatele lidé v ČR považují za charakteristické znaky velmoci, a které státy světa se podle názoru obyvatel mezi velmoci řadí.

2. CÍL PRÁCE

Cílem této práce je zjistit, jak se liší vnímání světových velmocí mezi různými věkovými skupinami u obyvatel ČR. Jaké státy lidé považují za velmoci a hlavně co je k tomuto rozhodnutí vede.

Hlavní výzkumná otázka: Kterou zemi vnímáte jako světovou velmoc? A proč?

3. METODIKA

3.1. Použité metody

V práci bude užito kvalitativního výzkumu, a to metodou řízeného rozhovoru s cílem zjistit jaké státy a z jakých důvodů lidé považují za velmoc. Otázky budou položeny vybraným respondentům charakterizující jednotlivé věkové skupiny. Pro každou věkovou skupinu vybereme minimálně 3 dotazované osoby a posléze výsledky porovnáme.

3.2. Adekvace metod

Věkové skupiny byly tvořeny dle významných historických událostí, které měly vliv na změnu života obyvatel ČR. Za první ovlivňující událost považujeme invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Druhým je Sametová revoluce z roku 1989. Hranice věkových skupin byly určeny podle toho, zda dotazovaný měl možnost zažít některý z těchto dvou podstatných milníků v historii ČR. Věk respondentů jsme zvolili až od 18 let výše, neboť takto mladá generace podle našeho názoru nemohla být ovlivněna zmíněnými událostmi a pohled na vnímání velmocí by nebyl objektivní.

4. LITERÁRNÍ REŠERŠE

4.1. Pojem velmoc

Velmoc je označení státu, který má díky své hospodářské, vojenské, diplomatické nebo kulturní moci určující vliv na mezinárodní vztahy. (1)

Termín velmoc se objevuje i ve spojení regionální velmoc (nejsilnější stát či státy ve vztahu k určitému regionu) a supervelmoc (nejsilnější stát či státy světa, schopny prosazovat své zájmy celoplanetárně). (1)

Při definování pojmu velmoc či regionální velmoc je třeba brát v úvahu více faktorů než jen velikost či počet obyvatel. Británie je nesporně mnohem významnějším státem než Bangladéš, i když Britů není ani polovina co Bengálců. Kanada a Austrálie zase patří mezi územně největší státy světa, ale kvůli malému počtu obyvatel tyto země velký mezinárodní vliv nemají. Není možno ani rozlišovat státy na jaderné a nejaderné. Jaderné zbraně mají i Izrael a Severní Korea, ale velikost a lidnatost těchto zemí znemožňuje, abychom je mohli považovat za skutečné velmoci. (2)

4.2. Vznik a historie pojmu velmoc

Termín velmoc se začal používat po Vídeňském kongresu, původně pro pět evropských států – Francii, Prusko, Rakousko, Rusko a Spojené království. Zájmy těchto států byly určující pro mezinárodní vztahy v Evropě. (1)

Od roku 1870 se mezi velmoci přiřadila i Itálie. Na počátku 20. století se staly velmocí Spojené státy a po vítězství v rusko-japonské válce i Japonsko. (1)

Po skončení druhé světové války začaly být jako velmoci označovány členské státy Rady bezpečnosti OSN – Čína (do roku 1971 Čínská republika, poté Čínská lidová republika), Francie, Sovětský svaz, Spojené království a Spojené státy. Mezi těmito státy vystupovaly jako dva výrazně nejsilnější Sovětský svaz a Spojené státy, které se označovaly termínem supervelmoc. (1)

4.3. Obliba velmocí v ČR dle STEM

Vztah k evropským mocnostem je trvale velmi dobrý (Francie, Velká Británie) anebo se zlepšuje (Německo), k celosvětovým velmocím si naši lidé udržují vztah dosti chladný. Hodnocení Ruska se mírně zlepšilo, tento trend trvá již nejméně pět let, vztahy se Spojenými státy se naproti tomu v posledních pěti letech v podstatě nemění. Prohloubilo se negativní hodnocení Číny, což může být reakce na současné dění kolem čínského pořadatelství olympijských her a postavení Tibetu. (3)

5. PRAKTICKÁ ČÁST

5.1. Příprava výzkumu

Pro rozhovor byly zvoleny 4 výzkumné otázky, kterých se měl tazatel držet, s účelem nechat dotazovaného rozpovídat se o daném problému dle jeho přání. První otázka je pouze rozřazovací, neboť náš výzkum je zaměřen na vnímání velmocí u různých věkových skupin. Je tedy velmi významná pro zhodnocení výsledků. Další tři otázky se již týkají dané problematiky.

  • Do které věkové skupiny byste se zařadil/a ?

a) 18 - 30 let

b) 31 - 60 let

c) 60 a více

  • Kterou zemi vnímáte jako světovou velmoc? A proč?
  • Změnil se Váš názor v průběhu Vašeho života? A co Vás k tomu vedlo?
  • Jak by se podle Vás mohla vyvíjet situace nadále? A co by mohlo být příčinou změny?

5.2. Praktická ukázka

Z 15 zapsaných záznamů bylo pro ukázku vybráno po jednom rozhovoru z každé věkové skupiny. Byl vybrán rozhovor, který nejlépe reprezentovali danou skupinu.

1) Věková skupina 18 - 30 let.

Kterou zemi vnímáte jako světovou velmoc? A proč?

Za celosvětovou velmoc považuju Ameriku. Dala světu hamburgery, kolu, pořádnou muziku, supermarkety a vůbec normální kulturu života.

Změnil se Váš názor v průběhu Vašeho života? A co Vás k tomu vedlo?

Ne, Amerika je jediná svobodná země. Máš spoustu možností. Všechny dveře jsou otevřený.

Jak by se podle Vás mohla vyvíjet situace nadále? A co by mohlo být příčinou změny?

I přes ekonomickou krizi si udržuje první místo a nepustí ho. Mají nejlepší technologie. Nedokážu si představit, že by se stalo něco takového, co by to změnilo. Jedině že by na Ameriku spadl nějaký obří meteorit nebo něco podobného.

2) Věková skupina 30 - 60 let.

Kterou zemi vnímáte jako světovou velmoc? A proč?

Za velmoci považuji především všechny země, které disponují jadernými zbraněmi a dávají to najevo. Takže prakticky ohrožují světový mír. Podle ekonomiky ze současného pohledu to vidím hlavně na USA, Rusko a Čínu. USA způsobilo celosvětovou ekonomickou krizi a ta jako tsunami válcuje ekonomiky všech států na světě. A potom bych to viděl na Rusko. To teď drží v hrsti většinu Evropy kvůli omezeným dodávkám plynu. V Číně se zas vyrábí dnes už snad všechno. Ocel, elektronika, oděvy. Všechno. Většina velkých společností přesunula nebo přesouvá své továrny právě tam. Výrobkům z Číny se dnes nevyhnete.

Změnil se Váš názor v průběhu Vašeho života? A co Vás k tomu vedlo?

Nejvíc jsem změnil názor na Čínu. Ta byla ještě před pár lety tichým izolovaným státem. Dnes se už vymanila z izolace a snaží se alespoň trochu prezentovat jako normální stát. I když si vládnou podle sebe, nikdo si jim do toho nedovolí zasahovat. Zásadně promlouvají do celosvětového dění. Prakticky je na Číně většina států závislá. Zdá se, že i technologicky dospívají. Mají vlastní jaderné zbraně, nejpočetnější armádu, vyslali vlastními silami člověka do vesmíru. Také dokázali zorganizovat olympijské hry.

Jak by se podle Vás mohla vyvíjet situace nadále? A co by mohlo být příčinou změny?

V současné době bude záležet na tom, jaké bude mít dopady ekonomická krize a kdo jí dokáže nejlépe odolat. Všichni šetří. Myslím si, že se státy budou snažit více izolovat a chránit své ekonomiky. Nastává konec rozpínacích politik typu vojenských misí v Afghánistánu a podobně. Dostanou se tak všichni nejspíš na stejnou startovací pozici. A třeba za deset let bude světovým tahounem třeba Německo nebo Japonsko.

3) Věková skupina 60 - více let.

Kterou zemi vnímáte jako světovou velmoc? A proč?

Tehdejší SSSR - nyní Rusko.

Jeho dominantní postavení z hlediska vojenské moci, tehdy působili jako osvoboditelé. Dá se říci, že tehdy existovaly jen dva světy. Ten západní symbolizován Amerikou a východní SSSR.

Změnil se Váš názor v průběhu Vašeho života? A co Vás k tomu vedlo?

Ne.

Myslím si, že Rusko nám má nejvíce co nabídnout. Nerostné bohatství, odbytový trh pro naše výrobky, tak i ochranu sjednocené Evropy před terorismem a dělicí čáru před východem.

Jak by se podle Vás mohla vyvíjet situace nadále? A co by mohlo být příčinou změny?

Nadále se situace měnit razantně nebude. Podle mého jsou jen dva hráči, a to Amerika a Rusko.

5.3. Shrnutí výsledků

Při analýze výsledků bylo celkem patrné, že za největší světovou velmoc lidé považují Spojené státy americké. Bylo ale také zřejmé, že finanční krize nejvíce podkopává v očích veřejnosti základy právě USA.

Z pohledů věkových skupin je jednoznačný verdikt pouze u skupiny 18-30 let, kde většina dotázaných věří v sílu USA. Generace 30 - 60 let stále ještě velice mírně favorizuje Spojené státy americké, ale věří v sílící vliv Ruska a Číny. Ve třetí skupině, ve věku 60 a více let, se o první místo dělí Rusko s Čínou. Je ale patrné, že by tito dotázaní raději viděli na pozici světové jedničky Rusko. Napříč všemi generacemi vyvolává sílící moc Číny spíše obavy.

Při porovnání s kvantitativním výzkumem společnosti STEM, který byl zaměřen na oblibu zemí, lze vyvodit zajímavá zjištění. Ze států o kterých se dá hovořit jako o velmoci, dopadla v průzkumu obliby nejlépe Francie. Přitom v našem výzkumu nebyla jmenována ani jednou. Obavy vyplývající z rostoucí síly Číny naopak tento výzkum potvrdily. V žebříčku obliby se umístila na předposledním místě. Velmoci, jako Rusko a USA, se také umístily ve spodní části průzkumu.

6. ZÁVĚR

Na vzorku 15 respondentů nelze tvrdit, že se jedná o plnohodnotný průzkum společnosti. Může však přinést náhled, jak někteří spoluobčané vidí vývoj světové politiky. Celkem nepříjemným zjištěním byl fakt, že žádný z dotázaných neuvedl jako velmoc EU. Možná je to způsobeno faktem, že EU jako taková není stát a tudíž ji těžko označit za jednotnou velmoc. Ale možná jí také nedává veřejnost příliš velké ambice. Jednalo se spíše o souboj Rusko vs. USA, na které se dotahuje ekonomicky expandující Čína.

7. POUŽITÉ ZDROJE

1) Velmoc [online]. Wikipedie: Otevřená encyklopedie, 2009 [cit. 2009-1-7]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Velmoc>

2) NAXTERA, Norbert. Bezpečnostní politika OSN [online]. E-polis.cz, 22. duben 2005. [cit. 2009-01-07]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/mezinarodni-bezpecnost/84-bezpecnostni-politika-osn.html>. ISSN 1801-1438.

3) VZTAHY NAŠICH OBČANŮ K ZEMÍM EVROPSKÉ UNIE SE ZLEPŠUJÍ [online]. Stem - Středisko empirických výzkumů, 2009 [cit. 2009-1-7]. Dostupný z WWW: <http://www.stem.cz/clanek/1523>

8. PŘÍLOHY

Žebříček obliby zemí dle STEM (3)




Počet shlédnutí: 143

vnimani_velmoci_u_ruznych_vekovych_skupin.txt · Poslední úprava: 10. 10. 2020 (01:31) (upraveno mimo DokuWiki)