Ženy na mateřské a rodičovské dovolené

Tato práce je zaměřena na ženy na mateřské a rodičovské dovolené a na kvalitu jejich života v tomto období. Jedním z důvodů volby tohoto tématu byl především fakt, že otázku mateřství řeší nebo v budoucnu bude řešit většina žen. Je zajímavé sledovat, jak pro každou matku mateřství a rodičovství znamená něco jiného. Některé péči o dítě obětují veškerý svůj dosavadní život a plně se soustředí jen na jejich výchovu. V dnešní době se však stále více maminek zařazuje během mateřství do pracovního procesu či se jinak realizují.

Cílem práce je odpovědět na výzkumnou otázku „Jak se ženy na mateřské a rodičovské dovolené realizují?“ na základě výstupu z rozhovorů se třemi respondentkami a vzájemně jejich výpovědi porovnat.

Na počátku této práce byl proveden sběr sekundárních dat týkajících se sledované problematiky, tedy mateřství, mateřské a rodičovské dovolené a realizace žen v tomto období. Následně došlo ke stanovení cílové skupiny respondentů – ženy od 18 do 35 let, které jsou na mateřské/rodičovské dovolené. Pro získání širšího pohledu na situaci byla jako další kritérium výběru respondentky stanovena úroveň vzdělání a to tak, aby se výzkumu účastnily respondenty vysokoškolského a středoškolského vzdělání a také vyučené v oboru. V návaznosti na stanovená kritéria byly zvoleny tři respondentky pro individuální rozhovor. Respondentka č. 1 se jmenuje Liliana, věk 25 let a má vystudovanou vysokou školu (bakalář). Respondentka č. 2 se jmenuje Denisa, věk 21 let a je vyučená v oboru kuchař-číšník. Respondentka č. 3 se jmenuje Andrea, věk 35 let, má středoškolské vzdělání a pracuje jako účetní. Ještě před samotným provedením výzkumu byly připraveny vodící otevřené otázky, které pomohly k získání odpovědí na výzkumnou otázku. Pro zachování přesných informací byla při rozhovorech použita technika nahrávání a písemného zápisu.

Na začátku je důležité definovat si pojmy jako je mateřská a rodičovská dovolená. Lidé většinou tyto pojmy vnímají jako synonyma, ale jde však o dva výkladově rozdílné pojmy. Zákoník práce v rámci hlavy VII. upravuje pracovní podmínky žen a mladistvých a také konkrétně vymezuje pojmy mateřská a rodičovská dovolená.

Zákoník práce 2014 se zaměřuje také na problematiku rodičovství. Jsou zde definovány pojmy jako je mateřská dovolená, která představuje období 28, případně 37 týdnů za určitých podmínek, které souvisí s porodem a péčí o narozené dítě. Zpravidla zaměstnaná žena nastupuje na mateřskou dovolenou 6 -8 týdnů před plánovaným porodem. Po skončení mateřské je zaměstnavatel povinen na základě žádosti zaměstnankyni nebo zaměstnanci poskytnout rodičovskou dovolenou maximálně do tří let věku dítěte, jejímž smyslem je dle zákoníku práce prohloubení péče o dítě. ¹⁾

Lipovetský se ve své knize Třetí žena: neměnnost a proměny ženství zabývá faktem žena versus práce. Ženy dnes odmítají výhradní funkci manželky a matky. Pryč je rovněž doba, kdy dívky studovaly pouze proto, aby si mohly najít manžela. Dnes studium dívek slouží především k jejich budoucímu uplatnění v práci a k zajištění jejich hospodářské nezávislosti. Až do nedávné doby se pracovní činnost žen pokládala pouze za dočasnou v důsledku obtížných materiálních okolností. Na počátku šedesátých let 20. století omlouvaly ženy svou pracovní činnost vylepšením rodinného rozpočtu či umožněním studia svým dětem. Jen málo žen dokázalo přiznat, že v podstatě chtějí být jen finančně nezávislé. Ženy se do pracovního procesu obvykle zapojují z důvodů uniknutí od domácího života a naplnění společenského života. Žena již nechce být závislá na manželovi, přeje si nezávislost ve vedení domácnosti a vytvoření finanční pojistky pro budoucnost.²⁾

Jak sladit práci a rodinu? Na tuto otázku ve stejnojmenné knize odpovídají Rydvalová a Junová. Vzhledem k právní úpravě může žena zůstat doma s dítětem až tři roky. Smyslem tohoto období je starat se o dítě, vychovávat ho a připravit ho na „život“, na nástup do školky a později školy. Bohužel v dnešní době není jednoduché najít a udržet si takovou práci, která by ženy bavila a zároveň naplňovala, proto si hodně žen, zejména vybírá kratší dobu rodičovské dovolené nebo volí při mateřské různé formy zaměstnání. Pro některé ženy je v tomto období stěžejní právě péče o dítě a nic jiného nepotřebují. Jiné ženy naopak touží po zaměstnání nebo jiné činnosti kromě péče o dítě – koníčky, kamarády apod., chtějí se jinak realizovat. ³⁾

V časopise Respekt byl uveden článek na téma „Máma má byznys“, který se zabývá současným trendem jakožto matek podnikatelek. Za zdmi našich domovů a kanceláří probíhá nenápadný převrat. České ženy začaly podnikat. Ne že by tu dříve nebyly žádné ženy, které by podnikaly, ovšem za posledních pár let se mezi námi rozrůstají ženy podnikatelky nevídaným tempem. Běžný pracovní trh obvykle odsune matky s malými dětmi na okraj společnosti jako „nepoužitelné“. Dnes je tomu však jinak. Tázaná Lucie Vítová (34) říká: „Baví mě to, ale zároveň si někdy říkám, na co jsem se to dala. Každý den myslím na to, jestli budu mít na nájem, na platy. A někdy taky nespím.“ ⁴⁾

V článku „Co dokáží matky mezi praním plen“ uveřejněném v Literárních novinách se autorka Lenka Sedláková zabývá též otázkou „moderního“ mateřství. Poukazuje na to, že ženu během rodičovství provází nejen radost ze svých dětí, ale také domácí izolace od společnosti, nutnost řešit rodinný rozpočet a také v mnoha případech pochybnosti o vlastních schopnostech v souvislosti s vyhlídkou na pracovní uplatnění po ukončení rodičovské dovolené. Upozorňuje, že i vysokoškolsky vzdělané ženy po několika letech péče o několik dětí mohou mít problémy s hledáním práce. Na toto navazuje tématem mateřských center, která začala vznikat v České republice po vzoru podobných sdružení v Mnichově. Jejich smyslem je vzájemné hraní, tvoření, povídání si, vzdělávání se jak mezi maminkami, tak jejich dětmi. V dnešní době nabízejí mateřská centra nejen pořádání velkého množství aktivit, ale také profesionální a odborné služby. Mateřská centra tak mají pozitivní nejen vliv na samotné maminky, které jsou i během mateřství v kontaktu s okolím, ale i dle zmiňované psycholožky Ilony Špaňhelové je přínosem, že se děti učí žít v kolektivu, vytvářet kompromisy a osamostatňují se. ⁵⁾

Kromě klasických aktivit jako je například nakupování, posezení s přáteli, které zřejmě většina žen na rodičovské aktivně provozuje, se v dnešní době nabízí různé pohybové, sportovní aktivity, v oblibě jsou čím dál častěji mateřská centra. Dále lze také využít možnost zvýšit si vzdělání formou různých vzdělávacích a rekvalifikačních kurzů. ⁶⁾

K získání dat a informací pro zodpovězení výzkumné otázky byla v této práci využita metoda kvalitativního rozhovoru. Pro výzkum byl zvolen rozhovor polostrukturovaný.

Kvalitativní rozhovor se provádí na základě kontaktu s jedincem či skupinou, kteří jsou ve svém přirozeném prostředí. Smyslem tohoto výzkumu je získat pravdivé informace od respondentů. Výhodou kvalitativního výzkumu je fakt, že mají respondenti větší prostor k vyjádření subjektivního názoru či se mohou otevřít témata, která jsme nepředpokládali, ale s našim výzkumem úzce souvisí. Je proto důležité správně klást otázky, aniž by byly respondentovi vnucovány nějaké odpovědi. ⁷⁾. Z tohoto výzkumu můžeme získat různé typy dat, jako je například přepis rozhovoru, fotografie, audio nahrávky a osobní komentáře.

Polostrukturovaný rozhovor je takový typ rozhovoru, kdy je předem znám soubor otázek, přičemž jejich pořadí a formulace může být pozměněna, některé mohou být vynechány apod. vzhledem k vývoji rozhovoru s respondentem. Takovýto rozhovor je flexibilnější a volnější než strukturovaný rozhovor, ale organizovanější než nestrukturovaný. Mezi nevýhody tohoto typu rozhovorů patří celková náročnost, a to zejména časová, a snadná ovlivnitelnost výsledků rozhovoru ze strany samotného výzkumníka.Další nevýhodou může být obtížné vyhodnocení získaných odpovědí a jejich interpretace, jelikož získaných informací může být mnoho. ⁸⁾

Respondentka č. 1 je vdaná a má jedno dítě, kterému je jedenáct měsíců. V blízké budoucnosti plánuje ještě jedno nebo dvě děti. Pochází z menšího města, které má okolo 3.000 obyvatel. Žila zde s matkou prakticky od narození a nyní bydlí s manželem v rodinném domě. V témže městě žije část rodiny respondentky i jejího partnera, ale vzhledem k ne příliš ideálním rodinným vztahů využívá hlídání či pomoci s dítětem minimálně.

Respondentka č. 1 zatím nemá jasnou představu o tom, jak dlouho by chtěla zůstat na mateřské dovolené. Avšak uvedla, že chce mít ještě jedno možná dvě další děti, ideálně rok až dva po sobě, aby spolu děti mohly vyrůstat. Prozradila nám, že už s manželem pracují na dalším miminku. Tato respondentka tedy preferuje delší mateřskou dovolenou v celku, než mezi jednotlivými dětmi střídat zaměstnání s mateřskou.

Před nástupem na mateřskou dovolenou ještě neměla žádný pracovní poměr, jelikož studovala vysokou školu. Má dokončený bakalářský stupeň na ekonomické fakultě a v současné době si dálkově dodělává ještě magisterské studium. Během studií si však brigádně přivydělávala jako servírka v místní restauraci.

Respondentka č. 1 uvedla, že její finanční situace se po nástupu na mateřskou dovolenou zhoršila. Zmínila se, že netrpí nedostatkem financí, ale její výdaje se po obsahové stránce velmi změnily. Nakupuje zejména potřeby pro dítě – hygienické prostředky, oblečení, vybavení apod. Na útratu za sebe samotnou jí moc prostředků nezbývá, na což předtím nebyla vůbec zvyklá. Ovšem teď jsou její priority jiné.

Mezi typické denní aktivity respondentky č. 1 patří péče o domácnost (je velmi puntičkářská), vaření, starání a hraní si s dítětem a pravidelné vycházky s kočárkem. Zmínila se, že jednou týdně chodí na hodiny anglické konverzace. Dále musí jeden víkend v měsíci dojíždět do školy na přednášky a semináře, to pak obvykle s dítětem tráví celý čas partner. Jelikož ve městě, kde žije, není moc možností, jak se s dětmi realizovat (žádná mateřská centra ani dětské kluby), rozhodla se sama zorganizovat cvičení s dětmi. Na této akci se jednou v týdnu setkává několik mladých maminek s dětmi (od miminek až do tří let), kde maminky se svými ratolestmi praktikují různá cvičení na jejich správný vývoj, růst, protahování a procvičování stability. Toto cvičení probíhá v tělocvičně základní školy, a jak respondentka uvedla, stalo se poměrně oblíbeným. Místní maminky na mateřské se tak alespoň lépe poznají, mohou si mezi sebou předávat rady a postřehy a navozovat nová přátelství. Respondentka č. 1 nám sdělila, že mimo těchto aktivit se ještě začala zabývat psaním blogu. Je to její nový koníček, píše tam postřehy ze zajímavých článků o dětech (vývoj, nemoci,..), inspiruje čtenářky novými produkty pro děti, se kterými se setkala a má s nimi pozitivní zkušenost, nebo na blog uvádí zajímavé recepty, nejen dětské stravy. Tuto činnost, jak říká, si velmi oblíbila, udržuje ji to v kontaktu s ženami, které řeší stejné či podobné záležitosti jako ona. A pokud ji zbyde občas nějaká volnější chvíle, tak se také ráda setkává se svými dosud bezdětnými kamarádkami, zejména z vysoké školy.

Respondentka č. 2 je svobodná, ale žije ve společné domácnosti se svým partnerem, v panelovém domě. Žijí ve městě, které má přibližně 20.000 obyvatel a ve kterém žijí také jejich rodiče. Pomoc s hlídáním využívají zřídka, jelikož oba jejich rodiče stále pracují. Proto hlídání připadá v úvahu pouze ve večerních hodinách, ale to jen výjimečně, jelikož je doma už i partner. Mají sice další možnost hlídání u prarodičů, ale ti se jim zdají staří na opatrování tak malého dítěte. Respondentka č. 2 se s partnerem stará o jedno dítě, holčičku a to ve věku sedmi měsíců. Zatím další miminko neplánují, avšak respondentka by ráda do budoucna ještě jedno dítě. Ideálně až bude první dítě chodit do druhé třídy, ale prý až to přijde, tak to přijde. Z tohoto důvodu má mateřskou dovolenou naplánovanou na 3 roky, kdy bude moci dát dítě do školky a opět se vrátit do práce.

Před nástupem na mateřskou dovolenou měla respondentka stálý pracovní poměr v místní restauraci nedaleko svého bydliště. Pracuje tam jako servírka již třetím rokem, nepočítaje školní praxi, kterou v restauraci vykonávala během studia. Do tohoto zaměstnání nastoupila po škole, ve které dokončila své vzdělání vyučením v oboru kuchař-číšník.

Respondentka č. 2 uvedla, že poté co nastoupila na mateřskou dovolenou, se její finanční situace zhoršila. Nejhorší to bylo na začátku, kdy bylo nutné nakoupit veškeré potřebné vybavení pro dítě jako například kočárek, autosedačku atd. Respondentka se však zmínila, že se snaží o příležitostné přivýdělky v rámci své profese. Je v kontaktu s nynějším zaměstnavatelem, který jí poskytne možnost účastnit se pořádaných akcí v restauraci. Jedná se zejména o svatební hostiny, firemní večírky či podobné slavnostní akce, které probíhají ve většině případů o víkendech, popřípadě ve večerních hodinách.

Mezi každodenní aktivity, které respondentka č. 2 vykonává, patří vaření, péče o domácnost, péče o dítě, ale také procházky s kočárkem na čerstvém vzduchu. Někdy takovou to vycházku spojí s návštěvou kamarádky či známých. Respondentka si není jistá, zda jsou ve městě nějaká mateřská centra či cvičení pro maminky s dětmi, nijak zvláště se o to nezajímá. Většinu času jí zabere péče o dítě a domácnost. Ve volném čase sleduje televizi a ráda zkouší nové recepty. Také se nám zmínila, že až dítě povyroste, uvažuje o tom, že by s ním docházela alespoň jednou za 14 dní do bazénu.

Respondentka č. 3 bydlí ve společné domácnosti s partnerem a se synem, kterému je přes 2 roky. Pochází z Ústí nad Labem, ale nyní žije více než deset let v Praze. Rodiče jak respondentky, tak jejího partnera žijí jinde, takže na hlídání dítěte mají chůvu. Svěřila se nám, že nikdy děti neplánovala, ale že za nečekané těhotenství je ráda a že nyní se cítí úplně a šťastně. Do konce rodičovské dovolené jí zbývá necelý rok a další dítě neplánují.

Vzhledem k tomu, že se sama označila za „šíleného člověka, co nevydrží sedět chvíli na místě“, zůstala i během mateřské a rodičovské dovolené v advokátní firmě na pozici vedoucí účetního oddělení, kde je zaměstnaná již 8 let, a pracuje z domova. Této činnosti věnuje z celého dne 1,5 – 2 hodiny, když malý spí, a většinou takto pracuje po obědě. Jednou měsíčně pravidelně do firmy dochází. Bere syna s sebou, což jak říká, kolegyně uvítají jako malé zpestření pracovního dne, a tak jí ho vždycky někdo na chvíli pohlídá. Dále uvedla, že se rodině rozpočet sice o něco snížil, ale finanční situaci jim to neztížilo, partner respondentky má také stálou a dobře placenou práci.

Většinou se ve všední den dopoledne věnuje dítěti, případně pokud je potřeba vyřizuje věci na úřadech apod. Po obědě a po uložení dítěte k odpolednímu spánku se věnuje práci. A odpoledne pravidelně chodí na procházky a navštěvuje Mateřské centrum Domeček. Tam přijde do kontaktu s dalšími maminkami a její syn se může zapojit do kolektivu v herně a do různých akcí, které centrum pořádá. S kamarádkami z centra také pořádají různé dětské oslavy. Jak sdělila, je za takové instituce ráda, protože nejen že sama má možnost být mezi lidmi, ale všímá si, jak kolektiv prospívá i jejímu synovi v tom smyslu, že jí přijde více kamarádský a zvyklý na kontakt s cizími lidmi. S tímto měl dle respondentky jako batole problém, protože byl velice na matku fixovaný, čas s ním trávila pouze ona s partnerem vzhledem k jeho zdravotním problémům a také proto, že rodiny mají oba v jiných městech. Postupně také zvykali dítě na chůvu – studentku, kterou využívají jednou, dvakrát týdně hlavně ve večerních hodinách, kdy s partnerem rádi zajdou do kina, na výstavu, večeři nebo posedět s přáteli. Což je podle ní jedním z důvodů, proč mají s partnerem i nadále skvělý vztah.

Od mládí se věnuje aktivně běhání a má spoustu dalších koníčků jako jsou například keramika a knihy, nepřestala s těmito zájmy ani v době těhotenství a pak rodičovství. Svěřila se nám, že by běhala „téměř do první kontrakce“, což samozřejmě lékaři nedoporučovali, ale vynahradila si to dlouhými procházkami s partnerem. Pravidelně každé úterý navštěvuje večer právě kroužek keramiky a o víkendy jezdí na výlety do přírody a jednou za čas k rodičům.

Nakonec nám řekla, že se nikdy nechtěla kvůli dítěti vzdát svých zájmů, ale že si to dokázala skvěle zorganizovat a různé aktivity spojit do jednoho tak, že se dítěti i partnerovi věnuje co nejvíc to jde. S partnerem i se synem mají své rituály, které dodržují, a tím si upevňují vztahy mezi sebou a jako rodina fungují báječně.

Před začátkem výzkumu, jsme si položily výzkumnou otázku: Jak se ženy v tomto období realizují?. Když jsme se před výzkumem společně bavily, shodly jsme se na tom, že respondentky budou značně ovlivněny převážně velikostí města. Jelikož ve větším městě je více možností pro jakoukoliv formu seberealizace, od sportovních center pro maminky po různé kurzy (jazykové, šití, háčkování, atd.).

Z provedeného výzkumu, jsme zjistily, že nezáleží na velikosti města, ale především na úrovni dosaženého vzdělání. Dalo by se říci, že jde o to, jak velkou potřebu seberealizace, ženy mají. Tzn. že respondentky, které měly vysokoškolské vzdělání se snažily být co nejvíce aktivní. Respondentka č. 1, pochází z malého města a studuje dálkově vysokou školu, k tomu organizuje v tělocvičně cvičení s dětmi a v pohodlí domova spravuje svůj blog o dětech, vaření, atd. Respondentka č. 3 má vystudovanou vysokou školu a v současné době pracuje z domova, provozuje své koníčky (běh, keramika, knihy), jednou týdně chodí s přítelem do kina, na výstavy či s přáteli. Naopak naše respondentka č. 2 ze středně velkého města - vyučená čísnice, nemá moc velký zájem se dále rozvíjet a věnuje se především domácnosti a péči o dítě, které jí zabere mnoho času. Občas také dochází do práce, ale nemá žádné osobní koníčky.

LIPOVETSKY, Gilles. Třetí žena: neměnnost a proměny ženství. 1. vyd. Praha: Prostor, 2000. ISBN 80-7260-030-3.

NEŠČÁKOVÁ, Libuše. Zákoník práce 2014 – s výkladem: právní stav k 1. 1. 2014. Praha: Grada Publishing, 2014. 104 s. ISBN 80-247-90-823.

RYDVALOVÁ, Renata, JUNOVÁ, Blanka. Jak sladit práci a rodinu. Praha: Grada Publishing, 2011. 152 s. ISBN 978-80-247-3578-8.

SIROVÁTKA, T., HORA, O. Rodina, děti a zaměstnání v české společnosti. Brno: Nakladatelství Albert, 2008. ISBN 978-80-7326-140-5.

Internetové zdroje:

KŘÍŽKOVÁ, Johana. ONA.idnes.cz.Přebalovat už nás nebaví, chceme pracovat, vzkazují matky malých dětí. dostupné z <http://ona.idnes.cz/matky-prace-rodicovska-dovolena-da4-/deti.aspx?c=A120320_164137_deti_job>.

Získat dobrou praxi již během mateřské? Jde to. Ženy.cz. dostupné z <http://zeny.e15.cz/clanek/v-praci/ziskat-dobrou-praxi-jiz-behem-materske-jde-to>.

Respekt. 2014, č 47. ISSN 1801-1446. dostupné z http://respekt.ihned.cz/c1-62956670-mama-ma-byznys.

Okruhy otázek pro polostrukturovaný rozhovor:

1. Jaký je Váš rodinný stav? (zdali je respondentka svobodná, vdaná, vdova, rozvedená, podílí se partner na výchově dítěte?)

2. Bydlí Vaši/partnerovo rodiče ve stejném městě jako Vy? (z důvodu případné pomoci, pohlídání)

3. Kolik máte dětí? Plánujete do budoucna další dítě?

4. Jaký typ podpory v současné době využíváte? (rodičovský/mateřský příspěvek)

5. Jak dlouho plánujete zůstat na mateřské/rodičovské dovolené? A proč?

6. Jak dlouho jste pracovala před nástupem na mateřskou/rodičovskou dovolenou?

7. Zhoršila se vaše finanční situace po nástupu na mateřskou/rodičovskou dovolenou?

8. Snažíte se o nějaký přivýdělek při mateřské/rodičovské dovolené?

9. Jste v kontaktu se svým zaměstnavatelem?

10. Nachází se ve Vašem bydlišti nějaké vyžití pro ženy na mateřské/rodičovské dovolené? Jaká? (cvičení, jazykové kurzy, mateřský klub, dětské centrum)

11. Jaké aktivity vykonáváte během mateřské/rodičovské dovolené? (péče o domácnost, návštěva známých, kamarádů, dětských akcí, přivýdělek, sportovní aktivity) 

Počet shlédnutí: 62