¹⁾

V České republice žijí necelé tři miliony důchodců. Jak kvalitní je jejich život? To velmi často závisí na finanční situaci. Průměrná výše starobního důchodu je dnes necelých jedenáct tisíc korun. Zatímco důchodců má přibývat, důchody budou klesat. Z průměrné mzdy vyměřily úřady ještě před dvěma lety desetitisícový důchod, v roce 2050 dostane důchodce přibližně polovinu dnešní penze. Zájmem každé civilizované společnosti by měla být péče o seniory. Tímto tématem se zabývají jak vědci z řad sociologů, psychologů a gerontologů, tak politici a ekonomové. Celospolečenským tématem problematika stáří není pouze v posledních letech, toto téma bylo vždy široce diskutované. V průběhu let se však objevily nové faktory, které seniory ohrožují na klidném stáří.

Aktuální hrozbou pro mnohé seniory jsou nekalé praktiky na předváděcích akcích, kde dochází k manipulaci, nátlaku, ponižování a agresi ze strany prodejců. Kromě tohoto tématu posledních let trápí seniory podobné problémy jako ostatní občany, pouze s tím rozdílem, že u seniorů mají tyto problémy mnohem citelnější dopady.

Optimálním stavem seniorské společnosti je dosažení rovnováhy mezi soběstačností a kvalitou života. V rámci samostatnosti seniorů a kvality jejich života jsou pořádány mezinárodní konference, které se těmito problémy zabývají. Řešení témat souvisejících s problémy seniorů spočívá především na úrovní jednotlivců a vytváření aktivního zájmu o své blízké seniory je základním předpokladem pro spokojený život důchodců.

Hlavním cílem této práce je identifikovat problémy, které senioři vnímají v dnešní české společnosti jako nejzávažnější. Dílčí cíle jsou zaměřeny na objasnění soběstačnosti seniorů ve finanční oblasti, na identifikaci omezení vyplývající z jejich špatného zdravotního stavu a na jejich možnosti pracovního uplatnění. Tato seminární práce si také klade za cíl objasnit vnímání kvality státní péče ze strany seniorů a zjistit v jaké oblasti by senioři zlepšení služeb a péče uvítali nejvíce.

Hlavní výzkumná otázka:

Jaké jsou nejvýznamnější omezující faktory v životě dnešního seniora?

Výzkumné podotázky:

Jak vnímají senioři možnosti pracovního uplatnění?

Je špatná finanční situace pro seniory likvidační?

Tato práce je rozdělena do tří hlavních částí, literární rešerše, teoretické části a vlastního výzkumu. Literární rešerše je založena na shrnutí poznatků z výzkumných analýz zpracovaných v monografiích a internetových zdrojích. Na jejich základě byl vytvořen stručný vhled do řešené problematiky z pohledů různých autorů, kteří se tímto tématem již řadu let zabývají. Literární rešerše poukazuje především na aktuálnost tématu a příležitost pro možné rozšíření výzkumu v oblasti problematiky stáří.

Teoretická část práce je zaměřena na vysvětlení nejdůležitějších pojmů a témat ve spojení se starými lidmi a jejich problémy. Tato část uvádí význam stáří a stárnutí lidí, je zaměřena na životní styl a jednotlivé oblasti života seniorů, jenž mohou výrazně ovlivňovat jejich současný život. Teorie se také týká ekonomických vlivů na seniory, jejich zdravotního stavu a vnímání stáří z pohledu české společnosti.

Analytická část je založena na sběru primárních dat, které byly získány z provedeného kvalitativního výzkumu, který byl koncipován ve formě polořízeného rozhovoru. Tento kvalitativní výzkum byl zvolen proto, že umožní lépe vystihnout důvody a příčiny chování osob, které jsou pro náš výzkum stěžejní. Na základě nastudování sekundárních dat byly sestaveny otázky polořízeného rozhovoru, který proběhl se čtyřmi seniory, jež byli vybráni na základě nahodilého výběru a byli ochotni se rozhovoru zúčastnit. Respondentům bylo položeno osm hlavních tématických otázek, které byly předem jasně zformulovány. Každé otázce náleželo několik dílčích a upřesňujících otázek pro případ, že by odpověď dotázaného nebyla dostatečná nebo nepochopil její význam. Rozhovory probíhaly individuálně a jejich obsah byl písemně zaznamenáván. Po důkladném rozboru jednotlivých odpovědí byly v závěrečné části výzkumu shrnuty nejvýznamnější problémy seniorů.

V teoretické části, kterou jsme založili na studiu odborné literatury a dokumentů, je pozitivem široká dostupnost materiálů zabývajících se problematikou života ve stáří. Negativem je na druhé straně subjektivita vnímání situace každého jedince a obtížná kvantifikace všech problémů, které mohou seniory trápit. Analytická část je založena na metodě dotazování, konkrétně na písemném dotazování osobní formou. Výhodou tohoto dotazování je možnost položení doplňujících otázek, které hlavní otázku konkretizují v případě, že senior není schopen na dotaz odpovědět.

V České republice je téma problematiky života seniorů velmi aktuální a analýz, které se tímto tématem zabývají je celá řada. Zatímco knižní publikace jsou z velké části zaměřeny na teoretické zkoumání života seniorů, bakalářské a diplomové práce jsou velmi hodnotným zdrojem výsledků různých analýz. V naprosté většině knih zabývajícími se problematikou kvality života seniorů je patrné, že v České republice je stav poměrně nevyhovující. Autoři sice zmiňují, že za posledních dvacet let je posun k lepšímu viditelný, ale v porovnání s životem ostatních lidí se situace seniorů výrazně odlišuje.

V práci Sociologie stáří a seniorů se Karolina Kolesárová zabývá rozdíly potřeb jedinců v závislosti na jejich životní fázi. „Každý člověk má potřeby různého druhu, které jsou uspokojovány vždy podle jejich naléhavosti, protože nelze vždy uspokojit všechny a už vůbec ne najednou.“²⁾ V knize tvrdí, že právě neuspokojení různých potřeb může vyústit v různé problémy seniorů, především v oblastech sociálních a finančních. Dagmar Dvořáčková ve své knize Kvalita života seniorů navazuje na výzkumy potřeb seniorů a snaží se odhalit kritické faktory života důchodců. „Potřeba pomoci seniorům nevzrůstá v souvislosti s vyšším věkem, ale je spojena s poklesem funkčních schopností a soběstačnosti.“³⁾ Ve svém výzkumu dospěla k závěru, že mezi nezbytné potřeby patří především jistoty, bezpečí a stabilita.

Další výzkum provedený Sýkorovou a Chytilem, v knize Autonomie ve stáří, byl zaměřen na hodnoty seniorů, které hrají zásadní roli v jejich rozhodování. V rámci této práce byly potvrzeny závěry i ostatních autorů, že mezi tyto hodnoty můžeme zařadit především zdraví, rodinu, vlastní domácnost a sociální kontakt. Předmětem jejich práce je také komplexní pojetí kvality života, jako určujícího faktoru spokojenosti seniorů. „Kvalitu života je třeba hodnotit z perspektivy různých vazeb, které jsou porovnatelné s hierarchií potřeb člověka.“⁴⁾ Česká společnost disponuje velmi početnou střední vrstvou, proto je nezbytné uvažovat o problémech seniorů jako o celospolečenském tématu a tématu, které se bude týkat každého z nás. Nevyhnutelnost tohoto problému si každý uvědomí až v pozdějším věku, ve kterém je již pozdě na změny v osobním životě a přípravě na stáří.⁵⁾

V knize Sociální péče o seniory se Martina Hrozenská zabývá mimo jiné také tématem onemocnění v seniorském věku. V kapitolách zaměřených na toto téma specifikovala široké spektrum faktorů, které ovlivňují zdravotní stav seniora. Podstata problémů seniorů v této oblasti však může spočívat i jinde než jen ve fyzickém stavu. „Na průběhu onemocnění se může podílet kromě změněného organizmu také změněná osobnost nemocného, který reaguje někdy disimulací (vědomé podceňování) a někdy agravací (vědomé zvýrazňování).“⁶⁾ Hrozenská také zdůrazňuje, že v posledních letech nabývají na síle zdravotní problémy spojené s demencí. V souvislosti s tím poukazuje na to, že v České republice se vyskytuje vysoký počet ambulantně vyšetřených a naopak relativně nízký počet hospitalizovaných s diagnózou demence.

Autoři zabývající se problematikou seniorů a stárnutí, se shodují na tom, že mezi nejčastější zátěžové faktory patří přibývající zdravotní komplikace, horší orientace ve společnosti, snížení pravidelného příjmu se začátkem vyplácení starobního důchodu, omezení pohybových aktivit, snížení fyzické kondice či ztráta životního partnera.⁷⁾ Podle výzkumu odborníků z Masarykovy univerzity trápí staré lidi nejčastěji deprese, které postihují každého pátého seniora, následované poruchami paměti, kterými trpí každý desátý senior.

V této části jsou sepsány stěžejní problémové oblasti, ve kterých se staří lidé ocitají. Popsána je zde nejen definice stáří, ale také životní styl seniorů a omezení, na která staří lidé naráží v souvislosti se zaměstnáním či špatným zdravotním stavem.

Sociologie se zabývá životními fázemi a skupinami populace, které jsou součástí těchto životních fází. Tyto životní fáze odrážejí určité proměny a modifikace generace, v našem případě především generace dnešních důchodců. Z hlediska životních fází je možné stáří vymezit dvěma časovými body. Horní věková hranice stáří je vymezena smrtí. Spodní věkovou hranici tvoří jevy a procesy, jenž do života člověka vstupují postupně.⁸⁾ Teprve úhrn těchto jevů a procesů tvoří stáří.

Definic týkajících se stárnutí je celá řada, výstižně je stáří popsáno autory Sakem a Kolesárovou v knize Sociologie stáří a seniorů. „Stárnutí a stáří je specifický biologický proces, který je charakterizován tím, že je dlouhodobě nastavován, je nevratný, neopakuje se, jeho povaha je různá a zanechává trvalé stopy. Jeho rozvoj se řídí druhově specifickým časovým zákonem. Podléhá formativním vlivům prostředí.“ ⁹⁾

Jako každá životní etapa i stáří disponuje určitými znaky, jejichž souhrn vytváří nové alternativy k tomu, jak přistupovat k životu a svému okolí. Senior má největší zásobu životních zkušeností, zažil společnost v různých kritických situacích, prožil část života minimálně v jednom totalitním systému a získal nadhled nad společenským děním.¹⁰⁾ Zobecnil své společenské a politické zkušenosti a především si podvědomě vytvořil mechanismy pro hodnocení a pochopení současného dění.

V běžném životě je za starého člověka považován každý, kdo dosáhl penzijního věku. Přestože existují rozdíly penzijních systémů mezi jednotlivými státy, označení penzisty obecně náleží občanovi, který dosáhl 65 let. V důsledku zvyšování důchodové hranice se zároveň posunuje i věkové pásmo označované za počátek stáří. Je však nezbytné zmínit, že vnímání stáří u každého jedince je velmi subjektivní a závisí na velkém množství proměnných.

Existuje mnoho způsobů, jak životní styl definovat, v knize Fenomén stáří se o to pokusila Helena Haškovcová a definuje jej následovně: „Životní styl je systém významných činností a stavů, životních projevů a zvyklostí charakteristických pro určitý subjekt.“ ¹¹⁾

Životní styl jedince se vyvíjí celý život. V každé životní fázi se vytváří jistá podoba životního stylu odpovídající sociální pozici, potřebám a zájmům člověka v dané fázi.¹²⁾ Jak jedinec postupuje těmito fázemi, mění se jeho vliv na utváření vlastního životního stylu a míru svobody, s jakou životní styl utváří a naplňuje. Významná změna životního stylu nastává s příchodem stáří. Na samém počátku stáří, kdy je většina seniorů v relativně dobré fyzické kondici, není zdraví a fyzický stav limitujícím faktorem.

¹³⁾

(Petanque je jedna z nejpřístupnějších seniorských aktivit)

S životním stylem je také úzce spjata kvalita života. Ta se odráží například od podmínek, okolností či sociálních vztahů, ve kterých člověk prožívá svůj život.¹⁴⁾ Tyto podmínky jsou ovlivněny individuálními představami, nadějemi, očekáváními a přesvědčeními jedince. Kvalitu života seniorů ovlivňuje řada faktorů mezi něž patří: zdraví, životní styl, sociální prostředí, hmotné zabezpečení, pracovní aktivita, zdravotní péče, sociální služby, bydlení, vzdělávání a etické principy uplatňované ve společnosti.

Vláda ČR vytvořila tzv. „Národní program přípravy na stárnutí na období let 2003-2007“. V tomto programu jsou zahrnuty všechny výše uvedené faktory, cíle kterých má být dosaženo a opatření, která k dosažení těchto cílů budou využita. Hlavním cílem tohoto programu je vytvoření podmínek, které umožní prožít seniorům důstojný a kvalitní zbytek života.

Senioři jsou demografickou skupinou, která nejcitlivěji reaguje na ekonomické změny. S tímto problémem se však potýkají senioři i ve vyspělých státech západní Evropy, je to především důsledek ukončení ekonomicky aktivního života. Proto se vyspělé společnosti, včetně České republiky, snaží zlepšovat kvalitu života ve stáří a seniory ekonomicky zajistit prostřednictvím sociálně solidárního systému. Stát a vláda proto musí respektovat, že jakékoli změny v její fiskální politice zasáhnou v první řadě občany v důchodovém věku.

Pokud se stát nedokáže o seniory postarat a zajistit jim důstojné dožití, musí se o sebe mnohdy staří lidé postarat sami. V oblasti finanční může senior své potřeby uspokojit buď z měsíčního důchodu, nebo z úspor. Ne každý senior však měl ve svém životě možnost vytvářet si finanční rezervu na období důchodu. Během penze také může dojit k situaci, kdy senior své rezervy vyčerpá, například z důvodu různých zdravotních komplikací a poté může čelit poklesu životní úrovně. I senior, který je dobrým hospodářem svých financí se tak může dostat do finančních problémů. Pro seniory, kteří jsou fyzicky a psychicky relativně zdraví, existuje možnost sehnat zaměstnání. Penzisté se špatným zdravotním stavem jsou však často odkázání na finanční pomoc státu, rodiny a okolí.

Staří lidé mají právo na zasloužené a v klidu prožité stáří. Vzhledem k tomu, že se neustále zvyšuje průměrný věk dožití obyvatelstva, dochází ke stavu kdy dřívěji staří lidé jsou dnes vnímáni jako mladí senioři, kteří jsou stále plní aktivity a životní síly.¹⁵⁾ Důsledkem zvyšování průměrného věku dožití je skutečnost, že se vlády snaží o prodlužování doby odchodu do důchodu a udržení tak co největší skupiny obyvatel v ekonomicky aktivním stavu.

Člověk, který přijde o zaměstnání takřka v důchodovém věku se jen velmi obtížně znovu uplatní na pracovním trhu. Situaci ještě obtížnější mají důchodci, kteří kvůli tíživé ekonomické situaci potřebují získat další finanční prostředky. Zaměstnavatelé by však měli brát zřetel na nepřenositelné zkušenosti seniorů, což ve své knize zdůrazňuje Vladimír Pacovský. „Zaměstnaní senioři přinášejí na trh práce své zkušenosti a mají vliv na integraci pracovníků různých generací. Samozřejmě jsou ekonomickým přínosem pro společnosti i pro sebe.“ ¹⁶⁾

¹⁷⁾

(pozdní věk nezabraňuje seniorům v učení se novým technologiím)

Rozdíl mezi výkonností mladší a starší generace je však neoddiskutovatelný. Tento diferenciál mezi produktivitou mladší a starší generaci popisuje odborná práce, zkoumající rozdíl mezi výkonností mladých a starých akademiků na právnických školách v Austrálii.¹⁸⁾ Studie neprokázala výraznější rozdíl v aktivitě na akademickém poli mezi mladší a starší generací akademiků, což do jisté míry eliminuje rozdíly mezi těmito věkovými skupinami. Pro potvrzení minimálních rozdílů mezi věkovými skupinami je však třeba dalších výzkumů, zejména ve státech Evropy a v dalších pracovních odvětvích.

Práce v seniorském věku výrazně dělí seniory, protože ekonomická závislost na důchodu je stále naléhavější. Zvláště ti senioři, kteří žijí sami se často ocitají na hranici či za hranicí chudoby. Někteří senioři touží být užiteční, proto pracují, i když už pobírají důchod. Do pracovního týmu přinášejí zkušenosti, nadhled a osobnostní vyzrálost. Část českých penzistů by se nechala zaměstnat alespoň na částečný úvazek. Zaměstnavatelé se však na starší zaměstnance dívají negativně, důvodem je snížená fyzická a psychická odolnost vůči zátěži, nižší adaptace na změny a také nedostatečná jazyková vybavenost a počítačová gramotnost. To vše vede ke sníženému sebevědomí starší generace a může u ní vyvrcholit až ve snahu odejít ze svého zaměstnání dříve, než začnou být nepotřební.

Se stárnutím je úzce spjat zdravotní stav. Ten se s přibývajícím věkem ve většině případů zhoršuje, což je zapříčiněno větší náchylnosti k chorobám a fyzickým zraněním. S rostoucím věkem se tak zvyšují nároky na zdravotní péči, která je čím dál nákladnější. Téměř vždy má zhoršující se zdravotní stav vliv na seniorovu soběstačnost. Ten pak není schopen absolvovat běžné denní činnosti bez pomoci druhých. Fyzická soběstačnost je determinována fyzickou zdatností, příjmem, úrovní integrace s rodinou, ale také schopností zařizovat nejdůležitější záležitosti samostatně.¹⁹⁾

Solidárnost společnosti není důležitá pouze ve finanční oblasti, ale také v oblasti zdravotní pomoci. Mnoho seniorů vnímá finanční problémy jako ty nejzávažnější, což se však mnohdy mění při výskytu zdravotních komplikací. Při jakékoli nemoci, ať už fyzické či psychické, je vždy lepší ponechat seniora v domácím léčení.²⁰⁾ Existují situace, kdy není možné seniora léčit v jeho domově, ale pokud situace není kritická, působí přirozené prostředí na nemocného pozitivně. V těchto situacích pomáhá starým lidem zdravotní domácí péče o které se ve své knize zmiňuje Dana Sýkorová. „Jedním z nejrychleji se rozvíjejících segmentů zdravotnictví vyspělých zemí je domácí péče. Komplexní domácí péče je definována jako forma integrované péče, která je jedním z funkčních prvků primární péče a jejíž filozofie vychází z principu pevné vazby a interakce lidské bytosti se svým vlastním sociálním prostředním a důrazem na individuální vnímání kvality života lidské bytosti.“ ²¹⁾ Ne každý senior však může pocítit solidárnost společnosti a nechat o sebe pečovat ve své domácnosti. V těchto případech je důchodce mnohdy svým zdravotním stavem donucen přestěhovat se do domova důchodců nebo do léčebny dlouhodobě nemocných.

²²⁾

(senior v léčebně dlouhodobě nemocných)

Komplexní domácí péče souvisí s narůstajícím problémem seniorů posledních let. Jedná se o stařecké nemoci, mezi které se řadí především demence, skleróza a senilita. Alzheimer a další stařecké nemoci jsou nevyléčitelné a jejich průběh se dá přinejlepším zpomalit. Na podporu takto nemocným lidem existuje celá řada organizací a zařízení, je však nezbytné zabývat se také prevencí proti těmto onemocněním. Mezi nejlepší prevenci proti Alzheimerově chorobě patří aktivity, při kterých senior pracuje se svoji myslí.²³⁾ Mezi tyto aktivity patří například křížovky, šachy nebo prostý kontakt se společností. Negativní vliv na tato onemocnění má naopak kouření a alkohol, u seniorů hraje především významnou roli kouření cigaret, které je zdrojem většiny zdravotních komplikací.

Diskuze týkající se stáří a seniorů jsou v současné době příliš medializovány. Část české společnosti nahlíží na seniory jako na skupinu obyvatel, která je pro ostatní mladší občany přítěží a překážkou ve společenském vývoji. V médiích jsou proto senioři prezentováni jako oběti a osoby, které jsou naivní, důvěřivé a bezbranné. Je však důležité si uvědomit, že tyto skutečnosti neplatí u všech důchodců a že rozdělení seniorů je stejně různorodé jako v případě mladé generace. Česká společnost je považována za demokratickou a otevřenou, avšak na druhou stranu dochází k separaci skupin lidí, které se od sebe odlišují.²⁴⁾ Platí to zejména mezi skupinou mladých lidí a seniorů, které jsou si vzdáleny jak v hodnotovém žebříčku, tak v pohledu na společenské dění.

Lidé mají vůči stáří předsudky a dnešní společnost je zaměřena na kult mládí, síly a svěžesti. Senioři jsou spojování s malou flexibilitou, chudobou a nemocemi, tím pádem do tohoto kultu vůbec nezapadají. S diskriminací osob na základě věku se setkává velká část českých seniorů.²⁵⁾ Na vnímání seniorů a stáří obecně mají také podíl média, jejichž informacím velká část populace podléhá a každý je jimi bezesporu ovlivňován.

Úctu ke stáří se člověk těžko naučí, vztah ke starým lidem je součástí mentálního softwaru, který je ve společnostech po generace zakódován a předáván. Jedinec obtížně změní zvyk celé kultury, ale může v jistých mantinelech tento zvyk u svého potomka zformovat.²⁶⁾ V raném věku dítěte se v jeho mysli nastavují programy, podle kterých bude přirozeně jednat celý život. Problém v přístupu ke stáří by se tedy měl hledat ve fungování naší kultury, společnosti a ve způsobu naší výchovy.

Analytická část je založena na provedení a vyhodnocení polořízených rozhovorů se čtyřmi seniory. Otázky byly formulovány tak, aby jejich odpovědi korespondovaly se stanoveným hlavním cílem seminární práce a výzkumnou otázkou.

První otázka rozhovoru byla zaměřena na obecnou identifikaci nejvýznamnějších problémů života seniorů. Z odpovědí je patrné, že nejcitelnějším problémem seniorů jsou finance, které souvisí s nízkým důchodem a vysokými výdaji za léky, které pojišťovny mnohdy nehradí. Pokud senior žije sám, tak intenzivně vnímá samotu a pocit ohrožení vyplývající ze snížené pohyblivosti. Pocity osamocení a snížená pohyblivost se však dají jen velmi těžko odstranit, protože jejich řešení spočívá v osobním zapojení nejbližšího okolí (především rodiny). Kombinace snížené pohyblivosti a absence blízké rodiny má řešení spočívající v pomoci státu, který by se u těchto seniorů měl snažit o jejich opětovnou integraci do společnosti.

Pro dotazované je sice důchod tím hlavním omezujícím problémem, nevnímají jej však zcela likvidačně. Polovina respondentů uvedla, že v naléhavých situacích využívá své úspory z doby, kdy byli ekonomicky aktivní. Nejvýraznější zátěží jsou na výdajové stránce seniorů poplatky spojené s bydlením, léky a potravinami. Slevy pro důchodce dotazovaní nevyužívají, s výjimkou slevy na městskou hromadnou dopravu. Potraviny nakupují podle akčních letáků ve slevách, a když už nakupují oblečení, tak v second handech. Většina dotazovaných uvedla, že postrádají zahraniční dovolené, na které jim kvůli nízkému důchodu nezbývají finanční prostředky. Většina dnešních seniorů prožila značnou část života v totalitním režimu, ve kterém možnost přípravy na důchod byla odlišná od té dnešní. V totalitním režimu z důvodu nespravedlivého rozdělení mezd, nemohla velká část dnešních seniorů ukládat své finanční prostředky na období důchodu. Žádná z dotazovaných respondentek neuvedla, že by svoji horší finanční situaci řešila bankovní půjčkou, což poukazuje na racionální uvažování dnešních seniorů.

Trávení volného času u seniorů je silně determinováno jejich finančními a fyzickými možnostmi. Žádná z respondentek již nepracuje, a tak vyplňují svůj čas pouze volnočasovými aktivitami. S výjimkou respondentky, která má výrazně sníženou pohyblivost, všechny respondentky uvedly, že chodí ven. Společenské a kulturní akce jsou pro ně příliš drahé, proto jako kontakt se svými vrstevníky využívají především kavárny nebo návštěvy. Respondentky uvedly, že seniorské spolky nenavštěvují, ale že dříve například sportovaly, a že by rády sportovaly i nyní. Doma ve volném čase nejčastěji čtou a sledují televizi (především vzdělávací a soutěžní pořady). Seniorům často dělá společnost kočka nebo pes, kteří jim dávají zapomenout na pocit samoty. Většina seniorů také uvedla, že vlastní mobilní telefon a pro jednu respondentku není problém ani využívání počítače. Některé respondentky uvedly, že se zúčastnily nabízejících akcí, ale všechny se shodují na tom, že se jedná o neetickou formu prodeje. Kontakt s rodinou udržují všechny dotazované, osobní kontakt je často nahrazen telefonickými hovory, ale žádný ze seniorů nepociťuje odloučení od své rodiny.

Senioři nejvíce postrádají kontakt s dalším člověkem ve své domácnosti, po odchodu svého životního partnera často pociťují samotu a absenci pomoci v záležitostech běžného života. Spokojenost naopak pociťují senioři s tím, jak se daří jejich potomkům a že mají kontakt s lidmi. Pozitivní emoce, které senioři pociťuji díky svému nejbližšímu okolí, ovlivňují jak stránku zdravotní, tak psychickou. Úspěchy svých dětí a vnuků vnímají senioři jako jistou formu seberealizace, kterou uskutečnili díky své výchově. Pokud by jejich potomci a nejbližší rodina o ně ztratili zájem, vnímali by to jako osobní selhání a pravděpodobně by se u nich dostavily deprese a stavy úzkosti.

U otázky týkající se zdravotního stavu můžeme odpovědi rozdělit do dvou skupin. První skupina respondentek nepociťuje limitování svého života zdravotním stavem. Ve druhé skupině uvedla respondentka, že jí zdravotní stav výrazně omezuje i na základních osobních potřebách. Využívá pečovatelskou službu ve formě stravovacích služeb, jejich cenu však vnímá jako příliš vysokou, vzhledem ke kvalitě. Také uvádí, že chce zůstat co nejdéle v domácím prostředí. Pro své zdraví seniorky dělají především to, že se snaží konzumovat ovoce, mléčné produkty, maso a chodit do přírody na čerstvý vzduch. Pozitivní vliv na zdraví seniorek má především pohyb, který jim zajišťuje například domácí zvíře nebo kladný vztah k pohybu z dřívějších let. Konzumace zdravých potravin je sice pro jejich zdraví přínosná, důležitější je však omezení nezdravých potravin (například tučných jídel). Na omezení konzumace potravin může mít vliv také diabetes (cukrovka), který v nerozvinuté formě nijak výrazně neovlivňuje jídelní lístek. Při závažnější formě cukrovky však senior musí důrazně respektovat svůj zdravotní stav ve vztahu ke konzumovaným potravinám. Žádná z respondentek však neuvedla, že trpí onemocněním cukrovky.

Na otázku věkového omezení uvedly respondentky absenci kontaktu se svým bývalým pracovním kolektivem. Senioři stále cítí potřebu být společnosti užiteční, ale uvědomují si, že jejich pozice je velmi obtížná. Vnímání ze strany mladší generace se z jejich pohledu nedá generalizovat. Někteří mladí lidé se k seniorům chovají slušně, jiní ne. Seniorky vnímají rozdíl mezi kolektivem pracovním a mimopracovním. Odlišnost mezi těmito dvěma druhy kontaktů vnímají v zapojování se do produktivních činností a v nezávazné komunikaci, nelze však prohlásit, který z kolektivů seniorky preferují.

Pode respondentek se stát stará o seniory zcela nedostatečně a velmi negativně vnímají zvýšení důchodu na rok 2014 o pár desítek korun. Podle nich by stát měl také zařídit větší počet míst v domovech důchodců a pomoci důchodcům při získávání pracovního uplatnění. Finanční situace respondentek se pohybuje zhruba na stejné úrovni a pokud by důchod na příští rok nebyl navýšen, pravděpodobně by tuto stagnaci nevnímaly tak negativně, jako navýšení v rámci setin procenta, které jim připadá téměř jako urážlivé.

Ideální představa o životě se u každé respondentky liší, protože závisí na průběhu předchozího života. Mezi jednotlivé prvky ideálního stavu senioři uvádějí dobrý zdravotní stav, více společnosti, vyšší příjem, dovolené v zahraničí, kulturní vyžití nebo návštěvy restaurací. Při tomto dotazu seniorky téměř neuváděly přání v podobě hmotných statků, ale preferovaly potřeby spojené se zdravím a kontaktem s okolím.

Senior, který ve své ekonomicky aktivní části života cestoval, poznával nové lidí, rád se učil novým věcem nebo sportoval, bude velmi pravděpodobně usilovat alespoň o přibližně stejné prožití svého stáří. V případě výskytu zdravotních komplikací a znemožnění očekávaného prožití stáří musí důchodce své vize přehodnotit. Záleží na povaze každého jedince, jak se s danou situací vyrovná, ale dá se předpokládat, že ten kdo prožil většinu života aktivně, najde i v pozdním věku nové aktivity, které jej zabaví a zaměstnají. Respondentky sice uvedly, že seniorské spolky nenavštěvují, ale v případě naprosté absence společenského nebo kulturního života, by nejspíš služeb spolků využily. Tyto spolky se také přizpůsobují zdravotně znevýhodněným jedincům a často fungují také v zařízeních určených pro seniory.

Všechny výše identifikované faktory působí na každého seniora jinak. Sametová revoluce změnila život každého občana České republiky a všem otevřela nové možnosti. Svoboda umožnila lidem získávat nové a moderní statky z celého světa a záleželo pouze na každém jedinci, zda tyto možnosti nové doby využije. Kromě moderních technologií v podobě mobilních telefonů a počítačů to byla také možnost cestovat, svobodně se vyjadřovat nebo získat takové pracovní uplatnění, které odpovídalo získanému vzdělání. Pozitivní vztah k těmto svobodám částečně determinuje schopnost seniora integrovat se do moderní společnosti. Z odpovědí dotazovaných jsme nenabyli dojmu, že by se ve stáří uzavíraly do sebe a stahovaly do pasivity. Schopnosti ovládat mobilní telefon a počítač, zájem o společenské dění a chuť žít kulturní život vypovídají o tom, že seniorky si chtějí své stáří užít a být v něm relativně aktivní.

Odpovědi všech respondentů potvrdily naše předpoklady, že těmi nejzávažnějšími problémy českých seniorů jsou tyto tři následující: finanční problémy, zdravotní stav a pocit samoty. Z těchto problémů mnoho dalších vyplývá, například pocit ztráty potřebnosti pro společnost, absence kulturního života a nemohoucnost pohybu.

Finanční problémy může zmírnit především stát svojí důchodovou politikou, bohužel však na příští rok seniorům na důchodech přidá pouze několik desítek korun, což nepokryje ani meziroční inflaci. S růstem průměrného věku dožití se rozšiřuje také potřeba léků u starších seniorů a při stagnaci vývoje důchodů se tito občané mohou dostat do spirály, která je uvrhne do chudoby. Důchodci sice využívají slevy v obchodech s potravinami, ale v rámci sociálních aktivit o slevách buď nevědí nebo jsou i po slevě dost nákladné.

Důchodci mají mnoho volného času, který by rádi využili jakoukoli činností, která jim zprostředkuje společenské uplatnění. Musejí však překonat celou řadu bariér, které se uvnitř společnosti vytvořily vůči seniorům. Nepřekonání těchto bariér mnohdy vede k pocitům samoty a depresím z nepotřebnosti a zbytečnosti. Přitom si zaměstnavatelé neuvědomují, že plno seniorů v dnešní době běžně používá mobilní telefon, počítač a další produkty moderního světa. Pokud senioři zůstávají doma, patří do jejich hlavních činností čtení, sledování televize nebo provádění běžných domácích činností. V aktivitách mimo domov důchodci preferuji kontakt se svými vrstevníky a rodinou.

Limitování kvality života důchodců z důvodu zhoršeného zdravotního stavu je v souvislosti s finančním nedostatkem tím nejzávažnějším problémem. Kromě fyzických problémů trápí dnešní seniory nemoci stařecké, především demence a skleróza. Bez vhodně nastavené prevence ze strany státu hrozí v příštích letech velký nárůst takto nemocných seniorů, což má negativní dopady jak na společenskou úroveň, tak na státní ekonomiku. Senioři se však se zdravotními i finančními problémy dokáží nějakým způsobem vyrovnat. Pomoci jim může rodina nebo se sami uskromní. S čím se však sami nedokáží vyrovnat je osamocení. Po odchodu životního partnera žijí ve svém domově zpravidla sami a v některých případech čelí naprostému odříznutí od zbytku společnosti.

Model domácí péče bohužel není použitelný v případě všech seniorů. Někteří senioři ve špatném zdravotním jsou okolnostmi nuceni být přemístěni do léčeben dlouhodobě nemocných, kde jejich šance na zlepšení zdravotního stavu je minimální. Do značné míry je komplexním řešením vyšší intenzita státní péče o seniory, která je jak zdrojem kontaktu s dalšími lidmi, tak prostředkem pro zdravotní péči. Seniorem bude jednou každý z nás a později toto téma bude pro nás více aktuální než nyní. Proto je nezbytné vyvíjet péči o seniory takovou, jakou bychom si ji přáli my v důchodovém věku.

1. Jaké nejvýraznější problémy vás provází každodenním životem?

a. Nedostatek financí, špatný zdravotní stav, pocit samoty apod. (jiné problémy sociální, ekonomické, psychologické)

2. Jak velký problém pro Vás znamená nedostatek financí?

a. Jak vycházíte s přísunem peněz?

b. Jaký máte názor na poplatky v nemocnicích?

c. Za co utratíte nejvíce?

d. Využíváte slevy pro důchodce?

e. Stačí Vám důchod na zabezpečení všech Vašich potřeb nebo musíte žít z úspor?

f. Je něco, co byste si chtěl/a koupit a nemůžete díky nízkému příjmu?

g. Za co utrácíte nejvíce?

3. Jak trávíte volný čas a jak jste spokojeni s využitím Vašeho volného času?

a. Chodíte do společnosti, popř. jak často?

b. Máte nějaké koníčky, věnujete se nějakým aktivitám?

c. Znáte, popř. navštěvujete nějaké seniorské spolky a proč?

d. Máte přátele z řad svých vrstevníků? Jak často se s nimi scházíte?

e. Chodíte každý den ven? Za jakým účelem chodíte ven nejčastěji?

f. Zvládáte používat mobilní telefon či jiné technické vymoženosti moderní doby?

g. Znáte předváděcí akce a jaký na ně máte názor?

h. Jakým způsobem si obstaráváte potraviny, oblečení?

i. Navštěvuje Vás rodina a jak často? Jakou roli hraje rodina ve Vašem současném životě?

4. Co ve Vašem životě nejvíce postrádáte a s čím jste naopak spokojeni?

5. Omezuje Váš zdravotní stav nějakým způsobem Váš současný život?

a. Využíváte pečovatelskou službu? Zdá se Vám dostatečná?

b. Přemýšlíte o domově důchodců?

c. Děláte vědomě něco pro své zdraví?

d. Jste soběstačný/á? Zvládáte vše sami nebo potřebujete pomoc rodiny a ostatních? (návštěvy lékařů, chození pro léky…)

e. Jak byste zhodnotil/a svůj zdravotní stav?

6. Je pro Vás Váš věk omezením? Ve které oblasti Vás omezuje nejvíce?

a. Pociťujete rozdíl ve vnímání starých lidí v porovnání s mladou generací? Cítíte se mladou generací diskriminováni?

b. Vnímáte ochotu mladších vůči vám při cestování dopravními prostředky?

c. Rozvíjíte nějakým způsobem svoji osobnost? Máte potřebu se nějak realizovat a být užitečný/á?

d. Chybí Vám něco po odchodu z pracovní aktivity, popř. co?

7. Domníváte se, že se stát o Vás stará dostatečně, popř. co by měl zlepšit?

8. Popište prosím, jak by podle Vás měl ideálně vypadat Váš současný život?

Pí Beránková, 75 let, Praha

1. Jaké nejvýraznější problémy vás provází každodenním životem?

Většina mých problémů se odvíjí od mého velmi špatného zdravotního stavu. Mám velmi špatnou schopnost pohybovat se a to mě omezuje při všech činnostech během dne. Nemohu vykonávat jakoukoli náročnější aktivitu. S těží uspokojím své základní každodenní potřeby, jako jsou hygiena, uvaření si či vůbec vstát z postele. Dalším mým problémem je samota. Od smrti manžela již několik let žiji v domě sama a navštěvují mě pouze rodinní příslušníci. V neposlední řadě je mým problémem nedostatek financí. Sama musím v rámci svého příjmu utáhnout nájem, veškeré poplatky, odvoz odpadu, domovní daň, pojištění domu a podobně. Navíc užívám spoustu léků a ne všechny jsou hrazeny pojišťovnou, takže měsíčně za léky utratím obrovskou částku.

2. Jak velký problém pro Vás znamená nedostatek financí?

Nedostatek financí je pro mě problém, ale ne tak velký. I když důchod mi stačí pouze na základní životní potřeby a na mimořádné náklady jako jsou třeba daně musím sáhnout do úspor. Nejvíce utrácím za nájem, potraviny a drogerie, léky, telefonní služby. S poplatky v nemocnicích a za lékaře jsem nespokojena, ale už jsem se s tím smířila. Slevy pro důchodce nevyužívám, protože v podstatě nikam nejezdím a nepotřebuji je. Pokud bych měla neomezený příjem peněz, peníze bych využila na opravy domu.

3. Jak trávíte volný čas a jak jste spokojeni s využitím Vašeho volného času?

Vzhledem ke špatnému zdravotními stavu a mobilitě můj volný čas není nijak zvlášť bohatý. Z domu vycházím pouze na zahradu, nikoli z domu. Pak jen v případě nutnosti, takže k lékaři, kam jsem odvezena sanitkou. Během dne ráda sleduji televizi, hlavně soutěžní a vzdělávací pořady. Televize a rozhlas je vlastně jediná moje zábava během dne. A ještě mám kočku. Seniorské spolky nenavštěvuji ani neznám. Z řad svých vrstevníků se scházím už jen s jedním žijícím člověkem a ten je z mého bývalého zaměstnání. A s tím si pouze občas telefonuji. Používám mobilní telefon pro seniory a pevnou linku. Na mobil mám napsaný návod od vnučky. Pak využívám televizi, ale ne video, a poslouchám rádio. O předváděcích akcí vím pouze z televize a sama jsem se jich nikdy nezúčastnila, protože nabízí příliš drahé věci. Veškeré věci si nechávám vozit od rodiny, jako například potraviny, drogerii, oblečení a vlastně všechno co potřebuji. Vždy si nadiktuji nákup a nechám si ho přivést. V krámě jsem byla naposledy asi před 8 lety. Na rodině jsem v podstatě závislá a je pro mě velice důležitá. Jednak z toho hlediska, že jsou tu pro mě kdyby se něco dělo a taky protože mi pomáhají se vším co potřebuji. Jsem s ní v telefonickém kontaktu každý den a navštěvují mě dvakrát týdně. Obstarávají mi vše potřebné (nákup, práce ohledně domu, zajištění prací okolo domu, inkasní platby, vyšetření u lékařů, vaření, částečná pomoc s osobními potřebami, takže hygiena a oblékání apod.

4. Co ve Vašem životě nejvíce postrádáte a s čím jste naopak spokojeni?

Nejvíce asi postrádám manžela. Takže někoho, kdo by se mnou žil ve společné domácnosti a s kým bychom si navzájem pomáhali, tak jak jsme to vždy s manželem dělali. Postrádám každodenní společnost druhých lidí, na kterou jsem celý život byla zvyklá. Nic s čím bych byla spokojená mě nenapadá.

5. Omezuje Váš zdravotní stav nějakým způsobem Váš současný život?

Můj špatný zdravotní stav mě omezuje zásadním způsobem a vlastně ve všem. Základní osobní potřeby, jako je obléknout se, vstát z postele zvládám jakž takž, ale o ostatní se stará rodina. Pečovatelskou službu využívám v podobě stravovacích služeb. Každý den mi jsou dováženy obědy. Jejich cena je ale celkem vysoká, vzhledem ke kvalitě jídla. Pracovníci pečovatelské služby jsou ale hodně ochotní a milí. Domov důchodců jsem zvažovala, ale bohužel pořadníky na ně jsou tak dlouhé, že bych se jich pravděpodobně ani nedožila. A navíc domovy důchodců chtějí jenom soběstačné seniory, kterým já už úplně nejsem. Takže chci zůstat co nejdéle v domácím prostředí. Pro své zdraví nedělám nic, maximálně si vybírám dobré potraviny. Takže jím ovoce, mléčné výrobky nebo maso. Můj zdravotní stav bych zhodnotila jako velmi špatný. Trpím nevyléčitelnou parkinsonovu chorobou, onemocněním pohybového aparátu, nervovými problémy a spoustou dalších nemocí. Také jsem špatně viděla, ale nedávno jsem byla na operaci očí. Také trpím nespavostí a spím asi 3 hodiny. Navíc máme psychické problémy, které vychází ze samoty a zdravotního stavu)

6. Je pro Vás Váš věk omezením? Ve které oblasti Vás omezuje nejvíce?

Věk samotný pro mě není nijak zvlášť velkým omezením. Spíš to co se od něho odvíjí, takže zase opět můj špatný zdravotní stav. Vzhledem k tomu, že nikam nechodím, nepřicházím do styku s cizími lidmi a necítím se diskriminována. V nemocnicích, kam pouze chodím se personál chová velmi ochotně. Cestuji pouze s rodinou autem nebo sanitkou a MHD nevyužívám. Po odchodu z pracovní aktivity mi nic neschází. Vzhledem k mému stavu ani nemám možnosti nějak se realizovat. I když se snažím být nějak užitečná a usnadnit to i mé rodině, moc to nejde vzhledem k mému zdravotnímu a psychickému stavu.

7. Domníváte se, že se stát o Vás stará dostatečně, popř. co by měl zlepšit?

Stát se podle mě o důchodce stará naprosto nedostatečným způsobem. Jednak z finančního hlediska. Spoustu lidí je na hranici bídy. Například moje sestra má důchod pouze 6 000 a je závislá na manželovy. Navíc stát zdražuje bez ohledu na naše příjmy. A to jednak potraviny, ale i různé poplatky, například ve zdravotnictví. A pak například na domov důchodců se čeká léta. Podle mě o mě není postaráno tak, abych mohla důstojně dožít.

8. Popište prosím, jak by podle Vás měl ideálně vypadat Váš současný život?

Mně by stačily ke spokojenosti tři základní věci - dobrý zdravotní stav, více společnosti a větší příjem. Pokud budu zdravá, budu moct chodit do společnosti více, navštěvovat sama rodinu, chodit nakupovat a budu více samostatnější.

Pí Dobiášová, 86 let, Praha

1. Jaké nejvýraznější problémy vás provází každodenním životem?

„Jaký je nevýraznější problém? No, to stáří! Samozřejmě nejvíce starostí mi dělají problémy zdravotní, třeba chození do schodů nebo zrovna třeba teď – různé poruchy v bytě a jejich opravy. Asi největší problémy jsou ty zdravotní.“

2. Jak velký problém pro Vás znamená nedostatek financí?

„Finance, jakým jsou pro mě problémem? Tak střední. Je to těžké s těmi financemi pro důchodce.“ S přísunem peněz vychází dobře, nic paní Dobiášové neschází. V otázce za co utrácí nejvíce odpověděla: „Je to těžké. Nejvíce utrácím za nájem a jídlo. Určitě také léky – ty něco stojí.“ Názor na poplatky v nemocnicích je takový, že je to pro důchodce těžké, ale nic s tím neuděláme. Žádné slevy pro důchodce nevyužívá, jedině zlevněné jízdné MHD, jelikož žije v Praze. Důchod jí stačí na veškeré zabezpečení jejích denních potřeb, ale samozřejmě využívá i nějaké své úspory. Na otázku, zda by bylo něco, co by si chtěla koupit, ale nemůže, odpověděla: „Už je mi tolik let a nechci za nic utrácet. Všechno je drahé.“ Z celkového pohledu jsou finance pro ni určitým problémem.

3. Jak trávíte volný čas a jak jste spokojeni s využitím Vašeho volného času?

Chodíte do společnosti, popř. jak často? „Ano chodím, jdu odpoledne ven, občas s kamarádkami na kafe. Do divadla nebo někam za kulturou už takhle nechodím, dříve s manželem, to jsme chodívali.“ Paní Dobiášová ráda vaří a věnuje se péči o domácnost. Znáte, popř. navštěvujete nějaké seniorské spolky a proč? „Ano znám je, ale už je nenavštěvuji. Dříve jsem chodila na nějaké akce od Sue Ryder, na které mi přišla pozvánka. Jednou za čas jsme tam s kamarádkou zašly, teď už ne.“ Máte přátele z řad svých vrstevníků a jak často se s nimi scházíte? „Ano, to mám, občas se scházíme. Chodíme na kafe, prostě klábosíme třeba i venku.“ Paní Dobiášová chodí každý den ven, aby si udržovala zdraví. „Ano chodím každý den ven, jdu si nakoupit a při tom chodím. Ale občas se jdu jen projít, většinou to spojím s tím nákupem.“ Paní Dobiášová nevlastní svůj mobilní telefon a z rozhovoru bylo znát, že naučit se používat mobilní telefon ani nechce. Běžnou elektroniku jako televize, rádio či kuchyňské spotřebiče ovládat umí. Znáte předváděcí akce a jaký na ně máte názor? „Znám, šmejdi to jsou! Já na takovéhle akce vůbec nechodím, vím co to je. Jsou to podvody.“ Následně se paní Dobiášová rozpovídala i o nefunkčním ručním vysavači, který si nedávno zakoupila za drahé peníze v Intersparu. Oblečení si paní Dobiášová obstarává sama a to v normálních obchodech. Navštěvuje Vás rodina, jak často a jakou roli hraje rodina ve Vašem současném životě? „Ano, navštěvuje mě rodina jednou za čas, protože žijí ve Švýcarsku. Rodina má pro mě velký význam.“

4. Co ve Vašem životě nejvíce postrádáte a s čím jste naopak spokojeni?

„No, jsem spokojena, pokud je trochu to zdraví“. J Paní Dobiášová vypadá vyrovnaně a svěže, nevypadá to, že by s něčím byla výrazně nespokojena. Samozřejmě zmínila, že postrádá manžela, po jeho smrti.

5. Omezuje Váš zdravotní stav nějakým způsobem Váš současný život?

Děláte vědomě něco pro své zdraví? „Dříve jsem sportovala, teď si doma někdy trochu zacvičím. Normálně jím zeleninu a ovoce, chodím pravidelně ven, hlavně nakupovat.“ Jste soběstačná, zvládáte vše sama nebo potřebujete pomoc rodiny a ostatních? „Zatím ano. Zatím všechno zvládám sama.“ Jak byste zhodnotila svůj zdravotní stav? „K mému věku to jde, může to být horší.“ Paní Dobiášová nevyužívá žádnou pečovatelskou službu a o domově důchodců nepřemýšlí, jelikož je „zatím soběstačná“.

6. Je pro Vás Váš věk omezením? Ve které oblasti Vás omezuje nejvíce? „Určitě mě věk omezuje, nemůžu se už tak moc pohybovat jako dříve, nemůžu dojít do schodů.“ Pociťujete rozdíl ve vnímání starých lidí mladou generací? Cítíte se mladou generací diskriminováni? „Ale to zase ne.“ Vnímáte ochotu mladších vůči vám při cestování dopravními prostředky? Při této otázce bylo vidět, že se setkala i s negativními reakcemi mladých lidí, nechtělo se jí o tom moc povídat a řekla pouze: „Někdy vnímám ochotu mladých. Někteří jsou arogantní.“ Rozvíjíte nějakým způsobem svoji osobnost? Máte potřebu se nějak realizovat a být užitečná? „Tak snažím se číst a procvičuji si paměť, luštím křížovky nebo sleduji přírodovědné dokumenty.“ Paní Dobiášová se snaží rozvíjet svojí psychickou zdatnost každodenním sledováním médií – televizi (Spektrum), rádio, čte různé odborné články.

7. Domníváte se, že se stát o Vás stará dostatečně, popř. co by měl zlepšit?

Spontánní odpověď: „No teda úžasně! (ironicky a se smíchem) Dávají mizerný důchod. Je to ostuda, představte si, že důchodcům přidají jen 45 Kč!“

8. Popište prosím, jak by podle Vás měl ideálně vypadat Váš současný život?

„Aby člověk mohl nějak slušně žít. Na peníze už kašlu, o tom už nemá cenu mluvit.“ Dále zmínila, aby nemusela poslouchat všechno co se děje v tomhle státě, samé hádky a spory v médiích. Jinak je paní Dobiášová celkově spokojená.

Pí Kneřová, 78 let, Praha

1. Jaké nejvýraznější problémy vás provází každodenním životem?

Největším problémem je nedostatek financí. V ostatních oblastech života si nestěžuji, zdraví je přiměřené mému věku a mám skvělou rodinu a manžela.

2. Jak velký problém pro vás znamená nedostatek financí?

Díky tomu, že jsem několik let mohla pracovat i v důchodu, mám nějaké úspory, ale rychle ubývají. Každý měsíc musím z úspor dávat na inkaso, za které spolu s nájmem a jídlem utratím měsíčně nejvíce peněz. Potraviny nakupuji především ve slevových akcích, hlavně mléko, máslo a podobně. Zeleninu nakupuji především na trhu. Oblečení mnoho nenakupuji (jen například punčochové zboží), mám již několik let stejnou postavu, a proto čerpám z toho, co mám doma. Něco také dostanu od rodiny jako dárek.

Také mě mrzí, že mám problém koupit svým vnoučatům dárek a nemůžu jim pořídit to, co bych chtěla, protože nemám dostatek peněz. Nevyjdu s důchodem, takže s penězi vycházím horkotěžko. Také miluji moře a hlavně Chorvatsko, ale na cestování bohužel nezbývají peníze.

Pokud se dozvím o nějaké slevě pro důchodce, tak se jí snažím využít. Například sleva na lístky do kina, což je také asi jedna z mála kulturních akcí, které navštěvuji. Co se týče poplatků ve zdravotnictví, tak to není samozřejmě nic příjemného, ale asi je to nutnost pro zdravotnictví, takže ho akceptuji. Vadí mi 30 Kč za recept, ale 60 Kč denně za pobyt v nemocnici se dá pochopit, protože z něčeho je nutné hradit stravu a podobně. V ostatním až tak velký problém nemám.

3. Jak trávíte volný čas a jak jste spokojeni s využitím Vašeho volného času?

Volný čas trávím různě. Snažím se hodně číst, abych byla v obraze o tom, co se děje doma a ve světě, luštím křížovky, pracuji na zahradě na chatě, kam občas jezdíme a také tam máme kočky, které krmíme. Do společnosti mnoho nechodím, protože je to příliš drahé. Vstupenky na různé akce, koncerty a podobně jsou tak nad mé možnosti. Seniorské spolky nenavštěvuji, jen chodím v rámci městského úřadu plavat. Což nabízí Praha 7 zadarmo. Ale je o to veliký zájem a obrovské fronty, takže jsem se na to minulý rok vykašlala, protože jsem si řekla, že mi to za to ani nestojí. Každý den chodím ven na nákupy nebo na procházky, ale snažím se, abych nezůstala pouze doma.

Také mám několik bývalých spolužaček a spolupracovnic, a tak se občas scházíme, přes zimu je to častěji. Kamarádky se sházejí každý týden v kavárně, tak za nimi občas také dorazím. V létě zas máme přátelé a sousedy na chatě. Každý den si také volám se svými dětmi, především dcerou. Mobilní telefon používám a umím s ním volat a přečíst si smsku, sama je však nepíšu. S přáteli, kteří nejsou z Prahy, si občas dopisuji tradičním způsobem ve formě dopisů a pohledů, obzvláště jim přeji touto formou k narozeninám a jmeninám.

Na předváděcí akci jsem byla před několika lety, když ještě nebyli tak brutální, jak se v dnešní době o nich mluví. Tenkrát byli slušní, dali nám oběd a k ničemu nás nenutili. V dnešní době se jich však již nezúčastňuji a lituji lidí, kteří se jich zúčastňují především z důvodů osamělosti. Já mám velké štěstí, že mám rodinu, která v mém životě hraje důležitou roli. Mám hodného manžela, tři děti, jejich partnery a vnoučata. Vídáme se velmi často a mám pocit jistoty, že v případě potřeby mě nenechají na holičkách. Takže pocitem osamění tolik netrpím, přestože miluji společnost druhých lidí.

4. Co ve Vašem životě nejvíce postrádáte a s čím jste naopak spokojeni?

Nejvíce postrádám celkovou slušnost ve většinové společnosti, mám ráda přímé jednání, a aby lidé nelhali a drželi pospolu, což už se v dnešní době moc nevidí. Nic nestojí pozdravit, poděkovat a i když jsme naštvaní, na lidi se usmát. Spokojená jsem se svou rodinnou, že jsme přiměřeně zdraví, že vnuci úspěšně studují a sousedé v mém okolí jsou převážně hodní lidé.

5. Omezuje Váš zdravotní stav nějakým způsobem Váš současný život?

Můj zdravotní stav je přiměřený mému věku, kdyby takhle vydržel ještě pár let, budu spokojená. Pečovatelskou službu naštěstí zatím nepotřebuji, myslím, že jak vím z doslechu, jsou lidé spokojeni. Vozí jim obědy a podobně. O domově důchodců taktéž zatím neuvažuji. Jsem ještě díkybohu soběstačná, pouze k některým lékařům například na kontrolu po operaci očí se mnou chodí manžel nebo dcera. Pro svoje zdraví se snažím žít zdravě, chodit do přírody, být na čerstvém vzduchu, pracovat na zahrádce a hlavně se zbytečně nerozčilovat, protože to stejně není nic platné.

6. Je pro Vás Váš věk omezením? Ve které oblasti Vás omezuje nejvíce?

Každá generace si myslí, že ta předešlá byla lepší. Vzhledem k současné situaci ve společnosti, kdy důchodců přibývá, mladá a dravá generace z toho moc nadšená není a mám pocit, že tu překážíme. Někteří mladí nejsou moc vstřícní a ohleduplní ke starším lidem. V tramvaji většinou na místech pro invalidy sedí mladí, kteří buď spí, čtou nebo předstírají slepotu. Většinou nás pustí sednout děvčata. Omezení věkem spatřuji hlavně, jak už jsem řekla, v nedostatku financí, protože finanční rozdíl mezi platem a důchodem je velký.

Vzhledem k tomu, že jsem v důchodu a celý život jsem pracovala ve velkém kolektivu spolupracovníků a v prostředí náročném na rozhodování a organizaci, tak mi nejvíce chybí společnost lidí.

7. Domníváte se, že se stát o Vás stará dostatečně, popř. co by měl zlepšit?

Nevím, jestli se o mě stát stará dostatečně, v některých případech o tom i pochybuji. Vadí mi argumentace, že například v Rakousku, Německu atd. jsou služby a energie o hodně lepší, už nikdo nedodá jaký je důchod nebo plat v těchto zemích. Když vezmu můj důchod po 47 letech po skutečně poctivé práci žádná sláva to není a letošní zvýšení penzí o 32 Kč bylo spíše výsměchem a k pláči. Chybí sociální byty a místa v domovech důchodců, kde se čeká, až někdo umře, aby se uvolnilo místo.

8. Popište prosím, jak by podle Vás měl ideálně vypadat Váš současný život?

Přes všechny problémy mohu být spokojená (vím, že jsou na tom někteří lidé daleko hůře), mám velkou rodinu, přiměřeně zdraví a na jaře zase bude krásně a začne práce na zahrádce, na což se celou zimu těším.

Pí Šnorová, 69 let, Praha

1. Jaké nejvýraznější problémy vás provází každodenním životem?

V současné době nejvíce pociťuji samotu a nedostatek financí. Nedostatek financí do značné míry způsobuje můj pocit samoty, protože mi neumožňuje výraznější kulturní vyžití. V současné době mě zdravotní stav nelimituje.

2. Jak velký problém pro Vás znamená nedostatek financí?

S přísunem peněz vycházím, protože musím. Proti poplatkům u lékaře nic nemám, ale vadí mi že při pobytu v nemocnici jsem někdy nucena zaplatit i částku, která je nazývána sponzorským darem (např. v nemocnici na homolce jsem platila 100 Kč povinný poplatek a 400 Kč za nadstandard s tím, že není místo na standardním pokoji). Nejvíce měsíčně utratím za poplatky na byt, elektřinu a plyn. Slevy pro důchodce využívám, např. v zoologické zahradě, botanické zahradě a mhd. Z úspor nežiji, vycházím z toho co mám. Ráda bych, ale nemohu si dovolit dovolenou u moře nebo na horách.

3. Jak trávíte volný čas a jak jste spokojeni s využitím Vašeho volného času?

Do společnosti co jsem v důchodu už moc nechodím, především z finančních důvodů. Mezi mé koníčky patří čtení historických románů a detektivek. Vyrábím korálky a pletu. Seniorské spolky nenavštěvuji, ale pravděpodobně začnu. Mám přátele z řad svých vrstevníků, denně si telefonujeme a stýkáme se dle možností cca jednou týdně. Každý den chodíme ven, protože vlastním psa, kterého musím až čtyřikrát denně venčit. Mobilní telefon používám, vlastním i počítač, který také využívám. Předváděcí akce znám, jsou to šmejdi. Potraviny nakupuji podle letáků v akcích, oblečení v secondhandech nebo u vietnamců. S rodinou se navštěvuji sporadicky, v důsledku zaneprázdněnosti každodenních povinností, ale se svými dětmi jsem denně v telefonickém kontaktu.

4. Co ve Vašem životě nejvíce postrádáte a s čím jste naopak spokojeni?

Ve svém životě nic nepostrádám a jsem se vším spokojena, jen bych brala víc financí.

5. Omezuje Váš zdravotní stav nějakým způsobem Váš současný život?

Zdravotní stav mě neomezuje. Pečovatelskou službu nevyužívám. O domově důchodců nepřemýšlím. Pro své zdraví denně venčím psa. Zatím jsem soběstačná a pomoc ostatních nepotřebuji. Vzhledem k mému věku je zdravotní stav uspokojivý.

6. Je pro Vás Váš věk omezením? Ve které oblasti Vás omezuje nejvíce?

Nechci házet všechny mladé lidi do jednoho pytle, ale občas se setkám s negativním postojem ke starším lidem (nadávky a neochota). Při cestování mhd vnímám ochotu mladších lidí pozitivně, často mě pouští sednout. Ráda bych se ještě uplatnila v zaměstnání, protože cítím potřebu být užitečná, ale vzhledem k věku mám šanci. Po odchodu ze zaměstnání nejvíce postrádám kolektiv a pocit, že jsem užitečná.

7. Domníváte se, že se stát o Vás stará dostatečně, popř. co by měl zlepšit?

Stát mi přidá na důchod v roce 2014 31 Kč měsíčně, což hovoří za vše. V rámci zdravotní péče bych rozšířila personál v nemocnicích, o čemž vím z vlastní zkušenosti. Také si myslím, že by stát měl vytvořit lepší podmínky pro seniory, kteří se chtějí uplatnit na trhu práce.

8. Popište prosím, jak by podle Vás měl ideálně vypadat Váš současný život?

Přála bych si každý rok strávit alespoň dva týdny na dovolené, ať už v zahraničí nebo v tuzemsku. Ráda bych dvakrát měsíčně chodila do divadla, jednou týdně do kina nebo na výstavu. Ráda bych také navštěvovala kadeřníka, manikérku, masáže, nakupovat v buticích, chodila na jógu, jezdila do lázní, chodila do restaurací a kaváren a v neposlední řadě bych byla ráda, kdybych nemusela čekat na akční leták ze supermarketu a mohla si koupit potraviny dle chuti.

Monografie

DVOŘÁČKOVÁ, Dagmar. Kvalita života seniorů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 112 s. ISBN 978-80-247-4138-3.

HAŠKOVCOVÁ, Helena. Fenomén stáří. Vyd. 2. Praha: Havlíček Brain Team, 2010, 365 s. ISBN 978-80-87109-19-9.

HAVLÍK, Josef. Sborník VI. mezinárodní konference: Problematika generace 50 plus. Jihočeská univerzita, Zdravotně sociální fakulta. 114 s. ISBN 978-80-7394-187-1.

HROZENSKÁ, Martina. Sociální péče o seniory. Vyd. 1. Praha: Grada, 2013, 192 s. ISBN 978-80-247-4139-0.

MLÝNKOVÁ, Jana. Péče o staré občany. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 192 s. ISBN 978-80-247-3872-7.

PACOVSKÝ, Vladimír. Gerontologie. Vyd. 1. Praha: Avicenum, 1981, 298 s. ISBN 08-044-81.

SAK, Petr, KOLESÁROVÁ, Karolína. Sociologie stáří a seniorů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 225 s. ISBN 978-802-4738-505.

SÝKOROVÁ, Dana, CHYTIL, Oldřich. Autonomie ve stáří: strategie jejího zachování. Vyd. 1. V Ostravě: Zdravotně sociální fakulta Ostravské univerzity, 2004, 323 s. ISBN 80-732-6026-3.

Internetové zdroje

HRABOVSKÁ, Pavla. Kvalita života seniorů [online]. Brno, 2006 [cit. 2013-11-03]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/54244/pedf_m/Kvalita_zivota_senioru.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce doc. PhDr. Pavel Mühlpachr, Ph.D.

BUČKOVÁ, Michaela. Čeští penzisté prodávají v obchodech, hlídají děti, zůstávají špičkovými lékaři. In:IDnes.cz: Finance [online]. 2010 [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/cesti-penziste-prodavaji-v-obchodech-hlidaji-deti-zustavaji-spickovymi-lekari-19i-/podnikani.aspx?c=A101111_1481335_zamestnani_hru

MISHRA, Vinod, SMYTH, Russell. Are more senior academics really more research productive than junior academics? Evidence from Australian law schools [online]. Scientometrics, Vol. 96. No. 2. (2013), pp. 411-425. Databáze Scopus. [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://download.springer.com/static/pdf/960/art%253A10.1007%252Fs11192-012-0886-3.pdf?auth66=1386801560_e1377daea94ffaa9ccb1f6dde44de857&ext=.pdf

Počet shlédnutí: 35