obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


zivot_vegetariana_v_soucasne_spolecnosti

Život vegetariána v současné společnosti

1. Úvod

V současné době se způsobu života, životnímu stylu přikládá velká váha a pozornost. Tato práce pojednává o vegetariánství, které je úzce spojeno s lidskou životosprávou. Pojem vegetarián lze chápat ve dvou rovinách. Společnost tuto komunitu obecně vnímá a charakterizuje jako osoby, které nejedí maso. Existují však i jednotlivé specifické skupiny či podskupiny vegetariánů, jejichž jídelníček se dále v různých oblastech omezuje. Následně tak může docházet k určitým nedorozuměním. Tato práce vychází nejprve z obecného označení a až v průběhu jejího zpracovávání se objevují i specifické skupiny. Vegetariáni také často mimo vynechání masa ze svého jídelníčku odmítají nosit i některé typy oblečení, při jehož výrobě zemřelo zvíře (kůže, kožešina apod.). Své přesvědčení dokazují i nákupem kosmetiky, která nebyla testována na zvířatech.

Důvody, které člověka vedou k tomuto způsobu života, jsou různé. Někteří se pro vegetariánství rozhodnou ze své vlastní vůle, jiní jsou ovlivněni módní vlnou a snaží se být pouze „in“. Slepě tak následují ostatní bez toho, že by znali či akceptovali důvody vnitřních motivů. Právě objasnění těchto důvodů je jednou z priorit tohoto výzkumu. Orientuje se také na to, jak náročné je pro vegetariána sestavení jeho jídelníčku. Především se soustředí na oblast živin, které vegetarián musí získat z jiných zdrojů než z masných či mléčných výrobků.

2. Cíl práce

Cílem této práce je objasnit a pochopit možné důvody, které člověka vedou k tomu, aby se stal vegetariánem. Práce se zajímá i o to, z kterých alternativních zdrojů získávají vegetariáni potřebné živiny, například živočišnou bílkovinu, opomenuté vitamíny, apod.

Vznikly tak dvě výzkumné otázky:

  1. „Jaké jsou důvody, které člověka vedou k vegetariánství?“
  2. „Jaké alternativy využívají vegetariáni, aby získali potřebné živiny, které běžně obsahují masné či mléčné produkty?“

3. Metodika práce

Práce je rozdělena do dvou částí - teoretické a praktické. Teoretická část obsahuje literární rešerši, kde jsou uvedeny názory odborníků na problematiku vegetariánství v souvislosti se stanovenými výzkumnými otázkami. Následují teoretická východiska, která blíže specifikují pojem vegetariánství. Tato část se opírá především o internetové zdroje, které se soustředí na oblast vegetariánství.

Stěžejní částí je však praktická část práce. Pro zjištění odpovědí na stanovené výzkumné otázky je použit kvalitativní výzkum formou individuálního polostandardizovaného rozhovoru. Tento typ rozhovoru má stanovenou určitou kostru otázek (viz příloha), které jsou tazatelem postupně kladeny. Nezáleží však na dodržování jejich přesného pořadí. Tazatel dále v průběhu rozhovoru dle situace pokládá i další doplňující otázky. Ty mají za cíl prohloubit zjištěné informace a získat tak ucelenější pohled respondenta na danou problematiku. Výhodou této metody je právě získání souvislostí a tím i konkrétnějšího pohledu respondenta na dané téma, než by bylo zjištěno například pouze standardizovaným rozhovorem. Plusem osobního rozhovoru je i přímá možnost tazatele pozorovat neverbální komunikaci respondenta a korigovat tak rozhovor, např. uvolnit nervózní atmosféru nebo lépe položit otázku či uvést konkrétní příklad v případě nejasností. Možným rizikem této metody je však právě role tazatele. Ten musí být s tématem výzkumu dokonale seznámen, aby byl schopen vést rozhovor a rovněž pokládat relevantní doplňující otázky. Měl by také zaujmout neutrální postoj, aby neovlivňoval odpovědi respondenta. Svou roli hraje i atmosféra při rozhovoru, která by měla být uvolněná, aby respondent uváděl své skutečné názory a nestylizoval se do jiné role. Výsledek ovlivňuje i délka rozhovoru, která by neměla přesáhnout jednu hodinu.

Celkem byli osloveni čtyři respondenti (1 muž a 3 ženy), jejichž bližší charakteristika je uvedena v tabulce č. 1. Role tazatele se zhostil pouze jeden člen týmu, z jehož okolí také vybraní respondenti pocházeli. Odpadlo tak problematické hledání vhodných respondentů. Vzhledem k tomu, že tazatel nepatří mezi vegetariány, musel velmi podrobně nastudovat tuto problematiku, aby byl schopen klást doplňující otázky. Nutné je podotknout, že k masu má velmi kladný vztah a tak pro něj bylo náročné zachovat určitou objektivitu a nevyhraněnost k tomuto tématu. Před samotným rozhovorem byl nejdříve každý respondent informován o důvodech, smyslu tohoto projektu a výzkumných otázkách, tedy cílech práce. Současně byl dotázán, zda mu nevadí, že celý rozhovor bude nahráván na diktafon. Tazatel tak díky tomu měl možnost soustředit se více na obsah a směr rozhovoru než na zapisování zjištěných údajů. Rovněž mohl vždy sledovat neverbální komunikaci konkrétního respondenta. Vzhledem k tomu, že vybrané respondenty zná již delší dobu, dokázal tak lépe „přečíst“ jejich neverbální komunikaci a přizpůsobit tomu průběh rozhovoru. Včasné informování respondenta o nahrávání rozhovoru hned na začátku také nezpůsobilo jeho následné „ztuhnutí“ v průběhu rozhovoru. Respondent byl současně ujištěn, že obsah rozhovoru bude použit pouze pro účely tohoto školního projektu. Po úvodních informacích tak byla navozena příjemná a přátelská atmosféra. Následovalo kladení daných otázek. Zajímavá byla reakce respondentů na otázku alternativních potravin, které využívají, aby nahradili některé látky z masa. Všichni byli překvapeni způsobem, jak byla otázka položena, možná i mírně rozhořčeni. Jejich pozastavení nás přivedlo k zamyšlení se nad tím, jak sebestředně otázka zní a jak je vegetariánství bráno. Každý člověk si složky, které obsahují životu důležité látky, vybírá dle svého vlastního uvážení. Jen proto, že maso je nejčastější potravinou k získání bílkovin pro „masožrouty“, neznamená, že vegetariánství je jen o hledání alternativ k „normálnímu“ jídlu, které vegetarián nekonzumuje. Rozhovory probíhaly na veřejných místech (kavárny, restaurace či školní prostory). Délka jednoho rozhovoru činila v průměru okolo 20 minut.

Vybraná metoda výzkumu byla zvolena vhodně. Pro zodpovězení stanovených výzkumných otázek bylo nutné získat hlubší pohled na dané téma, což by např. kvantitativní výzkum nemohl splnit. Polostandardizovaný rozhovor navíc poskytl možnost klást doplňující otázky v souvislosti s tím, jak jednotlivé rozhovory probíhaly. Nevýhodou je, že výzkum byl uskutečněn na úzkém vzorku a tak tyto výsledky nelze zevšeobecnit.

Na základě syntézy primárních dat jsou zodpovězeny výzkumné otázky a učiněny závěry této práce.

Tabulka č. 1: Přehled vybraných respondentů

tabulka-prehl._veget.jpg

Zdroj: Vlastní

4. Literární rešerše

4.1 Vegetariánská strava pod drobnohledem

Bezmasé stravování prodlouží podle České společnosti pro výživu a vegetariánství život o 15 let. Údajně předchází mrtvici, infarktu či rakovině, vegetariánství proto doporučuje i dětem.1) I takto odvážná tvrzení je možno vidět při pročítání internetu. Na to, jak na vegetariánskou stravu nahlížejí odborníci, jsou zaměřeny následující řádky. Vegetariánům a jejich stravě či kuchyni se věnuje nepřeberné množství odborných článků a studií. Převážná většina se zaobírá problémem jiného způsobu stravování, tedy stravou bez živočišných produktů. Rovněž se zabývá otázkou, zda složení této stravy obsahuje všechny důležité látky, které člověk potřebuje. Například Connie M. Weaver ve svém článku Should dairy be recommended as part of a healthy vegetarian diet? publikovaném v American Journal of Clinical Nutrition rozebírá důležitost mléčných produktů ve vegetariánské stravě. Mléčné produkty pro většinu lidí představují významný zdroj potřebných živin, hlavně vápníku, draslíku a hořčíku. Neméně důležitou roli hrají mléčné produkty při správném a zdravém růstu kostí. Bylo zjištěno, že vegani mají sníženou hustotu kostních minerálů, větší lámavost kostí a jiná zdravotní rizika oproti lidem stravujících se běžnou stravou či laktovegetariánům.2) Této problematice se dále věnují Ibrahim Elmadfa a Ingrid Singer, kteří se ve své studii Vitamin B-12 and homocysteine status among vegetarians: a global perspective zabývají nedostatkem vitamínu B12 u vegetariánů. Zde je možno nalézt tvrzení, že strava vegetariánů poskytuje množství zdravotních výhod, nicméně autoři konstatují, že živočišné produkty našemu tělu dodávají mikroživiny, které v rostlinné stravě buď nejsou přítomny, nebo jen v malém množství. Nedostatek vitamínu B12 může vést k chudokrevnosti či zhoršení paměti a svalové koordinaci. První viditelné příznaky nedostatku tohoto vitamínu mohou být různé – např. neobvyklá únava nebo problémy se zažíváním. Lépe odhalitelnými klinickými příznaky bývají neurologické nebo krevní symptomy (chudokrevnost).3) Obecně se odborná veřejnost shoduje v tom, že vegetariánská strava trpí deficitem vitamínů řady B, zejména B2 a B12, vitamínu D, železa, vápníku, jódu, zinku a nenasycených mastných kyselin typu omega-3.4) Nicméně názor Americké dietetické asociace a Kanadských dietologů je takový, že správně rozvržená vegetariánská strava je zdravá, nutričně vyvážená a zdravotně přínosná v prevenci i v léčbě různých onemocnění. Důraz ovšem musí být kladen právě na vyváženost! 5)

4.2 Alternativní zdroje živin ve vegetariánské stravě

S tímto problémem je ovšem vegetariánská společnost obeznámena, jak konstatuje Jarmila Podhorná ze společnosti Naděje: Tyto životně důležité látky však lze jednoduše v bezmasé stravě nahradit právě bylinkami či semínky. Jako zdroj vitamínu B12 je možné použít anděliku čínskou, obilné klíčky či některé mořské řasy. Omega mastné kyseliny vegetariáni jednoduše doplní konzumací lněného či konopného oleje. Energii poskytne například schizandra, která odstraňuje pocit únavy. Vhodné je užívat také rakytník, který navíc působí proti stresu a pomáhá detoxikovat organismus a zároveň je to vitamínová bomba.6)

Čistě pro pořádek je ovšem nutno podotknout, že údaje o tom, jak efektivně dokáže lidské tělo získat výše uvedené vitamíny a zdraví prospěšné látky z rostlinné stravy se velmi liší a obecně tato otázka příliš zkoumána není.

4.3 Vegetariánství = vyšší pravděpodobnost dožití se vysokého věku?

Nicméně faktem je, že vegetariáni mají větší pravděpodobnost dožití se vysokého věku než lidé upřednostňující běžnou stravu. Rozsáhlá studie na úctyhodném vzorku 73 000 lidí sledovala, jaká skladba potravin je nejzdravější z pohledu délky života. Závěry studie byly zveřejněny v Journal of American Medical Association. Vědci rozdělili zúčastněné do pěti skupin. Ty zahrnovaly jedlíky masa a čtyři druhy vegetariánů. Konkrétně se jednalo o zástupce vegetariánství, kteří nejedí žádné živočišné produkty. Dále příznivce tohoto životního stylu, kteří konzumují mléčné výrobky a vejce. Následně jedince, kteří vyznávají způsob vegetariánského života a jedí zřídka rybí maso a poslední byli tzv. polovegetariáni, kteří jedí maso, ne však více než jednou týdně. Z hlediska podvádění smrti zvítězili vegetariáni preferující rybí maso, následovaní jedinci upřednostňující stravu bez jakýchkoliv živočišných produktů a na posledním místě skončili vegetariáni konzumující mléčné výrobky a vejce. Vegetariánské skupiny měly celkově v průměru o 12 procent nižší riziko úmrtí v průběhu sledovaného období ve srovnání s pojídači masa.7) Krom lepších dispozic k dlouhověkosti netrpí vegetariáni obezitou, méně je ohrožuje rakovina tlustého střeva a konečníku a výskyt zhoubných nádorů u nich bývá nižší než v běžné populaci. Zdravotní výhody vegetariánství je ale nutno brát s rezervou, neboť většina vegetariánů jí střídměji, víc přemýšlí o svém jídelníčku a většina z nich nekouří. Rovněž alkohol buď nepijí vůbec, nebo jen příležitostně ve velmi malém množství.8)

4.4 Nejčastěji uváděné důvody vedoucí k vegetariánství

Zdravotní důvody, spolu s etickými také vedou mezi příčinami preferencí vegetariánského způsobu života. Mnoho vegetariánů uvádí, že přestali jíst maso buď kvůli touze po zdravém životním stylu, nebo je ovlivnila nepříjemná událost v jejich životě související s usmrcením a následnou konzumací zvířete. Mezi další argumenty patří mnohdy velmi špatné zacházení se zvířaty. V tomto kontextu jsou často prezentované snímky z jatek nebo z jiných maso - zpracovatelských závodů.9)10) Početná část vyznavačů vegetariánského způsobu života uvádí jako příčinu tohoto přístupu buď důvody náboženské, případně ekonomické, kdy poukazují na přílišnou spotřebu zemědělských plodin, jakožto krmiva pro zvířata určená ke konzumaci. Dalším důvodem může být také strach z nedávno často zveřejňovaných epidemií ptačí chřipky či nemoci BSE. Jak uvádí Vladislav Mužík ve své knize Výživa a pohyb jako součást výchovy ke zdraví na základní škole: Příručka pro učitele mezi příčinami vegetariánství může být mimo jiné i strach z nákazy chorobou přenosnou ze zvířete na člověka. Nelze ani zcela vyloučit důvod poměrně prozaický, a to prostou touhu vyzkoušet něco nového. Občas je možné narazit na případy, kdy dotyčná osoba pouze experimentuje se svým jídelníčkem, případně se tzv. „hledá“ a ve vegetariánském způsobu života vidí vhodnou alternativu.11)

5. Teoretická část

5.1 Pojem vegetariánství

Výraz „vegetariánství“ neboli „vegetarismus“, pochází z latinského slova „vegetabilis„, což lze přeložit jako rostlinný. Často se také uvádějí latinské výrazy „vegetare“ nebo „vegetus“. Tyto pojmy lze přeložit jako růst, rozvíjet se, svěží, zdravý. Některé prameny však uvádějí, že výraz „vegetariánství“ vznikl od anglického slova „vegetables“, neboli zelenina. Pojem „vegetarián“ se však začal více využívat až od roku 1847, kdy byla v Anglii založena první oficiální Vegetariánská společnost. 12)

Je to způsob stravování, kde se z jídelníčku naprosto vylučují produkty z masa včetně želatiny a sádla.

5.2 Důvody vegetariánství

13)

Důvodů, proč se člověk rozhodne jíst bezmasou stravu je mnoho a často je nelze separovat. Prolínají se v čase nebo se předcházejí. Samotné vegetariánství je spíše důsledek, chcete-li vyústění určitých rozhodnutí, která mají za úkol ovlivnit život jedince.

Důvody mohou být následující:

1. Zdravotní

Vegetariáni mají neporovnatelně méně infarktů, kardiovaskulárních potíží a nádorových onemocnění, protože prakticky vůbec nekonzumují živočišné tuky. Tím pádem mají v průměru mnohem méně potíží s vysokým krevním tlakem a cholesterolem - netrpí obezitou (jsou spíše hubenější).

2. Kulturní

Každý žije v určité zemi, komunitě nebo rodině, která má určité návyky. Právě ty automaticky přebírá. Pokud je komunita otevřená a tolerantní, má v dospělosti možnost toto změnit.

3. Náboženské

Člověk může být zastáncem určitého názorového směru či nábožensky založený. Může se tak řídit obecně platnou zásadou, která platí téměř pro každou víru - „nezabiješ“.

4. Etické

Tento důvod je mezi vegetariány zastoupen nejvíce. Vegetariáni nepohlížejí na zvířata jako na věc, ale jako na živé bytosti, s nimiž mají soucit.

5. Ekonomické

K vegetariánství mohou vést špatné ekonomické podmínky, kdy člověk jednoduše nemá finanční prostředky na koupi masa. Dále to mohou být důvody, vycházející ze statistik. Je dokázáno, že jeden hektar půdy může uživit až sedm vegetariánů. Lidé, kteří se živí také masem, potřebují pro svou obživu dva hektary. Tato domněnka vychází ze statistického výzkumu. Ten uvádí, že zvířata chovaná v zajetí a krmena rostlinami, zkonzumují daleko více potravy, než kolik by rostlinné stravy spotřeboval člověk. Dále je zde fakt, že na výrobu určitého množství živočišné bílkoviny je zapotřebí v průměru pětkrát více půdy než k výrobě stejného množství bílkoviny rostlinné.

6. Módní záležitost

Někteří lidé se chtějí od svého okolí lišit. Vegetariánství tak vnímají jako dobrý prostředek k tomuto kroku. V České republice je zhruba 200 000 vegetariánů – 2 % populace. V Indii jich naopak žije zhruba 20 %.

5.3 Specifické druhy vegetariánství

Obrázek č. 1: Všeobecná potravinová pyramida pro vegetariány bez rozdílu na podskupinách

Zdroj: http://soucitne.cz/zdravi


1) Lakto-ovo vegetariánství - z potravy je vyloučeno maso, ale konzumují se mléčné výrobky a vejce. V současnosti jde o nejrozšířenější formu v západním světě.

Tuto skupinu lze dále členit na podskupiny: 14)

a) Su vegetariánství - z potravy je vyloučeno maso, jatečné produkty a určitá zelenina - například česnek, pórek a cibule.

b) Vitariánství - kombinuje veganství a syrovou stravu.

Obrázek č. 2: Potravinová tabulka pro vitariány

Zdroj: http://breatharian.eu/diet/raw/

Dále se vitariánství může členit na:

  • Sprutariánství - konzumace jedlých klíčků semen rostlin.
  • Džusariánství - konzumace nápojů vyrobených z ovoce a zeleniny.

2) Lakto vegetariánství - z potravy je vyloučeno maso a vejce, ale konzumují se mléčné výrobky.

3) Ovo-vegetariánství - z potravy je vyloučeno maso a mléčné výrobky, avšak vejce jsou povolena.

4) Veganství - z potravy jsou vyloučeny veškeré živočišné produkty včetně vajec, mléka, sýru a medu.

Obrázek č. 3: Stravovací pyramida veganů

Zdroj: http://veganem.wordpress.com/

Veganství lze také dále členit na podskupiny: 15)

  • Frutariánství - ve stravě jsou povoleny části rostlin, které byly rostlině odebrány bez toho, aniž by byla zraněna. Jedná se především o plody.
  • Stravovací veganství - zde je pouze strava veganská, ale ostatní používání živočišných produktů jako je vlna, vosk a jiné, je povoleno.

Tabulka č. 2: Grafický přehled specifických skupin vegetariánství

Zdroj: Vlastní

5.3.1 Druhy diet, které jsou pouze částečně vegetariánské

16)

Pesco-pollo vegetariánství - z potravy je vyloučeno červené maso, ale stále se konzumuje drůbež, ryby a plody moře. Někdy je tento druh diety používán v mezidobí, kdy jednotlivec přechází na plné vegetariánství. Tento druh vegetariánství se také nazývá polovegetariánství.

Pesco vegetariánství - konzumují se plody moře, mléko, vejce, avšak žádné další druhy masa. Tento způsob stravování je populární zvláště v Japonsku. Zde je známý jako dieta Okinawa.

Flexitariánství - do stravy je příležitostně zařazeno i maso. Často se nejí maso zvířat, která jsou chována v továrním prostředí. Lze však konzumovat maso zvířat, která jsou chována na ekofarmách či ulovena v divočině.

5.4 Klady a zápory vegetariánství a alternativní živiny pro vegetariány

Tabulka č. 3: Klady a zápory vegetariánství

Zdroj: Upraveno dle http://www.novinky.cz/zena/zdravi/96374-rizika-i-prednosti-vegetarianstvi.html

Přesné vymezení kladů a záporů vegetariánství je stále spornou otázkou. Trvale se vedou rozsáhlé diskuse, při nichž příznivci i odpůrci dokáží velmi dobře argumentovat. V podstatě lze však říci, že záleží na dvou faktorech:

1. Jaký druh vegetariána daný jedinec je.

2. Kdo vegetariánství dodržuje - dospělý člověk, jedinec v pubertě, dítě, těhotná žena, kojící matka, sportovec, atd.

Vyvážená vegetariánská strava neznamená pro dospělého člověka ohrožení na zdraví. Je však nutné zajistit dostatečný příjem nepostradatelných složek potravy, které jsou pro člověka důležité a v rostlinné stravě se buď vyskytují málo, v nesprávném poměru či vůbec. Proto je pro děti, dospívající, těhotné, kojící ženy a vrcholové sportovce dodržování vegetariánství nevhodné. Zejména jedná-li se o veganství a frutariánství. 17)

Mezi nepostradatelné složky vitamínů a minerálních látek, kterých je při vegetariánském způsobu života nedostatek, patří:

1. Nenasycené mastné kyseliny (typ omega 3) – k zajištění zdravého vývoje mozku.

2. Jód – k zajištění správné funkce štítné žlázy.

3. Vitamín B12 a železo – tyto látky mají na starost tvorbu červených krvinek, čímž je předcházeno chudokrevnosti, únavě a snížené koncentraci.

4. Zinek – zajišťuje společně s vitamínem B12 imunitu.

5. Vápník – při nedostatku dochází k řídnutí kostí.

Dostatek těchto vitamínů a minerálních látek v těle hraje tedy důležitou roli. Proto by jedinci, kteří se chystají s vegetariánstvím začít, měli z počátku spolupracovat s nutričním specialistou či se poradit se zkušenějšími vegetariány.18)

Vzhledem k nutnosti předcházet nedostatku výše zmíněných vitamínů a ostatních pro člověka prospěšných látek, musejí vegetariáni hledat jiný zdroj příjmu těchto živin. Proto vegetariáni používají alternativní výživu, která jim zajistí potřebné živiny bez porušení jejich mravního kodexu.

Mezi základní alternativní potraviny řadíme například:19)

Tofu – tato potravina se vyrábí ze sóji a dá se použít v mnoha formách a úpravách, jak ve slané formě, tak ve formě sladké. Tofu mohou jeho uživatelé také zapékat či grilovat. Rovněž je vhodné i pro sportovce na dietách, protože je velmi snadno stravitelné.

Obrázek č. 4: Tofu

Zdroj: http://www.ifood.tv/blog/is-it-safe-to-eat-tofu-during-pregnancy/

Mandle – které obsahují 18,7 % bílkoviny, 54 % tuků, vitamín E - 25 mg, vitamín C - 800 - 6500 mcg, fluor 90 mcg, biotin 0 - 20 mcg, kyselinu listovou 45 mcg, vitamín B komplex. Pro děti se doporučuje z mandlí dělat sladký marcipán.

Cizrna – obsahuje 20 % bílkovin; 3,4 % tuku; 7,2 mg železa; 180 mcg karotenu a jiné vitamíny. Vegetariáni velmi rádi vyrábí z cizrny kořeněné pomazánky.

Čočka - 23,5 % bílkoviny, 1,4 % tuku.

Hrách - 23 % bílkoviny, 1,4 % tuku.

Fazole - 21 % bílkoviny, 1,6 % tuku.

Mezi ostatní alternativní potraviny může být zařazen:

Rostlinný salám - směs pšeničného lepku, rostlinné bílkoviny, kukuřičného škrobu, neagresivního koření, kokosového tuku, vody, přírodních aromat a esencí. Je určen bez omezení věku, vhodný do teplých i studených pokrmů.20) Má stejný vzhled, vůni a podobné chuťové vlastnosti jako tradiční uzeniny.

Sójové mléko - jedná se o řídkou emulzi specifické chuti, která připomíná mléko. Vyrábí se ze sójových bobů. Sójové nápoje nepijí pouze vegané, ale i lidé nesnášející laktózu a alergici reagující na mléčné výrobky. Tento nápoj je velmi oblíben v Japonsku a Číně. 21)

Sójové maso - obsahuje mnoho bílkovin a jen velmi málo tuků. Dále obsahuje vitamín A, B, E a z minerálních látek vápník, fosfor a železo. Vyráběno je v podobě granulí, kostek, nudliček či plátků. Existuje jak v ochucené, tak neochucené podobě.22)

6. Praktická část

Dotazování proběhlo formou individuálního polostandardizovaného rozhovoru se čtyřmi respondenty. Struktura otázek je přiložena v příloze. Cílem bylo zjistit, co vede člověka k tomu, aby se stal vegetariánem. Dále jaké alternativní produkty vegetariáni využívají, aby nahradili jednotlivé složky stravy, které nekonzumují a jejich jídelníček tak byl stále vyvážený.

Důvody vegetariánství

Dva respondenti uvedli jako důvod přijetí vegetariánství etické důvody. Zacházení se zvířaty při chovu a porážce jim přijde jako týrání. Snaží se tím respektovat zvířata, životní prostředí i životní zdroje. Zbytek měl spíše zdravotní důvody či důvody tělesného rozpoložení. Od mala jsem se masu spíše vyhýbal, než vyhledával. Člověk je plodožravec a jeho tenké střevo je mnohem delší než třeba u kočkovitých šelem, tím dochází k zahnívání masa ve střevech a následné intoxikaci organismu, uvedl jeden z nich. Způsob dnešního chovu, který degraduje kvalitu masa, nezůstal opomenut. Především kvůli látkám, které jsou do těla zvířat vylučovány před porážkou a jsou zapříčiněny stresem. Tělo dokáže z požitého masa absorbovat stresory zvířete před smrtí, které jsou pak v člověku někde uloženy a mohou se projevovat různými způsoby, řekl Josef o svých obavách z vylučovaných látek.

Názory okolí

Kromě jednoho respondenta, který se nesetkal s žádnými negativními ohlasy, všechny odrazovalo jejich okolí od tohoto životního stylu. Často byli těmito lidmi jejich rodina a přátelé. Argumentací bylo zdravotní riziko. Lidé, kteří vegetariánství odsuzovali, však sami nevěděli, které konkrétní látky respondentům mají chybět či to jednoduše zdůvodňovali tak, že jíst maso a živočišné produkty je přirozené, jelikož to tak bylo vždy. Lidé kolem dnes považují za naprosto samozřejmé jíst maso 5x a vícekrát týdně. Když potom kroutí hlavou, že maso nejím, tak argumentují tím, že jsme maso jedli odjakživa. Dobrá, ale maso byla sváteční kratochvíle, které se běžným lidem dostávalo 4x do měsíce, někdy méně, zachycuje jeden z respondentů své zkušenosti s názorem nevegetariánů. Respondentům okolí také vytýká, že jde zrovna o určitou módní záležitost.

Výchova dětí

V otázce výchovy dětí a jejich vedení k vegetariánství se jen jeden respondent vyjádřil tak, že své děti v tomto stylu života bude vychovávat z důvodu názoru, že veganství je nekompromisně prospěšnější než klasická strava. Zbytek však nechá svým dětem volbu. Svůj názor (viz Důvody přijetí vegetariánství) jim nabídnou a na dětech bude, zda ho přijmou či nikoliv. Jeden z důvodů takovéto volby byl: Své děti nechám určitě svobodně rozhodnout o tom, zda maso jíst či nikoliv. Ono dětské tělo a nezkažené předsudky dokáže samo velice dobře říct, co si dát a co ne.

Alternativní látky

Na otázku alternativních zdrojů výživových látek obsažených v mase či mléčných produktech odpovídali, že jedí luštěniny, obiloviny, ořechy, mořské řasy, zeleninu (květák, kapusta, brokolice) a sóju. Dále pak mák, sezamová a slunečnicová semínka a mandle. Jejich strava je také často spojena s kritériem genetické nemodifikovanosti potravin.

Dostupnost vege-potravin

Dle výzkumu respondentům nedělá problém sestavení vegetariánského jídelníčku. Na počátku jejich fáze vegetariánství si jen museli udělat určitý přehled o tom, kde a jak získat potraviny, které by jejich jídelníček měl obsahovat. Ne ve všech obchodech jsou tyto produkty prodávány. Specializované obchody jsou pak dražší. Při výběru se však stále řídí svým tělem, stejně jako tomu bylo do doby, než se stali vegetariány. Jediný problém vidí v gastronomických podnicích. Často v nich nenaleznou jimi požadované pokrmy.

Rizika vegetariánství

V otázce rizik vegetariánství se respondenti v názoru shodují. Vegetariánství pro ně žádná rizika nepřináší, pokud je v normě. Živiny, které jejich tělo potřebuje k fungování, do sebe dostávají stejně tak jako nevegetariáni. Jak uvedl jeden z respondentů: Mám trochu strach o lidi, kteří se k vegetariánství staví křečovitě a zatvrzele a odsuzují všechny masožrouty. A pak o lidi, kteří chtějí chránit zvířátka, všem kolem to cpou, sami se straší televizními záběry z jatek a tlačí do sebe horem dolem tofu atd., což má za důsledek alergii na lepek, jelikož většina vege-potravin obsahuje celkem dost mouky. Takže jako se vším, všeho s mírou a pokorou.

Respondenti čtou publikace, ať už v tištěné či elektronické podobě, věnující se tomuto tématu poměrně často. Zdroje hledají v knihovnách a internetových periodikách.

7. Závěr

Tato práce byla tvořena s úmyslem alespoň okrajově nahlédnout do světa vegetariánů, protože tato problematika je velice široká. Práce částečně nastínila vznik vegetariánství. Charakterizovala blíže jednotlivé druhy vegetariánství a jejich stravovací pravidla. Shrnula rovněž výhody a nevýhody tohoto životního stylu. Zodpověděla i dvě stanovené výzkumné otázky: „Jaké jsou důvody, které člověka vedou k vegetariánství“ a „jaké alternativy využívají vegetariáni, aby získali potřebné živiny, které běžně obsahují masné či mléčné produkty.“ Odpovědi na ně vyplynuly z kvalitativního výzkumu formou individuálních polostandardizovaných rozhovorů s vybranými respondenty. Zkrácené souhrnné výsledky z rozhovorů jsou uvedeny v následujících odstavcích.

Důvody pro přijetí vegetariánství

Tomuto životnímu stylu propadli ze svého vlastního rozhodnutí. Názory jim nebyly nuceny, ani své názory nenutí ostatním. Své potomky chtějí většinou vychovávat tak, aby jejich volba neovlivnila budoucí volbu jejich dětí a aby měly právo na svobodné rozhodnutí stejně jako samotní respondenti. Svým dětem chtějí vysvětlit postoj, který k tomuto tématu zaujímají a motivovat je, ne však jim tento styl života předurčit.

Etika

Jedním z důvodů vegetariánství je důvod etický. Vegetariáni šetří životy zvířat. Odsuzují zacházení se zvířaty při chovu a porážce. Z jejich pohledu není dnešní chov nastaven tak, aby poskytoval maso a živočišné produkty, které budou kvalitní a nebudou obsahovat látky, které jsou vylučovány do těla zvířat při stresu. Tento styl života berou jako něco, čím mohou pomoci nejen sobě, ale i světu, jelikož šetří životní zdroje.

Zdraví

Důvodem k vegetariánství je i zlepšení zdraví. Maso či jiné potraviny živočišného původu tělo netráví tak snadno jako potraviny rostlinného původu. Nekupují jen kategoricky vegetariánské produkty, ale i produkty, které nejsou geneticky modifikované. Záleží jim na složení a věnují pozornost informacím uvedeným na etiketě obalu. Považují vegetariánství za něco, s čím je jejich tělo spokojenější a cítí se lépe.

Zkrátka jiná volba

S každou další informací, kterou o dnešním zpracovávání masa dostávají, pro ně klesá i atraktivita masa. Je pro ně přirozené maso ve skladbě jídelníčku nemít, stejně jako pro nevegetariány opačně. Jejich tělo žádá jiné potraviny, které obsahují stejné látky. Neberou potraviny, které nekonzumují jako něco, co nesmí, ale něco, co pro ně nemá význam jíst.

Alternativy

Zde nebyly odpovědi nijak překvapující. V celku odpovídaly alternativám zmíněným v teoretické části. Výživové hodnoty svých potravin si hlídají a nejčastěji doplňují bílkoviny, vápník, jód a to ve formě luštěnin, obilovin a sóji. Nepostradatelné jsou v jejich jídelníčku také například ořechy, zelenina či mořské řasy, mák, sezamová a slunečnicová semínka a mandle.

Výběr těchto alternativ také záleží na dostupné nabídce obchodů a gastronomických podniků, na jejich sortimentu, ale i ceně a kvalitě těchto produktů, vzdálenosti obchodů a podniků od bydliště, místa pracoviště apod. S růstem globálního trendu celkového zdravého životního stylu, ne jen stylu vegetariánství, veganství a dalších odnoží, chce nabídka v této oblasti uspokojit poptávku a dostupnost těchto produktů se zvyšuje. Můžeme tedy říci, že rozvoj zkoumaného životního stylu pozitivně ovlivňuje i celkovou úroveň dostupnosti a oblíbenosti zdravých produktů na trhu a může zvýšit povědomí i u spotřebitelů, kteří by za normálních okolností tuto stravu nevyzkoušeli.

8. Seznam literatury

Knižní

[1] MUŽÍK, V. a kol. Výživa a pohyb jako součást výchovy ke zdraví na základní škole: Příručka pro učitele. Brno: Paido, 2007. 150 s. ISBN 978-80-7315-156-0.

[2] NIEDERLE, Martin. Vegetariánství a sport. Brno, 2008. 36 s., Bakalářská práce. Masarykova univerzita.

Internet

101 důvodů, proč být vegetariánem [online]. Česká vegetariánská společnost, 26.7.2005 [cit. 26-10-2013]. Dostupné z: http://www.vegspol.cz/view.php?cisloclanku=2005070002

American Dietetic Association, Dietitians of Canada. Position of the American Dietetic Association and dietitians of Canada: Vegetarian diets [online]. Journal of the American Dietetic Association. 2003, Vol. 103. No. 18, pp. 748-65. Databáze ProQuest Central [cit. 11-01-2014]. Dostupné z: http://search.proquest.com.infozdroje.czu.cz/pqcentral/docview/218406489/fulltextPDF?accountid=26997

Čím nahradit maso? [online]. Zdravejist.blogspot.cz, 27.9.2012 [cit. 18-10-2013]. Dostupné z: http://zdravejist.blogspot.cz/2012/09/cim-nahradit-maso.html

Druhy vegetariánství [online]. Treedead.blog.cz, 24.6.2010 [cit. 12-10-2013]. Dostupné z: http://treedead.blog.cz/1006/druhy-vegetarianstvi

ELMADFA, I. a I. SINGER. Vitamin B-12 and homocysteine status among vegetarians: a global perspective. American Journal of Clinical Nutrition [online]. 2009-04-20, vol. 89, issue 5, 1693S-1698S [cit. 15-01-2014]. DOI: 10.3945/ajcn.2009.26736Y. Dostupné z: http://www.ajcn.org/cgi/doi/10.3945/ajcn.2009.26736Y

HÉDLOVÁ, Iva. Základní druhy vegetariánství [online]. Zdravi4u.cz, 3.12.2008 [cit. 12-10-2013]. Dostupné z: http://www.zdravi4u.cz/view.php?cisloclanku=2008120302

Is It Safe To Eat Tofu During Pregnancy? [online]. IFOOD.TV, 28.3.2012 [cit. 08-01-2014]. Dostupné z: http://www.ifood.tv/blog/is-it-safe-to-eat-tofu-during-pregnancy

NĚMEČEK, M. Vitariánství [online]. Breatharian.eu, 2008 [cit. 18-10-2013]. Dostupné z: http://breatharian.eu/diet/raw/

Nová fakta o vegetariánství: Konzumace masa zabíjí? [online]. Eurozprávy.cz, 1.10.2013 [cit. 25-10-2013]. Dostupné z: http://domaci.eurozpravy.cz/zivot/78326-nova-fakta-o-vegetarianstvi-konzumace-masa-zabiji/

Odkud pochází a jaký je význam slova „vegetariánství“? [online]. Etické-vegetariánství.cz, 2013 [cit. 18-10-2013]. Dostupné z:http://www.eticke-vegetarianstvi.cz/vegetarianstvi/odkud-pochazi-a-jaky-je-vyznam-slova-vegetarianstvi-51

Pesco vegetariáni žijí nejdéle, ukázala rozsáhlá studie [online]. National Geographic.cz, 5.6.2013 [cit. 26-10-2013]. Dostupné z: http://www.national-geographic.cz/detail/pesco-vegetariani-ziji-nejdele-ukazala-rozsahla-studie-42771/

PODHORNÁ, Jarmila. Světový den vegetariánů: Bylinky v kuchyni [online]. Celostnimedicina.cz, 1.10.2013 [cit. 25-10-2013]. Dostupné z: http://www.celostnimedicina.cz/svetovy-den-vegetarianu-bylinky-v-kuchyni.htm

Rostlinné salámy Salve Natura [online]. Vegetarian.blog.cz, 8.1.2008 [cit. 12-10-2013]. Dostupné z: http://vegetarian.blog.cz/0801/rostlinne-salamy-salve-natura

Sojové maso [online]. Vegetarian.blog.cz, 8.1.2008 [cit. 12-10-2013]. Dostupné z: http://vegetarian.blog.cz/0801/sojove-maso

Sojové mléko [online]. Vegetarian.blog.cz, 8.1.2008 [cit. 12-10-2013]. Dostupné z:http://vegetarian.blog.cz/0801/sojove-mleko

SUCHÁNEK, Pavel a Petr VESELÝ. Rizika i přednosti vegetariánství [online]. Novinky.cz, 26.9.2006 [cit. 08-01-2014]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/zena/zdravi/96374-rizika-i-prednosti-vegetarianstvi.html

Vegetariánství: Základní informace o vegetariánských způsobech stravování [online]. Viscojis.cz, 2013 [cit. 12-10-2013]. Dostupné z: http://www.viscojis.cz/teens/index.php?option=com_content&view=article&id=35:29&catid=

Vitamín B12: Berete ho? [online]. Veganem.wordpress.com, 23.9.2011 [cit. 18-10-2013]. Dostupné z: http://veganem.wordpress.com/

WEAVER, C. M. Should dairy be recommended as part of a healthy vegetarian diet? Point. American Journal of Clinical Nutrition [online]. 2009-04-20, vol. 89, issue 5, 1634S-1637S [cit. 15-01-2014]. DOI: 10.3945/ajcn.2009.26736O. Dostupné z: http://www.ajcn.org/cgi/doi/10.3945/ajcn.2009.26736O

Zdraví [online]. Soucitne.cz, 20.2.2013 [cit. 27-11-2013]. Dostupné z: http://soucitne.cz/zdravi

9. Přílohy

Podkladové otázky k rozhovoru:

  1. Jak dlouho jste vegetariánem/ vegetariánkou?
  2. Jaký specifický směr tohoto způsobu života uplatňujete? Jedná se o ovovegetariánství, laktovegetariánství, veganství či laktoovovegetariánství?
  3. Jaké důvody Vás vedly k tomu, aby jste přijal/a vegetariánství?
  4. Odrazovalo Vás vaše okolí od tohoto způsobu života? Jestliže ano, jaké uvádělo nejčastější důvody?
  5. Vychováváte či budete vychovávat své děti vegetariánsky? A proč?
  6. Uveďte alternativní potraviny, které Vám nahrazují výživové látky, které jsou obsaženy právě v masných či mléčných produktech.
  7. Řekl/a byste, že musíte mnohem více přemýšlet nad skladbou jídelníčku, než kdyby jste nebyl/a vegetariánem?
  8. Spatřujete nějaká rizika ve vegetariánství?
  9. Čtete odborné publikace či jiné zdroje, které se věnují problematice vegetariánství?
  10. Identifikace respondenta – jméno, věk, bydliště, dosažené vzdělání a současné povolání.




Počet shlédnutí: 285

1)
Nová fakta o vegetariánství: Konzumace masa zabíjí? [online]. Eurozprávy.cz, 1.10.2013 [cit. 25-10-2013]. Dostupné z: http://domaci.eurozpravy.cz/zivot/78326-nova-fakta-o-vegetarianstvi-konzumace-masa-zabiji/
2)
WEAVER, C. M. Should dairy be recommended as part of a healthy vegetarian diet? Point. American Journal of Clinical Nutrition [online]. 2009-04-20, vol. 89, issue 5, 1634S-1637S [cit. 15-01-2014]. DOI: 10.3945/​ajcn.2009.26736O. Dostupné z: http://www.ajcn.org/cgi/doi/10.3945/ajcn.2009.26736O
3)
ELMADFA, I. a I. SINGER. Vitamin B-12 and homocysteine status among vegetarians: a global perspective. American Journal of Clinical Nutrition [online]. 2009-04-20, vol. 89, issue 5, 1693S-1698S [cit. 15-01-2014]. DOI: 10.3945/​ajcn.2009.26736Y. Dostupné z: http://www.ajcn.org/cgi/doi/10.3945/ajcn.2009.26736Y
4) , 8) , 10) , 18)
SUCHÁNEK, Pavel a Petr VESELÝ. Rizika i přednosti vegetariánství [online]. Novinky.cz, 26.9.2006 [cit. 08-01-2014]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/zena/zdravi/96374-rizika-i-prednosti-vegetarianstvi.html
5)
American Dietetic Association, Dietitians of Canada. Position of the American Dietetic Association and dietitians of Canada: Vegetarian diets [online]. Journal of the American Dietetic Association. 2003, Vol. 103. No. 18, pp. 748-65. Databáze ProQuest Central [cit. 11-01-2014]. Dostupné z: http://search.proquest.com.infozdroje.czu.cz/pqcentral/docview/218406489/fulltextPDF?accountid=26997
6)
PODHORNÁ, Jarmila. Světový den vegetariánů: Bylinky v kuchyni [online]. Celostnimedicina.cz, 1.10.2013 [cit. 25-10-2013]. Dostupné z: http://www.celostnimedicina.cz/svetovy-den-vegetarianu-bylinky-v-kuchyni.htm
7)
Pesco vegetariáni žijí nejdéle, ukázala rozsáhlá studie [online]. National Geographic.cz, 5.6.2013 [cit. 26-10-2013]. Dostupné z: http://www.national-geographic.cz/detail/pesco-vegetariani-ziji-nejdele-ukazala-rozsahla-studie-42771/
9)
101 důvodů, proč být vegetariánem [online]. Česká vegetariánská společnost, 26.7.2005 [cit. 26-10-2013]. Dostupné z: http://www.vegspol.cz/view.php?cisloclanku=2005070002
11)
MUŽÍK, V a kol. Výživa a pohyb jako součást výchovy ke zdraví na základní škole: Příručka pro učitele. Brno: Paido, 2007. 150 s. ISBN 978-80-7315-156-0.
12)
Odkud pochází a jaký je význam slova „vegetariánství“? [online]. Etické-vegetariánství.cz, 2013 [cit. 18-10-2013]. Dostupné z:http://www.eticke-vegetarianstvi.cz/vegetarianstvi/odkud-pochazi-a-jaky-je-vyznam-slova-vegetarianstvi-51/
13)
NIEDERLE, Martin. Vegetariánství a sport. Brno, 2008. 7 s., Bakalářská práce. Masarykova univerzita.
14) , 15)
Druhy vegetariánství [online]. Treedead.blog.cz, 24.6.2010 [cit. 12-10-2013]. Dostupné z: http://treedead.blog.cz/1006/druhy-vegetarianstvi
16)
HÉDLOVÁ, Iva. Základní druhy vegetariánství [online]. Zdravi4u.cz, 3.12.2008 [cit. 12-10-2013]. Dostupné z: http://www.zdravi4u.cz/view.php?cisloclanku=2008120302
17)
Vegetariánství: Základní informace o vegetariánských způsobech stravování [online]. Viscojis.cz, 2013 [cit. 12-10-2013]. Dostupné z: http://www.viscojis.cz/teens/index.php?option=com_content&view=article&id=35:29&catid=
19)
Čím nahradit maso? [online]. Zdravejist.blogspot.cz, 27.9.2012 [cit. 18-10-2013]. Dostupné z: http://zdravejist.blogspot.cz/2012/09/cim-nahradit-maso.html
20)
Rostlinné salámy Salve Natura [online]. Vegetarian.blog.cz, 8.1.2008 [cit. 12-10-2013]. Dostupné z: http://vegetarian.blog.cz/0801/rostlinne-salamy-salve-natura
21)
Sojové mléko [online]. Vegetarian.blog.cz, 8.1.2008 [cit. 12-10-2013]. Dostupné z:http://vegetarian.blog.cz/0801/sojove-mleko
22)
Sojové maso [online]. Vegetarian.blog.cz, 8.1.2008 [cit. 12-10-2013]. Dostupné z: http://vegetarian.blog.cz/0801/sojove-maso
zivot_vegetariana_v_soucasne_spolecnosti.txt · Poslední úprava: 10. 10. 2020 (01:32) (upraveno mimo DokuWiki)