České zvyky a tradice na venkově a ve městě

J. Jírů, T. Kaisler, K. Kosová, M. Pejclová, M. Trnková

Život ve městě a na vesnici je zcela rozdílný. Hlavním rozdílem je způsob života. Lidé ve městech mají spíše uspěchaný život, neustálý ruch kolem sebe a málo přírody. Zatímco lidé na vesnici mají klidnější život a lépe se znají. Každý způsob života má své výhody i nevýhody. Je známo, že lidé z vesnic mají k sobě daleko blíže než lidé z měst a více se znají. Dodržují také více tradic, které například lidé z měst ani neznají. Tyto tradice se předávají z generace na generaci a můžeme je považovat za kulturní dědictví. Zvyky a tradice neustále vznikají a zanikají. Již naše prababičky a pradědové dodržovali více zvyků a tradic, než se dodržuje v současné době.

Cílem této práce je porovnat dodržování zvyků a tradic ve městě a na venkově. Zvyky a tradice jsou ovlivňovány nejen rodinou, ale také daným městem či vesnicí a také jejich polohou. V naší práci jsme si vybrali zvyky a tradice, které jsou spojeny s Vánocemi.

Výzkumnou otázku jsme si formulovali takto: Jaké jsou rozdíly v dodržování zvyků a tradic ve městě a na venkově?

Podotázky:

1. Co se Vám vybaví, když se řekne slovo Vánoce?
2. Které dodržujete vánoční zvyky?
3. Dodržujete na Vánoce zvyky, které jsou typické jen pro vaši rodinu? (např. procházka před večeří)
4. Slyšel/a jste o zvycích?

• Třesení stromu
• Rozkvetlá barborka

1. Dodržujete některá ze známějších zvyků, jako jsou např. šupiny pod talířem, prostřeno pro jednoho člena na víc, sudý počet lidí u stolu, stávání během večeře od stolu, rozkrajování jablek, házecí střevícem atd.?
2. Myslíte si, že se Vánoce mění na materiální svátek?
3. Jsou pro Vás dárky natolik důležité, abyste si zvala půjčku?
4. Znáte nějaké netradiční zvyk?
5. Dáváte na Vánoce přednost živému nebo umělému stromku?
6. Chodíte na Štědrý den na Půlnoční mši?
7. Myslíte si, že se postupem času dodržování zvyků vytrácí?

Podle Kubátové je venkov symbolem tradiční předmoderní společnosti a město naopak symbolem moderní společnosti. Venkov je spojen se zemědělstvím a příroda je chápána jako živitelka. Lidé na venkově jsou si blízcí a navzájem se osobně znají. Naproti tomu je město spojeno s velkým množstvím podnětů, s rychlostí, spěchem, moderní společností a kulturou. Město umožňuje lidem rozsáhlé možnosti trávení volného času (divadla, kina, obchodní centra, restaurace, kavárny a další). Lidé ve městě se navzájem neznají, jsou vzájemně anonymní, jejich osobní vztahy záleží pouze na volbě a náhodě. Městští lidí chápou přírodu jako místo vhodné pro rekreaci. Vlivem pronikání městského způsobu života na venkov a vlivem klesajícího významu zemědělství, tradiční venkovský způsob života pomalu mizí. [1]

Tradice jsou předávány z generace na generaci. V současné době mladí lidé tradice moc nedodržují a mnohdy o nich již nevědí. Naše babičky věřily, že pokud upečou chleba na Boží hod, bude kouzelný. Jako další tradici, kterou naše babičky dodržovaly, že nesmí na Štědrý den šít a plést, protože by jim myši jejich práci zničily. Zakázáno bylo také praní a věšení prádla, protože to přinášelo smůlu. Mezi známější zvyky patří například házení střevíce, lití olova, krájení jablka nebo také pouštění lodiček. [2]

Zvyklosti, tradice a obyčeje se samozřejmě více udržují na vesnicích než ve městech. Je to dáno mnoha faktory. Značně závisejí na klimatických a pracovních podmínkách v obci a její blízkosti. Lidé ve městech mají mnohem více možností. Lidé na vesnici tolik ne proto se více dodržují zaběhnuté zvyklosti. Dalším faktorem je, že lidé na vesnicích jsou mnohem více nábožensky založeni. Proto se i více dodržují křesťanské a jiné zvyklosti jako jsou Vánoce, Velikonoce, Masopust, stavění májky, Vinobraní a další. [3]

V knize Prušánky - vinařská obec Podluží, jsou popisovány lidové zvyky a slavnosti, které se v této vinařské obci slaví. Slavnosti a zvyky by se daly rozdělit do čtyř hlavních skupin. Jsou to slavnosti masopustu, které trvá od Nového roku až do popeleční středy a je provázeno četnými plesy a je zakončen tzv. Fašaňkem. Další skupinou jsou slavnosti Velikonoční, kde se dodržují zvyky od Zeleného čtvrtka až do velikonoční neděle a oslavují tak vzkříšení Ježíše. V Pružánkách se také velké oblibě těší zdejší pouťě a hody, při kterých se koná velmi zvláštní přehlídka toalet. Poslední skupinou slavností, které se zde slaví, jsou slavnosti spojené s vánoci a adventem. [4]

Většina lidí má za to, že lidové zvyky jsou založeny na křesťanské tradici. Jsou ale také tradice pohanské nebo krajově podmíněné. Mezi nejvíce mizící tradici patří pro většinu málo známá jízda králů, která je udržuje pouze v jedné obci, ve Vlčnově. Známějším zvykem je jistě pálení čarodějnic, které vzniklo už ve středověku. Při tomto rituálu se lidé zbavovali nečistých sil, které byly nesilnější v noci z 30. dubna na 1. května. Do dnešní doby se u nás, ve většině vesnicích a překvapivě i ve městech tato tradice udržuje, a účastní se často i malé děti, které si alespoň nějakou tradici ukotví. Otázkou je, proč 1. máj, považován za lásky čas, následuje hned po upálení čarodějnic. Na první máj by měla být dívka políbená pod rozkvetlou třešní, aby byla stále „rozkvetlá“. Tato tradice se poměrně hodně dodržuje, také kdo by nechtěl být políben a neuschnout. 1. a 2. listopadu jsou uctívány tradice na památku zesnulých. Hroby se zdobí květinami, zapálenými svíčkami a věnci. Existuje ještě mnoho nekřesťanských tradic jako řezání Barborčiných větviček, posvícení, ale ty nejsou bohužel u nás moc dodržovány.[5]

„The current work focuses on the implementation of audiovisual production technologies for preservation and demonstration of local tradition and Cultural Heritage (CH). A methodological framework is proposed for the production, digitization, authoring and presentation of audiovisual (AV) content, related to traditional music and dances. The production chain involves content restoration, description and management of archived material, direction of documentary biographies, demonstration of folk customs and filming of chore-theatrical acts, aiming at creating historical, informative and educational video entities. User-friendly interactive environments are employed by means of media browsing menus and multilingual narration, utilizing new AV authoring. The proposed methodology has been implemented on the occasion of a folk-heritage multilingual DVD video production and its enhanced Web-TV edition1. The paper brings forward novel theoretical, technical and mostly methodological guidelines in preserving and disseminating CH, using state of the art AV production technologies.“ [6]

Práce se skládá ze dvou částí. V prvé části jde o prostudování literatury související s daným tématem a sběr sekundárních dat. Druhá část práce je praktická, v této části práce jsou použita primární data, která byla získána na základě kvalitativního výzkumu.

Kvalitativní výzkum, je výzkum, který se provádí na malé skupině respondentů, snaží se proniknout více do hloubky konkrétního problému, získává podrobní popis a vhled při zkoumání jedince, skupiny či události. Mezi základní metody kvalitativního výzkumu patří individuální hloubkové rozhovory, skupinové rozhovory a další.

Pro naši práci jsme si vybrali individuální řízené rozhovory, kde námi vybraných 5 respondentů odpovídalo na otázky týkající vánočních tradic a zvyků. Řízený rozhovor nám umožnil detailní přiblížení toho, jak vybraní respondenti chápou vánoční tradice a zvyky a jak je dodržují v jejich domácnosti. Oslovení měli možnost volně hovořit a vyjádřit své názory a pocity k těmto zvykům a tradicím. Výhodami řízeného rozhovoru bylo, že respondenti byli zkoumáni v jejich přirozeném prostředí a získávali jsme tedy podrobný popis a možnost navázat důvěru mezi dotazovaným a námi. Nevýhody tohoto řízeného rozhovoru je, že naše získané poznatky nemusejí být zobecnitelné na celou populaci, analýza dat je obtížná a časově náročná a výsledky jsou snadno ovlivnitelné.

V naší praktické části jsme oslovili pět námi vybraných respondentů a udělali jsme s nimi polostrukturovaný rozhovor. Respondenti byli různých věkových kategorií a různého místa bydliště. Oslaveni byli dva studenti, dva prarodiče a jedna maminka.

První věc která nás zajímala bylo, co se jim vybaví, když se řekne Vánoce. Odpovědí většinou bylo, že se jim vybaví zasněžená krajina, vůně cukroví, rodinné návštěvy,rodinná pohoda, vůně stromečku a vánoční koledy. Pod tímto pojmem se také samozřejmě především maminkám vybaví i méně radostné činnosti jako je vánoční úklid a pečení cukroví. Nejčastěji dodržovanými zvyky o vánocích je pouštění koled a štědrovečerní večeře, kde je především podáván kapr s bramborovým salátem. Mezi vánoční zvyky také patří pusa pod jmelím, zvonění zvonečku, rozsvěcení stromečku a v neposlední řadě rozbalování dárků. Každá rodina má na Štědrý den trošku jiný rituál. Někteří chodí před Štědrovečerní večeří na hřbitov, aby zavzpomínali na zesnulé, jiní hrají společenské hry nebo si pouští koledy. V dřívějších dobách se dodržovalo daleko více vánočních zvyků a tradic. Když jsme se dotazovali na třesení stromu a rozkvetlou barborku, většina nám odpověděla, že tyto tradice zná, samozřejmě se také našel někdo, kdo znal pouze jednu z těchto tradic a jeden respondent neznal ani jednu. Mezi známější zvyky, které rodiny našich respondentů dodržují patří především vstávání od stolu, sudý počet lidí u stolu a připravené prostírání pro nečekanou návštěvu. V posledních letech se tento večer mění spíše na materiální svátek, proto také zazněla otázka, co si o tom myslí naši respondenti. Většina souhlasila s tím, že už jde spíše o materiální svátek, ale také podotkli, že si nemyslí, že je to tak i v jejich rodině. Každoročně se po vánocích objevují zprávy, jak se kvůli vánočním dárkům spousta lidí zadlužilo, proto jsme se také našich respondentů zeptali, zda jsou by byli ochotni si pouze kvůli drahým dárkům vzít půjčku a tím se zadlužit. Nikdo z nich by si půjčku na dárky nevzal, protože pro ně nejsou dárky natolik důležité, aby se kvůli tomu zadlužili, raději darují dárky od srdce, které udělají radost než předražené dárky na které nemají peníze. Také jsme se ptali, zda dodržují nebo vědí o někom kdo dodržuje nějaké netradiční zvyky. Jeden z našich oslovených odpověděl, že jedním z netradičních zvyků, který se v poslední době rozmáhá je, že si lidé pletou Štědrý den se Silvestrem a pouštějí si ohňostroj i v tento den. Ve většině domácností patří k vánocům hlavně živý stromeček, který voní a dodává tu správnou atmosféru, ovšem v posledních letech některý rodiny začínají podléhat už i stromečkům umělým. Již naše babičky a dědečkové chodili na Štědrý den do kostela. Bylo to tím, že většina z nich byla nábožensky založena. V dnešní době lidé na vánoce do kostela již moc nechodí a nebo pouze na vánoce a to ještě jen na chvíli. Poslední otázkou našeho rozhovoru byla otázka, zda si respondenti myslí, jestli se tradice postupem času vytrácí. Většina odpověděla, že ano, ale ty základní určitě ne.

Perličky z výzkumu

Jelikož námi zvolení respondenti nedodržují žádné netradiční či nijak zajímavé zvyky, vybrali jsme si tedy dva staré vánoční zvyky (tradice), které z nás doposud nikdo neznal. Jsou to zvyky (tradice), které dodržovaly naše babičky a prababičky. Tyto zvyky se bohužel v našich rodinách nedochovaly. Jeden ze zvyků je hoření zápalek. Do jablka mladé dívky zapíchaly tři sirky. Každá sirka symbolizuje jednoho nápadníka. Ta, která, bude hořet nejdéle, zastupuje mládence, kterého si dívka do roka vezme. Tato tradice je pro dívky, které byly vdavekchtivé a byly pronásledovány více nápadníky. Další tradicí je vaření knedlíků na Štědrý den. Do každého knedlíku se zabalil lístek se jménem některého z nápadníků. Tento knedlík byl vhozen do vroucí vody. Který z knedlíků vyplaval na hladinu jako první, byl vyjmut z vody a rozkrojen. Toho, jehož jméno bylo napsáno na lístku, si měla dívka vzít za muže.

Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda lidé na vesnicích, tak i ve městech dodržují stejné zvyky. Na základě našich rozhovorů není patrný rozdíl v dodržování tradic a zvyků mezi městem a vesnicí jak jsme očekávali. Vliv na to může mít jistě také věk oslovených respondentů. Starší lidé mají k tradicím blíž než mladší generace, protože např. Vánoce dřív nebyly ve znamení dárků, ale především tradic. Odvíjet se to také může od kraje, kde respondenti bydlí.

Nejběžnější zvyky, jako rozsvěcení vánočního stromečku, pečení cukroví, na štědrovečerní tabuli kapr s bramborovým salátem, nevymizí jen tak. Ale zvyky jako házení pantoflí, pouštění lodiček po vodě, rozkrajování jablíčka v domácnostech vytrácí. V dotazníku je na otázku, zda znají nějaké netradiční zvyky, odpovězeno „ohňostroj“. To se už dá považovat za velmi moderní zvyk, který se v dnešní době provádí na téměř všech větší společenských akci, jako svatba, kulatiny aj.

[1] KUBÁTOVÁ, Helena. Sociologie životního způsobu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s. 2010. 272 s. ISBN 978-80-247-2456-0.

[2] Halo noviny. Staré vánoční tradice [online]. 2012 [cit. 2014-10-28]. Dostupné z:http://www.halonoviny.cz/articles/view/1466269

[3] Lidová-architektura. Sociální prostředí vesnice [online]. 2014 [cit. 2014-10-29]. Dostupné z: http://www.lidova-architektura.cz/pravidla-stavby/uzemni-rozvoj/socialni-prostredi.htm

[4] LIDOVÉ ZVYKY | HISTORIE | OBEC PRUŠÁNKY: Lidové zvyky a slavnosti během roku. [online]. 2008 [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.obecprusanky.cz/historie /lidove-zvyky.php

[5] Kultura. Lidové zvyky. [online]. 2010 [cit. 2014-10-29]. Dostupné z: http://www.czech.cz/cz/Objevte-CR/Zivotni-styl-v-CR/Lidove-zvyky

[6] DIMOULAS, Charalampos A., George M. KALLIRIS, Elena G. CHATZARA, Nikolaos K. TSIPAS a George V. PAPANIKOLAOU. Audiovisual production, restoration-archiving and content management methods to preserve local tradition and folkloric heritage. Journal of Cultural Heritage [online]. 2014, vol. 15, issue 3, s. 234-241 [cit. 2014-11-12]. DOI: 10.1016/j.culher.2013.05.003. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S1296207413001453 

Počet shlédnutí: 140