Profil muslima v ČR

Islám je náboženstvím starým téměř jeden a půl tisíc let. V současné době je také druhým nejrozšířenějším náboženstvím na světě. Zejména v posledních letech stále častěji čelí kritice ze strany nemuslimského světa a někdy je laickou veřejností dokonce spojován s terorismem. Aktuální bojové akce radikálního Islámského státu pak ještě zvyšují napětí mezi světovou muslimskou komunitou a neodbornou veřejností napříč nemuslimskými státy.

Česká republika není zemí s vekou minoritou muslimského obyvatelstva, přesto je zde vztah většinové společnosti k muslimům často negativní. Nepochopení a odpor k muslimům významně formují například život v Teplicích - severočeském lázeňském městě, jehož nejdůležitějšími návštěvníky lázní jsou právě muslimové. Vedle lázeňských hostů tu žije také stálá komunita muslimů čítající několik set členů. V Teplicích, jako v jednom ze tří měst v České republice, působí Muslimská obec.

Zejména v kontrastu k předsudkům většinové společnosti vůči islámu je zajímavé zamyslet se nad životem muslima dlouhodobě žijícího v Čechách. Jak v často nepříznivém prostředí netolerantní české společnosti praktikuje svoji víru a co pro něj znamená? A co život Čechů, konvertitů k islámu? Liší se nějak pojetí víry těchto dvou skupin věřících?

Tato práce se snaží odpovědět na hlavní výzkumnou otázku: Jak vypadá každodenní život muslima, žijícího v ČR?

Hlavní výzkumná otázka je členěna na tyto výzkumné podotázky:

• Co pro věřícího znamená jeho víra a jaké byly začátky jeho muslimského života?
• Jaké jsou zvyky muslima žijícího v ČR?
• V jakých aspektech se liší život českého konvertity k islámu od života muslima z muslimské země?

Pro vypracování této semestrální práce byly použity dvě metody. Nejprve byla pro sběr sekundárních dat, ze kterých vychází teoretická část práce, použita metoda kvantitativní. V tomto případě konkrétně metoda studia dokumentů.

Pro vlastní část práce pak bylo použito semistandardizovaného interview, která se řadí mezi techniky kvalitativní.

Z výzkumné otázky je patrné, že byly zkoumány dvě skupiny muslimů; muslimové pocházející z muslimských zemí, žijící dlouhodobě v České republice, a Češi - muslimové, kteří konvertovali k islámu.

Město Teplice je zajímavým místem pro tento výzkum proto, že je zde početná muslimská komunita a již několikáté letní období se město potýká s protesty vůči arabským klientům zdejších lázní. Zároveň zde již dlouhodobě žijí zástupci arabské menšiny. Výzkum se proto uskutečnil právě v tomto městě, kde lze porovnat případné rozdíly v každodennosti obou skupin muslimů.

1) Metoda studia dokumentů

Na základě studia odborné literatury a internetových zdrojů byla vypracována především teoretická část práce. Úkol této metody je jednoznačný - uvést výzkumníka do dané problematiky. Základem je seznámení se s důležitými informacemi, které se týkají vybraného tématu. V tomto případě byla studována literatura a zdroje, které se zabývají islámským náboženstvím obecně a muslimskou komunitou v České republice. Po seznámení se s potřebnými informacemi, výzkumník tyto informace zpracovává, ověřuje, či rozšiřuje. ¹⁾

Přínosem této metody je snížení zaujatosti autorů, jelikož touto metodou lze získat pouze informace, které již zpracoval někdo jiný. Porovnáním těchto zdrojů, lze získat ucelený přehled názorů, ke kterým je následně možné zaujmout stanovisko, důležité je vyhnout se předpojatosti. Literárních a internetových zdrojů o islámském náboženství je velké množství, byla napsána celá řada knih i českými autory. Naopak hůře jsou dostupné informace o muslimské komunitě v ČR. Především internetové zdroje jsou zahlceny články a obsahem, který muslimy zmiňuje spíše v negativním kontextu nebo jen souvislosti s probíhající migrační krizí v Evropě. Internet je bohatý i na islamofobní obsah různých protiislámských skupin a iniciativ. Bylo důležité tedy „vyfiltrovat“ tento nežádoucí obsah a vzít v úvahu jen relevantní zdroje.

2) Semistandardizované interview

Pro získání odpovědi na výzkumnou otázku a podotázky byla použita metoda semistandardizovaného rozhovoru. K semistandardizovanému rozhovoru je důležité mít předem připravené otázky. Je zapotřebí mít jasně a přesně formulované otázky, které jsou následně pokládány respondentům ve stejném pořadí. Dle odpovědí na základní otázky se kladou ještě doplňující otázky, u kterých má respondent prostor k rozvíjení svých odpovědí. Pozitivní je možnost přizpůsobení otázek dané situaci, rozhovor se však vyznačuje značnou časovou náročností.²⁾

Pro účely této práce byli dotazováni 4 respondenti viz tabulka níže.

Respondenti:

Otázky na české muslimy:

• Osobní začátky a pojetí víry

1. Jak jste se dostal k islámu? Co Vás vedlo k případné konverzi?
2. Jak Vaše rozhodnutí vnímalo blízké okolí a rodina? A jak je tomu nyní?
3. Byli ve Vašem okolí nějací muslimové, kteří by Vám v začátcích pomohli? Jakým způsobem Vám pomohli?
4. Co se muselo stát, aby jste se stal muslimem? /rozhodnutí muslimské obce, prohlášení aj./
5. Jak moc bylo těžké začít být muslimem? Jaké překážky se objevily? Pocítil jste nějakou změnu od Vašeho běžného života předtím? Jak přijalo tuto víru Vaše okolí?
6. Co pro Vás znamená Vaše víra?

• Běžný den a zvláštní dny muslima

1. Jak se nyní díváte na nemuslimské tradice, jsou pro Vás již tabu?
2. Jak moc je složité dodržovat muslimské zvyky a tradice zde v ČR? Existují nějaké překážky?
3. Jak probíhá Váš běžný den? Mohl byste zdůraznit a popsat ty části dne, které přímo souvisí s Vaší vírou?
4. Jaké „svátosti“ dodržujete? Je vůbec možné se v dnešním světě setkat s někým, kdo dodržuje veškeré posvátné texty společně s pěti pilíři islámu?
5. Lze generalizovat a říci, jestli zvyky dodržují více muslimové z muslimských zemí, nebo Vy?
6. Jaké islámské svátky dodržujete? Jak probíhají? Slavíte je sám, ve skupině, nebo v muslimské obci?

• Role muslimské obce a chápání často zmiňovaných témat spojených s islámem

1. Pomáhá Vám ve Vaší víře muslimská obec? Pokud ano, v čem konkrétně?
2. Jak často se stýkáte s ostatními věřícími? Od té doby, co jste muslimem; stýkáte se nyní více s muslimy?
3. Stýkáte se s muslimy z muslimských zemí? Vnímáte mezi Vámi nějaké rozdíly?
4. Co pro Vás osobně znamená Šaría, jak ho chápete?
5. Jaká je podle Vás role ženy v Islámu?

• Současná problematika nenávistných projevů vůči islámu

1. Jak vnímáte aktuální uprchlickou situaci spojenou se strachem z islámu?

Otázky na muslimy z muslimských zemí:

1. Odkud pocházíte?
2. Jak jste se dostal do ČR? Jak dlouho zde žijete?

• Osobní začátky a pojetí víry

1. Jak jste se stal muslimem? (narozením/vlastním rozhodnutím)
2. Kdo Vás nejvíce vedl k víře?
3. Co pro Vás znamená Vaše víra?
4. Jaké výhody Vám Vaše víra přináší?
5. Jaké překážky Vám Vaše víra přináší? (Brání Vám Vaše víra ve výkonu zaměstnání, nebo v něčem jiném?)

• Běžný den a zvláštní dny muslima

1. Jaké zvyky a tradice dodržujete?
2. Jak moc je složité dodržovat muslimské zvyky a tradice zde v ČR nebo všeobecně mimo muslimské země? Existují nějaké překážky?
3. Jak se díváte na nemuslimské tradice (např. na křesťanské svátky)?
4. Jaký význam podle Vás má v Islámu rodina a jaký význam má konkrétně pro Vás?

• Role muslimské obce a chápání často zmiňovaných témat spojených s islámem

1. Jak často se stýkáte s ostatními věřícími?
2. Co pro Vás znamená Šaría, jak ho chápete?
3. Jaká je podle Vás role ženy v Islámu?

• Současná problematika nenávistných projevů vůči islámu

1. Jak vnímáte aktuální uprchlickou situaci spojenou se strachem z islámu?
2. Jak byste na ni reagoval, kdybyste měl možnost promluvit k ostatním?

Autorů píšících o islámu je celá řada. Některé publikace byly přeložené i do češtiny. Dr. Abd Ar-Rahman bin Abd Al-Karim Ash-Sheha ve své knize Klíč k pochopení islámu, nejen vysvětluje, co je to islám a vše co k němu patří, ale objevují se zde i názory jiných autorů. Nechybí ani vysvětlení některých částí Koránu. Autor se zabývá i etiketou a morálkou v islámu nebo například vztahem islámu a nemuslimů, tak jak o něm hovoří Korán. Jedna z kapitol této knihy se věnuje i tzv. nepřátelům islámu, tzn. lidem, kteří islám odsuzují a vyjadřují nepřátelství vůči němu.³⁾

Další z autorů Hammudah Abdalati se v knize Zaostřeno na islám zaměřuje, mimo jiné, na každodenní život muslimů s důrazem na rodinu a rodinné vztahy, zaobírá se například vztahem muže a ženy v islámu. Autor velice detailně popisuje formy aplikace samotné víry, například popisuje průběh a druhy modliteb muslimů, tyto informace byly použity i v rámci této práce. ⁴⁾

Další knihou, která se zabývá islámem, je kniha Co jest islám a vydala ji Islámská nadace v Praze. Tato krátká publikace přehledně shrnuje nejdůležitější fakta o islámu a přidává další zajímavé skutečnosti. Zabývá se například i tématem posmrtného života v islámu nebo také lidskými právy a morálním systémem v islámském náboženství. Informace z této publikace byli použity především pro získání přehledu o islámském náboženství. ⁵⁾

Autor Lukáš Kropáček ve své knize Duchoví cesty islámu prezentuje ucelený detailní přehled o islámu jako náboženské nauce. Autor seznamuje čtenáře se vznikem islámu v návaznosti na judaismus, křesťanství či předislámská arabská náboženství. Zabývá se také Koránem a jeho významem. Celý text je pak prokládán citacemi z Koránu, hadísů a dalších islámských pramenů. Detailně jsou zde popsány, mimo jiné, základní pilíře islámského náboženství. Právě tyto informace byly použity pro vlastní část této práce. ⁶⁾

Kniha Geografie náboženství od Petra Kokaisla se zabývá světovými náboženstvími a zdůrazňuje skutečnost, že světová náboženství nelze chápat a studovat odděleně od dalších vlivů - od okolností proniknutí náboženství do dané oblasti, historického pozadí či vzájemného ovlivňování místní kulturou a geografickými podmínkami. V rámci této publikace jsou přehledně zpracována i nejdůležitější fakta a souvislosti o islámském náboženství. Čtenář zde může najít například kapitolu o rozšíření islámu a počtech muslimů v jednotlivých oblastech světa, jsou zde zmíněny i historické souvislosti a vznik islámu, nebo také základní podstata tohoto náboženství.⁷⁾

Pro doplnění informací a poznatků o islámu byla použita kniha Základy islámu: tradice, historie, vývoj, současnost od Haeri, Šajch Fadhalla. Autor v knize hned v úvodu uvádí, že hlavním cílem této publikace je poskytnout stručný, jednoduchý a faktický přehled o islámu a muslimech v době, kdy v celém světě převládají kulturní, rasové, náboženské i jiné předsudky. V kapitole Život muslimů autor ukazuje komplexnost islámu. Autor například uvádí: „Islám je úplný systém životního smíru působí na všechny aspekty lidské zkušenosti. Prostupuje člověka na fyzické, materiální, mentální, intelektuální a duchovní úrovni, a tudíž proniká do individuálního, rodinného, společenského a každého dalšího aspektu občanského a kulturního života. Právě z tohoto důvodu najdeme tak silnou vyváženost mezi rasově, kulturně a zeměpisně vzdálenými muslimy.“ ⁸⁾

Výše zmíněné publikace byly v této práci využity především pro zpracování základních informací o islámském náboženství a jeho praktikování samotnými muslimy. Islámským náboženstvím se samozřejmě zabývá i mnoho dalších publikací, tato práce se ale zabývá především muslimy žijícími mimo muslimské země, konkrétně muslimy žijícími v ČR. Zdrojů a publikací k tomuto tématu je již podstatně méně.

Tématem muslimských imigrantů a muslimské komunity v ČR se zabývá Daniel Topinka a kolektiv autorů. Především práce s názvem Muslimové imigranti v České republice: Etablování na veřejnosti., byla vodítkem pro zmapování situace muslimské komunity u nás. V této práci, vzniklé s podporou projektu Islám v ČR: Etablování muslimů ve veřejném prostoru, uvádí kolektiv autorů řadu zajímavých skutečností o muslimech v ČR. Kromě tématu začleňování muslimských migrantů do společnosti se práce zabývá i statistickými údaji o počtu muslimů v ČR a vývojem těchto statistik. Poukazuje na nejčastější problémy, se kterými se muslimové v ČR potýkají. Práce se zabývá i historií muslimů v českých zemích, ale důležité je, že mapuje také současný stav muslimské komunity v ČR, což je pro účely předkládané práce velice důležité. ⁹⁾

V této práci byly rovněž použity informace ze starší výzkumné zprávy Daniela Topinky. Tato výzkumná zpráva nese název Integrační proces muslimů v České republice - pilotní projekt. Novější práce navazuje právě na tuto starší výzkumnou zprávu, která je podstatně obsáhlejší.¹⁰⁾

O historii islámu na českém území píše i Jiří Bečka a Miloš Mendel v knize Islám a české země. Z této knihy byly použity především informace o historii islámu v českých zemích, kterou se tato publikace zabývá velice detailně. Kniha popisuje i novodobou historii muslimské komunity po listopadu 1989.¹¹⁾

V této části práce se čtenáři mohou seznámit se základními informacemi o islámském náboženství a jeho vyznavačích. Islám je zde charakterizován z hlediska pěti pilířů tohoto náboženství či svátků a tradic.

Tato práce se zabývá především muslimy žijícími v ČR, proto nesmí chybět ani informace o muslimské komunitě v ČR a důležité informace o jejím formování, vývoji a současném stavu. V rámci této části je zmíněn i pohled majoritní společnosti na muslimy v ČR. V kapitole Islám a nemuslimové je dále pohledem Koránu znázorněn vztah muslimů a nemuslimů.

Arabské slovo Islám, přesněji kořen slova „SLM“, znamená mír, odevzdanost a poslušnost, což vystihuje základní povahu tohoto náboženství. Islámské náboženství se vyznačuje bezvýhradným přijetím Božího učení, které bylo zjeveno Jeho proroku Mohamedovi. ¹²⁾

Pouze podřízeností vůli Boží a poslušností Jeho zákonům může člověk dosáhnout opravdového míru a těšit se z trvající čistoty. ¹³⁾

Islám je přísně monoteistickým náboženstvím, které vzniklo v 7. století našeho letopočtu. Samotní muslimové však považují své náboženství za mnohem starší, jelikož navazuje na judaismus a částečně i křesťanství Islám nevytváří církev, organizační formou obce věřících je stát. ¹⁴⁾

Muslimové věří, že Boží vůli zvěstovali lidem proroci. Muslimové uznávají všechny biblické proroky, nicméně až do vystoupení posledního a pro muslimy největšího z nich – Mohameda – zůstávala úroveň poznání nízká, a tuto dobu proto označují jako věk „nevědomosti“. S Mohamedem muslimové spojují triumfální nástup.¹⁵⁾

Po Mohamedově smrti dochází k rozdělení muslimů na dvě hlavní větve: sunnity a šíity. Hlavní důvod rozdělení byl politický, šlo o rozdílnost názorů na to, kdo má stanout v čele obce jako její vůdce. Sunnité přijímali běh dějin jako Boží vůli a uznávají legitimitu prvních čtyř Mohamedových nástupců (chalífů). Sunnité jsou tedy pro tzv. volený chalífát. Naopak šíité jsou pro chalífát dědičný, podle nich měl do čela obce nastoupit Prorokův nejbližší příbuzný Alí ibn Alí Tálib, Mohamedův bratranec a zeť, manžel jeho dcery Fátimy. Šíité jsou i nadále věrní Alího potomkům. Rozdíly mezi těmito dvěma skupinami lze nalézt i v otázkách samotné věrouky. Sunnité, kteří uznali po Mohamedově smrti za nástupce Abú Bakra, se totiž kromě Koránu řídí Sunnou - tradicí. Sunna obsahuje sepsané Mohamedovy činy, skutky a výroky, tzv. „hadísy“.¹⁶⁾ Šíité pěstovali vlastní tradici, stejně jako vlastní výklad Koránu. Nepoužívají termín hadíth (hadís), ale chabar, což znamená zpráva. Uznávají jen ta podání, která se opírají o autoritu Álího, jeho stoupenců a potomků.¹⁷⁾ Některé z hadísů jsou společné jak pro sunnity, tak pro šíity.

Islám je druhým nejrozšířenějším náboženstvím hned po křesťanství. Počet vyznavačů islámu, resp. muslimů se odhaduje zhruba na 1,5 miliardy věřících. Nejvíce muslimů žije v Asii, zde je islám také nejvíce zastoupené náboženství. Silně zastoupen je islám rovněž v Africe, především na jejím severu (Maghreb), země jako např. Alžířsko, Maroko, Tunisko nebo také Eritrea, Somálsko či Džibutsko. V Evropě jsou muslimové zastoupeni jen velmi málo. Nejvíce muslimů v Evropě je v Bosně a Hercegovině a v Albánii, dále pak v Bulharsku, Turecku (evropská část), či Rusku. Významnou část populace tvoří muslimové také v Německu a Francii, což jsou státy, o kterých se v souvlislosti s muslimskou komunitou, nejvíce mluví a diskutuje v médiích. ¹⁸⁾ I v souvislosti s probíhající migrační vlnou se podíl muslimů v Evropě neustále zvyšuje, nicméně ne každý, kdo do Evropy v rámci této vlny přichází, je muslim. Spekuluje se o nárůstu podílu muslimské populace na cca 10 % do roku 2030.¹⁹⁾ Ovšem v současné době je velice těžké odhadovat počet muslimů v Evropě a zároveň je nesnadné předvídat jakýkoli vývoj s ohledem na řešení migrační krize.

Drtivou většinu všech muslimů na světě tvoří sunnité, dle některých zdrojů tvoří sunnité zhruba 87 - 90 % všech muslimů Šíité jsou menšinou (10 - 13 %), zbývající část pak představují různé islámské skupiny a sekty. Rozšíření islámu ve světě ukazuje názorně následující mapka. Je vidět, jak velkou většinu muslimů tvoří sunnité (světle zelená barva). Mezi země, kde převažuje šiítská větev islámu (tmavě zelená barva), patří Írán, Irák, Ázerbájdžán či Bahrajn. Velké množství šíitů žije i v Pakistánu a Indii (cca 17- 26 milionů), zde ale šíitský islám není dominantním náboženstvím. Údaje o počtech šíitů a sunnitů se vztahují k roku 2009. ²⁰⁾

Mapa rozšíření islámu ve světě

Zdroj: <http://www.islam101.com/dawah/muslim_world_map.html>

Islám poskytuje věřícím úplný zákoník, který je podněcuje vzbuzovat v sobě ušlechtilost a dobro a zachovávat mír mezi lidmi.²¹⁾ Islám je neuvěřitelně komplexní, není to jen věrouka, ale také Bohem určený systém práva (šaría). také vlastní etika či sociální systém atd. V některých případech může být islám i ideologií, v této souvislosti se ale spíše hovoří o tzv. islamismu.

5 pilířů islámu

Existuje 5 základních zásad islámu, jedná se o základní povinnosti, které musí každý muslim dodržovat. Lze je rozdělit na vnitřní a vnější projevy víry. Mezi vnitřní se řadí vyznání víry a modlitby, mezi vnější pak almužna, půst a pouť do Mekky.

• Vyznání víry (šaháda)

Vyznání řadíme k vnitřním projevům víry. Není žádného božstva kromě Boha, Mohamed je Jeho poslem pro celé lidstvo až do Soudného dne. Prorocké poslání Mohameda zavazuje muslimy následovat jeho příkladný život jako vzor. Tímto vyznáním se člověk stává muslimem.(Co jest Islám?. 5. vyd. V Praze: Islámská nadace, 2009. 71 s. Wamy serie o Islámu. ISBN 978-80-904373-0-2.)) Vyznání víry lze rozdělit na dvě části. První část: „nikdo si nezaslouží být uctíván kromě Alláha“ znamená, že Alláh je stvořitelem všeho, co existuje. Alláh je vlastníkem všeho, co existuje, a přináší nejlepší řešení všech záležitostí těm, kdo se na Něho spoléhají. Alláh je také jediný, kdo si zaslouží být uctíván. Druhá část: „Mohamed je Jeho poslem“ znamená poslouchat Posla v tom, co přikázal, věřit ve vše, co řekl. Zdržet se toho, co zakázal a před čím varoval. Neuctívat Alláha jinak než způsobem, který ustanovil Posel.²²⁾

• Modlitba (salát)

Modlitba je dalším vnitřním projevem víry.Povinností muslima je provést modlitbu pětkrát denně. Každý muslim, který nedodržuje modlitby a nemá pro to pádný důvod, dopouští se vážného přestupku a hříchu. Každý muslim, muž či žena, má povinnost konat modlitbu. Musí však být duševně zdravý a svéprávný, nesmí trpět ani žádnou vážnou nemocí. Povinnost vykonávat modlitbu mají muslimové, kteří dosáhli dospělosti, za tuto hranici je považován věk kolem čtrnácti let. Od modlitby jsou osvobozeny ženy během menstruace, porodu a těhotenství. ²³⁾

Další důležitou zásadou je vykonávat modlitbu řádně umytý, bez obuvi s čistým oděvem a na čistém místě. Ve větších městech s početnou muslimskou komunitou k tomu lze využít mešity či modlitebny, ale je možné se modlit i na jiných místech, například v bytě či kanceláři. Často se využívá modlitebních koberečků. Muslim musí být zároveň při modlitbě otočen na správnou světovou stranu, resp. k Mekce.²⁴⁾

Návod jak se modlit - z knihy pro arabské žáky

Zdroj: KROPÁČEK, Luboš. Duchovní cesty islámu.

Druhy modliteb

a) Povinné (fard), které zahrnují pět povinných modliteb, účast na shromáždění v pátek odpoledne a pohřební modlitbu. Nedodržování je vážným hříchem (pokud není rozumná omluva)

b) Dobrovolné (wadždžib a sunna), jež zahrnují modlitby doprovázející modlitby povinné a shromáždění u příležitosti dvou velkých svátků. Nedodržování je vážnou nedbalostí a zasluhuje si výtku.

c) Nepovinné modlitby zahrnující veškeré další modlitby v kteroukoli denní nebo noční dobu. Významným časem pro muslimy je doba před úsvitem a půlnoc.²⁵⁾

Časový harmonogram modliteb

1. Časná ranní modlitba - modlitbu lze konat kdykoli po rozbřR a před východem slunce.

2. Polední modlitba - modlitbu lze vykonat od okamžiku, kdy slunce začne sestupovat ze zenitu, až do okamžiku, kdy je na poloviční cestě k západu.

3. Odpolední modlitba - modlitbu lze vykonat hned po vypršení polední modlitby až do západu slunce.

4. Modlitba při západu slunce - začíná okamžitě po západu slunce.

5. Večerní modlitba - začíná hned po zmizení červánků na západě (cca hodinu a půl po západu slunce).

Existují i přesné kalendáře, které přesně stanovují časy jednotlivých modliteb. V muslimských zemích či městech s převažujícím muslimským obyvatelstvem svolává věřící k modlitbě tzv. muezzin, což je člověk stojící zpravidla na ochozu minaretu. ²⁶⁾

• Almužna (zakát)

Almužnu lze považovat za vnější projev víry každého muslima. Almužna představuje malé procento z majetku, které každý muslim musí zaplatit, je to jeho náboženská povinnost. Nejčastěji je za minimální sazbu považována sazba 2,5 % z čistých ročních příjmů.

Mezi příjemce zakátu patří například chudí muslimové, potřební muslimové, muslimští konvertité, muslimští váleční zajatci či také zadlužení muslimové nebo muslimští poutníci atd. Souhrnně by se dalo říci, že se jedná o chudší vrstvy společenství nebo významně prospěšné vrstvy společenství.

Zakát není ale jen forma dobročinnosti nebo darování almužen nebo daň či desátek, není to ani výraz vděčnosti. Je to kombinace všech zmíněných, vzájemně propojených a ještě něco navíc. Zakát je určitá forma duchovní investice. Jde o povinnost nařízenou Bohem a vykonávanou muslimy v zájmu společnosti jako celku.²⁷⁾

• Půst v měsíci Ramadánu (sawm)

Půst je typickým vnějším projevem víry. Půst v měsíci Ramadánu je jedním z dalších pilířů islámu. Během 9. měsíce islámského kalendáře - Ramadánu se muslimové od rozbřR do západu slunce nesmí jíst ani pít, dále nesmí mít pohlavní styk. Musí se zdržet jakýchkoliv špatných úmyslů a tužeb. Půst podle muslimů rozvíjí v člověku pravé společenské vědomí, trpělivost, nesobeckost a také pevnou vůli.²⁸⁾ Půst má zpravidla 30 dní. Během Ramadánu Mohamed obdržel první Boží zjevení. Každý muslim by měl během tohoto měsíce přečíst Korán. Muslimové začínají půst ranní modlitbou. Poslední jídlo, které jedí před začátkem půstu, se jmenuje suhúr. Po celodenním půstu jsou většinou prvním jídlem datel a mléko či voda. Přes den během postního měsíce panuje v městech muslimských zemí klid, a naopak po západu slunce se v ulicích konají oslavy a hostiny. ²⁹⁾

Z půstu jsou osvobození lidé starší, nemocní, těhotné a kojící ženy, lidé vykonávající těžkou práci, také lidé na cestách, dokonce i sportovci. Půstu se účastní děti od věku zhruba deseti let.³⁰⁾

• Pouť do Mekky (hadždž)

Poutě jsou dalším vnějším projevem islámského náboženství. Každý muslim by měl jednou za život vykonat cestu do Mekky, v případě, že mu to dovoluje jeho fyzický stav a finanční situace. Muslim by na tom měl být finančně dobře a až do konce hadždže by měl mít dost prostředků na úhradu vlastních výdajů, na zabezpečení osob na něm závislých a na zaplacení případných dluhů. Z toho vyplývá, že ne každý si takovou cestu může dovolit. Pouť mohou vykonávat ženy i muži. Hadždž je největším výročním shromáždění víry, kde se muslimové setkávají. Během hadždže je ustředním tématem mír s Bohem a vlastní duší a mír se všemi ostatními, zvířata či hmyz nevyjímaje. Důležité je, že jediným objektem náboženkého zanícení v rámci této poutě je sám Bůh a nic jiného. Muslimové jdou do Mekky pro slávu Boží, ne kvůli tomu, aby políbili Černý kámen v Ka'bě (svatyně). Líbání či dotýkání se kamene není povinností, muslimové to dělají na důkaz úcty nebo jako symbol lásky, kterou chování k prorokovi Mohamedovi. Někteří na tento kámen například jen ukazují.³¹⁾

Kromě duchovního přínosu pro jednotlivce je hadždž rovněž významným společenským, kulturním a politickým tržištěm všestranného rozměru. Právě zde se všichni muslimové potkávají, zdraví, vzájemně se ovlivňují a objímají. Hadždž vždy významně ovlivňoval život muslimů, protože přiváděl dohromady velké množství lidí s jasným cílem vzdát se tohoto světa ve snaze poznat jeho Stvořitele. Hadždž tak spojuje celý muslimský svět. Odchod a návrat poutníků je doprovázen velkou radostí a oslavami jejich rodin a společenství.³²⁾

Mohamed poslední a největší prorok islámu se dle dostupných údajů narodil pravděpodobně v roce 570 našeho letopočtu. Pocházel z rodu Hašimovců (Banu Hašim) kmene Kurajšovců, který byl v té době nejmocnějším kmenem v Mekce. ³³⁾

Mohamed byl po většinu života sirotkem. O otce přišel ještě před narozením a o matku v šesti letech, vychovával ho jeho dědeček z otcovy strany. Od svých 25ti let slouží bohaté vdově Chadídže, která se později stane jeho manželkou. Mohamed je dobře postaveným obchodníkem v Mekce a vede úplně normální život až zhruba do svých 40ti let. Kolem roku 610 se mu v jeskyni pod horou Hira, nedaleko Mekky, zjeví poprvé anděl Gabriel se svitkem. Nařídí Mohamedovi, aby jej přečetl, ale ten odmítá, protože číst neumí. Když se Mohamed vzbudí, zjistí, že spis si pamatuje, jako by byl vryt do jeho srdce. V okamžiku, kdy Mohamed opouštěl jeskyni, slyšel hlas, který říkal: „Mohamede, ty jsi apoštol Boží a já jsem Gabriel.“ Po prvním zjevení, nastává u Mohammeda období zkoušky, Mohamed trpí, je doslova posedlý ďáblem. Po dvou až třech letech se zjevení opakují znovu. Zpravidla jsou zcela nečekaná.

Jako první přijímá islám Mohamedova manželka Chadídža. Roku 622 byl prorok nucen odejít z Mekky do Mediny, tento odchod se nazývá hidžra a je počátkem islámského kalendáře. Důvodem odchodu byla nenávist stoupenců jeho vlastního kmene Kurjašovců, kteří plánovali jeho vraždu. V tomto okamžiku se opět objevuje anděl Gabriel, který Mohamedovi poradí, aby osudného dne nespal ve své posteli. Mohamed utíká do Mediny, urovnává spory mezi znepřátelenými kmeny a stává se politickou hlavou místní obce. Už za Mohamedova života došlo k islamizaci Mekky. Již v době odchodu Mohammeda z Mekky, zde bylo mnoho jeho stoupenců a jejich počet se zvyšoval, což ohrožovalo místní kmeny a jejich bohatství, to byl právě i jeden z hlavních důvodů nenávisti Kurjašovců a plánované vraždy Mohameda. O islamizaci rodné Mekky se Mohamed zasloužil velkou měrou. Mekka se tak stala centrem islámu. V roce 632 Mohamed vykonal naposledy pouť do Mekky, po návratu z poutě zemřel a byl pochován v Medině. ³⁴⁾

Korán je všeobecně považován za svatou knihu muslimů. Nejedná se ale o knihu v tom smyslu jakou je například Bible. Dle muslimů jde o přímé slovo Boží, nestvořené, a tedy existující do věčnosti. Předobraz (originál) Koránu je uchováván u Boha v nebi. Korán se jednoznačně odlišuje od posvátných knih židů a křesťanů. Bible je Boží slovo, které psali lidé a byli vedeni či inspirováni Bohem. Korán je přímo Boží text, jeho autorem je tedy Bůh.³⁵⁾

Slovo Korán (arabsky al-Qur'ān) je odvozeno od slovesa qara'a ,které v překladu znamená „číst“, původně „přednášet“. V podstatě to znamená přednes zjevení, které obdržel Mohamed. Úcta ke Koránu je v islámských zemích patrná ve všech oblastech života. Je základem výuky ve škole, někteří se ho učí celý nazpaměť, dokonce se pořádají soutěže. I sám Mohamed zjevené texty nejprve uchovával jen v paměti, zapsány byly až později.³⁶⁾

V knize Základy islámu autor uvádí, že Korán nikdy nebyl knihou, ale zjevením. Je nadepsanou „deskou“, která spojuje fyzické světy s těmi neviditelnými a s božským rozměrem nad rámec času a prostoru. Korán a prorocká učení překračují strukturalistický přístup, protože se zakládají na víře, důvěře a transformaci dosažené následováním stezky pokory. Orientalisté i ostatní představitelé evropských zájmů jsou při studiu islámu a muslimů motivováni vědeckými, praktickými, materiálními, politickými nebo ekonomickými zájmy. Zaměřili se proto na způsoby chování a kulturu a soustředili se na rozdíly mezi muslimskými národy spíše než na sjednocující základ, jímž islám je.³⁷⁾

Korán se skládá ze 114 súr, které jsou seřazeny od nejdelší po nejkratší, tudíž, zde není časová návaznost. Výjimkou je úvodní súra „Otviratelka“, jedná se o modlitbu Mohameda, není tedy přímým Božím zjeveným textem. Súry jsou opatřeny informací, zda se jedná o súru z Mekky nebo Mediny. ³⁸⁾

Vnějším projevem islámského náboženství je i slavení svátků, v této podkapitole jsou zmíněny nejdůležitější z nich.

Muslimové slaví během roku, dle islámského lunárního kalendáře, hned několik svátků, z nichž nejvýznamnější jsou následující dva.

Bezprostředně po ramadánu se slaví tzv. íd al-fitr, „svátek ukončení“, slaví se konec třicetidenního půstu. Během tohoto svátku si lidé posílají pohlednice a rozdávají dárky, navštěvují hroby příbuzných a připravují slavnostní hostiny. Důležitou součástí je také dávání almužny potřebným. Peníze se odevzdávají o několik dní dříve, aby mohli slavit i chudí lidé.

Dalším významným svátkem je íd al-adhá, „obětní svátek“. Svátek probíhá tak, že v rámci poutě do Mekky, je zde obětována koza nebo ovce. Podobnou oběť vykonávají muslimové současně po celém světě. O maso obětovaného zvířete se lidé následně rozdělí se svou rodinou, sousedy a chudými lidmi. Určitá forma almužny se tedy objevuje i u tohoto svátku. Lidé se také v některých případech obdarovávají a dárky dostávají zejména děti. Tento svátek má zároveň připomínat úvodní Abrahámovu oběť berana Bohu.

Mezi další svátky patří například šíitský pochmurný svátek, při kterém se truchlí za Alího syna Husajna u Kerbelá. Jeho úmrtí se připomíná tím, že se drží jednodenní či desetidenní půst a konají se při něm procesí k uctění památky Husajna. V některých případech oplakávání Husajnovy smrti přechází až v sebetrýznění mužů, kteří se průvodu účastní.

Oblíbeným svátkem je také mawlid, což jsou narozeniny Proroka Mohameda. V den mawlidu lidé zdobí domovy nebo také mešity. Mohamedův život je pak připomínán básněmi. Tento svátek je rozšířený po celém muslimském světě, ale někteří sunnité ho neuznávají a považují ho za nepůvodní. ³⁹⁾; ⁴⁰⁾

Vztahy a soužití muslimů a nemuslimského obyvatelstva jsou velice aktuálním tématem. Tímto vztahem se zabývá i Korán viz dále. Islám dle Koránu ochraňuje krev, majetek a čest nemuslimů, kteří mají smlouvu s islámských národem. Je zakázáno je utlačovat, dopouštět se na nich protiprávního jednání, krátit je v jejich právech, či se k nim špatně chovat.

Alláh říká:

„Bůh vám nezakazuje, abyste byli dobří a spravedlivý vůči těm, kdož nebojovali proti vám kvůli náboženství a nevyhnali vás z příbytků vašich, neboť Bůh věru miluje poctivé.“

Je tedy otázkou, zda v současné době Evropa či západní svět, splňují právě toto tvrzení. S tímto tvrzením rozhodně nekorespondují protiislámské skupiny a iniciativy, které jsou v Evropě a např. i v České republice na vzestupu. Typickým zástupcem takové skupiny může být iniciativa Islám v ČR nechceme, která otevřeně bojuje proti vyznavačům islámu a jejich náboženství. Hlavním impulsem k těmto iniciativám byla právě probíhající migrační vlna.

Prorok Mohamed řekl:

„Můj Pán mi přikázal, že nesmíme utlačovat ty, se kterými máme smlouvu [tj. nemuslimy, kteří pobývají na území muslimů] a ani jiné.“ ⁴¹⁾

Zmínky o islámském náboženství se na českém území objevovaly jen zřídka a islám zde neměl téměř žádný vliv. První zmínka o islámu se objevuje ve staroslověnském textu legendy Život sv. Cyrila. Píše se zde o jeho setkání s Hagareny, což byli potomci Ismaelovy matky Hagar, tedy s Araby a muslimy vůbec. Jsou zde líčeni jako moudři a vzdělaní lidé.

První písemná zmínka o Praze od židovského cestovatele Ibráhíma ibn Ja’kúba je také spojená s islámem. Cestovatel přišel do Prahy z islámské Andalusie kolem r. 965, byl ve službách tamějšího umajjovského chalífy. Latinský překlad Koránu znal i Mistr Jan Hus, který se v Kostnických listech zmiňuje o důležitosti a úctě, jež je v Koránu připisována Ježíšovi a jeho matce Marii. ⁴²⁾

Po anektování Bosny a Hercegoviny Rakouskem-Uherskem v roce 1908 se na české území dostávají muslimové z Balkánu. Jedná se především o bosenské muslimy, kteří zde studovali či provozovali různá řemesla, protože Čechy byly nejvyspělejší částí říše. V roce 1912 císař František Josef I. podepsal říšský zákon č. 159/1912 o státním uznání islámu. Po rozpadu monarchie se stali balkánští muslimové součástí nově vzniklé Československé republiky. Do roku 1934 nejsou muslimové organizovaní, jde jen o neorganizovaná společenství studentů či obchodníků. V roce 1934 byla ustanovující schůzí založena muslimská obec, jejíž snahou bylo oficiální uznání tehdejším právním řádem Československa. V době založení měla muslimská obec zhruba 700 členů. ⁴³⁾; ⁴⁴⁾

Po druhé světové válce muslimská obec zažívá období útlumu. Po roce 1989 muslimská obec obnovila činnost a začala organizovat například kulturní život muslimů v zemi. Na české území se také dostává stále více muslimů díky zvyšující se migraci. V roce 1992 se konala valná hromada, kde se mimo jiné probírali i problémy či potíže, se kterými se muslimové v tehdejším Československu setkávali. Muslimové se setkávali s potíži například při jednání s úřady a zaměstnavateli nebo při prosazování svých práv na důstojný, klidný a svobodný život a vykonávání 4 obřadů. ⁴⁵⁾

Muslimská obec se začala nově etablovat, chtěla navázat na svou činnost v předválečném období. Po roce 1989 zakládají muslimové několik vlastních organizací, které časem získávají i právní status na základě registrace. Právní subjektivitu se po dlouhých průtazích podařilo získat i samotné muslimské obci, zastřešující organizací se stalo Ústředí muslimských obcí v ČR, více v kapitole Muslimové a legislativa ČR. Od dubna 1991 začal znovu vycházet časopis Hlas. V květnu 1991 byla svolána ustavující schůze Ústředí muslimských náboženských obcí, do jejíhož čela byl jako předseda zvolen prof. Šilhavý. Byly založeny místní obce v Praze, Brně a Ostravě. Ústředím byl zřízen i první muslimských hřbitov v Třebíči. První funkční mešita byla v Brně otevřena roku 1998. ⁴⁶⁾

Současný stav muslimské komunity v ČR

Ústředí muslimských obcí ČR zastupuje české muslimy při jednání se státními institucemi, reprezentuje je ve sdělovacích prostředcích a vydává časopis Hlas MNO. Ústředí muslimských obcí zastřešuje Islámskou nadaci v Praze, Islámskou nadaci v Brně, Islámské centrum v Praze a Islámské centrum v Teplicích. Ústředí muslimských obcí je strukturováno na tři muslimské obec - v Praze, Brně a Teplicích, dle toho se skládá i předsednictvo této organizace.⁴⁷⁾

Dále v ČR působí Muslimská unie, Liga českých muslimů, Islámský svaz - klub přátel islámské kultury, Liberální muslimové nebo Islámská komunita českých sester a další organizace jako například Svaz muslimských studentů, který působí už od roku 1991 především v univerzitních městech a pomáhá zahraničním muslimským studentům v ČR, organizuje setkání pro muslimy a další aktivity.⁴⁸⁾

V ČR lze nalézt i mešity a zhruba 20 modliteben. Dvě hlavní a oficiálně fungující mešity se nacházejí v Praze a Brně. Některé zdroje považují i modlitebnu v Teplicích za mešitu. Další menší mešita byla postavena v Kolové u Karlových Varů, jedná se o stavbu, kterou postavila na svém pozemku kazašská rodina, která zde žije již několik let. ⁴⁹⁾

Mešita v Kolové u Karlových Varů

Zdroj: karlovarsky.denik.cz

Počty muslimů v ČR

Dle oficiálních údajů, které vychází ze sčítání lidu, se v roce 2011 přihlásilo k islámu jen 1 921 osob (v roce 2001 to bylo 3 699 osob). ⁵⁰⁾

Neoficiální údaje ale hovoří zhruba o 15 000 - 20 000 muslimů, kteří žijí v České republice. V těchto statistikách nejsou navíc zahrnuti muslimští hosté, příkladem mohou být muslimští lázeňští hosté v Teplicích. Daniel Topinka ve své výzkumné práci uvádí, že počet muslimů v ČR k roku 2009 je 19 097, což je nárůst oproti roku 2005 o 7 862 osob (o 41 %). Nicméně následně v roce 2011 v oficiálním sčítání lidu se k islámu přihlásilo jen necelých 2 000 osob, jak již bylo uvedeno výše. ⁵¹⁾

Struktura muslimské komunity

Bylo zjištěno, že v roce 2009 více jak tři pětiny muslimů v ČR pocházelo ze subcivilizace turkické sunnitské (67,9 %). Méně než čtvrtina muslimů ze subcivilizace arabské sunnitské (21,9 %). Více než polovina muslimů (arabsko-sunnitských) je z afrického kontinentu (13,8 %). Zbývající tři subcivilizace jsou zastoupeny jen okrajově. Indoárijská sunnitská tvoří 5,8 %, perská šíitská 2,4 % a indomalajská sunnitská 2 %.⁵²⁾

K mírnému nárůstu oproti roku 2005 došlo u subcivilizace turkické sunnitské (cca o 5 %), naopak snížení počtu muslimů bylo zaznamenáno u subcivilizace arabské sunnitské (cca o 7 %). Již starší údaje z roku 2005 hovoří o tom, že jednu třetinu muslimů v ČR tvořili ženy, dále bylo zjištěno, že muslimští věřící do ČR přišli ze 78 různých zemí.⁵³⁾

Kromě několika stovek českých konvertitů pochází většina muslimů žijících v současné době v České republice z nejrůznějších severoafrických, blízkovýchodních nebo asijských zemí či z postsovětských republik a oblasti Balkánu. ⁵⁴⁾

Muslimové a legislativa ČR

Muslimská komunita se potýká i s českou legislativou. Až do roku 2002 byly hlavním problémem zákony 308/91 Sb. a 161/92 Sb., které muslimům neumožňovaly řádnou registraci muslimské obce a uznání islámu českým státem. K podání žádosti bylo potřeba sehnat 10 000 podpisů dospělých muslimů s trvalý dospělých muslimů s trvalým pobytem na území ČR, včetně jejich adres a rodných čísel. 10 000 podpisů je pro muslimy nesplnitelným úkolem už jen z toho důvodu, že se v roce 2001 k islámskému náboženství přihlásilo pouze 3699 osob.

Od ledna 2002 platí nový zákon 3/2002 Sb., který zjednodušil registraci muslimské obce. Nejde ovšem stále o plnohodnotnou registraci, ale o registraci prvního stupně. Znamená to, že muslimská obec může vystupovat jako právnická osoba, ale bohužel bez dalších práv a možností k činnosti. K prvnímu stupni registrace je potřeba 300 podpisů a splnění zákonných podmínek (kvalitativních). Tuto registraci obdrželo Ústředí muslimských obcí v ČR v roce 2004. Plnoprávná registrace zůstává pro muslimy stále nedosažitelná, jelikož zde platí povinnost získat cca 10 000 podpisů muslimů žijících v ČR. Navíc na tento druh registrace by museli čekat 10 let od jejich schválení v prvním stupni registrace. Právě tento druh registrace by pro muslimy byl důležitým krokem k rozvoji komunity, protože plnoprávná registrace umožňuje získání tzv. zvláštních práv - uzavírání sňatků, zajištění výuky ve školách, duchovní služby ve vězeních, v nemocnicích atd. Jedinou možnosti jak získat zmíněná zvláštní práva je požádat vládu o udělení výjimky, což se zdá být v současné době spíše nereálné. Tuto výjimku mají téměř jen církve registrované již před rokem 1989.⁵⁵⁾; ⁵⁶⁾

Muslimové v ČR a veřejné mínění

Už průzkumy veřejného mínění z roku 2006 ukazují, že povědomí a znalosti o islámu mezi českými občany jsou nevalné. Zhruba tři čtvrtiny Čechů si o islámu tehdy nemyslelo nic dobrého. 60 procent lidí by muslimům zakázalo stavět v zemi mešity. Údaje pochází z průzkumu agentury STEM pro Hospodářské noviny v roce 2006. Výzkum ukázal i na základní neznalost islámu v české společnosti. Shodně 11 procent lidí si například myslelo, že zakladatelem islámu je Buddha, respektive Abrahám. Podle 55 procent lidí hrozí válka civilizací Západu a muslimského světa. Téměř polovina lidí se tehdy obávala i bezprostředního teroristického útoku v ČR. ⁵⁷⁾

Téměř o 10 let později je nálada v české společnosti ve vztahu k muslimům ještě nepřátelštější. V souvislosti s teroristickými útoky v Paříži a migrační vlnou se stále více objevují islamofobní reakce. Stále častěji je také islám skloňován v souvislosti s terorismem, což vede jen ke zjednodušování a posiluje to nenávistné tendence. Průzkumy z roku 2015 ukazují, že lidé v České republice mají větší strach z islámu než z uprchlíků. To platí pro asi dvě třetiny obyvatel, rozšíření islámu v naší zemi se obává více než 80 procent lidí. Jen zhruba pětina lidí se neobává ani jednoho. Vyplývá to ze zářijového průzkumu agentury STEM.

V souvislosti s uprchlíky pociťuje strach z islámu 83 % obyvatel, více než polovina dotázaných pak tento strach označila za intenzivní. Z uprchlíků, kteří by získali azyl v České republice, mají hrůzu zhruba dvě třetiny obyvatel. ⁵⁸⁾

Tato část práce vznikla na základě provedeného výzkumu a zobrazuje jeho výsledky. Jak již bylo zmíněno dotazováni byli celkem čtyři respondenti. Dva z dotazovaných muslimů byli čeští muslimové (konvertité) a dva muslimové z muslimských zemí.

Na začátku je nutné zmínit velmi rozdílné sdílení informací dotazovaných na téma jejich víry. Konvertité byli, na rozdíl od muslimů s českým občanstvím žijících již několik let v Čechách, více otevření a neváhali odpovídat na všechny otázky. Je možné, že tato nedůvěra byla způsobena například jazykovou bariérou, nebo právě nedávno získaným českým občanstvím, nebo strachem z jejich odpovědí, které by byly zneužity a mohly by spět až k vyhoštění ze země. Tato nejistota jim však byla vyvrácena zajištěním anonymity jejich jmen, nelze však popřít že tyto výpovědi nebyly ovlivněny právě těmito obavami. Jak je popsáno v metodice, práce se dělí na dvě hlavní části, z nichž jedna se zabývá profilem „českého muslima“ a druhá „rodilého muslima“ dlouhodobě žijícího v Čechách, kdy stěžejním úkolem je zaznamenat rozdíly mezi těmito dvěma skupinami věřících muslimů.

Profil „českých muslimů“

Jak již bylo zmíněno, tito respondenti byli výřečnější, což přispělo k lepšímu porozumění a uchopení rozdílnosti mezi druhou skupinou. Jejich výpovědi lze shrnout do níže vypsaných tématických celků.

• Osobní začátky a pojetí víry

Islám je pro respondenty pojem objímající nejen náboženství, ale určitá filosofie, která v sobě obsahuje aspekty života - je to logika. Není to jen náboženství, pokud si člověk čte, zamyslí se a rozloží si to, tak to má v sobě tu pravdu, je to dělané pro člověka. Tento aspekt pak respondenta přiměl k obrácení se k islámu, a k víře celkově, jelikož předtím, než se stal muslimem, byl ateistou. Druzí respondenti také hledali něco, co jim srozumitelně odpoví na otázky, které mají a co jim vytyčí to, co je správné a co správné není. Po prostudování různých náboženství, nebyli stále spokojeni - dokud nezačali s islámem. Onen moment vyznání víry, kdy se z člověka může stát muslim, tkví ve vyřčení „šahády“. Ta se musí říct od srdce a před minimálně 2-3 muslimy, kteří tak svým způsobem svědčí, že se tento akt udál.

Víra pro dotazované znamená nejen určitý pevný bod, ke kterému se obrací, ale také vyšší kvalitu života. Tato změna životních priorit prvního respondenta se však netěšila a stále netěší valnému nadšení ze strany rodinných příslušníků. Dle názoru pana Bedřicha je tomu díky intencím ze strany médií a neinformovanosti lidí, kteří neví o čem islám je. Dotazovaný také mluví o lidech, kteří „odešli z islámu“, kdy jejich konání zdůvodňuje tím, že islám doopravdy a vnitřně nepřijali a celkově jej nepochopili. Tito lidé dle respondenta pak vytrhávají věci z kontextu a islám haní. Pan David s paní Evou u svých rodin, z nichž jedna je ateistická a druhá křesťanská, našli větší pochopení. Rodina paní Evy si zpočátku myslela, že jde o záležitost, která pomine, ale když její matka sama poznala na své dceři, že je šťastnější a spokojenější, začala respektovat rozhodnutí paní Evy.

V začátcích pan David s paní Evou hledali nejdříve informace, které by jim zajistily co největší vhled do tohoto náboženství. Když jim informace, které se dají sehnat z českých pramenů nestačily, obrátili se na jednoho z muslimů žijících v Čechách. Ten jim pomáhal nejen odpovídat na jejich otázky, ale také s arabštinou. Poté se však rozhodli a vycestovali do Egypta, kde chtěli poznat pravý islám. To však jim Egypt neposkytl a tak odcestovali do Spojených arabských emirátů, kde žili v muslimském prostředí skoro 7 let. Muslimové jim pomáhali cítit se v zemi „jako doma“, avšak odpovědi na jejich otázky si nakonec stejně museli najít v Koránu sami…

• Běžný den a zvláštní dny muslima

Respondenti David a Eva přiznávají, že navyknout si na jiný režim a harmonogram dne, bylo zprvu těžké, ale protože se chtěli islámu naplno oddat, problémem to pro ně nebylo. Zmínili spíše někdy těžké dodržování časů hlavně ranních modliteb zde v Čechách, které někdy vychází třeba na čas 2:30 ráno. S pronikáním do islámu souvisí i otázka ohledně slavení a vnímání ne-muslimských svátků. Jelikož oslovení respondenti byli dříve křesťani, či ateisté slavící Vánoce, vyvstala otázka, jak tento největší svátek chápou nyní. David s Evou vypověděli, že zprvu bylo těžké od tohoto svátku upustit, ale například když byli v Arabských emirátech, tak si ani nevzpomněli, že Vánoce nastaly, dokud jim nezavolaly jejich rodiny, aby jim popřály hezké svátky. V Čechách je Štědrý den, s ním spojené svátky a další české, nebo křesťanské tradice, běžnými dny.

Běžný den muslima je dle výpovědi pana Bedřicha úplně stejným dnem, jako pro každého jiného člověka. Jedinou výjimkou jsou jiná pravidla chování a jednání a modlitba, která by měla proběhnout 5x denně v přesně stanovený čas. Ačkoliv modlitba trvá circa 5 minut, což není dlouhý čas, respondent ví o některých muslimech, který s tímto vyšetřeným časem pro modlitbu mají problém v zaměstnání. S tímto tvrzením souhlasí výpověď i druhého respondenta, který než se stal muslimem a v jeho začátcích, kdy se muslimem postupně stával, setkal na vlastní kůži s nepříjemnými posměšky na pracovišti, které vznikaly právě kvůli jeho víře. Výjimkou v povolání, které například muslimové nesmí

Jiná omezení respondent nevnímá; hovoří o tom, že islám respektuje ostatní víry, a i když někdo z muslimů dělá něco, co by se nemělo dělat (například malovat zvířata, nebo sochat sochy), je to jeho věc. My toho člověka můžeme upozornit na to, že to je rozporu s Koránem, ale jak on s tím dál naloží, záleží na něm.

Jak odpovídal pan Bedřich, běžný týden pak pro muslimy začíná v sobotu. V ten den mají volno, proto se schází například v modlitebně a tráví čas společně. V pátek se pak koná společná modlitba. Společná modlitba je velmi důležitá také pro Davida a Evu, kteří spolu s rodinou navštěvují mešity a prožívají tento „každotýdenní“ svátek společně s ostatními muslimy.

Sváteční dny jsou dle oslovených českých muslimů dvojí; „íd al-fitr“ a „íd al-adhá“. První z jmenovaných je svátek přerušení půstu po měsíci Ramadánu, kdy se tři dny slaví ukončení jednoho z pěti pilířů islámu. Druhý svátek je svátek oběti, při kterém se přibližně 5 dní slaví další z proběhlých pilířů islámu a to hadždž, tedy pouť do Mekky. Při obou svátcích lidé slaví, veselí se, jedí a děti dostávají do rodičů dárky.

Na odlehčenou otázku, zda zvyky dodržují spíše muslimové z muslimských zemí, nebo „muslimští Češi“, respondent Bedřich odpověděl, že pravděpodobně spíše Češi. Ti jsou totiž mimo vliv místních islámských tradic, a proto jejich islám je v určité nejčistší podobě. Na druhou stranu víra je stál stejná, úkony se také praktikují všude stejně, rozdílný je jen život „mimo víru“, což je vlastně rozdílnost kultur. My Češi jsme praktičtější, houževnatější, důslednější… Ale to je celkově rozdíl mezi severem a jihem. Oni /Arabové/ celkově nevnímají čas, který je pro nás základní veličina.

• Role muslimské obce a chápání často zmiňovaných témat spojených s islámem

Muslimská obec funguje pro věřící v oblasti řešení praktických otázek, je to místo kde se setkávají všichni muslimové dohromady. Je to takový zastřešující orgán, něco jako firma výbor apod., říká Bedřich. David a Eva nevyužívají tolik muslimskou obec, je to dáno také tím, že dlouhou dobu žili v muslimských zemích. Dnes chodí do mešit, které jsou většinou zároveň muslimskou obcí, zvláště v pátky, ale to je hlavně z toho důvodu, že David je často zvaný na různé přednášky do českých mešit.

S muslimy se nyní David a Eva scházejí pochopitelně častěji, mají přátele, se kterými udržují styky. Zmínili však v souvislosti s otázkou, zda dodržují muslimské zvyky více muslimové z muslimských zemí, nebo čeští muslimové, že si nerozumí s muslimy, kteří nedodržují Korán, a raději komunikují a scházejí se s těmi, kteří se opravdu snaží dodržovat veškerá pravidla islámu. Když respondenti David a Eva žili v Egyptě a Spojených arabských emirátů, nepociťovali žádný velký rozdíl mezi nimi, jako českými muslimy a místními muslimy.

Pan Bedřich odpovídá, že co se týče tématu šaría, tak její základ směřuje k odpuštění (narozdíl od Římského práva, který směřuje k trestu). Šaría se nejdříve zeptá, jak mu odpustit, zjistit důvod jeho činu - což ale netrvá věčně… Potřetí už následuje sankce. Celkově je dotazovaný přesvědčen o větší vyspělosti tohoto práva: Je dáno od Boha, všichni jsou zodpovědní za své činy - král je potrestán stejně jako kdokoliv jiný, je to spravedlivé. A pokud někdo mluví o ukamenování v islámu, tak je to hloupost, to už je pouze místní tradice. Šaría směřuje k odpuštění. Jeho výpověď doplňují i druzí respondenti, kteří berou šaría jako určitý návod, jak správně žít. Je v ní sepsáno vše, co se má dodržovat, aby byl člověk správným muslimem.

O roli ženy v islámu mluvil respondent zvláště v souvislosti s jejím zabezpečením. Žena se musí starat o to, aby byla zabezpečená. Může podnikat, dostane svatební dar, který je jen její, a má prakticky stejná práva jako muž. Aby se žena v životě měla opravdu dobře a neměla strach o její budoucnost, měli by jí rodiče vybrat partnera. Rodiče jsou dle pana Bedřicha zkušenější a znají okolní rodiny, a proto jsou v tomto ohledu „více kompetentní“. V manželství by pak mělo platit, že žena je poklad Alláha, a proto by s ní mělo být slušně jednáno. To na schůzce s respondentem Davidem a Evou bylo jasně vidět. Eva byla svým mužem obskakována, muž se o ni staral, navazoval na její výpovědi a rozhodně se nemohlo mluvit o nějaké nerovnosti, která často islámu v médiích vyčítána.

• Současná problematika nenávistných projevů vůči islámu

Respondent David v tomto tématu kritizoval zejména překračování hranic muslimy dalších zemí a pokračování jejich stěhování do států, které jim nabízí více výhod. Několikrát zmiňoval, že správný muslim, pokud je okolnostmi donucen odejít ze své země do jiné, má v ní zůstat, nebo hledat první zemi, která mu nabízí bezpečí, stravu a zdravotní péči. Té má zůstat věrný a vděčný za to, co mu poskytuje.

Pan Bedřich pochopitelně vyjádřil nespokojenost nejen vůči médiím, která předkládají nesmyslné a zaměřené zprávy, které podporují strach z islámu, ale zmínil také lidskou nevědomost a hloupost společně se zkrachovalými populistickými politiky, kteří podněcují tyto nenávistné myšlenky. Všude se najdou lidé, kteří se nechovají dle pravidel… Na závěr pak respondent dodává, že muslimů jsou miliardy, a kdyby i těch 10% bylo nebezpečných, vypadalo by to v Evropě jinak.

Profil muslimů z muslimských zemí

• Osobní začátky a pojetí víry

Oba respondenti pocházející z muslimské země, konkrétně z Iráku, jsou muslimy „od narození“. K víře je již od útlého věku vedla rodina, zejména rodiče. Cestu k bohu, jak uvádí Cyril, si však našel sám. Víra je pro oba velmi důležitá, je tím, co dává celému jejich životu smysl. Anna vidí víru jako spojení s Bohem, který stvořil celý svět. Svůj život vnímá jako cestu chodbou, kterou ji vede právě Bůh. Cyril zdůrazňuje praktický aspekt své víry - náboženství mu dává návod, jak žít a jak se v každodenním životě chovat. Víra mu říká, co bude jíst, co bude pít, jak bude mluvit s lidmi… Na všechny své otázky nalezne odpověď v Koránu. Lidé bez víry podle něj nevědí a ani nemohou vědět, jak se správně chovat. Osobní přínos svého náboženství spatřuje Cyril ve spravedlivosti Boha - ví, že jeho dobré skutky budou odměněny. Ani jeden z respondentů neshledává v praktikování islámu žádné nevýhody ani omezení pro život.

• Běžný den a zvláštní dny muslima

Oba respondenti se shodují na důležitosti dodržování základních pěti muslimských pravidel. Přidávají také další, která tvoří každodenní součást jejich života. Patří mezi ně nelhat, nekrást, nepomlouvat či křivě se nedívat na jiné. Cyril přidává, že správný muslim dle zákona rozhodně musí pracovat.

Anna se přiznává, že by měla nosit šátek zakrývající vlasy, ale nedělá to. Ví, že je to chyba a počítá s tím, že jí to bude po smrti vyčítáno a bude za to potrestána. Nechodí proto ani do mešity - ví, že nejedná správně a stydí se za to. Cyril říká, že kdyby byl ve své zemi, rozhodně by do mešity chodil.

Cyril i Anna přiznávají, že slavení muslimských svátků v Čechách nedodržují striktně. Cyril se hájí, že nikdo přeci není stoprocentně dobrý. Anna jen hodnotí, že v českých podmínkách je to zkrátka jiné. Oba mají dokonce vřelý vztah ke křesťanským svátkům. Anna uvádí, že když žila v Praze, slavila se svými přáteli Vánoce. Cyril zase slaví Vánoce kvůli svým dětem.

Oba si slavení svátků spojují s rodinou, přáteli i sousedy. Setkávání se je velmi důležité. Cyril říká, že rodina je pro muslima tím nejdůležitějším. „Musíš být zadobře s rodiči. Hlavní je domov. Dobrý domov – všechno dobré. Když máš problémy doma, ani nepracuješ dobře. Musíme respektovat rodiče, děti i manželku.“

• Role muslimské obce a chápání často zmiňovaných témat spojených s islámem

Ačkoliv v Teplicích jako v jednom ze tří měst v ČR působí muslimská obec, ani jeden z respondentů ji pravidelně nenavštěvuje. Anna říká, že se v muslimské obci scházejí hlavně vdané ženy Ona má své přátele v práci, a tak nemá potřebu se s někým scházet v muslimské obci. Cyril uvádí, že se s ostatními muslimy tolik nedruží, jelikož je šíita, a tak při kontaktu se sunnitskou většinou často vznikají problémy. S přáteli sunnity se otázkám víry vyhýbá a má mnoho přátel i mezi nevěřícími. Ačkoliv se domnívá, že nemít žádnou víru je pro člověka špatné, svůj názor si nechává pro sebe. Je to podle něj záležitost každého z nás.

Téma role ženy v islámu nevnímá ani jeden z respondentů konfliktně. Oba se shodují, že muž a žena jsou si rovni. Každý má jiné vlastnosti a schopnosti a vzájemně je musí respektovat. Cyril uvádí, že dokonce i dávání života je zásluhou obou. Dále říká, že nevidí důvod, aby ženy nosily nikkáb. Korán stanovuje pouze šátek přes vlasy, tak není důvod zakrývat celou tvář.

Právo šaría vnímá Cyril jako pravidla pro život, co dělat a co ne. Šaría je součást víry, a jako takovou ji respektuje a přijímá. Anna rovněž šaríu popisuje jako úkoly a povinnosti. Zároveň však přiznává, že o jejím obsahu nemá úplně jasno, každopádně jej však považuje za správný.

• Současná problematika nenávistných projevů vůči islámu

Na současnou uprchlickou hranici mají oba respondenti jiný názor. Cyril vidí jako jediné řešení zavření hranic. Je to podle něj nevyhnutelné. Anna by zase uvítala pomoc v řešení krize od USA. Zároveň dodává, že je teď módou, že se všichni vydávají do Evropy.

Práce se zabývala životem muslimů v Čechách a rozdíly v pojetí víry a životě muslimů „od narození“ a konvertitů. Toto téma je zajímavé zejména s ohledem na současnou situaci, kdy vzhledem k uprchlické krizi a několika teroristickým útokům, jež jsou bezdůvodně spojovány s islámem, přistupuje k isláme se značnou nedůvěrou, ne-li dokonce s odporem. Proto se výzkum práce tázal, jaký je každodenní život muslima žijícího dlouhodobě v České republice, jakým způsobem ovlivnil život v evropské zemi jeho zvyky a zda a jak se liší jeho život a chápání víry od Čecha, který k islámu konvertoval. Pro zodpovězení těchto otázek byly provedeny celkem čtyři rozhovory - dva s muslimy z muslimských zemí a dva s „českými muslimy“, neboli konvertity.

Na základě provedených rozhovorů lze říci, že islám je pro obě skupiny věřících něčím více než jen vírou v boha. Je návodem, jak žít, dává odpovědi na otázky a nabízí určitý řád světa i pravidla, podle kterých se chovat. Rozdílné byly pro obě skupiny pochopitelně počátky víry. Pro muslimy z muslimských zemí byly, dá se říci, snazší, jelikož muslimské prostředí je od útlého věku vedlo k dodržování všech pravidel víry, které byly přirozenou součástí života. Konvertité museli v počátku vyvinout sami velkou snahu zejména zjišťovat informace o fungování islámu a následně i čelit ne vždy příznivým reakcím okolí.

Každodenní život muslima se dle výpovědí respondentů liší od běžných dní kohokoliv jiného pouze dodržováním základních pravidel islámu. Z vnějšího pohledu asi nejznatelnějším je modlitba prováděná pětkrát denně, která jak někteří z respondentů poznamenali, může v českém prostředí způsobovat problémy v zaměstnání. Z výpovědí je také patrné, že pro muslimy jsou důležité i morální zásady jako nelhat, nepomlouvat či pečovat o dobré vztahy v rodině.

Role muslimské obce, která v České republice působí v Praze, Brně a v Teplicích, je v životě muslimů žijících v Čechách individuální. Je tak usouzeno na základě zjištění velmi specifických důvodů k ne/navštěvování muslimské obce, avšak vzhledem k velmi malému rozsahu vzorku nelze v tomto ohledu generalizovat.

Ze získaných odpovědí je rovněž patrné, že život mimo muslimskou zemi věřícího muslima ovlivní, byť ne zásadně. Z úst respondentů zaznívalo, že v muslimské zemi je dodržování všech pravidel, ale například i svátků, tak nějak snazší, že v Čechách je to zkrátka jiné. Přesto i v českém prostředí slaví muslimské svátky, a to v kruhu rodiny, přátel a známých, tak jak je zvykem v muslimských zemích.

Dle provedeného výzkumu se zdá, že přísnější v dodržování islámských zásad jsou čeští konvertité a dokonce že muslimové z muslimských zemí mají i kompromisnější postoj k místním křesťanským svátkům. Je však nutné zopakovat, že zkoumaný vzorek je příliš malý pro formulování všeobecných závěrů.

Literatura

ʿABD AL-ʿĀTĪ, Ḥammūda. Zaostřeno na islám. Nové, přeprac. a opr. vyd. V Praze: Ústředí muslimských obcí, 2010. 203 s. ISBN 978-80-904373-6-4.

BEČKA, Jiří a MENDEL, Miloš. Islám a české země. V Olomouci: Votobia, 1998. 231 s. ISBN 80-7220-034-8.

Co jest Islám?. 5. vyd. V Praze: Islámská nadace, 2009. 71 s. Wamy serie o Islámu. ISBN 978-80-904373-0-2.

Dr. ABD AR-RAHMAN BIN ABD AL-KARIM ASH-SHEHA, European Islamic Research Center a Zuzana AMRANI. Klíč k pochopení islámu. 2013.

HAERI, Šajch Fadhlalla. Základy islámu : tradice, historie, vývoj, současnost. V Olomouci : Votobia, 1997. 235 s ISBN 8071982121.

KOKAISL, Petr. Geografie náboženství. Vyd. 1. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2009, 264 s. ISBN 978-80-213-1935-6.

KROPÁČEK, Luboš. Duchovní cesty islámu. Vyd. 2. Praha: Vyšehrad, 1998, ©1992. 292 s., [16] s. obr. příl. ISBN 80-7021-287-X.

MAJEROVÁ, V., MAJER, E. Kvalitativní výzkum v sociologii venkova a zemědělství - část I. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta. Praha: 1999, CREDIT. ISBN: 80-213-0507-X

Internetové zdroje

BŘEŠŤAN, Robert. Češi mají z islámu strach. Hospodářské noviny (ihned.cz) [online]. 2006 [cit. 2015-12-29]. Dostupné z:http://archiv.ihned.cz/c1-19432250-cesi-maji-z-islamu-strach

Dějiny muslimů Moravy, Čech a Slovenska. E-islam.cz [online]. 2009 [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: http://www.e-islam.cz/node/57

GROHMANN, Jan. Islám, skutečný problém Evropy. Hospodářské noviny (ihned.cz) [online]. 2015 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z:http://nazory.ihned.cz/komentare/c1-63025770-islam-skutecny-problem-evropy

JANKŮ, Tomáš, LINHARTOVÁ, Lenka, TOPINKA, Daniel, ZADINA, Jan: Muslimové imigranti v České republice: Etablování na veřejnosti. Text vzniklý s podporou projektu Islám v ČR: Etablování muslimů ve veřejném prostoru, který probíhá v rámci Programu bezpečnostního výzkumu České republiky v letech 2010–2015. [online]. 2010 -2015 [cit. 2015-12-08]. Dostupné z:http://www2.tf.jcu.cz/~klapetek/janku2.pdf

KALINOVÁ, Ivana. Muslimové mají mešitu v Kolové. Karlovarský deník (denik.cz) [online]. 2012 [cit. 2015-12-29]. Dostupné z:http://karlovarsky.denik.cz/zpravy_region/muslimove-maji-mesitu-v-kolove-20120718.html

Mapping the Global Muslim Population. Pew Research Center Religion & Public Life [online]. 2009 [cit. 2015-12-21]. Dostupné z:http://www.pewforum.org/2009/10/07/mapping-the-global-muslim-population/

POLANSKÁ, Alena. Náboženské svátky. Muslimove.cz: Výzkumný a vzdělávací projekt [online]. 2015 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z:http://muslimove.cz/nabozenske-svatky

POPOVOVÁ, Klára. Muslimové v ČR. Muslimove.cz: Výzkumný a vzdělávací projekt [online]. 2015 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z:http://muslimove.cz/muslimove-v-ceske-republice/

Ramadán je opravdovou zkouškou vůle. Ale i muslimové jsou jen lidé a ví, jak pravidla obejít. National Geographic [online]. [cit. 2015-12-22]. Dostupné z: http://www.national-geographic.cz/clanky/ramadan-je-opravdovou-zkouskou-vule-ale-i-muslimove-jsou-jen-lide-a-vi-jak-pravidla-obejit.html#.VnmdjkrhDIU

Sčítání lidu, domů a bytů server ČSÚ. Obyvatelstvo podle náboženské víry v letech 2001 a 2011 [online]. [cit. 2015-11-12] Dostupné z https://www.czso.cz/documents/10180/29508960/1702201402.pdf/35de35a0-fb2d-4921-9416-7d01fb0c8e05?version=1.0

TOPINKA, Daniel (ed.). Výzkumná zpráva: Integrační proces muslimů v České republice - pilotní projekt [online]. 2007 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.inkluzivniskola.cz/sites/default/files/uploaded/integrace_muslimu.pdf

TRÁVNÍČKOVÁ, Marcela. Češi se více bojí islámu než uprchlíků, výjimkou je pětina obyvatel, ukázal průzkum. Aktuálně.cz [online]. 2015 [cit. 2015-12-29]. Dostupné z: http://zpravy.aktualne.cz/domaci/pruzkum-cesi-se-vice-boji-islamu-nez-uprchliku-vyjimkou-je-p/r~3e2cbeac846e11e5bd0a002590604f2e/



Počet shlédnutí: 247