obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


zs2015:krestanstvi

Profil baptisty v ČR

1 Úvod

Obecné téma „Profil věřícího“ bylo podle zadání této seminární práce zúženo a upřesněno na název „Profil baptisty v ČR“. Baptistická církev patří mezi křesťanské reformované církve a byla vybrána kvůli tomu, že není mezi českou veřejností příliš známá, a proto si práce klade za cíl přiblížit ji širšímu okolí. Práce bere v potaz antropologický rozměr náboženství a zaměřuje se tedy na běžný život baptistů - jak vypadá jejich den. Dále je zaměřená na rozdíly v projevech baptismu mezi laikem a kazatelem, a ukazuje také na rozdíly mezi baptismem a římskokatolickou církví.

Práce se skládá ze dvou částí. V první, teoretické, je uvedena historie náboženství, a to nejprve světová a pak česká, následovaná vypsáním všeobecných zásad. V druhé části je vlastní zpracování práce, které bylo vypracováno na základě rozhovorů s věřícími a následně porovnáno s teorií.

2 Výzkumná otázka a podotázky

2.1 Jak se liší běžný život baptisty kazatele a baptisty laika?

  • Jak ovlivňuje víra všední život baptistů?
  • Jakým způsobem je vnímána mladá generace baptistů v jejich okolí?
  • Jaká pravidla by měli baptisté ctít?

3 Metodologie a cíle práce

Metodologie je v první části založena na studiu dokumentů na toto téma, z něhož je poté sepsána literární rešerše. Druhá část práce staví na polo-standardizovaných rozhovorech se dvěma respondenty - představiteli baptistického hnutí. Výsledky získané z rozhovorů jsou dány do souvislostí s literární rešerší.

Cílem práce je odpovědět na výše stanovené výzkumné otázky. Vykreslit tedy představu o tom, jaké jsou hlavní rozdíly v běžném životě baptistů - kazatelů a baptistů - laiků: Jestli toto dělení vůbec uznávají a jak rapidně to působí na prožívání jejich všedních dnů. Dále, jak funguje baptismus mezi mladou generací: Zda mají kvůli své víře nějaké problémy či naopak výhody. Jak se cítí ve společnosti vrstevníků a jak oni nahlíží na ně. Posledním dílčím cílem je shrnout zásady, které by měli baptisté ctít, a opět vymezit rozdíly mezi věřícím/laikem/mladými lidmi.

4 Literární rešerše

4.1 Historie

Baptismus se zrodil na základech evropské reformace, vznikal zvláště díky různým proudům: kalvínský, zwingliánský, luteránský a také díky anglikánské tradici. Tyto církve se od tehdejší katolické církve lišily hlavně v pojetí autorit, která nespočívala ve vnějších politických a církevních autoritách, ale ve vnitřním naslouchání Ducha svatého a ve čtení Písma a modlení k Bohu. Reformované církve dávaly velký důraz na Písmo jako na nejvyšší normu víry i praxe (Vychopeň a kol., 2010).

Baptismus se inspiroval různými směry a osobnostmi, kteří byli předchůdci reformace jako: Valdenští a Petr Chelčický. Jak Valdenští tak Petr Chelčický vyžadovali intenzivní čtení Písma, odmítali papežství, kladli důraz na osobní a bezprostřední vztah mezi člověkem a Bohem (Vychopeň a kol., 2010).

Babtisté jsou nositeli anabaptistické tradice, nejsou ovšem jejími přímými pokračovateli. Jako anabaptisté hledají cestu k vlastnímu porozumění Bohu a jeho plánu s člověkem. V 16. století došlo k velké vlně kritiky katolické církve, a to díky vynálezu knihtisku. Díky tomu si mohl každý přečíst Bibli ve svém rodném jazyce. Lidé začali objevovat svou cestu k Bohu pomocí Bible. Zformovala se skupina okolo Ulricha Zwingliho v Curychu, on a jeho žáci označili křest nemluvňat za nebiblický. Křtít by se měl až dospělý člověk, který se připojí k církvi až na základě svého svobodného rozhodnutí (Vychopeň a kol., 2010).

Další skupinou, která navazovala na tuto tradici byli Mennonité, kteří studovali Písmo a učení reformátorů, dokonce s anabaptisty v mnohém sympatizovali. Mennonité zakládali sbory a takto pojatá církev byla dobrovolným shromážděním věřících, založená na úctě a poslušnosti vůči Kristu (Vychopeň a kol., 2010).

Vznik baptistické tradice se váže k Anglii a ke jménu kazatele Johna Smitha. Z Anglie roku 1607 John Smith utekl se svými přáteli před útiskem do Holandska. Usadil se v Amsterodamu, kde se seznámil se svobodnějšími náboženskými směry jako novokřtěnci, Hugenoty a Mennonity. Díky sledování těchto nových směrů měl možnost si tvořit své vlastní názory a zásady a roku 1608 založil první křesťanský baptistický sbor, který čítal 36 členů. Ovšem mezitím se situace v Anglii změnila, a tak se někteří holandští baptisté vrátili do své vlasti a roku 1611 byl založen 2. sbor baptistů v Londýně. Toto nové hnutí bylo populární a velmi rychle se v Anglii šířilo, roku 1644 už bylo 47 sborů. Roku 1620 se hnutí dostalo s osadníky na území Spojených Států. Dnes baptistické hnutí čítá okolo 10 000 000 členů po celém světě (Králíček, 2007, online).

4.2 Baptisté na našem území

Jak již bylo řečeno, baptisté navázali na anabaptistickou tradici, která odmítala křest novorozeňat. Hnutí tzv. novokřtěnců, které vzniklo v 16. století ve Švýcarsku, se rozšířilo také na území dnešní Moravy, a to na přelomu 16. a 17. století. Příslušníci novokřtěnců zde obývali společné domy, které byly nazývány německým označením „Haushaben“, což v českém překladu znamená mít dům. Členům těchto komunit se podle zmíněného označení začalo lidově říkat „Habáni“. Habáni na Moravě prosluli vysokou úrovní v řemeslech a hospodaření, známá je dodnes habánská keramika či víno z habánských sklepů. V roce 1620 po bitvě na Bílé hoře, kde katolické armády porazily stavovskou, a jedinou povolenou křesťanskou vírou se stala římsko-katolická, byli novokřtěnci nuceni území Moravy opustit (Český rozhlas, 2012, online).

Baptisté začali působit na území České republiky v druhé polovině devatenáctého století. Průkopníci této misie byli němečtí kazatelé Magnus Knappe a August Meereis, proto se baptismus nejprve šířil převážně mezi německy mluvícími obyvateli. Baptistické zásady však ovlivnily i několik Čechů, jako např. kazatele svobodné reformované církve Jindřicha Novotného, který se posléze v roce 1885 spolu s dalšími česky mluvícími příznivci této misie zasloužil o založení prvního samostatného českého baptistického sboru v obci Hleďsebi u Veltrus. Na přelomu 19. a 20. století se sídlo sboru přestěhovalo do Prahy na Vinohrady a v roce 1915 zde vznikla modlitebna, která je využívána i v současnosti. Vzhledem k tomu, že baptistů od té doby na našem území přibývalo, vzniklo v roce 1919 v tehdejším Československu sdružení baptistických sborů s názvem Bratrská jednota Chelčického (BJB Jablonec nad Nisou, 2012, online).

Název sdružení Bratrská jednota Chelčického byl později pozměněn na Bratrskou jednotu baptistů Chelčického a na začátku 50. let 20. století byl zjednodušen na Bratrskou jednotu baptistů (dále BJB). Pod tímto názvem vystupuje spolek dodnes (Bratrská jednota baptistů, 2014, online). BJB měla koncem 40. let zhruba 18 sborů a 2000 členů. Po roce 1948 byli baptisté na našem území perzekuováni komunistickým režimem. Hlavní důvod představovaly vazby na USA, kde se nacházely nejpočetnější baptistické církve. V roce 1949 vznikl proticírkevní zákon a BJB stála jako všechny ostatní církve před rozhodnutím, zda se státu podřídí nebo úplně zanikne. Jednota se nakonec zákonu podřídila a stala se tak státem uznávanou církví, což bylo proti jejím zásadám. V druhé polovině 60. let došlo k prvnímu uvolnění, někteří uvěznění kazatelé byli propuštěni z vězení a mohli se vrátit do kazatelské služby. Další uvolnění pak probíhalo v 80. letech (Český rozhlas, 2012, online). Bratrská jednota baptistů sdružovala až do roku 1993 veškeré baptistické sbory, které se nacházeli na území Československa. Vzhledem k novému státnímu uspořádání došlo 1. ledna 1994 k rozdělení BJB na dvě samostatné organizace, a to v České republice a na Slovensku. Zmíněné organizace však zůstaly v úzkém propojení. Dodnes vydávají společný časopis s názvem Rozsévač (slovensky Rozsievač), užívají jednotný zpěvník s českými i slovenskými písněmi a snaží se pořádat mnoho společných akcí (Bratrská jednota baptistů, 2014, online).

Bratrská jednota baptistů má dnes v České republice 45 samostatných sborů, kde žije přes 2500 pokřtěných členů. Nedělní bohoslužby navštěvuje přibližně 3600 věřících. Nejvyšší orgán jednoty představuje sjezd delegátů, který se koná jednou za rok. Dalším orgánem je pětičlenný výkonný výbor, který je volen sjezdem, a to zpravidla na čtyřleté období. Tento výkonný orgán má své sídlo v Praze. Sjezd delegátů dále volí revizní komisi. BJB je členem Evropské baptistické federace a Světového svazu baptistů. Zmíněná grémia nejsou nadřízenými orgány, mají za úkol pouze informovat a vzájemně spolupracovat. Jednota dále patří ke členům Ekumenické rady církví v České republice, která sdružuje především nekatolické církve, ale spolupracuje také například s Římskokatolickou církví či s Federací židovských obcí. BJB podporuje u svých pracovníků vzdělání. Věřící mohu navštěvovat Mezinárodní baptistický teologický seminář v Praze či Vyšší odbornou školu sociální a teologickou (Dorkas) v Olomouci. Jednota provozuje v České republice svoji Diakonii, což je zařízení pomáhající chudým či nemocným. Dále podporuje několik občanských sdružení, která provozují různá sociálních zařízení (Křesťan dnes, 2008, online).

4.3 Baptistické zásady

Všechny základní důrazy baptismu vychází z důsledného čtení Písma. Nedorozuměním bývá představa o tom, že baptistické zásady jsou jakýmsi souborem dogmatických pravidel, která byla kdysi přidána jako dodatek k Evangeliu. Baptismus je jednoduše jedním z pokusů o věrné slyšení Božího Slova. Smysl jeho zásad, jak bude vypsáno níže, nemizí ani v kontextu dějin (Vychopeň a kol., 2010).

Hlavní baptistickou zásadou, ze které vychází všechny další, je víra v to, že nejvyšší autoritou víry a její praxe je Ježíš Kristus, přítomný své církvi skrze Ducha svatého. Zkrátka, Ježíš je Pán a křesťan je podřízen pouze jemu. S ohledem na toto tvrzení, které mělo být platné univerzálně pro celé křesťanství, reagoval curyšský reformátor Huldrych Zwingli svými nesouhlasnými projevy (pol. 16. stol.). Říkal, že církev ovládala a vstupovala do nejrůznějších kompromisů. Výsledkem této nespokojenosti s církví, ze které vzešlo prvotní, anabaptistické hnutí, bylo požadování uznat autoritu Ježíše Krista a Písma nad autoritou městské rady. Zkráceně řečeno, baptisté věří, že církev není svévolný (byť jakkoli prospěšný) lidský podnik. Neuznávají žádnou duchovní hierarchii, žádné dělení na klérus a laiky: Na rozhodování a řízení církve se podílejí všichni členové, jako sobě rovní. Církev je tělem, jehož hlavou je Vzkříšený Ježíš Kristus a nikdo jiný (Vychopeň a kol., 2010).

Ruku v ruce s touto zásadou stojí hned zásada další, která říká, že písma Starého a Nového zákona jsou primárním pramenem a normou Božího zjevení v Kristu. To znamená, že Bible a Duch svatý je dvojice, která k sobě nerozlučně patří: Opomenutí důležitosti Ducha svatého vede k povrchnímu biblickému fundamentalismu, zapomenutí na Bibli zase k přetížení spirituality (Vychopeň a kol., 2010).

Další významnou zásadou, která je pro baptisty specifická, je tzv. “vyznavačská interpretace křtu”. Odmítání magického pojetí křtu jakožto podmínku spásy. Vnímají ho jako osobní a vědomé vyznání víry v Ježíše Krista (Vychopeň a kol., 2010). Hlavní myšlenkou tohoto způsobu křtu je, že církev tvoří učedníci, ti kdo poslušně následují Ježíše Krista (Macek, 2014). Křest nemluvněte, jakožto “trpného předmětu” tedy evokuje jakousi pověru, a to, že křest má dítěti něco zajistit. Vlastní akceschopnost a touha po víře, což je pro baptisty stěžejní, u křtu novorozenců tedy chybí. Po svátosti křtu baptisté uznávají ještě jednu další, a tou je poslední večeře Páně. Jedná se o slavnost obecenství a připomínka smrti Ježíše Krista (Vychopeň a kol., 2010).

Co se týče hierarchie a církevních autorit, funguje zde demokratické zřizování sborů a volení staršovstva (které ale není samozřejmou autoritou - veškeré rozhodování je uskutečňováno skrze hlasování sboru). V této souvislosti se dá mluvit o “kněžství všech členů”, tzn., že kazatel je první mezi sobě rovnými - vyznačuje se duchovními přednostmi a schopnostmi (vira.cz, 1998-2015, online).

Dalšími zásadami, kterými se baptisté řídí a které vycházejí z jejich interpretace Písma, je obrovská součinnost jednotlivých sborů, misijní poslání (povinností každého Kristova učedníka je nést osobní svědectví o Kristu a Jeho Evangeliu a účastnit se horlivě evangelisace světa) a důraz na oddělení církve od státu (Vychopeň a kol., 2010).

5 Vlastní práce

5.1 KŘEST

Křest je symbol víry ve smrt, pohřbení a zmrtvýchvstání Ježíše Krista, takže když je věřící ponořen do vody znamená to, že se ztotožňuje s Ježíšem Kristem. Baptistické sbory si zakládají na dobrovolnosti členství a proto je nepřijatelné, aby byl někdo nucen ke členství nějakou autoritou nebo pouhým narozením baptistickým rodičům. Z těchto důvodů baptisté odmítají křest nemluvňat (Králíček, 2007, online).

Laik: „My nekřtíme novorozeňata, ale když se dítě rozhodne, tak ho pokřtíme, jenže každej sbor je autonomní v tom, že si tyhle věci může hodně stanovit sám. Samozřejmě jsou nějaký doporučení, normálně jak to je, tak většinou to jsou lidi, až tak okolo patnácti, ale to je takový nepsaný pravidlo. Celej ten koncept toho, ale hlavně je, že se ten člověk musí rozhodnout sám. Ale jestli sbor rozpozná u někoho, že se třeba v 5-ti letech rozhodl, že chce bejt pokřtěnej a ještě by tam byl třeba tlak z rodiny, tak ho asi pokřtěj, ale zase záleží na sboru, u nás by to asi neprošlo“

Kazatel: „Křest v protestantských církvích je jiný, než v církvích, který si říkají křesťanský. U nás se nekřtí děti, ale křtí se lidé, kteří vlastním slovem vyznají, že věří a mají osobní vztah s Bohem. Křest je vnější vyznání toho, co se stalo uvnitř a nemá pro nás spasitelný charakter. Já jsem byl křtěnej, když mi bylo 18, protože moji rodiče nebyli věřící a řekli mi, že až budu plnoletý, tak si mohu dělat, co chci. V baptistickým sboru předchází křtu tzv. přípravka na křest, kde se probírají základní věrouky, které se učí z Bible, aby člověk chápal, co znamená víra, hřích a odpuštění hříchů.“

Křest je dále jednou ze dvou svátostí baptismu (spolu s Poslední večeří Páně), a je na něj tedy kladen velký důraz. Je tzv. „vyznavačsky interpretován“, což znamená, že je odmítnuto magické pojetí křtu jakožto podmínky spásy (bjb.cz, 2015, online).

Kazatel: „…spasen může podle nás baptistů být i člověk, který není pokřtěn…“

5.2 CESTA PROMĚNY VĚŘÍCÍHO LAIKA V KAZATELE

V Bratrské jednotě baptistů funguje demokratické zřizování sborů a volení staršovstva (které ale není samozřejmou autoritou - veškeré rozhodování je uskutečňováno skrze hlasování sboru) a s tím související tzv. “kněžství všech členů”, tzn., že kazatel je první mezi sobě rovnými - je to v podstatě laik, který se vyznačuje duchovními přednostmi, má vůdčí schopnosti a je komunikativní. Důležitý je zde osobní vztah s Bohem a podřízení mu směřování všech životních aktivit. Dále, podle slov kazatele, jde také o sled životních náhod a štěstí na autoritativní lidi, kteří v člověku zanechají nějaký popud, který směřuje jeho činy. Typ sborů v ČR je kongregační, tzn. že každý sbor je samostatnou jednotkou a církev jako taková nemá možnost zasahovat do vnitřních záležitostí.

Kazatel: „Kazatelská služba je služba lidem. Ve chvíli, kdy jsem uvěřil, tak od těch 13 let, jsem si uvědomil, že pro mě nic jinýho na týhle zemi, než služba lidem, služba Bohu, nemá význam. Mně by bylo jedno, kdybych byl prezidentem ČR nebo celýho světa, ale pokud by lidi, který bych měl kolem sebe, neznali osobní vztah s Bohem, tak by to pro mě nemělo žádný význam. Když jsem dodělal střední, tak v tu chvíli se mi naskytla možnost jít na biblický seminář a připravit se na kazatelskou službu. Rok jsem čekal a pracoval v Brně, pak jsem šel na 2 roky na seminář a pak jsem začal dělat vysokou. Kazatelská služba je povolání a člověk to nemůže dělat jako práci 8 hod. denně. U baptistů je proces proměny věřícího „laika“ v kazatele takový, že není povinnost dělat VŠ. Podstatné je vnímání toho povolání, té kazatelské služby. Člověk přichází většinou za svým kazatelem a ten s ním určitou dobu pracuje a ukazujeme mu, co služba kazatele vlastně znamená. Častokrát to tak je, že si kazatelé vychovávají nástupce ve svých vlastních sborech. Nebo sbor může někoho oslovit, buď studenty, nebo lidi, kteří vnímají toto povolání a pak demokratickým hlasováním jednoho z nich zvolí. My jsme kongregační systém sboru, kdy každý sbor je samostatnou jednotkou a církev jako taková nemá možnost zasahovat do vnitřních záležitostí. Mě oslovil první kazatel a já jsem byl demokraticky zvolen a získal jsem 100% hlasů. Na sborovým shromáždění se ptají na teologii, na život, ptají se manželky, pokud má někdo děti, ptají se i dětí, a podle toho volí.“

5.3 VNĚJŠÍ PROJEVY

5.3.1 Jak probíhá všední den a jak probíhá neděle?

Většina baptistických sborů v ČR pořádá ve všední dny program pro děti, tento program je vždy věkově přizpůsobený a toto nám potvrzuje i respondent.

Všední dny- Laik: „Já jsem ve sboru na Vinohradech, jsou tam docela velký modlitebny asi 350 míst. Já tam chodím, alespoň dvakrát tejdně, protože vedu mládež, vedu skupinu asi 20 lidí, každou středu se potkáváme večer a dáme vždycky nějaký studium, rozhovory a svědectví, nějaká srandy hrajeme i hry třeba, zůstáváme spolu je to takový fajn trávit čas takhle s lidma.“

Sedmý den v týdnu by měl být jiný: svatý, odlišný od těch šesti ostatních. Sedmý den odpočinku je zmíněn ve čtvrtém přikázání. Den odpočinku je zdůvodněn tím, že i Bůh odpočíval při stvoření. Proto by věřící měli hledět nahoru k Pánu Bohu a tento den zasvětit jemu. Sedmý den je den opravdové radosti, kdy je člověk uvolněn od práce a vrací se ke svému počátku, tedy ke Stvořiteli. Sedmý den je také znamením svobody pro všechny- „Pamatuj, že jsi byl otrokem v egyptské zemi a že tě Hospodin vyvedl.“ Původně byla dnem odpočinku sobota, ale křesťané pojmenovali den po sobotě, den Kristova vzkříšení, dnem Páně (Pfannová, 2012, online).

Laik: „Naši jsou u baptistů už od dávna i babička s dědou z jedný i druhý strany, takže moje cesta v tomhle byla jednodušší. Ale já jsem to neměl rád, přišlo mi to jako zbytečný, bralo mi to čas, když jsem byl malej tak jsme ráno chodili do sboru a tím, že v neděli ráno dávali nejlepší pohádky, myslim že pokemony dávali a já jsem byl od tohohle mimo a to mě štvalo.“

Zde se více prohlubuje rozdíl mezi laikem a kazatelem, jelikož kazatel se na svá, zejména nedělní, kázání musí nějakou dobu připravovat. Ať už se to týče studia Bible či zlepšování se v cizích jazycích (řečtině a hebrejštině). Dále kazatel poskytuje služby všemožných typů poradenství, což také zabere nějaký čas.

Kazatel: „Běžná služba kazatele je většinou 3-4 krát týdně. Je to nedělní kázání, který je u nás od 9:30, a potom biblické služby, což je vyučování sborů, který jdou více do hloubky. Příprava na nedělní kázání mně zabere tak 30 hodin. Důležité je pochopit správně význam danýho úseku, takže je třeba ovládat řečtinu a hebrejštinu. Většinu času tedy zabere studium a také psaní. Dále je služba návštěv, kdy navštěvuji starší a nemocný lidi, kterých je v našem sboru zhruba sto, a mluvím s nimi o duchovních věcech. Dále je to služba poradenství, kdy lidé zaklepou na dveře, tak otevřu a řeším s nimi problémy, např. finanční, rodinný, studijní atd.“

5.3.2 Oblečení & jídlo

Neexistuje žádné předepsané oblečení, jak pro baptisty - laiky, tak pro baptisty - kazatele. Existuje však nepsané pravidlo pro ženy, které nabádá ke skromnosti a cudnosti. Jeho vysvětlení lze opět nalézt v Bibli. Co se týče jídla, žádná pravidla tu opět nenajdeme. Baptismus znovu potvrzuje, že mu, jakožto reformovanému náboženství, opravdu nejde o zevnějšek, ale o tu pravou vnitřní část.

Laik: „My se s rodinou modlíme před jídlem a to je takový jako fajn, táta se většinou modlí a podle toho jak má hlad… Tohle je spíš dost praktický, babička se třeba modlí hrozně dlouho, a my čekáme, než se pomodlí a až pak se jí.“

Kazatel: „Dřív se tradovalo, že oblek jsou kazatelovy „montérky“ a v určitým slova smyslu to platí pořád. Pokud sloužím slovem, jsem za kazatelnou, tak vždycky v obleku. Před Boha by měl člověk chodit slušně oblečen, ale žádná striktní pravidla pro baptisty v oblékání nejsou. Nejde nám o zevnějšek, ale o tu vnitřní část. V jídle také nemáme žádná pravidla.“

5.3.3 Rozvody

Manželství nespadá pod baptistické svátosti. Rozvést se tedy lze, ale není to úplně běžné a „morálně správné“. Tento náhled na manželství opět vychází z Bible, kde je rozvod schvalován a uznáván pouze v těch nejkrajnějších případech, a to v případech násilí. Rozdíl oproti Římskokatolické církvi tu tedy je - rozvod učinit lze. Problematický je však pohled na život po rozvodu a případné navazování nových vztahů - to se vnímá jako podvod bývalého partnera.

Kazatel: „Pro manželství nám Bůh dal jasná pravidla. Jeden muž, jedna žena na celý život. Bůh stvořil jednoho muže Adama pro jednu ženu Evu. Co Bůh spojil, člověk nerozdělí. Manželství je podobný vztah jako má Kristus s církví. Kristus jako hlava, jako manžel, ji vede a pomáhá jí. Pokud se křesťan z nějakého důvodu rozvede, tak by měl zůstat po zbytek života sám. Bible mluví o tom, že pokud nastane rozvod z nějakého důvodu, např. manžel mlátí manželku, tak samozřejmě žena nezůstane v tom manželství, to Bible nepřikazuje. Nejsme katolická církev, rozvod v tomto případě uznáme. Ale také vnímáme, že pokud by se manželka znovu vdala, tak podvádí svého manžela.“

5.4 VNITŘNÍ PROJEVY

5.4.1 Čtení Písma

Baptisté jsou tou skupinou křesťanů, pro kterou je Bible věroučným zdrojem. Věří, že Bible je Bohem inspirovaná kniha je pro ně autoritou a jedinečným zdrojem při poznávání Božího zjevení v Kristu. (Sbj-kv, 2015, online)

Laik: „Já se snažim číst Bibli každej den, já jsem svojí Bibli hodně proměnil za poslední dva roky, co jsem byl na biblický škole. Já si do tý Bible píšu poznámky, nevěřim tomu, že obyčejný čtení bible ti může tolik, než jako když si opravdu podtrháváš a snažíš si zvýrazňovat.“

Laik: „Proč já vlastně čtu Písmo každej den, já opravdu věřim, že bůh kterej to všechno stvořil, kterej stojí za vznikem vesmíru a vůbec tak obecně, tak není marnivej bůh, kterej by to stvořil a odešel od toho a nechal to bejt, a proto nenechal lidi napospas samotnejm sobě a věřim, že způsob, kterým komunikuje, tak si vybral Bibli. A je to jedna z nejmoudřejších věcí co udělal, protože Písmo můžeš mít každej den v ruce, můžeš ho každej den studovat. Takže já věřim, že to, že se rozhodl sám sebe zjevit v Písmu je strašně bezpečnej a nejmoudřejší plán. Já opravdu věřim, že Písmo je Boží slovo a to je strašně důležitej koncept, jestli každý to slovo je něco, co Bůh řek, tak to má ohromnou cenu, protože jestli je Bůh skutečně takovej jakýmu věřim, dokonalej, není v něm žádný zvrácenosti, tak celý jeho slovo je svědectvím o týhle dokonalosti a právě tim studiem se můžeš o Bohu dozvědět víc i o sobě se dozvědět víc z neporušenýho zdroje.“

Laik: „Říká se, že ta kniha byla napsaná před více než 2000 lety, ale ty principy jsou furt stejný, my si dnR myslíme, že jsme si vynalezli úplně nový problémy, ale vůbec to tak není. Pokud se Bible studuje správně a tahají se z ní právě ty principy, když máš třeba princip nezabiješ, tak co to říká, ten text to dál rozvádí, že člověk se má snažit zachovávat život, že život je něco co je drahý a takovejhle principů se dá vytáhnout mraky .“

Kazatel: „Baptisté se drží Písma jako svého základního zdroje poznání Boha „zuby, nehty“. Třeba katolická církev bere Písmo (Bibli) a na stejné rovině má výroky papežů, stejně autoritativní. My jako křesťané věříme, že Bible je Boží slovo, je to dopis od Boha k nám. Pokud člověk nebere Bibli jako Boží slovo, tak pak si z toho může vytáhnout, co chce a použít si to na vlastní účely, jako různý sekty. Vnímání Božího slova jako svrchované autority je pro baptisty a spoustu dalších protestantských reformovaných církví velice důležitý. Protože Bible je Boží slovo a my věříme, že je přímo inspirovaná Bohem, že je Bohem vdechnutá, jak to píše Bible, tak my věříme, že její autoři zaznamenávali to, co Bůh chtěl, aby zaznamenávali. Protože to psal Bůh a ne člověk, podle nás, tak Bible nemluví do životů jenom lidem, na který to bylo adresovaný, ale mluví i do každýho z našich životů. Jinými slovy, stejně jako byla aplikovatelná tehdy, tak je aplikovatelná teď. Bibli je třeba vykládat v kontextu, protože kontext určuje význam danýho textu. My tady u nás děláme výkladový kázání. Vezmeš Bibli a jdeš verš po verši a kapitolu po kapitole. Nevezmeš si pouze to, co se ti líbí, ale projdeš to celý. Takhle teď děláme knihu Skutků, asi tři čtvrtě roku.“

5.4.2 Osobní vztah s Bohem

Baptisté chápou už od počátku svou víru jako osobní vztah s Bohem, který je veřejně vyznáván ve křtu. Tento vztah si musí každý vypracovat sám, je to duševní věc. Neuznávají žádné další „hříšné“ lidi jakožto spojnici mezi nimi a Bohem (např. jako katolíci uznávají kněží odpuštění při svaté zpovědi). Cílem křesťanského života je podle baptismu právě osobní vztah s Bohem.

Laik: „Když já zhřešim, tak jsem nezhřešil proti nějakýmu knězovi ve zpovědnici, ale jestli jsem zhřešil a to jako že jo, tak jsem zhřešil proti Bohu a proč bych to teda vyznával jinýmu člověku? Právě v tomhle dostává biblický křesťanství obrovskej rozměr toho osobního vztahu s Bohem, protože jestli katolicismum je celej vybudovanej kolem 7 svátostí, který maj, tak to jsou ale všechno svátosti, co se nějakým způsobem týkaj strašně moc lidí a mě v tom strašně chybí právě ten vztah s Bohem.“

Laik: „Já se většinou obracím Bohu, když se něco děje, když je nějakej průšvih, tak mluvíš s Bohem pořád skoro a potom když je to zas v pohodě, tak na to většinou zapomeneš.“

Kazatel: „Nebe není cílem křesťanského života. Cílem křesťanského života je mít osobní vztah s Bohem. Věříme, že duše je věčná a každý člověk na zemi má možnost se rozhodnout, jestli s Bohem chce být nebo ne. Bůh říká, že ve své přítomnosti nesnese hřích, každý člověk je hříšný a my sami se toho hříchu nemůžeme zbavit. Když máme vztah s Bohem, tak budeme tam, kde je on, budeme s ním. Díky jeho oběti můžou být naše hříchy odpuštěny. Důležité je uvěřit a dělat dobré věci.“

5.4.3 Desatero / zásady

Všechny zásady vychází z důsledného čtení Písma, jelikož právě to je srovnatelné věrnému naslouchání Bohu. Nejvyšší autorita víry a její praxe je Ježíš Kristus - křesťan je tedy podřízen pouze jemu. Jak již bylo zmiňováno výše, neexistuje zde žádná duchovní hierarchie. Písmo Starého a Nového zákona jsou poté primárním pramenem a normou Božího zjevení v Kristu (bjb.cz, 2015, online).

Kazatel: „Desatero víceméně platí. My věříme, že Bůh jako Stvořitel lidstva, dal lidem určitá pravidla a vnímáme je jako dobré. Snažíme se žít morálně, děláme dobrý skutky, ale ne kvůli tomu abychom byli spaseni. Dobrý skutky nejsou cesta do nebe. Věříme, že máme vztah s Bohem a kvůli tomu nechceme dělat věci, který ho nějakým způsobem trápí. Ježíš Kristus dal dvě největší přikázání a věříme, že když se podle nich budeme chovat, tak je to super. První je Miluj Hospodina svého Boha z celého svého srdce, síly atd. a druhé je Miluj bližního svého jako sebe samého.“


SEZNAM KLADENÝCH OTÁZEK

1) Jak se věřící k baptismu dostali, a co je to hlavní, co je přesvědčilo, že je to ta správná cesta?

2) Jak dlouho trvá než se z „laika“ stane člověk kazatelem? Jaký proces to obnáší?

3) Důraz na Písmo - jak často s ním přijdeš do styku? Lze si každou životní situaci vysvětlit Písmem / vztáhnout ji k nějakému vysvětlení z písma?

4) Jak vypadá všední den baptistického věřícího?

5) Jak vypadá neděle - den odpočinku?

6) Má baptista kazatel nějaký předepsaný oděv? / Existují nějaká jiná pravidla pro zevnějšek baptistů?

7) Existují nějaká pravidla v jídle?

8) Platí křesťanské desatero ve stejném znění pro baptisty?

9) Jak probíhá křest? V jakém věku? Kdy jsi byl pokřtěn ty?

10) Jak je to s manželstvím, když není v baptismu počítáno mezi svátosti? Lze se rozvést? Jaký názor máš na rozvádění se?

11) Co tvé okolí (mladí lidé) na to, že jsi věřící / baptista?

12) Jak velký podíl tvého okolí jsou také baptisté?

13) Všimla jsem si, že sdílíš biblické texty přes sociální sítě - co ti to přináší?

6 Závěr

Cílem práce Profil baptisty v ČR bylo zjištění hlavních rozdílů v běžném životě baptistů – kazatelů a baptistů – laiků. Práce se dále zaměřila na mladou generaci baptistů a také sledovala hlavní zásady, které by měli přívrženci této církve ctít.

Teoretická část práce, která se týká historie a zásad baptismu, byla vymezena pomocí odborné literatury. V rámci praktické části bylo zvoleno empirické šetření, a to formou polo-standardizovaných rozhovorů se dvěma představiteli baptistického hnutí. Získané informace z rozhovorů byly následně porovnány s teorií.

Teoretická část objasnila vznik křesťanských reformovaných církví a dále vymezila hlavní odlišnosti baptismu od katolicismu. Vynález knihtisku a následný překlad Bible do mnoha světových jazyků zapříčinil v 16. století velkou kritiku katolické církve. Odlišné názory vedly ke vzniku mnoha reformních hnutí a díky působení významných protestantských reformátorů, došlo k dalšímu zásadnímu schizmatu, a to k postupnému zavádění mnoha křesťanských reformovaných církví. Jednou z nich je baptistická církev, o jejíž vznik se zasloužil anglický kazatel John Smith, který v roce 1608 založil první křesťanský baptistický sbor. Hlavní odlišnosti baptismu od katolicismu spočívají především v chápání autorit a v interpretaci křtu. Baptisté vycházejí pouze z Písma a jedinou církevní autoritou, kterou uznávají, je Ježíš Kristus. Katolická církev si zakládá na duchovní hierarchii a kromě Bible uznává také výroky papežů, kterým dává stejnou váhu. Další podstatný rozdíl mezi zmíněnými církvemi představuje interpretace křtu. Baptisté odmítají magické pojetí křtu jakožto podmínky spásy a tuto událost vnímají jako osobní a vědomé vyznání víry v Ježíše Krista, proto odmítají křest nemluvňat, který je typický u katolických církví. Baptistická církev by se tedy dala charakterizovat jako umírněnější křesťanská církev, která odmítá církevní autority a prosazuje osobní vztah s Bohem, jenž je svobodně vyznán skrze křest.

V rámci praktické části byly sledovány hlavní rozdíly v běžném životě baptistů - kazatelů a baptistů - laiků, a to pomocí polo-standardizovaných rozhovorů se dvěma respondenty. Jak kazatel, tak laik tráví mnoho svého času v baptistickém sboru. Oproti běžnému věřícímu se však kazatel musí na svá kázání důsledně připravovat, což mu zabírá mnoho hodin týdně, a další podmínkou této služby je navštěvování starých a nemocných lidí. Zmíněné činnosti představují nejzásadnější rozdíl mezi kazatelem a laikem. Co se týká církevní hierarchie, u baptistů je rozhodování v kompetenci celého sboru a jedinou autoritu představuje Ježíš Kristus. Dále byla v rámci empirické části práce řešena mladá generace baptistů, a sice jak jsou mladí věřící přijímáni svými vrstevníky. S negativními zkušenostmi, jako např. s různými posměšky, se dotazovaný respondent setkal pouze v mladším věku na základní škole. Naopak s postupem času na střední škole se mladý baptista setkává spíše se zájmem a pozitivními reakcemi ze strany svých vrstevníků a svou víru sdílí i prostřednictvím sociálních sítí. Praktická část se dále zaměřila na zásady, které by měli baptisté dodržovat. Veškeré baptistické zásady vychází z důsledného čtení Písma a uznávání jediné autority Ježíše Krista. Jak uvedl kazatel: „Snažíme se žít morálně, děláme dobrý skutky, ale ne kvůli tomu abychom byli spaseni. Dobrý skutky nejsou cesta do nebe. Věříme, že máme vztah s Bohem a kvůli tomu nechceme dělat věci, který ho nějakým způsobem trápí.“

7 Seznam použitých zdrojů

7.1 Tištěné dokumenty

VYCHOPEŇ, Pavel, Lydie KUCOVÁ a Jáchym GONDÁŠ. Baptistické zásady: jejich kořeny a okolnosti vzniku. Praha: BJB v ČR, 2010.

7.2 Elektronické dokumenty

Informace o evangelických církvích. Víra.cz [online]. 2008 [cit. 2015-11-01]. Dostupné z: http://www.vira.cz/otazky/Informace-o-evangelickych-cirkvich.html

Baptistické pojetí křtu: Co brání abych byl pokřtěn? Bratrská jednota baptistů [online]. 2014 [cit. 2015-11-01]. Dostupné z: http://www.bjb.cz/clanky/teologie/616-baptisticke-pojeti-krtu-p-macek

KRÁLÍČEK, V. Vznik a zásady baptistů [online]. In: . 2007 [cit. 2015-11-11]. Dostupné z: http://bjbas.cz/clanky/svedectvi-a-kazani/vznikazasadybaptistu.html

PFANNOVÁ, Hana. Neděle – den odpočinku a znamení svobody. In: Český bratr online [online]. 2012 [cit. 2015-12-05]. Dostupné z: http://www.ceskybratr.cz/archives/476

Sbor bratrské jednoty baptistů v Karlových Varech: Kdo jsou baptisté? [online]. 2015 [cit. 2015-12-05]. Dostupné z: http://www.bjb-kv.estranky.cz/clanky/kdo_jsme.html

Bratrská jednota baptistů: Historie. Český rozhlas. [online]. 2012 [cit. 2015-12-05]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/cirkve/_zprava/bratrska-jednota-baptistu–214085

Baptisté na našem území. BJB Jablonec nad Nisou. [online]. 2012 [cit. 2015-12-05]. Dostupné z: http://www.bjbjablonec.cz/o-nas/historie-baptistu/

Naše historie. Bratrská jednota baptistů. [online]. 2014 [cit. 2015-12-05]. Dostupné z: http://www.bjb.cz/bjb/nase-historie

Persekuce Bratrské jednoty baptistů za komunistického režimu. Český rozhlas. [online]. 2012 [cit. 2015-12-05]. Dostupné z:http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/vyzvy/_zprava/persekuce-bratrske-jednoty-baptistu-za-komunistickeho-rezimu–1147238

Kdo jsou baptisté? Představení, historie, současnost. Křesťan dnes. [online]. 2008 [cit. 2015-12-05]. Dostupné z: http://www.krestandnes.cz/article/kdo-jsou-baptiste-predstaveni-historie-soucasnost/12217.htm


Počet shlédnutí: 125

zs2015/krestanstvi.txt · Poslední úprava: 10. 10. 2020 (01:32) (upraveno mimo DokuWiki)