Role ženy v Dillí

Role člověka ve společnosti je spjata především s tím, zdali je mužem či ženou. Počátek genderových nerovností je již v rodině a dosahují až do nejvyšších sfér společnosti. Tato nerovnost je jednou z nejrozšířenějších a vyskytuje se téměř ve všech komunitách. Jedna z hlavních genderových nerovností vychází z toho, jakou roli zastávají ženy v rodině. Pozice žen v pracovním procesu je podobná jejich pozici v domácnosti. Ženy jsou učitelkami, zdravotními sestrami či sociálními pracovnicemi. Předurčení mužů je rozdílné, neboť muži jsou nakloněni k vládnutí. S genderovými nerovnostmi se můžeme setkat ve všech koutech světa, ale každá společnost se vyznačuje jinými. Tato odlišnost je způsobena kulturním prostředím, historickou zkušeností a také náboženskými normami. Náboženství, geografie a lokalita podle mnohých akademiků ovlivňují třídy, státy a etnické skupiny, mají vliv na politiku a rozvoj. Role ženy i muže ve společnosti je složitým výsledkem interpretace náboženských textů, kulturních a institucionálních podmínek v náboženských komunitách. Genderové nerovnosti lze tedy definovat jako kulturně a sociálně vytvořené rozdíly mezi muži a ženami, kdy obě pohlaví nemají stejný podíl na rozhodování a bohatství společnosti. Domníváme se, že lidské chování není ovlivněno pouze individuálními preferencemi, ale především i kulturními a institucionálními vzorci a normami. Další souvislosti bychom mohli nalézt i mezi některými historickými událostmi. Klesající trend postavení žen ve společnosti posiluje i násilí páchané na ženách v Indii. Nabízí se otázka, zda-li je postavení žen v muslimských a hinduistických státech opravdu tolik jiné než v ostatních společnostech?

Pro zpracování této seminární práci jsme si zvolili již výše zmíněnou Indii. Majoritním náboženstvím zde je hinduismus a to z 80 %. V Indii je také náboženství Islám, který tvoří 13 %. Islám jako takový je v současné době velmi diskutované téma a jeho vliv na genderové nerovnosti je zajisté značný. Indie je charakteristická dalšími znaky, které vedou k genderové nerovnosti, např. děvčata v indických rodinách nejsou žádána a lékaři jsou upláceni k trestné interrupci, dle společnosti Wall Free žije nejvíce otroků s velkým odstupem právě v Indii, aj. Ideální obraz skromné a hlavně poslušné ženy je v indické kultuře hluboce zakořeněný.

Jak je vnímána role ženy v Dillí?

Obecná charakteristika Maskulinní / femininní dimenze

Maskulinní společnost je taková, ve které se sociální rodové role zřetelně odlišují. Muži mají být průbojní, drsní a zaměřují se na materiální úspěch. Jejich průbojná a soutěživá sociální role odpovídá důležitosti výdělku a postupu. U žen se předpokládá mírnost, jemnost a orientovanost na kvalitu života. Naproti tomu femininní sociální roli odpovídá spíše důležitost vztahů s nadřízeným a kolegy, tedy roli orientované na péči a sociální prostředí. Ve femininní společnosti se sociální rodové role překrývají. U obou pohlaví se tedy předpokládá, že budou nenároční, jemní a orientovaní na kvalitu života.

V pracovním prostředí, lze spatřovat rozdíly této dimenze například v odlišnostech ve zvládání konfliktů v podnicích. Maskulinní společnost řeší přímý střet a vítězství toho nejlepšího. Zdůrazňují se zde výsledky a také spravedlivé odměňování, tedy každému podle zásluh. Naopak ve femininních kulturách se klade důraz na řešení konfliktů kompromisem a vyjednáváním. Dále pak dávají přednost odměňováním pracovníků na základě rovnosti.

Větší organizace jsou preferovány maskulinní společností a menší organizace jsou upřednostňovány femininními hodnotami. V těchto zemích je ženám více nabízena šance se dostat do managementu, protože jsou považovány za schopnější při propojování výkonu a vztahu mezi lidi. Mezi maskulinní či femininní kulturou a rozvržením zaměstnání mezi muži a ženy celosvětově není žádný vztah. Očividný vztah mezi zemí v dané dimenzi a rolí může a ženy je pouze v domácnosti. Tam muži většinou dominovali, až v posledních době se ženy mohly dostat na úroveň mužů v rámci práce a politiky. V mezinárodním měřítku byla tady dimenze tou nejkontroverznější. V tomto případě nefunguje tvrzení, že jeden pól musí být lepší než druhý. Je tu rovnost mezi maskulinních bohatých a chudých zemí stejně jako v zemích femininních.

Poměr žen a mužů v populaci je vyšší ve femininních zemích než v maskulinních kulturách jako je například Indie a Čína. Přebytek mužů může ještě zvýšit maskulinitu těchto zemí. V dnešní době, kdy je velmi často zmiňovaná ochrana životního prostředí by se více měla vyžadovat pečující mentalita. Protože kruh od bídy k maskulinitě a zpátky není zrovna přívětivý krok pro lidstvo. Mělo by se proto usilovat o spravedlivost a péči o veškeré zdroje. (Hofstede, 2007)

Femininní hodnoty

• Hlavními prioritami v životě jsou rodina, vztahy a kvalita života
• Konflikty by měli být řešeny vyjednáváním
• Muži a ženy by měli mít stejnou pozici ve společnosti
• Lide „pracují, aby žili“, resp. dávají přednost delšímu volnu a flexibilnější pracovní době
• Společenská konverzace se zaměřuje na život a zájmy jedince spíše než na práci
• V obchodě má důvěra větší hodnotu než očekávaný zisk

Maskulinní hodnoty

• Prioritami v životě jsou úspěch, bohatství a rozvoj
• Je akceptovatelné řešit konflikty agresivně
• Muži a ženy mají rozdílné role ve společnosti
• Lidé často „žijí, aby pracovali“, resp. dávají přednost delší pracovní době a kratší dovolené
• Lidé se baví o práci takřka neustále i na společenských setkáních
• Lidé často nemají zájem o budování bližších přátelských vztahů (Kwintessential, 2014)

Maskulinní / femininní dimenze v Indii

Indie je považována za maskulinní společnost, kde jsou role muže a ženy striktně rozděleny již od narození. Žena je charakterizována především jako matka a oddaná manželka, která se stará o domácnost. Manžela ženě výhradně vybírá rodina. Dívka sice může odmítnout, ale její respekt k rodině jí to nedovolí, protože by to byl projev hluboké neúcty. Po svatbě se žena stěhuje k rodině svého muže. Domácnosti vládne tchyně a teprve po porození prvního dítěte (nejlépe syna) se postavení ženy v rodině zlepší. Po tchýni přebírá vedení nad domácností a získává úctu svých nových příbuzných. (Píšťková, 2010)

Postavení žen v Indii zaznamenalo v celé historii Indie řadu proměn. V 19. století byly považovány za majetek mužů, kterému musely být naprosto oddané. I když původně byla Indie matriarchální, žena tu byla obdivována a uctívána pro svoji schopnost darovat život. Do roku 1829 byl v Indii zcela legální tzv. obřad Satí. Jednalo se o rituál, kdy vdova byla na hranici upálena se svým zesnulým manželem. Indky se do plamenů vrhaly dobrovolně, aby byla zachována čest rodiny. Pokud nechtěly, byly k tomu donuceny násilím. S příchodem Britů se situace indických žen začala výrazně měnit i po legislativní stránce. Jak už bylo výše zmíněno v roce 1829 bylo zakázáno praktikovat obřad Satí. V roce 1856 bylo povoleno znovuprovdání vdov. V roce 1872 byl přijat zákon o zákazu dětských sňatků a byla stanovena minimální věková hranice pro vstup do manželství (dívky od 14 a chlapci 16 let). (Idriková, 2013)

V dnešní době je situace žen už značně odlišná. Jako příklad je vhodné uvést 25. července 2007, kdy se Pratibha Patil stala historicky první prezidentkou Indie. Ve své funkci setrvala do roku 2012. Indické ženy mají právo volit, mohou brát antikoncepci či mají nárok na rozvod. Stále, ale existují rozdíly mezi postavením ženy ve městě a na venkově. Ve městech jsou ženy ze středních vrstev čím dál více emancipovanější, získávají kvalitnější vzdělání a pracují v mezinárodních firmách, kde zastávají i managerské funkce, angažují se v politice a zapojují se do kulturního dění. Zatímco venkov si žije vlastním životem, ženy jsou negramotné a jejich základní práva jsou často omezována. (Píšťková, 2010), (Idriková, 2013)

„Kvalitativní výzkum je proces hledání porozumění založený na různých metodologických tradicích zkoumání daného sociálního nebo lidského problému.“ (Hendl, 2005)

Provádí se jako intenzivní a dlouhodobý kontakt nejčastěji formou individuálních či skupinových rozhovorů. V centru výzkumné pozornosti je jednotlivec či skupina (mohou to být, ale i terény, v kterých lidé žijí a pracují) či zkoumaná životní situace. Hlavním úkolem je objasnit, jak se lidé v daném prostředí a situaci dobírají pochopení toho, co se děje, proč jednají určitým způsobem a jak organizují své všednodenní aktivity a interakce. Mezi výhody kvalitativního výzkumu patří zohlednitelnost lokálních a individuálních specifik, získání podrobného popisu/vzhledu a větší význam pro sociální práci. Nevýhodou je nemožnost zobecnění dosažených výsledků, časová náročnost způsobů sběru dat a případná nevalidita výzkumu, což ale nemusí být ve všech případech chápáno jako negativum. Velkou nevýhodou je snadné ovlivnění výsledků samotným výzkumníkem.

Dále rozlišujeme kvantitativní výzkum, který se od kvalitativního liší tím, že respondenti nejčastěji odpovídají na otázky formou dotazníků, které jsou následně zpracovány a statisticky vyhodnoceny. Na rozdíl od kvalitativního výzkumu vede pouze k ověřování platnosti teorií, nikoliv k vytváření nových. (Hendl, 2005)

Jako respondenty jsme zvolily starší český manželský pár, který v Indii pracoval téměř 12 let. Konkrétně pracovali na české ambasádě, která se nachází v hlavním městě Indie - Dillí. K respondentům jsme se dostaly přes jednu naši členku týmu, která patří do vzdáleného příbuzenstva dotyčných.

Rozhovor probíhal u respondentů doma, tedy v jejich přirozeném prostředí. Tuto variantu jsme zvolily proto, aby se dotyční cítili příjemně a dokázali se uvolnit. Ze začátku jsme se bavili o Indii obecně, jejich zážitcích a prohlíželi si fotoalbumy. Poté jsme přešly k samotným otázkám, které jsme měly předpřipravené. Rozhovor probíhal formou polořízeného rozhovoru a trval celkem 2 hodiny. U respondentů doma bylo na první pohled znatelné, že cestováním strávili velkou část svého života. Interiér domu je vyzdoben nejrůznějšími suvenýry a „památkami“ z cest. Mimo jiné jsme se dozvěděly, že 6 let pracovali také na ambasádě v Egyptě.

Rozhovor je zpracován do tří oblastí (rodina, školství, pracoviště). Toto členění bylo vybráno proto, aby se pak dané výsledky lépe porovnávaly s Hofstedeho teoriemi. Do textu jsou zahrnuté i jiné poznatky z ostatních dimenzí, které nám přišly zajímavé. Pro Indy je rodina vždy na prvním místě. Členové rodiny často žijí v několika generacích pohromadě, jsou na sebe fixovaní, závislí a rozhodují o všem společně. Postavení ženy a muže je velmi odlišné. Podle respondentů je muž dominantní. Pouze ale na veřejnosti. V domácnosti už vládne žena, a to především matka či babička ze strany muže. Vlastní žena v rodině moc významné postavení nemá. Uvedla bych příklad, kdy respondenti byli na vyšetření u zubaře. Manželka ležela na zubařském křesle a měla k doktorovi otázku, ten se otočil a začal odpovídat manželovi. Po celou dobu vyšetření mluvil jen s manželem. To samé se jim stalo v obchodě při nákupu obuvi. Žena si zkoušela boty, a ptá se, zda je mají i v jiné barvě. Prodavač se zeptal manžela, zda se mu tato barva nelíbí a až poté došel pro jiné. Žena je brána jako matka a jejím cílem je porodit dítě, nejlépe syna, protože v dospělém věku je právě úlohou muže postarat se o svoje rodiče i ve stáří. To vše samozřejmě závisí na druhu náboženství, které daná rodina vyznává (hinduismus, budhismus, sikové, muslimové) Například, když respondenti byli pozváni na večeři k sikům, žena pouze vařila, ale u stolu s nimi už být nemohla, jedla sama v kuchyni. V rodině s ní žil její bratr, který se nikdy neoženil, protože jeho úkolem bylo hlídat svoji sestru a kontrolovat ji. Naopak u hinduistů, byla žena u stolu celou dobu a debatovala s ostatními. Ovšem prý už dnešní mladá generace začíná brát toto postavení žen trošku jinak a začíná sílit i jejich role v rodině. Bylo nám řečeno, že mužům vůbec není trapné projevovat emoce na veřejnosti. Respondenti se několikrát setkali se situací, kdy viděli muže plakat. Dokonce jsou až přehnaně citliví na bolest, která je dohání k slzám. Co se týče sexu a erotiky, to je v Indii velké tabu. Stále tam existuje cenzura. Z filmu je vystřižen pouhý polibek, ale drastické a krvelačné scény nikoliv. Proto nás překvapilo, když respondenti uvedli, že v Indii je homosexualita vnímána jako běžná věc. Respondenti po ulici běžné potkávali muže či ženy držící se za ruce.

Muži a ženy mají stejné šance na vzdělání. Školy jsou zde pouze ve velkých městech. Na malých vesnicích stále není zavedená pravidelná doprava. A tak se do škol dostávají děti z větších měst. Do školy se zde začíná chodit už od 4 let. Dva roky děti chodí na předškolní výchovu, kde se učí angličtinu, znaky atd. Ovšem za tyto školy už se také platí školné stejně jako za všechny ostatní. Několik zemí tu má své školy - německá, anglická, americká, irská a ruská. Školné německé přípravky stálo před 12 lety zhruba 18 000 Kč za čtvrt roku. Vzhledem k velmi nákladnému školnému je pochopitelné, že všem dětem v rodině se nemůže dostat stejného vzdělání.

Dalším velmi významným prvkem této společnosti je kastovní systém a s tím spojené ukazování bohatství. Bohaté ženy velmi rády nosí spoustu zlatých či diamantových šperků od hlavy až k patě. Člen bohaté rodiny se prý pozná už podle příjmení. Je běžné, že příjmení začínající na “A” značí velmi bohatou rodinu. Zajímavostí pro nás byl fakt, že i takto významné rodiny si moc nepotrpí na čistotu stolování. Například když náš respondent byl na návštěvě u významné rodiny, tak dostali talíř vyložený alobalem a na něm bylo teprve jídlo. Je to tam běžný a všude přítomný zvyk. Prý neradi myjí nádobí a ani si moc nemyjí ruce. Velmi nás překvapilo, že prý stále nepoužívají toaletní papír.

Velmi zakořeněný systém kast je patrný všude. Platí to i v rámci práce. Pokud je to syn zemědělce či pradláka, stále jím bude. Většinou se nedostanou nikam jinam a zejména ne výš. Spíše zůstávají na stejné úrovni. Práce je pro Indy velice důležitá, vzhledem k tomu, že svým platem musejí uživit celou rodinu včetně rodičů. Mají zde i vysoké procento nezaměstnanosti. Proto jsou rádi, že mají aspoň nějakou práci. Pracují, aby mohli žít. Ovšem i přesto nejsou moc akční. Čas zde moc neřeší ani v rámci pracovní doby, jsou nedochvilní. A pokud jsou unavení tak si jdou odpočinout. Dozvěděly jsme se, že je to dáno zdejším klimatem. Zdejší horko a vlhký vzduch dokáže velmi rychle člověka unavit. Přesto jsou velmi snaživý. Například prodavači Vás budou držet tak dlouho, dokud si něco nekoupíte. A pokud Vám zboží nevyhovuje, nevadí. Zajdou dozadu do krámu, trošku zboží upraví k Vašim představám a rázem můžete koupit. V rámci práce je jejich doménou zemědělství. Rozmanitost pěstitelství je vidět na každém trhu. Další jejich silnou výhodou je prý vysoká vzdělanost v IT. V práci mají ženy stejné postavení jako muži. Není nic neobvyklého, že žena zastává managerskou funkci. Pořád, ale stále některé ženy pracují jen do doby, než mají dítě. Poté už zůstávají doma a starají se o rodinu.

Pro Indy je prý typická velká skromnost. K životu jim stačí málo. Jsou vděční i za každý další den. Jsou pečující o druhé. Ovšem to platí většinou, jen pokud je ten druhý stejné víry. Prý dva lidé s jinou vírou si navzájem moc nepomohou. Obecně vztahy, jsou v Indii velkým tématem. Ať už to je v multimilionovém filmovém průmyslu nebo v tradičních románech. Klasické harlekýnské příběhy, které jsou plné zpěvu, pro ně mají obrovskou váhu. Ve filmech i románech jsou hlavním tématem mezilidské vztahy, které baví všechny generace.

Závěrem bychom uvedly citát respondenta „Indové jsou spokojenější a šťastnější lidé než my (Češi)“

Z výzkumu je patrné, že indická společnost vykazuje jak maskulinní tak feminininí znaky, které se navzájem prolínají. Jejich pozice je celkem vyrovnaná, ale i přesto převládají maskulinní rysy. V tomto ohledu můžeme Hofestedeho teorii potvrdit a říci, že Indie se řadí do maskulinní společnosti. Ovšem některé prvky hodně ovlivní konkrétní náboženství. Je tak těžké říci jednomyslně, jaká je role ženy. Protože v Indii jsou zastoupené rovnou čtyři druhy náboženství a každé se na ženu dívá trošku jinak.

1. HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. 1. vydání. Praha : Portál, 2005. ISBN 80-7367-040-2.

2. PÍŠŤKOVÁ, P. (10. Květen 2010). theses.cz. Získáno 28. Říjen 2015, z https://theses.cz/id/vh857o: http://www.vse.cz/vskp/eid/21061

3. IDRIKOVÁ, Kateřina. Situace žen v Indii a České republice (historie a současnost). Olomouc, 2013. bakalářská práce (Bc.). UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Pedagogická fakult

4. HOFSTEDE, Geert a Gert Jan HOFSTEDE. Kultury a organizace: Software lidské mysli: spolupráce mezi kulturami a její důležitost pro přežití. Praha: Linde, 2007, 335 s. ISBN 80-86131-70-X

5. KWINTESSENTIAL: Masculinity [online]. ©2014 [cit. 28.10.2015]. Dostupné z: www.kwintessential.co.uk/intercultural/masculinity.html



Počet shlédnutí: 71