obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


zs2015:profil_muslima

Profil muslima - cizince studujícího v ČR

Úvod a cíle práce

Tématika islámu je v dnešní době velmi aktuální. S přívalem informací, které o tomto náboženství přicházejí, je však nutné být k nim kritický a pečlivě je posuzovat, stejně jako jejich zdroje. Ač je vliv islámu v Evropě patrný již po staletí, stále se laikům nabízí mnoho nezodpovězených otázek, kterých zejména jejich odpůrci mohou využít ku prospěchu svému. Tím spíše v dnešní době imigrační vlny, která často přináší strach z neznámého.

Jedním z cílů této práce je tak objasnit některá témata tohoto náboženství a čtenáře s ním tak blíže seznámit. V praktické části se pak práce zabývá pojetím islámu samotnými muslimy. Konkrétně se jedná o muslimy, kteří nežijí dlouhodobě v ČR, ale přišli na místní vysokou školu za studiem. Tito jedinci jsou pak častými návštěvníky českých mešit a pokud se rozhodnou v ČR zůstat, tvoří nemalou část místní komunity muslimů. Hlavním cílem této práce je tedy nalézt odpovědi na tyto výzkumné otázky:

Hlavní výzkumná otázka a podotázky

Jaký je rozdíl mezi každodenním životem muslima studujícího na české vysoké škole v ČR a v jeho rodné zemi?

Cílem této práce je zjistit rozdíly mezi kažodenním životem muslima v ČR a v jeho rodné zemi. Jak z hlavní výzkumné otázky vyplývá, objektem výzkumu jsou muslimové, kteří nežijí dlouhodobě v ČR. Konkrétně se jedná o muslimy, kteří jsou studenti na českých vysokých školách a přijeli do ČR jako jednotlivci, primárně za účelem studia. Tito jedinci jsou dotazováni především na to, jak se v jejich osobní rovině liší praktivování víry v rodné zemi a ČR.

  • Jaké jsou denní rituály muslima studujícího v ČR? Jak se liší od rituálů v jeho rodné zemi?
  • Jak tito muslimové dodržují modlitby v ČR? Jak často chodí do mešity? Jak se toto liší od života v jejich rodné zemi?
  • Jak tito muslimové prožívají Ramadán v ČR? Jak se toto prožívání liší v jejich rodné zemi?
  • Kdy a proč přišel jedinec do ČR? Předpokládá zůstat v ČR / v Evropě?

Metodologie

Pro objasnění tématiky a zodpovězení výzkumných otázek bylo použito jak studia odborné literatury, tak kvalitativních metod výzkumu. Studium odborné literatury přináší nutnou znalost základních pojmů a souvislostí. Kvalitativní výzkum si oproti kvantitativnímu klade za cíl porozumět významu získané informace. Metodologie kvalitativního výzkumu se nevytváří předem, ale naopak se vytváří v průběhu sběru dat a také po. Kvalitativní výzkum není možno exaktně opakovat, tzn. že má nízkou reliabilitu, za to má však výhodu validity tj. výsledky odpovídají skutečnosti. V neposlední řadě rozdílem mezi kvalitativní metodou výzkumu a kvantitativní metodou výzkumu je v počtu respondentů. U kvalitativní metody výzkumu je mnohem menší, přesto však může být dostačující. Oproti tomu musí být zkoumaný vzorek kvantitativního výzkumu dostatečný pro zobecnění na danou populaci. Oba typy výzkumu nejsou protikladné, ale vzájemně se doplňují.1)

Z kvalitativních metod tato práce využila zejména rozhovor s návodem. Ten je velmi podobný semistandardizovanému interview. Na rozdíl od něj není ale připraven seznam přesně formulovaných základních otázek ke zkoumaným jevům, ale jsou připravena témata, kterým se má výzkumník v interview věnovat. Podle odpovědí na základní otázky se kladou ještě doplňující otázky, kde se respondentovi dá prostor na rozvíjení své odpovědi k dopátrání se detailů.2) Vzhledem k tématu této práce se otázky podávané jednotlivým respondentům mohou lišit na základě jejich pohlaví či země původu.

Literární rešerše

Tématice islámu se, jak už bylo uvedeno výše, věnuje mnoho autorů. Vzniká množství odborných i popularizačních děl. Publikace určené přímo muslimům pak vzníkají zejména pod hlavičkou nadace v Praze a v Brně - Ústředí muslimských obcí a nakladatelství AMS. Kromě literatury přinášející fakta o islámu však vzniká mnoho titulů odpůrců islámu. Podle arabisty Bronislava Ostřanského je nyní islám ve středu zájmu a vzniká tak okolo něho mnoho názorů. Je ale důležité položit si otázku, zda jsou tyto názory relevantní, zda mají jejich autoři dostatečné znalosti. „Celá řada kontroverzních (a mediálně o to vděčnějších) jevů, jež léta plní zpravodajské rubriky, se v základních příručkách o islámu nevyskytuje, nebo zcela jen okrajově. Nezasvěcený pozorovatel tak může snadno nabýt dojmu, jako by existovaly dva islámy, mediální a ten z knihoven či univerzit, jejichž průnik zdá se být minimální“3)

Významné publikace seznamující s islámem vznikají právě pod rukami Bronislava Ostřanského. Jednotlivým fenoménům s islámem spojených ale také legendám o prorocích, pověrám i středověké vzdělanosti se venuje Malá encyklopedie islámu a muslimské společnosti.4) Na toto dílo pak navazuje Atlas muslimských strašáků aneb Vybrané kapitoly z „mediálního islámu“. Tento titul čtenáře seznamuje převážně s kontroverzními, v médiích často zmiňovanými jevy, které jsou s islámem spojeny.5)

Jednou z nejvýznamnějších publikací, která umožní laikovi pohled do učení islámského náboženství, je kniha Qur´an and saying of prophet Mohammed od Sohaib N. Sultana. Je to průnik do vědění a inspirace posvátného učení Koránu a výroků proroka Mohammeda. Autor se zde věnuje vybraným veršům z Koránu a snaží se srozumitelným způsobem čtenářovy vysvětlit jednotlivé pasáže z posvátné knihy muslimů. Obecné závěry konfrontuje s prostředím reálného světa, tím se tyto texty stávají srozumitelnějšími a pro člověka jsou snáze uchopitelnější. 6)

Projevům v islámu ve všedním životě i kultuře muslimů se věnuje dílo Islám: Ideál a skutečnost. Toto dílo českých arabistů přináší „popis každodenního života v islámských zemích, pasáže o postavení ženy a rodiny, poznatky o trestním právu i náboženských normách v běžném životě věřících, zamyšlení nad vývojem jazyka, životního stylu, kultury, umění a architektury, popis pouti do Mekky a výklad i srovnání příběhů koránu a bible.“7)

Historii islámu v Evropě a zejména v českých zemích se věnuje dílo Islám v srdci Evropy. Autoři se v něm zabývají vztahem českých zemí k islámu, navzdory tomu, že tento vliv zde byl patrný jen mírně. „Islám a jeho stoupenci se k nám dostávali spíše zprostředkovaně a české dějiny ani národní kulutru bezporostředně neovlivňovali.“ V tomto ohledu jsme však výjimkou mezi státy, které mají zkušenost například s islamizovaným evropským obyvatelstvem (Bulharsko, Bosna a Hercegovina, Makedonie, Albánie, Rusko) nebo muslimy, kteří přišli v době postkoloniální nebo v rámci hospodářské obnovy po 2. světové válce (Francie, Velká Británie, Nizozemsko, Itálie, Německo či skandinávské země). Autoři uvádějí, že „chceme-li se považovat za součást multikulturní Evropy, nezbývá, než abychom se obeznámili i s historickými okolnostmi, za nichž se ve většině evropských zemích islám etabloval, učinili takové kroky, které pomohou českou společnost připravit na reálný styk s islámem a období adaptace se snažili překonat bez vážnějších přohřešků proti pravidlům, která již platí v integrující se Evropě.“8) O celkové platnosti tohoto výroku by se v dnešní době dalo polemizovat, nicméně stále platí, že pro pochopení tohoto náboženství (stejně jako jakéhokoli jiného) je potřebné seznámení se s jeho historií, jak v místě jeho největšího rozšíření, tak například právě se zkušenostmi z jiných evropských zemí.

Vlastní práce

Historie

Vznik Islámu můžeme datovat do 6. století n.l, do oblasti Arabie, která byla v té době tavícím kotlem různých náboženství. Zejména by zde bylo možné najít mnoho Židů a Křesťanů, ovšem ty byli zastíněni kultem bohů nejrůznějších místních kmenů praktikujících i barbarské praktiky.

Nejdůležitější osobou náboženství Islámu je Prorok Mohammed, který se narodil v roce 570 n.l. v Mekce, na Arabském poloostrově, v oblasti dnešní Saudské Arábie. Vyrůstal v rodině obchodníka. V 25 letech se poté oženil se starší vdovou. Ve věku 40 let, během jednoho z jeho pravidelných meditačních ústraní v nedaleké jeskyni, byl svědkem zjevení anděl Gabriela. Ten se mu zjevil s knihou a přikázal mu, aby předával poselství. Zpočátku toto poselství sdílel s rodinou a přáteli, ovšem časem se okruh čím dál víc zvětšoval. Hlavní část Mohamedovy mise byla věnována ukončení válek, které páchaly místní kmeny mezi sebou díky zuřivé krevní mstě. Díky tomu poté musel prchnout do města Medina, které se nachází 400 km severně od Mekky. Tato událost Hidžra (emigrace) označuje začátek islámské éry. Nakonec, po období intenzivních konfliktů, se Muhammad a jeho následovníci vrátili do Mekky. Muhammad zemřel v Medíně roku 632 a nezanechal mužského dědice.

Islám je arabské slovo a znamená mír, pozdrav, poslušnost, věrnost, oddanost a podřízení se vůli Stvořitele vesmíru. Jméno Stvořitele vesmíru je Allah, arabské slovo, které v překladu znamená Bůh Všemohoucí. Alláh, jeden a jediný Bůh, má 99 jmen a množství atributů. Například Milosrdný, Ochránce, Mocný, První, Poslední, Věčný apod. Muslimové věří, že Muhammad byl vybrán Alláhem jako poslední prorok a posel pro lidstvo, který doručí poselství míru. Věřící tak neuctívají Muhammada, ale pouze Alláha. Muhammad byl sice prorok, ale byl také státník a smrtelník.

Tyto zprávy byly zaznamenány v Koránu, v řeči islámského písma. Ten je zdroje přesných slov, které Alláh předal Muhammadovi prostřednictvím Anděla Gabriela po dobu 23 let. Jazyk Koránu je arabština. Obsahuje 114 súr (kapitol). Ty je možné číst a recitovat podle souboru pravidel a předpisů. Aby bylo možné číst Korán, muslim musí být ve stavu čistoty. Výroky a praktické pokyny (Hadiths), které dále Muhammad nabízí, byly sestaveny krátce poté, co zemřel. Ten spolu s Koránem poskytuje muslimům komplexní a praktickou příručku pro každodenní život. Korán učí, že lidé jsou povoláni žít v míru a podřízení se Bohu. V harmonii s jinými lidmi, životním prostředím a vesmírem.

Muslimové věří v proroky Adama, Noema, Issaca, Jákoba a Davida, kteří jsou také uznávaní židy a křesťany. Také považují Ježíše jako proroka, ale, na rozdíl od křesťanů, ho nepovažuji za božského. Dále také uznávají Abrahama za zakladatele tří monoteistických náboženství - islámu, judaismu a křesťanství. Také věří, že Abraham založil modlitebnu v Mekce, která byla vůbec první modlitebnou uctívajícího jediného Boha. Muslimové také respektují původní hebrejštinu a křesťanskou bibli, protože stoupenci islámu, judaismu a křesťanství jsou někdy označovány jako „lid Knihy“. Muslimové nevěří v náboženský nátlak. Lidé musí mít možnost sledovat svoji vlastní víru. Islám tak poskytuje návod na to, jak se chovat v soukromých a veřejných záležitostech. Žít podle Islámu znamená žít v harmonii se vším, co je stvořené. 9)

5 pilířů islámu

5 pilířů islámu je postaveno jako gró toho, jak by se měl správný muslim chovat během svého života. Je možné těchto pět základních myšlenek připodobnit k desateru, kterou by zase měl vyznávat správný křesťan. Jako první pilíř je postavena „víra v jediného Boha, kde jeho prorokem je Mohammed.“ V arabštině je toto vyznání vtěleno do slova Shahada. Je to vyhlášení víry a důvěry, že je zde pouze jediný Bůh (Alláh), a že Mohammed je božím poslem. Vážným míněním, a pronesením této věty třikrát za sebou v přítomnosti alespoň dvou muslimů, člověk takto konvertuje k islámu a stane se muslimem.

Druhým pilířem a povinností každého muslima je každodenní vykonávání motliteb. V arabštině je pro toto termín Salat. Salat se skládá z pěti denních modliteb. Fajr (svítání), Dhuhr (poledne), Aṣr (odpoledne), Maghrib (večer), a'Ishā' (noční). Fajr je modlitba která se prováděna před východem slunce, Dhuhr se provádí v poledne. Následují tzv. večerní motlitby, kdy Asr je provedena před západem slunce, Maghrib po západu slunce a konečně jako poslední je pomodlena Isha, tedy noční modlitba. Všechny tyto modlitby jsou přednášeny a zároveň čelí ve směru Kaaby v Mecce. Muslimové musí být před motlitbou umytí. Toto promývání se nazývá wudu („čištění“). Modlitba je doprovázena s řadou tělesných poloh, kdy se věřící například musí uklánět s rukama na kolenou, stát či se klanět. Muslim může vykonávat svou modlitbu kdekoliv, například v kancelářích, na univerzitách či na poli. Nicméně, mešita je výhodnější místo pro modlitby, protože mešita umožňuje společenství.

Další nedílnou součástí víry muslima by mělo být rozdávání almužny. Tzv. Zakat je dárcovství z nahromaděného bohatství. V hlubším smyslu je to možné definovat jako duševní očistu a růst, protože tak dosáhne muslim rovnováhy a dospěje k novému, duchovnímu růstu. Zakat je povinný pro všechny muslimy, kteří mají možnost určitý podíl svého důchodu věnovat pro potřeby druhých. Je to i osobní odpovědnost dbát o odstranění příjmové nerovnosti a zmírnit tak obtížnou hospodářskou situaci druhých, jako jsou například dlužníci či poutníci. V případě darování většího obnosu donátorem je možné použít termín Sadaqah, což je nezištná charitativní činnost. Pokud člověk nemá moc peněz, pak by měl zakat nahradit jiným způsobem, jako jsou dobré skutky či dobré chování vůči ostatním.

Ve čtvrtém pilíři by měl věřící pamatovat na sebeočistu ducha prostřednictví půstu. Tzv. Sawm existuje ve třech podobách. Je to jednak rituální půst, jednak půst jako kompenzace za pokání a konečně půst asketický. Rituální půst je povinný úkon během měsíce ramadánu. Muslimové se v tento měsíc musí zdržet jídla a pití od úsvitu do soumraku v průběhu tohoto měsíce, a mají být obzvláště dbát na vyvarování se dalších hříchů. Půst je nezbytný pro každého muslima, který dosáhl pubertálního věku. Držením postu se očekává většího úsilí od muslimů ke studiu islámu a k upuštění od násilností, hněvu, závisti, nenasytnosti, chtíče apod.

Posledním pilířem je nazýván tzv. Hajj, což je vykonání poutě do Mekky těmi, kteří jsou toho schopni. Každý muslim by měl alespoň jednou za život se této poutě zúčastnit. Hlavním rituálem Hajj je sedmkrát obejít kolem Kaaby, tzv. Tawaf, dotknout se Černého kamene, tzv. Istilam, přejít sedmkrát mezi horami Safa a Marwah tzv. Sa'yee. Nakonec dochází symbolicky ke kamenování satana Mina, tzv. Ramee. 10)

Symboly

Asi za nejznámější symbol islámu můžeme s jistotou považovat hvězdu a srpek měsíce. Tyto symboly jsou spjaty s islámem od poloviny 20. století, kdy je použili do národních vlajek některé státy po rozpadu Osmanské říše. Například v roce 1929 byl červený půlměsíc oficiálně symbol Mezinárodního červeného kříže pro země, jejichž dominantním náboženstvím je islám.

V oboru islámské kaligrafie můžeme vidět mnoho nápisů, které jsou symbolem tohoto náboženství a jsou respektovány s velkou úctou. Jako zástupce kaligrafického zobrazení můžeme vybrat slovo Takbir, což značí, že bůh je velký. Co se týče barev, je zvláště pro výzdobu vnitřního prostoru mešit použita tyrkysově zelenomodrá barva. Z historického hlediska to byla barva erbů a muslimských bojovníku, kteří tak byli snadno rozeznatelní od ostatních bojovníků. Další symbolickou barvou je barva hnědá, která symbolizuje čistotu a klid. Muslimové nosí bílou barvu v pátek k motlitbám v posvátném dni. Černou barvu poté odívá mnoho šítských muslimů. 11)

Dělení islámu

Islám spočívá na pluralitě církevních projevů a právních rozhodnutí. Jedná se tedy o jednotné náboženství, ale islám není jeden. 90% muslimů se řadí k hlavnímu proudu tzv. sunnitů. Druhou velkou větví jsou šíité, které najdeme především v Íránu, ale také v Afghánistánu a Pákistánu (podél Karakoramské dálnice, ale také roztroušeně v celé zemi). Islám byl takto rozdělen na dvě hlavní větve už na konci 7. století. Šíité je odvozeno od slova „šía“, tedy v překladu skupina, nebo strana. Tak byli označováni stoupenci čtvrtého vládce muslimského státu - chálify Alího Ibn Abí Táliba, který byl bratrancem a zároveň zetěm Proroka Muhammada. Prosazoval názor, že dědičné právo vést obce věřících a islámský stát, tedy chalífát, mají pouze prorokovi potomci. Proti tomu se stavěli někteří učení muslimové především z Mekky a Medíny. Ti totiž hájili princip volitelnosti hlavy státu z většího okruhu kandidátů. Alí byl roku 661 zavražděn a 680 byl zabit i jeho syn Husajn. Stoupenci Alího se dostali do opozice. Islám se rozdělil na „vládní“ a státotvorný směr sunna a opoziční šíu. 12)

Dnes 1,6 miliardy muslimů věří, že Allah je jediný bůh a Muhamed jeho prorok. 13)

Muslimové ani kulturně netvoří jednotnou entitu. Na základě kulturního dědictví jak hmotného, tak duchovního, tak jazyka můžeme rozlišovat kulturní okruhy arabsko-berberské, turecký, balkánský, perský (íránský), kavkazský, indický, africký, nebo i čínský. 14)

V zemích vedených sunnity jsou šíité viděni jako nejchudší část společnosti. Často se vnímají jako oběti diskriminace. V Pákistánu a Afghánistánu nekompromisní sunnitské militantní skupiny zaútočily na šíitská svatá místa. V současné době v Íráku a Sýrii, kde se mladí sunnité připojili do povstalecké skupiny, která tvrdě odráží ideologii Al-Káidy. 15) Ke konfliktům tedy dochází neustále.

Tabulka č. 1: Podíly sunnitů a šíitů na populacích vybraných muslimských zemí

Stát Sunnité % Šíité %
Turecko 80 20
Írán 11 87
Irák 32 63
Sýrie 73 15
Libanon 24 47
Saudská Arábie 52 25
Egypt 87 3
Írán 11 87

Zdroj: Vlastní zpracování na základě: The Guardian. Sunni v Shia: why the conflict is more political than religious [online] 5. 4. 2015 [citováno 1. 11. 2015] Dostupné z: http://www.theguardian.com/world/2015/apr/05/sunni-shia-why-conflict-more-political-than-religious-sectarian-middle-east

Obrázek č. 1: Rozložení muslimů ve světě

Zdroj: Columbia University. Distribution of Sunni and Shia Muslims. [online] 2005 [citováno 1. 11. 2015] Dostupné z: http://www.columbia.edu/itc/mealac/pritchett/00maplinks/overview/sunnishia/sunnishia.html

Islám v Evropě

V současné době je v Evropě odhadováno na 40 mil. muslimů (kromě Turecka), polovina z nich se pak nachází na území EU. Muslimové se začali v Evropě objevovat v 7. století ve Středomoří (Pyrenejský poloostrov, Sicílie, jižní Itálie, Malta), kde setrvali až do reconuvisty v 15. století (vytlačení Maurů). Od 13. století se do Evropy dostávali v rámci mongolských a tatarských nájezdů. Vznikly tak komunity v Rusku, na Ukrajině, v Bělorusku, v Polsku nebo ve Finsku. První státem uznaná islámská kongregace v západních zemích pak vznikla v Helsinkách v roce 1925. Na Balkáně se začali muslimové objevovat od 14. století. V té době sem přicházeli v rámci expanze Osmanské říše etničtí Turci. Dále k islámu konvertovalo množství jedinců slovanského či albánského původu. V západní Evropě se pak islám výrazně projevil po Druhé světové válce, kdy vznikla potřeba hospodářské obnovy za nedostatku pracovních sil. To se projevilo zejména v přistěhovalectví z bývalých kolonií (Francie) nebo náboru pracovních sil (Itálie, Německo). 16) Tzv. gastarbeiteři přicházeli do Německa od počátku 60. let (Náborová dohoda s Tureckem 1961). Nábor pracovníků pak byl zastaven po ropném šoku v roce 1973. V té době již bylo například v Německu na 2,5 milionu imigrantů.17) Oproti původnímu předpokladu návratu však většina z nich zůstala a od roku 1974 přicházeli další v rámci povoleného slučování rodin. V 70. let tak začaly vznikat muslimské modlitebny a Turci tvořili zhruba 2/3 muslimské populace v Německu.18) V dnešní době se již na území západní Evropy nacházejí 3. generace těchto etnických skupin a jejich politika integrace je v jednotlivých státech rozdílná. Od asimilace (zaměřeno na jedince) ve Francii přes pluralismus (zaměřeno na skupiny) ve Velké Británii. Největším problémem v kterémkoli soužití je však vnímána ghettotizace.19)

Graf č. 1: Vývoj a predikce podílu muslimské populace v Evropě a ve vybraných evropských zemích (%)

Zdroj: vlastní zpracování na základě KETTANI, Houssain. Muslim Population in Europe: 1950 - 2020. International Journal of Environmental Science and Development, Vol. 1, No. 2, June 2010. ISSN:2010-0264

Islám v ČR

Historie

Dalo by se říci, že do Čech začali proudit první muslimové již za dob Rakouska – Uherska, kdy rakouská monarchie začala okupovat území Bosny v roce 1878. Do celého mocnářství, tedy včetně České země, tak začala proudit početná komunita bosenských muslimů. Ti zde pracovali jako řemeslníci, případně studovali. Ve 30. letech 20. století se již početnější část muslimské komunity sdružovala díky svému vyznání, a to bez ohledu na národnost. V té době bylo již na území Československa mnoho muslimů i ze států Sovětského svazu. V roce 1934 byla založena Muslimská náboženská obec pro Československo. V období po 2. světové válce byla možnost svobodného náboženského vyznání de facto zaražena. Pouze se souhlasem státní aparatury a pod jejím dohledem mohlo v komunistickém Československu docházet k praktikování islámského náboženství. Muslimové neměli zájem o budování socialistické společnosti za minulého režimu. V porevolučních dobách na začátku 90. let se opět začala projevovat náboženská tolerance a svoboda. Vůdčí osobou v obrození muslimské obce byl profesor Šilhavý, který v roce 1990 podal žádost o znovuznání Ústředí muslimských obcí a který byl v čele této organizace od roku 1991 reps. 1992. V roce 2004 muslimská komunita v České republice získává první stupeň registrace, což je de facto registrování islámu státem, díky němuž může Ústředí muslimských obcí obdržet státní dotace. 20)

Mešity a motlitebny v ČR

Mešita v Praze na Černém mostě byla původně kolaudována v roce 1999 jako společenské a kulturní centrum. Dnes se zde nachází sídlo Islámské nadace v Praze. Je další zázemí pro věřící jako např. prostorná modlitebna pro muže, menší modlitebna pro ženy, knihovna, jídelna či zázemí pro řádnou očistu věřícího před modlitbou. V ulici Politických vězňů se od roku 2003 dále nalézá malá modlitebna a informační centrum pro širokou veřejnost. V Praze na Palmovce se nachází také turecká modlitebna, sloužící především pro muslimy ze střední Asie. Zřejmě poslední modlitebna je v Praze v Tróji na studentských kolejích. Dříve se také nacházela motlitebna na koleji Hvězda, postupem času ovšem klesal zájem věřících o motlitby a nyní je již neslouží ke svému účelu.

V Brně byla první mešita slavnostně otevřena roku 1998. Mešitu v současné době spravuje organizace Islámská nadace v Brně. Ta zde také nabízí kulturní, vzdělávací a společenské aktivity. Dále je možné se tu zúčastnit bezpočtu prezentací o islámu, či dnů otevřených dveří, kde se veřejnost může seznámit s islámským náboženstvím i s provozem mešity. Schází se zde zhruba padesátka věřících na každou páteční motlitbu. Stejný počet muslimů bychom našli také v muslimském centru v Brně, které se nachází v Masarykově ulici. Zde je možné využít i lekcí jazykové školy, která je zaměřena na výuku arabského jazyka.

Hradecká muslimská komunita je relativně malá, avšak velmi aktivní. Každoročně zde přibývá nový počet členů, odhadem 30 za rok, kteří organizují společná setkání, sváteční večeře či sportovní aktivity. Náboženskou obec zde tvoří jak současní, tak bývalí studenti zdejší Lékařské fakulty Karlovy univerzity.

V Teplicích vznikla roku 2009 muslimská obec, která zakoupila dům v místě lázeňské zóny. Je zde provozována mešita, která zkvalitňuje pobyt početné klientely z islámských zemí. Jedná se každoročně zhruba o 250 muslimů.

Další menší modlitebny byly zbudovány v Plzni, Olomouci a Liberci, nejčastěji v prostorách studentských kolejí. V Karlových Varech je modlitebna umístěna přímo v hotelu Thermal. Malá, nepříliš známá modlitebna se nachází také v obci Kolová u Karlových Varů.

Obecně se dá říci, že české mešity nenesou prvky islámské architektury, tzn. že nejsou bohatě zdobené a nemají ani minaret. 21)

Muslimové v ČR

Informace v této části práce jsou čerpány převážně ze semináře Poznatky českých společenských vědců o imigraci do České republiky v evropském kontextu pořádaném Akademií věd ČR ve spolupráci s Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR (V Praze, 16. října 2015) a diskuse Islám kolem nás. Jak se vyznat v tom, co se píše a říká?, které se 3. 11. 2015 zúčastnil Assem Atassi (česko-syrský občan, člen výkonné rady Ústředí muslimských obcí v ČR a mluvčí iniciativy syrskárevoluce.cz) a Bronislav Ostřanský (arabista z orientálního ústavu FF UK v Praze), který vystoupil na obou akcích.

V dnešní době se na území ČR podle muslimské obce nachází přibižně 10 - 20 tis. muslimů. Z toho 3,5 tis. je aktivních alespoň jednou za rok, do počtu 1 000 pak docházejí do mešit pravidelně jednou týdně. Více se pak zajímají spíše jednotlivci. Statistiky Českého statistického úřadu se pak velmi liší. Ve sčítání 2001 byl počet obyvatel hlásících se k islámu 3 699, v roce 2011 pak 1921, počet muslimů měl tedy poklesnout přibližně o polovinu. Je nutno však přihlédnout k tomu, že v roce 2001 na tuto otázku ohledně náboženské víry neodpovědělo 901 981 občanů, zatímco v roce 2011 na ni neodpovědělo 4 662 455 občanů, tedy téměř polovina populace.22)

V současnosti zde není žádný dominatní národ a významnou část muslimské populace tvoří čeští konvertité, které k tomu vedly různorodé důvody. Vzhledem k tomu, že členové muslimské obce pocházejí z mnoha zemí a kultur, „muslimská obec řeší zejména praktické, úřední záležitosti (sjednocení datumů svátků). Otázka víry je pak individuální, muslimská obec neřeší ideologické otázky.“ Dále Assem Atassi dodává, že kvůli různorodosti v rámci skupiny je nutná integrace a potřeba znát češtinu, nelze tedy v ČR žít stejným způsobem jako v zemi původu. Do ČR pak přicházejí zejména studenti.

Co se týče vnímání muslimů majoritou nastal zlom 11. září 2001. Do té doby se setkávali spíše s vtipy (například o harému), ne však předsudky. Poté se situace změnila a lze hovořit o nenávisti a dehumanizaci. Podle Assema Atassi se často také setkávají s výmysli, lží a přílišnými zobecňováním. S nenávistí se pak setkávají spíše ženy než muži (kvůli oblékání). Otázka praktikování víry je pak velmi individuální a záleží na míře prožívání každého jedince.

Rozhovory s respondenty

Respondenti jsou v současné době studenti ČZU v Praze pocházejících ze zemí Střední Asie. Do České republiky se dostali přes program CASIA. Délka studia v ČR se pohybuje od 1 semestru do 5 let podle programu a stupně studia. Rozhovory probíhaly v angličtině, úváděné citace jsou tak volným překladem autora.

Tabulka č. 2: Údaje o respondentech

Respondent/ka Pohlaví Země původu Doba studia v ČR Věk
A muž Uzbekistán 1 rok 22
B muž Tádžikistán 4 - 5 let 28
C žena Tádžikistán 2 roky

Pojetí víry v každodenním životě

Oba respondenti-muži se v některých otázkách shodovali. Zejména v tom, že v ČR, ač zemi nemuslimské. se cítí svobodněji v náboženské víře.

  • „V naší zemi je majorita muslimů. … Tady je ale větší náboženská svoboda, lepší podmínky. Nikdo vám nic nekáže. A necítím žádnou diskriminaci.“

V rodné zemi se cítí být diskriminováni, pokud by upřednostnili modlitbu před studiem, mohli by být kontrolováni. Kvůli kariéře to však obětují. Na druhou stranu však vyzdvihují náboženskou svobodu, kterou v ČR cítí.

  • B: „Pocházíme z nábožensky svobodné země, ale máme určitá omezení. Když jde student do mešity pomodlit se, znamená to něco špatného, protože nestuduje.“
  • A: „Měl bych se modlit pětkrát denně… Ale… Naposledy to bylo před dvěma měsíci. Ale chodíme do mešity. Záleží na rozvrhu. Studium má přednost.“

Tato situace však prý platí na regionální univerzitě, na které respondent A v Uzbekistánu studuje. V hlavním městě Taškentu jsou pak prý podle něj pravidla liberálnější.

  • C: Tady necítím žádný tlak, žádný tlak z rodiny, od komunity. Nejsou tu žádní muslimové, vlastně tu necítím žádné náboženství, cítím se tak více svobodná. Na druhou stranu je ale v dnešní době těžké hrdě říct, že jsem muslimka.

Respondentka C dále uvedla, že je sice věřící, ale nedrží se pravidel. Víru a její praktikování si pak vykládá podle svého.

  • „Nejsem zrovna nejlepší muslimka na světě, protože to nepraktikuji. Věřím v muslimské náboženství, všemu, co říká, ale nemodlím se pětkrát denně, jak bych měla. Nezahaluji se do hidžábu … Když jsou ale nějaké oslavy nebo svátky, zakryji si vlasy. Během léta ale nenosím dlouhé rukávy. Na druhou stranu jsou ale u nás samozřejmě lidé, kteří nosí dlouhé rukávy, zahalují si obličej, modlí se pětkrát denně, ale já bohužel taková nejsem. Věřím tomu jinak… že bych neměla nikomu dělat nic špatného, chovat se dobře, neubližovat, neškodit. A nevěřím, že zahalování ze mě udělá lepšího člověka.“
  • „Když jsem dospívala, začala jsem si uvědomovat, pravý smysl pravidla zahalování. Nejde však jen o zahalování, ale i druhou část věty v koránu, která říká, že se zahalujeme, abychom neupoutávaly pozornost mužů. Neměly bychom se ani podívat cizímu muži do očí. Pokud jsou ale dívky zahaleny a na trhu si povídají s cizími muži, nedává to smysl.
  • „Nestačí se pouze modlit, zahalovat se a držet půst. Je potřeba si uvědomit souvislosti. Ani modlitba 5x denně ze mě nemusí udělat lepšího člověka. Pokud se někdo modlí a pak někoho zmlátí nebo okrade, tak to není dobrý člověk a modlitba ho z něj neudělá. To nedává smysl. Člověk ani nemusí dávat najevo, že je muslim, ukazovat, že se modlí. Měl by se ale podle toho chovat. Pokud člověk nikdy nepomohl chudému, nebo není ochoten podělit se o kousek chleba, není muslim, možná ani lidské stvoření.“
  • „Setkala jsem se ale s egyptskou studentkou, která mě považovala za špatnou muslimku, pokud se nezahaluji. Nejsou ale špatní a dobří muslimové… To je jen osobní pojetí víry. Teroristé jsou špatní muslimové, ikdyž to ani nejsou muslimové!

Modlitby a jiná pravidla

  • A: „Nazývám se muslimem, ale jako pro studenta je to pro mě velmi těžké. Je velmi těžké najít si čas na modlitbu pětkrát denně. (v ČR i v Uzbekistánu / Tádžikistánu) Do budoucna s tím však počítám. To je to, co dělají moji rodiče i prarodiče a já to budu dělat také.“
  • C: „Bydlím na kolejích, takže už to je docela komplikované, představ si, že bych se tam pětkrát denně modlila, moje ruská spolubydlící by asi byla v šoku. Není tam příliš soukromí. Modlím se tedy pouze, když jsou nějaké náboženské svátky.“

Respondenti tak shodně přiznali, že v současné době se modlitbě téměř nevěnují, ale do budoucna s tím již počítají. V otázce, kdy plánují s modlitbami začít se však jejich postoje již výrazně liší.

  • B: „Začnu tak v 60ti. Nezabere to sice tolik času, ale jsem trochu líný.“
  • A: „Až se usadím, budu mít ženu a děti, práci, začnu s modlitbami.“
  • C: „Dřív jsem se modlila denně, dnes už ne. Rozvrh je příliš nabitý. Ale každý mi říká, že 5 minut bych si našla… ale mám teď jiné priority. Když je člověk starší má na to víc času. Myslím, že držet Boha v srdci, být vděčný je ale dostačující.“

Co se týče zahalování, respondentka zdůrazňovala správný výklad koránu a podle svých slov tomu rozumí trochu odlišně než ostatní.

  • „Před pár lety se hodně dívek u nás začalo zahalovat, ale také začaly používát obrovské množství make-upu, nosily zlaté prsteny, náušnice. To ale upoutá více pozornosti. Přičemž zahalování slouží k neupotávání mužské pozornosti. Kdyby měli tričko a džíny, nikoho by neupoutávaly. Já rozumím tomu smyslu, ale stejně tak já dodržuji to, že neupoutávám pozornost. Oblékám se normálně. Když tady nechci vyčnívat, nosím to, co ostatní. Kdybych měla černé dlouhé šaty a byla bych zahalená, každý by na mě koukal… V arabské zemi bych se asi zahalila, protože tam je zase každý zahalený.“
  • „Jelikož jsem dívka, praktikování v ČR a v mojí zemi se příliš neliší. U nás ženy do mešity nechodí, modlíme se doma. Muži chodí do mešity, to vím, že tady v Praze taky chodí.“

Respondent A ve svojí zemi nikdy v mešitě nebyl, právě ale v Evropě cítí, že je svobodný a mešity zde navštívil. Respondent B pak byl v rodné zemi v mešitě jen dvakrát v životě, během svátků. V Praze však již byl za poslední rok víckrát. Oba pak shodně uvedli, že je v islámu doporučené („dobré“) mít bradku a knír, ale oni jako studenti musí být oholeni. Toto pravidlo však považují za zastaralé.

Z rozhovorů pak byl velmi patrný vliv rodičů. Přestože žijí daleko od nich stále se cítí pod jejich dohledem.

  • „Dodržuji sexuální zdrženlivost … když říkám svým přátelům z Uzbekistánu, jak to tady chodí, jsou šokováni. Pro nás to je nemožné. Tady si každý dělá, co chce, ale my máme rodiče, kteří nás kontrolují. Tady se nikdo o nikoho nestará. My říkáme ostatním, ať nepijí, nekouří, nemají vztah.“

Oproti tomu respondentka C tlak od rodičů příliš necítí, pochází totiž z komunistické rodiny, její rodiče se tak modlí převážně o tradičních slavnostech a svátcích.

  • „Jiné dívky jsou u nás ale víc nuceny ze strany rodičů, nebo manžela. Ikdyž nechtějí, tak je po nich vyžadováno, aby se zahalovaly a modlily se pětkrát denně.“

V otázce alkoholu a dodržování pravidel byl pak názor obou respondentů opět olišný. Stejně tak jako považují různý přístup k němu mezi všemi muslimy.

  • A: „Studentům je jedno, jakého jsi vyznání… a když mi nabídnou drink, řeknu, že bych raději něco bez alkoholu. Tak na to se ptají, ale jinak to není problém“
  • A: „Jsou pravidla, která nejsou jen spojena s náboženstvím, ale přímo ovlivňují kultury v naší zemi. Nejíme vepřové, nepijeme alkohol, nekouříme. A to já dodržuji.“
  • A: „Podle mě je dobré dodržovat pravidla už kvůli budoucnosti a tomu, co přijde po smrti. Nemyslím si, že to je tak náročné. Spousta lidí to zvládá i při náročné práci. Nemusí to ani být znát na venek. Myslím, že to nijak nenarušuje kariéru.“
  • B: „Vepřové maso nejím, ale piju alkohol. Já mám rád české pivo! Obzvláště letos v létě jsem vypil hodně piva. Bolelo mě břicho.“
  • B: „Cítím, že je dobré dodržovat pravidla, ale někdy cítím, že když je budu dodržovat, neužiju si život. To nechci ztratit. Ale snažím se aspoň nikoho jiného do toho nezatahovat.“
  • B: „Trochu piju i v rodné zemi, ale kdyby mě táta viděl nebo to cítil, tak by mě zmlátil.“
  • B: „V islámu je spousta lidí, kteří nedodržují pravidla. Vodka je u nás populární. Ale stejně tak jsou lidi, kteří je striktně dodržují.“
  • C: „Někdy je v Čechách těžké vyhnout se vepřovému, ale naštěstí je na výběr vegetariánské jídlo.

Ramadán

Vzhledem k tomu, že Ramadán je v posledních letech v letních měsících, všichni respondenti půst nedrží zejména kvůli horku.

  • A: „Ramadán jsem doma nikdy nedržel, jen jednou v Itálii. Jen jednou jsem držel půst.“
  • B: „Zaprvé je horko, dny jsou dlouhé, a zadruhé jsem líný… Vstát brzy ráno, připravit si jídlo.“
  • C: „Mám trochu žaludeční potíže, nedělá mi tak dobře nejíst víc jak 4 hodiny. A nejhorší je nepít, hlavně když je ramadán v létě, neměl bys pít ani jíst celý den, to nedokážu. V zimě by to šlo…“

Korán

Ke znalosti koránu respondenti uváděli, že pro správné porozumění by potřebovali umět arabsky, jeden z nich (A) se o to pokoušel během svých studií v Itálii, ale jinak tedy překlady příliš nestudovali, znají jen některé pasáže.

  • A: „Korán mám, nečetl jsem ho celý, ale některé části znám. To je nutné k modlitbě.“
  • B: „Já mám knihu, která vysvětluje korán nebo si hledám některé části na internetu.“
  • C: „Naposledy jsem ho četla, když jsem dělala prezentaci o srovnání křesťanství a islámu.“ „Vlastně jsem dostala korán od mé americké rodiny, u které jsem rok bydlela. Byli to katolíci, ale před odjezdem mi věnovali korán.“

Závěr

Hlavním cílem této práce bylo najít rozdíly v pojetí víry dotazovaných muslimů v jejich rodné zemi a v ČR. Vzhledem k tomu, že jsou všichni respondenti studenti a mají jiné nyní priority než praktikování víry, jejich každodenní život ovlivněný vírou se příliš neliší. V ČR naopak někteří z nich praktikují islám a s ním například spojené návštěvy mešity více než v rodné zemi. Shodně ale všichni zdůrazňovali, že zatímco v rodné zemi jsou diskriminování, zde cítí náboženskou svobodu a necítí tak tlak na jejich víru z okolí. Jelikož neodržují pravidelné modlitby, jejich kažodenní život je tak téměř stejný i v rodné zemi. Stejně tak během Ramadánu. Jiná pravidla na druhou stranu dodržují, některá z nich však často nepovažují za náboženská, ale spíše kulturní (nepít alkohol, nejíst vepřové).

Ze všeho nejvíc patrné však je, že pojetí víry každého je individuální a není tedy snadné jej zobecňovat a stanovovat, co je pravidlem, které by se mělo striktně dodržovat a co ne. To je důležité mít na paměti právě i při studiu každého náboženství, zejména pak pokud se přílišného zobecňování dopouští někteří autoři k poškození samotných věřících. Jak uvedla respondentka, je nutné odprostit se od jednoho jednoduchého vzorce a zaměřit se na diverzitu, která se nachází v každé skupině, stejně tak mezi muslimy. „Někteří lidé v Americe byli překvapení, že nejsem zahalená, ikdyž jsem muslimka. Všichni muslimové ale nejsou stejní. Stejně tak jsem jim musela vysvětlit, že všichni muslimové nejsou teroristi. Právě proto nelze uvažovat pouze v jednoduchých spojeních: muslimka = zahalená nebo muslim = terorista.“

Seznam použité literatury a internetových pramenů

BADE, Klaus J. Evropa v pohybu: Evropské migrace dvou staletí. Nakladatelství Lidové noviny, 2005

BBC News. Sunnis and Shia: Islam's ancient schism. [online] 5. 10. 2015 [citováno 1. 11. 2015] Dostupné z: http://www.bbc.com/news/world-middle-east-16047709

Blízký východ. Šíité a Sunnité. [online] 30. 5. 2007 [citováno 1. 11. 2015] Dostupné z: http://www.blizkyvychod.estranky.cz/clanky/islam/siite-a-sunnite.html

Bundesamt [online] 2014. Dostupné z: http://www.destatis.de/

Columbia University. Distribution of Sunni and Shia Muslims. [online] 2005 [citováno 1. 11. 2015] Dostupné z: http://www.columbia.edu/itc/mealac/pritchett/00maplinks/overview/sunnishia/sunnishia.html

ČSÚ. Sčítání lidu 2011.

E-islám. Dějiny muslimů Čech, Moravy a Slovenska. [online] 2009 [citováno 16. 11. 2015], dostupné z: http://www.e-islam.cz/node/57

E-islám. Muslimské národy a kultury světa. [online] 5. 7. 2013 [citováno 1. 11. 2015] Dostupné z: http://www.e-islam.cz/node/42

GLAZAR, Ondřej, STRIELKOWSKI, Wadim. Turkish migration in Europe. Charles University in Prague, Faculty of Social Sciences, 2012; Statistisches

GORDON, Matheew S. Islam. Chelsea House Publisher, Fourth Edition, 2009, ISBN 978-1-60413-109-3

HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum. Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0219-6

HEŘMANOVÁ, Eva; FARYADOVÁ, Kateřina. Efektivnost integrace muslimských minorit v zemích EU (se zaměřením na situaci v ČR). Současná Evropa [online] 01/2012 [citováno 19. 11. 2015] Dostupné z: www.vse.cz/polek/download.php?jnl=se&pdf=16.pdf

Islamic Social Service Association. A brief history of Islam. [online] 2009 [citováno 12. 11. 2015] Dostupné z: http://www.issaservices.com/islam/historyofislam.html

KETTANI, Houssain. Muslim Population in Europe: 1950 - 2020. International Journal of Environmental Science and Development, Vol. 1, No. 2, June 2010. ISSN:2010-0264

KŘIKAVOVÁ, Adéla; MENDEL, Miloš; MÜLLER, Zdeněk; DUDÁK, Vladislav. Islám: Ideál a skutečnost. Nakladatelství Baset, 2002. ISBN 80-86223-71-X

MAJEROVÁ, Věra, MAJER, Emerich. Kvalitativní výzkum v sociologii venkova a zemědělství - část I. Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta. Praha: CREDIT,1999. ISBN 80-213-0507-X.

MENDEL, Miloš; OSTŘANSKÝ, Bronislav, RATAJ, Tomáš. Islám v srdci Evropy: Vlivy islámské civilizace na dějiny a současnost českých zemí. Academia, 2007.ISBN 978-80-200-1554-9

OSTŘANSKÝ, Bronislav. Atlas muslimských strašáků aneb Vybrané kapitoly z „mediálního islámu“. Academia, 2014. ISBN 978-80-200-2428-2

OSTŘANSKÝ, Bronislav. Malá encyklopedie islámu a muslimské společnosti. Libri, 2009. ISBN 978-80-7277-404-3

SOHAIB, N. Sultan. The Qurʼan and Sayings of Prophet Muhammad: Selections Annotated & Explained. SkyLight Paths Publishing, 2007, ISBN 978-1-59473-222-5

ŠŤASTNÁ Aneta. Mešity v České republice. bakalářská práce, Západočeská Univerzita v Plzni, Fakulta filozofická, 2012, vedoucí práce: Mgr. Veronika Sobotková Ph.D.

The Economist. What is the difference between Sunni and Shia Muslims? [online] 28. 5. 2013 [citováno 1. 11. 2015] Dostupné z: http://www.economist.com/blogs/economist-explains/2013/05/economist-explains-19

The Guardian. Sunni v Shia: why the conflict is more political than religious [online] 5. 4. 2015 [citováno 1. 11. 2015] Dostupné z: http://www.theguardian.com/world/2015/apr/05/sunni-shia-why-conflict-more-political-than-religious-sectarian-middle-east 


Počet shlédnutí: 64

1)
MAJEROVÁ, Věra, MAJER, Emerich. Kvalitativní výzkum v sociologii venkova a zemědělství - část I. Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta. Praha: CREDIT,1999. 158 stran. ISBN 80-213-0507-X.
2)
HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum. Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0219-6
3) , 5)
OSTŘANSKÝ, Bronislav. Atlas muslimských strašáků aneb Vybrané kapitoly z „mediálního islámu“. Academia, 2014. ISBN 978-80-200-2428-2
4)
OSTŘANSKÝ, Bronislav. Malá encyklopedie islámu a muslimské společnosti. Libri, 2009. ISBN 978-80-7277-404-3
6)
SOHAIB, N. Sultan. The Qurʼan and Sayings of Prophet Muhammad: Selections Annotated & Explained. SkyLight Paths Publishing, 2007, ISBN 978-1-59473-222-5
7)
KŘIKAVOVÁ, Adéla; MENDEL, Miloš; MÜLLER, Zdeněk; DUDÁK, Vladislav. Islám: Ideál a skutečnost. Nakladatelství Baset, 2002. ISBN 80-86223-71-X
8)
MENDEL, Miloš; OSTŘANSKÝ, Bronislav, RATAJ, Tomáš. Islám v srdci Evropy: Vlivy islámské civilizace na dějiny a současnost českých zemí. Academia, 2007.ISBN 978-80-200-1554-9
9)
Islamic Social Service Association. A brief history of Islam. [online] 2009 [citováno 12. 11. 2015] Dostupné z: http://www.issaservices.com/islam/historyofislam.html
10) , 11)
GORDON, Matheew S. Islam. Chelsea House Publisher, Fourth Edition, 2009, ISBN 978-1-60413-109-3
12)
Blízký východ. Šíité a Sunnité. [online] 30. 5. 2007 [citováno 1. 11. 2015] Dostupné z: http://www.blizkyvychod.estranky.cz/clanky/islam/siite-a-sunnite.html
13)
The Economist. What is the difference between Sunni and Shia Muslims? [online] 28. 5. 2013 [citováno 1. 11. 2015] Dostupné z: http://www.economist.com/blogs/economist-explains/2013/05/economist-explains-19
14)
E-islám. Muslimské národy a kultury světa. [online] 5. 7. 2013 [citováno 1. 11. 2015] Dostupné z: http://www.e-islam.cz/node/42
15)
BBC News. Sunnis and Shia: Islam's ancient schism. [online] 5. 10. 2015 [citováno 1. 11. 2015] Dostupné z: http://www.bbc.com/news/world-middle-east-16047709
16)
BADE, Klaus J. Evropa v pohybu: Evropské migrace dvou staletí. Nakladatelství Lidové noviny, 2005
17)
KETTANI, Houssain. Muslim Population in Europe: 1950 - 2020. International Journal of Environmental Science and Development, Vol. 1, No. 2, June 2010. ISSN:2010-0264
18)
GLAZAR, Ondřej, STRIELKOWSKI, Wadim. Turkish migration in Europe. Charles University in Prague, Faculty of Social Sciences, 2012; Statistisches Bundesamt [online] 2014. Dostupné z: http://www.destatis.de/
19)
HEŘMANOVÁ, Eva; FARYADOVÁ, Kateřina. Efektivnost integrace muslimských minorit v zemích EU (se zaměřením na situaci v ČR). Současná Evropa [online] 01/2012 [citováno 19. 11. 2015] Dostupné z: www.vse.cz/polek/download.php?jnl=se&pdf=16.pdf
20)
E-islám. Dějiny muslimů Čech, Moravy a Slovenska [online] 2009 [citováno 16. 11. 2015], dostupné z: http://www.e-islam.cz/node/57
21)
ŠŤASTNÁ Aneta. Mešity v České republice. bakalářská práce, Západočeská Univerzita v Plzni, Fakulta filozofická, 2012, vedoucí práce: Mgr. Veronika Sobotková Ph.D.
22)
ČSÚ. Sčítání lidu 2011.
zs2015/profil_muslima.txt · Poslední úprava: 10. 10. 2020 (01:32) (upraveno mimo DokuWiki)