Na základě seznámení se s jednotlivými Hofstedeho kulturními dimenzemi jsme si zvolili dimenzi maskulinita/feminita. Jedním z důvodů této volby bylo to, že je téma genderu a rozdělení rolí mužů a žen ve společnosti často diskutované. Současně nás zajímalo, jak se tato dimenze projevuje v pracovním prostředí v egyptské společnosti, ve které nyní rodinná příslušnice jedné z autorek žije a pracuje.

Pro vypracování projektu, jsme si tedy zvolily zemi Egypt. Egypt je islámská země a egyptská kultura se významně liší od té naší, proto je dobré mít na paměti, jak se v této zemi chovat. Například slušné oblečení, u mužů dlouhé kalhoty a u žen zahalené nohy a ramena je zde velmi vyžadováno. Hluboké výstřihy a krátké minisukně mohou většinu muslimů urážet. U arabských žen je samozřejmost, že chodí zahalené a i když v našem století svět hlásá rovnoprávnost, muži jsou zde i dnes něco více než ženy. Hlavním posláním egyptské ženy je se co nejdříve vdát a mít děti. Pokud je žena neplodná, její manžel má právo ji zavrhnout. Poslání muže je živit svou rodinu.

V této práci se zaměříme na postavení ženy v egyptské společnosti, její práci a práva. Zajímalo nás, jak vidí postavení žen náš respondent.

Jaké je rozdělení mužských a ženských rolí v Egyptské společnosti?

Rozdělením mužských a ženských rolí se zabývala již spousta badatelů. Nejznámějším je badatel holandské původu Geert Hofstede, který svou slávu opřel o výzkum národních kultur, který prováděl u zaměstnanců společnost IBM ve 40 zemích světa v 70. letech minulého století. Výzkum v podobě dotazníku byl zaměřen na rozlišné aspekty pracovního života a životních priorit. Po analýze dat došlo k formulaci 5 základních dimenzí národní kultury a to:

• velké rozpětí moci versus malé rozpětí moci;
• individualismus versus kolektivismus;
• maskulinita versus femininita;
• vysoká míra vyhýbání se nejistotě versus nízká míra vyhýbání se nejistotě.
• krátkodobá versus dlouhodobá orientace.

Dle Průchy vyjadřuje maskulinita zastoupení a vliv mužského prvku v hodnotách určité společnosti (například průbojnost, soutěživost). Maskulinita se vztahuje na kultury, v nich jsou rodové role zřetelně odlišeny, a feminita na kultury, v nichž se rodové role překrývají. Tato dimenze odráží například rovnoprávnost v postavení žen v zaměstnání.(1)

Maskulinní společnost je orientována na soutěž a úspěch. S úspěchem je definován vítěz, nejlepší v oboru – dle hodnotového systému, který začíná ve škole a pokračuje po celou dobu života organizace. Feminní společnost preferuje hodnoty jako péče o druhé a kvalita života, která je i znamením úspěchu. Postavení z davu v takové společnosti není obdivuhodná. (4)

V každé kultuře se od žen či od mužů očekávají odlišné způsoby chování, které se mohou v jiných kulturách měnit. Jako příklad můžeme uvést ženy v muslimských zemích, od kterých se očekává zajištění chodu domácnosti a prokázání pokory a oddanosti svému manželovi. Očekávání od manžela spočívá v zaopatření rodiny i všech svých manželek. Takové očekávání je spojeno s potrestáním manželky, pokud se jakkoliv provinila. (5)

„Kvalitativní průzkum je proces hledání porozumění založený na různých metodologických tradicích zkoumání daného sociálního nebo lidského problému. Výzkumník vytváří komplexní, holistický obraz, analyzuje různé typy textů, informuje o názorech účastníků výzkumu a provádí zkoumání v přirozených podmínkách.“ (2)

Kvalitativní výzkumník na začátku volí téma a základní otázky výzkumu. Tyto otázky může během výzkumu, sběru dat a analýzy měnit či doplňovat. I proto je tento druh výzkumu považovaný za velice pružný. Během výzkumu můžou vznikat nejen otázky ale i nové hypotézy a rozhodnutí. Jde o hledání a analýzu veškerých informací přispívajících k osvětlení zkoumaného jevu. Výzkumník pracuje v terénu, kde se něco děje a seznamuje s novými lidmi. Tyto místa a lidi si vybírá výzkumník sám dle svého uvážení. Sběr dat a jejich analýza probíhá současně. Výzkumník sbírá data, analyzuje a dle výsledku se rozhoduje, která data skutečně potřebuje a znovu začne se sběrem a jejich analýzou. Tento proces má intenzivní a dlouhodobý charakter. Oproti tomu kvantitativní výzkum je specifický stručným zaměřením a logickým usuzováním. Sběr dat je silně strukturován pomocí dotazníků, testů či pozorováním. Základním elementem není text ale číslo.(2)

Mezi hlavní výhody tohoto druhu výzkumu patří široce rozprostřený sběr dat bez počátečního určení základních proměnných a možnost získání maximálního množství informací. Dále je zde možné díky přirozenému prostředí respondentů zohlednit individuální či místní specifika. Jako nevýhody lze považovat především časovou náročnost a nemožnost zohlednění výsledku průzkumu na populaci a to i díky tomu, že výsledky mohou být ovlivněné osobními preferencemi respondentů.(2)

Pro náš výzkum jsme použily metodu řízeného rozhovoru, který jsme respondentovi položili 16 otázek. Otázky byly pokládány formou otevřených otázek a v českém jazyce. Respondent všechny otázky ochotně a pečlivě zodpověděl. Na základě respondentových odpovědí, jsme vytvořily praktickou část.

Respondentem byla zvolena žena z České republiky, která je v sourozeneckém vztahu s jednou z autorek. Tereza se narodila v Praze, je jí 26 let a studuje pátým rokem vysokou školu se zaměřením na cestovní ruch. V Egyptě pracovala přes půl roku pro cestovní kancelář jako animátorka. Její náplň práce byla péče o české klienty v hotelovém komplexu. Tereza je společenská a velmi dobře navazuje kontakty. Mezi její kladné vlastnosti patří spolehlivost, ochota učit se novým věcem, flexibilita a mnoho další. Jelikož v této zemi pobývala téměř rok a z toho půl roku zde pracovala, považujeme ji za vhodnou respondentku, která je schopna nás zasvětit do egyptské kultury a způsobu života.

Tereza nám popsala chování v pracovním prostředí jako přátelské, kdy zaměstnanci mají respekt k nadřízenému a smysl pro zodpovědnost. Rozdíly u zadávání úkolů od egyptských občanů nepocítila. V jejím případě vždy vše probíhalo na slušné úrovni, a tím pádem by ani přístup neměnila. Názor Terezy na postavení mužů a žen ve společnosti je takový, že největší rozdíly jsou prý navenek společnosti, kdy muž je hlavou a živitelem rodiny, kterému se neodporuje a který má respekt ženy. Ovšem doma už tyto role tak jasně vymezeny nejsou. Ženy se prý nemají špatně, nemusí chodit do práce a její jedinou prací je péče o domácnost a rodinu. Jako zásadní rozdíl mezi českým a egyptským pracovním kolektivem vidí to, že Egypťan nepracuje sám za sebe, ale má lepší smysl pro práci v týmu a často vytváří přátelskou atmosféru v kolektivu, což Češi ve většině případů neumí. Ovšem vše má své pro a proti a proto není schopna určit, v jakém pracovním prostředí se jí pracovalo lépe. Českým pracovníkům by doporučila se od Egyptských naučit soudružnost a ochotu pomoct si navzájem. Naopak Egyptští pracovníci by si měli vzít příklad od našich Českých v dodržování pravidel stanových na pracovišti. Dle jejího názoru jsou egyptské ženy ztotožněny s postavením ve společnosti, velká většina žen chce být zahalena a nechce pracovat a tento systém jim prý vyhovuje. Podřízenost žen mužům, zde určitě je. Vzhledem k tomu, že jak již zde bylo zmíněno, muž je živitel rodiny, a proto určuje i pravidla. Žena se musí zeptat na souhlas manžela, když chce jít ven, případně ji muž doprovodí. Na veřejnosti žena zásadně nemluví s ostatními muži. I přesto, jak malé procento žen v této zemi pracuje, najdou se i některé velmi vzdělané ženy, které obsazují vysoké pozice. Tak jako v naší zemi, i v Egyptě může být muž pracovně pod vedením ženy a musí jí poslouchat.

Výsledky výzkumu potvrdily, že Egyptská společnost obsahuje maskulinní i feminimní znaky, přičemž maskulinní znaky mírně převládají. Muži jsou průbojnější a finančně zajišťují rodinu. Jsou nositelem moci a vyžadují uznání. Ženy žijící v egyptské společnosti jsou sociálně založené a jejich hlavním posláním je péče o domácnost. Pokud žena pracuje, bývá to na nižších pozicích v oborech jako je lékařství, školství či na úřadech. Role v této společnosti jsou jasně dané.

1. PRŮCHA, Jan. 2010. Interkulturní komunikace [online]. Vyd. 1. Praha: Grada, 199 s. [cit. 2015-10-20]. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-3069-1.

2. HENDL, Jan; Kvalitativní výzkum. Portál: 2005. 408 s. ISBN 80-7367-040-2

3. HOFSTEDE, Geert; HOFSTEDE, Gert Jan; Kultury a organizace: Software mysli. Praha: LINDE nakladatelství s. r. o., 2005. 335 s. ISBN 80-86131-70-X

4. The Hofstede centre: What about Egypt? [online]. Finland: -, 2014, 2015-11-24 [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: http://geert-hofstede.com/egypt.html

5. VOJTOVÁ, Veronika. Odlišné pozice a role mužů a žen ve společnosti [online]. České Budějovice, 2013, 2015-11-25 [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: http://theses.cz/id/0prnsi/Veronika_Vojtov_BP.pdf

Dotazník

1) Jak byste popsala chování v pracovním prostředí v Egyptě?

2) Vnímáte nějaké rozdíly v chování k ženám a mužům na Vašem pracovišti?

3) Vnímáte rozdíly při zadávání úkolů?

4)Pokud jste tento rozdíl vnímala, měla jste tendenci to změnit?

5) Jaký je Váš osobní názor na postavení mužů a žen ve společnosti obecně?

6) V čem vidíte zásadní rozdíl mezi českým a egyptským pracovním kolektivem?

7) V jakém se Vám pracuje lépe?

8) Je něco, v čem by se mohl český kolega zlepšit a přiučit se od egyptského?

9) Je něco, v pracovní i společenské stránce, čem by se mohl zlepšit egyptský kolega?

10) Jsou dle Vašeho názoru egyptské ženy s postavením ve společnosti ztotožněny?

11) Jak se podle Vás vyvíjí maskulinita v egyptském pracovním společnosti v současnosti?

12) Jak se podle Vás vyvíjí maskulinita v celé egyptské společnosti?

13) Vnímala jste nějakou podřízenost žen vůči mužům?

14) V Evropě jsou dnes ženy kariérně velmi úspěšné a nezávislé, všimla jste si něčeho takového u egyptských žen?

15) Vyskytují se ve vedoucích pozicích i ženy?

16) Mají takové ženy pod sebou i mužské zaměstnance? Jak vypadá zadávání úkolů? Poznámky k práci: Kde máte úvod?Dále prosím rozšiřte literární rešerší alespoň o jednoho autora, a to nejlépe o odborný článek, jak bylo uvedeno také v zadání. Pokud zmiňujete Hofsteda, odcitujte ho prosím. V metodologii popisujete KVL X KVN výzkum, ale chybí mi propojení s Vaší prací? Jakým způsobem jste vedli výzkum Vy a proč? Kdo byl Váš respondent? Dále prosím doplňte zbývající dvě kapitoly.**Kurzíva

Počet shlédnutí: 12