obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


zs2016:jsem_zid_v_kanade._jak_a_cim_se_lisim_od_vetsinove_spolecnosti

Jsem Židem v Kanadě. Jak a čím se liším od křesťanů v Kanadě?

Autoři: Horáčková Nikola, Sazečková Miroslava, Vydrová Anita

Úvod a cíl práce

Téměř polovina židovské populace žije na americkém kontinentě, nejvíce ve Spojených státech amerických, dále pak právě v Kanadě, Argentině a Brazílii. 1) Kanada je čtvrtou největší židovskou komunitou na světě. Dle sčítání lidu z roku 2001 se zemi nachází přibližně 351 tisíc Židů, což tvoří z celkového počtu obyvatel (téměř 30 milionů obyvatel) jen asi 1,3 %, přesto je židovská komunita důležitou minoritou, která pomáhala formovat kanadskou identitu a kulturu. 2)

Cílem práce je zodpovědět výzkumnou otázku, která zní:

Jaké odlišnosti a jaké společné rysy mají Židé a křesťané žijící v Kanadě?

K dosažení cíle nám pomohou výzkumné podotázky, které se budeme snažit v naší práci zodpovědět, a které zní:

Jak se liší či shodují tradice a slavení svátků u Židů a křesťanů v Kanadě?

Jak se liší či shoduje každodenní život Židů a křesťanů v Kanadě?

Jak se liší či shodují žebříčky životních hodnot Židů a křesťanů v Kanadě?

Literární rešerše

Jedním z pojednání o židovství a křesťanství je článek pana Davida Václavíka s názvem Judaismus a křesťanství. Autor v článku popisuje vývoj vztahu křesťanské majority a židovské minority, a to již od počátku našeho letopočtu. Poznamenává, že ačkoliv se Židé a křesťané vydali vlastní cestou již kolem roku 100 n. l., výraznější změna a také počátek utlačování židovského obyvatelstva započal ve 4. století n. l. Pan Václavík ve svém textu popisuje zostřování tohoto náboženského rozporu a odkazuje se např. na interpretaci papeže Řehoře I. („„Země se mění jak hlína pod pečetidlem, ale oni tu stojí, ač jsou jen šat.“), který byl přesvědčen o tom, že Židé odmítnutím Ježíše jako Mesiáše přicházejí o nárok na „vyvolenost“. Autor dále uvažuje, že v průběhu středověku bylo křesťanství často díky iracionálním argumentům nadřazováno. Uznává však, že i někteří vzdělání církevní hodnostáři a panovníci se proti těmto postojům stavěli. Výrazné zhoršení vztahů pak autor spojuje se zavedením Justiniánova kodexu,dle kterého se řídilo středověké zákonodárství a dle kterého chtěli církevní právníci vytvořit dokonalý právní řád v souladu s boží vůli. Tyto snahy byly spojeny také s četnými protižidovskými opatřeními a postavením židovského obyvatelstva do pozice obyvatel „druhé kategorie“. 3)

V práci Tradice a zvyky ve svátečním okruhu judaismu a křesťanství uvádí autor pan Andrej Janík, že křesťanství má stejný základ jako judaismus, proto se v mnoha věcech shodují, ale zároveň i v mnoha liší. Co se týká tradic a zvyků obě náboženství si zakládají na rodině a slavení nejrůznějších životních událostí jako je třeba svatba, narození dítěte, navštěvování kostelů a synagog, slavení náboženských svátků atd. Tyto tradice se v některých případech shodují a v jiných liší. V některých můžeme najít společné rysy. Právě například svazek manželský je v judaismu, stejně jako v křesťanství, považován za posvátný, neboť souvisí se založením rodiny a domova, což jsou významné pilíře všech náboženských tradic a svátků. Stejně jako v judaismu, tak i v křesťanství existuje jistá forma „smlouvy“, na jejímž základě si snoubenci za přítomnosti dvou svědků vzájemně slíbí lásku, úctu, věrnost i neodlučitelnost po zbytek života – jedná se o manželský slib, ostatní části obřadu se ale liší, například v judaismu spolu nesmí ženich a nevěsta být celý den předcházející svatbě, navíc si vyměňují prsteny, které se navlékají na ukazováček. Společné rysy můžeme najít i u některých svátků, například křesťanská neděle a židovský šabat, oba svátky souvisí s tím, jak bůh stvořil zemi a poslední den odpočíval. Pro křesťany je tímto dnem neděle a pro Židy naopak sobota. Židé i křesťané se v tento den shromažďují, rodiny jej tráví pohromadě, navštěvují se kostely a synagogy a nepracuje se. Jak je vidět, tyto dvě náboženství se prolínají, a tak lze najít mnoho shodných znaků, stejně jako těch rozdílných. 4)

Metodologie

V rámci výzkumu lze využívat dvou metod sběru dat, lze provést kvantitativní výzkum a výzkum kvalitativní.

Kvantitativní výzkum je standardizovanou vědeckou metodou, kdy mohou být proměnné vyjádřeny čísly. Při zpracování výsledků využíváme statistických metod. Pro tento výzkum je zapotřebí větší množství dat. Kvantitativní výzkum můžeme zrealizovat např. pomocí standardizovaného rozhovoru , standardizovaného dotazníku nebo pomocí studia dokumentů. Výhodou kvantitativních metod je to, že výzkum zahrne velké množství dat (např. velký počet respondentů). Nevýhodou je naopak to, že výzkum nejde tzv. „do hloubky“.

Kvalitativní výzkum vyžaduje méně dat, ale podrobnějších. Jde více do hloubky problému. „Kvalitativní přístup je nenumerické šetření a interpretace sociální reality“ (Creswell). Velikou výhodou kvalitativního výzkumu je jeho realizace v přirozeném prostředí. Pomocí tohoto výzkumu vytváříme komplexní obraz o daném jevu. Typické metody pro kvalitativní výzkum jsou rozhovor, audio nebo video záznam, pozorování a další. Další výhodou kvalitativního výzkumu je to, že problém je zkoumán podrobněji. Nevýhodou je naopak to, že je výzkum prováděn na omezeném vzorku dat.

V naší práci bude využito kvantitativních i kvalitativních metod. S respondenty z Kanady byl navázán kontakt pomocí sociálních sítí. Každý respondent obdržel soubor otázek, resp. polostandardizovaný dotazník (viz Přílohy). Se dvěma respondenty byl následně také proveden rozhovor přes Skype, který pomohl objasnit některé z odpovědí z vyplněného dotazníku (tzv. sonda).

Respondenti

Respondent Věk Pohlaví Náboženské vyznání
1. 21 Matthew Judaismus
2. 23 Breanna Judaismus
3. 18 Cynthia Judaismus
4. 24 Sophie Křesťanství
5. 25 Andrew Křesťanství

Tabulka 1: Identifikace respondentů (vlastní zpracování)

Vlastní práce

Judaismus, jeho historie a rozšíření na západ

Judaismus je monoteistické náboženství, tedy náboženství založené na víře v jednoho boha. Základem této víry je hebrejská Bible, kterou tvoří tři části - Tóra, Proroci a Spisy. Ústní výklad Tóry se nazývá Talmud a slouží k usnadnění předávání myšlenek z generace na generaci. Víra je založena na tom, že se jednoho dne objeví Mesiáš, který nastolí věčný mír, přinese hojnost a blaho celému lidstvu. Judaismus lze v současnosti rozčlenit na tři odvětví – ortodoxní judaismus, reformní judaismus a konzervativní judaismus. Ortodoxní Židé lpějí na dodržování původního závazného židovského zákona. Reformní Židé trvají na tom, že je třeba židovskou tradici reinterpretovat s ohledem na to, co je v současnosti přijatelné (např. při reformních bohoslužbách nemusí být muži a ženy odděleni a do služby rabína může vstoupit také žena). Konzervativní Židé si zakládají na dodržování židovského zákona, avšak s ohledem na to, že se judaismus vyvinul, a proto jsou ochotni občasných ústupků reformám. 5) Konzervativní judaismus je výrazný především mezi Židy ze Spojených států amerických. Kanadští Židé patří spíše k ortodoxní větvi tohoto náboženství. 6)

Židovské dějiny začínají asi 4 tisíce let před n. l. v oblasti Mezopotámie a jsou spojené s národem Izraelitů. Izraelité v čele s Abrahamem opustili Mezopotámii, usadili se v Kanáanu , tedy na území dnešní části Sýrie, Libanonu, Palestiny a Izraele. Toto území však později kvůli hladu opustili a zamířili do úrodné oblasti, Egypta. Izraelský lid se však v Egyptě dostal do otrockého postavení, které trvalo od roku 1600 př. n. l. do roku 1200 př. n. l. Z toho otroctví je vyvedl Mojžíš. Při putování z Egypta do země předků (Kanáanu) byly právě Mojžíšovi od boha dány desky zákona s desaterem přikázání.7)

Kvůli postavení Židů v křesťanské společnosti se židovské obyvatelstvo již od počátku našeho letopočtu začalo rozptylovat po celém světě, od Babylónie, přes Alexandrii, Řím i po celém pobřeží Středozemního moře. Kvůli častému pronásledování došlo k postupnému rozprchnutí Židů do celé Evropy. 8)

Z evropského kontinentu směrem na západ se judaismus rozšiřoval spolu s kolonialismem. Počátky emigrování židovského obyvatelstva do Kanady lze datovat do 18. století (kolem roku 1750). V tomto období byla Kanada především francouzskou kolonií a Židé i jiní nekatoličtí věřící bývali často pokatoličťováni. Jedni z významných židovských osadníků v Kanadě byli členové rodiny Gradis, původem ze Španělska. Jednalo se o významné obchodníky, kteří hráli klíčovou roli v podpoře francouzských kolonií před britskou invazí. Tito obchodníci měli flotily lodí a zajišťovali dovoz potravin, zásob a munice z Francie pro osadníky chránící kolonie. Zmínky jsou však také o židovském obyvatelstvu na straně britských vojsk. Například Alexander Shomberg byl údajně členem britského námořnictva. Židovství však musel držet v tajnosti, protože pro výkon v námořnictvu byla nutná příslušnost ke křesťanství. Alexander Shomberg se údajně účastnil se svou fregatou útoku na Québec, po kterém nádvláda nad územím přešla z Francie na Británii. Významná vlna přistěhování židovského obyvatelstva přišla roku 1760, kdy emigrovala do Kanady skupina židů (v čele s generálem Jefferym Amherstem) ze Spojených států. Většina z nich se usadila v městských centrech, nejvíce v Montrealu. V důstojnickém sboru generála Amhersta bylo údajně 5 Židů: Samuel Jacobs, Emmanuel de Cordova, Aaron Hart, Hananiel Garcia, a Isaac Miramer. 9)

Uvedený Samuel Jacobs a Aaron Hart byli významnými obchodníky. Roku 1759 byl Samuel Jacobs, který sloužil v britském armádním štábu sira Fredericka Haldimanda, zaznamenán jako první židovský rezident Quebeku, a tedy jako první kanadská Žid. Samuel Jacobs se ale údajně oženil s francouzsko-kanadskou dívkou a své děti vychoval jako katolíky. Z tohoto důvodu je často za prvního kanadského Žida označován Aaron Hart, který své děti vychoval v židovské tradici. 10) Aaron Hart se přestěhoval do Kanady z New Yorku, a to kvůli funkci pro generála Jefferyho Amhersta. Po ukončení služby se usadil v Trois-Rivieres v Quebeku. Byl bohatým statkářem a uznávaným členem komunity. Jeho čtyři synové – Mojžíš, Benjamin, Ezechiel a Alexander byli významní v budování židovské komunity v Montrealu. Jeden ze synů, Ezechiel, byl dokonce roku 1807 jmenován ve volbách Dolní Kanady a stal se tak prvním Židem v zákonodárném orgánu Kanady. Následně však byl z náboženských důvodů několikrát odvolán a opět zvolen. Možnost vstupovat do politiky získali Židé až o něco později. 11)

Většina z prvních židovských Kanaďanů byla obchodníky s kožešinami nebo členy britských armádních vojsk. Přestože židovská komunita v Montrealu nebyla velká a čítala jen kolem 200 členů, byla zde postavena první synagoga v centru města. Jelikož členy židovské obce byli často potomci vyhnaných Španělů a Portugalců, byli to právě oni, kdo nechali vystavit tuto nejstarší synagogu, která se bohužel nedochovala. 12)

Židovská synagoga v Montrealu

Dostupné z: http://www.jewishpubliclibrary.org/blog/wp-content/uploads/2010/06/pr000547.jpg

Roku 1832 byl v Kanadě vydán zákon, který garantoval židům stejná politická práva a svobody jako měli křesťanům. Stalo se tak díky snahám kanadsko-francouzského politika Louise-Josepha Papineaua a také díky práci Ezechiela Harta. 13)

Judaismus v Kanadě - vývoj v letech

Vývoj židovského obyvatelstva v Kanadě

Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDid%C3%A9_v_Kanad%C4%9B#/media/File:Kanada-vyvoj-zide.jpg

Dle sčítání lidu z roku 1831 se v tzv. Horní a Dolní Kanadě (Quebek) nacházelo 197 obyvatel židovského vyznání. V roce 1851 se tento počet zvýšil na 451. Jednalo se především o střední třídu, vzdělané a obchodníky. Během druhé poloviny 19. století, od roku 1850 do roku 1900, docházelo k další emigraci evropských Židů. V tomto období se do Kanady přistěhovalo 15 tisíc židovského obyvatelstva. Údaje z kanadského sčítání lidu roku 1871 udávají, že se v Kanadě nacházelo 1115 Židů, z čehož 409 žilo v Montrealu, 157 v Torontu, 131 v Hamiltonu a zbytek v různých menších obcích podél řeky Svatého Vavřince. 14)

Během dalších let, konkrétněji v letech 1900 až 1920, se počet přistěhovalců zvýšil na 120 tisíc. Jednalo se především o Židy z východní Evropy. Většina Židů žila v té době v Montrealu nebo Torontu a mnohé z potomků evropských přistěhovalců se si vybudovalo svou síť maloobchodů či velkoobchodů. Židovští Kanaďané hráli důležitou roli v rozvoji oděvního a textilního průmyslu. Někteří vlastnili výrobní závody, někteří pracovali jako dělníci v manufakturách. Židovští obchodníci a dělníci se postupně dostávali z větších měst do těch menších, budovali komunitní centra, synagogy a školy. Jako výsledek sloučení několika menších organizací vznikl roku 1919 Kanadský židovský kongres, jehož účelem je vyjadřovat a usilovat o společné zájmy židovských obyvatel Kanady a také pomáhat nově příchozím Židům. Příchozích od roku 1920 do roku 1940 bylo přibližně 60 tisíc, po 2. světové válce tento počet vzrostl a do roku 1980 se jednalo o přibližně 135 tisíc židovských přistěhovalců. V tomto období Kanada liberalizovala svou přistěhovaleckou politiku. Roku 1947 vznikl projekt s názvem The Tailor Project (vedený Kalmenem Kaplanským a Moshem Lewisem), který měl evropským imigrantům poskytnout práci v oděvnictví.15)

V druhé polovině 20. století přišla další vlna imigrace, Židé začali emigrovat například z Jihoafrické republiky. Většina z nich se usadila v Ontariu, v Torontu a Hamiltonu. Dle sčítání z roku 1991 se počet židovského obyvatelstva pohyboval okolo 356 tisíc. Nejvíce Židů žije stále ve velkých centrech v Torontu, Montrealu, Vancouveru. 16)

Judaismus v Kanadě - současnost

Poslední sčítání z roku 2011 ukazuje populaci Židů v Kanadě o velikosti 391665 osob, což je 1,2 % celkové populace Kanady. Tempo růstu celkové kanadské populace je rychlejší nežli tempo růstu židovského obyvatelstva. Pro příklad, v letech 1991-2001 vzrostla celková populace o 21,7 %, zatímco židovská populace jen o 9,1 %. Srovnání velikosti židovské a celkové populace Kanady zobrazuje následující Tabulka č. 2.

Tabulka č. 2: Celková populace vs. židovská populace v Kanadě (vlastní zpracování)

Srovnání dle věku

Pokud budeme porovnávat celkovou kanadskou populaci a židovskou komunitu dle věku, zjistíme, že židovská část má početnější skupinu osob ve věku 0-14 let a dále 65+. Naopak méně početná skupina osob v porovnání k celkové populaci je skupina v rozmezí 25-44 let. Věkový medián židovské části populace je lehce vyšší nežli medián celkové populace. Srovnání dle věkového mediánu znázorňuje následující Tabulka č. 3.

Tabulka č. 3: Věkový medián v Kanadě (vlastní zpracování)

Srovnání s ostatními náboženstvími

Nejpočetnější náboženskou skupinou v Kanadě jsou katolíci, kteří tvoří 39 % obyvatelstva, druhou nejpočetnější skupinou v této zemi jsou protestanti s 26,6 % z celkové populace, křesťanské obyvatelstvo tedy tvoří svými 65,6 % majoritní skupinu v kanadské populaci. Muslimové s 3,2 % jsou třetí největší skupinou, následováni ortodoxními křesťany, dále hinduisty a sikhy. Co do velikosti skupiny jsou Židé až na sedmém místě (1,2 %). Přehledné srovnání viz následující Tabulka č. 4.

Tabulka č. 4: Počty kanadských věřících dle vyznání (vlastní zpracování)

Počet Židů v Kanadě dle provincií a teritorií

V dnešní době je židovská komunita zastoupena v menším či větším počtu v každé části Kanady. Více než polovina Židů žije v provincii Ontario naopak nejmenší zastoupení s pouze 20 židovskými obyvateli má provincie Nunavut. Následující Tabulka č. 5 nám ukazuje přesné počty Židů v jednotlivých provinciích a teritoriích.

Tabulka č. 5: Židovská populace v kanadských provinciích (vlastní zpracování)

Kanadští Židé v celosvětovém kontextu

Na celém světě dnes žije dohromady před 14 milionů židů. Téměř 8 milionů z nich žije v diaspoře. Kanadská židovská komunita je co do počtu osob čtvrtou největší na světě. První místo zaujímají Židé v Izraeli (5,9 milionu), druhou největší komunitou jsou Židé ve Spojených státech (5,4 milionu), dále na třetím místě Francie (480 000) a na čtvrtém místě již zmiňovaná Kanada (391 665), což jsou necelá 3 % z celkového počtu židů na celém světě a 7 % z židovské populace v Severní Americe.

Zvyky a tradice Židů v Kanadě

Zvyky a tradice Židů jsou po celém světě velice podobné. Všechny jejich svátky, slavnosti a tradice jsou ovlivněny jejich náboženstvím. Není překvapující informací, že striktnost dodržování náboženských pravidel a tradic je v Kanadě obecně slabší než například v Izraeli, ale rozhodně jsou dodržovány. V této části práce se zaměříme na zvyky a tradice Židů obecně, neboť jak již bylo uvedeno výše, židovské tradice v Kanadě se mnoho neliší od celého světa.

Košér

Je soubor pravidel týkajících se stravování Židů. Pokyny pocházejí z Tóry a musí je dodržovat každý. Předpokládá se, že tato přikázání pochází z doby, kdy byla nízká úroveň hygieny. Mezi tato pravidla patří například:

  • zákaz požívání krve - zvíře musí být správně zabito a veškerá krev musí odtéct
  • jíst jen povolené druhy zvířat - ptáků (například ne mrchožrouti), ryby (jen ty, které mají ploutve a šupiny)
  • provádění porážky rituálním způsobem a správné zpracování masa
  • a další 17)

Modlitby

Židé se modlí pravidelně (ranní i večerní modlitby s názvem Slyš Izraeli). Při modlitbě mají mít muži pokrytou hlavu (jarmulka, čepička) a ženy nosí šátky. Přikrytá hlava je projevem bázně a pokory. Při modlitbách si muži navlékají modlitební řemínky, tzv. tfilin. Existují dva druhy řemínků. Jeden se nosí na hlavě a druhý na předloktí. V řemíncích jsou ukryté úryvky z Tóry. Při modlitbě se Židé lehce kývají, aby udrželi svou pozornost u modlitby. Úryvky Tóry můžeme nalézt také v tzv. Mezuze, schránce, která se zavěšuje na dveře každého obydlí, obchodu či jiného domu. 18)

Svátky

Šabat - slovo šabat znamená ustat, odpočinout, spočinout. Obdobu tohoto svátku nalezneme v křesťanství jako neděli, kdy bůh šest dní tvořil svět a sedmý den odpočíval. Šabat začíná již v pátek po setmění. Veškeré svátky se slaví s rodinou a šabat není výjimkou. Typické pro šabat jsou šabatové svíce, které zapalují ženy, samozřejmě s pokrývkou na hlavě a zpívají u toho modlitbu začínající slovy baruch adonai. Poté následuje společná večeře a v sobotu jde celá rodina do synagogy na bohoslužbu. Pro šabat je typický odpočinek a zákaz používání všech spotřebičů atd.

Pesach - neboli svátek nekvašených chlebů oslavuje vyjití Židů z otroctví ve starověkém Egyptě. Svátek je pojmenovaný po chlebech (macesy), které se pečou ještě než těsto stačí vykvasit a jsou symbolem úspěšného vyjití z Egypta. Každý rok se slaví v jiném termínu a v roce 2017 vychází slavení svátku na 10. – 18. 4. 2017. Typická je příprava sederové večeře, která je ještě o něco slavnostnější než šabatová večeře.

Roš-haša-na - je svátek židovského Nového roku a Židé si tím připomínají stvoření světa. Vždy se začíná pokáním trvajícím 10 dní, kdy se většina času věnuje modlitbám, tichému přemítání a očistě mysli. Židé přemýšlí a přemítají o nápravě vztahů a nových počátcích. Svátek vyvrcholí v Jom kipur. Židé se modlí v synagoze a troubí na šofar, hudební nástroj připomínající roh. Troubení má za následek probuzení z mravní malátnosti a zvuk připomíná domluvu s Bohem na hoře Sinaj.

Jom kipur - neboli „šabat šabatů“. Veliký svátek Židů nazývaný také jako Den smíření. Svátek připomíná den, kdy Jahve odpustil svému lidu zhotovení zlatého telete.

Další svátky

Chanuka – je židovská obdoba Vánoc neboli svátek světel. Pro tento svátek je typické zapalování osmiramenného svícnu. Každý den se zapálí jedna svíce. Svátek je připomínkou znovu vysvěcení židovského chrámu roku 164 př. n. l. po vítězné vzpouře Židů pod vedením Makabejských.

Purim – je nazýván také jako svátek losů a jedná se o nejveselejší svátek, kdy se konají divadelní hry, hostiny a karnevaly. 19)

Zvyky a tradice křesťanů

Základní východiska křesťanství jsou zapsány ve spisech Nového zákona, ve článcích vyznání víry a usnesení z koncilů (shromáždění delegovaných biskupů). Křesťané věří ve Svatou trojici. Základem křesťanství je víra v Ježíše Krista, z mrtvých vstalého syna Božího. Nejsvatější kniha pro křesťany je Bible. Bible se dělí na Dvě části a to na Starý zákon (též v judaismu) a Nový zákon, což je dvacet sedm knih, jejichž obsahem je působení a kázání Ježíše z Nazareta a počátky křesťanství jakožto víry v Ježíše Krista. Byly sepsány v letech 50 – 150 našeho letopočtu. Byly napsány řecky a shromážděny jako závazný soubor (kánon) ve 2. až 4. století. Tvoří ho: Čtyři evangelia, Skutky Apoštolů, Listy, Apokalypsa (Zjevení Janova). 20)

Svátky

Dva hlavní křesťanské svátky připomínají narození Ježíše (Vánoce, 25. prosince, jimž předchází Advent) a vzkříšení (Velikonoce, první neděle po prvním jarním úplňku, jimž předchází půst).

Vánoce jsou svátek narození Ježíše Krista, který připadá na 25. prosinec. S obdobím Vánoc souvisí zvyky jako například zdobení vánočního stromku a pečení cukroví. Oba tyto zvyky vycházejí z pohanských tradic, stále zelený neopadavý strom se zdobil jako symbol věčného života, sladké pletence v podobě dnešních vánoček se zase pekli pohané na počest svých bohů. Oslavy dříve souvisely se zimním slunovratem, který připadá rovněž na 25. prosinec. 21)

Velikonoce oslavují z mrtvých vstání Ježíše Krista. Samotnému Hodu božímu velikonočnímu předchází svatý týden. Ten začíná Květnou nedělí, jako připomínkou vjezdu Ježíše do Jeruzaléma. Týden vrcholí velikonočním triduem, třemi dny připomínajícími Ježíšovo utrpení, smrt a zmrtvýchvstání. Mezi tyto dny patří Zelený čtvrtek, během kterého proběhla Poslední večeře Páně, dále Velký pátek, připomínající smrt Krista a poslední Bílá sobota, den ticha, kdy Kristus ležel v hrobě. Neděle, tedy Hod boží velikonoční, nám připomíná samotné zmrtvýchvstání. 22)

Další svátky

Nanebevstoupení (koná se vždy ve čtvrtek). Připomíná zázračné vstoupení Ježíše do nebe čtyřicet dní po zmrtvýchvstání. Hod Boží svatodušní (vždycky v neděli, sedmé po Velikonocích). Oslavuje sestoupení Ducha svatého na apoštoly. Neděle je zasvěcena bohoslužbě vzdávané vzkříšenému Kristu. 23)

Životní hodnoty Židů a křesťanů

Životní hodnoty obou náboženství jsou velice podobné. Ústřední nejvyšší hodnotou duchovní je víra v jednoho boha. U křesťanů se však můžeme setkat ještě s pojmem trojjediný bůh, kdy v jedné osobě nalézáme Boha Otce, dále Boha Syna a poté Ducha Svatého. Bůh dal svému lidu moudrost, aby mohl rozlišovat mezi tím co je dobré a co špatné. Tuto moudrost můžeme vnímat jako další společnou hodnotu. Židé i křesťané vycházejí ve svých životních hodnotách z Desatera. Desatero předal bůh na hoře Sinaj Mojžíšovi vytesané do dvou desek. Na deskách se tedy nacházelo deset božích přikázání, podle kterých se od té doby měl řídit Mojžíšův lid. Životní hodnoty obou dvou náboženství jsou ovlivněné Desaterem. Mezi boží přikázání patří:

  • V jednoho Boha věřit budeš.
  • Nevezmeš jména Božího nadarmo.
  • Pomni, abys den sváteční světil.
  • Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl a dobře se ti vedlo na zemi.
  • Nezabiješ.
  • Nesesmilníš.
  • Nepokradeš.
  • Nepromluvíš křivého svědectví.
  • Nepožádáš manželky bližního svého.
  • Nepožádáš statku bližního svého.

Desatero božích přikázání tvoří ústřední životní i náboženské hodnoty obou náboženství. Z Desatera vychází hodnoty jako je rodina, úcta k náboženství a bohu, věrnost, skromnost, ovládání lidských tužeb a další. 24) Desatero ovlivnilo a ovlivňuje hodnoty nejen Židů a křesťanů, ale také ateistů.

Odlišnost Židů a křesťanů v Kanadě

Jak se liší či shodují tradice a slavení svátků u Židů a křesťanů v Kanadě

Odpovědi všech respondentů se z velké části nelišily. Všichni přiznali, že nepraktikují žádné tradiční rituály denně. Matthew zmínil dodržování košér („Besides Keeping Kosher and ensuring that I try to make the world a better place, not really.“). Od respondentů židovského i křesťanského vyznání byl očividný zájem především o slavení velkých svátků. Breanna a Matthew zmínili Pesach a Chanuku, které mají oba spojené s rodinnými oslavami. Matthew dále zmínil Bar Mitzvahs. Cynthia označila za své nejoblíbenější svátky Chanuku a Roš Ha-šanu, tedy slavení nového roku. V rodině Breanny během týdne Pesachu dodržují tradiční půst a nekonzumují kvašené potraviny. Matthew zmínil, že důležitost tohoto svátku vidí více v rodinném setkání, a to především při sederové večeři. V rodině Breanny vzpomněla, že při této večeři jí byl od rodičů vyprávěn příběh o vyvedení židovského lidu z Egypta. Mimo této večeře dodržuje Matthewova rodina také tradiční šabatové večeře, které má Matthew v oblibě. Sophie mluvila samozřejmě nejvíce o Vánocích, poté o Velikonocích, které slavila především v dětství. Zmínila, že velikonoční svátky jsou spíše pro děti, protože se pro ně pořádají tzv „egg hunty“, při kterých děti venku hledají schovaná vajíčka. („I like Chritmas of course. I liked Easter like a child, today it´s not so important for me, despite it should be…“) Sophie také zmiňuje, že celé rodiny zpravidla v tomto období navštěvují kostely hojněji, než kdykoli jindy, přestože zná i křesťanské rodiny, které ani o svátcích do kostela nechodí. Vánoce Sophie vnímá jako komerční svátek, kdy tráví lidé hodně času v obchodech, doma se snaží připravit spousty jídla a ozdobit domov místo toho, aby si svátky užili v poklidu. Přiznává ale, že se na tomto shonu už sama podílí a snaží se mít vše dokonalé. Andrew byl ve svém vyjádření skromnější. Ze svátků slaví pouze Vánoce a Velikonoce. O Vánocích navštěvuje s rodinou a přáteli kostel. („Sure Christmas and Easter.. we often go to church with my family and friends on Christmas Eve…“).

Z odpovědí vyplynulo, že to, co mají ve slavení svátků a dodržování tradic Židé a křesťané v Kanadě společné je to, že nejdůležitější jsou pro ně velké svátky jako Pesach, Chanuka, Vánoce a Velikonoce. Odlišnosti jsou naopak v pojetí těchto svátků. Židé je mají velmi spjaté s trávením času s rodinou, ale i se samotnou historii jejich národa (vyprávění příběhu o vyvedení Židů z Egypta). Křesťané svátky pojímají více moderně a není patrná velká spjatost se samotným významem těchto tradic.

Jak se liší či shoduje každodenní život Židů a křesťanů v Kanadě

Breanna, Matthew i Cynthia zmínili, že by dle jejich tradice měli jíst pouze košer potraviny, tedy že by měl být kladen důraz na to, odkud dané suroviny pochází a jakým způsobem byly zpracovány. Breanna však přiznala, že je celkem složité toto pravidlo dodržovat. Zmínila, že jí vepřové maso, což jejich tradice zakazuje. Poznamenává však, že toto si může dovolit pouze mimo domov. („I do sometimes eat pork, but my mother doesn’t like it if it’s in the house; when I eat pork, it will be at a restaurant.“) Cynthia i Matthew dodržují košer. Cynthia nejí vepřové. Nikdo z respondentů se neobléká dle svého náboženství. Víra se v oblékání odráží pouze v rámci svátečních obleků, kdy Židé dodržují pravidlo, že nosí bílé oblečení. Tuto skutečnost potvrdil všichni tři respondenti - Breanna, Cynthia i Matthew. Ani jeden z respondentů neprovádí denně žádný speciální úkon, který by souvisel s jejich vírou. V rámci výběru specializace ve vzdělání i profesi nezmínili Breanne, Matthew ani Cynthia cokoli, co by je kvůli víře ovlivnilo ve výběru. Cynthia zmínila, že se v židovském komunitním centru účastní lekcí plavání jako lektorka. Sophie i Andrew se shodli na tom, že neznají žádná specifická pravidla v křesťanství, která by je omezovala ve stravování a vaření. Stejně tak nejsou dodržována žádná pravidla v oblékání. Sophie dodělává poslední ročník mediciny. Při výběru toho zaměření se inspirovala v profesích svých rodičů, ale její víra ji nijak neovlivňovala. Matthew navštěvoval křesťanskou základní školu, jiným způsobem ale ve výběru oboru vzdělání a profese ovlivněn křesťanstvím nijak nebyl.

Z odpovědí je patrné, že to, v čem se liší každodenní život Židů a křesťanů v Kanadě, jsou pravidla, která jejich víra udává. V křesťanství prakticky žádná striktní pravidla související se stravováním a oblékáním nejsou. Židovská tradice naopak přesně udává určitá způsoby, kterými se většina Židů také řídí. Co mají naopak Židé a křesťané v každodenním životě společné je to, že nejsou ovlivnění svou vírou ve výběru oboru vzdělání či profese.

Jak se liší či shodují žebříčky životních hodnot Židů a křesťanů v Kanadě

Úplně všichni respondenti zařadili na první dvě příčky svých životních hodnot rodinu a zdraví. Na posledních příčkách se v různém pořadí objevovali kariéra a sexuální život. Breanna zařadila na třetí příčku, ihned po rodině a zdraví, víru. Cynthia víru zařadila až na sedmou příčku, na třetí místo zvolila své koníčky a také zdůraznila svou velkou lásku ke své rodině a důležitost zdraví nad penězi („I love my family more than I love myself, I know health is more important than money, and I have many passions that I think life would be worthless were I to be without them…“). Matthew zařadil na třetí místo překvapivě humor („Humour, because Its important to remember that life is supposed to be fun and that not everything has to be so serious.“). Ještě překvapivější však bylo, že víru zařadil až na poslední příčku, přestože zvyky a tradice dodržuje celkem pravidelně a tyto praktiky popisoval s velkým zaujetím. Sophie zařadila na třetí místo humor, na čtvrtou příčku víru. Andrew svou víru zařadil až na poslední příčku.

Z odpovědí vyplynulo, že žebříčky životních hodnot jsou velmi individuální. Přestože se všichni shodli na prvních dvou nejdůležitějších hodnotách, kterými jsou rodina a zdraví, v dalším pořadí se odpovědi lišily bez ohledu na víru.

Závěr

Všichni respondenti, se kterými jsme prováděli výzkum žijí v Kanadě, a proto jim byly dotazníky zasílány elektornickou formou přes sociální sítě. Tento fakt lehce ztěžoval samotné zpracování dotazníků, nicméně nezabránil zodpovězení výzkumné otázky.

Srovnání většinové křesťanské a menšinové židovské společnosti v Kanadě, není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. V zásadě se dá říci, že osoby vyznávající judaismus jsou mnohem více orientované na komunitu, se kterou tráví nejdůležitější chvíle spojené se svým náboženstvím – judaismem. Náboženských zvyků a tradic se drží spíše právě kvůli zmíněné komunitě, svátky slaví společně. Zvyky a tradice nejvíce dodržují na židovském táboře, kde všichni respondenti vyznávající judaismus tráví svůj čas v létě. Křesťané oproti Židům nemají tak výraznou komunitu a fungují spíše individuálně, víra jim nezasahuje do života tak výrazně, přesto ji berou jako běžnou součást svého života.

Při slavení svátků Židé více myslí na tradice vycházející z historie, což ovlivňuje i samotný průběh oslavy určitého svátku. U křesťanů jsou svátky brány spíše moderně a komerčně, i pro ně je důležité sejít se s rodinou, méně však soustředit se na historii, ze které svátky jako třeba Vánoce či Velikonoce vycházejí. Pravidla v dodržování nejrůznějších tradic navíc nejsou u křesťanů tolik striktní, čímž je zřejmě ovlivněno právě to, že víra do jejich života zasahuje méně. Přísné dodržování pravidel se u Židů týká především stravování, nicméně, ani to jedna z respondentů striktně nedodržuje. Ani u jednoho náboženství víra nezasahuje nijak zvlášť do oblékání. Dalo by se proto říci, že ani u kanadských Židů ani u křesťanů víra nijak zásadně neovlivňuje jejich běžný život.

Celkový trend je takový, že mladí lidé neberou náboženství již tak vážně jako jejich rodiče a prarodiče, nejde jim tolik o samotnou víru, ale spíše o hodnoty rodiny a zdraví, které byly pro všechny respondenty nehledě na víru na úplném vrcholu žebříčku hodnot. Tyto hodnoty však jistě mohou právě z víry plynout. Tento trend můžeme brát jako přirozený společenský vývoj.

Seznam literatury

Knižní publikace

HINSHELWOOD,N.M. Montreal and Vicinity: being a history of the old town. Canada: Desbarats & co. by commission of the City of Montreal and the Department of Agriculture. str. 55., 2012. ISBN 1178148416.

JANÍK, A. Tradice a zvyky ve svátečním okruhu judaismu a křesťanství: Komparační analýza. Západočeská univerzita v Plzni, 2014.

NOSEK, B., DAMOHORSKÁ P. Židovské tradice a zvyky. Vydání druhé, upravené a doplněné. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2016. ISBN 978-80-246-2996-4.

ROSENBERG, L., WEINFELD, M. Canada's Jews: A Social and Economic Study of Jews in Canada in the 1930s. McGill-Queen's Press - MQUP, 1993. ISBN 9780773511095.

ROSS, A., SMITH A. Canada's Entrepreneurs: From The Fur Trade to the 1929 Stock Market Crash: Portraits from the Dictionary of Canadian Biography. Toronto: University of Toronto Press, 2011. ISBN 9781442612860.

VÁCLAVÍK, D. Judaismus a křesťanství. Praha: Dingir, časopis o současné náboženské scéně, 2001. ISSN 1212-1371.

Internetové zdroje

Co je to košer? [online]. OM Košer Certifikace [cit. 2016-11-23]. Dostupné z: http://www.omkosher.com/cz/zaklady-koser/co-je-to-koser/

History of the Jews in Canada. [online]. Wikipedia: The Free Encyclopedia [cit. 2016-11-21]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/History_of_the_Jews_in_Canada

Informace o Vánocích: původ, stromek, pečivo [online]. Pastorace [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://www.pastorace.cz/Tematicke-texty/Informace-o-Vanocich-puvod-stromek-pecivo.html

Jewish Canadian [online]. Revolvy.com [cit. 2016-11-02]. Dostupné z: https://www.revolvy.com/main/index.php?s=Jewish%20Canadian&item_type=topic&sr=50

Jewish immigration: First Jewish Immigration to Canada. [online]. A Scattering of Seeds - The Creation of Canada [cit. 2016-11-11]. Dostupné z: http://www.whitepinepictures.com/seeds/i/1/history2.html

Judaismus. [online]. Hospodářská a kulturní studia (HKS) [cit. 2016-11-14]. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/judaismus-3-kruh08

Judaismus. [online]. Světová náboženství [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.svetova-nabozenstvi.cz/judaismus/

Křesťanství [online]. Světová náboženství [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://www.svetova-nabozenstvi.cz/krestanstvi/

Průvodce Velikonocemi [online]. Víra [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://velikonoce.vira.cz/Podstata-Velikonoc/pruvodce-velikonocemi/

SHAHAR, Ch. 2001 Census Analysis - The Jewish Community of Canada: Part 1 - Basic Demographics [online]. Jewish Federation Of Greater Vancouver [cit. 2016-11-02]. Dostupné z: http://www.jfgv.org/items/CensusCanadaPart1.pdf

World Jewish Population: (compiled by Ner LeElef) [online]. SimpleToRemember.com: Judaism online [cit. 2016-11-02]. Dostupné z: http://www.simpletoremember.com/vitals/world-jewish-population.htm

Znění Desatera Božích přikázání a jeho lidská varianta [online]. Deset přikázání [cit. 2016-12-29]. Dostupné z: http://www.desetprikazani.cz/zneni-desatera-bozich-prikazani-a-jeho-lidska-varianta/

Židé v Kanadě [online]. Wikipedie: otevřená encyklopedie [cit. 2016-11-14]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDid%C3%A9_v_Kanad%C4%9B

Židovství [online]. Evropa 2045 [cit. 2016-11-11]. Dostupné z: http://www.evropa2045.cz/hra/napoveda.php?kategorie=7&tema=139

Přílohy

Polostandardizovaný dotazník

Jak se liší či shodují tradice a slavení svátků u Židů a křesťanů v Kanadě?

  1. Jsou pro Vás důležité tradice spojené s Vaší vírou?
  2. Praktikujete nějaké tradiční „rituály“ každodenně?
  3. Které jsou tradice a svátky jsou pro Vás nejdůležitější?
  4. Kterou tradice máte nejraději?
  5. Můžete nám prosím tuto tradici, případně její slavení, popsat?

Jak se liší či shoduje každodenní život Židů a křesťanů v Kanadě?

  1. Dodržujete něco pro Vaši víru specifického, co se týká vaření a stravování?
  2. Oblékáte se dle nějakých pravidel, které jsou určeny Vašim vyznáním? Pokud ano, dodržujete tato pravidla každodenně nebo pouze při daných událostech?
  3. Ovlivňuje či ovlivňovala Vaše víra oblast vzdělávání, kterou jste zvolil/a?
  4. Ovlivňuje či ovlivňovala Vaše víra volbu vašeho povolání? Existuje nějaké povolání, které byste kvůli víře nemohl/a nebo nechtěl/a vykonávat?
  5. Jak trávíte svůj volný čas? Jak velkou část svého volného času věnujete své víře, případně také jakým způsobem (modlitbami, čtením Starého zákona/Bible, přemýšlením…)?

Jak se liší či shodují žebříčky životních hodnot Židů a křesťanů v Kanadě?

  1. Seřaďte prosím následující hodnoty dle toho, jak jsou pro Vás v životě důležité: zdraví, rodina, víra, svoboda, humor, pohlavní život, kariéra, zajímavá práce, peníze, zábava/koníčky.
  2. Popište prosím, proč jsou pro Vás ty hodnoty, které jste umístil/a na první tři příčky, právě ty nejdůležitější?
  3. Řídíte se v životě nějakým zásadním pravidlem, které nikdy neporušujete? Pokud ano, popíšete nám ho prosím?
1)
World Jewish Population: (compiled by Ner LeElef) [online]. SimpleToRemember.com: Judaism online [cit. 2016-11-02]. Dostupné z: http://www.simpletoremember.com/vitals/world-jewish-population.htm
2)
SHAHAR, Ch. 2001 Census Analysis - The Jewish Community of Canada: Part 1 - Basic Demographics [online]. Jewish Federation Of Greater Vancouver [cit. 2016-11-02]. Dostupné z: http://www.jfgv.org/items/CensusCanadaPart1.pdf
3)
VÁCLAVÍK, D. Judaismus a křesťanství. Praha: Dingir, časopis o současné náboženské scéně, 2001. ISSN 1212-1371.
4)
JANÍK, A. Tradice a zvyky ve svátečním okruhu judaismu a křesťanství: Komparační analýza. Západočeská univerzita v Plzni, 2014.
5)
Judaismus. [online]. Hospodářská a kulturní studia (HKS) [cit. 2016-11-14]. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/judaismus-3-kruh08
6)
Židé v Kanadě [online]. Wikipedie: otevřená encyklopedie [cit. 2016-11-14]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDid%C3%A9_v_Kanad%C4%9B
7)
Judaismus. [online]. Světová náboženství [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.svetova-nabozenstvi.cz/judaismus/
8)
Židovství [online]. Evropa 2045 [cit. 2016-11-11]. Dostupné z: http://www.evropa2045.cz/hra/napoveda.php?kategorie=7&tema=139
9) , 11)
ROSENBERG, L., WEINFELD, M. Canada's Jews: A Social and Economic Study of Jews in Canada in the 1930s. McGill-Queen's Press - MQUP, 1993. ISBN 9780773511095.
10)
ROSS, A., SMITH A. Canada's Entrepreneurs: From The Fur Trade to the 1929 Stock Market Crash: Portraits from the Dictionary of Canadian Biography. Toronto: University of Toronto Press, 2011. ISBN 9781442612860.
12)
HINSHELWOOD,N.M. Montreal and Vicinity: being a history of the old town. Canada: Desbarats & co. by commission of the City of Montreal and the Department of Agriculture. str. 55., 2012. ISBN 1178148416.
13)
History of the Jews in Canada. [online]. Wikipedia: The Free Encyclopedia [cit. 2016-11-21]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/History_of_the_Jews_in_Canada
14)
Jewish Canadian [online]. Revolvy.com [cit. 2016-11-02]. Dostupné z: https://www.revolvy.com/main/index.php?s=Jewish%20Canadian&item_type=topic&sr=50
15) , 16)
Jewish immigration: First Jewish Immigration to Canada. [online]. A Scattering of Seeds - The Creation of Canada [cit. 2016-11-11]. Dostupné z: http://www.whitepinepictures.com/seeds/i/1/history2.html
17)
Co je to košer? [online]. OM Košer Certifikace [cit. 2016-11-23]. Dostupné z: http://www.omkosher.com/cz/zaklady-koser/co-je-to-koser/
18) , 19)
NOSEK, B., DAMOHORSKÁ P. Židovské tradice a zvyky. Vydání druhé, upravené a doplněné. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2016. ISBN 978-80-246-2996-4.
20) , 23)
Křesťanství [online]. Světová náboženství [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://www.svetova-nabozenstvi.cz/krestanstvi/
21)
Informace o Vánocích: původ, stromek, pečivo [online]. Pastorace [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://www.pastorace.cz/Tematicke-texty/Informace-o-Vanocich-puvod-stromek-pecivo.html
22)
Průvodce Velikonocemi [online]. Víra [cit. 2016-12-28]. Dostupné z: http://velikonoce.vira.cz/Podstata-Velikonoc/pruvodce-velikonocemi/
24)
Znění Desatera Božích přikázání a jeho lidská varianta [online]. Deset přikázání [cit. 2016-12-29]. Dostupné z: http://www.desetprikazani.cz/zneni-desatera-bozich-prikazani-a-jeho-lidska-varianta/
zs2016/jsem_zid_v_kanade._jak_a_cim_se_lisim_od_vetsinove_spolecnosti.txt · Poslední úprava: 10. 10. 2020 (01:32) (upraveno mimo DokuWiki)