obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


zs2016:profil_muslima_v_cr

Jsem muslim žijící v ČR. Jak a čím se odlišuji od ateistů v ČR?

Jan Hlinák, Matěj Jansa

Úvod a cíl práce

Islám je druhé nejrozšířenější náboženství na světě. V dnešní době se muslimská komunita nenachází pouze v zemích islámu, ale postupně se rozšiřuje po celém světě. V posledních letech byl zaznamenán velký boom muslimské migrace z islámských zemí, především Blízkého východu do západní Evropy. V ČR se podle sčítání lidu z roku 2011 k islámu přihlásilo 3358 jedinců 1). Podle odborníků je ale toto číslo velmi podhodnoceno. Podle sociologa Daniela Topinky se v ČR nachází přibližně 22 tisíc muslimů, kam patří jak přistěhovalci, tak čeští občané, kteří k islámu konvertovali, ti se pohybují řádově ve stovkách 2). Migrace obyvatel způsobuje mixování všech možných kultur uvnitř státu, a proto je důležité sledovat, jak si lidé, kteří odešli do nové země zachovávají své zvyky a tradice a jak vypadá jejich nový život v zemích, které jsou pro ně zprvu velkou neznámou.

Cílem této práce je tedy zjistit, jak se liší život muslimů od ateistů, žijících v České republice. Práce se zaměřuje na nejdůležitější prvky života muslimů a ateistů jako jsou například stravovací návyky, rodinný a společenský život apod. Pro zkoumání dané problematiky bylo v práci využito tří rozhovorů, a to s respondentkou z řad ateistů, kteří v ČR, co se vyznání týče, převládají a dále pak se dvěma muslimy, kteří v ČR již několik let pobývají.

Tato seminární páce se nejprve zaměřuje na charakteristiku islámského náboženství, kde je popsaný statistický počet muslimů ve světě a ČR, dále je pak rozebrána historie islámu v ČR a v neposlední řadě také hodnoty a základní pravidla islámského náboženství. Kromě islámu se práce dále zabývá krátkou charakteristikou ateismu. Na závěr je podrobně rozebrána problematika určitých shod a odlišností v životech muslimů a ateistů v ČR.

Pro seminární práci je položena hlavní výzkumná otázka: „Jak a čím se odlišuje život muslimů od ateistů žijících v ČR?“ Ta je následně doplněna podotázkami, které pomohou lépe pochopit tuto problematiku:

  1. Jak a v čem se liší/shodují stravovací návyky muslimů od ateistů žijících v ČR?
  2. Jak a v čem se liší/shoduje společenský život muslimů od ateistů žijících v ČR?
  3. Jak a v čem se liší/shoduje rodinný život muslimů od ateistů žijících v ČR?
  4. Jak a v čem se liší/shoduje dodržování různých svátků a tradic mezi muslimy a ateisty žijících v ČR? Jakým způsobem dodržují muslimové žijící v ČR své typické svátky a tradice?
  5. Jaká je odlišnost ve vnímání smyslu života pro muslimy a ateisty žijících v ČR?

Metodologie

V práci je využita kombinace metod kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Kvantitativní metoda se vyznačuje omezeným rozsahem informací o velice mnoha jedincích. To znamená, že ke zkoumanému jevu lze oslovit mnoho jedinců, ale získané výsledky se nebudou zkoumaným problémem zabývat příliš do hloubky. Kvantitativní výzkum se zpravidla používá, pokud chce výzkumník generalizovat (zobecňovat) nálezy na populaci jedinců, pokud je cílem výzkumníka testování hypotéz, pokud to, jak zkoumaní lidé interpretují, prožívají a pociťují studovaný problém, nemá pro výzkumníka prvořadou důležitost. Výsledkem kvantitativního výzkumu jsou většinou určitá statistická data. Kvalitativní výzkum se oproti tomu kvantitativnímu zaměřuje především na získání mnoha informací o velmi malém počtu jedinců, čímž je generalizace na populaci velmi problematická a někdy i nemožná.

Pro tuto práci je pro charakterizování islámu jako náboženství využita metoda sběru a analýzy literárních zdrojů, která se řadí do metod kvantitativních. V této práci se zkoumaná literatura zabývá informacemi o islámském náboženství a jeho vyznavačích, muslimech. Dále se zkoumaná literatura zabývá charakteristikou ateismu a lidmi, kteří sami sebe za ateisty označují. Mimo to se v práci pracuje se statistickými daty o počtech muslimů ve světě a ČR. Dále je v této práci využito kvalitativní techniky sběru dat v podobě polostandardizovaných rozhovorů s jednou ateistkou a dvěma muslimy, žijícími v České republice. Rozhovory probíhaly tváří v tvář z toho hlediska, aby byly pozorovatelné respondentovy emoce a mimika při mluvení. Respondenti odpovídali na předem připravené otázky, které byly následně během rozhovoru doplňovány dalšími sondami, jež pomohly lépe pochopit respondentovy odpovědi. Otázky pro rozhovor byly tvořeny tak, aby odpověděly na zkoumanou problematiku. Zabývaly se tématy, jako jsou stravovací návyky, svátky a tradice, společenský a rodinný život a vnímání smyslu života. Rozhovory proběhly v přátelském duchu, kdy každý z respondentů byl ochotný odpovědět na všechny položené otázky.

Prvním respondentem je 28 letý muslim původem z Egypta, který se do ČR přestěhoval po svatbě s českou manželkou v Egyptě před 5 lety a nyní žije s manželkou a dcerou, narozenou v ČR, ve městě nedaleko Prahy. Pracuje jako recepční v jednom pražském hotelu, kam denně dojíždí autobusem. Mluví arabsky, anglicky a trochu se domluví i česky. Považuje se za silně věřícího, avšak je ochotný se vzdát určitých hodnot kvůli životu v ČR, do kterého se snaží adaptovat. Druhým respondentem je 26 letý muslim původem z Pákistánu, který v ČR žije od svých 8 let. Česky mluví velice dobře, jelikož i studuje vysokou školu. Sám sebe považuje za poměrně silně věřícího, avšak sám nevykonává aktivity, které by každý muslim měl vykonávat. Nemodlí se, nedodržuje půst během měsíce ramadánu, občas se napije alkoholu apod. Avšak po navrácení se zpět do rodné země chce tyto zvyky dodržovat. Třetí respondentka je z řad většinové společnosti a je ateistkou. Pochází z ČR a je jí 24 let. V současné době studuje na vysoké škole, kdy po skončení by ráda odcestovala na rok do zahraničí, kde by navštěvovala kurzy angličtiny.

Respondenti

Respondent Věk Pohlaví Země původu Náboženské vyznání Zaměstnání
1. 28 Muž EgyptIslámRecepční
2. 26 Muž PákistánIslámStudent
3. 24 Žena Česká republikaAteismusStudentka

Tabulka 1: Identifikace respondentů (vlastní zpracování)

Literární rešerše

Malá encyklopedie islámu“ je kniha, kterou napsal Jiří Fleissig a Charif Bahbouh. Ta přináší stručné a obecné informace o islámu a zemích, kde se toto náboženství vyznává. 3)

Tématem islámu v Česku se zabývá kniha Jiřího Bečky a Miloše MendelaIslám a české země.“ Je zde zohledněno zejména historické hledisko. Tato publikace popisuje, jakým způsobem toto náboženství ovlivnilo evropskou a českou kulturu. 4)

Miloš Mendel později celou myšlenku analyzoval více do hloubky s autory Bronislavem Ostřanským a Tomášem Ratajem v knize „Islám v srdci Evropy“. Vysvětluje historické okolnosti, za kterých se mohl islám etablovat v Evropě. Snaží se čtenáři představit pravou stranu islámu nezkreslenou mediálním obrazem tohoto náboženství. Kolektiv autorů vysvětluje v publikaci aktuální problémy islámu z historického hlediska. 5)

Na soudobou situaci islámu v České republice je spíše cílena novější kniha „Islám v Českých zemích“ autorů Denisy Červenkové a Alberta-Petera Rethmanna. Ta oproti dvěma předchozím publikacím vychází pouze z hrubého historického kontextu a soustředí se spíše na aktuální souvislosti islámu v Evropě. Analyzuje některé aspekty tohoto náboženství a zkoumá jeho roli v naší společnosti. 6)

Český politolog Pavel Barša ve své knize „Západ a islamismus“ rozebírá podstatu a příčinu kulturního konfliktu mezi islámskou a západní kulturou. Autor líčí tento konflikt jako spor bohatého Severu a chudého Jihu. Velkou roli podle něj bude hrát směr, kterým se bude Západ vydávat. Zdali se bude všemožnými prostředky konfliktu vyhýbat či dokonce předstírat jeho neexistenci, což bude mít za následek nevyhnutelnou „válku civilizací“, nebo začne s protistranou pracovat na budování společné civilizace. Barša apeluje na snahu nalézt vzájemné soužití. 7)

Podobně o střetu evropské a islámské civilizace píše Luboš Kropáček ve své knize „Islám a západ“. Klade velký důraz na politickém dialogu jednotlivých států, politických stran a představitelů církví. Autor kriticky hodnotí postupy Západu v otázkách jednání s islámským světem. Snaží se o definování překážek, které doposud znemožňují mezi Evropou a světem islámu implementovat civilizační partnerství. 8)

Téma ateismu rozebírá český sociolog Jan Jandourek ve své knize „Vzestup a pád moderního ateismu“, kde popisuje neustále menšící úlohu Boha v moderní společnosti. Věnuje se mimo jiné historickému vývoji ateistických myšlenek. Samotný ateismus pak blíže definuje a rozděluje. Opírá se zejména o státy, kde byl ateismus zákonem nařízen a podněcován. 9)

Vlastní práce

Islám a jeho rozšíření po světě

Islám je monoteistické náboženství, které vzniklo v 7. století našeho letopočtu na základě učení proroka Mohameda (571–632). Náboženství vychází z judaismu a křesťanství, některé významné židovské a křesťanské postavy považují muslimové, věřící vyznávající islám, za své proroky, např.: Adam, Noe, Abrahám nebo třeba Ježíš. Muslimové věří, že se Mohamedovi zjevil archanděl Gabriel a sdělil mu, že si ho Alláh (Bůh) vybral jako proroka, a nadiktuje mu obsah Koránu, posvátné knihy islámu. 10)

Na světě je lehce přes 2 miliardy muslimů, což činí z islámu po křesťanství druhé nejrozšířenější náboženství na světě (cca 28,3 % světové populace). Kontinenty s největším počtem muslimů jsou podle údajů z roku 2014 Afrika a Asie. Afrika má největší relativní počet vyznavačů islámu, kde islámu věří cca 53 % afrického obyvatelstva (581 milionů muslimů). Kontinent s největším absolutním počtem muslimů je Asie, kde žije asi 1,39 miliardy muslimů (cca 32 % asijského obyvatelstva). V Evropě žije přibližně 56 milionů muslimů (7,6 % Evropanů). 11)

Kontinent Celková populace v milionech (2014) Muslimská populace v milionech (2014) Podíl muslimů v procentech
Afrika 1096,6 581,58 52,04 %
Asie 4319,96 1389,5 32,16 %
Evropa 739,31 56,18 7,6 %
Severní Amerika 469,1 8,04 1,8 %
Jižní Amerika 488,5 2,07 0,42 %
Oceánie 38,04 1,77 0,67 %
Celkem 7151,51 2038,04 28,26 %

Tabulka 2: Rozšíření islámu po světě12)

Ze států má podle údajů z roku 2010 největší absolutní počet muslimů Indonésie s celkovým počtem 209 milionů, pak je to Indie se 176 miliony muslimskými obyvateli a na třetím místě je to Pákistán se 167 miliony muslimy. Počet pákistánských muslimů se zvyšuje mnohem rychleji než indických, do budoucna se předpokládá, že Pákistán v tomto žebříčku dosáhne na druhé místo, některé zdroje ho již na druhém místě uvádějí.13) Z evropského kontinentu je nejvíce muslimským obyvatelstvem zastoupena (cca 60%) Bosna a Hercegovina s 2,28 miliony muslimy, což je i největší absolutní počet v Evropě, kromě Ruska. Tam žije cca 27 milionů muslimů a tvoří 19% ruského obyvatelstva.14)

Drtivá většina muslimů patří jedné ze dvou hlavních větví islámské víry. Cca 90 % všech muslimů jsou sunnité, zbylých 10 % jsou šíité. Rozdíl mezi sunnity a šíity vznikl už v 7 století, po smrti proroka Mohameda v roce 632. Obě skupiny měly rozdílný názor ohledně jeho nástupnictví. Zatímco většinová sunnitská skupina si zvolila jako nového chalífu Abú Bakra, šíitská opozice chtěla jako nového chalífu Mohamedova bratrance Alího. Ten se nakonec také chalífou stal, ale až jako čtvrtým v radě. Šíité nadále uznávali pouze chalífy z Mohamedovi linie. Dodnes dochází ke sporům, mnohdy i ke konfliktům, mezi těmito skupinami.15) Šíité jsou dominantní skupinou v Íránu, kde tvoří 94 - 95 % všech obyvatel vyznávajících islám (73,5 ze 75,8 mil. obyvatel). Na druhém místě v absolutním počtu šíitů je Indie se 45 miliony a po ní Pákistán se 43 miliony (v obou těchto zemích tvoří asi čtvrtinu muslimů). Cca 70% veřících v islám z Iráku jsou šíité.16)

Obrázek 1: Rozdělení islámského světa na sunnitský a šíitský17)

Islám v ČR

První zmínky o islámu v Čechách pochází z 10. století, kdy povědomí o tomto náboženství přinesl arabsky mluvící kupec pocházející z dnešního Španělska Ibrahím Ibn Jákúb. Znalost o islámu v období středověku probíhala skrze muslimské vzdělance uchovávající a rozvíjející antické děditství. V novověku se o islámu Češi dovídali skrze líčení poutníků, kteří směřovali do Palestiny, kde se s muslimy často setkávali. Ke konci 16. a v průběhu 17. století Turci ohrožovali dolní část Moravy a část jí posléze obsadili. K prvnímu střetu mezi Čechy a muslimy došlo v roce 1878. Tehdy došlo ke krvavé potyčce, kdy byla rakousko-uherské kavalerie přepadena v městě Maglaj v Bosně a Hercegovině místními muslimy. (na základě tohoto ozbrojeného konfliktu se podle města Maglaj do hovorové češtiny dostalo označení pro zmatek „maglajz“).18) Demografický pohyb obyvatelstva v rámci Rakouska-Uherska umožnil usídlení prvních muslimů v Čechách. V dobách romantismu zde byl velký zájem orientální a arabskou kulturu, např. v Lednici vzniká minaret. Zhruba 4 roky po anexi Bosny a Hercegoviny, v roce 1912, byl uznán islám jako jedno ze státních náboženství. Česká muslimská obec měla vzniknout až v roce 1934. Ta se ale setkala s legislativními problémy, takže nakonec k jejímu oficiálnímu vzniku nedošlo. Muslimskou obec uznala až protektorátní vláda v roce 1941. Po válce byla obec zrušena. V roce 1991 Ústředí muslimských náboženských obcí obnovilo činnost. 19) 20)

V rámci posledního sčítání obyvatel v roce 2011 se v České republice hlásilo 3 700 osob.21) Toto číslo ale ani zdaleka nevypovídá o počtu muslimů v ČR. Podle kvalifikovaných odhadů je zda cca 10 - 20 tisíc vyznavačů islámu.(tj. 0,1 - 0,2 % české populace).22) Většina muslimů v ČR jsou přistěhovalci, jen málo z nich jsou původní Češi, kteří konvertovali k islámu. Muslimové žijící v ČR jsou často z Turecka, Alžírska, Afghánistánu, Egypta, Iráku nebo třeba z Pákistánu. Zhruba 2% českých muslimů jsou Šíité, jejich centrum je v Kuřimi23), zbylých 98 % muslivé žijících v České republice spadá pod různé větve sunnitského islámu.24) Z posledního sčítání lidu v roce 2011 je patrné, že většina muslimů v České republice jsou muži ve věku 30 - 39 let. Velký počet je i dětí do 14 let, část z nich jsou migranti a část z nich jsou již Češi narození na českém území.

Obrázek 2: Věková struktura Ústředí muslimských obcí v České republice roku 201125)

Víra v islám

Korán

Korán je svatou knihou islámu, spolu se Sunnou tvoří základní kameny islámu. Texty jsou recitací proroka Mohameda. Originální text, který napsal sám Alláh a je uložen v nebi, měl Mohamedovi nadiktovat archanděl Gabriel. Jedná se o ústavu muslimů, od které se odvozují neměnné zásady, které zasahují do života praktikujícího muslima. 26)

Obrázek 3: Korán. 27)

Korán obsahuje 114 súr (kapitol) a 6236 áj (veršů). Kromě první súry, tzv. Otevíratelky (Al-Fátiha), jsou řazeny súry podle délky. Veliký důraz je kladen na to, aby přepisy byly naprosto dokonale přesné. Muslimové si po staletí přepisování Koránu nesmí dovolit jedinou chybu, která by přepsanou verzi odklonila od originálu. Překlady do jiných jazyků jsou možné. Pokud chce ale muslim poznat pravou podstatu koránu, měl by ho číst v originále (arabštině). Některé důležité věci mohou být ztraceny v překladu. 28)

Pět pilířů islámu

Jedním ze základních kamenů islámu a náboženské praxe je dodržování pěti základních náboženských pravidel, známých jako „pět pilířů islámu“, někdy jako „pět sloupců víry.“ Plnění těchto pravidel je absolutní povinností každého muslima. 29)30)

1. Šaháda „Není boha kromě Boha a Muhammad je posel Boží.“ Šaháda je pilířem víry, vztahuje se na cokoliv, co bychom uctívali místo Boha (například moc nebo bohatství). Muhammad je člověk stejný jako ostatní muslimové, poselství vedení Bohem přichází prostřednictvím něj.
2. Salát Salát, modlitba, je druhým pilířem islámu. Tato modlitba je prováděna pětkrát denně (před svítáním, v poledne, pozdním odpoledne, po západu slunce a na počátku noci). Jedná se o verše Koránu recitované v arabštině (osobní modlitby může muslim provádět v jakémkoliv jazyce). Islám interpretuje modlitbu jako osobní spojení mezi uctívajícím a bohem. V ideálním pípadě by tyto modlitby měly být prováděny v mešitě, ale lze je provádět prakticky kdekoliv.
3. Zakát Třetím pilířem islámu je zakát, almužna. Každý muslim je povinný provádět dobročinné skutky ve prospěch potřebným. Nemusí se vždy jednat o finanční či materiální pomoc, podle Mohameda takovým dobročinným skutkem může být i návštěva bratra s úsměvěm na tváři. V některých muslimských státech je výběr zakátu a jeho následné přerozdělování zajištěno státem. V takovém případě je muslim povinnen jednou ročně odvádět 2,5 % všech svých peněz, zlata a stříbra, akcií a zboží připraveného k prodeji. 31)
4. Saum Ramadán je devátým měsíce muslimského kalendáře. Během tohoto měsíce musí muslim dodržovat půst, saum. Kadž den od svítání do západu se musí muslim vyvarovat jídla, pití a sexuálních aktivit. Po večerech probíhají oslavy po celé období Ramadánu. V roce 2016 začal Ramadán 6. června a skončil 5. července.32) Pravidla půstu se nevztahují na staré a nemocně, na těhotné a kojící ženy a na cestující muslimy.
5. Hadždž Posledním pilířem islámu je pouť do Mekky, kterou by měl alespoň jednou za život vykonat každý muslim, pokud je toho zdravotně a finančně schopný. V roce 2016 se pouť konala v září, mělo se jí zúčastnit odhadem 1,5 milionu poutníků.33) Účastník musí absolvovat několik rituálů. Například obcházení Ka´aby (nejposvátnějšímu místu islámu), přecházení mezi horami Safá a Marwa nebo třeba modlitba na pláni Arafa.

Tabulka 3: Pět pilířů islámu (vlastní zpracování) 34)

Islámský kalendář a náboženské svátky

Islámský kalendář je lunární (řídí se cykly novu a úplňku). Nemá přestupné roky, jako Gregoriánský kalendář. Rok islámského kalendáře (hidžretský lunární lok) trvá 354 nebo 355 dní. Je tedy kratší než rok gregoriánského kalendáře (365 dní + přestupný rok každé 4 roky), protože se neřídí pohybem Země okolo Slunce (cca 365,25 dní). Hidžretský kalendář má stejně jako gregoriánský 12 měsíců. 35)

Měsíce hidžretského kalendáře:

  1. Muharrem محرم
  2. Safar صفر
  3. Rebí’u l-Awwal ربيع الأول شهر
  4. Rebí'u s-sání ربيع الثاني شهر
  5. Džumádá al-úlá جمادى الأولى
  6. Džumádá al-áchira جمادى الآخرة
  7. Redžeb رجب
  8. Ša'bán شعبان
  9. Ramadán رمضان شهر
  10. Šawwal شول
  11. Zú l-Ka'da ذو القعدة
  12. Zú l-Hidždža ذو الحجة 36)

Prvním z náboženských svátků podle islámského kalendáře je Nový rok. Ten se slaví 1. Muharrem, což v roce 2016 vyšlo na 11. října. Na nový rok se oslavuje hidžra (vyhnání proroka Mohameda a jeho učenců z Mekky do Medíny v roce 622), tehdy započalo datování islámského kalendáře. 37)

Na 10. den měsíce muharrem připadá oslava svátku Ašúra (v roce 2016 to bylo 11. října). Tuto událost ovšem praktikují pouze šíitští muslimové. Šíité si připomínají smrt Husajna Ibn Alího (*626 - †680), vnuka proroka Muhammada. Ten byl zabit během bitvy ve městě Karbala v dnešním Iráku. Ašúra je tedy svátkem smutku, kdy se připomíná jedna z nejdůležitějších postav šíitské větve islámu. Někteří věříci však drží smutek celý měsíc do svátku Arba'een, který se slaví 20. den měsíce safar (20. listopadu 2016). Do Karbaly každý rok míří miliony muslimů slavit tento svátek. Tisíce šíitů dodržuje během Arba'eenu tradici sebebičování, která si vyznavači této tradice vykládají jako trestání sebe za své předky, kteří Husajnovi Ibn Alímu nepomohli. Turečtí šíité se snaží tuto tradici modernizovat, místo bičování darují krev. 38)39)

Jeden z nejdůležitějších svátků Mawlid al-Nabī, Mohamedovi narozeniny, se slaví v měsíci Rebí’u l-Awwal. Sunnité slaví 12. den (11. prosince 2016) a šíité až 17. den (16. prosince 2016). Města jsou bohatě vyzdobena a lidé v mešitách a v ulicích zpívají písně a recitují básně. Děti jsou obdarovávány sladkostmi.40)

Lajlat al-Mi'rádž je svátek, který se slaví 27. dne měsíce Redžeb (v roce 2017 se bude tento svátek slavit 24. dubna). Muslimové si připomínají nační cesty Isrá a Mi'rádž, které prorok Mohamed roku 621 absolvoval během jedné noci. Během těchto dvou cest měl prorok spolu s dvěma archanděly, kteří ho na cestách vedli, navštívit Jeruzalém (Isrá), kde navštívil mešitu A poté putoval do nebe (Mi´rádž). 41)

Půst během měsíce ramadánu je jedním z pěti pilířů islámu. V průběhu měsíce muslimové slaví několik svátků spojených s půstem. Hned první den se slaví začátek ramadánu (v roce 2017 budou muslimové slavit 27. května). Konec půstu se slaví první den následujícího měsíce, sawwal. Tento svátek se nazývá Íd al-Fitr. Trvá 3 dny a v průběhu tohoto svátky by měl muslim darovat almužnu jako vyvážení všech jeho případných pochybení během půstu, kdy věřící nesmí celý den například pít nebo jíst a měl by se věnovat četbě koránu. 27. den ramadánu slaví muslimové svátek Laylat al-Qadr. Během následující noci Bůh předurčuje osudy všech lidí na následující rok. 42)43)44)

Mezi osmým a třináctým dnem měsíce Zú l-Hidždža (9. - 14. září 2016) probíhá Hadždž, pouť do Mekky, kterou by měl jako jeden z pilířů islámu absolvovat každý muslim. Prví den se poutníci dostávají z města Džidda do Mekky, oholí si vousy, omyjí se a navléknou si slavnostní roucho ihrám. U mešity Masdžid al-Haram probíhá oficiální zahajovací promluva a slavnostní večeře. Druhý den provádějíc poutníci rituál Umra. Sedmkrát dokola proti směru hodinových ručiček obcházejí Kaabu a snaží se jí dotknout. Poté se muslimové dvaktát pomodlí k místu a napijí se s posvátného pramene Zamzam. Rituál je ukončen chůzí mezi pahorky Safá a Marwá. Zbytek dne stráví v modlitbách. Třetí den se odeberou poutníci na pláň Arafát, kde se v poledne začnou modlit a činí tak do západu slunce. Další den probíhá Svátek oběti (19.9.2016, 9.9. 2017). Muslimové, nejen absolvující pouť do Mekky rituálně obětovávají zvířata, zejména ovce a kozy. Maso pak většinou věnují chudým. Rituál má symbolizovat Abrahámovu oběť Bohu. Poutníci tedy oslavují Svátek obětí v rámci čtvrtého dne Hadždž. Ještě ten samý den pak dochází k rituálnímu kamenování Satana. Toho dříve reprezentovali tři sloupy. Dneska to jsou, z bezpečnostních důvodů, tři zdi. Kvůli ohromnému počtu poutníků je vyhrazen kamenování Satana i pátý den, část poutníků dokonce až poslední šestý den. 45)46)

Obrázek 4: Trasa poutě do Mekky47)

Ateismus

Pojmem ateismus je obecně chápáno absence víry v Boha nebo odmítání myšlenky existence Boha. Může mít formu pasivní (odmítavý, avšak tolerantní postoj) nebo ofenzivní aktivní formu (antiteismus). Pojem ateismus byl poprvé použit v 16. století, tehdy jako hanlivé označení pro agnostiky a deisty. Až do 17. století mohl být člověk nevěřící v Boha nebo kritizující náboženství krutě potrestán. Myšlenkám ateismu začne přát až období osvícenství, lidé začali klást větší důraz na rozum než na duchovní složku. Myšlenky ateismu byly rozšíženy po Evropě a USA. 48)

Česká republika je po Číně a Japonsku třetím nejateističtějším státem na světě.49) Posle sčítání lidu v roce 2011 se k ateismu v ČR přihlásilo cca 1 milion lidí, další 3 miliony uvedly možnost „bez náboženské víry“, asi 4,6 milionu Čechů na otázku týkající se jejich náboženského vyznání neodpovědělo. Nejvíce ateistů je v Praze a Středočeském kraji, nejméně pak na Vysočině a v Karlovarském kraji.50)51)

Obrázek 5: „Sestup modernistů“, kresba E. J. Pace, publikovaná v knize Seven Questions in Dispute Williama Jenningse Bryana v roce 192452)

Svátky a tradice dodržované v ČR

I když je Česká republika jednou z nejvíce ateistických zemí na světě a pravděpodobně i nejvíce ateistickou zemí v Evropě, existují zde tradiční křesťanské svátky, které naprostá většina Čechů každoročně slaví a dodržuje. Jedná se hlavně o Vánoce a Velikonoce, které se dají zařadit mezi ty nejvýznamnější svátky pro vyznavače křesťanství vůbec. Respondenti islámského vyznání, kteří odpovídali na otázky ohledně dodržování tradic v ČR, se kromě ramadánu nezmínili o dalších tradičních svátcích z islámské víry, které by zde určitým způsobem slavili. Avšak zmínili právě Vánoce, které zde se svou rodinou slaví z toho důvodu, že se tím jaksi přizpůsobují majoritní společnosti. Respondent z Egypta slaví Vánoce tradičním způsobem jako skoro každá česká domácnost. Plyne to hlavně z toho důvodu, že se před 5 lety oženil s Češkou, kterou poznal v Egyptě při její dovolené. Po svatbě, která proběhla v jeho rodné zemi, se přestěhoval do Čech, kde si našel práci a později přivedl s manželkou na svět dceru. Jelikož žije v evropské zemi, kde je jako muslim v menšině, rozhodl se přizpůsobit většinové společnosti při zachování určitých muslimských hodnot. Jeden příklad jeho adaptace majoritní společnosti je například výše zmiňovaná oslava vánočních svátků. Pro rodinu jsou tyto časy jedny z nejdůležitějších a nejpříjemnějších za celý rok. Jejich přípravy na Štědrý den a zároveň průběh Štědrého dne je stejný jako u většiny, nakupují se a balí dárky, jezdí se s rodinou na trhy a občasné výlety a o Štědrý den se koná tradiční večeře, která je následována rozbalováním dárků, sledováním pohádek v televizi atd. Stejný průběh se dá také sledovat u respondentky ateistky. Vánoce slaví v rodinném kolektivu, kdy navštěvuje rodiče a prarodiče, se kterými už nějakou dobu nežije v jedné domácnosti. Z odpovědí je patrné, že Vánoce nebere jako nějaký náboženský svátek, ale jako jakousi tradici, která se v ČR každoročně koná. Sama například nikdy nenavštívila půlnoční mši o Štědrý den. Jednou, jak sama říká, se snažila doma prosadit některé tradice spojené s Vánocemi, jako například rozkrajování jablka apod., ale její matka to neschválila, jelikož jí přijdou tyto zvyky depresivní a vychází z nich všude samá smrt a negativní věci. Třetí respondent, který je původem z Pákistánu a v ČR žije přibližně 10 let, bere Vánoce také pouze jako tradici majoritní společnosti a s rodinou je slaví pouze v duchu předávání dárků a společně stráveného času.

Druhým významným svátkem, o kterém se respondenti zmiňovali, jsou Velikonoce. Podle výpovědi ateistky závisí průběh Velikonoc na tom, kde tento svátek s rodinou oslavuje. „Záleží na tom, kde ty Velikonoce slavíme. Když zůstaneme ve městě, tak je moc neslavíme, ale když jedeme na vesnici buď k babičce, nebo k tetě na chalupu, tak tam samozřejmě chodí koledníci, naše malé děti jdou například také koledovat a rozdáváme koledníkům malovaná vajíčka nebo sladkosti nebo panáka. Třeba i malujeme vajíčka. Ve městě neděláme nic z toho, maximálně mamky manžel koupí pomlázku v obchodě a seřeže nás doma ženský a to je celý.“

Z výpovědi respondenta z Egypta je patrné, že Velikonoce slaví opět hlavně kvůli dceři a manželce. Nejčastěji malují doma vajíčka a rozdávají dětem sladkosti apod. Druhý respondent islámského vyznání Velikonoce neslaví vůbec. „To je svátek, který jde úplně mimo mě. Jako vím o tom, že se to tady v Čechách slaví, ale já osobně to neslavím vůbec.“

Kromě výše zmiňovaných svátků se respondentka ateistka zmiňuje ještě o dušičkách, které se slaví na podzim a s rodinou navštěvuje hřbitovy a hroby svých předků nebo zmiňuje svátek svatého Martina, kdy se v rodinném kolektivu pořádají večeře a servíruje se například husa nebo pečené kuře.

Pro respondenty z islámského vyznání je důležité zmínit oslavu jednoho z pěti pilířů islámu, a to měsíce ramadánu. Respondent z Egypta popsal jeho půst v ČR jako velice náročný a fyzicky vyčerpávající, protože jeho první ramadán v ČR vyšel na letní měsíc, kdy jsou u nás dny velice dlouhé. Jako další velkou překážkou je to, že nikdo z majoritní společnosti neví, že zrovna tento měsíc probíhá, a tak je na to muslim, dá se říci, sám. Oba uvedli, že v jejich rodných zemích se během měsíce ramadánu konají různé oslavy, muslimové se mezi sebou zvou na večeře a pořádají různé sešlosti. Během dne se sportuje, navštěvují se příbuzní a přátelé apod. V Egyptě, jak respondent popisuje, se jedná o jednu velkou oslavu, kdy lidé vycházejí do ulic, oslavují ramadán a je to pro ně nejhezčí čas v roce. Zde v ČR, jak uvádí: „…občas navštěvuji alžírskou restauraci, která je na Můstku. Tam se během ramadánu dá sehnat jídlo, které je podobné tomu egyptskému. Také tam dostanete například polévku, chléb, maso a zeleninu. Všechno zdarma, jindy byste za to nechali třeba 150 korun. Mimo to se tam můžete setkat s muslimy z různých zemí a slyšet různé arabské přízvuky.“ Respondent z Pákistánu oproti tomu půst v ČR nedodržuje, protože by to podle jeho slov nezvládl. „Třeba můj otec tady v Čechách dodržoval ramadán jenom několik prvních dní a přitom říkal, že ho bude dodržovat celý měsíc. A první den to zkusil a byl úplně hotový, nemohl dál prostě, dokonce začal být později i nemocný, a proto tedy přestal. Pak jsem ho i po pár dnech viděl. On je normálně asi dvakrát vyšší než já a vůbec to nezvládl. Říkal jsem si, když ten půst nedokáže dodržet on, tak jak bych to mohl dokázat já.“ Pro muslimy je typické, že by během měsíce ramadánu měli několikrát přečíst Korán. Z výpovědí respondentů se dá zjistit, že tomu tak v ČR nedělají. Respondent z Egypta během prvních měsíců v ČR Korán četl a snažil se mimo jiné dodržovat pětidenní modlitby, avšak během dalších uplynulých let od tohoto postupně ustoupil kvůli nedostatku času a lenosti. Oproti tomu respondent z Pákistánu se v ČR nikdy nemodlil a Korán zkoušel číst v českém překladu, avšak mu to, podle jeho slov, nic nedávalo a od té doby knihu nikdy nečetl.

Stravovací návyky

Dalo by se říci, že se běžná denní strava v názorech respondentů moc neliší. Existují určitá nařízení, která souvisí s islámským vyznáním, jako je například zákaz konzumace vepřového masa, což oba respondenti dodržují. Mimo to by měli muslimové konzumovat maso, které je poráženo stylem halal. To je způsob, kdy je zvíře (nejčastěji ovce, kozy, kuřata a krávy) podříznuto muslimem při recitování modlitby, aby tu modlitbu slyšelo, a to bez předchozího omráčení. Toto maso se dá v ČR sehnat, existují dokonce i dodavatelé, kteří se právě na tento styl porážky specifikují. Avšak kvůli speciálnímu rituálu je cena za toto maso vyšší než běžné maso, které se dá sehnat v každém obchodě. Z těchto důvodu respondent z Egypta postupně přechází na „tradiční“ maso, které se dá lépe sehnat a je mnohem levnější. Respondent z Pákistánu výběr masa moc nerozlišuje a nevyhledává halal maso. Všichni respondenti jedí hlavně to, co jim chutná. Podle výpovědí všech si k snídani rádi připraví vejce na různé způsoby, k obědu si dají nějaké maso s rýží či bramborem, zeleninou atd. Omezení může tedy plynout spíše z osobních preferencí. Každý má své oblíbené jídlo, které si rád připraví či koupí v restauraci a každý má také určité pokrmy, kterým se vyhýbá.

Společenský život

V otázkách ke společenskému životu se názory jednotlivců trochu různí. Pro respondentku ateistku je největším koníčkem cestování. Mimo to uvádí, že si ráda vyjde ven s přáteli či ráda stráví nějaký ten čas s rodinou. Návštěva kulturních akcí jí také není cizí, často chodí do kina a občas do divadla. Podobné zájmy má i respondent z Pákistánu, pro kterého je čas strávený s přáteli jako jeden z nejvýznamnějších koníčků. Oba uvedli, že se nebrání sklence alkoholu a ven chodí i několikrát do měsíce. Opačný názor se dá najít u muslima z Egypta, který alkohol nepije vůbec a vyhýbá se mu celý život, avšak ho nijak neodsuzuje. Pro něj je největším koníčkem sport, kde uvedl hlavně bojový sport Taekwondo, které praktikoval jak v Egyptě, tak zde v ČR. Jako další zajímavostí je například jakási touha po dobrodružství kdy uvádí: „…někdy bych si chtěl zkusit vyjít ven pouze s krosnou na zádech, spacákem a stanem. Prostě vyrazit do přírody bez nějakých technologií a tak. Stanovat v lese, rozdělat oheň a kochat se přírodou. Zažít takové nějaké dobrodružství na pár dní, vypadnout z města a odpočinout si v lese. To bych si někdy chtěl s kamarády zkusit.“ Mimo tyto aktivity se nejraději věnuje rodině, podniká s nimi různé výlety, jezdí na dovolené a většinu svého volného času stráví právě s nimi. Večírky nenavštěvuje skoro vůbec, pouze občas se svou manželkou a kamarády, kde ale jako jediný nepije. Rád sleduje filmy, a jelikož česky umí velice málo, tak navštěvuje filmy pouze s anglickým dabingem, z tohoto důvodu také nechodí do divadel, které jsou pouze v češtině.

Rodinný život a vnímání smyslu života

Rodina je něco, co všichni respondenti považují za základ společnosti. Pro respondentku ateistku je rodina vším. „Znamená pro mě hodně. Snažím se strávit hodně času s rodinou. Když se s nimi nemůžu vidět osobně, tak se alespoň s nimi snažím telefonovat, abychom byli neustále v kontaktu.“ Práce a kariéru chápe pouze jako prostředek k tomu, aby se její budoucí rodina měla jednou dobře. Sama by chtěla založit rodinu, až ji bude kolem 28 let. Podobně na tom je i respondent z Pákistánu, který podle svých slov nyní studuje a užívá si studentského života. Avšak po studiu plánuje odcestovat zpět do Pákistánu, kde by se rád oženil a založil rodinu se současnou přítelkyní, kterou poznal při poslední návštěvě Pákistánu. Respondent z Egypta již založil rodinu právě v ČR a do blízké budoucnosti plánuje s manželkou druhé dítě. Rodina pro něho znamená, podobně jako u respondentky ateistky, všechno. Jde mu hlavně o to, aby se měli všichni dobře a vyrůstali v dobrém prostředí.

Smyslem života je pro respondentku ateistku podle její výpovědi: „Smyslem života je pro mě mít rodinu a mít děti a dobře je vychovat a být šťastná.“ Z výpovědí respondenta z Egypta je patrné, že rodina a výchova dětí jsou jeho hlavním životním cílem. Jeho přístup k výchově své dcery je takový, že ona sama si má vybrat, zda chce sdílet s otcem muslimské hodnoty, zda se sama chce učit arabský jazyk nebo ne. Tyto volby nechává na ní, protože žijí ve společnosti, která je velmi ateistická a často i xenofobní. Nechce, aby si z ní dělali spolužáci ve škole srandu jen kvůli tomu, že má otce muslima, a proto ji nechá svobodnou vůli v těchto rozhodnutích. „Jde mi hlavně o to, aby se má rodina měla dobře, aby byla zabezpečená a vyrůstala v dobrém prostředí. Pro to udělám cokoliv.“ Pro respondenta z Pákistánu je prvním důležitým krokem vystudování, získání titulu a poté odstěhování se zpět do své rodné země, kde se chce jako první oženit a poté založit rodinu a zabezpečit ji.

Závěr

Cílem této práce bylo zjistit, jak se liší život muslimů od ateistů, žijících v České republice. Konkrétně se práce zaměřovala na shody či odlišnosti ve stravovacích návycích, dodržování tradic a svátků, vnímání smyslu života či na shody a odlišnosti ve společenském a rodinném životě muslimů a ateistů, žijících v ČR.

Podle výpovědí respondentů se ve zkoumaných tématech dá najít mnoho shod i některé odlišnosti. Pro ateisty i muslimy je rodina tím nejdůležitějším prvkem v životě. Vybudování určitého rodinného zázemí a zabezpečení jak sebe, tak rodiny je hlavní prioritou pro všechny dotazované. Pro ateistku a muslima, kteří v této době zatím studují a připravují se tak na budoucí kariéru je tento čas jakousi dosavadní zábavou, kdy po skončení studia a získání stabilní práce chtějí založit rodinu, které chtějí věnovat veškerý volný čas. V současné době je pro oba strávený čas s přáteli, chození na různé sešlosti a večírky jednou z nejoblíbenějších aktivit. Oproti tomu pro respondenta muslima, který již rodinu založil, je čas s ní strávený tím nejdůležitějším v jeho životě. Sám večírky navštěvuje jen velmi výjimečně, jelikož vůbec nepije alkohol, čemuž se naopak zbylí respondenti nebrání.

Stravovací návyky mají respondenti podobné. Všichni jedí to, co jim chutná a na co mají zrovna náladu. Každodenní strava se tak u všech poměrně shoduje. Každý si rád dá k snídani vejce či různé pečivo se sýrem apod. Existují zde však určitá nařízení, které souvisí s islámskou vírou, a to především zákaz požívání vepřového masa, což se oba muslimští respondenti dodržují a vepřovému masu se tak vyhýbají. Dále by správný muslim měl jíst pouze maso připravované stylem halal, kdy se zvíře podřízne za recitování modlitby muslimem. Toto maso však v ČR není až tak běžné a svou cenou převyšuje běžně dostupné maso, a proto od tohoto masa oba muslimové v poslední době spíše ustupují a nebrání se jíst i „klasicky“ připravené maso. Respondentka ateistka se v jídle nijak neomezuje a nejí pouze ty pokrmy, které jí nechutnají. Všichni si tak rádi k obědu a dalším jídlům dají své oblíbené pokrmy či pokrmy z masa s různými přílohami jako je rýže, brambory apod. Jelikož jeden z muslimských respondentů sportuje a navštěvuje posilovnu, tak si denně připravuje stravu bohatou hlavně na bílkoviny. Ostatní si stravu takto nehlídají a jí zrovna to, na co mají chuť.

Co se týče dodržování různých svátků, je z výpovědí respondentů patrné, že každý slaví různé svátky po svém. Pro ateistku jsou nejdůležitějšími svátky hlavně Vánoce a Velikonoce, které slaví hlavně v rodinném kruhu. Běžný Štědrý den vypadá tak, že se rodina sejde u večeře, kde jí tradiční české pokrmy, jako je například kapr či kuřecí řízek. Po večeři si s rodinou rozdají dárky a po zbytek večera si povídají a sledují pořady v televizi. Podobně tomu je tak i u rodiny muslimského respondenta, který se svou českou manželkou a dcerou slaví Vánoce u rodiny manželky, kdy stejně jako respondentka ateistka připravují večeři a po ní si rozdávají dárky a sledují s dětmi pohádky. Oproti tomu druhý respondent islámského vyznání Vánoce tolik neslaví a pro něj to jsou svátky připadající spíše majoritní společnosti. Proto Vánoce s rodinou vnímá spíše jako společně strávený čas s občasným předáním dárků. Velikonoce jsou svátkem, který má větší význam pouze pro respondentku ateistku, která tento svátek slaví různým způsobem, kdy záleží na místě, kde se o Velikonoce s rodinou nachází. Pokud zrovna jede na vesnici za prarodiči, tak dodržuje Velikonoční tradice, jako je například barvení vajíček, rozdávání sladkostí koledníkům apod. Podle výpovědi muslima, který žije s Češkou je patrné, že Velikonoce slaví pouze kvůli své rodině, aby měla jeho dcera zábavu v podobě připravování vajíček či koledování. Jinak pro něj Velikonoce tolik neznamenají a nemají tak velkou hodnotu, jako mají pro majoritní společnost. Stejně je tomu i pro druhého respondenta islámské víry, který Velikonoce neslaví vůbec. Dá se tedy říci, že kvůli křesťanským kořenům české kultury je slavení svátků v materiální rovině u ateistů a muslimů v ČR shodné.

Oba muslimové se zmínili o jednom islámském svátku, kterým je měsíc ramadán. První respondent tvrdil, že zde v ČR půst dodržuje, avšak je to mnohem těžší než to pro něj bylo ve své rodné zemi, Egyptě. Zde mu jeho první půst vyšel na letní měsíce, a tak se jednalo o fyzicky velmi náročnou záležitost. Dny jsou zde velmi dlouhé, což ve finále znamená pozdnější čas k jídlu. Sám popisoval, jak v rodné zemi dodržuje půst každý a všichni se navzájem podporují, dokonce i v televizi běží pořady o tom, jak nejlépe rozdělit svůj den, aby byl půst lépe zvládnutelný. Zde si majoritní společnost není vědoma, že ramadán zrovna probíhá, a pro to je na to muslim skoro sám. Občas se schází s jinými muslimy v alžírské restauraci v Praze, kde může dostat zdarma různé pokrmy, které se podobají těm egyptským. Oproti tomu druhý muslimský respondent tvrdí, že půst v ČR vůbec nedodržuje, jelikož si myslí, že by nikdy nevydržel tak dlouho nejíst. Tvrdí, že jeho otec se o to zde pokoušel, avšak to nezvládl a dokonce i při půstu onemocněl. Proto pro něj nemá, podle jeho slov, smysl půst dodržovat. Při zkoumání, jak každý jedinec vnímá smysl života, se odpovědi poměrně shodovaly. Pro všechny je nejdůležitější to, aby si vytvořili určité rodinné zázemí. Po tom, co získají určité stabilní zaměstnání, chtějí založit rodinu, kterou chtějí zabezpečit, a se kterou chtějí trávit veškerý svůj volný čas. Pro respondentku ateistku je důležité, aby vedla s rodinou dobrý život a aby byla šťastná. Pro muslima, který rodinu již založil, jde vesměs o to samé. Zajímavý je jeho přístup k výchově své dceři, které plánuje nechat svobodnou vůli v tom, zda přijme islámské hodnoty a zda bude sama chtít umět arabský jazyk, jelikož žije ve společnosti, kde by byla jako muslimka ve značné minoritě. Druhý respondent se chce po skončeném studiu v ČR vrátit zpět do své rodné země, Pákistánu a oženit se tam s přítelkyní a později založit rodinu.

Ze seminární práce vyplývá, že i když je pro muslimy jejich víra velmi důležitá, jsou ochotni se vzdát určitých pravidel, které víra obsahuje. Je to hlavně z toho důvodu, že je těžké si udržet své hodnoty a dodržovat pravidla své víry ve společnosti, kde jste jako muslim v menšině. Proto se majoritní společnosti v mnoha ohledech přizpůsobují. Do budoucna chtějí všichni žít klidný život s rodinou, kdy nebudou mít nouzi o peníze a bydlení a kdy jejich děti vyrostou v dobrém prostředí.

Seznam zdrojů

Literatura

  • BARŠA, Pavel. Západ a islamismus: střet civilizací, nebo dialog kultur?. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2001. Politologická řada. ISBN 80-85959-96-8.
  • BEČKA, Jiří a Miloš MENDEL. Islám a české země. V Olomouci: Votobia, 1998. ISBN 80-7220-034-8.
  • ČERVENKOVÁ, Denisa a Albert-Peter RETHMANN. Islám v českých zemích. Praha: CMS - Center for Migration Studies, 2009. ISBN 978-80-7021-852-5.
  • FLEISSIG, JIŘÍ. Charif Bahbouh a graf. úprava a ilustr. Jaroslava Bičovská OBÁLKA. Malá encyklopedie islámu. Praha: Dar Ibn Rushd, 1993. ISBN 9788090076730.
  • JANDA, Richard. Islám: náboženství, historie a budoucnost. Brno: Jota, 2010. ISBN 978-80-7217-628-1.
  • JANDOUREK, Jan. Vzestup a pád moderního ateismu. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-2981-7.
  • KOKAISL, Petr. Geografie náboženství. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2009. ISBN 978-80-213-1935-6.
  • KROPÁČEK, Luboš. Islám a Západ: historická paměť a současná krize. Praha: Vyšehrad, 2002. Moderní dějiny (Vyšehrad). ISBN 80-7021-540-2.
  • MENDEL, Miloš, Bronislav OSTŘANSKÝ a Tomáš RATAJ. Islám v srdci Evropy: vlivy islámské civilizace na dějiny a současnost českých zemí. Praha: Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1554-9.

Internetové zdroje

Přílohy

Otázky k rozhovoru

Identifikační otázky:

  1. Kolik je Vám let?
  2. Odkud pocházíte?
  3. Kde pracujete/Čím se živíte?
  4. Jaké máte vzdělání?
  5. Jaký je Váš rodinný stav?
  6. Jak dlouho žijete v ČR?

Otázky ke stravovacím návykům:

  1. Jak vypadá Vaše běžná denní strava?
  2. Jíte nějaké speciální potraviny?
  3. Existují nějaká nařízení ohledně stravy, které souvisí s Vaším vyznáním?
  4. Máte nějaká oblíbená jídla?
  5. Omezujete se hodně ve stravě? Pokud ano, kvůli čemu?

Otázky ke společenskému životu:

  1. Jaké jsou Vaše koníčky?
  2. Chodíte často mezi lidi?
  3. Máte v ČR hodně přátel? Trávíte s nimi hodně času?
  4. Chodíte na některé kulturní akce a sešlosti?
  5. Chodíte často do kina nebo do divadla?
  6. Jaká je Vaše nejoblíbenější aktivita?

Otázky k rodinnému životu:

  1. Co pro Vás znamená rodina?
  2. Kladete důraz spíše na rodinný život nebo kariérní život?
  3. Máte ženu či děti? Pokud ne, kdy byste chtěl založit rodinu?

Otázky ke svátkům a tradicím:

  1. Jaké svátky a tradice dodržujete v ČR?

Otázky ke vnímání smyslu života:

  1. Můžete mi popsat, co je pro Vás smyslem života?




Počet shlédnutí: 15

3)
JIŘÍ FLEISSIG, Charif Bahbouh a graf. úprava a ilustr. Jaroslava Bičovská OBÁLKA. Malá encyklopedie islámu. Praha: Dar Ibn Rushd, 1993. ISBN 9788090076730.
4)
BEČKA, Jiří a Miloš MENDEL. Islám a české země. V Olomouci: Votobia, 1998. ISBN 80-7220-034-8.
5)
MENDEL, Miloš, Bronislav OSTŘANSKÝ a Tomáš RATAJ. Islám v srdci Evropy: vlivy islámské civilizace na dějiny a současnost českých zemí. Praha: Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1554-9.
6)
ČERVENKOVÁ, Denisa a Albert-Peter RETHMANN. Islám v českých zemích. Praha: CMS - Center for Migration Studies, 2009. ISBN 978-80-7021-852-5.
7)
BARŠA, Pavel. Západ a islamismus: střet civilizací, nebo dialog kultur?. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2001. Politologická řada. ISBN 80-85959-96-8.
8)
KROPÁČEK, Luboš. Islám a Západ: historická paměť a současná krize. Praha: Vyšehrad, 2002. Moderní dějiny (Vyšehrad). ISBN 80-7021-540-2.
9)
JANDOUREK, Jan. Vzestup a pád moderního ateismu. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-2981-7.
10)
JANDA, Richard. Islám: náboženství, historie a budoucnost. Brno: Jota, 2010. ISBN 978-80-7217-628-1.
11) , 12)
Muslim Population Worldwide. Muslim Population [online]. 2014 [cit. 2016-11-19]. Dostupné z: http://www.muslimpopulation.com/World/
13)
10 Countries With the Largest Muslim Populations. Pew Research Center [online]. 2010 [cit. 2016-11-19]. Dostupné z: http://www.pewforum.org/2015/04/02/muslims/pf_15-04-02_projectionstables74/
14)
Muslim Population in Europe. Muslim Population [online]. 2014 [cit. 2016-11-19]. Dostupné z: http://www.muslimpopulation.com/Europe/
15)
Sunnité a Šíité. Hedvábná stezka [online]. [cit. 2016-11-20]. Dostupné z: http://www.hedvabnastezka.cz/rady/sunnite-siite-a-dalsi-sekty/
16)
Shia Muslims Population. World Shia Muslims Population [online]. [cit. 2016-11-20]. Dostupné z: http://shianumbers.com/shia-muslims-population.html
18)
Kde byl první „maglajz“?: Bosna a Hercegovina. Lidé a Země [online]. [cit. 2016-11-20]. Dostupné z: http://www.lideazeme.cz/clanek/kde-byl-prvni-maglajz
19)
VOJTÍŠEK, Zdeněk. Ústředí muslimských obcí. In: Ministerstvo kultury České republiky [online]. Praha, 2004 [cit. 2016-11-20]. Dostupné z: https://www.mkcr.cz/assets/povinne-zverejnovane-informace/Znalecky-posudek-I.pdf
20) , 24)
MENDEL, Miloš, Bronislav OSTŘANSKÝ a Tomáš RATAJ. Islám v srdci Evropy: vlivy islámské civilizace na dějiny a současnost českých zemí. Praha: Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1554-9.
21)
Náboženské vyznání obyvatelstva České republiky. Český statistický úřad [online]. 2011 [cit. 2016-11-19]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/nabozenske_vyznani_obyvatelstva_ceske_republiky_23_12_04
22)
Budoucnost světových náboženství: Počet muslimů v Evropě se zdvojnásobí. 100 + 1 zahraničních zajímavostí [online]. 2015 [cit. 2016-11-19]. Dostupné z: http://www.stoplusjednicka.cz/budoucnost-svetovych-nabozenstvi-pocet-muslimu-v-evrope-se-zdvojnasobi
23)
TAUŠOVÁ, Zuzana. Kuřim má netušené prvenství. První centrum šíitských muslimů v zemi. In: IDNES.cz [online]. Brno, 2012 [cit. 2016-11-20]. Dostupné z: http://brno.idnes.cz/kurim-ma-netusene-prvenstvi-prvni-centrum-siitskych-muslimu-v-zemi-1if-/brno-zpravy.aspx?c=A120808_1813857_brno-zpravy_taz
26)
Co je to Korán? Klíč k pochopení islámu [online]. [cit. 2016-12-10]. Dostupné z: http://www.thekeytoislam.com/cz/what-is-quran.aspx
28)
KROPÁČEK, Luboš. Islám a Západ: historická paměť a současná krize. Praha: Vyšehrad, 2002. Moderní dějiny (Vyšehrad). ISBN 80-7021-540-2
29)
Pět pilířů islámu. HedvabnaStezka.cz [online]. [cit. 2016-12-10]. Dostupné z: http://www.hedvabnastezka.cz/rady/pet-piliru-muslimske-viry/
30)
KOKAISL, Petr. Geografie náboženství. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2009. ISBN 978-80-213-1935-6.
31)
Povinný zakát. In: Sunna.cz [online]. [cit. 2016-12-10]. Dostupné z: http://sunna.cz/ufaqs/povinny-zakat
32)
When is Ramadan in 2016? In: When-Is.com [online]. [cit. 2016-12-10]. Dostupné z: http://www.when-is.com/ramadan-2016.asp
33)
1.5 million pilgrims expected to perform hajj this year. Al Arabiya English [online]. Mekka: Saudi Gazette, 2016 [cit. 2016-12-10]. Dostupné z: http://english.alarabiya.net/en/News/middle-east/2016/08/10/1-5m-pilgrims-expected-to-perform-hajj-this-year.html
34)
Co je to „pět pilířů“ islámu? IslamCz [online]. 2012 [cit. 2016-12-10]. Dostupné z: http://www.islamcz.cz/content/co-je-pet-piliru-islamu
35)
Islámský kalendář a tajemství Islámského kalendáře. Přesný čas [online]. [cit. 2016-12-10]. Dostupné z: http://www.presny-cas-online.cz/kalendare/islamsky-kalendar-tajemstvi-islamskeho-kalendare
36)
Islámský kalendář a tajemství Islámského kalendáře. Přesný čas [online]. [cit. 2016-12-10]. Dostupné z: http://www.presny-cas-online.cz/kalendare/islamsky-kalendar-tajemstvi-islamskeho-kalendare
37) , 43) , 45)
FLEISSIG, JIŘÍ. Charif Bahbouh a graf. úprava a ilustr. Jaroslava Bičovská OBÁLKA. Malá encyklopedie islámu. Praha: Dar Ibn Rushd, 1993. ISBN 9788090076730.
38)
Proč pláčeme v den Ašúra. Islám Rodiny Proroka Muhammada (SAW): Pravá Sunna [online]. 2011 [cit. 2016-12-10]. Dostupné z: http://www.islam-ahlulbayt.cz/news/proc-placeme-v-den-asura-/
39)
VEJVODOVÁ, Nela. Šíité se bičují v Karbale, vrcholí krvavý svátek ašúrá. In: Seznam Zprávy [online]. Praha, 2016 [cit. 2016-12-10]. Dostupné z: https://www.seznam.cz/zpravy/clanek/siite-se-bicuji-v-karbale-vrcholi-krvavy-svatek-asura-3166
40)
LE MIERE, Jason. What Is Mawlid al-Nabi 2016: Is Celebrating The Prophet Muhammad’s Birthday Allowed In Islam? In: International Business Times [online]. 2016 [cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.ibtimes.com/what-mawlid-al-nabi-2016-celebrating-prophet-muhammads-birthday-allowed-islam-2457492
41)
Isra and Mi'raj. Time and Date [online]. [cit. 2016-12-11]. Dostupné z: https://www.timeanddate.com/holidays/muslim/isra-miraj
42)
Ramadán je opravdovou zkouškou vůle. Ale i muslimové jsou jen lidé a ví, jak pravidla obejít. In: National Geographic [online]. 2012 [cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.national-geographic.cz/clanky/ramadan-je-opravdovou-zkouskou-vule-ale-i-muslimove-jsou-jen-lide-a-vi-jak-pravidla-obejit.html
44)
VRUBELOVÁ, Jana. Skončil půst. Muslimský svět slaví, raději však ostražitě. In: IDNES.cz [online]. Praha: MAFRA, a. s, 2013 [cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/skoncil-pust-muslimsky-svet-slavi-ale-radeji-ostrazite-pjv-/zahranicni.aspx?c=A130808_154745_zahranicni_vrl
46)
(Pouť do Mekky. In: Aktuálně.cz [online]. Praha: Economia, 2015 [cit. 2016-12-14]. Dostupné z: https://www.aktualne.cz/wiki/zahranici/pout-do-mekky/r~47f847308b8511e5b286002590604f2e/
48)
JANDOUREK, Jan. Vzestup a pád moderního ateismu. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-2981-7.
49)
SHAHID, Rushna. Global Index of Religionisty and Atheism. In: Worlwide Indipendent Network od Market Research [online]. Zurich: Gallup International, 2012 [cit. 2016-12-14]. Dostupné z: http://www.wingia.com/web/files/news/14/file/14.pdf
50)
Osoby bez náboženské víry. In: Český statistický úřad [online]. 2011 [cit. 2016-12-14]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/20551795/17022014a05.pdf/6dc181e5-bb29-41d8-a858-2080ed9d712d?version=1.0
51)
Obyvatelstvo podle krajů a podle náboženské víry k 26. 3. 2011. In: Český statistický úřad [online]. 2011 [cit. 2016-12-14]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/20551795/1702201404.pdf/a626c8ab-f39f-48e0-adf3-03da8cc4da79?version=1.0
53)
Pouť do Mekky. In: Aktuálně.cz [online]. Praha: Economia, 2015 [cit. 2016-12-14]. Dostupné z: https://www.aktualne.cz/wiki/zahranici/pout-do-mekky/r~47f847308b8511e5b286002590604f2e/
zs2016/profil_muslima_v_cr.txt · Poslední úprava: 10. 10. 2020 (01:32) (upraveno mimo DokuWiki)